Zaměstnavatel ma povinnost dle Zákoníku práce žádosti o úpravu pracovní doby vyhovět v případě, kdy se žadatel stará o dítě mladší 15 let a zaměstnavateli v tom nebrání vážné provozní důvody - zaměstnavatel musí být schopen toto prokázat. Některé odpovědi odbornice na problematiku mi tudíž připadají mimo. Více na http://www.aperio.cz/339/pecujete-o-dite-mladsi-15-let-mate-narok-na-upravu-pracovni-doby

Zákoník práce?  

Zajimavy nazor: "Já jsem samoživitelka se dvěma dětmi a potýkám se s tím, že si je zaměstnavatel vědom, že práci potřebuji, a naopak je mne tvrdší." 

Neznam totiz nikoho pracujiciho, kdo by praci nepotreboval. Podle me se kazdemu vicemene svira prdel pri pomysleni, ze by o praci prisel.

tak kdo ji nepotřebuje, tak nepracuje, to je jasné Ale jsou i lidé, co to finančně nepotřebují, ale baví je to - těch ale rozhodně nebude většina. Každopádně jestli to nebylo myšleno tak, že paní na té práci víš visí, páč je pro ni horší sehnat místo jinde než pro bezdětné nebo muže...

Namátkou jsem si přečetl jen několik otázek a odpovědí a podle očekávání je jasné, že odbornice je mimo realitu. Nedostatek pracovních míst nahrává zaměstnavatelům. Nehceš práci na plný úvazek? Někdo jiný ji chtít bude... "Máte hlídání, když Vám onemocní dítě?" "Nemám." Děkuji, my se Vám ozveme..."

 tak to ještě vůbec nic není - sousední BRD - telefonát: ...máme vaše data z databanky..xyz...prosím prosím mohla byste, chtěli bychom, hledáme přesně váš profil.... 

mám tři děti ...

co jste to ženská nemohla říct dřív a nezdržovat! (prásk se sluchátkem... volající byla mimochodem žena)

Vsetky zeny v nemecku  ktore poznam pracuju tak maximalne na 70%. Tam zamestnavatelovy skrateny uvazok nevadi, naopak plati iba tu dobu na ktoru zamestnanca nevyhnutne potrebuje. Naopak praca z domu v australii dost popularna s malimi detmi(daycare je draha) je dost naprd, vacsinou na polovicny uvazok treba pracovat v podstate cely den, ono sa nezda kolko zaberu materske povinnosti a mne casto pride ze vacsina matiek pracujuca z domu este aj dost nadsluhuje.

Ve Francii, pokud predlozite zamestnavateli (u ktereho jste pracovali min. 1 rok) pozadavek, ze chcete pracovat na polovicni uvazek (minimum je 50%), tuto dohodu musi prijmout, a to az po dobu max. tri let veku ditete. Ale do prace se vracite po materske (tedy 10 tydnu po porodu), a zadna placena rodicovska 2 - 4 let tu nehrozi.

moznost prace z domu jsem mela, kdyz bylo deckam 12 - 18 let. Cili uz by se dalo rict, ze celkem samostatny vek. Stejne pokud byly doma a ne ve skole tak stala prace za starou belu. S ditetem predskolniho veku si to nedovedu predstavit vubec.

To říkám pořád, že práce doma je o ničem. Není nad to odjet do práce, tam pracovat a přijet domů a být doma.

Dalsi snuska kecu :-). Tesim se, az spolu zacnou lide opet mluvit a prestanou mezi dvojice zapojovat tretiho.

ve svete se naopak od prace z domu ustupuje: Yahoo, Best Buy

Jj, není to pro "reálný" život... Mělo by se spíš psát o tom, jak nám stát "ulehčuje" život... za chvíli se vracím do práce po MD, ale školku nemám... není místo... člověk pořád chodí a ptá se, ale k ničemu...  a ikdyž ji pak třeba dostanu, tak provozní doba školek neodpovídá potřebám rodičů... být ve stresu, že mi ujede vlak a nestihnu malého vyzvednout... super! To jsou problémy normálních lidí, které nikdo neřeší...

Teda nechci vám brát iluze, ale s dětma budete ve stresu už jaksi celoživotně.

A stres, že jim ujede vlak a něco nestihnou, mají i bezdětní.

Potřeby každého rodiče jsou jiné a děti jsou to vaše, nikoliv státu.

zbytečné to číst....prostě musí zapojit i partnera a pak to jde

a nejen partnera, ale i babicky a dedecky