Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
vztahy na pracovišti
Dobrý den, vážená paní doktorko, poprosím Vás o radu případně návod, jak se chovat nebo jak se povznést nad mými bývalými kolegyněmi, kamarádkami. Můj problém spočívá v tom, že jsem asi příliš „hodná, vstřícná“ a současně očekávám, že i ostatní budou hodní. Po maturitě jsem nastoupila do jedné větší městské organizace na pozici obyčejného referenta. Jak šel čas, tak jsem během 20-ti let byla 3x posunuta na lepší pozici. Nikam jsem se nedrala, vždycky mě to bylo nabídnuto. Vzhledem k tomu, že za tím bylo i vyšší finanční ohodnocení a pro mě i posun na prestižnější pozici, neváhala jsem. Vždycky jsem svoji nástupkyni ochotně zaučila (ne vždy jsem na novém místě byla zaučená já) a téměř vždycky jsem na bývalém pracovišti byla terčem pomluv (což se mě vždycky časem doneslo). Mrzelo mě to, že bývalé kolegyně, se kterými jsem měla přátelské vztahy záviděly, občas mě některá přestala zdravit. Místy jsem byla neoblíbená v jiném oddělení, kde daly na pomluvy (za co to povýšení asi je..). Mockrát jsem si pobrečela. Jsem kamarádská, týmový hráč a neumím být tvrdá. Spíš, a to se nechci chválit, jsem celkem schopná, práci mám ráda a rozumím jí. Tak nechápu jednání kolegyň. Vloni mě byla nabídnuto místo z pražské firmy, nebylo to finančně o tolik výhodné, ale jsou zde jiné, pro mě zajímavé benefity, opět lepší prestiž a po 20-ti letech i jiný náboj. Rodina mě v tom podporovala. Ale opět pomluvy nejen od kolegyň, ale i od kamarádek z obce. Resp. Dobře míněné rady: Že jsem se zbláznila, kam se hrnu, co si chci dokázat, že je to práce pro mladý… Mě už to zkrátka nebaví, nikomu nic nechci dokazovat, prostě jsem ráda, že i v téhle době je o mě na trhu práce zájem a práce mě jednoduše naplňuje. Proč mě je vždycky tak smutno, když vidím reakce okolí. Možná, že kdybych měla 150 kg a prodávala housky (nic proti prodavačkám), tak bych měla „kámošky“. Poraďte mi, jak se nad tím povznést a jak si z toho nedělat hlavu a možná i jak přitvrdit k reakcím. Vlastně to bych se potřebovala naučit, když mě někdo pomlouvá, co s tím, když mě někdo řekne: „Co si chceš dokázat?“ „Potřebuješ si nabít hubu?!“– co na to vlastně říct? Proč si k někomu nikdo nic nedovolí a ke mně ano. Jak z toho prosím ven. Děkuji Helena
Helena
Pro zobrazení odpovědi se přihlaste k iDNES Premium
vztahy na pracovišti
Dobrý den, prosím o radu, jak se chovat ke kolegyni, ze které cítím jakousi závist, či žárlivost. Jsme vrstevnice, nicméně já mám rodinu, ona žije sama s matkou, já jsem normální postavy, ona je silnější (cca 120 kg) postavy, ale sebevědomí by mohla rozdávat. Ke kolegům chová jako jejich sestra nebo jejich kámoš. Občas si mě vychutnává, dokáže byt hodně rejpavá a ironická. Já jí tohle nedělám, mě jí je trochu líto. Když začne, tak buď to s nadhledem přecházím nebo to začnu vracet. Ale nevím, co je správně. Když to přecházím, vnímám, že ryje více, když to vracím, cítím, že dotyčnou těší, že se mě to dotklo. Když jsme se jí zeptala, co blbne, tak se ušklíbla. Po pracovní stránce spolu celkem vycházíme, ale její občasné provokace mě štvou. Prosím, jak se chovat v tomto „pracovním vztahu“. Děkuji Jana
Jana
vztahy na pracovišti
Vážená paní Janko, z vašeho vzkazu pro Leu jasně plyne, že jste velmi zaujatá vůči mladým lidem a také arogantní. Není divu, že s Vašemi postoji a názory jste už Bývalá manažerka, na což bych ráda dala důraz. Jste bývalá manažerka, nikoliv lékařka, proto nechápu, jak si vůbec můžete dovolit posuzovat něčí zdravotní stav a ještě ke všemu v době, kdy je koronavir. Rovněž Váš názor, že o Vánocích, kdy se musí nejvíc zabrat a "pisatelka Lea" se rozhodla hodit marod, považuji za velmi přehnaný. Ona se pro to nerozhodla, pouze onemocněla a jestli to bylo před Vánoci nebo na jaře, nikdo neovlivní. Názor, že hlavně o Vánocích je třeba nejvíc zabrat - Vy osobně pracujete na plno pouze v období před Vánoci? Snad se pracuje na plno celý rok a ne, že celý rok své podřízené pracovníky akorát tak buzeruji a pak si myslím, že se těsně před svátky musí přetrhnout.
Paní Douchové bych ráda vzkázala, ať tu příště takové arogantní vzkazy vůbec nezveřejňuje. Děkuji - otázka upravena poradcem
Vzkaz pro Janku
vztahy na pracovišti
Dobrý den, příští rok mě bude 50. Vloni jsem změnila zaměstnání, protože jsem neunesla, že mě bude dělat vedoucí moje kolegyně, se kterou jsme seděly asi 15 let v kanceláři a dodělávaly jsme spolu VŠ. Kolegyně nebyla nikdy příliš průbojná, ale v její prospěch nahrál fakt, že se přimluvil tatínek, který jí kdysi do společnosti dostal. Já jsem žádnou protekci neměla, vypracovala jsem se z neznámé admin. v podatelně na odborné místo, dodělala jsem si VŠ, práce mě bavila, měla jsem pár nápadů, které byly ve prospěch společnosti. Nedávno šel vedoucí do penze a když končil, a povýšili kolegyni řekl mi, o Tebe se nebojím, ty se neztratíš… Myslela jsem si, zůstanu na stejném místě, ale nedokázala jsem situaci s novou vedoucí a s jejími novými manýry zkousnout. Celkem rychle jsem sehnala práci, finančně jsem si nijak nepohoršila, pracovně mě to nenaplňuje, ale chci tomu dát čas. Co mě asi nejvíc nebaví, že jsem z velké městské organizace šla na ves, do malého kolektivu, kde jsme asi 100 let za opicemi co se týče techniky, komunikačních kanálů atd. Tohle m při podpisu smlouvy vůbec nenapadlo. Teď v době pandemie, kdy z bývalé firmy jsou všichni on-line propojení, na konferenčních videohovorech, tak tady jsme zamrzli na smskách. Ostatní kolegyně tohle neřeší, nic jiného nikdy nezažily. Jsem hodně nakloněna el. komunikacím a novinkám a tady jsem se vrátila asi o 25 let nazpět, kdy jsem šla na mateřskou. Jsem z toho otrávená, s nadsázkou říkám, že jsem v karanténě už od loňského září, kdy jsem nastoupila do této práce. Poraďte mi prosím, jak se s tím vyrovnat nebo co mám dělat. Děkuji Jana
Jana
vztahy na pracovišti
Musím reagovat na stížnost pisatelky Lea:
Působila jsem dlouhodobě jako manažerka řetězce prodejen a nabízim pohled z druhé strany. Pisatelka si ani v nejmenším nepřipouští svůj podíl viny na celé situaci a také neprojevuje v nejmenším zodpovědnost a loajalitu vůči zaměstnavateli. Prodavačky, které jsou zodpovědné a záleži jim na chodu podniku, jsou ze strany vedoucích zpravidla velmi dobře přijímány. Prodavačky, které se po dvouměsíčním (i když vynuceném) odpočinku, za který pobíraly plat, brání tomu, aby zaměstnavateli poté pomohly zvládnout enormně náročnou ekonomickou situaci a zabrat alespoň před vánocemi, jsou k ničemu a budou mít problémy s vedoucí naprosto všude.
Pisatelka nejen že nezabrala, ale ještě se hodila marod.
Je to obecný nešvar této doby. Mnozí zaměstnanci se pouze domáhají svých práv, aniž by si uvědomovali, že zaměstnavatel peníze netiskne a že se všichni musí společnými silami podílet na tom, aby byly tržby a peníze na výplaty. Jsou naštěstí i zářné výjimky.
Janka
vztahy na pracovišti
že zná takové typy, jako jsem já, že si nechají napsat neschopenku na rýmu a že předpokládá, že mám vycházky a budu si lítat po venku. Řekla jsem jí, že žádné vycházky nemám, ona na to, že za týden je budu mít, protože se vsadí, že mi doktorka neschopenku prodlouží, aby za to měla peníze a že mám počítat s tím, že mi 2 dny nemoci nezaplatí, protože mi chybí hodiny. Já na to, že jsem nemocná, tak žádné hodiny řešit nebudu a řekla jsem jí, že nevím, co to má znamenat, že napřed přijme fakt, že marodím a vzápětí ze mně udělá podrazáka, co si vymyslí nemoc, aby nemusel chodit do práce. Také nechápu, co to vykládá za nesmysly, že mi nemocenskou nezaplatí. copak ona, jako vedoucí mi něco platí? Platí mi snad zaměstnavatel. Naši její chování ke mně nechápou, řekli, že, kdyby mi nebylo 30, jedou jí něco říct. Dále nechápu, v práci je nás málo a ona nám stále říká, aby jsme odtud odešli. Proč neodejde sama? Výpověď dávat nebudu, ať mi ji dá vedení, pokud jsem potížistka.
Lea 3. část
vztahy na pracovišti
Měla jsem 2 dny volno. První den jsem si chtěla udělat hezké odpoledne s mamkou, které jí ale bylo neustále narušováno, protože mě obtěžovala telefonáty a mimo jiné mně v nich vyčetla, že proč jsem pryč a že se kvůli mně ani nemůže najíst. Já si ale o svém volnu můžu jet třeba do Prahy a žádné telefony jí zvedat nemusím. Ten den jsem z ní byla úplně vynervovaná, pak mi přestávalo být dobře, tak jsem musela jít k doktorce, abych věděla, jestli jsem náhodou nechytla covid. Diagnoza zněla: Viroza, která může vyústit v chřipku nebo hospitalizaci na chirurgii , doktorka mi vypsala neschopenku s tím, že trvá na tom, že budu týden doma. Vedoucí mé oznámení o nemoci přijala bez problému, ale za půl hodiny mi volala znovu a seřvala mě, že jsem podrazačka a tvrdila, že si to o mně myslí všichni. Pokud je to pravda, mají na mě telefon, tak proč mi sami neřeknou, co si o mně myslí? Řekla jsem jí, že nechápu, proč jsem podrazák, když mou nemoc přijala a ona řekla
Lea 2. část
vztahy na pracovišti
Dobrý den, jen jsem se po znovuotevření prodejen vrátila do práce, mám problémy s vedoucí. Myslí si, že když jsme 2 měsíce byly doma, že se nyní až do konce roku musíme předřít. Dělám v nákupním centru, které vzhledem k aktuální situaci upravilo pracovní dobu. Zaměstnavatel to vyhodnotil, jako překážku v práci, ale vedoucí stále trvá na tom, že si musíme nadělat hodiny a proto nám naplánovala výpomoci a vše komentuje slovy, že to nebudeme zvládat. Když jsem jí s kolegyní řekla, že nejsme malé děti, aby jsme něco nezvládali, byla překvapená, že se jí dokážeme postavit. Všichni jsme se vrátili do práce v pohodě, jen ona vůbec není vyrovnaná. Máme pocit, že má nějaké psychické problémy, které hraničí s schizofrenií. Protože, jak si mám vysvětlit, že v práci slyším své jméno, tak se jdu zeptat, jestli mi něco nechtěla a ona řekne, že ne, že se baví sama se sebou? Baví se sama se sebou a přitom používá naše jména? Proti mně a kolegyni štve celý kolektiv a nutí nás do výpovědi.
Lea 1. část
vztahy na pracovišti
Dobrý den,

má kolegyně v práci pracuje na stejné pozici jako já už 35 let, já teď nastoupila před prázdninami. Ze začátku bylo vše v pořádku chovala se normálně a bavila se se mnou, ale teď poslední dobou se ke mě chová jak ke své asistence spíš než ke kolegyni. Kvůli situaci s covidem, jsem byla přiřazena na pomoc jinému oddělení a ona se ke mě chová jak kdybych byla odpad a vůbec nerespektuje to, že bych měla řešit něco jiného a odmítá to pochopit. Stále tvrdí že musí to a ono a pak sedí a koouká na počítači na seznam. Jsem z jejího chování unavená a vždy akorát tak naštvaná. Nevím jestli to je tím, že jsem se už zaučila v tom co umí ona a narozdíl od ní pracuji mnohem rychleji a stíhám svou práci ještě i s jinou. Nevím, moc tomu nerozumím a je mi z toho špatně. Mám akorát tak chuť to zabalit. Co mám dělat? Za vedoucí úplně jít nechci abych nebyla jak práskač.
Lenka
vztahy na pracovišti
Dále nechápu, proč ze mně dělá blbce. Např. se spolu o něčem bavíme, ale ona už druhý den neví, že něco takového vůbec proběhlo. To si mám konverzace s ní nahrávat? Dále mě irituje její tvrzení, jak se mi nemohla dovolat. Není to pravda, protože se mi vlastně dovolat nechce. Když jí nezvednu telefon hned na první vyzvánění, okamžitě zavěsí. Zavolám jí tedy zpět a ona to položí. Volám za chvíli znovu, položí mi to zase. Jeden den mi volala celkem 5x a pokaždé tvrdila, že mi volá vlastně omylem, protože mě nemá uloženou a že vlastně chtěla volat někomu jinému. Poradila jsem jí, ať si mě tedy uloží a nabídla se, že jí to číslo nadiktuji. Ne, ona si asi neumí uložit číslo do mobilu nebo si vzít papír a tužku a zapsat si ho. Musela jsem jet opět 20 km jenom kvůli nadiktování čísla. Musím jí nastavit nějaké mantinely, protože takto to nejde. Také mi pohrozila zrušením smlouvy, pokud nebudu vše umět za týden od nástupu. Není to už přehnané?
Heli 2. část
vztahy na pracovišti
Dobrý den, mám nastoupit do zaměstnání, ale už od pohovoru mám divný vztah se svou šéfovou. Mám ve zvyku chodit na pohovory a jiná jednání slušně oblečená a upravená, takže jsem se decentně nalíčila, upravila vlasy, vzala si sako a lodičky. Vedoucí mi ale řekla něco v tom smyslu, že tady není zvykem chodit sem, jako primadona. Nechápu, proč bych měla být za primadonu. To jsem jako měla na ten pohovor přijít v teplákách? Divné bylo, že mi volala kvůli pohovoru v 7 ráno a za pár dní ve 20 h, abych druhý den přijela podepsat smlouvu. Jela jsem tedy podepsat smlouvu, ale kolegyně měly kecy, že nastoupím až za měsíc. Ignorovala jsem to. Za pár dní jsem měla telefon, jestli bych nedovezla na pracoviště kopii své smlouvy. Jela jsem tedy extra 20 km do práce jenom proto, že paní vedoucí nemá v kancelář kopírku, nemůže si zajít cokoliv okopčit na recepci a pokud má mou smlouvu v počítači, tak si ji nemůže ani vytisknout a to má tiskárnu vedle PC. Příteli se nelíbí, že se mnou manipuluje.
Heli 1. část
vztahy na pracovišti
Dobrý den. Nedávno jsem byl na pracovním pohovoru a tam mi můj potencionální nadřízený, který se mnou vedl pohovor řekl jména a příjmení lidí, kteří pracují pod ním a že bysme všichni byli v jedné kanceláři. Bohužel jednoho z nich znám, byl to můj nadřízený, pracoval jsem pod ním jeden rok a propustil mě, že je se mnou nespokojen. Od té doby uplynulo už 9 let. Na pohovoru jsem neřekl, že ho znám, a když se mě na pohovoru zeptali, proč jsem před 9 lety odešl z té firmy tak jsem taky neřekl, že se mnou byl nadřízený nespokojen. Taky jsem se dozvěděl, že tento můj bývalý nadřízený už je víc jak rok na nemocenské a neví se jestli se vrátí. Kdybych řekl pravdu, tak si myslím, že bych práci nedostal. Minulý týden mi volali z firmy, že tu pozici mám a berou mě. Na jedné straně jsem rád, že mám práci, ale na druhé se bojím co se stane, když ten můj bývalý nadřízený se vrátí z nemocenské a pozná mě. Poradíte mi prosím jak se mám zachovat? Předem Vám velice děkuji.
Pavel
vztahy na pracovišti
Ještě jako příklad uvedu tuto situaci: vedoucí mi řekla že jsem polevil v práci a když jsem se ji dotazoval proč si to myslí, když podávám stále stejné prac.výkony tak prvně nevěděla co na to odpovědět, váhala co říct a následně mi řekla že jsem jednou řádně neuklidnil ve skříni pomůcky.
Xaver
vztahy na pracovišti
Dobrý den, jsem muž pracující v ženském kolektivu a docela mě iritují pomluvy které se šíří pokaždé o někom jiném. Vždy jednou za čas to výjde i na mě a doslýchám se naprosté lži které mi sdělí vedoucí. Navíc vedoucí vyzdvihuje co se týče práce že jsou ženy lepší než muži v tomto oboru (zdravotnictví) a ačkoliv mi přijde že je spokojena s mým výkonem nakonec mě stejně potopí. Nevím jak reagovat na lživá sdělení od ní a případně kolegyň které jsou její kamarádky. Myslím si že s tím nemohu nic dělat když jsem sám proti více lidem a nejhorší je, že se opravu jedná o výmysly některé z nich. Dokonce když jsme o tom jednou mluvili tak si stejně trvaly na tom že mluví pravdu a házely na mě to co nedělají v práci ony. U vedoucí nemám šanci když drží s nimi. Poraďte mi prosím jak řešit nepravdivé výtky. Děkuji
Xaver
vztahy na pracovišti
dobry den.....pracuji na pozici udrzbare budov ale sef mi vetsinou dava praci venku........napr cisteni chodniku........vykopavani parezu.....pritom to ma delat clovek ktery je tam uz 4roky..........ale je liny..........a stale na me donasi sefovi.........pritom by me mel dekovat ze delam jeho praci.............proste zahradnicke prace........a kdyz venku prsi tak uklizim mistnosti......zametam a jezdim s cisticim strojem............proste delam uklizece..........a s kolegy se o mne bavi jako o otikovy........mam z toho pocit ze si nevazi me prace...........muze jit o bosing? mezi kolegy se necitim moc dobre..,..........co s tim?
jindrich
vztahy na pracovišti
Dobrý den, můj dotaz se týká zaměstnání. Během předchozích let jsem pracovala v personálních či farmaceutických společnostech jako podpora týmu, vše bylo v pořádku a byla jsem i výborně hodnocena. Nyní po delší zdravotní pomlce jsem si sehnala místo v ostraze na informacích, kde se určité dny střídám s kolegyní. Poprvé v životě však narážím na věci, které jsem dosud nepoznala. Moje kolegyně, nepříliš vzdělaná paní, na mně donáší jak na vedení, tak si stěžuje všem kolem na faktické i domnělé chyby (dělá je i ona, ale já je za ni opravím a nikomu to nevyprávím). Již to dělá asi dva roky a kolektiv si na to zvykl. Já se ovšem cítím špatně. Proč slušný člověk, který si dělá dobře svou práci, se ocitá v takto nevýhodné pozici? Nikdo samozřejmě neověřuje zda to co říká je pravda, berou to jako fakt. Již jsem se radila i s nadřízenou, ale prý mi nemůže pomoct. Máte pro mně nějakou radu, jak to lépe snášet? Ráda bych v práci vydržela. Moc děkuji.
Hanka
vztahy na pracovišti
Dobrý den, zdravim Vás.Potreboval bych poradit.Pracuji v Irsku v domě s pečovatelskou péči, kde mám na starosti pořádek.Rok jsem neměl na pracovišti žádné potíže s kolektivem.Jedne kolegyni však sympatický nejsem,má problém mě pozdravit a její fales se dá na první pohled poznat.Zacala se přátelit s mou, do té doby, výbornou kamarádkou a během měsíce ji zkazila natolik že se nestačím divit Podle mě se nechala zmanipulovat,jinak si její chování vysvětlit nedokážu. Smazala mě s přátel bez udání důvodu na FB. Nic jsem nikomu neudělal, ale dřevo na mě stipat nikdo nebude.Mam obavu aby se tohle chování nepreneslo na další kolegyně, což by byl dost problém.Bohuzel angličtina není na dobré úrovni ,jinak bych řešil vzniklou situaci hned.Musím to nějak zastavit, ale jak?Dát na výběr majitelce buď já, anebo ony(jsou snadněji nahraditelne),tak do toho se mi moc nechce. Nikdy jsem tady v takové situaci nebyl.Dekuji za jakoukoliv radu.
Honza
vztahy na pracovišti
Paní doktorko, prosím, udělejte výjimku, jde o vztahy mezi kolegy. Nastoupila jsem do práce, kde jsem po stránce pracovní zdaleka nejzkušenější (20 let versus 1 rok oproti kolegyním), věkem jsou některé starší, některé mladší. Navenek jsou vztahy docela dobré, ale jedna z kolegyň živí takovéto pomlouvání a propírání a zároveň i uvádí nepravdivé situace o různých lidech, což už několikrát způsobilo dost velký problém a muselo se to řešit. Zjistila jsem, že lže většina lidí, a to i v situacích, kdy musí vědět, že je to prokazatelné. Stejná kolegyně také na různých místech prohlašuje, jak ona jediná pracuje a my ostatní tomu nerozumíme a nic neděláme (je to naopak). Protože její výsledky nebyly zcela dobré, nerespektovala strukturu pracoviště a zašla přímo za majitelem, kdy se dožadovala klientů ode mne a od jedné kolegyně, díky kterým by se jí hodně zlepšil pracovní výsledek - a nám dvěma by připadli klienti, za nimiž je nutné daleko dojíždět, dokonce s přespáním, a z nichž nic není - tedy co se týče plnění plánu na tom díky této "výměně" budeme mnohem hůř. K mému překvapení (kolegyně umí být pěkně "hustá" a navíc naslibovala hory doly) majitel firmy s tímto souhlasil. Ačkoliv jsme se s kolegyní bránily, nebylo nám to nic platné. Cítím bezmoc - lži, intriky, teď i změna klientů, pro ni sobecky k mnohem lepšímu a bez práce, pro nás k horšímu. Majitel sice asi ví, že byl trochu obelstěn, ale už to nechce řešit, že prý uvidíme. Jenže nás s kolegyní čeká nyní dusno díky propadu obchodních výsledků, samozřejmě méně peněz a dalších výhod, které se vážou k určitým objemům. Máte pro nás nějaké řešení? - otázka upravena poradcem
Verča
vztahy na pracovišti
Dobrý den,mám skvělou práci a skvělou nadřízenou,se kterou si úžasně rozumím,je to úžasný člověk a mám ji moc ráda.Moc ráda bych patřila do jejího života,pozvala jí třeba do kina nebo na kafe jako kamarádku,mám si držet odstup a nebo si to mohu dovolit?moc mi na Ní záleží.Děkuji
Šárka
vztahy na pracovišti
Dobrý den. Pracuji ve státní sféře a byla jsem přijata na určitou pozici s jasně náplní práce. Na té stejné pozici jsme 4. Ovšem jenom mě můj přímý nadřízený dal navíc práci, kterou vykonávala úklidová firma, k mé stávající práci. Navíc já jediná jsem byla přijímána jako osoba zdravotně znevýhodněná a tuto prác dělat nemůžu. Díky tomu, co učinil, jsem nyní v práci pořád nad rámec své práce, což nemá ani zaplaceno a na můj dotaz, že kolegyně jsou doma a já jediná tedy pracuji jsem byla vyhozena z kanceláře s tím, že ony nemusí, ale já ano. Mám velké zdravotní problémy, ale bojím se jít marodit - ochrnuje mi ruka, abych šéfa ještě víc nenaštvala. Prosím jak se bránit? Navíc, tomuto rozhodnutí předcházelo mé jmenování na vedoucí pozici a následná šikana ze strany kolegyň, kterou nadřízený neřešil a ještě potrestal mě.
Zuzana
vztahy na pracovišti
Dobrý den, paní doktorko, prosím o radu, jak vycházet v zaměstnání.Na oddělení jsme tři ženy ve věku 40 - 50 let.
Vedoucí si velice dobře rozumí s kolegyní, která jí tzv. leze do zadku, umí věci dobře navléct a čerpá ze svého postavení výhody, v práci věčně není. Já jsem v pozici té, která je spolehlivá, vše vyřeší, pracuje stoprocentně, nicméně pro mě jsou nastavená jiná pravidla, nic se mi.neřekne, nedostávají se mi ani informace potřebné k práci. Vztah s vedoucí je naoko dobrý, ale vím, že mě jako člověka nemusí a vše je o přetvářce. Nedokážu se takhle přetvařovat a začínám mít žaludeční neurózy. Má tohle smysl, mám si s vedoucí promluvit, ale na jaké téma? Přece nepřizná, že mě nemusí. Nezlobila bych se, chápu, že né každý si sedne. Neměla bych raději hledat jiné zaměstnání? Děkuji za Váš názor.
Kateřina
vztahy na pracovišti
A ještě jsem chtěl dodat že jsem o dost mladší než mé kolegyně, ony pracovaly už v jiných zdravotnických zařízeních a já po škole šel tam kde zatím jsem.
Pavel
vztahy na pracovišti
Ještě jsem zapomněl napsat že jsem tam déle než ony 2 kolegyně se kterými se vedoucí sblížila.
Pavel
vztahy na pracovišti
Dobrý den,
pracuji jako zdravotní bratr už 3 roky ve stejném zařízení a v poslední době si začínám víc a víc všímat že moje vedoucí má blízký vztah k mým 2 dalším kolegyním a mě v podstatě odstrčily bokem a navíc se doslýchám od dalších pracovníků na oddělení že cokoliv je špatně provedeno házejí to tyto 3 kolegyně na mě - mě do očí nic nepoví, jen pomlouvají za zády. Kdyby měly alespoń pravdu v chybách které řeší, jenže já vím že si práci dělám poctivě, zodpovědněji a dle ostatních pracovníků lépe než 3 mé kolegyně. Od vedoucí jsem také již několikrát slyšel jak přede mnou říká že ženy jsou na toto povolání lepší než muži a uvádí i různé příklady proč tomu tak je. Navíc v posledních dnech začínají být víc a víc popudlivé a občas po mě vyjedou aniž bych cokoliv špatného řekl nebo udělal. Prosím poraďte co s takovým chováním dělat. Děkuji.
Pavel
vztahy na pracovišti
Dobrý den, můj problém nepatří do kategorie partnerských, přesto doufám, že mi poradíte. Jedná se o problém na pracovišti. Před pár lety nastoupila ke mně do kanceláře kolegyně. Jsme vrstevnice. Zapracovala jsem jí, naučila vše, tak jako kdysi zaučila mě bývalá kolegyně, která už šla do penze. Neviděla jsem v tom žádný problém. Moje nová kolegyně neměla ani maturitu, natož odbornost, která by zde byla vhodná. Říkala jsem si, proč ne, pokud bude schopná. Ze začátku se chovala celkem kamarádsky, pak najednou začala být ironická: když volaly děti – byla jsem kvočna, když jsem přišla s novým nápadem - byla jsem údernice, rýpala např. při obědě - ty jíš rychle (resp. ty žereš), chodíš rychle, lítáš jako splašená… odpověď jsem vždycky nějakou měla, ale nebylo mi příjemné odrazovat její neustálé útoky. Ona přitvrzovala, až jsem se jí zeptala, co jsem jí udělala, proč je na mě zlá – vyštěkla, co bych jí dělala, ať jí nechám na pokoji, co jí otravuji. Povídám, hele chovala jsem se k Tobě přátelsky, naučila jsem tě všemu, sedíme spolu 8 hodin, tak bychom spolu měly vycházet. Na to mi řekla, že snad vím, kdo je její otec (kdysi dělával ve firmě, už je v důchodu), takže je mi asi jasné, že jsem jí zapracovat musela. Od té doby se nebavíme a došlo to tak daleko, že se ani nezdravíme. Po ostatních kancelářích mě pomlouvá, rozhlašuje, že jsem drbna, ať si na mě všichni dávají pozor. Šla jsem za vedoucím, že se tohle nedá. Ten mi akorát řekl, že se mu to nezdá a ať se na ni vykašlu. Nicméně na svoji stranu pár lidí přetáhla a koukají na mě přes prsty. Nejraději bych jí nafackovala, hned jak jí ráno vidím (a sobě také, proč jsem byla ochotná jí něco učit). Nikdy jsem se s takovýmto neurvalým chováním nesetkala. Nechápu, jak si tohle vůbec může k někomu dovolovat. Nemyslím si, že jsem submisivní, konflikty nevyvolávám, ale líbit si nic nenechám. Poraďte mi prosím, jakým způsobem mám s takovou kolegyní jednat. Děkuji Jana N.
Jana N.
vztahy na pracovišti
Dobrý den, prosím Vás o radu. Po 10 letech odcházím z firmy, výpověď jsem podala já, ale donutili mne tyto okolnosti: Před rokem jsem se posunula na vyšší pozici, nicméně jedna osoba ve vedení společnosti vystupovala proti mému posunu. Byla v tom obyčejná ženská závist, kterou jsem od ní vnímala od samého začátku, kdy jsme pracovali v jednom oddělení. Sama se posunula rok přede mnou. Poštvala ostatní z nového vedení, pouze ředitel si mě prosadil. Prošla jsem si peklem, a nakonec to vzdávám. Teď, když jsem podala výpověď se najednou ostatní začali lísat. Proč to vzdávám, že jsem pracovitá, že je to škoda … atd. Zůstávat nechci, v tom mám jasno, ale zvažuji, zda by bylo vhodné říct, kdo mě k rozhodnutí skončit dopomohl. Ale nevím, jestli to k něčemu bude. Nebo prostě napsat e-mail na rozloučenou a odejít s hlavou vztyčenou. Děkuji za radu. Vilma
Vilma
vztahy na pracovišti
Vážená paní doktorko,
máme v práci nového kolegu, se kterým sedím v kabinetě. Hned po příchodu mi začal tykat, upozornila jsem ho, že my si tykat určitě nebudeme, což ho dost překvapilo. Kolega každého nechutně pomlouvá. Pokud mu dám najevo, že mi to vadí, ihned hovoří o tom, že to tak nemyslel, že to byl humor. No, a že jeho humor nechápu. Navíc zatahuje do všeho děti ve škole, vyptává se jich na mne. Nedávno přišel s větou:"Děti říkaly, že jste hnusná, ale..." Naprosto mne to šokovalo a musím říct, že i dost psychicky poznamenalo. Myslím si, že lže, ale jistá si nejsem. Začínám mít pocit, že pro své lži si bere děti jako štít. Moc dobře ví, že dotyčná těžko zjistí, zda to děti řekly, či nikoliv. Vůbec nevím, jak s ním jednat. Prosím poraďte. Zástupce jsem požádala, aby ho odsunuli do jiného kabinetu, ale zdráhají se. - otázka upravena poradcem
Jana
vztahy na pracovišti
která lítá od Velikonoc po doktorech a momentálně je po operaci nikomu nic nezkomplikovala. Ta si to snad taky plánovala? Kvůli ní si momentálně nemůžeme brát dovolenou, protože nás zastupuje v naší nepřítomnosti, ale já zjistila, že vedoucí už ji má naplánovanou. tak jsem si řekla, že, když může plánovat ona, můžu i já. Je velmi zajímavé, že v případě, když někdo onemocní nebo si vezme dovolenou mají na všechno lidi a je pro ně samozřejmost je na prodejnách zastoupit, přesto dělají, jak, kdyby za mě šli do páce nad rámec svých pracovních povinností. Teď mě nějak podezřele často kontrolují na pracovišti a neví, co by si na mně nevymysleli. Že jsem zavřela na celý den prodejnu a někam v pracovní době šla, splním blbě úkol, dají to k dobru všem prodejnám, jak jsem to udělala špatně, prý nezvedám telefony..Je to snad nějaká pomsta za tu nemoc? A jak se mám bránit?
Lila 2.část
vztahy na pracovišti
Dobrý den,
mám pocit, že začínám zažívat šikanu na pracovišti. Vše bylo v pořádku do té doby, dokud jsem jeden den nezavolala vedoucí, že mi je v práci zle a poprosila ji, jestli by si se mnou nemohla vyměnit směnu. Odmítla, já to tam přežila v bolestech, ty se pak zhoršily a já dostala od doktorky neschopenku. Když jsem to oznámila vedoucí, naštvaně mi řekla, že mi říkala, že to tak nemám dělat, pokud neumírám. Nevím, co znamená zdravotní stav "pokud neumírám", ale byla jsem nemocná jen týden a hned jsem vše zkomplikovala. Za nemoc jsem se div nemusela omluvit a po návratu do práce jsem dostala sms z vedení, že moje neschopenka byla naprosto zcestná, nehledě na to, že tady si ji berou lidé ve vážných případech. Vedoucí mi také řekla, že ta neschopenka byla naprosto nereálná a příště, že si mám nemoc naplánovat na dobu, kdy se to bude hodit. Odpověděla jsem všem, že nemoc snad není dovolená, aby se dala plánovat. Nechápu, jak to, že jedním týdnem jsem vše zkomplikovala a kolegyně, - otázka upravena poradcem
Lila
vztahy na pracovišti
A ještě doplnění k tomu druhému - až obsedantně vyžadoval, abych byla v kontaktu s významnými lidmi z oboru - pro to, co jsme ve firmě prodávali, to nebylo až tak nutné. A při kontaktu jsem zjistila, že jsou tam průšvihy z minula - od toho majitele. Asi chtěl, abych to za něj napravila nebo jestli chtěl, abych je třeba vzala na večeři a on se prostě přidal k nám... nevím. Ale když chytil rapla, toto jsem měla na talíři, podobně jako že všechno je špatně, nic neumím, udělám tak desetinu práce oproti jemu. Když jsem řekla, za kým jsem byla, tak mi odpověděl, že tyto lidi se nepočítají. Že to, co mu předkládám, nestojí za nic (ani to nečetl), pak mi i vyčetl, že jsem něco začala po jeho pokynu dělat a ne dřív (nevěděla jsem, že to mám dělat). Fakt se bojím, jestli to nějak nevyvolávám já.
Dita
vztahy na pracovišti
Paní doktorko, prosím o výjimku (nejde o partnera) a Vaši radu. V životě se mi to nestávalo. Vyhraju výběrové řízení na střední manažerskou pozici - nadřízený je nadšený (buď na mě má dobré refernece nebo zaujmu). Začnu pracovat podle svého nejlepšího svědomí. Ne vždycky je vše na začátku dobře - jsou různé systémy. začínám nacházet problémy, které jsou kostlivci v různých stádiích, takže je musím opravovat. Možná první zádrhel. Někdy ty kostlivci jsou záv ažným, ale tajeným porušováním interních předpisů, někdy vzniknou nedostatkem času nadřízeného (řeší zásadní problémy a ty věci nevidí nebo nechce řešit). V prvním případě nadřízený ze mě chtěl mít milenku, avšak já nereagovala, v druhém případě šlo o chaotické příkazy, které jsem nezvládala plnit. Oba mě z práce vyhodili, jen po pěti letech, druhý po roce. Stejným způsobem - vylhané důvody. Nikdy předtím se mi to nestalo, mám mužské myšlení, takže dokážu mezi chlapy zapadnout. V druhém případě jsem byla v kolektivu velice oblíbená - mohl žárlit? Paní doktorko, kde asi pravděpodobně dělám chybu? Je mi 51 let a složitě hledám zaměstnání a hlavně - už je to podruhé a tak chci předejít dalšímu zklamání v jiné práci. Kde začít u sebe zkoumat, co dělám špatně? Děkuji.
Dita
vztahy na pracovišti
Dobrý den,jsem nešťastná v práci. V říjnu jsem změnila pracoviště, v rámci jedné firmy, kde pracuji 15 let. Dostala jsem nabídku na povýšení. Během léta se změnilo vedení společnosti - 2 přišli noví (finanční ředitelka a technický ředitel), 2 z bývalých kolegů (generální ředitel a personální vedoucí). Generální ředitel mě dal tuhle nabídku a moc jsem se těšila na změnu. Během 15 let ve firmě jsem byla v práci spokojená. Během 1 roku je ze mě hromádka neštěstí. Od nového vedení cítím silné nesympatie (kromě GŘ). Personální vedoucí nesouhlasila s mým povýšením, časem se mě doneslo, že mě pomlouvala u ostatních kolegů a kolegyň. V minulosti jsem s ní do kontaktu vůbec nepřišla, tak nevím proč je proti mně zaujatá. Novému vedení o mě napovídala samá negativa. Na poradách vystupuje proti mně. Práci jsem se naučila celkem bez problémů, ale pokud udělám nějakou chybku okamžitě na ni upozorňuje. Od ředitele vím, že i ona chyby při nástupu dělala. Pokud nejsou svědci, je na mě nepříjemná a štěká na mě. Dokonce se mi doneslo, že zakazuje kolegům, aby mi se mnou hovořili a aby mi telefonovali. Od kolegů vím, že pomlouvá nejen mě, ale i generálního ředitele, který ji na tuhle pozici dostal. Těším se, že přijdu domů, najím se a půjdu si lehnout. Manžel se nestačí divit co je se mnou, kamarádky také. Jestli to takhle půjde dál, přijdu o rodinu i o přátele. Poraďte mi prosím, jak se s danou situací vypořádat. Dana - otázka upravena poradcem
Dana
vztahy na pracovišti
Ona prostě ví jak pohotově a velmi trefně reagovat. Někdy je jako med a chválí mne za věci, které jsem ani neudělala a někdy je to hodně nepříjemné. Já navíc nemám ráda takové to mazání medu. Asi si beru věci moc osobně a jsem vztahovačná, jenže nevím, co s tím. Navíc mám ještě jednu obavu. Už jsem tak zasukovaná, že to má vliv i na můj vztah s přítelem. On sice takové pochybnosti odmítl, ale já se snad už nekdokáži chovat normálně. S kolegyní bychom měly být na stejné pozici. Já jsem odešla ze zaměstnání na manažerských pozicích, protože jsem po letech už nechtěla být klasicky zaměstnaná.
Dana 2
vztahy na pracovišti
Dobrý den, paní Douchová, nastoupila jsem do firmy ke svému příteli. Je to malá rodinná firma a dozrál čas, aby se posunula z té malé rodinné na větší. Jsem zkušená obchodnice a mám toho za sebou kariérně docela dost. O to více mne překvapuje, jak si v jedné malé rodinné firmě nedokážu poradit s jednou kolegyní. Je to švagrová přítele. Firmu spolu zakládali a ona je v ní jako královna. To by mi ani tak nevadilo, ale jsou to nejrůznější drobné jedovatůstky a invektivy a já vůbec nevím, jak ji usadit a jak reagovat. Jsem přímý člověk a tato dáma se chová jinak. Jsou to takové ty drobné průpovídky mezi řečí, ze kterých trčí ostny a kape jed. Vždy mě to překvapí a zarazí a hlavně se mne to dotkne. A ona vítězí. Bavila jsem se o tom s přítelem. Řekl mi, že ví, že je občas nevkusná, ale že ji neřeší a do práce netahá emoce. Když ho nějak zasáhne, tak ji celkem tvrdě utře. Prý se ke mě bude chovat tak, jak si to nechám. Jenže s takovými lidmi já to prostě neumím. Je to prostě jiný level.
Dana 1
vztahy na pracovišti
Dobrý den,
mám na vás dotaz ohledně svého kolegy, který se mnou přestal komuniovat. Žiji v zahraničí, kolega je domorodec. Začali jsme spolu dojíždět do práce jeho autem kvůli úspoře, oba jsme ze stejného města a máme to daleko. Domnívala jsem se, že mám o mě zájem, protože se projevoval velmi žárlivě, velmi mi pomáhal s praktickými věcmi, byl ochotný, já o něj zájem měla. Přiopilá jsem mu nabídla sex, což ho vyděsilo, ale omluvila jsem se a vše bylo ok. Po měsíci začal být nevrlý, z ničeho nic, třeba stál vedle mě na ulici, ale držel si odstup deseti metrů nebo jsem jej požádala, zda by nepodržel tašku,abych ji nemusela pokládat na zem, vzal ji a dal na zem. Mě došla trpělivost a začla jsem dojíždět vlakem. Myslím, že to ho ranilo nebo urazilo. Od té doby nekomunikuje a drží ho to pět týdnů. Jasně jsem mu napsala, že až bude připravený, popovídáme si, že je mi smutno se na něj dívat v práci (vypadá smutně), ale že nevím, zda je raněný nebo naštvaný. Nevím, jak to prolomit...
Anna
vztahy na pracovišti
Dobrý deň pani doktorka,chcela by som Vás poprosiť o radu,som kludný,pracovitý človek,neni dávno som nastúpila do detského domova a vo veľmi krátkom čase som si deti získala na svoju stranu,majú ma velmi radi,dokonca aj pani riaditelka je max.s mojou prácou spokojná a chváli ma,čo ma veľmi teší.Ale z vedlajšej skupiny je jedna kolegyňa,ktorej evidentne ležím v žalúdku,hladá len situáciu kedy môže na mňa vyletieť,zvyšovať hlas a robit sa tá najdôležitejšia a to je medzi nami 25r rozdiel(je mladá).Žial neberie si servítku pred ústa a vybavuje si s mnou účty aj pred detmi,čo je obrovská chyba,ako máme vychovávať deti,ked ona sama je katastrofálnym úkazom. Najhoršie ešte je,že je to chronický vymýšlač a všetko vo svojej vymyslenej verzií uteká žalovať pani riaditeľke. Sú to trápne situácie potom a necítim sa naj,aj ked pani riaditeľka ma vychcaluje a je na mojej strane,ale ona je jej miláčik...inak ona je chronický vyvolávač sporov,neni asi človeka na ktorého nevyštartovala a nemali s ňou spor. Prosím Vás o radu,nemienim sa s takým človekom vôbec baviť pokial to nebude nevyhnutné pracovne,chcela by som ju totálne ignorovať...poradíte mi prosím ako??? Moc ďakujem Dáša
Dáša
vztahy na pracovišti
Dobrý den, už 8 let dělám krátký/ dlouhý 12h. Napřed dobrý, později jsem začala mít zdravotní ( záda, únava, občas nespavost) a psychické problémy. Kamarádky a známí mi řekli, ať se vykašlu na nějaké 12 a dělám jenom 8 h denně + volné víkendy. Řekla jsem, že to tak udělám, ale naši řekli, že mladá holka může dělat víc, než 8 h, tak jsem zase skončila na 12. Jenže u paní, u které se ukázalo, že je alkoholička, tak jsem u ní skončila, protože jsem cítila, že jinak se brzy zblázním. Předtím jsem také ukončila prac. poměr z důvodu šikany od své vedoucí. Naši řekli, že mám všude jenom problém, nikde nevydržím, pořád si na něco stěžuju a že je asi chyba ve mně. A v čem? Že si každý myslí, že mě může jenom ponižovat a že mám taky právo říct ne a rozhodovat se sama za sebe? Prý, že tam, kde jsem dělala už nemůžou ani vkročit. Nechápu, proč mám trpět za to nebo i moji rodiče, jak se ke mně někdo zachoval. O práci zájem mám, ale za nějakých podmínek a když si něco najdu, zase špatně. Co dělat?
T.
vztahy na pracovišti
Dobrý den, začíná mi vadit chování mojí nadřízené a také prac. morálka u nás na pracovišti. Nikdo tam není schopný si něco udělat sám. Každý na všechno někoho potřebuje. Např. nechápu, proč ten, kdo umývá nádobí musí leštit i příbory, když si takové věci mají dělat číšníci sami na place. Kromě toho se tam každý do druhého pořád stará. Mám 2 dny volna, pak jdu do práce a pokud jsem jeden z těch dnů strávila doma, je mi řečeno i od vedoucí, proč jsem nemohla přijet do práce. No, nemohla, protože volno je od slova volno a jak ho trávím je snad moje věc, ne? Do toho vedoucí, když potřebuje s něčím poradit a já jí řeknu svůj názor, tak ze mně hned dělá blbce, co ničemu nerozumí, nemá žádné kontakty, dělám tam od rána do večera, nezastavím se, ale ona se chová, jak, kdybych tam ležela. Do toho málem dala moje číslo jednomu kolegovi a nutí mě, abych s ním trávila svůj volný čas. Kamarádka mi řekla, že tohle už je vrchol, aby mi šéfová diktovala, s kým mám chodit. Jak nastavit hranice?
Lena
vztahy na pracovišti
Dobrý den, paní doktorko, vedu tým 7 lidí, jedna pracovnice mě obchází vše vyřizuje s ředitelem a mě jen oznámí ředitel to schválil, ředitel u ní vysedává na pracovišti a ona mu donáší. Nejhorší je, že stahuje ostatní kolegy, že vše vyřídí a zařídí na svoji stranu.
















marta
vztahy na pracovišti
Dobrý den. Pracuji před 15 let v jedné organizaci jako asistentka ředitele a před cca 2 lety nastoupila do této organizace po odchodu mé kolegyně do důchodu nová administrativní pracovnice, která má na starosti dokumentaci a archív. Nová kolegyně je ale velmi hlučná, upovídaná a pořád by ráda měla na vrch. Začínám mít čím dál víc pocit, že by ráda vykonávala moji práci, protože by byla samozřejmě víc na očích, než zahrabaná v archívu. Kdykoliv totiž přijde jakákoliv návštěva či jiný zaměstnanec něco vyřídit na sekretariát, okamžitě se vrhá ke dveřím a snaží se zapříst hovor, případně když cokoliv pracovně řešíme s ředitelem v kanceláři, objeví se v kanceláři i ona, např. že si nutně musí něco okopírovat. Je to pracovnice, která mě má v základních činnostech (zvedání telefonu) zastupovat v době nepřítomnosti, tzn. např. dovolené a tak si myslím, že se jí tam jednoduše v této funkci zalíbilo. Jak jí stručně a jasně vymezit v denním kontaktu hranice, které si nepřeji, aby přestupovala?
Renata
vztahy na pracovišti
Dobrý den, pro Ditu s hlučným kolegou, máme v práci podobného kolegu a převedli jsme to do žertu, vždy když začal mluvit nahlas, tak jsme na něj po vzoru Postřižin volali - Kdo to tu tak nelidsky řve? Vždycky zabrblal, "no jo:-)", ale pomohlo to:-) Možná je to lepší, než na něj být nepříjemná:-) - otázka upravena poradcem
Ivana
vztahy na pracovišti
Dobrý den. Máme s kolegyní v zaměstnání takový problém. Kolega z vedlejší kanceláře je velmi hlučný. Nahlas mluví, bouchá se šuflaty. Vzhledem k tomu, že jsou kanceláře menší a stěny tenké, je vše slyšet. Nejhorší je to s jeho zavíráním dveří. Bouchá s nimi prakticky vždy, když přichází i odchází. Když dveře zamkne, ještě několikrát zkouší, jestli je opravdu zamčeno. Nás to velmi ruší a obtěžuje a proto jsme ho ve slušnosti požádaly, aby alespoň zavíral potišeji. Řekl, že samozřejmě. Vypadalo to, že to pochopil a nemá s tím problém. Vydrželo to 1 den a opět je situace ve starých kolejích. Prosíme o radu, co s tím? Děkujeme
Dita
vztahy na pracovišti
Dobrý den, pracuji v call centru - je mi skoro 60 a vedoucí mě zprvu vůbec nechtěl. Hned po 14 dnech jsem skoro vyhrál jednu soutěž, i když jsem byl úplný nováček a se mnou soutěžilo víc než 15 lidí zkušených. Bohužel jsou to všichni ve věku do max 30ti let, včetně vedoucího. Takže kolektiv hodně polarizovaný, já sám jsem nad 40 let sám. Ale nevadí, mladým stačím, jsem dokonce v mnoha věcech lepší. Problém je v tom, že jsme všichni závislí na přidělování práce (a tím i výdělku) na tom mladém manažerovi, který nedává stejné podmínky a mně dává horší. Už jsem to několikrát říkal, že jsem dostal méně práce, případně i tu méně lukrativní, není to nic platné. V poslední době se naučil manažer každému za něco vynadat - i když jsou dobré výsledky, tak každý dostane za něco. Špatně to snáším. jenže když člověk dostane horší projekt, méně vydělá, má horší výsledky a už je zase zle. Zatím nechci odcházet, ale dostávám se do strašného stresu. práce s klienty mě baví, to je to fajn. Špatné atmosféry už si začínají všímat i ti mladší. Děkuji za radu.
Jan
vztahy na pracovišti
Dobry den,jsem zoufala a hodne zklamana.Obracim se na Vas s prosbou jak je tohle mozne.Nastoupila jsem pred dvema lety na misto pecovatelky do domova se zvlastnim rezimem kde vlastne ani zadny rezim nebyl ,jsou tam lide z ulice ktere magistrat odesila k am .Jsou tam umele vytvorena mista vedoucich pracovniku kdy nikdo nevi co je jeich napln prace ,na jeden barak byly dve stanicni ktere vymysleli ruzny podrazu ,zvlast teda ta nase,ta si na me zasedla protoze jsem chtela aby tam byl aspon trochu poradek ,vedela ze jsem vystudovana detska sestra a ze si proste vsimam napr proslych veci a tim jsem se stala nepohodlna ,proste jsem nebyla ticho ,po nejakem case tyhle obe stanicni byly vyhozeny ale nastoupil tam novy pracovi stanicni ktereho dodal pan reditel ,jenze tahle stanicni ho naucovala a navyklasdala lzi aby se pomstila,dale jedna kolegine ktera tam pracuje se svym 23 letym synem ,krade jidlo klientum a taha si haldy jidla dom si na me tez zasedla a chodi bonzovat tomuhle novymu stanicnimu ktery da lzi ,je tam chvilku a nemuze vedet jak pracuji ale predevcirem prisel s tim ze me neprodlouzi smlouvu ... proc kdyz clovek pracuje dela veci navic je ferovej ,tak je nepohodlnej a zbavuji se ho ??? A ty pracovnici kteri kradou nepracuji na klienty kaslou v praci se opiji kdyz odejde vedeni tak jim to prochazi ,nechci to tak nechat a citim se ponizene a ukrivdene.Co mam delat ? priada mi ze cela organizace je jedna velka mafie ktera se kryje ,protoze pochybuju ze kdyz bycgh«h zasla za reditelem tak s tim nic stejne neudela a spis to smete pod koberec.Poradte mi prosim co delat? Dekuji za odpoved Lenka
Lenka
vztahy na pracovišti
Paní doktorko, pracuji spolu s dalšími 10 lidmi v tzv. openspace. Všichni telefonujeme, sedíme vedle sebe metr daleko. Prostředí je docela hlučné. Způsob práce některých je ale obtěžující (expresivní telefonování, někdy se dá říct i že nevázaná zábava s ostatními), která nesmírně ruší a unavuje. Sdělila jsem tyto informace svému nadřízenému, který hodně času tráví s námi, takže to musí vidět a prosila ho o intervenci. Odmítl s tím, že podporuje otevřenou komunikaci a mám si to s dotyčnými vyřešit sama. Což se v některých případech pokouším, ale je to marné. Navíc nadřízený kontroluje způsob práce a je v jeho kompetenci to nějak ovlivnit, usměrnit. V mé ne. Zvažuji dokonce odchod z práce, byť to pro mě bude tíživé. Poradíte mi něco? Děkuji
Eva
vztahy na pracovišti
Mám onkologicky nemocného manžela, akutálně se mu znovu objevil nádor a čeká ho již druhá náročná operace. Můj šéf, kterému jsem sdělila co se děje, mne nyní uvolňuje v případě potřeby na pár hodin z práce, abychom vyřídili s manželem potřebná vyšetření. Mé kolegyni, která je zde necelé 2 roky a nemám k ní žádnou důvěru (sbírá drby), jsem neřekla a ani nehodlám říci, co mám za problémy, protože by to pro ni byla senzace, o kterou je třeba se podělit dál, se chová nepříjemně, když se svolením šéfa nyní třeba na pár hodin odcházím a zase se vracím do práce. Jsem zoufalá ze stavu manžela, musím nyní spoustu věci vyřešit a zařídit a již ke konci roku nemám dovolenou, proto jsem šéfovi vděčná za jeho přístup a pomoc, ale kolegyně mi stěží odpoví na pozdrav a na můj dotaz, zda bylo potřeba něco za mne rychle vyřídit, odpovídá jen na půl pusy. Jak kolegyni vhodně sdělit situaci, své soukromí si velmi chráním a nechci aby se po pracovišti roznášelo cokoliv o zdravotním stavu manžela. Děkuji.
Stáňa
vztahy na pracovišti
Dobrý den,potřebuji poradit. V 58 letech dostala vedoucí prodejny oděvů výpověd.Já ve svých 42 letech nastoupila na její místo. Od té doby nemám klid.Útočí na mě SMSkama, pomlouváním u zaměstnanců v době, kdy tam nejsem aopd.Vždy je týden dva klid, asi nabírá inspiraci a pak opět. Chodí do prodejny předvádí hysterické záchvaty,lže o mé rodině, kterou nezná a nikdy neviděla.Od její výpovědi jsme měli kontrolu na udání z finančního, živnostenského a dokonce stavebního úřadu.Od zaměstnanců mám zatím podporu, jelikož jí znají a ví, že její povaha je nepřející a zlá.Rozešla se dokonce se svou matkou i synem.Jenže já už nevím, jak se bránit. Na soudní zákaz to není, hovory nemám nahrané a sms píše a formuluje tak aby urážela, ale nic proti zákonu.Už to trvá půl roku a horší se to.
Silvie
vztahy na pracovišti
Dobrý den,
nastoupila jsem do nového zaměstnání. Jsem tam cca 14 dní a 14 dní na školení.. Takže na pracivišti jen 14 dní. Chci se zeptat, kolegině mi řekla, že mě nechá již příští týden na pracovišti samotnou, že si vezmě dovolenou. Mohu zůstat po tak krátké době na pracovišti, které se teprve učím ( ČEZ) sama? děkuji za Vaši odp.
Petra
vztahy na pracovišti
Dobrý den,
Pracuji ve firmě 12 let. Když jsem nastoupila po mateřské na původní pozici, byla jsem plná elánu, nastavila projekt, se kterým se pracuje dodnes. Tehdy za mnou přišel vedoucí oddělení, že by mě potřeboval na jiném místě. Přikývla jsem – ani by mne nenapadlo odmítat. Naopak – ještě jsem byla ráda, že si mne firma žádá i jinde (jak naivní!). Na moje místo nastoupila – jak se po čase ukázalo - jeho známá a už se pěkně veze na vymyšleném. Na mém novém pracovišti jsem až tak spokojena nebyla, ale s mým elánem a drivem jsem se rychle zapracovala. Měla problém s kolegyní, se kterou jsem se ocitla v kanceláři - ve stejném věku, ale nepřátelskou a nepřístupnou. Kvůli ní jsem absolvovala několik hodin u psychologa, posléze i alternativní léčbu. Zapracovala jsem na sobě (mimochodem ona se nikterak nezměnila) a naučila jsem se s ní vycházet. Byla jsem oslovena vedením a opět jsem se angažovala na novém projektu, který se před časem uvedl do chodu a zase usnadňuje práci. Kolegové z jiných oddělení se obvykle obracejí na mne. Zatímco s kolegyní – ledovou královnou - nikdo nechtěl spolupracovat. Minulý měsíc odcházel vedoucí do penze a řešila se náhrada za něho. Vyhrála kolegyně!!! Diplomaticky řečeno – prý je pečlivější (skutečností je – její otec je bývalý kolega ředitele). Dostala jsem stovky sms, od kolegů, ale i zákazníků, že je to nespravedlivé…. já jsem ta, která vymýšlí, realizuje a kolegyně se zase poveze na vymyšleném – jako před lety???
Tak prosím mě řekněte, kde je chyba. Co dělám špatně - pozitivně myslím, žádné kdyby, nesedím nečekám…. ale smetanu slízne někdo, kdo se nezasloužil o žádné zlepšení? Nyní, kdy už mám děti odrostlé a chtěla jsem se profesně posunout, se mi nezadařilo a bohužel moc postupových míst zde není. Jsem bez nálady, bez chuti ráno vstávat… Nejraději bych dala výpověď. (Ale má smysl zase někde začínat, abych po čase zase zjistila, že stačí mít vlivného tatínka ?). Poraďte, jak se mám chovat, abych nebyla jen „ta na práci“. Děkuji Hedvika

- otázka upravena poradcem
Hedvika
vztahy na pracovišti
Dobrý den paní doktorko,
nastoupila jsem do zaměstnání administrativní práce, šéf jezdí jen 2x do měsíce. Kolegyně je o 10 let mladší je ji 32 a zaučuje mě. Všechno si píšu, jednu věc třeba děláme 1x za měsíc, a když se na něco zeptám za měsíc tak vyhrne vytočeně...to jsme si už jako řikaly neeeeeee, a hodí na mě hrozný ksicht.. Chodí na obědy se svým přítelem co pracuje ve stejným baráku,ale jiná firma. Nikdy mě neřekla, pojď se mnou na oběd nebo s námi, když jich jde víc. Zařídila jsem se tedy sama a chodím na oběd občas také s jinými z jiné firmy v baráku, ale stejně se cítím odstrčená.Vůbec se mě neptá na moji rodinu, moje koníčky, vůbec ji nezajímám a jsem z ní hrozně otrávená, všechny jsou u ní blbý, hloupý, na soudě jsou ženský hloupý no všechny, bůh ví co si myslí o mě.Ona je prostě nejchytřejší vysokoškolačka na světě. Práci se naučím to se nebojím, jsem tam 2 měsíce,ale ta nekomunikace s ní mě trápí. Je hodně náladová. MODLÍM se , aby šla už na mateřskou což ona moc chce, ale doslechla jsem se, že její přítel nechce moc děti a snad prý právě s ní, tak se z toho snad zblázním. V NEDĚLI večer mám už nervy, jak tam s ní ráno budu mlčet, já jsem komunikativní a ráda pracuji,ale začínám tam s ní být nešťastná. Říkám si všude je něco a někdo. nikde to není ideální, ale trápí mě to. Asi má pocit, že ji začíná ujíždět vlak, sama mám 2 děti 20 a 10 holky a nikdy se mě na ně nezeptala ani na rodinu. Nechci ji nic vnucovat, ale nemáme žádné společné témata. Zajímá se jen a jen o sebe a o své přátele, mezi které nikoho nepustí.
Babet