Ani ty nejmodernější antidepresiva neodstraňují příčinu. Jen dokáží udržet chemický koktejl hormonů, sloužících pro správný přenos vzruchů mezi neurony na správné hladině. Takže někdy antidepresiva pomůžou, protože se v průběhu užívání souběžně napraví i příčina. Horší je to v případech, kde se příčina neodstraní či v současném lege artis poznání odstranit nedá. Pak je to na celoživotní užívání.

Nebo také projevem přepracování, nedostatku spánku a nebo poruchy spánku.

Pro doktora je samozřejmě jednodušší napsat vám antidepresiva, ale lékem první volby by měly být prášky na spaní a evidence kolik hodin vlastně skutečně spíte.

Hlavně u lidí pracujících hlavou, kteří (z vlastní zkušenosti) mají tendenci před usnutím ještě dobu promýšlet rozpracované projekty atd. a pak usnete třebas až po půlnoci a ráno už musíte být v 10 kdoví kde na druhém konci republiky na jednání...

kdo nikdy netrpel depresi, nevi o cem mluvi...ostatni si mysli jenom, ze dotycny je jenom liny...a prasky stejnak nezaberou, pokud se neodstrani pricina...

Člověk dostane tolik energie kolik odpovídá jeho cíli a směřování. Kdo slouží vesmíru/životu dostane od něj téměř neomezený přísun. Kdo slouží nějakému nesmyslu (falešnému bohu) je ponechán na omezených vlastních zdrojích, které se lehce vyčerpají.

Ano, ta základní linie takto může fungovat, ale v praxi je to mnohem složitější.

Deprese je odporná nemoc ...

https://www.youtube.com/watch?v=oDcf-wtmcyU

Ovšem jak přesvědčit chlapa, který sice uznal, že problém tohoto typu má, že to není něco, s čím si poradí sám (ten stav patrně trvá už několik let) a tu pomoc vyhledal, to bych ráda věděla.

Nijak... to prostě musí dotyčný chtít sám. To je stejné jako byste chtěla po kuřákovi, aby nekouřil, protože to chcete Vy... dokud nebude chtít s problémem dělat něco on sám, tak to bohužel nepůjde.

Já se omlouvám, ale málokterý psychiatr/psycholog vypadá tak nějak sympaticky. Nevím čím to je... nejhůř jsou na tom pro mě vzhledově ti co jsou v televizi.... tam mám pocit, že se ten psychiatr, psycholog většinou sám potřebuje léčbu.

Nejde ani tak o to, jak vypadá, jako o to, zda budí důvěru. U většiny známých jmen jako Plzák, Honzák, Křivohlavý, Höschl či Cimický platí, že jsou důvěryhodní.