Očkování nic neřeší

naopak, vede k falešnému pocitu bezpečí - proti borelióze vakcína pro lidi zatím není a u encefalitidy chrání očkování pouze cca 8 roků, tj. pro ochtanu 99% je nutné přeočkovat každých 5 let a

"Očkování proti klíšťové encefalitidě vyvolává ochranu vůči všem jejím subtypům, tj. západnímu, východnímu i sibiřskému. Naopak nechrání vůči ostatním arbovirovým encefalitidám, vyskytujícím se v Evropě nebo Asii, jako např. vůči japonské encefalitidě, horečce dengue, horečce Západního Nilu apod."

http://www.vakciny.net/doporucene_ockovani/tbe.html

a dále klíště přenáší i:

"Přenáší však i další druhy patogenních mikrorganizmů, které způsobují vážné infekční choroby jako např. babéziózu, bartonelózu nebo tularémii.[2]" http://cs.wikipedia.org/wiki/Klíště_obecné Takže prevence, prevence, prevence.... a nespoléhat se že jsem očkovaný.

Jaktože nic neřeší? Ochrání mě před nejčastějšími evropskými variantami klíšťové encefalitidy po dobu osmi let. To je pro Vás nic? A že mě nechrání proti dalším nemocem? Co je na tom divného, očkování proti žloutence mě nechrání proti malárii, ale to přece neznamená, že je k ničemu.

Mně kouslo klíště na zahradě, na podzim, když mi bylo čtyřicet a měla jsem jedno dítě dvanáctileté a jedno čtyřleté. První příznaky byly stejné, jako píše žena v článku. Bolesti zad a hlavy byly to nejhorší, co jsem v životě zažila. Měla jsem horečky přes čtyřicet stupňů Celsia, ztrácela jsem vědomí, byla jsem světloplachá. V místní nemocnici mi provedli tzv. lumbálku, lékaři diagnostikovali klíšťovou encefalitidu a meningitidu a nechali mne odvézt do krajské nemocnice. Po příjezdu do nemocnice, okamžitě po příjmu, když mi sestra pomáhala na nemocniční postel, jsem ztratila vědomí, když jsem přišla k sobě, byl kolem mne tým lékařů a zdravotních sester, nasadili mi antibiotika infúzní formou. Musela jsem ležet sama v zatemněném pokoji, nejedla jsem a nemohla jsem sama na WC. Když jsem byla po týdnu jakž takž při smyslech, sdělili mi, že v nemocnici zůstanu 6 až 8 týdnů a to většinu toho času sama. Nesmělo na mne svítit světlo, slunce už vůbec ne, nesměla jsem číst, prostě jakkoliv namáhat mozek. Po sdělení, že zůstanu 6 až 8 týdnů v nemocnici, daleko od domova, jsem znovu ztratila vědomí a zhoršila jsem se, protože jsem přemýšlela, co bude s dětmi.

Naštěstí všechno dobře dopadlo. Zůstal mi jen třes tváře, když např. u zubního lékaře musím ústa dokořán otevřít.

Ale viděla jsem mladšího muže, který prodělal klíšťovou encefalitidu a meningitidu a ten, když chce jíst, např. housku, kterou drží v ruce, tak se tou houskou netrefí do úst.

Je to svinstvo. Děti jsem nechala očkovat a následně i vnoučata.

Já už jsem, samozřejmě, imunní. Ale za jakou cenu! Nikomu to nepřeji.

jste imunní max. 8 let, viz výše

Ja jsem znal cloveka, co pri ockovani na kl. enc. zemrel.

Máte i pitevní protokol, nebo je to jedna paní povídala?

Také jsem se nechal očkovat. Ač nejsem pro všechny druhy vakcíny, touto určitě pokazím méně, než případnou klíš. encefalitidou.

Je potřeba se očkovat...i když podobné PR články nemusím, tak na kíšťovku jsem očkovaná...protože už jsem na vlastní oči viděla ochrnutí po KE. Pro antivakciňáky - nikdy jsem neviděla ochrnutí po aplikaci vakcíny, a protože jsem člověk "věřící," věřím tomu co vidím.

Posuzovat na základě vlastní zkušenosti je většinou málo. Vážné důsledky očkování bývají do 0,1% a většinou jsou způsobeny staršími typy vakcín, resp. zbytky kultivačního media (cytoplazma buněk myších mozků). Novější vakcíny mají procházejí dokonalejším čištěním.