No nejdřív jsem si říkala, že v šestinedělí se paní nedivím, může mít různě rozházené hormony, může mít pocit zavalení zodpovědností (která je obrovská, protože je prostě s novorozencem sama doma a vše musí zvládnout sama, přestože je vše poprvé a člověk je z porodu a z nevyspání třeba krajně vyčerpaný). ALE: je to pár měsíců po porodu. Navíc tchýně v domě a není jasné do kdy. To nevypadá dobře.

Být Lubošem, tak vydržím, ale musí u toho komunikovat a obrnit se trpělivostí + jasně říct kdy končí pobyt tchýně. A zajít k manželskému poradci, třeba i sám. Tohle není dobré.

Navíc kluk prostě bude potřebovat tátu.

Jinak většinou se takhle na dítě upínají opravdu jen prvorodičky. Ta role matky je opravdu velká a v té stoprocentní podobě trvá několik let... a tak přehnaný pocit zodpovědnosti dokáže být pořádný stresor. Znám matky, které vstávají xkrát za noc k dítěti, kterému je třeba 6 let a víc, aby ho přikryly. Ono to mateřství vytáhne různé sklony k úzkosti a obavám. Nepomůže když to otec vzdá a odcizí se jim, tím se jen prohloubí její fixace na dítě, protože získá pocit, že nikdo jiný tam pro syna není (k čemuž to tímhle způsobem pomalu spěje).

V ramci toho, co se ted deje na trzich, tak bych panovi doporucil jen toto:

HOLD a nebo mozna i HODOR.

HOLD?? To myslíte HODL?

Tchýně má mít přístup k vnoučeti jen na chvilku, jinak je to horší než vyhořet.

Oba rodiče si na dítě musí zvyknou se o něj starat, babička má jen chodit "rozmazlovat", a ne řídit rodinu.

Každé dítě, každá matka, každý otec, každá rodina je individuální. Plky o tom, že dítě potřebuje jen matku neposlouchejte. neexistuje jen jedna odpověď. A pokud jste nebyl opatrný před početím, tak nyní je potřeba být dvojnásob. 50% manželství se rozchází a neurčitý velký počet nesezdaných párů rovněž. Oběti jsou vždy děti. Pokud “vše” ze vztahu vyprchalo - je na čase to řešit. A prarodiče ? Mohou pomoci, ale Vaše rodina nejsou. O dítě pečuje společně. Pokud cítíte přeci jen existující problém, navštivte společného psychologa. Lepší je teď ještě řešit a lepit, než později skládat už jen střípky. Pokud je to tzv. kudlanka, obraťte se na odborníky. Případně rovnou na stridavka.cz .. hodně štěstí (zatím) všem třem....

Myslím, že tady vše nevyprchalo, na to je to příliš rychlé. Pokud tam byla nějaký fungující vztah (což nevíme), tak tam pravděpodobně ještě bude, jen je překrytý fixací na dítě a navíc je to komplikované tchýní (otázka je co si tam řeší tchýně nebo co si řeší přítelkyně s tchýní mezi sebou tím, že se v tomhle období tak sblížily, ono to někdy bývá i žehlení problémů z minula nebo nezdravá fixace na matku - to se pak nelze divit, že jim připadá normální, že to bude předáno do další generace).

Rozhodně bych šla k manželskému poradci. A neřešila bych rozchod, na to je brzo, teprve se takříkajíc dělají lajny na hřišti víceméně. Tedy neupadat do sebelítosti, ale dívat se na souvislosti.

rada paní expertkyně naprosto podle pravdy,roční,dvouleté dítě,není pro chlapy...je třeba si to přiznat,čas přijde..je to malé zviřátko co jí a brečí

? Malé zvířátko?

Naopak, malé dítě je velmi vnímavé! A v téhle době se tvoří základy osobnosti.

Jinak otec by se samozřejmě měl zapojit, o tom žádná. Ale ne s přístupem, že jde o malé zvířátko, proboha

Vitej v klubu, priteli:) Hlavne nic nechtej od advokatek, ty jdou jen po penezich a Tvuj osud je vubec nezajima.

Škoda, že se nevzali, byl by to parádní materiál do výměny manželek. Oplácaná svačinářka, co si ve dvaatřiceti uvědomila, že na prince už to nejspíš nevypadá, vysněná slavná zpěvačka z ní asi taky nebude a jestli nechce být do důchodu načichlá smaženým jídlem a bydlet v pronajatém pokoji, jediné logické řešení je nechat si udělat dítě a nechat se živit. A na druhé straně podobně intelektuálně zdatný kolega z dílny, který se toho nebál a když už zátěžový test vztahu, tak pořádný. Ale třeba si to ještě sedne. Probojovat se za x měsíců ke třem pochováním syna, to chce porci odvahy a silnou osobnost. Určitě to paní imponuje. Plus jsem si jistý, že když bude včas platit nájemné, přijme roli rohožky a unese výčitky, že měla na víc, čekají je všechny ještě roky společného soužití.

Se zvyšujícím se tepem při čtení vaší reakce musím přiznat že vám dávám plus. Jin

Já bych si nejdřív rád vyslechl druhou stranu.

Ano, pro ni je skutečně v tomhle momentě nejdůležitější dítě. A nemá cenu jí to ještě solit nějakými řečmi, že půjdeš. Buď rád, že se o něj chce starat, udělala to tak evoluce a ty si nestěžuj a jdi ulovit něco dobrého k jídlu (do práce). To je pro změnu tvoje role.

Mně nepřijde v pořádku, když matka otce k dítěti vůbec nepustí, viz poznámka, že vlastní dítě choval jen 3x, z toho jednou tajně.