Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| bývalí partneři| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| nešťastná láska| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| zamilovanost| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| osamělost| sexualita| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| vztahové problénmy v širší rodině| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| stres| alkohol u jednoho z partnerů| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| vztahy na pracovišti| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| první láska| smrt blízkého člověka| generační soužití| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| výchova| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| kamarádi partnera...| sourozenecké vztahy| osudová láska| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

nenaplněná láska
Dobrý den, prosím Vás o radu. Před 5 lety mi ublížil člověk, do kterého jsem byla strašně zamilovaná. Jenomže v té době byl ženatý, manželku podváděl, kudy chodil a tak jsem do románku nechtěla jít. Asi jsem působila povzneseně nebo hrdě, ale uháněl mě tak dlouho, až mě uhnal – do postele. Ponížil mě, ublížil mě, zachoval se, jako bych byla soupeř. Někdo, koho musel srazit na kolena. Výsledek byl, že jsem se z toho nějakou chvíli léčila antidepresivy. Od té doby se mu vyhýbám, a ačkoli měl snahu se „kamarádit“ jako by se nic nestalo, a ještě se divil, proč ho ignoruji. Už jsem ho k sobě nikdy nepustila. Ještě dnes, jen když ho zahlédnu pění ve mně krev. On si nedávno rozvedl, našel si jinou, se kterou na veřejnosti dávají najevo svojí lásku. Je možné, že někdo, kdo dokázal být tak tvrdý, dává najevo city? A poraďte, jak takovému člověku – hlavně kvůli sobě odpustit. Protože mě to poznamenalo a nedokážu chlapům věřit. Děkuji Markéta
Markéta
PhDr. Jitka Douchová
Přeji vám hezký den, Markéto,¨. Jste člověk, který se hodně vnitřně chrání, proto dáváte najevo navenek hrdost, vevnitř to máte v sobě tak, že nikdo netuší, jak jste zranitelná.Možná netušil ani on, s kým si začíná, a jak moc jste zamilovaná, takže se choval klasicky bezstarostně. Uháněl vás, a nakonec získal, Mluvíte o soupeření, asi to tak bylo. Když vás dlouho uháněl, pak svůj úspěch završil tím, že vás ponížil. Ten člověk je nezralý, nezodpovědný, lovec kořistí pro posílení svého ega, ale nemyslící na ty druhé, které nechává za sebou. To je alespon můj pocit.Ale jestli kvůli zkušenosti s ním nebudete věřit chlapům, byla by to velká škoda pro vás. Zkuste jej od sebe pocitově odpárat. Je to jedna životní zkušenost, jedna :-) Ty další budou jiné a lepší, moc vám to přeji.
nenaplněná láska
Dobrý den.Ked som mala 15 rokov zalubila som sa do muza o 26 rokov starsieho..Ked som mala 18-nast moje kamaratka mu povedala o mojich citoch..Stretavali sme sa kazdy rok chodili na dovolenku.Rozpravali sa o vsetkom aj o jeho zene a detoch,nepripadalo mi to zle,ved nikto nikoho nepodvadzal,nas vztah bol bez sexu.len sme sa bozkavali,rozpravali a travili pre mna bajacne spolocne chvile.Potom som si nasla priatela.Bol romanticky pozorny ale ziarlivy.Rok nam bolo spolu fajn ale potom ma jeho ziarlivost zacala nudit,Vysvetlili sme si to,bol menej ziarlivy,ale aj tak som sa zacala zase stretavat s mojou "byvalou" lasko.Medzicasom som sa vidala za mojho ziarliveho priatela,jeho ziarlivost sa zmiernila na minimum,ale po svadbe aj poklesol zaujem o nejake aktivity. Uz je s nim hrozna nuda.Tento rok sa nam narodilo babatko,a vsetko je na mojich plecich.A ja cim dalej tym viac myslim na moju byvalu lasku.Hrozne mi chyba.Dokonca lutujem ze mam babo a nemozem byt s nim.Co mam robit som zufala. - otázka upravena poradcem
Lucia
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucia. Nevím, jestli je muž, o němž píšete, vaše osudová láska, nevím, jestli jste pro něj vy osudová láska. Ale život zase není až taková romantika, v rámci jeho plánování je důležité, najít pro život někoho, s kým máme jak lásku, tak od něj můžeme cítit oporu, s kým je nám dobře v intimním životě, atd. Nejsem si jista, zda "přítel" o 26 let starší je pro vás zárukou životního štěstí. Spíš si myslím, že byl pro vás na začátek důležitý. O tom, že jste se nedopouštěli spolu nevěry, bych polemizovala, ale to teď není důležité. Nemáte vedle sebe muže, kterého milujete a uznáváte, respektujete. Ale už jste manželé, máte spolu dítě. Teď bych na vašem místě přemýšlela nad tím, co od dalšího života očekáváte pro sebe, i pro vaše dítě. Podle toho se můžete rozhodovat, jak se zařídíte dál, po nějaké době, až se ve vás vše ustálí. Předpokládám, že nejspíš potkáte někoho, kdo bude svým způsobem podobný vašemu staršímu "příteli" :-)
nenaplněná láska
Dobrý večer.Mám kamaráda,kterého znám víc než 15 let,Je rozvedený,žije sám smaminkou.Jsem docela pařmenka a když jsem někde byla na akci,stále jsem ho hledala.Loni jsem opět byla na jedné akci a kamaráda jsem konečně potkala.Chtěl po mě telefoní číslo,začali jsme si psát,volat,sešli jsme se po týdnu,on tomu říal rande.Další týden jsme si psali,myslím,že on psal víc...na dálku cítil jak se třesu,jak ho chci vidět.Došlo k další schůzce,stravený společný víkend.Další týden i víkend probíhal stejně,chtěl u mě spát,ale k sexu nedošlo.Postupně se ale něco měnilo,teda z mé strany začala jsem po něm toužit,napsala jsem mu že ho mám pod kůží a že jsem zamilovaná... jsem mu řekla do očí.Jen se tomu pousmál.Ale pak se odmlčel a já začala v jeho očích na něj naléhat,psát víc,Jenže já psala proto,že se mi přestal ozývat....Už je to 3 měsíce co jsem ho neviděla,na nic neodpovídá a když mi náhodou odepíše,tak to je neotravuj,nic k Tobě necítím,včechno jsi pokazila.Co mám dělat moc ho miluju.
MARTINA
PhDr. Jitka Douchová
Milá MARTINO. Nemůžete teď dělat nic. Dal vám zcela jasně najevo hranice a dokonce poměrně přímočaře a nezaobaleně sdělil to, co sdělil...Musíte to nechat být a začít se odmilovávat. Neponižujte se tím, že byste jej dále kontaktovala. Vevnitř v sobě se uvolněte. To je jediné, co vám může teď poradit.
nenaplněná láska
Dobrý den, kdysi dávno (cca 20 let) jsem prožila roční milostný poměr. Já tehdy vdaná, on ženatý. Nicméně bylo to hodně silné a ukončili jsme to „rozumově“. Nikdy jsme si to nepřiznali, ale oba jsme konec nezvládli. Od té doby jsme se neviděli až na pár náhodných setkání, jen se pozdravili a dál se nebavili. Najednou letos na jaře se začal objevovat kolem našeho domu, jednou na kole, podruhé se psem… po pár „náhodách“ jsme se domluvili a zašli spolu na oběd. Bylo to příjemné setkání, vyznělo to ve smyslu jsme dospělí (dávno je nám přes 40) a bylo by dobré to nějak uzavřít a začít se bavit jako přátelé. ...a to je všechno. Od té doby jsme se párkrát potkali a buď se jen pozdravíme nebo což mi přišlo mnohem horší - dělal, že mě nevidí. Tak se ptám, je tohle normální chování? V našem věku? Co to mělo být? Rozuzlete mi laskavě jeho chování a poraďte mi, jak se mám chovat, protože bych ho nejraději nakopala kamsi. Děkuji Renata
Renata
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Renato. Bylo to hodně silné a ukončili jste to rozumově, aniž byste si cokoliv více ke vztahu řekli. Ten rozchod nebyl dotažený do konce, on měl nejspíš v době nějaké své osobní krize potřebu vás zase potkat a na něco navázat, nemohl uzavřít vnitřně to, co zůstalo neuzavřené. Takže jste si něco řekli, ale bylo toho jen půl. Nevypovídali jste se ze svých pocitů, prožitků.Hláška typu jsme dospělí moc účinná není, když city pořád uzamčeny nejsou, a někdy vřou víc.Neboli - nevím, co je "normální", to není úplně dobrý pojem. A odkaz na "váš věk" není úplně to pravé ořechové...Takže on, ale ani vy, to nemáte stále citově uzavřené...
nenaplněná láska
Dobrý večer, již třetí rokem jsem zamilovananá do mého kdysi nejlepšího kamaráda. Historie je však dlouhá. Z prvu byl do me zamilovaný on avšak presto jsem ho brala jako nejlepsího kamaráda. Byl(je) pro mě vším, ten pocit jistoty a bezpečí. Vídali jsme se casto po dobu nekolika let. Po té jsme se vídat prestali a já jsem si uvědomila že to není jenom kamarádský vztah (karty se obrátily). Dokonce jsme chvíli byli jako partneři,Všechno bylo tak dokonalé. Do té doby, než to sám od sebe "utnul" a prestali jsme se vídat uplne, dokonce jsme přerušili jakýkoliv kontakt. Ze začátku to pro me bylo jako kdyby se mi zbořil celý svět, trpěla jsem mírnými depresemi a zacla jsem se do sebe uzavírat, zkrátka jsem k sobě nikoho nepustila (a to jsem žádný "cíťa"). Dnes jsou to 2 léta od naseho rozchodu, ano casem jsme spolu začali mluvit a když se bavíme, mám pocit že jsme tu pro sebe, pocit, že s ním mám jednou být a zestárnout, pořád mám pocit že si na nej musím pockat. Nejsem totiz ani schopná navázat kvalitni a stabilní citový vztah k jinemu muži, i když se tolik snažím .Jednou mi dal dokonce i na jevo že by to chtel jako dřív ale na dalsí den jako kdyby se nic nestalo. Spíse mi příjde, že jeste sám neví co chce, nebo je spíse zmatený. Již dlouho bych potřebovala radu odborníka na tuhle zapeklitou situaci. Dekuji za odpověd - otázka upravena poradcem
XY
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, XY. A proč k odborníkovi nezajdete? Udělala jste nyní první krok, napsala jste do mé poradny. To je fajn. Ale váš vztah má dlouhou a bohatou historii, všem souvislostem nerozumím, proto by bylo dobré vše rozplétat s partnerským psychlogoem v přímém dialogu. Nebojte se toho, a běžte do toho co nejdříve :-) Určitě vám to pomůže, nepochybujte o tom :-) Nevím, odkud jste, ale nejlepším rádcem ve výběru jsou webové stránky a potom kontakt s daným psychologem při objednávání. Ucítíte už na 1. pohled/poslech, jestli vám může konvenovat :-)
nenaplněná láska
Dobrý den,
asi to bude znít hloupě a asi to stejně bude jen puberťácká láska, a asi se mi bude spousta lidí smát, ostatně chápu to. I mě samotné to přijde vtipné, ale já už nevím co s tím, proto prosím o radu. 4 roky na základce jsem byla tajně zamilovaná do jednoho kluka. On o mě ani nikdy žádný zájem nejevil. Až na konci devítky jsme se tak nějak konečně začli bavit, ale stejně k ničemu nedošlo. Řekla jsem si že to všechno bude lepší na střední, kde se neuvidíme a já poznám nové lidi. Opak je však pravdou. Už jsem odmítla spoustu kluků, neboť v každém z nich vidím toho jistého kluka. 2 roky jsem ho neviděla, myslela jsem že už je to zamnou, ale když jsem ho nedávno potkala, myslela jsem že mi pukne srdce.. Nemůžu se ho zbavit.. Pořád na něj myslím.. Doufala jsem že když s někým budu že na něj zapomenu, ale není to tak..Přijde mi to ještě horší..Bojím se někomu svěřit, protože si myslím že se budou smát. Koneckonců i mě to přijde trochu vtipný.. Prosím pomozte mi! Předem děkuji za odpověd:)
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Katko, na tom není nic divného, ani směšného! :-)Ale je prima, že máte svým způsobem nadhled a říkáte, že vám to přijde i vtipný :-)Buď pořád čekáte na naplnění vašeho snu, idolu, který ve vás vzbuzuje  všechny  vnitřní vlny a vibrace - emoční i sexuální, nebo to někdo přebije. Nechte se překvapit, co vám život přinese, a těšte se na to:-) Hlavně si věřte...
nenaplněná láska
Dobrý den, před 15 lety jsem zažila, nemorální, ale silná románek s kamarádem manžela. Původně nevinný flirt nám přerostl přes hlavu a mysleli jsme si,že ho rozumově ukončíme, ale… pořídila jsem si s mužem druhé dítě, on se urazil a nemluvil se mnou, pak si pořídil s manželkou také dceru, asi mě to chtěl vrátit… vyhýbali jsme se sobě a nemluvili spolu 13 let… před dvěma roky jsme se potkali, popovídali... vypadalo to, že si odpouštíme…napadlo nás, že bychom se občas mohli vídat, ale to jsme nikdy neuskutečnili, protože jsou stále s manželem přáteli. On je velmi bohatý a manželovi nabídl během příštího roku poznávací výlet po celé Americe (vše zařídí..), ve složení on, jeho nová paní, já a manžel. Od té doby nespím, nedovedu si představit, že bych trávila takovou dlouhou dobu v tomhle složení. Muž nechápe moji reakci. S pravdou ven jít nemůžu a nevím co dělat. Poradíte mi, jak se zachovat. Děkuji Tereza
Tereza
PhDr. Jitka Douchová
Milá Terezo. Proč myslíte, že ON něco takového vymyslel? Nechce to mít jako paradoxní odvykací kůru? Být společně vedle své nové ženy a vás s manželem, to chce hodně osobníha nasazení na to, konečně přijmout i po těch mnoha letech fakt, že to mezi vámi nejde. Ten vztah je a bude stále živý, nikdy neukončený tím, že by vyprchal. Ale jeho hrany se mohou otupit. Rozhodnutí je na vás, to je jasné, ale manželovi nic v žádném případě říct nemůžete!
nenaplněná láska
Na jakýkoli můj i jen trošku ostřejší tón reaguje popuzeně a dotčeně, když si myslí, že ho nevidím, prohlíží si mě od hlavy k patě, občas mě pozoruje i když se na něj dívám. Musím ale podotknout, že já ho nijak neprovokuji, pokud se za provokaci nedá považovat usmívání se a občasná pochvala. Takže zachovala jsem se,jako bych Vaši radu četla a neuklidnilo se nic, natož paní manželka. Jak dál :-)?
Jarmila
PhDr. Jitka Douchová
Sakra - tak to bych měla znát váš dotaz celý, od začátku. Jarmilo, můžete jej zopakovat? Když mi napíšete znovu, dejte do záhlaví : pokračování dotazu dle domluvy.Díky :-)
nenaplněná láska
Dobrý večer, s odstupem času jsem si přečetla Vaši radu - viz platonická zamilovanost do ženatého kolegy a mé "vyhrocení" situace a nedá mi to nezareagovat. To, co jsem tehdy řekla mělo za cíl tu situaci mezi námi ukončit. Nesnášela jsem už totiž i projevy žárlivosti jeho manželky pracující, bohužel, na tomtéž pracovišti jako my dva. Jak jste správně uvedla, kolegovi to ublížilo a dal mi to tzv. sežrat. Tolik minulost, před Vánoci. V současné době, při mém normálním kolegiálním chování,ne ovšem chování komisním, došlo ke změně v tom, že kolega v mé přítomnosti přestal koktat, rudnout a potit se a utíkat z mé kanceláře jako zajíc. Zato na mou zmínku o rozvodu řečenou v úplně jiném kontextu reaguje zajiskřením v očích a mrkáním a vztahuje to tak na sebe. Ve společnosti své manželky kouká do podlahy, popř. talíře, aby se naše pohledy nestřetly. - otázka upravena poradcem
Jarmila
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Jarmilo. Bohužel, nemám šanci najít naši předešlou komunikaci, respektive, možná by to šlo, ale stálo by mě to hodně moc času. Tak budu reagovat nyní na základě toho, co píšete :-)
nenaplněná láska
Dobrý večer,
před skoro 3 roky jsem náhodou potkal ve škole holku a zadívali se do sobě a neskutečně to mezi námi jiskřilo a cítil jsem to co ještě nikdy. Bohužel, jelikož jsem byl nezkušený a bál jsem se tak jsme se nikdy moc nepoznali, sice jsem jí zval ve škole v létě na zmrzlinu, ale odmitla. Každopádně se stále zdravíme, ale to je tak všechno. Dost jsem se kvůli tomu trápil, jelikož jsem dost citlivý a hrozně těžko nesu odmítnutí, prostě jsem nechtěl nic jiného než jí. Toto trvalo asi 2 a půl roku. Poté si mě začala dobírat jedna holka, je sice moc hezká, tak jsem si jí pustil k tělu, ale absolutně nic necítím co se týče citů, možná tak mě vzrušuje. Stále se mi vrací ve snech a představách výše zmíněná holka a, i když jí potkám po x týdnech či měsících cítím pořád tu silnou přitažlivost. A tak se v tomto vztahu trápím, nevím, jestli odejít či zůstat. Bohužel měl jsem s holkama velké problémy co se týče neopětované lásky a toto je můj první vztah.
Tom
PhDr. Jitka Douchová
Milý Tome. Do té doby, než někdo přebije vaši le femme fatale, se možná budete ve vztazích s jinými slečnami trochu ztrácet. Přeji vám, ať to není příliš dlouho. Jste zakletý do jiskry a charisma té dívky, o níž mluvíte, potřebujete ze zakletí vykrořit ven. Ale vaším vlastním tempem. Máte nasazenu laťku příliš vysoko. Ale vy tu dívku vevnitř neznáte, sníte o ni, představujete si ji jako partnerku, jako člověka, ale jsou to vaše roztoužené fantazie. Žijte i realitou. Jestli nic moc necítíte ke své první dívce, časem ten vztah skončí, pokud by neměl mít náboj. Ale potkáte někoho jiného, vaše sebedůvěra bude díky tomuto vztahu již výše :-)
nenaplněná láska
dobry den chtela bych pozadat o radu asi pred trema rokama jsem se zamilovala do kluka z kterym jsem ani nechodila jenom jsme spolu chodily do skoly , tet mam kluka z kterym jsem 3 roky a ktereho miluju a za zadnou cenu bych ho nevimenila ale porad neco citim k tomu druhemu zdaji jse mi znim sny a kdyz ho vydim venku srdce se mi rychle rozbusi nevite co to muze byt ?? dekuji

vanessa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, vanesso.. S tím prvním nic nebylo, nemohli jste si nijak ublížit, nezklamali jste se, je tam pořád chemie, která vás neopustila. Může být zdrojem vašich fantazií a snů, můžete si tam prostě uplatňovat své představy, a to i tehdy, když máte svého kluka. Není na tom nic divného.
nenaplněná láska
Dobrý den,jsem s přítelem 7 let.Byl můj první.Jsme šťastní,vše klape.Před 5 lety mi napsal známý.Po 1.psaní jsme tušili,že si rozumíme jak nikdy s nikým jiným.Psali jsme si tak 3x týdně a trvalo to hodiny.1x jsem se s ním sešla,ať víme,jestli si rozumíme i naživo,a rozuměli(jen jsme si povídali).Po nějaké době jsem si řekla,že to partnerovi nemůžu dělat a před 2. schůzkou jsem to ukončila.Během 2 let jsme měli období,kdy jsme si psali často a nemohli to utnout.Vídali jsme se na akcích a dívali se na sebe.Na jedné jsme se i líbali.Po nějaké době jsme si ale opět psát přestali a měli delší pauzu.Našel si přítelkyni,se kterou byl šťastný,ale někde hluboko jsme oba věděli,že jsme tady jeden pro druhého.Před 2 měsíci se rozešli,ale ještě před tím jsme si zase začali psát.Je to vážnější,vídáme se,povídáme a líbáme se.Nespali jsme spolu.Známý příteli řekl,že nás viděl při líbání.Chci to ukončit nadobro,jen bych potřebovala poradit,jak nejlépe příteli vysvětlit,aby dál měl ve mně důvěru.Děkuju
Ell
PhDr. Jitka Douchová
Milá Ell. A co by se stalo, kdyby vás u líbání s tím druhým nikdo neviděl? Jak by to pokračovalo? Nemůžete se od sebe oddělit, i když máte své vlastní životy, ale zároveň spolu ani nemůžete být. Rozumíte si oba tak, že je to neuvěřitelné a  vždy, i po odmlkách, se ta blízkost stále vrací. Asi to tak bude pořád. Před 5 lety vám napsal ON, a pak se to rozjelo, i když jste se snažili ( vy jste se snažila rozhodně víc ) to mít pod kontrolou. Pokud budete věřit sama sobě - a teď odpovídám na závěrečnou otázku - tak vám může věřit i přítel. Vysvětlit se to vždy nějak dá...
nenaplněná láska
Dobrý den,chtěla bych také požádat o radu.Když jsem byla mladá mela jsem sice 4 mesíční vztah se ženatým mužem,ale vztah byl hodně silný a nechal v obouch z nás něco velmi silného.On se rozváděl,ale nakonec se zase vrátil k ženě,tak se rozešel,ale po pár měsících stejně se manželství rozpadlo,začal žit s jinou ženou na doporučení svého nadřízeného :-) já byla moc mladá prý na vážný vztah -17 let.Velmi jsem ho milovala.Nyní je to už 12 let ,já jsem vdaná ...ale né uplně štastná..něco mi chybí,když se s dotyčným potkáme celou mě zulíbá ,hladí před lidma na ulici a říká jak měl zůstat semnou ,že to ví a že byl hloupej a všichni mu to i říkají.Má vztah,ale také né moc štastnej ...chybí mu to samé co mě.Něha,pohlazení.Když ho ale pozvu na kávu a vyzvu aby zavolal,žádné tajné rande se nekoná..Prý nechce mě komplikovat vztah.To říkal mojí mamce,když mu řekla po té co mě tisíckrát pozdravoval,řekla tak jí zavolej sám a pozdrav si jí :-) Nevím co si mám o tom myslet.Má to šanci na rande?Děkuji
Adriana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Adriano. On se vás bojí, bojí se možné síly toho vztahu, respektive chemie mezi vámi. Tak vám to tak nějak zašpitne, když mluví o tom, co by bylo, kdyby... Má vás na úrovni snů, ale do reálného života si vás zapojit nemůže. Na rande nečekejte...
nenaplněná láska
Dobrý den,
chtěla bych se s Vámi poradit o svém vztahu. Mám přítele, se kterým jsem téměř rok. Vím ale, že mě nemiluje a někdy si ani není jistý, jestli se mnou chce být, mluvili jsme o tom. Snažím se být trpělivá, ale toužím po milujícím muži a už ztrácím naději, že se do mě někdy zamiluje. Kromě toho je ve všech ohledech skvělý, to mě s ním ještě drží, proto čekám. Ale v jeho gestech se stále leskne, že mě má "jen" rád. Když zapomene na něco, co je pro mě důležité, nedívá se mi do očí, někdy mi připadá i duchem mimo, když je se mnou. Zraňuje mě to a vrhá do depresí. Zkouším to hodit za hlavu a být šťastná za to, že je jinak tak báječný, ale nejde mi to. Myslím na to každý den. Je lepší zůstat s mužem, který pro mě tolik znamená, přestože se trápím? Zkusit ještě vydržet? Nebo jít vlastní cestou?
Budu vděčna za jakoukoli odpověď - otázka upravena poradcem
Nina
PhDr. Jitka Douchová
Milá Nino. Jak víte, že vás nemiluje? Podle čeho to tak jistě poznáte? Mluvili jste o tom, ale každý z vás má v sobě možná rozdílnou míru schopnosti se opravdově a cele otevřít. Třeba si přítel děla své sebezáchovné rezervy. Otevřít všechny své city - to může leckoho vést k pocitu velké zranitelnosti. Podle slov, která používáte, je patrné, že jste hodně emocionální žena. I to jej může brzdit, ale - nevím.Je dobré, zůstat s mužem, s nímž je vám tak dobře.Není ale dobré,  trápit se frustrací z nenaplněných očekávání. Zkuste si zrevidovat, co po svých dosavadních partnerských zkušenostech potřebujete především. Zkuste na sebe mrknout i jakoby s odstupem, zpovzdálí, vyhodnotit si, kdo je Nina. Abyste se v tom všem lépe vyznala. A pak můžete podniknout i nějaké strategické kroky - pokud budete vědět, kdo jste, a co chcete :-)
nenaplněná láska
Dobrý den,
je to už dávno, co jsem se platonicky zamilovala do svého učitele. Pomohl mi v nesnadné situaci a můj obdiv k němu se změnil v cit. To mi bylo 14 let. Dnes je mi 35, mám rodinu, a když jedu domů za rodiči, často na něj vzpomínám. Je v tom stále nostalgie a také touha. Zřídka to také potkávám. Když k tomu dojde, klepou se mi kolena, ztrácím sebejistotu, jako bych byla pořád zamilovaná. Svoji rodinu mám ráda a tenhle pseudocit mi už přijde nepatřičný. Chtěla bych se toho zbavit a taky mě už otravuje. U nikoho z bývalých partnerů takové stavy nepociťuji. Poradíte mi, jak bych se mohla oprostit od tohoto stavu?
Děkuji. - otázka upravena poradcem
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Zdravím vás, Martino. Nechte si v sobě poklad vztahu k člověku, který vám v tíživé situaci před 21 lety pomohl. Nemusí to být naplněno se vším všudy. Ale kdybyste se zbavila svých rozklepaných kolen a nejistoty, bylo by docela dost dobré, smluvit si s ním schůzku na kávu a vše mu říct. Jak jste to tenkrát cítila, jak moc vám pomohl. Ten společný rozhovor by mohl být očistný :-)
nenaplněná láska
Dobrý den, je to už 6 let, co jsem se zamilovala do jednoho muže - tehdy ještě 19letého chlapce. Já jsem o 12 let starší, ale s ním ten věkový rozdíl necítím. Za těch 6 let se z nás stali velmi dobří - blízcí - přátelé, něco jako sourozenci, partneři a parťáci bez sexu. Trávíme spolu poměrně dost času, máme společné zájmy a sny, navštěvujeme se, pořádáme spolu akce, jednou do roka spolu jedeme na dvoudenní výlet. Vím, že miluje svou dívku a že je s ní moc šťastný, já bych si také přála být milována, ale nedokáže se nikomu jinému tak moc otevřít a pustit ho k sobě. Nikdy jsme spolu neměli sex, a i když on jednou chtěl, nakonec jsme se dohodli, že by to ublížilo jeho dívce a jen se spolu pomazlili. Můj stav s ním je velmi specifický. Je mi trošku synem, trošku bratrem, je také člověk, který mi ukázal kus úplně jiného světa. Vím, že mě má moc rád a dost možná o mé zamilovanosti ani netuší. Nejde nemilovat, nechci ho ztratit, ale také chci jít dál a pustit k sobě někoho dalšího.
Tereza
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Terezo. Jste tak trochu jako v zakletí své lásky k muži, který má partnerský vztah, vás má  také jako dobrou přítelkyni a kamarádku, oporu, ale ten vztah nejspíš nemá šanci na další perspektivní vývoj.Pomohlo by vám, kdybyste mu o svém vztahu řekla? Mohla byste se tak odrazit dál a začít hledat toho, kdo vás maximálně naplní. Vaše přátelství může pokračovat celý život, ale už na jiné rovině. Přátelství leckdy na rozdíl od zamilovanosti a lásky může vydržet bez šrámů po celý život. Sama o potřebě pustit k sobě někoho dalšího mluvíte. Musíte ale udělat něco, co to změní. Pokud ne přiznání a společné vypovídání se o podstatě vašeho vztahu k sobě navzájem, tak ukončit na určitou dobu vaše setkání - z vaší strany by se dala najít jakákoliv záminka. Ale myslím, že on o vašem vztahu k němu ví...
nenaplněná láska
část II
A opět jsem do toho spadla, bláznivě zamilovaná a i on to tak cítí. Strašně se milujeme, i když nebydlíme blízko. Ale těšíme se na sebe a ta láska je intenzivní a stále trvá. Ale Nemůžeme spolu být, protože on už má dvě děti, mezitím se mu narodilo druhé. A já mám jedno dítě a každý máme doma rodinu. Stále říká, že chce být se mnou, že si nic nepřeje víc, ale že nemůžeme opustit rodiny, hlavně děti, že nemůžeme být spolu, protože bychom ublížili mnoha lidem. Prosím poradte, co mám dělat. Nedokážu se smířit s myšlenkou, že s tím, koho tolik miluji, nikdy nemohu být. Uvnitř mě to zabíjí i doma jsem se začala chovat divně, jinak. Protože každou chvíli myslím na něj. A chce se mi pořád brečet, že to takhle nemůže skončit. Prosím poradte, co mám dělat, jak se s tím vypořádat. Byla bych klidně schopná, opustit přítele, jen abych byla s ním. Ale opustí on opravdu manželku? Podle jeho slov ne, kvůli dětem.Děkuji - otázka upravena poradcem
Michaela
PhDr. Jitka Douchová
Michaelo. Mlžete být pro sebe těmi osudovými, kteří budou stále v sobě cítit zamilovanost, pocit nešťastné a nenaplněné lásky to může stále a stále posilovat. ale - je to láska, nebo zamilovanost? Podle mne váš vztah nemá šanci na perspektivu. Moc jsem vás nepotěšila, ale vidím to realisticky.  On má pravdu. Komplikace, které by nastaly, by zničily i vás dva a všechno okolo vás. Snad si raději udržujte utajený milenecký vztah, pokud na to ale VY máte sílu a nezlikviduje to jak vás, tak vaši rodinu.
nenaplněná láska
Dobrý den, potřebuji poradit. Před cca 5 lety jsem chodila asi tři měsíce s kolegou, který už v té době byl ženatý a měl doma roční dítě. Já byla sama. Prožívali jsme spolu nádherný vztah, sice se nevídali moc pravidelně, protože se musel doma manželce vymlouvat, ale nějakou dobu to trvalo. Zamilovali jsme se do sebe jako blázni, nedokázali jsme bez sebe být. Po třech měsících to on ukončil, protože se bál, že by na to přišla manželka a rodinu nechtěl opustit, kvůli dítěti. Skončilo to, ale já na něj stále myslela, kromě dvou let, kdy jsem potkala svého přítele, zamilovala se a narodilo se nám dítě. Jenže po nějaké době moje zamilovanost k přítelovi nějak opadla a já, přestože jsem na něj nikdy nezapomněla, začala stále více myslet na bývalého kolegu. Nakonec mi to nedalo a napsala jsem mu, kupodivu odepsal. Tak jsme se asi po čtyřech letech domluvili, že se musíme zase sejít. Sešli jsme se a bylo to tak úžasné jako bychom se vídali takhle pořád a žádná pauza 4 let mezitím nebyla.
Michaela
PhDr. Jitka Douchová
Milá Michaelo, jdu nejdříve číst dál.
nenaplněná láska
Dobrý den, nevím, jak se mám zbavit myšlenek na dávného milence. Byl to ten nejkrásnější, nejvtipnější a prostě ve všem nej muž, kterého jsem poznala ve svých 28 letech, náš milenecký vztah trval půl roku a pak skončil, on odjel do ciziny a já nejela s ním. Budoucnost mezi námi nikdy nebyla v plánu. Zažila jsem s ním ty nejintezivnější a nejhezčí chvíle a ten nejlepší sex v životě. Odjel, každý máme svůj život, nejsme vůbec v kontaktu, já jsem se vloni vdala, manžela miluji a máme krásný vztah, a už jsou to 4 roky, co jsem ho neviděla. Přesto na něj myslím několikrát do týdne, zdají se mi o něm občas sny (erotické) a tak jednou do měsíce se dívám na jeho fotky na internetu a představuji si, jaké by to bylo, kdybychom se znovu setkali. Chtěla bych se s ním znovu potkat ještě alespoň jednou, ale moje manželství mi to nedovoluje, nechci být nevěrná a taky nevím, jestli on by měl zájem. Proto bych se myšlenek na něj potřebovala nějak zbavit. Můžete mi prosím nějak poradit?
jm
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, jm. Potkat ve svém životě někoho hodně výjímečného ve všech směrech - to v nás nechává hluboké stopy na celý život. Čím kratší dobu vztah trvá, tím více si jej pak idealizujeme a představujeme si, jaké by to bylo, kdyby ON už bude v našem životě napořád. Zdá se mi, že je pro vás velmi dobré to, že si v sobě uchováváte nádhernou vzpomínku, ale dokázala jste si vytvořit nový a šťastný vztah. Na "pana Božského" můžete myslet a mít radost z toho, že jste mohla někoho takového v životě potkat. Jak se máte těch myšlenek zbavit, to vám neporadím, protože to nevím. Jde to? :-)...
nenaplněná láska
Dobrý den, v mládí jsem prožila silný románek s mužem, na kterého jsem dodnes nezapomněla. Já tenkrát svobodná, emancipovaná, ambiciózní, studovala jsem jazyky a cestovala…on byl ženatý, doma hodnou (až moc) ženu, 2 děti, typický Macho. Já ho milovala,on chtěl sex,ve své naivitě jsem mu při rozchodu poukázala na chování vůči mě i manželce.Jemu vadila moje samostatnost a nezávislost.Zkrátka – nešlo to, ale ovlivnil mě, já časem přešaltovala - ambice mě opustili, vdala jsem se a jsem ta „hodná“ doma u dětí. Mnoho let jsme se neviděli, teď jsme se potkali a mně padla čelist - našel si mojí kopii!!! Jen s tím rozdílem, že se kvůli ní rozvedl, cestují spolu a nová paní je ředitelkou jedné společnosti (nezastírá, že i díky němu). Jsem z toho v šoku - sama nevím proč, ale vyvolalo to ve mně křivdu, bolest, zklamání. Nechápu svoji reakci. Poradíte mě, co si o tom myslet a jak z toho ven? Děkuji Simona - otázka upravena poradcem
Simona
PhDr. Jitka Douchová
Začnu od začátku vašeho vyprávění. Jemu tenkrát vadila vaše nezávislost a samostatnost, protože jej ohrožovala. Byli by z vás soupeři a nevedlo by to nikam. Pan macho v té době potřeboval mít submisivnější manželku a vzrušující přítelkyni v rámci paralelního vztahu. Rozvádět se určitě nechtěl, takže pokud jste byla hodně zamilovaná, nezbylo, než odejít z tohoto vztahu dál. Ale je jasné, že vás ovlivnil, pokud vám tolik imponoval, a milovala jste. Životní cyklus nám přináší v každé fázi nějaké proměny, takže z ambiciózní a svobodumyslné mladé ženy jste přešla do pozice hodné matky. Vaše setkání po letech ve vás muselo zmobilizovat a evokovat mnoho už zasutých emocí. Protože to mezi vámi nezmizelo tím, že by to oboustranně vyšumělo. Jen to bylo někam zasunuto dozadu. Vaše reakce je, Simono, pochopitelná, a vy to popisujete přesnými jmény - křivda, bolest, zklamání. Kvůli vám se nerozvedl, pak to udělal. Ale to byl i on v jiné životní fázi. Nevíte, co vše bylo za tím. A pokud je jeho žena vaše kopie? Pak vás on má v sobě také pořád a hledal někoho, kým jste pro něj byla vy. Jak z toho ven? Nevím, jaké máte své osvědčené recepty na to, jak zvládnout své rozbouřené emoce. Variant je více...
nenaplněná láska
Dobrý den,
mám takový problém. Zamilovala jsem se do jedné paní učitelky u nás ve škole. Může být starší asi o 12 let. Mně je 19. Stále nevím zdali je také jinak sexuálně orientovaná, ikdyž si myslím, že ano. Nemá manžela ani přítele. Často se spolu bavíme, umíváme se na sebe, když se potkáme na chodbě a dokonce máme i stejné zájmy.
Láska z mé strany k ní trvá asi 13 měsíců. Občes jsem z toho již zoufalá a propadám depresím. Nevím, jestli bych ji to měla nějak naznačit, popřípadě ji pozvat na kávu a nebo to prostě nechat být.
Předem děkuji za odpověď
Sandra Novotná - otázka upravena poradcem
Sandra
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Sandro.To, že nemá paní učitelka partnera, neznamená, že by musela mít jinou sexuální orientaci. Ale když se spolu často bavíte, jak říkáte, zároveň toho o sobě hodně víte - partnerské vztahy, zájmy, pak by nemusel být až tak velký problém, domluvit se na kafi. Ale nezávazně, bez vašich velkých očekávání. A uvidíte dál :-)
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko, moc Vás prosím o radu, jsem ze své situace už velice zoufalá...asi 6 let jsem zamilovaná do muže, kvůli němuž nejsem schopná navázat jiný vzath, protože všechny ostatní s ním srovnávám. S dotyčným se vidíme už asi jen párkrát do roka, nepíšeme si, nevoláme. Avšak když se někde potkáme, strávíme spolu celý večer, je milý, celý večer mě pozoruje atd. Párkrát jsme se neviděli několik měsíců a on mi zničehonoc napsal, jak se mám, když chybím na nějaké akci, ptá se na mě známých. Jenže nikdy se nestalo nic víc, až na jedinou noc jakoby měl strach nebo nevěděl, co chce. Jeho chování nerozumím, a jelikož jsem zamilovaná, jsem z tohoto chování zmatená,možná by mi pomohlo, kdybych se ho zeptala, jak to tedy je, ale bojím se. Uvažuji, že bych mu napsala abychom se sešli a já mu to vše řekla, abych měla klid. Velice mě tato situace trápí už 6 let. Prosila bych o Váš názor, zda je nějaká šance, že o mě stojí, nebo je to beznadějné a snaha je marná. Děkuji
Janča
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jančo. Onen muž asi vůbec netuší, jak to v sobě máte. Je mu s vámi dobře, to bezpochyby, ale nemyslí nic vážně, vývoj vztahu nikam neposouvá. Měla byste se od něj citově odpoutat a jít dál. Nebuďte zakletá v něčem, co nemá perspektivu, byla by to pro vás škoda. A nic bych mu nepsala - nevěděl by si s tím rady. Podle vašeho popisu to bere jako velmi příjemný flirt, což je pro vás málo...
nenaplněná láska
Vážená paní doktorko, ve 22letech, kdy jsem ukončila 5letý vztah a nechtěla navazovat dalším z důvodu státnic, potkala kluka, který to měl podobně. Utvořili jsme si pravidla a prožili spolu nádherné 4měsíce. Zamilovala jsem se, nic mu neřekla a bez rozloučení odešla. Na to jsem potkala manžela, vzali jsme se po půlroční známosti a jsme spolu 11let. Nemilovala jsem ho, ale měla a pořád mám velmi ráda, vážím si ho, princ z pohádky pro založení rodiny. Máme 2malé děti a naše manželství je až na vztah k jeho rodičům,oboustranná závislost, po ty roky stejné bez výkyvů. Předpokládala jsem, že na dotyčného zapomenu svatbou, narozením dětí, ale nestalo se. Před 2lety jsem ho zkontaktovala, že to potřebuji nějak ukončit a promluvit si o tom. Je na tom stejně, má to v sobě neukončené a rodinu, kterou si tolik přeje, zatím nezaložil. Sešli jsme se 7x, ale nic jsme nevyřešili. Myslíte, že on může být příčinou, proč nedokážu manžela milovat? A je šance ho vymazat z mysli? Pořád ho miluji. Děkuji
Viktorie
PhDr. Jitka Douchová
Milá Viktorie. Tohle se nám stává často. Neukončený tvar něčeho, kde byla zamilovanost. Co s tím, když ta ukončena není? Oba si to v sobě nesete, ale nemyslím, že by to měla být jasná bariéra pro možnost nalezení lásky k manželovi. Schází vám u něj romantika a všechno to, co jste měli s oním přítelem.Já myslím, že manžela milujete, ale nejste zamilovaná, což potřebujete. Přesto tu asi on není ve vašem životě jen z rozumu a v tom vztahu k němu je víc. Není tam vášeň a touha, ale dlouho spolu vytváříte svůj vlastní, i rodinný život. Zkuste si to pro sebe s tím předchozím uzavřít jako něco krátkodobě krásného. Šlo by vám to?...
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko,zajímal by mne vás pohled na danou situaci?Zacalo to všechno jednou velkou náhodou člověka,kterého jsem viděla jenom kdysi dávno jediný krát za určitě okolnosti sem měla možnost potkat podruhé a bylo to moc příjemné setkání.Po spolecne konverzaci sme se začali nezávazné vídat a trvalo to měsíc a pul.Rozumneli jsme si a mneli podobný pohled na svět.V mnoha ohledech sme se navzájem doplňovali a dobíjeli energii.Byl moc ku mne pozorný,všímavy proste gentleman ako sa patří i když se to moc už nevidí. Vůbec nic sme neřešili jenom si užívali společných chvíli ze nám je fajn a podotýkám k ničemu víc za tu dobu nedošlo a já zjistila ze to není jenom o sexu.Ja se jenom domnivam ze to nabralo podle mne jiných směru než někdo z nás myslel.Vecer mne doprovodil domu a řekl ze si musíme vázne promluvit nevěděla sem vůbec co očekávat řekl: Moc si tě vážím a si opravdu žena pro život ale já nemůžu se s tebou dal schazet mám před sebou plany a je to pro mne těžké.
Liusi
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Liusi. Nevím, jak to měl ten muž, proč to náhle utnul, ale asi měl pravdu v tom, že už se nemůže s vámi dál stýkat, protože ho síla vzájemnosti a citu zaskočila. Neřekl všechno, jen půl, proto je to pro vás těžko přijatelné. Nevíte, co znamenají jeho jiné plány, ale smiřte se s tím, že jste mezi sebou prožívali velkou vzájemnost, kterou on už z nějakých důvodů nemohl oplácet. Komplikovalo by mu to život. Zkuste to přijmout jako fakt a odrazit se od tohoto vztahu, od něhož jste si asi začala už něco slibovat víc, nic jiného vám nezbývá. Hodně sil, a hodně štěstí.
nenaplněná láska
Dobrý den. Jsem 18 let vdaná a setkala jsem se s přítelem s kterým jsem chodila před 20 lety. Velmi jsem ho milovala a on mě také i když jsem to nevěděla. Nedokázal dát city najevo. Je také 15 let ženatý. Po roce mailování jsme se setkali. Strávili jsme spolu 4 dny a 3 noci. Milovali jsme se po 20 letech.Tenkrát jsme se rozešli z blbosti, které on se chytl a vsugeroval si, že jsem mu dala kopačky, což mi řekl až nyní stejně jako to, jak moc jsem pro něj znamenala.Setkáváme se každý rok na pár dní a jsme spolu šťastni.Řekl, že mezi námi nic neskončilo, že náš příběh pokračuje.Ptal se mě, zda bych spálila mosty.Ano, kvůli němu bych to udělala.Svého manžela nemiluji,ale jsem mu vděčna za to,co mi v životě dal.S manželem nás spojoval skvělý sex.Teď už mě nepřitahuje. On své ženě nikdy neřekl, že ji miluje.Bydlíme daleko od sebe.Volal mi,že by mě chtěl moc vidět a dokonce mi zaslal vánoční dárek.Mám v hlavě jen jeho a nevím co s tím.Je to láska mého života.
- otázka upravena poradcem
Gábina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Gábino. Když jsou lidi zamilovaní, navíc je tam resentiment z minula a šrámy ze současnosti, pak si vytvářejí iluze o osudovosti vztahu. Teď jste oba zamilovaní, možná máte pocit, že se znáte, protože mezi vaším rozloučením a návratem je dlouhých 20 let. Bylo by dobré, kdybyste si před zásadním rozhodnutím dali více času. Jste osobnosti o 20 let starší, není pravda, že se znáte, už ne. Ale cítíte se, jste přesvědčení, že k sobě patříte. Měli byste toho spolu prožít na zkoušku víc, než pár dní a nocí v roce...
nenaplněná láska
Dobrý den Jitko,
začalo to tím, že jsme prohodili pár slov. Je o 15 let starší, mně je (17)..ano, veliký rozdíl. Pak mi napsal, a svěřil a vypsal mi jeho celý život, jaký byl. Celkem nešťastný, rozešel se s někým, koho miloval víc než sebe. Psal mi pravidelně, došlo i na dvojsmysly, provokoval - v dobrém slova smyslu. Já se do něj nenapravitelně zamilovala. Vyznala jsem mu všechny mé city vůči němu. Dal mi najevo, že jsem pro něj moc mladá, avšak že velmi chytrá, "škoda že nejsi starší" byla jeho slova. Od té doby, den co den, na něj myslím..ikdyž jsem poznala i jeho nedostatky (vídáme se každý den), má touha po něj je velká. Proč na něj nemohu přestat myslet. Může za to Vesmír? Je mi tento muž souzen, i když je o tolik let starší? Nevím, zda-li jsem zklamaná z toho, že nemohu vrátit čas a začít s ním znovu, nebo z toho, že jsem zkrátka nedosáhla na "to",co jsem chtěla. Stačí jedna věta, jedna písnička která kdy měla co dočinění s ním, a derou se mi slzy do očí. Co mám prosím, dělat? - otázka upravena poradcem
Samuela
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Samuelo. Opravdu je vám 17? :-) Jestlo ano, pak váš způsob vyjadřování prožitků a emocí je o hodně výš. Ale teď budu tvrdě realistická. Jestli se vám muž ve 32 letech svěřuje o lásce k někomu, koho miloval víc, než sebe, pak vás zneužil. Není tak těžké se zamilovat, a to v jakémkoliv věku. Na jedné straně je vaše touha po něm a zamilovanost, na druhé straně možnost dosažení toho, po čem toužíte. Zdá se mi, že on je hodně rozervaný a stahoval by vás dolů a do vaší pečující láskyplné polohy, aniž by si to ale ve skutečnosti zasloužil.Chápu, že na něj neustále myslíte, nemyslím, že za to může vesmír. Jste plná očekávání a nenaplněné touhy. Asi budete vždy do určité doby podvědomě vyhledávat starší muže. Ochraňujte se ale. Co máte dělat? Pokud věříte na síly vesmíru, myslete i na sílu lidského osudu. Osud to rozhodl za vás...
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko,
zajímal by mě váš názor na situci-jistou milou slečnu znám 15 let, známe se přes rodiče.., vždycky jsme se tak vídali až jednou je to rok jsme se potkali a domluvili schůzku.
ta proběhla , bylo to fajn, myslel jsem že je vše na dobré cestě, psali jsme si, na nic jsem netlačil, až jednou asi po 5 měsících ta debata došla do stadia že jsem na ni začal hodně moc tlačit...napsala ze nic nebude..
nejsem blazen vim co to znamená, přesto a ted se dostávám k jádru otázky, pořád si říkám nevzdávej to, nespěchej, netlač snaž se dělat dobré věci, připravuj se na všechno co může přijit, myslím na ni denně.
snad i věřim síle myšlenky, myslíte že na tom něco je?
je mi 33roků, měl jsem vztahy s holkama, i společné soužití..
ale nikdy jsem si nepřál nic víc než být s touto ženou..
Děkuji za Váš čas.
- otázka upravena poradcem
robert
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Roberte. Pokud vytáhnu důležité věci, o nichž píšete, pak to bude vypadat takto : domluvená schůzka před rokem na základě spontánního se potkání, přestože se znáte 15 let - myslel jste, že JE VŠE NA DOBRÉ CESTĚ - společné psaní si po dobu 5 měsíců bez dalšího vývoje - váš TLAK... - vaše touha ji získat ( tím si vytváříte v hlavě závislostní program, který se stále posiluje a ztrácíte osobní svobodu )... Takže - ano, věřím na myšlenky, ale ne v dané situaci, v níž jsou spíše kontraproduktivní. Pokud se vám podaří osvobodit se od touhy po životě právě s ní, bude vám líp a zároveň získáte větší lehkost bytí i pro druhé. Možná potkáte "překvapivě" jinou ženu, kde to bude jiskřit oboustranně...A nebo se něco změní mezi vámi dvěma :-)!
nenaplněná láska
Vazen pani doktorko.Prosim o radu jak pochopit a zapomenout celou situaci.Mela jsem pritele 5 let pritel byl cizinec,ktery nikdy ani v Cechach nezil.V cervnu na me zacal tlacit at prijedu at si poridime rodinu,ale ja nebyla pripravena a tak jsem mu rekla at mi da cas ze nejde jen tak se odtehovat a hodit vse za hlavu.neustale mi psal,posilal emaily a ja pak zjistila ze se zasnoubil a dokonce se pred par dny ozenil.svou zenu vzal na libanky na misto kde jsme se poznali,i do stejneho hotelu.Jeho zena mi poslala nekolik dost nechutnych sms kdy mi pise ze ona ho udela stastnym Dva dny pred jeho svatbou mi poslal email kdy psal jak me miluje jak mu chybim a ze chce mou fotku,ze jednu fotku ma stale v penezence.Samozrejme jsem plna sebeobvinovani,ze ja mohla byt na jejim miste.Sleduji jeho facebook a trapim se nad fotkami.Jak dal?co se sebou?proc psal jak me miluje kdyz si vzal jinou?jak ji mohl vzit na stejne misto?mam klasicke priznaky jako nechutenstvi,nespavost atd.Dekuji. - otázka upravena poradcem
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lucie, dobrý den. Nemějte výčitky svědomí. Vy jste jednala tak, jak jste to cítila. Byla jste do něčeho tlačena, ale neměla jste příliš prostoru pro otevřený dialog s přítelem. Je možné, že on už spěl do další vývojové fáze vztahu, chtěl jej někam posunout. Možná v té době potkal svou dnešní manželku, která velmi brzy začala tlačit jeho do nějakého posunu. Byla hodně rychlá, on se snažil být rychlý vůči vám, aby tomtuto vývoji zabránil.Nemyslíte si asi, že se ženil opravdu z lásky? Určitě ne, dle mého byl uloven a snažil se bránit, chtěl vás, ale nemohl vám říct všechny okolnosti. To, že svou ženu vzal např. na líbánky na stejné místo, kde jste se poznali vy dva, mi evokuje představu, že ona je vaše náhradnice, ve všem vidí a chtěl by vidět vás. Je s podivem, ale v rámci kontextu zajímavé, že jeho žena má na vás kontakt, a oslovuje vás tak, aby vás zranila.Neboli - žárlí na vás, soupeří s vámi.  Smiřte se s tím, on vás bude stejně kontaktovat dál a v tom náhradním vztahu asi moc šťastný nebude. Vy ale hledejte svou novou životní cestu, přítel je manipulovatelný, najděte si někoho pevnějšího.
nenaplněná láska
Dobrý den, mám kamaráda, asi před osmi lety jsme spolu chodili, nebyl to dlouhý vztah, ale nějak se mě to pořád drží. S tím kamarádem si tu a tam píšeme, jsou měsíce, kdy intenzivněji a jsou zase měsíce, kdy méně, neumím s ním přerušit kontakt. Mám takový pocit, že po těch letech si spolu více rozumíme. Má přítelkyni, ale pořád se mnou flirtuje. Mám dojem, že neví, co chce, ale bojím se ho na rovinu zeptat, protože vždy prohodí, že je vše v pořádku. Nesnažím se si dělat naděje, ale zajímalo by mě, co se mu honí hlavou. Má smysl se tím zabývat nebo to nechat plynou a hodit to za hlavu? .. Děkuji :)
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Lenko, dobrý den. Jak to můžete hodit za hlavu, když ji máte jím plnou?...Na vašem místě bych mu řekla, že k němu cítíte víc než kamarádství, a že se asi nedokážete dál spolu stýkat, protože vás to drží v napětí a v jakési kleci. Další bych nechala na něm, jak bude jednat. Ale záleží na tom, zda jste schopna unést i odmítnutí. Jenže dokud si budete stále dělat naděje, bude pro vás možná těžší přijmout do svého srdce někoho nového ( ? )
nenaplněná láska
Dobrý den, potkala jsem před měsícem muže svého života. On úspěšný a charizmatický. Byl starší o 10 let. (on 35). Zamilovala jsem se! On byl půl roku sám, já byla sama. Dokonálá souhra. Začali jsem se vídat. On se choval, tak jak už to dnešní muži dávno zapomněli. Byl dokonalý a pozorný. Přesně věděl, co říct a co udělat, abych byla stastná. Když jsme byli spolu nic jiného už neexistovalo. Četli jsem stejné knihy, smáli se stejným vtipům, měli jsme stejné koníčky a sny. Protelefonovali jsem dny a propsali noci. První naše společná noc byla stejně krásná, jako vše před tím. Po dvou týdnech mi napsal, že jsem krásná a užásná, ale že se nedokázal zamilovat. Do dnešních dní nevím, co za tím opravdu bylo. Ted nemůžu už dva týdny spát, nejím. Lidé, kteří mě znají se mě ptájí zda nejsem nemocná. Dokonce to došlo tak daleko, že jsem doufala, že jsem otěhotněla. Ne, abych si ho udržela, ale aby mi po něm alespon něco zbylo. Jsem blázen?
Sofi
PhDr. Jitka Douchová
Nejste blázen, Sofi. Přetrhnulo se rychle něco, co jste vnímala jako svůj životní zázrak. Jste stále zamilovaná a na nějakou dobu se vám zastavil svět. Ale váš život půjde dál. Opravdu nevíte, co bylo za tím, a možná se to ani nedozvíte. Ale až tak dokonalý nebyl, jestliže vám napsal, že se nedokázal zamilovat. Mohl to napsat jinak, toto je příliš zraňující. Nejvýhodnější by pro vás bylo, kdybyste dostala pořádný vztek, aspoň nějakou dobu.
nenaplněná láska
Dobrý den,paní doktorko,moc Vám děkuji za odpověď,velmi si vaší práce vážím.Ten film jsem neviděla ale určitě se na něj podívám :-)Určitě máte pravdu,že by byla škoda zapomenout,ano,bylo to tak nádherné že vlastně ani zapomenout nechci.Ale pořád mě to moc bolí.Chtěla bych aby to už bylo za mnou,je mi po něm hrozně smutno..nedá se to popsat..pořád mám pocit že to nemohlo skončit navždycky,že toho bylo víc co jsme měli zažít..nevím,asi to ve mě zůstane napořád.Tak moc bych ho chtěla nějak kontaktovat a říct mu to ale nevím jestli by to k něčemu vedlo.Mám strach že mě to nikdy nepřejde..Byla to síla..pořád si říkám,že to třeba jednou za pár let půjde..že budeme spolu,vím že to zní bláznivě ale je to tak..
Leontýna
PhDr. Jitka Douchová
Milá Leontýno. Omlouvám se, že si nyní přesně nepamatuji dopodrobna vše, co jsme spolu na těchto stránkách probíraly, odpovídám vždy se zpožděním, protože otázek v mé poradně je opravdu hodně, takže mě trvá, než se propracuji k datu položení otázky cca 3 týdny. Ale jak to píšete, něco si vybavuji, a předpokládám, že jsem vám nabídla Madisonské mosty :-)Ta síla přejde postupně v hřejivý klid s něžným úsměvem na tváři při vzpomínkách. A nebo to dopadne jinak, nechte to osudu, ne? :-)
nenaplněná láska
Dobrý den. S přítelkyní už nejsme spolu cca 8 let.Jenže.Její matka žije s mým otcem.Takže čas od času se stane že na sebe narazíme a pak je to všechno v háji..Dlouhou dobu po rozchodu jsme udržovali spolu sex. vztah.Miloval jsem ji a tak jsem si říkal aspoň něco.Ona mezitím měla jiné přítele,které se mnou púodvéděla.Tak to trvalo asi dva další roky.Potom to přestalo.Občas jsme se viděli.toť vše.Ale.Právě,že jsem jí dlouho neviděl,a tak mě napadlo jí napsat jestli se nechce u mě (v novém bytě) stavit na pokec.Přitakala.Ten den byl pro mě něco úžasnýho.Cítil jsem se skvěle.Mezi námi to bylo velmi jiskřilo.Chybělo strašně málo a stalo se to znovu.Bavili jsem se o tom co bylo,o sexu,o nás...Bylo to skvěly.Ale když odjela tak jsem se téměř zhroutil...Nevím co teď dělat.Cítím,že je mi stále tak blízká...Nejde se od ní odpoutat..Je to láska? Touha ? Děkuji Martin
Martin
PhDr. Jitka Douchová
Milý Martine. Jste tím, kdo miluje víc. Lásky jste se nezbavil, jste v "nevýhodě". Potřeboval byste pro sebe udělat nějaké odstřižení se, abyste se osvobodil od lásky/touhy/zamilovanosti,...Ale jak to udělat, že? V tom vám ale jako psycholog neporadím. Potřeboval byste si "jen" uvolnit místo ve svém srdci!
nenaplněná láska
Milá paní doktorko, před třemi roky jsem se zamilovala do kolegy v práci. Já tehdy ve dvouletém vztahu, on v 15i letém manželství. City byly a jsou vzájemné, ale k ničemu nedošlo, pouze mi permanentně naznačuje, že mám na jeho vkus nadváhu. Já jsem to nevydržela a řekla mu, že jsem do něj zamilovaná, on na to neřekl nic, ale když už se nevídáme díky práci, vždycky se nejpozději do pár týdnů ozve a chce se vidět. Je velmi plachý, nikdy se nevyjádřil.Tedy kromě náznaků na to, že bych měla zhubnout. Můj partnerský vztah pokračuje i nadále, ale srdce mám tři roky jinde. Sama nevím, co dál.
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Milá Anno.Jsem trochu na rozpacích, co na to říct. Pokud jste si s kolegou dali najevo vzájemné sympatie, vy jste dala najevo něco víc, pak mi do toho moc nezapadá jeho poukazování na vaše kila navíc. Není to víc váš problém, s nímž se trápíte? On ale nechce asi žádné závazky, i to byste si měla uvědomit, a podle toho se u sebe vevnitř zařídit...
nenaplněná láska
Dobrý den. Od doby co jsem poznal jednu svou spolužačku, tak se mi líbila, později to přerostlo v něco víc, jenže měla přítele. K nikomu jinému jsem nikdy nic takového necítil, všechny vztahy co jsem do teď měl byly krátkodobé - pro mě ideální. Pak jsme se dali dohromady s tou spolužačkou, jenže ona mi řekla, že nechce vážný vztah, pouze si užívat. Nejdřív mi to přišlo super, jenže pak jsem zjistil, že ona je ta jediná, se kterou bych vážný vztah měl. Pokud jí řeknu, že k ní cítím něco víc, tak to se mnou ukončí. Nějaké rady? :)
Tonda
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den,Tondo.Spolužačka se brání dlouhodobému vztahu z nějakých interních důvodů, nechce být zraněna, tak jede raději na povrchu. Prostě teď nemá nastavený svůj vnitřní čas na velkou lásku. V rámci této její životní etapy ji asi o to více leká vaše přesvědčení, že ona by mohla být právě tou JEDINOU. Dává vám s plnou zodpovědností a respektem k vám zpátečku. Musíte to vzít jako fakt - nepřekračujte nyní její hranice. Ale to neznamená prohru. Až čas ukáže, jak by to mezi vámi mohlo být, jen teď netlačte na pilu.
nenaplněná láska
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc. Je to již 5 let co jsem se poprvé zamilovala. Bylo mi 16 a před tím jsem nevěděla co to vlastně přesně milovat znamená, ale on mi to ukázal. Původně se mi vůbec nelíbil, nijak mě nepřitahoval, ale čím víc jsem ho poznávala, tím mi byl sympatičtější. On přišel s tím abych mu dala telefonní číslo, on mi psal, všechno, až jsem podlehla a zamilovala jsem se. Myslela jsem si, že budu šťastná, ale byl to omyl. Najednou mi řekl, že si uvědomil, že to klapat nebude a že budeme jen kamarádi a od té chvíle to tak taky bylo. Dnes se již ani nevídáme, přesto jsem nezapomněla. Pořád přemýšlím, kde jsem udělala chybu, že si to rozmyslel, že mi po svém snažení nedal ani šanci ... :( Byla jsem pak párkrát zaláskovaná,ale vždycky to krachlo ... Nechápu to. Je to spousta let, oba jsme se změnili. Nekomunikujeme spolu, nevídám se, nic. Přesto závidím jeho slečně, že je s ním a já nemůžu. Přesto vím že ho nikdy nikdo nebude milovat jako já .... co mám dělat?
YYY
PhDr. Jitka Douchová
Milá YYY. Začnu otázkou, proč si myslíte, že jste někde udělala chybu VY? On vás dobýval, ale když vás získal, čemu asi ani sám nevěřil, že se mu povede, tak to pro jistotu vzdal. Důvody lze jen těžko odhadnout, ale vše zůstalo v nakousnuté započaté části bez dotažení do konce. To je hodně velká síla pro to, aby pak člověk tu nenaplněnost v sobě nosil stále dál. Nevím, jestli máte opravdu důvod závidět jeho slečně. Nevím ani, jestli ho opravdu milujete. JEHO, a ne své iluze a sny o tom, jaké by to s ním mohlo být, kdyby...Co máte dělat? Nezbavovat se vzpomínek, uchovat si je v sobě, ale zároveň se od něj oddělit. Dokud to neuděláte, budete v zakletí pocitu o osudové nenaplněné lásce, což vám bude komplikovat další vztahy. Byla by to škoda pro vás, ne? :-)
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorku. rád bych se zeptal a zároven poprosil o vaši radu. Jde o slečnu kterou znám tři roky a dělá mi stále velké trápení. nevím co si mam myslet natož počít. Moc ji miluji ale má jiného přítele do kterého ale zamilovaná není protože jí bylo zlomeno srdce a prý nedokáže milovat. když je se mnou je nám spolu fajn dokonce i spolu máme fyzické zblížení. a říká že jsem pro ní ze všech nejdůležitější jako člověk. prý se mnou být nechce protože by si me automaticky prestala vážit. i když jí přesvedčuji, že to s ní myslím vážně. ale to ona ví. co je nejhorší tak přihlížet na její vzahy které vede s klukama spí s nimi atd ale láska v těch vzazích není. trápí mě to protože. kdyby byla štastná nechám to být a jdu pryč jenže štastná není. mám se na ní vykašlat nebo co mám s tímhle vztahem dělat? predem děkuji za vaši odpověd.. :)))
olda
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, oldo. Ona se lásky bojí, zklamala se v předchozím vztahu, a nyní si více potvrzuje svoji ženskou hodnotu, jestliže má sex s někým jiným. Trvalým vztahům nevěří, více pro ni znamená opravdové přátelství, to má s vámi, v tom jste pro ni jedinečný muž. Pokud to ale trvá až 3 roky, možná, že jí negunguje mezi vámi dvěma tolik chemie. Říká, že by si vás přestala vážit, kdybyste spolu měli intimní život a plnohodnotný vztah. Znamená to, že si nevěří ona sama, ztratila svůj kredit ženy v předchozím vztahu. Neumím vám nabídnout konkrétní krok ke změně, musela bych toho vědět více. Ale možná zkuste být méně dostupný, tedy - mj.
nenaplněná láska
Dobrý den, mám problém již 5 let s nešťastnou a neopětovanou láskou. Kdysi jsem se zamilovala do kluka, bylo to ještě v dětských letech taková ta první láska. Vidíme se do teď i s ostatními přáteli, jenže láska k dotyčnému mě i za těch 5 let neodpustila. Když dotyčného nevidím dá se vše snést a přemýšlet normálně o životě. Ale jakmile se vidíme jsem z toho opět v depresi pár dní. Problém v dotyčném je, že on vztah nechce, v podstatě si jen užívá. Je to dost nepříjemné myslet na někoho každý den, ještě když se Vám o něj zdají i sny. Je to pro mě hrozná bolest, vždy když jsem s jiným mužem stejně myslím na něj. Nemůžu zapomenout. Tento kluk, je přesně ten vysněný, nikoho jsem tak skvělého nikdy nepotkala a to si právě pořád vyčítám jestli ještě někoho tak skvělého vůbec potkám. Je to přesně můj typ s kterým bych si dokázala představit sdílet svůj život. Ani kamarádky mi už nejsou schopny poradit, neví si se mnou rady. Už vážně nevím co s tím. Prosím o radu, děkuji.
Gabrielaa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Gabrieloo :-)Jste jím jakoby nakažená, jeho chemická přitažlivost je pro vás tak silná, že zastiňuje všechny ostatní. Ale když je člověk v zakletí někoho, nemůže jej vídat. Možná žijete v iluzích o tom, co by kdyby. Ale na vás působí právě hlavně ta chemie a je pro vás osudový muž, aniž by to možná tušil. Potřebovala byste potkat osudového muže č. 2, který vaše oči i srdce převrátí na jinou plochu...Říkáte to vlastně dobře - ON je pro vás tím VYSNĚNÝM. Potřebujete mít v životě někoho vysněného, a jinak nebudete šťastná? :-)... Sny jsou někdy krásné, někdy jsou ale svazující pavučina - pozor na to. Neboli, zkuste se posunout z místa a jít dál s očima otevřenýma, já vám k tomu držím palce.
nenaplněná láska
Dobrý večer, je mi skoro 20 let. Nikdy jsem s nikým nechodila, mám totiž špatné zkušenosti s mým otcem. Ale zamilovala jsem se před 2 roky do kluka,který je o 4 roky starší a chodí na vedlejší fakultu. Byli jsme spolu několikrát venku, ale skončilo to větou : promin, ale klíč k tvému zámku má někdo jiný. Ted už je tomu rok a půl a já ho stále miluji, ale přitom vím, že je to láska pouze z mé strany, ale když se náhodou potkáme, kouká na mě jako na svatý obrázek. Každý den cítím naprostou samotu až tíseň, co s ní? Ani nevím, proč ho miluji a jiné odmítám. Děkuji za jakoukoliv odpověd.
Celie
PhDr. Jitka Douchová
Přeji vám hezký den, Celie. Špatné zkušenosti s otcem, zamilovanost do o 4 roky staršího kluka, který vás uzamknul od možnosti zamilovat se do někoho jiného. Nevám, o jakých zkušenostech s otcem mluvíte, mohu mít mnoho fantazií...Asi hledáte ve vztahu bezpečí, hodně velké bezpečí, a pak možná můžete působit jako někdo, koho se muž bojí, protože se bojí zodpovědnosti, kterou vůči vám apriori cítí??? Nevím, Celie. Každým dnem cítíte naprostou samotu až tíseň. Nenapadlo vás vyhledat pomoc psychologa? Co já zmůžu na základě vašich a mých pár řádků? Snad ve vás jen zmobilizovat sílu a chuť se k nějakému psychoterapeutovi objednat! :-)Nedejte se.
nenaplněná láska
Děkuji za vaši odpověď, podanou s lidským pochopením a úžasným způsobem :):)
Sofie V.
PhDr. Jitka Douchová
Není zač, Sofie. Jsem ráda, jestli vám pomohla aspoň trochu! :-)
nenaplněná láska
2. část - Myslela bych si, že potřebuje někoho, aby se měl komu svěřit ale asi ani to ne. O sobě a svém soukromí nechtěl skoro vůbec mluvit a o věcech, o kterých si psal se mnou, by si mohl psát na internetu s kýmkoli. Často jsem měla pocit, že mě v těchto věcech mátl a odpověděl jen vyhýbavě nebo vůbec, nebo tak, že to mohla a nemusela být pravda. No někdy to vypadalo být i upřímné. Určitě si píše s více ženami a snad se na nich podle všeho i baví. Se mnou se více setkat nechtěl. Napsal mi, že se velmi zklamal a že by mi akorát tak ublížil „svou zlobou“. Já vím, že to jsou jen výmluvy a z jeho strany je to jasný nezájem. Mám to nechat tak? Jaký je váš názor na takovou situaci? Proč mně vlastne vyhledal? Dá se nějak pomoct? Je mi to líto, že jsme se potkali po letech jenom pro tohle .....
Sofie V.
PhDr. Jitka Douchová
Myslím, že tápe, je zklamaný, vevnitř zbořený a dělá to, co hodně lidí, kteří se ocitnou v zásadnější životní krizi. Začnou pátrat po důležitých blízkých lidech z minulosti, podvědomě hledají oporu v té bývalé blízkosti. On ani neví, co chce, potřebuje se ale nějak zachytnout. Možná jej pak zaskočilo, že jste rychle reagovala, a až příliš blízce. Necítí se teď na vážný vztah, což deklaruje, na druhou stranu se pohybuje v nebezpečných vodách, protože pokouší city jiných. Zabrzděte, Sofie - jak v psaní jemu, tak ve svých nadějích. Jo, a z jeho strany to nejsou výmluvy, že by vám ublížil. Myslím, že to říká docela na férovku, ví to, je v tom poctivý. On se potřebuje "ohřát" v rámci zájmu jiných žen, aby pomohl sobě. Nechte to teď na něm, a uvidíte, jaký další vývoj to bude mít :-)
nenaplněná láska
1. část -Po letech mně vyhledala maja bývalá láska, tehdy spíše oboustranná platonická a znovu se mi vrátily krásné vzpomínky. Protože jsme byli od sebe dost vzdálený, pouze jsme si po tomto setkání delší dobu psali. Já jsem to však musela ukončit. Ubližovalo mi to, protože jsem cítila k němu něco víc, jen nevím co to je. Nevím to totiž pojmenovat?! Napsala jsem mu o tom, ale on nechce po nevydařeném manželství už vážný vztah. Manželka ho podvedla a on preferuje po tom zklamáni krátkodobé nezávazné vztahy a rovnou mi řekl, že se mnou chce být pouze kamarád. Mám 44 let a jsem delší dobu sama. Toto jsem už nečakala. Teď je odmlka, no já stále na něj myslím i když se snažím zaměstnat něčím jiným.
Sofie V.
PhDr. Jitka Douchová
Milá Sofie, dobrý den.On vás ale aktivně vyhledal, to je zajímavé, že potom mluví o krátkých nezávazných vztazích?
nenaplněná láska
Dobrý den. Ráda bych se s Vámi poradila o mém vztahu. Před téměr dvěma roky jsem se zamilovala do svého kamaráda, oboum z nás se klepaly kolena a bylo to opravdu intenzivní. Pak ale odjel na studiní cestu a když se vrátil, řekl že ty pocity z něj vyprchaly, ani neví kam. Od té doby se stýkáme na kamarádské úrovni, ale pořád je mezi námi přitažlivost. Z mojí strany je to hodně intenzivní, kolena se mi z něj klepou pořád, ale on říká, že to teď takhle necítí, nicméně že možnost že budeme spolu nezavrhuje. Seznámila sem se mezitím s novým mužem, máme mezi sebou hezký vztah, ale je založen spíše na přátelství, zamilovanost k němu necítím. Nevím, jestli má smysl čekat na mého milovaného a nebo tento vztah radikálně ukončit, aby moje srdce netrpělo pokaždé, když jsem s ním. Děkuji Jana
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Vám se kolena klepou pořád, on se distancuje od partnerské blízkosti, přátelství přijímá rád. Nový muž, s nímž jste se seznámila, má nejspíš zatím funkci "převozníka", protože srdcově pořád patříte ke "kamarádovi". Nejsem si jistá, zda se máte nadále uzamykat v kleci zamilovanosti, která není opětovaná. Udržovat přátelství s ním ale nyní také nejde, brzdilo by vás to v emočním odpojení se od něj...
nenaplněná láska
Přeji dobrý den, nevím si rady, proto moc prosím o pomoc. Je mi 23 let a po krásných pěti letech lásky a přátelství jsem si vzala muže svých snů. V manželství jsme půl roku a jsme šťastní. Problém je v tom, že jsem se zamilovala do manželova nejlepšího přítele, se kterým strávíme poměrně dost času. Moje náklonost byla postupná (4 roky),nyní je však intenzivnější, velmi mě přitahuje, moje myšlenky směřují k němu, vím jistě, že kdybych nebyla vdaná, ucházela bych se o něj. O mých citech nikdo neví. Z jeho strany také cítím jistou náklonost, ale jistá si nejsem. Jsem v úzkých, manžela bezprostředně miluji. Mám se s těmito pocity svěřit manželovi nebo jeho příteli?Nechci nic pokazit ani nikoho zranit. Děkuji za odpověď.
Loty
PhDr. Jitka Douchová
Milá Loty, dobrý den.Asi byste si měla v sobě vše hodně srovnat. Co nechcete pokazit? Manželství, nebo šanci na vztah s jeho přítelem? Ve vašem psaní vidím hodně ambivalencí - 5 let vztahu s manželem, které vyústily do vstupu do manželství , 4 roky zájmu o jeho přítele. Já to nemohu na dálku s minimem znalostí s vámi rozebírat, chtělo by to navštívit psychologa a moct o všem mluvit. Neváhejte v tom. Zatím byste neměla říkat nic manželovi.
nenaplněná láska
Dobrý den, vážená paní doktorko, prosím o váš nadhled. Vztah, který mě čas od času trápí,začal asi před 15-ti lety. Vezmu to stručně: Kamarád mého manžela, tehdy on ženatý (ne příliš šťastně), já vdaná. On snažil se o vztah se mnou, nicméně já ho dlouho odmítala (jelikož se to mezi kamarády nedělá, ale fyzicky mě přitahoval), nakonec jiskra přeskočila - já se zamilovala, on vztah ukončil. Já byla zhrzená, ale …obnovil se můj manželský vztah, přišlo druhé dítě a jsme spolu dosud. Změna nastala v chování mého dobyvatele. Po mém otěhotnění mi dával všemožně najevo jak svoji (dnes už bývalou ženu) miluje – zahraniční cesty, drahé dárky, také druhé dítě… Dnes (dceři je 10) už k němu necítím ani lásku ani nenávist, ale uznávám ho profesně a obdivuji jeho kariéru. Bohužel on mě dodnes nemůže asi ani vystát, zřejmě jsem ranila jeho ješitnost. Je to už mnoho let a je nám přes 40 a mě je dodnes líto, že se nedokáže s jeho inteligencí přes to přenést. Děkuji Andrea
Andrea
PhDr. Jitka Douchová
Andreo, dobrý den.Inteligence nemá nic společného se zraněnými city, s ješitností. Přátelství navázat nemůžete, asi to není o absenci jakýchkoli citů ( láska/nenávist ). Ani jeden z vás to v sobě nemáte vypořádané. Ani jeden... Ale co s tím?...Na tohle je každá rada drahá.
nenaplněná láska
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na radu. Mám přítelkyni chodíme spolu 9 měsíců. Vše ve vztahu je jak má. Před ní jsem měl kratší vztah s jednou slečnou- pár měsíců- do které jsem se hodně zamiloval ale z její strany to holt opětované nebylo takže to skončilo- nicméně jsme spolu byli pořád v kontaktu a vídali se. Vždycky to mezi námi tak nějak jiskřilo a před rokem o Vánocích dokonce došlo i k něčemu víc. Ona měla mezitím docela dost jiných já ne. Pochopil jsem že jsem pro ni tak trochu ten kdo ji vždycky zachrání a pak mu dá sbohem. Vzdal jsem to že by jsme spolu mohli někdy mít normální vztah. Nicméně mě trápí proč na ní ještě teď když jsem se svou novou přítelkyní, myslím a to občas dost intenzivně i když vím že zahazovat současný vztah by kvůli ní byla hloupost. Něco mi ale říká že by třeba to tentokrát vyšlo...Co myslíte přejde to samo? Nebo z toho budu muset vybruslit nějak jinak? Už jsou to tři roky co jsem s ní chodil..teď jsem kontakty s ní už radši úplně přerušil. J.
Jan
PhDr. Jitka Douchová
Milý Jane. S předchozí slečnou nemáte v sobě samotném vyřízené účty, a nezvítězil jste. Byl jste tím ovládaným... I v tom spočívá její přitažlivost - v "nedobytí hradu". Jste iracionálně zaháčkovaný, váš aktuální 3/4 roční vztah je víc zřetelný, je úspěšný, vy jste jako partner respektován a oceňován. To je skvělé, ale je tam pořád to, co jste nevyzískal. Jak z toho vybruslit? Zkuste si říct - "nemám zlomené srdce". Nebo se přeprogramujte jakkoli jinak.
nenaplněná láska
jsem rok zamilavaná do člověka,který x let žil se slečnou. Sliboval mi budoucnost,říkal že mě miluje a když jí opustil,poslal mě do háje a hned druhý den mi psal,že chce přiject. Ať se zeptám na cokoliv,jeho odpověď je pokaždé jednoznačně nevím,teď Ti nic nepovím apod. Nevím jak se chovat,ale jedno vím. A to je sdílet život s ním!
xxx
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den. Nebuďte tak usilovná v dotazech a nechejte mu prostor, aby si odpověď pro sebe našel on sám...
nenaplněná láska
Měla jsem od té doby jeden méně vážný vztah, dá se říci pana náplast a také jeden vážný, kdy partner uvažoval o založení rodiny. Ale nakonec jsme se rozešli. Ted jsem sama. Za ty 3 roky jsem ještě párkrát zkusila poslat mail, nechat vzkaz. Vždy jen v tom smyslu, že chci vědět co se stalo. Vím, že mě miloval, vím, že mu se mnou bylo dobře, představil mi rodinu, přátele. Volal mi k narozeninám a dlouho jsme mluvili. A o 5 dní později vše skončil bez vysvětlení. Možná ho urazilo, že jsem neodpověděla hned, nevim. Moc bych chtěla vědět co se vlastně stalo. Ale vím, že donutit ho ke komunikaci se mnou nemůžu. Jsem z toho nestastná, nemůžu se posunout dál, ve všech mužích hledám jeho. Myslela jsem, že čas to vyléčí ale i po tak dlouhé době city nemizí. Byl to muž jaké si představuji vedle sebe. Nejradši bych za ním odjela a osobně se zeptala...Poradte prosím co delat? Jak zapomenout? Jak jít dál? Jak se dozvedet co se stalo? V dobe našeho vztahu mi bylo 24, jemu 32. Děkuji mockrát!!!! 2/2
Tamara
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Tamaro. První část vašeho vyprávění ke mně,bohužel, nedorazila, takže nemohu celistvěji reagovat. Je zjevné, že hovoříte o muži, který je pro vás po dlouhou dobu osudovou láskou, možná mj. i vzhledem ke způsobu jeho zmizení z vašeho života bez vysvětlení. Zkuste si představit, jak by to vypadalo dnes, kdybyste zůstali spolu. Nevyjasněné rozchody jsou rozchody bez možnosti ukončení a přijetí konce, proto se s námi často tak dlouho vlečou. Možná za ním můžete i odjet a zeptat se, je otázkou, jakou byste dostala reakci z jeho strany. Musela byste být připravena na všechno, včetně odmítnutí jakékoliv komunikace, i na to, že budete mít před sebou někoho úplně jiného, než koho si nosíte ve svých vzpomínkách. On žije ve vás stále svým životem, ale možná dost zidealizovaný.Nicméně - jakákoliv reakce z jeho strany by mohla být tou tečkou, kterou pro sebe potřebujete do dalšího partnerského a milostného života.
nenaplněná láska
Proč se tak trámime kvůli lásce? proč je téměř vždy platonická?
XXXW
PhDr. Jitka Douchová
:-)Není vaše odpověď pro sebe tou nejdůležitější? Trápíme se nejvíc přeci právě nenaplnitelností lásky, kterou v sobě cítíme, pocitem beznaděje, nejistoty, co udělat... Čím větší míra trápení, tím větší předěl v možnosti jít do citové "investice" naplno. Zkuste udělat krok ke změně v sobě.
nenaplněná láska
Zdravím!Potkala jsem muze, kt. velmi obdivuji, kt. me velmi inspiruje a zamilovala se.Nebyl to klasicky vztah, pracovali jsme spolu v tymu a chodili na party, schazeli se po vecerech (novodoby friends with benefits),chteli jsme to tak od zacatku,jelikoz jsme kazdy z jine zeme.Po 2mesicich to mezi nama nasupene ukoncil, protoze nekde slysel,ze jsem mela rande s nekym jinym,zarlili jsme na sebe navzajem.. nejhorsi je,ze ani jeden nikoho jineho nemel,malo jsme komunikovali.Dalsi 2mesice jsem byla zoufala, nezdravili jsme se a nebyl schopny se mi podvat do oci.Namalovala jsem mu obraz a donesla mu ho, ze bych se s nim chtela alespon pratelit, nejdriv byl rad, ale pak nevim,co to do nej vjelo a strasne mi vynadal, ze jsem prisla necekane a ze se se mnou bavit nechce,skoro jsem brecela.Nikdy jsem mu nerekla,ze ho mam rada do oci nebo ze ho chci jako partnera, nikdy nemluvil, ze by chtel vztah.Po dalsich 8mesicich me vyhledal jako nahodou,nakonec jsme jen pratele, nechapu ho,miluju ho..
Terezie
PhDr. Jitka Douchová
Milá Terezie. Některé načaté vztahy zůstávají na půli cesty. Někdy můžeme tu načatost ovlivnit my,ti opuštění, někdy nemáme šanci, protože na druhé straně je něco, o čem nevíme. Vy jste mu nikdy neřekla, že ho máte ráda. Pak jste mu ale dala svůj obraz - tím jste asi řekla mnohé... Ale pořád v něm jste hodně pevně zakotvená.Byť měl pravděpodobně i jiné vztahy, na vás zapomenout nedokáže. Vyhledal vás. Ale nevnímám jej jako někoho, s kým byste mohla mít stabilní harmonický vztah. Je příliš komplikovaný, možná sebestředný (?)Pokud vám to půjde, snažte si vzpomínku na něj uchovat v sobě jako něco hezkého, ale nestagnujte ve smutku. Byla by to škoda - pro vás! Přeji vám, aby vás v r.12 potkal vztah s lepší prognózou!
nenaplněná láska
On je první člověk, do kterého jsem se zamilovala, cit se nezměnil ani po roce a půl, moje myšlenky patří jemu po celé dny. Bojím se o tom s ním promluvit otevřeně, nebyla by cesta zpátky a zničila bych dvě manželství, kde, alespoň v tom mém, fungujeme jako přátelé s úctou, což také není vůbec špatné. Nadruhou stranu mě stále hlodá to, že on je můj osudový. Jak často se stává, že jsou dva lidé spolu šťastni na úkor dvou manželství? Děkuji
Nancy2/2
PhDr. Jitka Douchová
Dáváte mi moc těžkou otázku, Nancy, na kterou nemohu odpovědět. Není tak podstatné, jak často se obecně podaří, aby byli dva lidé šťastni na úkor dvou manželství. Podstatné je, jak to cítíte vy, sama za sebe. Máte strach, je ve vás zodpovědnost. Je ve vás ale také velká touha překročit hranici, na niž jste si zatím netroufla. Já nevím, možná bych to nechala na vašem místě na NĚM...? :-)





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.