Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| bývalí partneři| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| nešťastná láska| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| zamilovanost| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| osamělost| sexualita| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| vztahové problénmy v širší rodině| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| stres| alkohol u jednoho z partnerů| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| vztahy na pracovišti| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| první láska| smrt blízkého člověka| generační soužití| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| výchova| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| kamarádi partnera...| sourozenecké vztahy| osudová láska| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
chtěla bych požádat o radu k mému vztahu. Mě a příteli je přes 45 let a sdílíme částečně spolu a částečně zvlášť žití 5 rokem. Přítel je z ČR a žije v USA a já žiji jen v ČR, on za mnou létá. Původně jsem plánovala odchod za ním do USA, ale vše se změnilo, když jsem si po 3 letech půjčení peněz příteli o ně řekla, abych je tady měla pro případný návrat z USA. Dnes ve dne v noci poslouchám sprosté nadávky, vyhrožování rozchodem, ponižování mě jako ženy, mé práce a řeči, že skončím špatně.Mám dvě dospělé děti, vnoučata, stárnoucí rodiče, kde maminka je po mrtvičce a já se musím a chci starat. Navrhla jsem pro nás život s bydlením v Praze, kde můžeme oba pracovat, mít přátele a sdílet společný život, abych mohla rodičům pomoct svou přítomností a i finančně. A vše je pro něj špatně.Trápím se! a nevím kudy kam, vrácení peněz považuji za slušnost a hrubé chování za svou láskyplnost k partnerovi nějak nemohu unést. Poraďte mi prosím, jak dál.

Děkuji a přeji Vám krásný den
Lenka
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko. Obhajujete se zbytečně sama před sebou. Půjčka je něco, co se nějak jmenuje, a má to jasný význam. Jestliže se rozpoutala z jeho strany agrese a vyhrožování za to, že chcete splacení půjčky, pak váš vztah není v pořádku. Já vám ale nic neporadím, nevidím do vašich vazeb v dlouholetém vztahu na dálku. Urážet se ale nenechejte, pokud by to bylo tak, pak váš vztah postrádá význam.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, žiji s manželem - hysterickou psychopatickou osobností - dg udělal psychiatr na základě mého vyprávění o našem soužití. Rovněž řekl, k takovým lidem oni přistupují vlídně a přísně. Což mohu potvrdit, protože se mi vyplatilo ustupovat, případně situaci vyřešit jinak. Jenže situace se zhoršuje. Jak udržet to vlídně, když on začal ještě navíc ponižovat a devalvovat, jak udržet to přísně, když už jen náznak hranic začíná být velký problém? A slyšela jsem i nebudeš ty, bude jiná...tedy rodina pro něj přestala znamenat hodnotu. Děkuji.
Mirka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Mirko. Máte s manželem nejen problém v komunikaci, ale i ve svých očekáváních od vztahu. Nevím, jestli je "košér", aby psycholog diagnosticky vyhodnocoval osobnost člověka, kterého nikdy neviděl, ale budiž. Každopádně vám v tom být dobře nemůže, protože jste manipulována, jste v tom bezmocná. Měli byste navštěvovat partnerského psychologa spolu, pokud by ovšem byl manžel motivován, což se obávám, že v tom bude zádrhel. Rozhodně se nevyplatí ustupovat manipulátorovi, je nutné, abyste si udržela své osobní hranice. Ale partnerský vztah by měl být o stálém hledání vzájemného porozumění, nikoliv o soupeření o mocenskou pozici. To je pak někde něco opravdu špatně. Každý stojíte ve svém zákopu, ale proč? To muselo někde někdy vzniknout. Zkuste si to jako film vašeho společného života vrátit a vystopovat prvopočátek.
nevyrovnaný vztah
Problém se sexem. DOBRÝ DEN PANÍ DOKTORKO.Začala jsem čerstvý vztah s mužem se kterým se známe 22let,a už před tou dobou jako mladí lidé jsme spolu sexuální vztah.Sexuální proto,že každý jsme v tu dobu byli duševně někde jinde..Mě bylo 21 a měla jsem první těžce postižené dítě,jemu 18 a zajímal ho jen sport..Pak jsme se dlouho neviděli ani o sobě nevěděli.Až letos.Začal mezi námi letní románek.Já jsem se rozešla kvuli němu s bývalým přítelem-kde vztah byl stejně nefunkční a rozchod na spadnutí..Po měsíci mě požádal současný přítel o ruku a nastěhoval se ke mě.Ačkoliv jsme oba stejné znamení-raci,projevila se hodně rozdílnost mezi námi.Přítel je cholerický a tvrdohlavý.Já jsem citlivá,obouchaná životem,tvrdohlavá ale kompromisu schopná,i uznám svou chybu když vím že jsem ji udělala.Ze začátku nám perfektně fungoval sex.Ale ted máme už měsíc pauzu,přítel se vyhýbá mazlení i sexu.Byl mezi námi i problém,že se koukal na porno i psal ženám na fb.Slíbil,že to dělat nebude nedělá..ale..není sex.
JULINKA
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, JULINKO, sice jste předeslala, že jde primárně o problém v sexu, ale já vidím spíš vztahový problém mezi vámi dvěma, byť se "znáte" 22 let. Ve vašem příběhu je mnoho důležitých věcí, které do sebe zapadají, ale já to od stolu nerozklíčuji. Váš současný přítel vás požádal po 1 měsíčním románku o ruku? Bydlí u vás, je tvrdohlavý cholerik, máte problémy v souladu ohledně sexuálních potřeb. Nemám pocit, že by váš vztah byl perspektivní. To je na základě vašeho psaní asi to jediné, co mohu říct. Nebylo by od věci, začít spolupracovat s partnerským psychologem :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,mám trošku problém se sexem s manželem, myslím si že je často účelový a to mě odrazuje od milování, výsledek je proto stejný .Jenom ukojení potřeby bez citového prohloubení. Problém je že v sexu necítím že jde o mě jako spíše o to ukojení potřeby nebo o přípravu na nějakou ránu nebo jeho další aktivitu. Ani to milování už není takové jaké bývalo, prakticky jako celý náš vztah už není o tom jak udělat dobře jeden druhému. Vím že bych si o tom měla s manželem promluvit ale nevím jak aby se zase neurazil.Nerad se mnou cokoli ohledně nás rozebírá má hned pocit že na něm vidím jenom všechno špatně.A jeho přístup aby se u nás něco spravilo je že se chvíli snaží něco dělat nebo o tom mluvit aby byla vidět snaha a vzápětí si to vybírá na svých koníčcích.Něco jsem udělal mám nárok na volno. Stejný přístup je ohledně toho sexu jako by nešlo o společné prožívání,ale povinnost a existování jednoho vedle druhého.Říká miluji tě ale já to necítím když je schopen vzápětí koketovat s jinými.
Jitka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jitko. Nemáte "trošku problém se sexem" s manželem. Máte celkově vztahový problém. Zdá se mi, jako byste neměla ve vašem vztahu slovo, on je hlava rodiny? Když se bojíte říct, co vám schází, máte z něj tedy strach. Ale proč? Pak jede vše po špatných kolejích, a to je škoda. Je nesmírně důležité, abyste si mohli říkat otevřeně své potřeby - v čemkoliv, ať je to milování, nebo vztah. Pokud je tam nějaký blok, pak se budete stále více odcizovat. Viděla bych jako opravdu velkou pomoc partnerskou poradnu...
nevyrovnaný vztah
Dobry den pani doktorko , mam nezletillou pritelkyni a cekame dite ,roli v tom samozrejme hraje i to ze jsem o 10 letstarsi nas vztah neni dobry hadame se, i na nejake strkanice doslo ,ale ne z moji strany ,musel jsem se az branit a nechat se uderit , zavolala na mne policii, je ve 4 mesici skoro a po techto incidentech to nema cenu ,bydlime spolecne v byte ktery rekonstrujeme,zamyka se a nemluvi chtel bych vas pozadat o radu co bych mel delat a kdo se postara o dite jestlize se ji rodice zreknou hezky den diky s pozdravem D.
dada
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, dado. to je spíš otázka pro sociálního pracovníka a právníka. Ale výživné půjde za vámi, to je jasné...
nevyrovnaný vztah
Ještě bych, paní doktorko, chtěla dodat, že by manželovi rodiče nikdy nedopustili, aby mi například manžel půl domu dal, a že si takovou situaci nedovedu představit. Manželovi rodiče jsou velmi agresivní a křičí na nás a na naše děti klidně i na zahradě před sousedy, a to opravdu tak, že jsem posledně uvažovala o tom, že zavolám policii. Ovšem v domě se nám jinak daří udržet klid, když si na nic nestěžujeme, nechceme nic měnit, nevšímáme si jich. Manžel je ve všem poslechne a není ochoten to nijak měnit. 20 let spolu prakticky nespíme (nemohu), jemu to sice vadí, ale ani to není pro něj důvod, aby svůj postoj měnil. V podstatě jsem na všechno sama, utratila jsem zde všechny peníze a nic mi nepatří. Nemám žádný majetek, nemám kam jít. Před dětmi se snažíme fungovat normálně (díky mým antidepresivům), snad se to na nich nepodepisuje. Tento týden jsem se však rozhodla, že začnu konat. Ale nevím, opravdu nevím, jak a co...
Isabela
PhDr. Jitka Douchová
Je vidět, že jste konečně dospěla k fázi, kdy je nutno měnit podmínky. S manželem máte SJM, sice vám tam nic nepatří, ale vše, co vyděláváte, je na půl. Poraďte se rychle jak s právníkem, tak s partnerským psychologem. Myslím, že jste zbytečně tlačená do kouta a dávno jste si přestala věřit. Myslete na to, že život máme fakt jen jeden a musíme si ho vážit. Vy se trápíte v submisivní pozici někoho, kdo nemá právo na své názory. Chyba, Antidepresiva vše nespraví, potřebujete i kvalitní psychoterapii. Hlavu vzhůru :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko. 20 let žijeme v manželově domě, který dostal od rodičů a ti zde také bydlí. Všechny peníze, které jsem kdy vydělala, jsem "nalila" do tohoto domu. Starám se o něj, udržuji, pečuji o rodinu, pomáhám starým rodičům. Mé postavení v rodině je ale hrozné a už to nemohu vydržet. Přes všechnu mou péči v tomto domě "nic nemůžu". Nesmím si zde například upravit část zahrady podle svého (sekat trávu, hrabat listí, pomáhat, platit, to můžu). Za 20 let jsem si neprosadila nový sušák na prádlo, musí se používat starý. Vše v domě se dělá tak, jak chtějí rodiče. Těm je 80 let a nelze se s nimi na ničem domluvit, jen plníme jejich přání a nesmíme na nic sáhnout. Dokonce jsme nesměli vyhodit starý nábytek. Po 20 letech už nemůžu a plánuji, že odejdu. 20 let se snažím to s manželem nějak řešit. Vždy se pohádáme, je týden dusno, ale nezmění se nic. 20 let beru antidepresiva, abych to vydržela. Chci odejít, ale jako matka malých dětí bych šla vstříc leda chudobě. Co mám dělat? - otázka upravena poradcem
Isabela
PhDr. Jitka Douchová
Isabelo, dobrý den. Asi teď prožíváte největší krizi, protože pokud jste v tom, co popisujete, 20 let, jak je možné, že jste to s manželem včas neřešili, nemluvili o problémech, které jsou? OK, tak udělejte revoluci a něco změňte - konečně, vždyť se v tom jinak udusíte.  Ale ne emotivní, tím byste se velmi oslabila a nebyla byste brána jako partner k jednání. A vy vyjednávání potřebujete. S manželem jste se to snažila řešit, ale evidentně mělo důrazně. Jdu na druhou část vašeho dotazu.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, s manželem jsme spolu 4,5 roku a máme 2,5leté dítě-neplánované otěhotnění při studiích. Vzali jsme se, přerušila jsem si studia a plně se věnovala mateřství, ačkoliv jsem po dítěti nijak netoužila. Ztratila jsem bydlením v novém městě hodně přátel a nedaří se mi tady najít takové podle mého gusta. Už druhý rok ho žádám, aby se se mnou věnoval nějakému koníčku,ale pořád se vymlouvá. Když jsem si naplánovala výlet s jedním cyklistou poblíž, byl hned oheň na střeše a muž mě začal hned obviňovat, že si hledám jiného, že se s ním hned vyspím atd., tak jsem nikam nejela. Před svými kamarády mě ponižuje a dělá si ze mě služku, která uklidí, navaří pro jeho kamarády.Já si teď dodělávám mgr a mám toho opravdu hodně, takže jsem si chtěla udělat prostor i na nějakou zájmovou činnost, ale to se do mě pustí, že mi hned zprotiví cokoliv. Když se pokusím argumentovat, vše obrátí a pravdu si přizpůsobí, aby z toho vyšel jako vzorný a ukřivděný. Má to nějaké řešení? Děkuji za odpověď
Ajlín
PhDr. Jitka Douchová
Co na to říct, Aljin? Nebyla to nejspíš optimální partnerská volba, každý jste jiný. Do svých zájmových aktivit si ale v žádném případě nemůžete nechat mluvit, to zavání ztrátou osobní svobody. Manželství, které má smysl, je o respektu k druhému a jeho potřebám. Nejste malé dítě, jste dospělá žena, která má své životní potřeby. Manželova žárlivost je pro vás dost destruktivní. Ale vycházím z toho, co popisujete vy, takže je to vaše vidění věcí, on by to možná popsal úplně jinak. Proto by mi přišlo jako dobré, začít spolu navštěvovat párovou partnerskou terapii u zkušeného psychologa. Hodně štěstí :-)
nevyrovnaný vztah
Dobry den,nikdy by mne nenapadlo,ze ve svych58 letech budu potrebovat radu.Mam 3 dcery a 2 vnoucata od starsi Jany,zije s pritelem a prostredni dcerou Evou v Londyně,skvele si pimahaji a pracuji tam.Nejmladsi Pavlu mam na studiich vBrne,je ji23 let.Do rodiny jsem prijala pred 11lety o13 let mladsiho pritele.Dodnes nenasel vztah s Pavlou alespoň na úroven prátelstvi.Napeti sice pominulo.Jdu vsem prikladem,dovedem se sejit vsichni u me nebo i u meho ex manzela a jeho pani u nich doma.Muj pritel je introvert,poznala jsem jej v zamestnani pred mnoha lety .Nejsme oddani.V posledni době se plizive odcizuji.Mozska intimni potreba bez laskani je mi cizi a nefunguji v tomto smeru nyni.Navic pritel Milan vyhledal telefonem davnou pritelkyni a jaksi vse mezi nebem a zemi funguje jak si nejakou dobu preji.Do Londyna jiz za detmi nechce jezdit.Neumi odpoustet detem,ktere mi obcas ne primo ublizily,ale nechce ustoupit ze zasat,ktere tvde prosazuje.Rika,ze by deti nikdy nechtel.Dekuji za radu.Marie
Marie
PhDr. Jitka Douchová
Marie, dobrý den. Nejsem z toho úplně moudrá. Váš partner není ochoten přijmout vaši nejmladší dceru Pavlu, což musí být pro vás, jakožto pro matku, docela problém. Přeci jen volba mezi partnerem a dítětem je hodně těžká volba, pokud to tam "drhne".Víc se cítíte dobře s původně vytvořenou rodinou, tzn. s dětmi a vaším ex manželem - víc k sobě patříte. S přítelem máte problémy v intimním životě, schází vám od něj projev lásky a něžnosti. Milan začal kontaktovat bývalou přítelkyni. To je moje rekapitulace vašeho dotazu, ale nevím, v čem vám mohu být nápomocná, rozhodování se, jak v životě dál, je na vás. Vy se cítíte být zklamaná, možná zrazená, netuším, on má určitě také své pocity. Závazky k sobě velké nemáte - materiálně ne, co se týče dětí, také ne. Takže citové. Ale milování vám nevyhovuje. Hledala bych primárně to hezké, co vás spojovalo, když jste se potkali, a co máte mezi sebou jako pojítko nyní. Pak bych o pocitu partnerské krize mluvila nahlas...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den
S partnerem jsme spolu 6 let tet máme rok a pul stareho chlapecka s pritelem spolu vubec nespime od porodu jednou. řekne že sex k životu nepotrebuje .
nevim co mám delat on trosku pribral a od te doby jsme spolu prestaly spat myslim že má nizke sebevedomi me je 26 a jemu take .
on nikdy ani neprojevoval lasku doma ho to neucily :(
poradte mi prosim co mam delat dekuji
markéta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, markéto. Vím toho příliš málo, abych vám mohla být užitečná smysluplnou radou. Jste spolu 6 let, od vašich 20, změnil se vám oběma po narození syna životní styl, je tam mnoho faktorů, které mohou ovlivňovat váš sexuální život, ale to já nerozseknu, nic nevím.Neměla byste na nic tlačit, příliš často to připomínat, ale chápu, že bez intimního života být nemůžete. Já bych vám doporučila konzultace s partnersky specializovaným psychologem, možná nejdříve jen vy sama, aby nebyl partner označován před odborníkem jako ten neschopný, bez zájmu, to by moc nepomohlo.... A pak by se dál vidělo. Předpokládám, že do porodu jste spolu byli v posteli v pohodě? :-)
nevyrovnaný vztah
Pravdou je, ze me velmi pritahuje a najednou mam nezkroutnou chut na sex, chci proste sex s nim. Probudil ve mne touhu a chtic. Neplanuji odejit od manzela kvuli nemu. Toto se deje velmi kratkou dobu ( cca 14 dni), ale reseni odejit od manzela trva uz dlouho. Nevim jak z toho ven. Zustat a nemilovat a necitit se stastna. Tak strasne touzim byt sama a byt treba i s nekym, ale nezavisle, prilezitostne.... Netouzim po dalsim vztahu. Zjistila jsem, ze jsem rada sama. Coz se mi i diky pracovni dobe me a mazelove dari a diky jeho a mym konickum, ktere mame kazdy sve. Jenze strach a rozum me svazuji a opravdu nevim jak to rozbit nebo vypnout. Dekuji za Vas nazor!
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Je těžké do toho jakkoliv vstupovat svým názorem. Rozhodování je na vás. Ale - máte v sobě vrchovatou míru zodpovědnosti vůči druhým, a jakobyste zapomínala na sebe. Kde je vaše vlastní zodpovědnost vůči sobě?  Akademicky přemýšlíte nad jinou životní variantou, ale bojíte se ji uskutečnit. Myslím, že to máte v sobě na druhou stranu docela dost psychicky srovnané. Nechcete, aby na vás byl někdo závislý, závislost vašeho muže vás začala odpuzovat, nějakou dobu to trvá. Děti nemáte, máte závazky vůči domku. To je ale vždy řešitelné. Zkuste být aspoň několik měsíců sama sebou, domluvte se s manželem na pauze. On to zvládne, a vy to potřebujete, abyste se mohla rozhodovat dál. Držím palce a doporučuji aspoň krátkou spolupráci s partnerským psychologem :-)
nevyrovnaný vztah
uvery....on si toho ceni, ale pro me neni silny. Mam pocit, ze ja mu musim byt oporou. Prodelala jsem si nemoc, neopustil me, ale taky jsem se neodvazila schoulit se do klubicka, musela jsem byt silna, aby mohl byt silny on. I v beznem zivote mu musim dodavat odvahu ja. Ted kdyz uz je to prilis vyhrocene, se snazil otevrene si o tom promluvit. Rekla jsem jak se citim (az na to o tech dotecich) a videla jsem na jeho ocich ten uprimny strach ze to sam nezvladne, ze to beze me nezvladne, ze by pro nej zivot prestal mit vyznam, i mi to rekl. No a pak jsou tu pratele a rodina, kteri nam nespocetne pomohli pri oprave domku. To je taky racionalni duvod. Bojim se to rozseknout, jak by to prijala rodina ma a co teprve jeho? S tchyni vychazim vic nez dobre! A aby to nebylo tak jednoduche, potkala jsem nekoho. Jde o to, ze ten nekdo neni duvod proc resim zda dale setrvavat ve vztahu. S tim nekym si pouze pisi.
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Anno, popisujete nevyrovnaný vztah zodpovědné silné ženy, která plní více rolí najednou, kromě té partnerské, a "dítěte", které je závislé na své ženě. Jste pro něj autoritou, oporou, "matkou". Váš muž potřebuje dospět do dospělého samostatného muže, který vám bude imponovat, kterého si budete moct vážit. Co se týká mínění rodin a přátel, samozřejmě vás to ovlivňuje, ale jde tady o váš život. Nikdo z nich ho nežije, žijete ho spolu vy dva. ale přecházím na poslední část vašeho vyprávění.
nevyrovnaný vztah
Dobry den. Bohuzel jsem se dostala do situace, kdy hledam i ja nejake moudra. Je mi 31 let. Manzela jsemualni partner. Nemame deti. Ale mame zavazky na domek, ktery jsme spolecne z velke casti scepomoci opravili. Manzel je fajn chlap. Je hodny, pracovity, ma potrebu nas zajistit. Jenze ja uz notnou dobu s nim nejsem stastna. Vetsina zen v okoli mi zavidi, ze mam skveleho chlapa co mi pomaha. Ano ja to vim. Presto nejsem stastna. Trva to uz temer rok. S manzelem jiz nekolik let spim sporadicky, nyni pres pul roku vubec. Ani si neumim predstavit jeho dotyk. Protivi se mi to. Jsem nervozni a podrazdena, samozrejme to prenasim do vztahu a v dusledku toho, mane spolu komunikacni problemy a hadky. Jsem radeji sama, nez s nim. Zacina mi na mysl prichazet, ze me desi predstava mit tak zbytek zivota. Pak, ale prichazi rozum, ktery veli zustat. Skrz zodpovedneho a milujiciho muze. Skrz to, ze tahounem jsem ja. On se na me spoleha ve vecech bezneho zivota. Zajistuji domacnost, nakupy, slozenky,
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Anno, čekají na mne vaše pokračování, takže přecházím dál...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,jsme s přítelem 2 roky a již přemýšlíme o pauze.Já 30, on 25.Já jsem od 16 vyrůstala sama v rodinném domě,kde spolu nyní bydlíme a on přešel od rodičů ke mě.Můj problém je,že mi nepomáhá,je jako na hotelu a já odvádím ženskou i mužskou práci.On nyní balancuje a dumá o smyslu života (celodenní ležení v posteli u počítače) a já se cítím hotová, připravena na rodinu,kterou on nyní nechce.Stále špačkuji,že nic nedělá apod.Takže se hádáme,mě to mrzí,protože jej miluji,myslím si, že jsme si výjimeční a souzeni.On se stále zlobí a znechucený tím,jak se hádáme.Neumím skrývat své pocity,takže říkám vše,co mi vadí.Současně i to,co mě těší.Velký problém z jeho strany je,že vlastním dům já (finančně jde za mnou) a on nemá nic.Stále hledá nějakou ruinu,která by mu patřila-chápu,ale nejsem stejného názoru na pořizovanou nemovitost. Stále ve mě přiživuje pocit,že jsem na vše sama - finančně, pracovně. Že nehnízdíme,ale oddělujeme se.Myslím,že by potřeboval vyzkoušet si žít dám..??Děkuji moc
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Jano.Přítel by měl vědět, co na něm milujete, v čem vnímáte vaši vzájemnou partnerskou vyjímečnost. V budoucnosti mezi vámi věkový rozdíl nebude tak velký, ale v současnosti je 5 let mezi vámi hodně - mnoho mladých mužů ve 25 letech vůbec netuší, co by od života mohli očekávat, vy jste někde jinde i díky tomu, že jste se již v 16 osamostatnila od rodiny a naučila se žít samostatně. Mentálně jste zákonitě někde úplně jinde, zároveň vy už máte jasné životní cíle - na rozdíl od něj. Asi se s vámi cítí nesvobodně, kritizovaný, o to víc se uzavírá, a chtěl by si řešit věci po svém. Proč ho nenecháte, ať si najde svou vysněnou ruinu? Vždyť je to skvělá idea a on se naučí mnohem víc jednat za sebe, řešit věci sám za sebe. Vašemu vztahu by to velmi prospělo :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Jsem s přítelem teprve rok, zezačátku byl i pozorný a milý, ale posledních pár měsíců tráví mnoho času na počítačových hrách a sledováním youtube. Snažím se vymýšlet různá zpestření, ale přítel toto zcela ignoruje, můj poslední nápad byl pořídit erotickou pomůcku pro zpestření intimního života - nejen jako nápad, ale i dárek k narozeninám. Už je několik dní po a nebyl mi schopný koupit ani jedinou růži. I když jsem to několikrát naznačovala. Už si nevím rady jak ho zaujmout, aby tu elektroniku omezil (denně na PC stráví kolem 6 hodin, o víkendech i 12 a více, aniž by se mě dotkl, nebo semnou i jinak komunikoval). A ano dokonce jsem mu to i několikrát říkala, že mi to vadí a že si mě nevšímá. A proto se vás ptám zda má cenu takovýto vztah udržovat nebo zda byste neměla radu jak jej od elektroniky nějak chytře odlákat - protože mě se to už vůbec nedaří. Uvažuji o rozchodu, ale i přesto se chci ujistit, že jsem vyčerpala všechny možnosti. Děkuji
Bára
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Báro. Váš přítel se z nějakých důvodů stal na PC závislý - alespoň podle toho, jak to popisujete. Ale je to zajímavé, když jste původně tvořili pár, kdy on byl milý a pozorný. Na vašem místě bych se odstěhovala, ale nerozcházela. Vaše separace v rámci bydlení by mohla přinést rozstřel v tom, co je důležité :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, s přítelkyní jsem dva roky, já studuji VŠ, ona pracuje a je o 3 roky starší. Rozhodly jsme se si pronajmout byt, zatím bydlím u rodičů, ona u své matky, přes rok se vidíme jen o víkendu. Obě máme ze stěhování strach, přítelkyně z toho, že toho bude hodně na ni a já z toho, že na ni budu finančně závislá. Rodiči mají s mou orientací problém, proto peníze od nich ani během studia nechci. Trápí mě, že přítelkyně bude muset většinu věcí platit sama, a poslední dobou mi to dává taky najevo její rodina, zejména její starší sestry. Dá se říci, že nám stěhování rozmlouvají a ptají se kdo to všechno jako bude platit a říkají ji, že nemá být blbá a všechno platit ona. Dá se říct, že mě nařkly, že z ní chci jen vysát peníze a zneužít a celkově by byly asi raději, kdyby si přítelkyně našla nějakého muže, který bude mít peníze a práci a bude ji schopen uživit. Samozřejmě jsem o tom s přítelkyní mluvila, ale ona to tak neřeší. Nevím co mám dělat. Můžete mi něco poradit? Moc děkuju
Kristýna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kristýno. Rozhodly jste se vy dvě, vy dvě zodpovídáte za vaše rozhodnutí. Pokud tam bude ekonomická nevyrovnanost, musíte si to opět vykomunikovat vy dvě. Rodiny vám ani jedné do toho nemohou nějak výrazněji mluvit. Navíc - nevím, jak náročnou VŠ studujete, ale brigáda se snad dá dělat i při těch nejtěžších studiích, takže ekonomický aspekt by nemusel být zas až tak velký problém...
nevyrovnaný vztah
Část 3 ... Když se ho na to zeptám,tak odpoví,že nic nehledá..Když si dopisuje na Fcb ostatní vidí,že žije se mnou.Má to jako veřejnou informaci..Hraje si se mnou?Ví,že ho mám ráda,ale né zamilovaná..Mám jeho společnost ráda a i když mě zlobí snažím se to ustát. Proč to dělá?Nechápu to..Potřebuje si něco dokázat? Mám mu jasně dát pravidla že jsme tedy spolubydlící? Protože v našem soužití se nezměnilo nic krom toho,že on si veřejně začal psát z ženskýma a ironie spí se mnou častěji než před tím..Bude tedy opravdu za 10 měsíců chtít abych odešla?Jen ještě poznámka..Než jsme se sestěhovali,měla jsem svůj pronájem ,který jsem opustila a věci rozprodala.Z toho důvodu není lehké teď odejít.Rodina mi nepomůže.Jde mi o to,že chci pochopit jeho chovaní..Je to jen hra či zkouška z jeho strany,nebo je opravdu nedospělý a neví co chce?Nebo jen rád ubližuje a rád mě vidí smutnou aby mě pak mohl rozesmát?..Nevím zda to všechno co jsem napsala dává smysl,ale za Váš názor budu ráda. S pozdravem Káťa
Káťa
PhDr. Jitka Douchová
Káťo. Zkuste si to teď znovu po sobě přečíst - budete mít odstup a třeba to uvidíte jinak. Samozřejmě, že je to hra - člověka, který neví, kdo je, co chce. A je to hra na váš úkor. Na druhou stranu říkáte, že jste na něm materiálně závislá, nejste zamilovaná, máte ho ráda. On má doma různé pomůcky, včetně pout. Takže je to taková soft SM hra, on si vás vychutnává, zpanikaří, kdyby o vás měl přijít. Sex máte častěji, než dříve - díky tomu, že hraje tu hru, zesiluje svou mocenskou pozici a potřebuje cítit vaši potřebu jej mít, to mu dělá dobře. Co mám víc říct?..,,
nevyrovnaný vztah
Část 2 ... A že vlastně neví co chce..Již dvakrát se semnou rázně rozešel,ale nakonec to vzal zpět.Teď ví,že buď zůstanu dokud se nesplatí auto,nebo si asi najdu jiného,který převezme jeho zodpovědnost..Proč ale semnou tedy spí?? Nepříjde mi,že by za nějakou chodil,ale kdo ví co dělá když jsem v práci.Všude má poschovávané věci jako kondomy,sexuální pomůcky,pouta atd,ale ty také nepoužil..Zatím..:-D..Objevil se teď nový plakát v jeho věcech nahé ženy..Vím,že chlapi koukají na porno atd,ale nechápu jeho chování vůči mě..Nechce mě,budoucnost neplánuje,přesto se o vše stará,finančně zajišťuje.Je ke mně tvrdý ale v momentě kdy vidí,že se na něj opravdu zlobím,tak se mě snaží rozesmát,což dělá vlastně celý náš vztah..Zkouší mě jen co vydržím,nebo to myslí vážně?Nevyznám se v něm..Někdy je to ubíjející,ale snažím se stát nohama na zemi a beru to tedy tak jak chce..Že jsme spolubydlící..Když chce abych se s ním smála,proč si píše jinde?Proč hledá vztah?...Dále část 3
Káťa
PhDr. Jitka Douchová
Jste pro něj jistota, zázemí, bezpečí. Jeho experimenty na netu jsou adrenalinové expedice někam, ale vy jste ta jistota. Nemám pocit, že vztah s ním má perspektivu, ale zkuste si nejdřív tedy také veřejně před ním hledat někoho jiného, uvidíte, jak bude reagovat...
nevyrovnaný vztah
Část 1.Dobrý den Vážená paní doktorko,mám přítele,se kterým jsme se před 10 měsíci seznámili a hned sestěhovali.Mám dvě děti.Nyní je Náš vztah u konce.Už po dvou měsících bylo jasné,že mu něco nevyhovuje.Zjistila jsem,že má na internetu zase seznamku,kde má napsáno,že hledá vztah,našla jsem mu plno fotek nahých žen,jak bývalých přítelkyň,tak stažené z netu atd.Je toho opravdu hodně.Pořád jsem doufala,že se to nějak změní.Smějeme se spolu,finančně nás podporuje,stará se,leč když řekl,že si mě nikdy nechce vzít a vše mu přerostlo přes hlavu ukončili jsme to.Problém je v tom,že já samozřejmě nejsem citově lhostejná..A protože bych neměla kam jít a finančně to neutáhla,protože splácíme společně nějaké věci,řekl že jsme jen spolubydlící.Denně stráví skoro celý den na telefonu a neustále si dopisuje s jinými ženami,teď už i přede mnou,sem tam někam vyrazí,ale stále se spolu smějeme.Dokonce semou spí..Já teda řeknu že nechci,ale prát se s ním nechci..Příjde mi,že je ještě nevyzrálý..dále č.2
Káťa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Káťo. Tak rychlé sestěhování mi vždy přijde jako rizikové...Váš vztah partnerský je u konce, teď to vypadá na účelově udržovaný vztah - oboustranně. Pro vás, která nedokáže vztah ukončit citově, to ale musí být opravdu docela dost těžké, to chápu. Jdu na vaše pokračování...
nevyrovnaný vztah
Pokračování 2: kdo má rád mě i mého syna.Říkám si pořád dokola,kdyby nás tak miloval nevzal by jakoukoli práci?Nebojoval by víc se svou matkou?Nesliboval by něco co nemůže splnit?Vždyt já už čekám 2roky než budem bydlet spolu.Možná jsme se potkali ve špatnou dobu a měla bych to ukončit já.Jenže pak mi napadne kolik já mám možností mít spokojený vztah a dítětem a když ostatní funguje. Neumím se odstříhnout a už nevím zda to zkoušet?Pak přemýšlím co dělá a s kým je,že ho to netrápí že se rozešel.Byla jsem to já kdo se chtěl o všem pobavit a spravit a on nakonec také a pak zas váhám....děkuji Tereza
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Evo, vlastně reálně Terezo :-) :-) Váš problém bych nazvala jednoznačně jako konflikt mezi rozumem a citem, a strach z osamělosti, citová deprivace. Milovat muže, jehož popisujete, je nerozum, ale to víte sama, a sama sebe přesvědčujete, protože se bojíte zůstat bez lásky. Těch proti je tam ale docela dost, nemyslíte? Život bohužel není jen o romantické lásce. Lásku k životu potřebujeme, bez ní nám něco chybí. Ale aby se mohlo jednat o opravdový vztah se vším všudy, potřebujeme se jeden na druhého spolehnout, to v případě vašeho přítele neplatí, což mně přijde jako velké riziko do budoucna - jak pro vás, tak pro syna...
nevyrovnaný vztah
Pokračování: Zatím s námi nebydlí.Jde o to že už se se mnou dvakrát rozešel s odstupem roku a pokaždé to bylo proto že byl zoufalý že je toho na něj moc a musí si urovnat svůj život.Hrály v tom roli i dluhy.Vše splatil ale stále hledá práci.Nastoupil a zase něco a odešel a ted má opět někam nastupovat.Mám pocit že mi stále něco slibuje a nikdy to nevyjde a umí mi to ale vysvětlit tak že mu věřím.Jde o to že ho miluji achci mu věřit..?Ale strašně mě to bolí že to vždy nevyjde.Když je s námi cítím že nás má rád.Když se se mnou rozešel ted po druhé tak v tom hrála také roli jeho matka(žije u rodičů) pořád do něj hučela at se se mnou rozejde.Prý to nevydržel a že to bude pro oba lepší.Po týdnu odloučení jsem byla vyřízená,bylo mi na omdlení a strašně jsem se trápila.Nechci být sama a ikdyž vím že bych měla ten vztah ukončit tak mu pořád dokola věřím a dokola se spaluji.Jde i o drobnosti slíbí že přijde a pak nemůže.Jsem z toho vyčerpaná ale nechci ztratit někoho
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Aha, jdu dál...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
ráda bych se poradila co si počít se vztahem,který je jak na houpačce.Před čtyřmi lety se se mnou manžel rozvedl,kvůli jiné ženě.Máme spolu čtyřletého chlapečka.Rozvod jsem nesla těžce a brala ho jako zradu.Navštěvovala jsem psychiatra protože mi hrozila deprese.Vše jsem ustála a šla dál jak se říká.Po dvou letech jsem se konečně cítila na nový vztah a jako na zavolanou se objevil můj nynější přítel.Naprostý opak bývalého muže.Hodný,ochotný,romantický prostě vysněný.Bohužel byl v té době po úraze a trvalo dlouho než si našel práci.Nemá dodělanou školu má základní vzdělání prý ze zdrav.důvodů.Já samoživitelka, závislá na pomoci rodičů jsem byla pod nátlakem abych si našla někoho jiného kdo nás zajistí. Ikdyž si přítele oblíbili protože mi se synkem pomáhá a mají krásný vztah i tak bybyli raději abych měla někoho akčnějšího.Jde o to že sehnat práci mu trvá dlouho a odmítá nabídky,které sice třebanejsou tak dobře placené ale mohl by mít třeba dvě práce ale byl by s námi.
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Hmm, jsou tam hodně pro i proti, Evo.Citlivost a romantičnost, to je hodně důležité do milostného života, ale mít vedle sebe muže, který se snaží ekonomicky zajistit rodinu, je také velmi důležité. A že do toho mluví vaši rodiče? Viděli váš pád po rozvodu s manželem, podporují vás emočně i materiálně. Mají své životní zkušenosti a chtějí pro svou dceru - ale tím i pro sebe - to nejlepší, zajištění, jistotu opory. Rozumím tomu, jdu na další část vašeho vyprávění.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, s partnerem jsme spolu osm let, máme 4letou dceru. Já jsem se v poslední době začala ohlížet po někom jiném, psali jsme si, partner na to přišel. Bohužel se domnívám, že jsem tak činnila, protože ve svém vztahu se necítím dlouhodobě spokojená, vedle svého partnera si nepřipadám jako žena, svými hovory mě dusí, jsou to několikahodinové monology, které neberou konce. Občas mám pocit, že jsem z jeho strany manipulovaná, rozumím tomu, že je zoufalý z celé situace. Ale hovory typu, že ho ničím, zabíjím, že skončí na psychiatrii, že mi to za darmo nedá apod. V některých momentech na mně působí jako malé dítě, které si vše vydupává. Mám pocit, že jediné co nás spojuje je dítě.
Lucka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucko. Ve vašem vyprávění nezazněla otázka na mě. Bylo by pro vás užitečné, popovídat si s nezávislým, partnersky specializovaným psychologem, o tom, proč si vedle partnera nepřipadáte jako žena a začala jste hledat jinde. Jste spolu 8 let, vaše dcera se narodila po 4 letech trvání vztahu, takže předpokládám, že plánovaně. Oba dva jste se s časem změnili, ale dříve vás muselo hodně věcí spojovat. Vždy vám připadal partner jako nezralý, slabý, manipulátor a citový vyděrač?  Nebo se to změnilo v průběhu vašeho společného života? Nemá moc smysl si stěžovat, je třeba s tím něco dělat - buď zkusit spolu pracovat na změně, nebo se důstojně a civilizovaně rozejít, pokud už by vám to ve vztahu nešlo vůbec. Dítě je samozřejmě vždy závazek, ale ne natolik, abyste se trápila v citově nefungujícím vztahu delší dobu - v tom by vyrůstala i vaše dcera, a té by to rozhodně nijak neprospělo...
nevyrovnaný vztah
Dobrý večer, po 21 letech žití s pedantem a cholerikem, který navíc čím dál víc chlastá a tímto své povahové rysy umocňuje, bych potřebovala poradit,co dál. Nic na něj neplatí,dva dny se stydí a jede dál. Děti mají 14 a 17 a už i ony na něj kolikrát křičí,ať neřve a dá pokoj. Já jsem zkusila vše-od domluvy,ignorance...slíbí,že bude hodný a..dá si víno a už to jede-všichni jsme bordeláři,nic není na svém místě,neumíme šetřit atd...stačí totální kravina-nůžtičky na nehty nejsou na svém místě a on dokáže na toto téma hovořit, řvát a poučovat nás třeba dvě hodiny! Nemá žádné koníčky, kamarády,nečte,veškeré povinnosti ohledně domácnosti jsou na mě,bohužel přiznávám,že jsem to tak převzala od začátku.On je jedináček, který měl jen studovat,nic víc.Takže celou dobu vše,co se týče chodu domácnosti,veškerých oprav,zařizování,rekonstrukcí-to jsem vždy byla já,kdo zařídil,sehnal,domluvil,popřípadě sešrouboval,vyvrtal atd..děti nikdy nic nenaučil...
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Evo. Z dikce vašeho dotazu odkapává odpor k manželovi natolik, že netuším, co bych vám mohla doporučit, aby se vám trochu rozjasnila tvář. Vy svým mužem totálně pohrdáte, sebe nyní již litujete, tady je v aktuální fázi každá rada drahá. Ale předpokládám, že je to přechodná fáze. Až se vše zlepší, můžete začít navštěvovat párovou terapii, pokud máte zájem na záchraně vztahu. Nic není černobílé, určitě bylo za těch 21 let i mnoho hezkých chvil a byly věci, jichž jste si na manželovi vážila. Teď je ale důležité, abyste se starala hlavně o sebe a o to, aby bylo dobře vám samotné - přátelé, zájmy,...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, 32 let žiji s partnerem v paralelním vztahu. On je ženatý, z manželství má3 dospělé děti. Já jsem rozvedená, mám dcery a s tímto partnerem máme také již dospělého syna. Je mám oběma 63 let. Jsem ale v koncích, protože jsem před 5 dny dozvěděla, že má ještě jinou ženu kromě manželky. Celých 32 let jsem mu bezmezně důvěřovala a i když to velice bolelo, zvykla jsem si na to, že můj život jsou víkendy s ním a to jednu za 14dní. Po šoku při zjištění nevěry (omylem zaslaná sms, která nebyla pro mě) si přeji a chci mu odpustit i toto, ale nejde to, protože jsem mu přestala věřit a neumím se přemluvit, abych na to nemyslela, tak jako jsem se to naučila ve vnímání jeho rodiny. Dále mě velice zžírá touha se té dotyčné zviditelnit a tím ublížit i jemu. Nevyznám se v sobě, jen nyní vím, že jsem celých 32 let nežila svůj život ale vždy jsem vše prožívala jak chtěl on a obávám se, že po tolika letech neumím nic změnit. Děkuji za radu.
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová
Milá Zuzano. 32 let vašeho života s paralelním partnerem nerozseknu na základě krátkého popisu situace. Mohu mít jen fantazijní hypotézy, o čem všem to je, ale ty asi nebudou pro vás nijak užitečné. On potřebuje mít větší zázemí žen, nedokáže udělat jasné rozhodnutí pro jednu z nich, takže má manželku, přítelkyni, s níž má dítě, milenku. A třeba má ještě další milenku. Kdo ví... Jste to vy, která si musí nastavit priority od života a od něj toho asi moc nečekejte - ne víc, než jste poznala. Říkáte, že se po tolika letech nedokážete změnit, tomu rozumím, ale zkuste si představit, jak by vnitřně reagoval on, kdybyste vyhlásila definitivní konec vztahu. Nemyslím si, že by mu to bylo jedno. Netušíte, o čem je jeho další vztah, třeba mu přikládáte mnohem větší význam, než jaký má...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, Paní doktorko, ráda bych Vás požádala o Váš názor na moji situaci. Jsem vdaná 25 let. Naše manželství nebylo nikdy úplně harmonické, stále dokola tak trochu boj o moc, oba jsem z rodin, kde rodinu tzv. vedla matka. Nyní asi 5 roků zpět cítím od mého muže velké výtky k mé povaze, mému náhledu na život, na svět. Obviňuje mě, že jsem negativistická. Podotýkám, že já se chodím bavit, mám spoustu kamarádů, žádné problémy v práci. Zatímco on nikam nechodí, nemá jediného kamaráda, ani z mládí, jen pracuje , nebo čte "zdravé" články na netu. Asi 3 roky je vegetarián, s kratšími obdobími i vitariánství. Zlobí se na mě, že tuto jeho zálibu s ním nesdílím a nedávám jíst ani našemu synovi. Jemu ji ale ráda připravuji.
Všichni naši známí mi říkají, že mu velmi ustupuji, že jsem na něho moc hodná, ale on si toho neváží. Mám ten názor také. Musím se přiznat, že vedle něj velmi citově strádám.Mám pocit, že jej zajímá jen jídlo, jeho práce a nic a nikdo víc. Děkuji za Váš čas. - otázka upravena poradcem
Evelína
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Evelíno :-) Docela by mne zajímalo, co bylo spouštěčem toho, že jste popsala váš životní příběh s manželem. Jste v tom již hodně nešťastná? Asi ano, a také nad vaším vztahem hodně přemýšlíte, analyzujete jej. Manžel vás posledních 5 let obviňuje z negativismu, protože hledá sám sebe - nejrůznějšími způsoby - přes životní styl a výživu. Není v životě spokojený, ale je konfrontován  tím, že vy máte svůj spokojený svět i vedle manželství, vlastně žárlí, a cítí se možná být osamělý. A to přesto, že mu ustupujete. Sice mu vyhovíte, ale v jeho mysli s ním nesdílíte jeho život. Je to jeho problém, takže já vám těžko mohu dát do ruky něco, co by vám pomohlo. Prostě jste jiní, on strádá vedle vás, vy vedle něho. Ale řešení by to určitě mělo, jen si ale myslím, že při přímé spolupráci s partnerským psychologem, já jsem na to od počítače "krátká"...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, prosím o radu. Jsme s přítelem 1 rok (já 24 let, přítel 27). Už od začátku vztahu byl problém v tom, že já se do něj zamilovala, ale on do mě ne. I přesto se mnou ve vztahu chtěl pokračovat s tím, že věří, že se do mě nakonec zamiluje. Přitel má mnoho koníčků a na první místo dává svoji podnikatelskou kariéru. Veškerý volný čas věnuje těmto věcem. S bývalým přítelem jsem si zvykla být několik dní do týdne, užívali jsme si svůj společně strávený čas a ani jednomu nevadilo vídat se tak často. Současný partner se se mnou chce vídat jen o víkendu, jelikož je jinak zaneprázděný koníčky a svoji prací. Nakonec jsem tedy polevila a vídám se s ním jen o víkendu. Jenže poslední dobou mu vadí i ty víkendy. Chtěl by být pořád sám nebo s kamarády a se mnou mu to přijde jako zabitý čas. Prý ho to se mnou prostě nebaví. Co je špatně? Už opravdu nevím jakou mu ještě mám dát volnost, aby byl spokojený. Už nevím co mám dělat. Děkuji za radu
Veronika
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Veroniko. Když si svůj dotaz nyní, s odstupem přečtete, co vás k tomu napadá? Mě to, že máte každý jiné vztahové potřeby, a že vám ten vztah více bere, než dává. Jste si jistá, že v něm chcete pokračovat? Přítel vám jasně sděluje, že čas, strávený s vámi - s jeho přítelkyní, vnímá jako zabitý čas. Říkal na začátku vztahu, že na rozdíl od vás zamilovaný není, ale že doufá, že se zamiluje. Je tam mezi vámi velká nevyváženost v mnoha směrech a myslím, že rozchod vám uleví. Co je špatně, jak se ptáte? Jste na něm závislá, on má jiné priority. Nemá smysl, do nekonečna se přizpůsobovat a ustupovat z vašich potřeb ve vztahu, nemyslíte?...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jsme s přítelem něco přes rok. Jemu je 25 a mě 22.Vidíme se o víkendu. Společné bydlení neplánujeme, protože prý musí být doma a pomáhat rodičům.Bydlíme od sebe docela daleko, a on se ke mě nemá jak dostávat tak jezdím k němu jenom já. Já jsem ráda za každou chvíli co můžu být s ním.Nedavno jsme se neshodli a vyčetl mi, že bych nejraději byla jenom pořád s ním,ale že on má svoji práci a potřebuje si jí udělat. Kdykoliv vymyslím nějaký výlet nebo něco, tak to zavrhne. A pak mi vyčítá, že nikdy neřeknu co chci dělat. Neuzná svoji chybu a neustoupí ještě mě popíchne.Třeba dneska měli jsme jet na oběd k mojí rodině, říkala jsem mu to už někdy v týdnu.A on jako dobře.A dneska ráno mi řekl, že nepojede že bude malovat a to není poprvé párkrát jsem jela sama, ale rodina se mě pořád ptá proč nepřijel ?Tak to ve mě prasklo a začala jsem s ním o tom mluvit a on úplně s ledovým klidem a rozčílil mě tak, že jsem do něj strčila, nevím kde se to ve mně vzalo.Nevím co mám dělat dál.
Kačka
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Kačko. Myslím, že jste tak trochu na pokraji svých sil - máte jiná očekávání od vztahu, než přítel. On je pro vás priorita, vy pro něj ne - drobí svou pozornost a péči mezi více lidí. Je to docela srozumitelné, že jste na něj naštvaná a máte naštvané reakce. Milujete víc, on si tak vašeho vztahu neváží. Nemyslím, že byste na něm byla závislá, tak mi to úplně nepřijde, ale jste prostě jiní. Rozchod vás zatím asi nenapadá, ale pauza by byla zdravá, a po ní řešení toho, co každý z vás vlastně ve vztahu chce. Pauzu bych doporučila rozhodně - minimálně na 1,5 měsíce - nic, nulový kontakt. Mezitím se můžete dostat vy víc sama k sobě, teď si myslím, že jste již vztahem docela slušně zdecimovaná...
nevyrovnaný vztah
Doma jsme se rozešli na její přání, že ji to hrozně mrzí vůči mně a že není ale ve vztahu spokojená.. Hrozně moc to nechápu, protože o problémech jsem vědel a intenzivně na nich pracoval, nedala mi ale ani dva týdny. Když jsem odjížděl, plakala a bylo viďět na jejích očích i dušičce, že to tak nechce... Dnes jsem jí odvezl věci a opět bylo viďet že by mě nejraději neposlal zpátky ke mně domů. Hned jak jsem prijel mi napsala SMSku jestli jsem už doma atp.. Chci jí dát čas a moc doufám, že si ke mně najde cestu zpátky a uvědomí si co ve mě měla. Moc jí miluju a vše jsem jí odpustil a i jsem jí to řekl.. Nevím ale jak dál, mam jí psát, když mi píše ona, mam se chtít za nějaký ten den sejít a promluvit o všem ? Nemám s kým se o tom poradit.
PS: rodinné vztahy z obou stran jsou opravdu vynikající. Jak z mé strany, tak z její strany.
Děkuji Vám předem za odpoveď.
Část třetí
Šimon
PhDr. Jitka Douchová
Šimone, musíte to teď nechat běžet, minimálně 2 měsíce buďte bez kontaktu, ale musíte si to sdělit a říct si, proč to děláte. Je to taková minipauza, o pauze si toho načtete až až na internetu:-) Neboli - sejít se na krátko ano, ale domluvit, že se nějako dobu neuvidíte, ale má to svůj důvod. Dejte si deadline a pak se můžete vidět a říct si, co a jak :-)
nevyrovnaný vztah
Už před nějakou dobou jsme měli pauzu, s tím, že jsem na ní prý moc vázanej a svazuju jí. Měli jsme odluku necelý měsic s tím, že mi psala a snažila se být v kontaktu.. Když jsem jí tehdy řekl, že si nemůžeme psát, tak i tak mi psala a po asi tak dni jsme pauzu ukončili a byli spolu do teď. Před týdnem jsme spolu byli na dovolené.. Před odletem byla přítelkyně venku s kamarádem, a neřekla mi o tom, a pak mi i lhala a říkala že nikde nebyla a doma spala.. Ovšem ja moc dobře věděl, že doma nebyla a na dovolené se k tomu i přiznala. Slíbila že už to neudělá a že mě miluje a chce semnou být. Nacož i já začal měnit mou povahu k lepšímu jak si přála. Utekly dva týdny od dovolené a byla s ním znovu a mně to neřekla.. Opět jsem to vědel(aniž bych jí kdekoliv sledoval s prolejzal.. blbá náhoda) Když jsem se to dozvěděl, byl jsem taktní, řekla mi, že jí to za to nestálo a po mém odchodu volala ať příjdu domů.
Část 2
Šimon
PhDr. Jitka Douchová
Téma závislosti a kontroly mě napadlo už při čtení první části, Šimone. Nic, jdu na poslední třetí část vašeho vyprávění...
nevyrovnaný vztah
Dobrý večer paní doktorko, rád bych Vás požádal o radu. Jde o rozchod s přítelkyní... S přítelkyní jsme přes dva roky, je to má první láska. Máme za sebou krásný vztah, rozuměli jsme si téměr úplně ve všem, názor na společnou budoucnost a vše co k normálnímu a dobře fungujícímu vztahu patří. Máme plno heykých společných zážitků, dovolené atp.. Vždy jsem ji stavěl na první místo a snažil jsem se ji ve všem vyhovět. Nikdy se nestalo že by byla až druhá.. Nikdy jsem jí nepodvedl ani se nikde s cizíma netahal a nepsal.. Ovšem i vše krásné může mít své stinné stránky.. Ona je ''divoká'' ráda se baví když někam jdeme atp.. Já to bohužel nikdy moc neuměl, ale jí jsem to nezazlíval a když jsme někde společně byli snažil jsem se jí dát tolika prostoru kolik jen chtěla. Když chtěla někam jít s kamarádkama, i kamarádama, které já vůbec neznám, vždy jsem jí to umožnil a klidně jí i vyzvedl.
Část první.
Šimon
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Šimone, nejprve jdu číst dál...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,s manželem jsem téměř půlku svého života. Poznala jsem ho před 15 lety.Je zodpovědný,tolerantní,spolehlivý,je to úžasný a hodný člověk. Avšak mám problém.Když jste se poznali, nikdy by mě nenapadlo, že si ho jednou vezmu.Vzhledově nebyl můj typ.Pak ani nevím jak,zamilovali jsme se a měli ve vztahu vše,co vztah má mít.Velmi se trápím a nevím, co si počít. I když se snažím sama sebe přesvědčit, manžel mě přestal fyz.přitahovat.Když není doma,chybí mi.Nevím, zda ze zvyku či z lásky. Manžel mě i přesto,že nemáme pár let intimní život,miluje a chce se mnou být.Jenže já nevím, co dál.Chce dítě,já taky,jen nevím,zda ho mít spolu.Do toho jsem poznala muže,co mě fyz.přitahuje,máme stejné zájmy,avšak jeho chování,hádky a neustálé výčitky,mě děsí.Vím, že ubližuji nám všem i rodině.Je reálné,že mě manžel zase začne přitahovat?Bojím se svého rozhodnutí.Vím, že se budu trápit,ať se rozhodnu jakkoliv.Budu přemýšlet, zda to bylo správně.Nevím, jak se se vším poprat a vyrovnat. Děkuji S.
S.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, S.,jestli dobře počítám, je vám kolem 30 let. Manžel je úžasný a hodný, ale přitažlivost je nulová. Když není doma, chybí vám - ale v čem vám chybí? Je to tím, jak jste na sebe zvyklí? Potřebovala byste si toto vše v sobě identifikovat. Jste mladí, ale pár let již nemáte intimní život. Přesto vás manžel miluje - obávám se, že je na vás manžel citově závislý, vy o něj nemusíte nijak bojovat. Dospěla jste jako žena někam dál, prostě byste potřebovala, aby se váš vztah vyvíjel podle vás, ale v tom je ten zádrhel. Radila bych pauzu na půl roku, kdy si ujasníte, co od svého života každý z vás očekáváte. A otázka, zda vás nyní začne manžel fyzicky přitahovat? Nezačne, teď opravdu těžko, jste chemicky zaangažovaná jinde...
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, mám otázku. S partnerem jsme už dlouho, vztah docela klapal. Ale v posledních měsících on začíná stále víc a víc něco vyčítat. Mně, dceři, syna z toho vynechává. Někdy jsou výtky oprávněné (např. ne vždy se daří doma udržet pořádek, jak by si představoval), ale čím dál víc mám pocit, že "mluví o sobě", že vyčítá věci, které se týkají jeho. prostě vyčte věci, které třeba sám dělá. Dceru to stresuje hodně, já se mu snažím vyjít vstříc, ale začíná se to čím dál víc dostávat do hádek. On mi třeba vyčte, že něco není uděláno, já slíbím urychlené dodělání a zároveň požádám o dodělání podlahy v patře, která se už tři roky rozjíždí a ničí a on to hned vnímá jako útok. prostě se mu jeho věci nesmí připomenout, takže i v diskuzi mu ukázat, že jde o jeho problémy prostě nejde, protože se hned vzteká. Momentálně je to tak, že já se to naučila nějak víceméně zvládat a dceru chráním, jenže to není úplně ideální řešení, protože on začal navíc tvrdit, že rozděluji rodinu, že se ona za mne schovává apod. Mail, který mi napsal (otevřeně v něm přiznal, že se záměrně vyhýbá osobní komunikaci), je hodně bolestínský - nepamatuje si, kdy jsem ho naposled pochválila, kdy jsem mu chtěla udělat radost, chybí mu vřelost, láska, chce slunce, úsměv, má nahromaděné tenze... V rodině fungujeme stále stejně, dovolené, zájmy, děti dorůstají, zčásti jsme dokončili dům, jemu se daří v podnikání... Poradna nepomohla. Poradíte? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Radka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Radko. Vztah docela klapal, změna nastala v posledních měsících, Vrátila bych se tedy na vašem místě do okamžiku obratu jeho chování, musel tam být nějaký impuls. Může to být i tak, že je rodina rozdělena na ženskou a mužskou koalici,l a manžel se cítí být nedoceněn vámi, i když to potřebuje. Chápu, že je pro vás těžké, poskytovat mu neustálé poklepávání po rameni, jestliže je on hyperkritický vůči vám, ale jste trochu v začarovaném kruhu. Pokud jste oba motivováni manželství kultivovat, pak vyhledejte pro párovou terapii jiného psychologa, pokud jste nebyli u předchozího spokojeni. Potřebujete pracovat na poznání sebe sama po letech, a na vaší komunikaci.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko, prosím Vás o názor. Je mi 46, příteli 43 let. Jsme spolu 9 let. Každý máme práci jinde, vídáme se pouze na víkendy. Přítel mi byl před 3 lety nevěrný, měl vztah 4 měsíce, zamiloval se. Vše ukončil. Pak začal aktivně běhat, život víceméně podřizuje pouze sportu a sobě. Na prvním místě rozhodně nejsem, což mi až tak nevadí, ale jeho nevšímavost ohledně sexu ke mně poslední měsíce mi vrtá hlavou, co je špatně? Řekl mi, že sex potřebuje, přes týden kouká každý den ma porno a masturbuje. Má velice rád ženy, rád je pozorujeme, stále po nich kouká. K mému problému.....pár měsíců se ke mně nechová jako k ženě, která ho sexuálně zajímá. Prý mě miluje a líbím se mu. Stále je unavený, přesto na sport si čas udělá. Asi žárlím. Nic z jeho aktivit by mi nevadilo, kdyby se věnoval taky mně, kdybych se cítila jako žena, o kterou má zájem. Je hodný, ale sobec. Postupně jsem ztratila sebevědomí a sebelásku. Co s tím vším mohu dělat? Jsem úplně bez energie. Děkuji Vám. Kamila
Kamila
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kamilo. On začal aktivně běhat, co děláte ve svém volném čase vy? S kým se vídáte, abyste získávala satisfakci i od jiných lidí? Zkuste se od něj trochu odpojit. Chápu, že jeho krátká nevěra udělala své. Jeho sledování porna s masturbací, když se přitom nevěnuje sexuálně vám, chápu i to je podrývač sebevědomí. Bohužel je to stále častější fenomén - pro muže je často jednodušší uspokojení, které je rychlé, stimuly jsou různorodé. Setkávám se s tím u svých klientů stále více. Říkám to jen proto, abyste věděla, že se s tím nepotýkáte sama. Ale vztah k sobě si vytvářejte skrze sebe samu. Najděte si na sobě minimálně pět věcí, které na sobě máte opravdu ráda. Podívejte se na sebe do zrcadla a pochvalte si nekriticky vše, co stojí za to. Usmívejte se na sebe. A další věc je, že by měl přítel na vás začít žárlit, uvědomit si, koho vedle sebe má, a že by o vás také mohl přijít, pokud vám nebude věnovat pozornost...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,

prosím o váš názor. manžel byl vždycky plný nápadů, co všechno zrealizuje - golfové hřiště, výrobní areál (jedno jaký), rehabilitační centrum, síť prodeje vína atd. Většinu nereaizoval vůbec a zůstalo to jen v jeho hlavě, něco velmi omezeně (víno), nakonec ho živila spolupráce na projektech s jinými lidmi. Ale tak to v podnikání chodí. Nápady jsou, k realizaci daleko. On často i o všem mluvil před lidmi. Zvykla jsem si, lidi se pak už ani neptali, kdy to či ono bude. Byla jsem ráda za to, že nápady má, to je důležité. V těch projektech dělá manžel spíč vedlejší koordinační práci, ale o všem mluví, jako by to bylo jeho - nápad, živí prý 40 lidí (ve skutečnosti je zhruba 25 brigádníků na dva měsíce a za celý projekt všech lidí), přes jeho účet jdou všechny finance, takže se všem chlubí, že jsou to jeho peníze (zase je to pro všechny spolupracující lidi). Mně je to jednak nepříjemné, protože vím, jak to je a někdy se to ve společnosti lidí prolátne, někdy lidi koukají, jaký je podnikatel (a mně je uvnitř duše hloupé cokoliv říkat, protože vím, že to tak není). I z tohoto důvodu mám trochu problém ho za všechno chválit (za nepravdivé věci?) anebo nevím, kam míří a popíšu situaci tak, jak je a on se naštve, že jsem to prohlédla (třeba mi ukáže nějakou příručku, co prý já na to - po pravdě řeknu, že vidím nějakou brožuru od pany XY a odvětí, že to je jeho a že on to distrubuuje - ano, dá tomu logo firmy). Problém je i v tom, že někteří spolupracovníci s ním tu hru hrají (asi aby od něho měli pokoj, že je to všechno jeho práce, anebo to dělají jako vedlejšák a mají strach ze střetu zájmů se zaměstnáním). Poraďte, jak se k tomu v takových situacích postavit. Dal mi ke korekturám nové webové stránky a já vidím, že už zase polovina věcí "jinak". věcně to opravovat nebudu, ale vnitřně se mi to příčí. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Petra
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petro. Tady je otázka,zda aspirujete na to, být ve vztahu parťák a říkat manželovi věci, jak je cítíte - ale na formálně vlídné a přívětivé úrovni -, nebo jestli máte pocit, že hrát s ním hru na to, jak je schopný, je výhodnější. Z vašeho popisu nemám pocit, že by se manžel nějak dramaticky změnil ze skromného a opravdu schopného člověka na někoho, kdo vykrádá myšlenky druhých a chlubí se cizím peřím. Takový nejspíš byl vždy, takového jste si ho asi brala, ne? Na vašem místě bych jej ocenila za to, co se vám na něm líbí - třeba ty nápady, a s kritikou bych šetřila. A to i přesto, že se vám jeho vytahování vnitřně příčí. On kritiku od vás nepřijímá a přijímat nebude.Spíš bych některé věci významně nekomentovala, ani na nich neparticipovala...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. S partnerem jsme žili 6 let. Od začátku to bylo špatné. On líný, nemá potřebu vydělávat peníze, vše prošustruje na burze s akciemi, přišel o vše,co měl, utrácí, pije (tak několikrát do měsíce),totálně mě ignoruje, je nespolehlivý,není schopen se ani ozvat, když se zpozdí, neumí dodržet slovo, zkrátka není to chlap pro rodinu. Proběhlo mnoho pokusů o rozchod, ale nikdy to nedokážu dotáhnout do konce. Nyní máme 17měsíční dceru (ano, moje neuváženost do takového vztahu přivést dítě) a já to zvládám ještě hůř, tak jsem vztah ukončila. Jenomže mě to k němu, nevím proč, stále táhne, má i pár dobrých vlastností, ale na tom se nedá stavět. Mám stále tendence ho kontaktovat. Jak se od něj odpoutat? Vím, že mám problém hlavně sama sebou. Nemám nic, co by mě bavilo. I když hledám, ale nenacházím Je nějaká cesta, jak z toho ven?
Jitka
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Jitko. Teď jste vyjmenovala všechny negativní věci, které ve vztahu jen mohou být - z racionálního hlediska je to nemožný chlap. Ale pak je tady i další hledisko, nevím, jestli city, chemická přitažlivost, které nemá s rozumem nic společného.  Oscilujete ve výkyvech ano - ne - ano - ne. Když zvítězí vaše racionální ne, začne se vám po něm stýskat a zvažujete smysl vašeho vztahu.Určitě musel mít i plno pozitivních věcí, jinak, kdyby to bylo tak černobílé, těžko byste se spolu rozhodovali pro dítě a byli spolu 6 let. Musíte si ale konečně uvědomit, kdo jste, jaké máte v životě cíle, co potřebujete k jejich dosažení. Zatím nemáte jako jednoznačný cíl rozchod s partnerem, proto to tak moc nejdete a jste jak na horské dráze. Až se o tom přesvědčíte sama v sobě na 90 %, pak budete muset přesvědčit i své city, které vás zviklávají.Konkrétní radu vám nedám, je to na vás :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chtěla bych poradit s mým přítelem. Umí být milý, hodný, laskavý. Ale zakazuje mi chodit ven s přáteli (ať už jde o kamarádky, nebo kamarády) , nesmím chodit na facebook bez jeho svolení. Takže kromě práce vlastně nemám kontakt s lidmi a už mi to asi leze na mozek. Pořád mi něco vysvětluje tak, že mi nedává prostor oponovat, když řeknu můj názor je špatně, když ho neřeknu je to taky špatně. Přitom já mu nic nezakazuji,chodí ven s kamarády,kamarádkami, na facebooku je taky pořád. To, že se otáčí za každou dívkou mě už ani tolik nevadí, i když je to nepříjemné., Otázka tedy zní: Opustit? Nebo se s tím dá něco dělat, nějak ten vztah zlepšit, donutit ho k tomu aby mě respektoval?
Už nevím co mám dělat, snažila jsem se o tom mluvit,ale přijde mi jak kdyby neposlouchal. Děkuji L.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie. Jsem ráda, že jste sama napsala termín respekt. Přítel je dominantní, žárlivý, uplatňuje nad vámi svou moc, vy to akceptujete, i když jste vevnitř nešťastná. Už to samo o sobě svědčí o velké nevyváženosti vašeho vztahu. Jestliže vás přítel odmítá poslouchat, když se snažíte o všem mluvit, tak je natolik přesvědčený o své nadřízené pozici, že je mu to všechno jedno, ví, že jste na něm závislá. Což asi jste, že?...Musíte u sebe něco změnit a umět se prosadit. Přítel není váš otec a vy jeho 7 letá dcera, která bude naslouchat příkazům, co smíte, a co ne. Dalo by se to nazvat i psychickým terorem. Takže buď budete žít svůj vlastní život a život s přítelem, ale bez jeho omezování, nebo asi budete muset hledat jiného partnera - tak to vidím já, ale nejdůležitější je samozřejmě váš pohled :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, je mi 28 let, jsem s přítelem 12 let. Mám ho ráda. On mě snad také. Přítel cca po každých 3 letech má "blbé" období. Zaláskuje se a není s ním k vydržení (nevím, zda mě podvádí, nebo ne -- nikdy by se mi s tím nesvěřil). Před třemi lety mě prosil o čas, dostal ho a zůstali jsme spolu. V této době je ve hře jeho spolupracovnice, která po něm jede jak "slepice po flusu". Posílá mu fotky a píše mu. Přítel přiznává, že ho pobláznila a že neví co teď. Měli jsme se k sobě stěhovat, ale najednou on neví zda chce se mnou bydlet - neumí si to představit, neví vlastně vůbec nic, neví co chce. Prosím mám se k němu nastěhovat a uvidí se? Nebo mu dát další čas? Nerada bych o něj přišla, mám ho ráda. Děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Katko.Přítel se nejspíš nechce definitivně vázat, tak má cca po 3 letech potřebu potkat něco-někoho nového.Jste spolu dlouho, ve vás má jistotu, pocit bezpečí, ale potřebuje i adrenalin a endorfiny v objevování někoho nového, v potvrzování si svého mužského ega. Asi by bylo docela fajn, kdybyste se mu z života trošku vytratila, aby byl nucen opět poznávat i vás, dobývat vás. Co vy na to? :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,s přítelem jestli se tak dá ještě nazvat jsme spolu necelé 4 roky,již na začátku se choval divně,nedával moc najevo city,jen občas.vyhledává jen samé divné lidi,co bud berou drogy,prostě divnou společnost.Koupili jsme spolu dům,společně ho opravili,plánovali rodinu, najednou se strašně změnil..manipuluje semnou,ignoruje mě,zešměšnuje,jak jsem k ničemu,jak mě nepotřebuje,at si klidně jdu,přitom jsem mu dělala jen služku,na žádné mé přání nereaguje,změnit se nechce,tak jsem se odstěhovala,bydleli jsme spolu sotva měsíc,po tom co jsme odešla mi ani nezavolala,nedal najevo,že mu chybím a at se třeba vrátím nic,musela jsem to udělat já, dům přepisujeme ted momentálně na něj,prej mě vyplatí a mužu jít,když se nedokážu přispusobit,vubec nevím co si mám o jeho chování myslet..myslíte ,že se takový člověk ještě dokáže změnit?? navrhovala jsem ,že by mu pomohl třeba odborník,ale řekl,že ho nepotřebuje,že ho potřebuji spíš já.. jsou tedy ještě nějaké šance na spokojený život s ním,nebo mám začít znovu ,poradte,děkuji
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Anno, na prvním místě byste si měla uvědomit, co způsobuje vaši závislost na příteli, myslím to vážně - mohl by to být první účinný krok k cestě k vám samotné. Co se týče vztahu, který popisujete, vnímám ho jako naprosto nevyrovnaný a nevedoucí v budoucnu k dobré prognóze. Leda, že byste chtěla snášet přítelovu konzumaci vašeho pečovatelského servisu, dívat se na jeho setkávání s divnými lidmi, nechala se i v budoucnu ponižovat. Z mého pohledu bude nejužitečnější se nechat promptně vyplatit, v tom budete muset být velmi radikální a nenechat sebou manipulovat, a pak tuto kapitolu vašeho života opustte, abyste si mohla narovnat záda a chodit s hlavou vztyčenou - jen tak můžete potkat někoho, s nímž budete moct mít symetrický, vyrovnaný vztah...
nevyrovnaný vztah
Mám velký psychický problém. žiji s manželem šest let a máme 4 letou holčičku. Jsou dny kdy jsou nádherné,ale více začíná převládat horších dní. Jsme z toho frustrovaná. Manžel mi přijde psychicky nestabilní. Jeden den chce to a když to udělám tak to zase nechce. Nemohu se mu zavděčit. Přijde mi že se soustředím na náš vztah až zapomínám na své potřeby. Ale jelikož jsem moc zodpovědná nedokážu třeba odejít a nechat třeba dítě na něm aniž bych vše nepřipravila abych si byla jistá že to zvládnou. Bohužel v okolí vystupujeme jako super dvojka i před mou rodinou (asi nechci před ostatními přiznat že se něco děje) . Bohužel se nyní stala zlá věc a já nevím co si počít. Na večírku u příbuzných manžel v opilosti se pohádal s mou sestrou (ta byla opilá a hodně na mě zlá) , (já jediná nepila), a bohužel ji chtěl uhodit a já zasáhla a on mi zlomil nohu. Ted všichni myslí že je to zlý násilník. Rodina se mnou nemluví a já trpím. Manžel si chodí do práce a já se doma na neschopence starám o rodinu
alima
PhDr. Jitka Douchová
Milá Alimo. Ano, manžel je nejspíše psychicky nestabilní, vy se budete muset v budoucnu rozhodovat o tom, zda to opravdu chcete zvládnout. Důležité je, že ztrácíte sebe samu a nesoustředíte se na své potřeby.Tady už není něco v pořádku a chtělo by to individuální psychoterapii, abyste našla příčiny, PROČ. Co se týká vaší zlomené nohy v hádce s manželem, to snad ani nebudu komentovat, řekla bych, že je to na hraně, a pokud tam nebude v jeho chování k vám velká zodpovědnost a měl by nechávat vše na vás, pak nevím... Fraktury hodně bolí, vím o tom své, ale až budete v pořádku, přemýšlejte, jak a co dál. Zatím by to mělo vypadat tak, že vy budete pacient, budete se šetřit, a manžel se plnohodnotně bude starat o dceru a o vás.
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, jak cholerik vnímá svoje cholerické výstupy? Mám takového partnera. Výbuchy se někdy dají předvídat (po příchodu z práce si doma vždycky něco najde - třeba že jsem ho nepozdravila dostatečně nahlas anebo se na něj při pozdravu nepodívala - vařila jsem - to když už nenašel nic jiného), někdy se předvídat nedají - ve společnosti při večeři v restauraci chtěl ukázat, jak umí anglicky (chronický začátečník ve 4.lekci), když ho na to kamarádi upozornili a smáli se jeho chybám, zase následoval výbuch, lítaly židle a on uraženě na celý večer odešel. Omluva nebo sebezpytování není. U těch předvídaných situací se pokouším zbytečně příčinu nezavdávat (pořádek na chodbě), případně ho prosím o klidnější sdělení svého rozladění - to moc nepomáhá, protože on " musí, jinak by tady z toho byl ... " , případně to bere tak, že mu něco vyčítám a obrátí to proti mně či dětem. Prostě výbuchy jsou, buď je podle něj v právu anebo já vytahuju z minulosti, co se mi hodí, on chce udělat tlustou čáru a jít dál. Vnímají cholerici, co vlastně dělají anebo si to vždycky nějak vysvětlí a je to pro ně v pořádku? Dá se s tím něco dělat? Trpíme tím doma všichni včetně dětí. V práci to jeho podřízení začali řešit tak, že odkývají i sebevětší hloupost a udělají to tak, jak on chce (i když se to třeba za týden zase všechno vrací zpátky). On si navíc nedovolí na chlapy, které potřebuje, ale dusí hlavně podřízené ženy. A všimla jsem si, že čeká na chyby ostatních (kupovali jsme kuchyň a studio udělalo nějakou chybu) a pak si na nich doslova zgustne. Děkuji Vám. - otázka upravena poradcem
Věra
PhDr. Jitka Douchová
Věro, není cholerik, jako cholerik. Někdo je s s časovým odstupem schopný sebereflexe, na jejímž základě se ex post omluví, někdo si vůbec neuvědomuje, jakou dělá paseku ve vztazích mezi lidmi - i v těch nejbližších - jedná se o kombinaci cholerického temperamentu a nízkého sebevědomí...Tak se mi to aspon zdá ve vašem případě. Co s tím? Na jeho výstupy nereagovat vůbec a požádat jej, až se zklidní, at vám sdělí své připomínky již bez afektu...
nevyrovnaný vztah
dobry den, mam otazku muj partner pri kazde hadce me presvecuje a dela zavery podle sebe. Nemohu ho presvecit ze dana vec byla jinak. Jako treba kdyz mam rozepre s kamaradkou a udelam to co co udelam on mi rekne ze ne ze takova nejsem abych rekla neco spatneho jinemu cloveku a presvecuje mne dokut z toho nesilim ....nevim co delat posledni dobou se to stupnuje a mam chut od neho odejit je to tezke na psychiku ...nebo kdyz obraci vse na sebe on treba nikdy nemel rad mou sestrenici vzdy kdyz jsme tam prisly nemluvil a ani je nevnimal po nejake dobe tam prestal chodit a svedl to na mne ze je to moje vec jelikoz ho oni nemaji radi a ja sem blba ze jsem ho knim tahala ale toto udelal i s moji celou rodinou a vybudoval si dojem ze ho vsichni nenavidi ale za vse mohu ja
Aneta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Aneto. A co ve vašem vztahu funguje dobře? Za spoustu věcí vás přítel kritizuje, ale kdyby jeho kritika převládala nad vším ostatním, snad by nemělo smysl ani pro jednoho v takovém vztahu zůstávat? Zkuste se na vše podívat pozitivním pohledem a říct si, co stojí za to, abyste si vás dva vybojovali. Vypadá to, že s vámi z nějakého důvodu soupeří. Tušíte, proč? Prostě máte vztahové problémy v jakési nevyrovnanosti, z toho vyplývají pak i vaše komunikační problémy...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko, v předchozím dotazu paní Jany (rubrika nevyrovnaný vztah - těhotenství s přítelem v „nemastném, neslaném“ vztahu bez lásky, ale s respektem vůči partnerovi, zvažování rozchodu/interupce) zmiňujete možnost „hledání nové cesty jako partneři“. Jak konkrétně v tomto případě postupovat? Já 36 let, 2 roky v naprosto identickém vztahu jako popisuje paní Jana, jen bez těhotenství. Předchozí vztahy s velkou zamilovaností vždy skončily špatně (nevhodný partner), vztah bez lásky cítím, že není ono, ale trápí mne přibývající věk, biologické hodiny, zklamání z dosavadních vztahů, problematické seznamování (jsem introvert)...proto zvažuji, zda se tento vztah nedá ještě nějak zachránit. Předem děkuji za Vaši radu.
Pavla
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Pavlo. Už si nevzpomínám, jaká byla konkrétně komunikace mezi mnou a Janou, možná se tedy mohu trochu opakovat. V životě ženy, toužící po dítěti, stabilní rodině, se jedná většinou v určitém věku o zásadní životní dilema - co je primární...Pokud mateřství převažuje, a váš vztah je stabilní, i když bez takové lásky, jakou hledáme, pak je volba v uvozovkách jednodušší. Poku je na prvním místě láska touha mít dítě právě s tímto konkrétním mužem, je to jiné... Co k tomu mohu více dodat?...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den už měsíc jsem úplně na dně bolí mě u srdce a kdybych neměla 10 letého syna pomýšlela bych i na nejhorší. Od 15 let kdy jsme se přestěhovali do Prahy mi začalo peklo, ve druháku kam jsem přestoupila na střední mě kvůli "původu" šikanovali, dala jsem se mezi partu kde mě 4 kluci znásilnili, doma se tenkrát schylovalo k rozvodu museli jsme i na tátu volat policii, všechno se nějak zvrhlo lítala jsem po nocích střídala kluky, po revoluci do které jsem pracovala jako sekretářka jsem odjela tancovat do zahraničí kde to dopadlo úplně jinak než naslibovali ale já se podvolila a stala se ze mě hosteska-striptérka prostě podlomená osoba se vším všudy. V zahraničí mě taky ještě znásilnili albánci, potom ještě v Praze jeden Albánec se kterým jsem dokonce otěhotněla...Měla jsem absolutně zvrácenou osobnost střídavý odpor i promiskuitní chování k mužům. Až v 28 letech co jsem poznala prvního Itala který mi tak nějak naznačil jak funguje láska....Po něm jsem měla ještě 2 Italy-v Itálii jsem pracovala a s nimi už to bylo tak vážné že s tím posledním jsem ve 37 letech otěhotněla podruhé. Jenže začal chorobně žárlit dokonce v těhotenství mě napadl já už nemohla couvnout. Vypadala jsem vždy mladší i se tak chovala Otec mého dítětě je o 8 let mladší. Po narození malého v Praze jsem se tam jezdila pokoušet hrát si na rodinu ale on mě napadl ještě 3x kvůli jeho chorobné fantazii až prcek kterému byly 2 roky z toho dostal astmatický záchvat a skončil v nemocnici což mě donutilo rozhodnout a zůstat sama v Praze. Měla jsem vlčáka který byl mou terapii a spojenou duší,měla jsem rodiče a sestru. Oba rodiče i pes mi umřeli na rakovinu. Ale co dál....přihlásila jsem se na internetovou seznamku kde jsem poznala jeho....předtím jsem 5 let byla sama. Je o 15 let mladší vysokoškolák má 3 tituly je mu dnes 32 a mě 47. Dal mě dohromady i když první rok mi byl celý nevěrný až si tedy "vybral" mě vydržel náš vztah do června. Prožili jsme spolu strašně moc, byl se mnou i 3x v Itálii byla jsem s ním šťastná. Chodil i na rodičáky zajímal se o syna který od 1.třídy má ve škole celkem očekávaně hodně problémy. Jenže mě nejak přeskočilo nastavil se mi jakýsi masochistický program že mě přece nemůže chtít (ví na mě i kolik mužů jsem měla,co jsem dělala za práci před těmi 20 lety) navíc chce dítě. Navíc se mi zdálo že mě chce pořád ovládat a omezovat na což jsem nebyla zvyklá. Ráda tancuju to jsem taky nemohla protože by doma nevydržel představu že by kolem mě pobíhali chlapi na parketě atd. Už loni jsem se pouze z relaxačních důvodů přihlásila na jednu sociální síť kde se mi pak naboural a všechno si přečetl jak jsem pouze konverzovala s muži prostě mě to tak nějak uvolňovalo ale nescházela s nikým. Musela jsem slíbit že to už neudělám. Jenže prostě před tím měsícem jsem měla nějakou psychickou krizi zdálo se mi že nějak ochladl,nevolal jen mě zval na jídlo po sms měl jet na hory ani se nerozloučil tak jsem začala být zoufalá a přihlásila se znova na seznamku kde jsme se poznali. Jsem prostě absolutně blbá že jsem profil nesmazala když vím že mi všechno prohlážel a technice rozumí. Našel profil a naboural se mi do něho znova. Dal tam naše fotky i jak se líbáme a těm uživatelům co mě oslovili (zvali mě na večeře,na diskotéky ale nikam jsem nešla)psal za mě zprávy aby ze mě udělal úplného idiota. A konec. Nechce mě vidět že jsem mu zlomila srdce. Až po ztrátě kdy to opravdu myslí asi vážně kdy si snad i uvědomuje mou narušenou psychiku (pár hysterickým scén jsem mu v tom programu poslední doby předvedla) jsem si uvědomila jak jsem byla blbá a jak ho miluji. Nechce mě vidět jednou jsem ho donutila a byl úplně mimo. Celou dobu jsem mu byla věrná, nebyla s nikým nikde zatímco on první rok zahýbal a přijde mi to nespravedlivé že mi nedokáže odpustit protože já vím že už to nikdy neudělám. Jsem strašně sama syn je na táboře a pořád brečím a brečím vím že jsem pohledná na svůj věk bych mohla mít i dalšího zajíčka ale mě s ním spojuje strašně moc miluji jen jeho. Vím že bude chtít dítě, sestra mi taky říká nech ho žít normální život.....ale já myslím že takovou lásku už nepotkám. Vím že za blbost se platí ale přece jsem zas až tak nic strašného neprovedla co mě on první rok kdy jsem mu ty nevěry trpěla tím že jsem si říkala co od něho můžu vlastně čekat... Má naši společnou fotku i na facebooku což nechápu říkám si kdyby mě tak nenáviděl snad by ji dal i pryč....nerozumím už ničemu. Vím že už jsem ze všech špatných životních událostí kterých je opravdu hodně unavená a vyčerpaná. Kdyby se se mnou chtěl aspoň jednou v klidu sejít a já bych chtěla za tou minulostí udělat tlustou čáru a začít znovu i s tím že to myslel se mnou opravdu vážně a i dítě obětuje. Pořád odpovídá že vidět mě teď by mu ubližovalo a bolelo ani na večeři se nenechal pozvat nic. Myslím že už nikoho nebudu milovat jako jeho. Vím že jsem udělala chybu ale zas ne tak strašnou aby z toho byl rozchod prosím je nějaká šance ho získat zpátky.... - otázka upravena poradcem
pajina
PhDr. Jitka Douchová
pajino, už jen tím, jak jste zde popsala v pro vás klíčových bodech svůj život, jste toho pro sebe udělala hodně. Vše jste si poskládala, nahlas pojmenovala. Ale těžko můžete očekávat, že na tak složité životní peripetie bude stačit z mé strany několik vět do odpovědi. Jestli se k vám on vrátí, neodhadnu, velký zlom se nyní odehrává i v něm. I on se určitě trápí, i on si říká v sobě o vaší nevděčnosti, je zraněný a ublížený. Vy byste měla zahájit individuální psychoterapii, co se týká šance na jeho návrat do vztahu, nebránila bych se návštěvě kartářky... 
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Našla jsem si skvělého přítele. Byli jsme spolu něco přes 3 měsíce a vztah jsem musela ukončit, i když jsem ho měla ráda a bylo to s ním fajn. Vůbec sama sebe nechápu, ale začalo mi na něm vadit úplně všechno. Jak leží, sedí, jak pije, jak se tváří, když mi něco vysvětloval. Je hubenější postavy a má výraznější gestikulaci. Zpočátku mi to přišlo fajn, pak mi ale přišel zženštilý. Prostě mi přijde, že takové pohyby heterosexuálové nemají, nelíbí se mi to.. Prej je normální chlap, ale prostě mu nevěřím. I když jsme to probrali, postupně se to ve mě hromadilo a musela jsem pryč, intuice byla silná. Pak se mě snažil po rozchodu ještě přesvědčit a ve mě to bylo horší a horší. Nevíte prosím, co se to ve mě dělo? Je to normální? Jinak je to skvělý člověk a celé mě to mrzí. Moc jsem mu ublížila.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
A jsou vaše pocity a intuice stále stejné, Lenko? Je jedno, jestli je to v uvozovkách normální. Něco vám tam začalo drhnout, a je dobré, umět sám sobě naslouchat a neznásilnovat se. Ted vás víc trápí to, jestli jste mu ublížila, nebo to, že jste promarnila skvělou  šanci?... Jestli je to varianta a/, netrapte se tolik. Určitě jste mu vše řekla lidsky a s důstojností vůči němu. Život sám ukáže dál, jestli se něco změní, nebo bylo vaše rozhodnutí to ono...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko,
s přítelem jsem necelý rok, nyní mám pocit, že se vytrácí ze vztahu klid a pohoda. Naše hovory jsou bez větší hloubky a končíme u povrchních věcí. Nevím, zda je to denní rutinou, do které jsme mohli spadnout. Velmi mi na něm záleží a mám obavy z úpadku vztahu. Začala jsem o svých pocitech mluvit, ale partner to takto nevnímá, přesto dělává mrtvého brouka. Čím více se snažím, tím více pociťuji jakousi vzdálenost a pak nevím, zda nedělám špatně, když se snažím najít ztracenou nit. Měli bychom spolu začít bydlet a za 14 dní nás čeká společná dovolená, je to jako by nic, ale přesto mám pocit, že něco nehraje. Zajímal by mě váš názor. Jsem občas zmatená. Na straně jedné mám pocit, že přeháním a vyháním tyto myšlenky, aby to nedošlo do stavu - Tak co zase...a na straně druhé si říkám, co když je něco špatně.
Radka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Radko. Důležité jsou přeci na prvním místě vaše potřeby a očekávání od vztahu, v němž se budete cítit dobře. Ale na vztahu vám velmi záleží, jak říkáte, takže obavy z úpadku vztahu se dají řešit povídáním si o svých potřebách :-), jestliže to partner takto nevnímá, někde u vás dvou drhne schopnost vzájemného naslouchání si. Ta společná dovolená by vám dvěma měla pomoct, budete na sebe mít víc času, víc si můžete porozumět, což bych vám moc přála :-)
nevyrovnaný vztah
Po radikálním životním restartu (terapie, smrt matky, rozvod) jsem potkala intenzívně spřízněnou duši. Po ročním vztahu ale prudkost vzájemných citů z jeho strany zmizela... od té doby jsme stále jaksi v kontaktu, já se stále stejnými city, on kamarádsky. Drhne to neustále hodně, zároveň však energie, která nás pojí, je příliš silná na to, abychom se vůbec nekontaktovali, byť by to bylo patrně snazší, rozhodně klidnější. Chtěla bych krásný silný naplněný vztah, mám krásný silný nenaplněný. Co s tím :)?
Eugenie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Eugenie. Radikální životní restart nám často přehazuje hodnotový žebříček, priority se v životě mění. On si tímto ale neprošel. Důležitá je vaše vzájemná energie, ale není všespásná, někdy může být až na obtíž pro možnost vytvořit si spolu pevný a stabilní vztah. Vlastně vám oběma může bránit v možnosti hledat konstruktivní cesty řešení. Kde je silná energie, tak bývá jak do plusu, tak do mínusu, a ty síly se spolu mohou prát...Co zajít k partnerskému psychologovi? :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, s partnerem jsme spolu 17 let a máme spolu dvě školou povinné dvě děti. V posledních 3 letech si uvědomuji, že krom dětí nás nic nespojuje. Někdy mám pocit, že na prvním místě je pro něho koníček a pak rodina. Pro svoje děti bych udělala maximum, ale společné výlety jsou max. o dovolené a celý rok kultura, výlety aj. jsou tabu. Mám pocit že se z něho stal sobec. Občas přemýšlím jestli by nebylo lepší si najít milence a utéct od všedních starostí. Vím, že to není řešení, ale nevím, co udělat pro to, aby jsme fungovali jako rodina celek. Určitě manžela nechci opustit, protože když nedojde na toto téma, tak každý se navzájem vyslechneme, povíme si k tomu své a každý si jde "po svém". Prosím o radu, jak vše vyřešit, aby jsme fungovali jako rodina. Děkuji. J. - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Milá Jano, jako rodina vlastně svým způsobem fungujete, alespon o prázdninách ano, ale co se týče částečné komunikace, pak i ve všedních dnech. Ale nefungujete jako partneři - ve věcech, které pro vás oprávněně k partnerství patří - sdílení, alespon v něčem společné zájmy. Nezminujete se, jak vypadá váš intimní život. Vnímáte manžela jako sobce, který upřednostnuje své zájmy. Nároky a očekávání každého z nás od partnerství jsou individuální, pohled na jejich naplnování subjektivní. Důležité je, že se necítíte ve vztahu spokojeně a neumíte s tím hnout. Pokud je komunikace vás dvou na téma spokojenosti ve vztahu na bodě mrazu, je na místě partnerský psycholog, který vám v přiblížení se k sobě může hodně pomoct :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
roky se stýkáme a jezdíme na dovolené se skupinou lidí, děti se znají, mažel se s nimi stýká i pracovně - podnikají v podobných oborech, spolupracují na zakázkách, přihrávají si kšefty. Lze říci, že se vzájemně i potřebují, manžel je na nich závislý více. Během let se z nich řada rozvedla či roky vede mimomanželské vztahy (někdy i s mimomanžleskými dětmi), některým začínají peníze přerůstat přes hlavu. My jsme skoro jediní, kdo ještě fungujeme, ale cítím snahu manžela se jim dorovnat, být stejný borec jako oni (milenkami se chlubí, občas vyjedou společně s nimi na nějaké "pracovní" jednání přes noc, rozhodují, která s ženských s nimi kam pojede a kam pojedou jen sami chlapi a tak podobně). Už jsem zaznamenala jeho nespokojenost s naším dosavadním životem, začíná mu doma leccos najednou vadit, hádá se s dětmi, o schovaných penězích nemluvě. Já se snažím vše zatím tolerovat, konflikty klidnit, držet domácnost (standartem je u nás roky například ráno a večer prostřený stůl k jídlu pro všechny členy domácnosti, denně čerstvé pečivo než vstanou, večerní teplá jídla, bohužel s dětmi jsme nuceni i postupně přejímat všechny činnosti jako je třeba sekání trávy, opravy spotřebičů, ale zatím zvládáme), ale v posledních dnech se mi zdá, že to pro něj úplně ztratilo hodnotu. Že jedinou hodnotou jeho života jsou peníze a to, že "patří" do této skupiny. Prosím, poraďte mi, jak se dál chovat, jak to zkusit vybojovat i dál. Jednou z mých nevýhod je i to, že bydlíme poměrně daleko od těchto lidí, manžel za nimi pracovně každý týden dojíždí. Partnerky těchto mužů mi nepomohou - milenky mají máslo na hlavě a snaží se rozbít rodinu, některé manželky jsou velmi podřízené a srovnané do latě. Kdysi jsem se pokoušela s nimi dát dohromady jakousi skupinu, že bychom třeba taky společně vyjely na dovolenou, ale dá se říct, že restrikce jejich partnerů to znemožnily a já od některých mužů dostala vynadáno, co to chci dělat. Těm mužům to totiž asi vyhovuje. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Yva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Yvo, Vypadá to, jakoby manželovou rodinou byla více parta kolegů, než je ta vaše. Cítí se dobře a zakotvený v dané komunitě lidí. Vy byste neměla být tak submisivní a měla byste si život také zařídit více po svém. Nemusí to být manželky manželových kamarádů, ale vaše vlastní nezávislé kamarádky. Rozvíjejte více své zájmy  a své přátelské vztahy. Chtělo by to na vaší straně více vlastní emancipace.
nevyrovnaný vztah
Hezký den. Jsem v těžké a nepříjemné situaci a prosím o Váš pohled - jsem v 8. měsíci těhotenství, otěhotněla jsem neplánovaně po 3 měsících vztahu. Je mi 34 let, partnerovi 30. K těhotenství se na začátku postavil vcelku dobře, že to spolu zvládneme, že už jsme si oba užili, máme peníze, kde bydlet.. Jakmile mi ale začalo být špatně, vše se obrátilo - od partnera žádná podpora, pochopení, čím více těhotenství postupovalo, tím více začal pít, mě si přestal úplně všímat, jakýkoliv požadavek či prosbu z mé strany bral jako jeho omezování s tím, že on si chce dělat co chce, chce mít klid a neřešit povinnosti a zodpovědnost, když mi nebylo dobře, tak si raději zalezl s pivem a telefonem, hlavně aby nemusel nic řešit... Vše došlo tak daleko, že jsem se odstěhovala a teď nevím jak postupovat dál, trápím se tím, jak vše zvládnu sama a že mimčo nebude mít tatínka.. A nerozumím vůbec jemu, vůbec o ničem nemluví, jen mlčí. Děkuju moc.
Ivana
PhDr. Jitka Douchová
Milá Ivano. Je to pravdu těžká životní zkouška, ale vy se nyní potřebujete soustředit hlavně na sebe a miminko. Partner je nezralý a nezodpovědný, jestli se v budoucnu změní, je otázka s velkým otazníkem. Zatím bych na vašem místě nerezignovala na vztah, jako takový, ale musíte jednat hlavně sama za sebe. Musíte si zvyknout, že jste na vše spíš sama, a pragmaticky zajistit vás a dítě. Znamená to pevná a jasná domluva na financích pro vás a dítě, a to na prvním místě. Jak bude vypadat v reálu jeho otcovství, je věc druhá, to se ukáže s časem. Víc ted asi neřeknu, protože mi jako priorita přijde vaše psychika a klid, vědomí materiálního bezpečí.





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.