Paní Slavíková nikoho nestraší

a ti, kdo ji pomlouvají jsou pěkně trapní. Je snad každého záležitost, zda se pro umělé oplodnění rozhodne a pokud z toho má podobné pocity jako paní Slavíková, není potřeba ho za to odsuzovat. A jestli to někdo dělá, ať si nejdřív zamete před vlastním prahem. Spíš to vypadá tak, že ženy, co sem píšou, jak je všechno v pohodě, by se nad sebou měly zamyslet. Být kritický ke druhým je snadné, ale co takhle trochu sebekritiky? A navíc nikdo není dokonalý, takže největší trapas je komentování chyb paní Slavíkové.

Nejen umělé oplodnění...

takhle hnusně se v gynekologii/porodnictví k ženám chovají všeobecně. pro gynekology není žena člověk. Já mám dvě děti na cca dvacet nechráněných styků (celkem za život), dá se tedy říct, že jsme superplodný pár. Věčné kontroly a neustálé vyšetření při první těhotenství mě ale nesmírně stresovaly a zacházení personálu v porodnici, to pro mě bylo trauma daleko větší než samotný porod, a že jsem nakonec rodila císařem.

teď se na mě určitě sesypou "ty správné ženy", které jsou přesvědčeny, že žena je tím lepší ženou, čím více toho pro dítě vytrpí. já ale tento postoj nezastávám. současný systém gynekologicko-porodnické péče je pro vnímavé a inteligentní ženy s osobností skutečný horor. Do druhého těhotenství jsem šla už s vědomím, že tohle už podruhé absolvovat nehodlám, i kdyby to mě, dítě, nebo nás oba  mělo stát život, a prakticky jsem odmítla lékařskou péči. nenarazit na slušného a lidského porodníka, tak doma i rodím, třeba sama a bez pomoci. a vůbec toho nelituju.

Re: Nejen umělé oplodnění...

po šesti letech jsem díky tomu konečně překonala trauma, které mi užíralo životní energii, především ve formě rozhozeného imunitního systému - nekonečných  infekcí a autoimunitních problémů. Je to jako zázrak, já která jsem měla i troje antibiotika za půl roku jsem už dva roky zdravá - od druhého otěhotnění jsem nebyla nemocná. To píšu pro ty, kterým se "psychické potíže" nezdají dodatečně závažné a důležité.

Paní Slavíkové přeju hodně štěstí a aby se nevzdávala naděje. Přirozená cesta k početí tady - jak jsem pochopila - pořád je. A kdo ví - třeba narazíte na kliniku, která vám bude vyhovovat a podstoupíte IVF tam. DRŽÍM PALEC!

IVF nebo umělé oplodnění

Zdravím všechny, kteří touží po dítěti!

Také jsem váhala nad dalším IVF nebo adopcí. Po mnoha neúspěšných IVF jsme se rozhodli pro adopci. Můžete si prohlédnout mé stránky:

http://www.adopce-pomoc.webnode.cz

Pokud tam nenajdete odpovědi na své dotazy, napište mi na můj mail. Věřte, že jsem ve vaši situaci byla a vím, co prožíváte!

Slaviková

Vážená paní Slavíková,chcete vůbec ditě?Jste strašně negativně naladěná.Po 1.pokusu už to vzdáváte.Vše je hrozný horor.Já osobně mám za sebou 9pokusů,několik operací,5let snažení a nikdy jsem to nevzdala a ani jsem nevnucovala svemu podvědomí,že je to horor a už nikdy.Naopak.Dokázala jsem se vždy přes své zklamání přenést a pokračovat v tomto boji.A vyhrála jsem.Pod stromečkem se objevi moje vymodlené miminko.Přeji hezký den.

IVF

Mám obrovský odpor k jehlám,ale když musíte,tak musíte.Nejdříve jsem si píchala jednu injekci(pouze malá jehlička),každý den ve stejný čas do okolí pupíku.K tomu jsem přidala na 10 dní další(pero,jako mají diabetici).Je to nepříjemné,ale nebolí to.Nadále ultrazvuky,jestli vajíčka rostou...,antibiotika a vag. čípky a jedna velmi důležitá injekce do zadku.Jelikož jsem si jí měla píchnout sama ve 23:30 hod.,píchal mi jí manžel(kuchař).Tam už je to náročnější.Jehla je taková,jakou známe od doktora velká a tlustá.Odběr vajíček probíhal pod celkovou narkozou.Měla jsem jich 10 z toho hned 6 nepoužitelných.Stále pícháme injekce do zadku(olejové) a jde to.Po dnešním telefonátu máme pouze 2 embrya.Zítra mě čeká transfer,tak držte pěstičky...

Re: IVF

Zdravím, mám úplně stejnou zkušennost s I. pokusem jako vy, jen na ten transfér jsem šla včera v sobotu 16.10.2009, takže držím palce nejen Vám, ale i sobě. Každopádně přestože věříme, že budou dvojčata, tak jsem odhodlaná to kdyžtak zkusit znovu:-).

neznalost - fámy

tolik fám v jednom článku...mám své zkušenosti s IVF, ted momentálně 3. pokus a jen se divím, jak se dají věci nafouknout a dát jim obří rozměry Shodly jsme se s dalšími snažilkami, že těžší je kolikrát návštěva zubaře...no a z hlediska biologického: 1) vajíčka dozrávají ve vaječnících ne vejcovodech, jak uvádí Slavíková 2) zpět do dělohy se zavádí embryo, ne jen vajíčko samotné! Ale asi to vše je snaha Slavíkové o zviditelnění se...

Koza je to

Já jdu na druhý pokus IVF a po tomhle článku se jen směju. Opravdu je to herečka co ze sebe dělá zajímavou. Ano musela jsem jít taky na potrat, jelikož můj první pokus skončil mimoděložním těhotenstvím. A tď od začátku - o injekcích paní kecá. Je to sice traumatizující, ale žena co chce dítě tohle zvládne - já měla odpor k injekcím a můžu říct, že teď mi to příjde snadné. Přibírání na váze ano - to je jediné co mě štvalo, ale pro miminko klidně. Mě se ujalo taky jen jedno embrio schopné k životu ale i to stačí naděje na úspěch si myslím, že je u toho veliká. Bohužel se odplavilo s dělohy dál něž mělo být. Nyní jdu na druhý pokus a už teď se těším na úspěch - protože věřím v naše doktory a medicínu - opravdu jsem viděla a četla přízpěvky od žen, které měly problémy a je to ohromující. Takže paní Slavíkové vzkazuji - asi nejste ochotná pro dítě udělat vše a je to jen váš rozmar!!!!

A jéje, další matka roku

herecký výkon slabý

Jsem matka a lékařka zabývající se asistovanou reprodukcí. Z lidského hlediska je mi líto osudu této mladé herečky-zamlklý potrat si žádná žena nezaslouží. Nicméně ostatní výlevy  jsou opravdu pokus o herecký výkon. Popis léčby zbytečně straší ženy, které se na IVF chystají,2týdenní aplikace léků je zcela vyjímečná. Ve většině případů si 1xdenně aplikují nebo docházejí na injekce cca týden,následuje ultrazvuková kontrola a po té může aplikace dalších pár dnů trvat, ale popis této mladé ženy je dobarvený. UZ kontroly jsou při léčbě 2-3x, vyjímečně je jich potřeba více,2týdny trvající denní kontroly považuji za vyloučené.Kdo se chystáte na léčbu neplodnosti touto metodou, tak tento článek hodný nanejvýše bulvárních časopisů neberte v úvahu. Také myslím, že normální inteligentní ženská nemá za potřebí zveřejňovat popis svého sexuálního života a apetitu.

IVF nechce ženu ponížit a týrat, ale přinést jí radost a to, po čem touží. Ale pro všechno je třeba něco obětovat- kdo nechce, nemusí.

Re: herecký výkon slabý

Mám stejné pocity jako paní Slavíková, prostě kus masa. No vidíte - a z takového přístupu lékařů se ještě dnes, 7 let po IVF, osypávám. Nepracujete náhodou na Obilňáku? Myslíte, že jsem pro touhu po dítěti ochotná obětovat málo, když jsem adoptovala hned dvě naráz, jsou rok od sebe a navíc s diagnózou ADHD u obou?!

Pro dite cokoli

Ahoj.Před par roky jsem jsem IVF podstoupila v Praze v ISCARU.Muzu jenom doporučit.Nejdriv jsem 2 potratila ,ale po diteti jsem moc touzila,tak jsem byla pro to ochotna udelat cokoliv.A vyplatilo se,mam 2 zdrave deti.

hormony už nikdy víc

Ahojky lidi, i já brala hormony a bylo to dost hnusný. V první den mi bylo jen špatně, druhý den už jsem zvracela a třetí den jsem lezla po čtyřech, bolelo mě břicho a co tři minuty jsem zvracela, prostě hnus. Když mě uviděla kamarádka chtěla volat záchranku a tak jsem musela přiznat, že se snažíme o druhé dítě. V pátý den se raději manžel odstěhoval k rodičů. Hormony už nechci nikdy vidět. Myslím, že je hodně důležité jak každý organismus na hormony zareaguje. Pro některé ženy to může být snesitelné a pro jiné ne. Naštěstí po serii vyšetření se ukázalo, že má ovulace i manželovo sprerma je v pořádku, genetika taky, jedno zdravé dítě už máme a je jen otázkou času kdy přijde to druhé. Tak se už dva roky snažíme.

Snad letos přijde   

Re: hormony už nikdy víc

Na stotisíckrát Vám děkuji za tento příspěvek!!!! Úspěšné matky i lékaři se tváří, že jde málem o kosmetickou záležitost, a proto ženy, které jsou na tom stejně jako Vy a já, jsou tak strašně překvapené. Pak se jim jen sdělí, že jsou husy a že si měly zjistit více informací. Absolvovala jsem 4 odběry, poslední po dlouhém protokolu, a byla to docela hrůza. Můj názor je, že medicína ještě není tak daleko, aby každé ženě "ušila" terapii na míru a že se v podstatě jde s kladivem na komára. V mém případě bylo při krátkých protokolech hormonů málo a při dlouhém hormonů moc. Když po dvou měsících klesly "tak akorát", otěhotněla jsem spontánně - týden předtím jsem byla na prohlídce u slovutného brněnského profesora, který řekl, že menstruovat nebudu (začala jsem hned následující den) a že neovuluji, takže IVF připadá v úvahu tak za 2 měsíce. Když jsme o dítě v 10. týdnu přišli, už jsem nebyla schopná žádné IVF absolvovat a dnes jsem mámou dvou úžasných adopťátek.