Včera jsem přišel do hospody a koukala na mě asi 30x Boučková. Zatraceně. Ani pivo bez Boučkové. Je na obálce nějakého magazínu a na reklamních letáčcích na tento magazín. Pak jsem si všiml, že stejných článku, jako je tento, vydala právě asi tucet.

Takže madam právě rozjela mohutnou kampaň na Život je nádherný. Jak jsem pochopil, kniha vyšla takticky již na Vánoce. Má skvělá hodnocení. Asi jako ležák potřebuje nakopnout prodejnost, proto jede další kampaň v březnu.

Tak koukám, popisuje péči o maminku v roce 2011. Aktuální téma. To ještě platí? Je rok 2017, je ta maminka ještě vůbec naživu? U české vzdělané ženy by mě takový drobný detail na kráse probíraného tématu vůbec nepřekvapil.

Příště prosím pivo bez Boučkové. Abych měl na péči o druhé dobrou náladu a plno elánu. Já svůj život žiji péčí o druhé, nemám potřebu vymýšlet, jak si oddřít péči o partnerku, abych pak měl čas na skutečný opravdový život někde jinde, pokud možno s nějakou jinou veselou kočkou bez své otravné okoukané partnerky.

Škoda, že vás kolega nevzal k tomu psychologovi ssebou. Moh vám poradit něco ohledně té grafománie...

Kolega chodil na skupinu k psychologovi. O péči v rodině jsme se pěkně pohádali. Je ze skupiny vyškolen, že v Česku to funguje tak, že rodina vybere obětního beránka, který péči o druhého odnese. A to komplet, pak přijde jako troska na skupinu. Ostatní členové rodiny dají od problému ruce pryč. Přitom zátěž by si měla rozložit celá širší rodina. Ale tak to u Čechů většinou nefunguje.

Proto jako proškolený radí, jak ucítíte, že na vás kdokoliv hází takovou povinnost, myslete včas a utečte od problému jako první. Uděláte pro sebe jen dobře. Na nějakou empatii a soucit se z vysoka vykašlete. A to má posvěcené od odborníka.

Motám se kolem Jedličkárny. Moc pěkné rady. Úplný konec civilizace, kterým se dokonce někdo z lékařů živí.

U Boučkové vnímám jedno, péči o mamku nezvládá, stejně jako o kluky, a má človíčka na kterého celý problém hodila. Teď k tomu napíše návod pro druhé podobné dámy, na to čas při té usilovné péči o druhé má.

Jde o vztahy v rodine. Deda nemel Alzhimera, ale 5 let potreboval peci 24h denne. 2 sourozenci se stridali, dalsi dva platili - platili jim za tu peci, protoze oba dva byli v aktivnim veku a museli se vzdat docasne prace.

Koukám na taťku Kohouta. Dokonalý přesvědčený komunista, propagátor Gottwalda. Jeho agitky prosazovaly komunisty k moci. Alenu Vránovou si bral v den Stalinových narozenin. Skvělé hvězdné komunistické celebrity 50. a 60. let.

Pak si prošel likvidaci po Pražském jaru, jako jedna z nejvýznamnějších osobností reformního křídla, funkcionář KSČ a ČSM. Se třetí ženou z rodiny Mašínů pak vycestoval do Rakouska a byl mu znemožněn návrat. Dnes je přední chartista a disident.

Nejvíc mě baví jeho analýzy života pubertálních Lolitek. Lízinka Katyně a Klára. Úžasně počteníčko srovnatelné s Lolitou a přitom kritizující totalitní režim. Kláru natočili v Izraeli a běželo v ČT.

Proti tomu je Rok kohouta slabý čajíček. Fakt použije Boučková-Kohoutová náhodně slovo "kohout" z horoskopu. Ó, jak pravdivá autorka.

Zvláštní rodina. Někdo by raději chodil za propagaci Gottwalda a komunistů kanály. Někdo má potřebu pořád pryč veřejně působit i když nemá druhým fakticky co říct, jen ať se práší za kočárem. Ale jak hezké je spojit si někdejší komunistické agitky se sociálními agitkami Boučkové. Když už, pořiďte si tuhle knihovničku komplet. Ať Terezce kvete byznys.

Teorie, když se taťka vyžíval v románech o absolutně hloupých puberťačkách dobrých leda na milování a sex, kolik asi tak bylo Terezce?

Přesně to, co zažila s těmi kluky se stalo u sousedů. Jen s tím rozdílem, že se to událo podstatně dřív, v 60. letech. Nemohli mít děti, tak si vzali cikánskou holku a kluka - ten byl teda starší /ale ani to na nich nešlo moc poznat/. A teprve pak se jim narodil vlastní syn. Věkově od sebe byli pěkně, žádný velký rozdíl. Postupem času se někde něco zvrtlo. Utíkali z domu, dělali psí kusy různého kalibru a když pak ta holka přišla domů po nějakém čase těhotná, tak jí zas matka byla dobrá. Pak postupně mizela a zase se objevovala, hlavně pro prachy. Ten nejstarší zmizel vždy na delší čas do basy, pak už snad ani nechodil, doma zůstal jen ten vlastní syn a ani se neoženil, byl od dětství neduživý, měl zdravotní problémy a prý je v invalidním důchodě. Matka mu pomohla zrekonstruovat v mezích finančních možností domek, "aby měl slušné bydlení, až ona umře" a sotva zvládla poslední vysněnou metu - novou kuchyň, tak umřela. Syn pak prodal sousedům zahradu, protože "ségra" potřebovala zase prachy a když pak za rok, za dva potřebovala znovu, prodal i barák....

Syn se měl na "ségru" vybodnout. Nemá k ní žádné povinnosti.

Boučková si z propagace sobectví udělala živnost. Rád se jejím úvahám zdaleka vyhýbám.

A co se týká Romů, pan učitel Magnusek je zhruba tak stejný "umělec", co se živí rasismem a xenofobií.

Co mě dostalo, on je to od roku 2014 předseda svazu českých spisovatelů, takže kdo měl z českých spisovatelů slabý žaludek, prchl raději do jiných spolků. Jak může matlal rasistických apokalyps reprezentovat české spisovatele? To nepochopíš. Asi český kolorit.

Následky reformy provedené za Nečasovy vlády panem Drábkem z Jablonce nad Nisou se naše země dodnes nevzpamatovala. Je nicméně dnes již ostudné, že nová vláda zde vládnoucí nebyla schopna nebo i ochotna vše dávno napravit a dát ku prospěchu českého národa a zdravému rozumu.

A ještě jedna poznámka k diskusi níže - CHARITA, CHARITA A ZASE CHARITA.

Nikdo jiný vám tolik nepomůže ani radou, ani hlídáním (odlehčovací péče) ani ostatním (injekce, doprava, a nakonec i hospic) jako dobrá charita pokud máte to štěstí že spadáte pod schopné lidi.

Ad Alzheimer - je to strašná nemoc, hlavně pro okolí.

Prograduje skokově, tj. delší dobu je stav stejný, a pak se během pár dnů výrazně zhorší a tak tál.

Pro nemocného je nejlepší, pokud je ve známém prostředí, v kruhu rodiny, kde to zná a můe se snažit trénovat paměť - to je židle, to je vnouček Pepík,...

ALE

Jak se stav zhorší natolik že si pacient už nic nepamatuje a neví kdo je kdo a kde je, je zbytečným trápením starat se o něj doma.

Přebalovat, mýt, hlídat jídlo - ten člověk pak ani neví že jedl ani co jí, klidně vám za noc vyplení celou lednici včetně dvou kil povidel a ráno si bude stěžvat že ho trápíte hladem.

Takže VČAS - s několikaletým předstihem - si musíte zažádat o specializovaný domov - domov důchodců ani jiné zařízení než specializované na Alzheimera není dobré (spolubydlící jsou na Alzheimery zlí, a nedivte se jim).

Pokud na vás přijde řada a nenastal ještě ten čas, můžete vždy říct ať vás o rok posunou.

Držím moc palce a myslete na sebe - pokud se zničíte, pak už nikomu dál nebudete moci pomáhat, ani sobě.

Tohle by si měli přečíst všichni ti moralisté, co v diskusích kážou o tom, jak se musí dítě téměř obětovat a starat se o své rodiče do padnutí. Paní mi mluví z duše. Ano, o rodiče se postarat - to opravdu ano, ale všechno má své hranice a někdy se člověk bohužel musí stát sobcem, protože musí také prožít svůj život. Ne se jen obětovat.

Moje zkušenost z úřady je naprosto pozitivní..žádost posouzení a přiznání příspěvku...v pohodě.