Z těch 7 bodů bych brala jen ten čas, všechno ostatní jsou jen hloupá a nic neříkající klišé. Základ je v tom "nesnažit se být rodič". Nejste rodič a nikdy nebudete. Jediný co může fungovat časem.... je být kámoš.

Macecha je hrozný slovo. To zní jak nadávka.

Z vlastní zkušenosti, tohle je strašná cesta do pekla... Ze začátku jste jako partner matky s dětmi na stejné úrovni jako ona... řekne dětem, že musejí poslouchat a co rekne on je jako by řekla ona... Sejde se rok s rokem, začne vás brát jako samozřejmost a najednou už vaše slovo nemá žádnou váhu, dítě má vždy pravdu a prakticky si můžete vybrat, buď máte koule a poslete je všechny k šípku a nebo budete dělat podpantoflaka nejen jí, ale i dětem...

A jak už tu psal Karel Matoušek, nejhorší jsou děti, které otec opustil brzy a neznají jaké to je vyrůstat s otcem... ty jsou na mamince tak zavislé, že vám udělají ze života peklo, aby se nemusely dělit...

Jestli je to osobní zkušenost, tak to je smutné. Ale opravdu to nemusí být tak, jak píšete. Je to velice individuální...tak jako všechno okolo vztahů.

Vidím to u pár kamarádek - on jedno s blbkou, ona jedno s blbem a jedno společné. Téma hádek mají zajištěné na roky

Já si zase říkám, že aby byl někdo s blbkou nebo blbcem, tak nebude uplne neblbec... :-D Ale máte recht, tohle bude italska domacnost :-D

To je dobrý vtip. Zkuste uzavřít dohodu s děckem, které nesnese kolem rodiče nikoho jiného, než sebe. Pak už má rodič jen výběr mezi vlastním dítětem a partnerem.

Největší ponížení a ztráta důstojnosti v životě chlapa musí být dát se dohromady s ženou, co už má cizí děti, a teď hledá troubu, který je zabezpečí, protože s otcem to jaksi nedopadlo. Do toho může jít jenom blázen bez špetky sebeúcty. Snad jedině, že by se jednalo o vdovu, tam by se to ještě dalo zkousnout.

V rámci přežití druhu na tom není nic ponižujícího. Víc ponižující musí být fakt, že chlap nemůže mít děti. A že to v dnešní době vůbec není zřídkavé...