Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
umění projevovat city
dobry den,mam kamarada,je mu 37 a mel uz vice nez 14 partnerek ruzneho veku i o 19 let mladsi a pritom vice nez 4 milenky i ve veku 16let a behem toho ruzne bokovky... milenky vetsinou na 1-14dni ,vztah mu vydrzel tak max 1 -4mesice ... do toho si dava behem partnerek ruzne setkani s dalsimi divkami 30-16let veku a s kazdou se vyspal nejpozdeji druhou schuzku....ne zo nemuze vydrzet... zadna zena nevi o te druhe...nechce mit jesdte rodinu a rad ma volnost a prot stale vekem klesa i bez ohledu na jeho vek.... zacinam mit obavy a tak prosimo radu... jedna se o nejaky psychologicky problem a o jaky se jednat muze....obratit na odbornika nechce... mam zdravku tak se sveril me ale ja zacinam mit obavy zda uz to s necim nehranici..... nema rad kdyz je utlacovan a fixovan......jeste jednou dekuji
Olinka
Pro zobrazení odpovědi se přihlaste k iDNES Premium
umění projevovat city
Dobrý den, jsem s partnerem 9 let, máme dvě krásné dcery,ale loňský rok byl pro nás naprostým citovým zlomem. Mému partnerovi umřela ve 3 letech maminka, vyrůstal s macechou, ke které dnes nemá žádný vztah. Trápím se moc, protože nechce ani svatbu, že se na ní necítí, city má problém vyjádřit, pustit je ven. Rozumím tomu, že vyrostl v "citovém prázdnu",ale nevím, co dál. Mám chvíle, kdy se chci sebrat a odejít a jít si za jiným štěstím, ale zároveň mám pochopení pro to, že on to prostě neumí. Neví, co mu chybí, když to nezažil....Chtěla bych vědět, co mám dělat, jak se od toho odprosti. Moc děkuji - otázka upravena poradcem
Marlen
umění projevovat city
Dobrý den,
mám takový problém, s přítelkyní jsem velmi šťastný, jen prostě nedokáži jí vyjádřit tolik citu co by potřebovala. Týden se k ní chovám hezky, dám ji sám od sebe pusu, obejmu ji ale potom mám takové stavy, že mi dělá problém, když se ke mě přitulí, dá mi pusu atd... Rád bych se toho nějak zbavil ale opravdu nevím jak, nebylo by lepší zajít do nějaké z poradny, kde bych si s nimi o tom mohl povykládat a dokázali by mi nějak pomoci? O přítelkyni přijít nechci a proto vím, že se v tomhle musím změnit. Jakou poradnu by jste mi doporučila (manželská ....)?
Uživatel
umění projevovat city
Dobrý den,
máme s manželem stejný problém.... Jsme spolu sedm let a za celou tu dobu nedokážeme moc projevovat city slovně (miluji tě, miláčku, lásko, zlato apod.) Na začátku vztahu jsme se ještě překonávali a občas ty slůvka utrousili. Každý z nás dvou si v dětství něčím prošel. Moje rodiče se rozvedli Já putovala jako tenisový míček mezi mamkou a taťkou. Ani jim nedokážu vyjádřit jak se mám ráda. Manžel zas vyrůstal ve šťastné rodině se sestrou, ale tu měli raději a tak ho odstrkovali. Uzavřel se. Když je mírně opilý tak se otevře a říká jak mě miluje, když je střízlivý tak vůbec. Prý to nedokáže. Nemůžu mu nic zazlívat jelikož já to mám také. Vždy když bych mu chtěla říct třeba miluji tě tak ztuhnu a pusa se mnou nemluví. Nedokážu to. Prosím poraďte mi. Máme navštívit psychologa nebo nějakého hypnotizéra? Mnohokrát děkuji za odpověď.
Kristýna
umění projevovat city
část 2 Když jsem si už začala uvědomovat, že přeci nemůžu být sama a že si někoho zasloužím, tak na mě vybavil, že budeme kamarádi s výhodami. To bylo pro mě absolutně nepřijatelné, proto jsme se zase nevídali. Po cca 2 měsících jsem se mu ozvala, že na něj nemůžu přestat myslet, reakce byla, že on na mě taky myslel. Tak jsme se setkali, došlo na něžnost. Jeho chování mě poté velmi překvapilo, nedokázal se mi podívat do očí, jakkoli se mnou mluvit a poslal mě domů, že napíše – jasně, že nenapsal. Když jsem mu napsala, že už vím, co cítím, že bych chtěla vztah, tak mi napíše, že sorry, že nemá dořešený minulý vztah a že na to nemá myšlenky. Copak se může někdo tak změnit – od situace, kdy píše, že jsem něj důležitá, jediná dobrá poslední věc poslední doby? Opravdu nevím, jak dál – nemůžu na něj přestat myslet, ale už se tím nechci trápit. Vidíte nějaké východisko z této situace? Děkuji
Jovana-část 2
umění projevovat city
Dobrý den, paní doktorko,
nikdy jsem si nemyslela, že se mi toto stane. Je mi 24 let a svůj dosavadní život lze charakterizovat jen jako povinnosti bez jakéhokoliv osobního života. Vždy jsem zastávala názor, že chci být neustále single. Asi před půl rokem jsem potkala jednoho kluka, strašně jsme si rozuměli, chodili ven, povídali si. V té době měl přítelkyni, pořád říkal, že jim to neklape a že se blíží konec. Domluvili jsme se, že budeme jen kamarádi. Po měsíci se však situace změnila a postupně jsme na sebe začali nahlížet jinak. Já jsem se však strašně bála vztahu a čehokoliv jiného, tudíž jsem byla dost nedostupná. Raději jsem se s ním nechtěla vídat. Uvnitř jsem však cítila, že by mezi námi jednou mohlo něco být. Na podzim jsme se vídali cca už jen jednou za měsíc, většina našich schůzek moc nedopadla. část 1
Jovana-část 1
umění projevovat city
Dobrý den, moje přítelkyně se bojí líbat nebo spíš řiká, že ji to příde odporný, dá se toho nějak zbavit ?? Sama mi řekla že by to zkusila, ale at' se nezlobim když se ji udělá špatně.
Dominik
umění projevovat city
Dobrý den paní doktorko, je mi 20 let a trpím úzkostnými stavy, často pláču, mám deprese. Přes týden, když jsem ve škole se mi velmi stýská po rodičích, přemýšlím jen, jak se co nejrychleji dostat domů, školu nesnesu. Pro nic se nedokážu nadchnout, nic mě nebaví. Nikam nechodím, pokud nemusím, nemám moc opravdových přátel, jen rodiče a přesto, že je miluji ze všeho nejvíc, tak s nimi neumím příliš komunikovat, stačí mi jejich přítomnost. Nejvíce času trávím se svou starší sestrou, jsme téměř pořád spolu, rodiče nás vnímají snad jako jednu, ale jsme každá úplně jiná a já s ní nedokáži pořádně mluvit, vždy mě něčím rozčílí, jsem na ni jen podrážděná a zlá, říkají, že jí ponižuju.. neumím si pomoci.. jak žít radostněji?
lára
umění projevovat city
Dobrý den, mám přítelkyni, jsme spolu 3 roky, poslední rok se u ní v rodině objevují zdravotní problémy, její prarodič dostal rakovinu, byli z toho všichni neštastní. Nyní zemřela sestra od jejího otce (teta přítelkyně) a všichni jsou zdrceni. Bohužel ikdyž to není příjemné mi to říci, tak k nim nemám tak silné citové pouto a proto mě to tolik nezasáhlo jako přítelkyni. Jediné na co jsem se zmohl bylo jí říci, "že je mi to líto a že se to spraví" což byla odemě hloupost, smrt se nedá vyléčit/spravit. Jinak nevím jak vyjádřit lítost a být ji oporou, protože když to řeknu hnusně, tak je mi to trochu jedno, (mám názor, že stejně všichni jednou zemřeme, tak z toho nechci dělat "drama") Nikdy jsem se totiž v mojí rodině s umrtím nesetkal, vůbec nevím jak podpořit moji přítelkyni, ale hlavně jak se chovat až teď přijedu k jejím rodičům, stačí říct "Upřímnou soustrast." či jak se zachovat? Děkuji za vyslechnutí a případnou radu. Milan, 21let.
Milan
umění projevovat city
dobry den chtela sem se zeptat ziji s pritelem 10.let cekame 3.dite.jsem jeho prvni holka.vztah byl hezky dokud jsme nezacali bydlet sami.potom sedel cele dny u pc.a ke me byl chladny.skoro vubec me nepohladil,nepolibil,nedal pusu pred spanim,nechytil za ruku atd.mluvili sme o tom snazil se zlepsitale trvalo to kratce tak tyden.i sex ochladl.me to trapilo a zacala sem zarlit i na pc.pak sem si rikala jestli nema jinou holku.ted se misto domluvy hadame,mam ho rada a deti taky,mam ty nejhorsi myslenky a pak zarlim jemu to vadi.rekl my at si najdu i milence,hlavne at ma odemne pokoj.ja milence nechci.je mu 37.kdyz je nastvanej tak me i psychicky urazi,ze jsem krava atd.ja mu odpoustim.nebo semnou tyden nemluvi.me to trapi.pracuje nechlasta ale ani doma nepomaha s nicim.trapim se nevim co mam delat.nechci jen zit pro deti a domacnost,chci trosku lasky a pochopeni.ja se mu venuji,hladim,drbu ho vse co se mu libi,on si to uziva,ale me to neopetuje.dekuji za radu
blanka
umění projevovat city
Dobrý den paní Jitko,ráda bych znala Váš názor. Je mi 22,mám za sebou již pár vztahů,bohužel to vždy dopadlo rozchodem , kvůli mé "chladnosti" muži se nedokázali smířit s mým nedostakem projevených citů k nim. V sexu bylo vždy vše v naprostém pořádku,jen neumím přijít a jen tak někoho obejmout,říct že ho mám ráda..Muže dobývání baví,ale postupem času to každého přestane bavit a já se tím pak akorát trápím. Hrozně bych se chtěla změnit,ale nejde mi to. Myslíte,že by za mým problémem mohl stát můj vztah k otci,který bohužel nikdy nebyl nijak citově založený?Dá se říct,že mě vychovávala mamka,taťka nikdy neměl vztah k dětem,nikdy jsem si netroufla jít za ním a jen ho tak obejmout v domění že by ho to mohlo obtěžovat..prosím o radu. Před měsícem jsem někoho poznala a už teď slyším sem tam nějaké výčitky, nerada bych,aby to dopadlo stejně.Děkuji
Lenka
umění projevovat city
Paní doktorko, jsem se svým mužem 27 let máme dvě dospělé děti, které bydlí u nás. Dát najevo svoje city mi muž nikdy nedokázal dát. několikrát jsem mu říkala,že mi stačí pohlazení, nebo mazlení.Vždycky mi to bylo líto, tak jsem si poplakala a jelo se dál. Naposledy , když jsem si poplakala ptal se co se stalo, řekla jsem mu ať mě nechá být a bylo strašné zle. Když mu řeknu proč jsem brečela je vzteklý, když mu to neřeknu je to ještě horší.On žádný problém nemá. S dětmi nikdy moc nepomohl, vždycky, když jsem za ním přišla,že potřebuji s dětmi pomoct , že si nimi nevím rady řekl mi, že se ho to netýká ať si to vyřídím sama. Těch problémů je trochu víc,ale zjistila jsem že už některé věci nechci tolerovat. Doufala jsem že až se děti osamostatní, že na sebe budemem mít víc času a všechno se srovná, ale je to čím dál tím horší. Je to normální, že žena kolem 50let chce lásku ,která v průběhu let trochu uvadla, nebo jsem debil jak mě nazval můj muž?
Jana
umění projevovat city
Dobrý den, prosím o radu - máme problém v manželství, jsme spolu 7 let , jsme oba mladí, brali jsme se přede dvěma lety, koupili si byt, auto a chtěli spokojeně žít, nicméně brzy po svatbě začaly hádky, muž mi řekl, že bych bez něj byla nula, že si mě nechtěl vzít nechtěl psa nechtěl kupovat byt. nemyslím, že bych ho do něčeho nutila na vše se těšil, nebýval skoro doma, v tašce přinesl dámskou sponku.. nevěra byla asi jasná jelikož mě i poslal sms pro ní. V tento čas sem se zablokovala a intimní život nemáme již více jak půl roku, scény nepomohli a tak jsme situaci začala ignorovat jako bych se zavřela do nějaké krabice, jezdím sama na dovolené, cestuji protože on cestuje nerad, začalo mu to vadit a začal se snažit jenže já už nemůžu, nemůžu mu dát ani pusu, ale zároveň chci zpět náš vztah takový jaký byl. Nechci o něj přijít ale zároveň nejsem schopná udělat nic co by nás mohlo sblížit, nevím proč ale nejde to, mám nějaký blok, nevím co dělat dál.
Gita
umění projevovat city
Dobry den, mame s partnerem 11 mesicniho chlapecka. Partner je zodpovedny a miluje nas, ale nedava mi lasku nijak najevo, nikdy me nepochvali, nerekne ze mi neco slusi nebo nepochvali jidlo, nerekne ze me miluje atd. Uz jsem mu to rikala, on vi, ze to nedela, ale nic se nelepsi. Ted jsme meli docela krizi, prijde domu z prace a sedi na PC. Co delat? Dekuju
pivonka
umění projevovat city
Jo, a ještě sexík funguje krásně,když teda je :-)
pro Kačuli
umění projevovat city
Kačule,nic si z toho nedělej, nejsi sama.Mám přítele, 1,5roku a to co ty píšeš dobře znám.Za ruku nechytne,prý nejsme děti,kolem ramen nevezme, nepřitulí se,nelíbá.A to mluvím jen o verbálních projevech.Říct "mám tě rád" je pro něj asi stejně těžký jako vylézt Everest.Mám ho moc ráda,je to jinak pohodovej chlap.Jediný, co mne ještě s ním drží je to,že v noci občas pohladí a přitulí se.To mi dává naději,že se jednou z toho všeho vyhrabe a začně věřit.Předpokládám,že vinu na tom má jeho rozvod po 15-ti letech manželství, teď je sám 3roky, z toho 1,5 se mnou.Cítím ale,že pokud nebude změna v dohledné době,v řádu pár měsíců,zvedám krovky sic se utrápím.Mluvit o tom samožřejmě nechce.Takže tobě držm palce.A i ostatním stejně "postiženým".
pro Kačuli
umění projevovat city
Dobrý den paní doktorko,už nevím jak dál.Je to skoro rok co mám přítele a to co mě ve vztahu trápí a ubíjí je, že přítel mi neumí dát najevo city.Proto nám to začalo "skřípat" i v sexu.Trvalo měsíc než mě chytil za ruku a 3 měsíce než jsme se spolu poprvé milovali.A to bylo spíš na můj popud.Nyní spolu už několik týdnů int.nežijeme,protože já prostě nemůžu.Pokud se chce milovat umí se přitulit,ale jinak na mě během dne ani nešáhne neobejme nepřitulí se.Pokud by jsme se spolu občas nevyspali tak spolu žijeme jak kamarádi bez nějakého bližšího fyzického kontoktu(líbání,hlazení,mazlení).Je to jinak moc hodný člověk,který mi v domácnosti maximálně pomáhá,ale mě chybí objetí.Stále mi říká jak mě miluje,a přitahuju ho,ale je to stále stejné.Zkoušela jsem s ním o tom mluvit a pak už o tom nemluvila.Nechtěla jsem na něho tlačit,ale nyní už jsem v koncích. Uvažuju,že od něho odejdu,na druhou stranu jsem hodnějšího člověka nepotkala.Jsem v koncích.Mě je 33 jemu 35let.
Kačule
umění projevovat city
Dobry den, mam rok a pul pritele, oboum je nam 23 let, jeho prvni delsi vztah, muj treti. Domnivam se, ze vubec nechape me pocity, i kdyz mu vse primo reknu, jak kdyby mu to bylo jedno. Kdyz jsme durazna, nebo hraju na zarlivost a city, tak se vse zmeni, ale jen na chvili. I ke kamaradum je chladny, spis kriticky, nikomu se ani nesveruje. Verim, ze ma rad me i je, ale jako kdyby kolem sebe mel zed, za kterou si nikoho nepousti, jako kdyby ho city a pocity ani prilis nezajimaly. Prvniho trictvrte roku takovy nebyl, na zacatku vztahu me velmi uhanel. Citim nedostatek lasky a pozornosti, on mi tvrdi, ze to neni pravda, ale ja citim opak. Co mam delat?
tana
umění projevovat city
Dobry den, s pritelem ziji jiz nekolik let.Poridili jsme si planovane miminko.Cele tehotenstvi jsem tak nejak ale prozivala sama.Pritel nejevil velke nadseni, jeho ruku na brisko jsem si musela davat sama.Bylo mi hodne smutno a kdyz jsem uz nemohla dal, rekl mi, at uz nebrecim,z cehoz mi bylo jeste hur.Po porodu se mi nevyhnula laktacni psychoza, bylo to priserne obdobi.Stale jsem nemohla a ani ted nenachazim v priteli otce, jakeho jsem cekala.Myslela jsem,ze bude bezvadny tata.Nechapu,v cem to vezi.Jeho otec pro neho take nebyl dobrym tatou, coz davam do souvislosti az ted, kdyz o tom porad dokola premyslim.Kdyz jsem chtela, aby se mnou sel na tehotensky ultrazvuk, tak rikal, co by tam mezi zenskymi delal.Ven s kocarkem ho nedostanu, nebavi ho to pry samotneho.Kdyz reknu,ze si potrebuji odpocinout, pry si odpocinu,kdyz pujdeme vsichni.Jednou jsme potkali jeho kamarada a ja zjistila, ze ani nevi, ze mame dite.Stydi se za to,ze je tata.Kamaradka mi rekla,ze je sobec.On 27let,ja 22.
Radka
umění projevovat city
Dobrý den, ráda bych se zeptala - myslíte si, že člověk, který je od přírody velmi emotivní a touží po citech plných vášně, je impulsivní a snadno se zamiluje, že by se měl smířit s tím, že vztahy nejsou jako z červené knihovny a měl by se snažit vážit si více obyčejných věcí a vztahu, který si dokáže rozumově zdůvodnit? Nedokáži se nyní rozhodnout, jestli zůstat ve vztahu který trvá 4 roky, ve kterém mi rozumově nic nechybí. Jen vášeň a přitažlivost. Ale na druhou stranu si říkám, že v žádném vztahu nevydrží přitažlivost a vášeň donekonečna a proto mám strach, abych celý život nestrávila hledáním něčeho co možná ani neexistuje. Možná je můj dotaz ne zcela srozumitelný, ale i tak budu ráda za Váš názor.
Veroonika
umění projevovat city
Dobrý den, zajímalo by mě, jaký vliv má v dospělosti na muže fakt, že vyrůstá bez matky. Mého kamaráda opustila v 7 letech matka, která odešla za jiným mužem a výchovu přenechala svému manželovi. Kamarád si nyní v dospělosti, nedokáže udržet vztah a i když tu ženu opravdu miluje nechová se k ní po nějakém čase moc pěkně. Výjimkou nejsou ani nevěry... Děkuji za odpověď a přeji hezký srpen. Karolína.
Karolína
umění projevovat city
Dobrý den, jsme s partnerem asi 4 měsíce a jsme šťastni, rozumíme si, máme společné zájmy, v sexu nám to také klape. Přesto se cítím citově nenaplněná, partner mě neoslovuje něžnými přezdívkami, neříká mi, že mě miluje, že mě má rád- spíše se ke mě chová jako ke kamarádce.I doteky, objetí, hlazení nejsou z jeho strany nijak obvyklé- iniciuji je já a někdy mi přijde, jako by ho to obtěžovalo. Mám se mu s tím svěřit, že mi to vadí a chybí? Děkuji za odpověď
Lenka K
umění projevovat city
Dobrý den, zajímal by mě Váš názor. Již tři roky mám spokojený a pohodový vztah, z toho 1 rok spolu žijeme. Nemám si vlastně na co stěžovat :-) Ale přesto mě trápí jedna věc-přítel buď neumí nebo nechce (což mi zase po tak dlouhé době připadá absurdní) vyjadřovat city, ty pozitivní k mé osobě, myslím tím teď verbálně, prý to neumí...Když je jinak milý a pozorný, tak mě to vůbec netrápí,ale občas prostě ve mě zahlodá červíček pochyb, jestli třeba cítí to co já, když to neumí vyjádřit. Myslíte, že i takový na venek neempatyčtí lidé jsou a jsou schopni milovat vnitřně a nedají to verbálně najevo? Díky za Váš názor.
jana
umění projevovat city
Dobry den,jsem s manzelem 3 roky,rok od svatby.Mame neustale problemy v komunikaci.Mam velky problem s projevem svych citu k nemu od zacatku vztahu.On je zase tip recnicky,ktery vsechno okomentuje a nedela mu problem mluvit o svych citech.Porad mu vadi ze se treba k nemu nepritulim,nebo ho nepohladim,ale on mi to porad pripomina a ja jsem potom zarita a hnusi se mi to.Kdyz rekne pomazli me,lehni si ke me,proc me nepohladis ted bys ses mela otocit a obejmout me,Pripadam si jak nejakej pejsek.Takze samo sebou to neudelam uzavru se do sebe a nemluvim.Strasne me to mrzi,vedel jaka jsem ale presto me porad lame.Kdyz se ho zeptatm jestli by chtel abych po nem lezla a porad byla prisata tak rekne ze ne.Takze vubec mu nerozumim a hadame se.V sexu me vycita ze nikdy neprijdu sama,pritom se snazim obcas udelat nejake to prekvapko,sice je toho pomalu jako kapka v mori,ale snazim se.Proste jsem v rozpacich kdyz me vyznava lasku ,kdyz me pochvali ze mi to slusi.Uvnitr jsem ale citlivka.Poradte :o(
Lucie
umění projevovat city
Milá paní doktorko,se zájmem čtu vaše odpovědi.Hodně se zde objevuje termín"citové odpoutání".Bylo by možné to to trochu hlouběji vysvětlit?Rozumím tomu,pokud je člověk citově angažovaný je snadno manipulovatelný,ale jak to udělat,aby to mělo nějaký smysl?Já za sebe,pokud se citově odpoutám,tak potom pro mne ten vztah nemá cenu,potřebuji cítit,že o toho druhého stojím,že ho mám ráda,záleží mi na něm, a toto všechno citovým odpoutáním ztratím.Tím nemyslím,že tomu druhému visím na krku a nemám svůj život a svoje zájmy...Nebo je to jinak?Lze milovat člověka,ke kterému nebudu citově připoutaná?Moc děkuji za váš čas,který věnujete této poradně a všechny vaše ödpovědi.
Zvědavá
umění projevovat city
Dobrý den, chtěl bych se zeptat. Žiji s přítelem - je introvert, málo se usmívá, a snad nic na sobě nedá znát mimo vzteku a nelibosti, to umí výborně. Já jsem extrovert, neustále usměv na tváři, samo mám taky své dny, ale jinak vpohodě clověk. A co mě štve je, že neumí vyjádřit štestí. A důvod číslo 2 je dost sexuálně náruživý, já teda tak ne a k tomu beru prášky, co mě mají jako vedlejší účinek snížení sex. apetitu :-( Beru na to zase jiné prášky na povzbuzení, ale zatím to nezabírá. Dokážeme se kvůli tomu dost pohádat. Co mě, prosím, poradíte? Děkuji.
Tomáš
umění projevovat city
Je mi 59 ket, jsem 40 let vdaná.Jdu za 14 dní na operaci roztržené sítnice oka v nejostřejším místě vídění, kromě toho mi zjistili glaukom. Takřka ze dne na den jsem ztratila možnost čtení -jen pomocí lupy, sledování televize. Operace můj stav nanejvýš zafixuje, v budoucnu mi hrozí slepota. (Druhé oko mám tupozraké) Je mi hrozně. Manžel, syn i dcera to vzali na vědomí způsobem jako kdybych jim řekla, že mám rýmu.Potřebovala bych, aby se mnou o tom někdo mluvil, mám strach z operace i z budoucnosti. Ale všichni mně v tom nechávají samotnou. Snažím se to nést statečně, ale když jsem se přece jen rozbrečela a snažila jsem se manželovi vysvětlit jak mi je, dostalo se mi odpověsi, že neví co by si měl se mnou o tom povídat, že jsem hysterka a dělám zbytečné scény. Uzavřela jsem se do sebe, takřka nekomunikujeme. Přitom by stačilo, kdyby mně někdo řekl něco na povzbuzení, objal mně nebo já nevím co. Místo toho je okolo mně podivné cituprázdno. Je v mé moci to změnit, jak se s tím vyrovnat?
Marie
umění projevovat city
Dobry den, pani doktorko. Jsme spolu s pritelem skoro 3,5 roku, jemu je 29, me 23. Muj problem je, ze pritel nevyhledava zadny fyzicky kontakt (nesexualniho charakteru) se mnou. Nema potrebu me objimat, nema potrebu se se mnou libat, nema potrebu se me dotykat..Prestoze jsem mu jiz mnohokrat vysvetlila, ze je to pro me opravdu dulezite, a i pres jeho prisliby, ze se bude snazit, nikdy se nepokusil udelat neco jinak. Je velmi neemotivni,chladny, racionalni, myslim si,ze i trochu sobecky.. kdyz kvuli necemu brecim (nekdy trpim depresemi) obvykle se nastve a je hruby..prestoze tvrdi, ze me miluje, casto mu to nedokazu uverit.. Myslim si, ze si na me a nas spolecny zivot navyknul a ze me ma proste jenom hodne rad. Vim ze je to iluzorni a naivni ale stale snim o tom, ze zaziju opravdovou, vzajemnou lasku..stale doufam, ze je skutecna a ne jenom prostredkem k vytvoreni filmove atmosfery.. Pani doktorko, existuje? Nebo jsem moc narocna?
Dagmar
umění projevovat city
Moc ho miluji, a v srdci porad doufam ze se to zmeni, ze tim ze mu ukazu ze je pro me nejdulezitejsi clovek na svete a dam mu to co nikdy nepoznal {funkcni, harmonickou rodinu a lasku} tak "roztaje". Muj rozum mi ale rika ze je to naivni, ze marnim svuj cas a energii s nekym kdo vlastne nema potrebu blizkosti,kdo nevi co to je byt milovan a proto to nedokaze oplacet. Mnohokrat jsme se s manzelem o tom bavili a on me ujistuje ze me opravdu miluje, ze potrebuje jenom cas, ze to je vsechno z toho jak vyrustal. Ale cas utika, ja touzim po detech, ale neumim si predstavit ze by byl i knim tak studeny jako ke mne, ze by se s nema nerad mazlil, ze by se k tomu musel "nutit". Myslite pani doktorko ze mam nadeji?, ze se neco zmeni? Mam vydrzet? Dekuji za Vas nazor Jana
pokracovani Jana
umění projevovat city
Dobry den pani doktorko. Rada bych Vas poprosila o vas nazor.Jsme spolu s manzelem pres dva roky. Me je 28, manzelovi 26. Ja pochazim z funkcni, velice milujici rodiny, mela jsem krasne detstvi, nas tata by pro rodinu dychal. Muj manzel vyrustal v uplnem opaku, jeho vlastni otec zemrel kdyz mu bylo osm let, matka stridala partnery, nevlastni otec ho tyral. Nakonec v patnacti skoncil na ulici,zacal kourit travu, krast.., v te dobe mel hodne problemu, nakonec se z toho ale dostal, postavil se na vlastni nohy. Moc ho obdivuji za to, ze pres to vsechno co prozil, se dokazal vzpamatovat, nasel si praci, zacal zit novy zivot se mnou. Jedno me ale trapi,dokaze byt strasne necitlivy,"studeny", pro me je telesna a hlavne dusevni blizkost strasne dulezita, on ji nepotrebuje.Samozrejme ma rad sex, ale nema rad mazleni. Kolikrat me odstrci nebo odsekne aniz by mu doslo jak mi tim ublizuje. Kdyz se pak o tom bavime, tak mu to dojde, ale Ja vim ze on to tak neciti.
Jana
umění projevovat city
cast treti-posledni ja vim, ze ho nezmenim, mam ale uz tak opravdu nizke sebevedomi a potrebuju citit a duverovat tomu, ze me ma pritel opravdu rad..citim ze kdybysme se rozesli, dostala bych se do cyklu, z ktereho se lze vymanit jen velmi tezko.. Nechci to strasne snazeni jen tak pohrbit, chci bojovat.. Navic si nedokazu predstavit, ze to, co citim k nemu, bych mohla citit k nekomu jinemu. Moc ocenim vas pohled na vec..
Štěpánka
umění projevovat city
cast druha ja si jasne uvedomuju svuj podil, nicmene marne se mu snazim vysvetlit ze hlavni, mozna i jedinou pricinou meho nerpijemneho chovani je jeho tvrdost, hrdost a chadnost..nikdy mi nedal prilezitost se o tom v klidu pobavit, ma slova si interpretuje jako pokus za kazdou cenu prosadit svou a myslim, ze se vzdy zablokuje uplne na zacatku jakehokoliv pokusu..je take dost introvertni a toho vnitrniho se mnou moc nesdili..ja jeho slovy naopak sdilim presprilis.. dostali jsme se do bodu, ze ani jeden z nas uz nemuzeme dal.. naopak ani jeden z nas nechce udelat ten posledni krok na nasi spolecne ceste..prestoze spolu nedokazeme byt, nedokazeme byt ani jeden bez druheho..
Štěpánka
umění projevovat city
prvni cast Dobry den. S pritelem jsme spolu jiz pres tri roky, je to muj prvni vztah, mne je 23, priteli 29. Muj hlavni problem je, ze pritel nedava najevo naprosto zadne emoce. Je to jeho vlastnost, jejiz puvod se da, dle meho pozorovani, dobre vysvetlit jeho vztahem s rodici a vubec celkovou atmosferou, ktera v rodine panuje. Naopak ja pochazim z opravdu emotivni rodiny a na projevovani emoci jsem velmi navykla..Poslednich nekolik mesicu jeho chladnost uz proste nedokazu dal snaset a nijak nedokazu zabranit relativne hysterickym vybuchum..snazim se mluvit o tom, co me opravdu moc trapi..pritel vsak neslysi.., nevidi potrebu mluvit o problemech ktere suzuji nas vztah, ma pocit ze ho vecne kritizuju a ze je vsechno moje vina, ze potrebuju jit za psychologem.. ja si jasne uvedomuju svuj podil, nicmene marne se mu snazim vysvetlit ze hlavni, mozna i jedinou pricinou meho nerpijemneho chovani je jeho tvrdost, hrdost a chadnost..
Štěpánka
umění projevovat city
Dobrý den.S přítelkyní jsme téměř před výročím 1ročního vztahu.Máme několik problémů.První se táhne od počátku našeho vztahu.Má přítelkyně byla donucená k pohlavnímu styku ve svých 13ti letech proto byl začátek našeho sexuálního soužití velice problematický.To vše jsme nakonec vyřešili za pomoci rozhovorů,pomalého postupu v intimitě.Bohužel od té doby trvá stav kdy vždy musím předehru i milování startovat já.Není to tím že by měla odpor ale prostě nedokáže sama začít aniž by chtěla..Mnohokrát jsme se o tom bavili-přesto to nemohu překonat.Na tento problém navazuje druhý a to ještě horší..Neumí dávat najevo pocity.Já jsem vyrůstal v rodině kde se hodně dbalo na sdělování citů a ubezpečování o důležitosti.Přítelkyně tohle bohužel doma nemá a její rodiče jsou k ní velice chladní.Tyto problémy se poslední dobou znásobují stereotypem a jejími problémy ve škole kde patří mezi nevýrazné osobnosti na což není zvyklá.Mohla byste poradit jak z toho ven?Já jsem typický melancholik ona flegmatik.
Tomáš
umění projevovat city
Vážený pane, vaše uvažování mi přijde naprosto neuvěřitelné. Sama jsem byla docela dlouho bez sex.zkušenosti, nejen proto, že jsem nebyla schopna navázat vztah, ale i proto, že mi v tom bránily silné morální konvence. K tomu, co děláte nyní vy, bych se ale neuchýlila nikdy. Uvědomte si, že tím jak jednáte se ženami ubližujete nejvíc sám sobě. Jdete tzv. z extrému do extrému. Svou sex.abstinenci si nyní kompenzujete, a jakoby vracíte ženám to, že vás dlouho nechtěli. Máte úplně přeházené hodnoty ve vztazích. Uvědomte si, že hodnotou je najít partnerku, s níž si budete rozumět a udržet s ní vztah, který vám vyhovuje a nikoliv užít si s nekonečným množstvím žen. Mohl jste narazit na psychologa, se kterým jste si nesedl, skuste to ještě jednou s někým jiným. Očividně potřebujete dodat sebedůvěru a ujasnit si hodnoty. Dejte si šanci, ať nemusíte žít ode zdi ke zdi. Zdraví Jitka
Pro muže s problémem navázat vztah
umění projevovat city
Dobrý den, je běžné když v dlouhodobém vztahu nebo manželství vymizí všechny důvěrnější projevy - tím nemám na mysli sex, ale třeba jen pusa na dobrou noc,pohlazení atd. Děkuji za odpověď. Katka
Katka
umění projevovat city
Dobrý den pani doktorko,mám přítele,kterého mám velmi ráda.Nejsme z jednoho města,tak se vídáme jak se dá.Ale problém je v tom,že přítel nedokáže vyjádřit,co cítí.Já jsem hodně otevřená povaha,a pokud mi je hezky,tak to říkám,nebo dáván najevo.Takže to u nás vypadá,že já do každé sms připisuju,jak se mi stýská,jak se těším...atd ale nedočkám se opačné reakce.Pomalu si na to zvykám,ale kolikrát je mi to hrozně líto.Vím,že se člověk nezmění a ani ho měnit nechci,ale to občasné "těším se na tebe,chybíš mi" by mi udělalo ohromnou radost...Nemluvili jsme o tom, nebo myslíte,že by jsme měli???Děkuji za Vaší radu a přeji hodně štěstí do roku 2007
Lucie Zitt.
umění projevovat city
Dobrý den paní doktorko, můj problém se netýká vztahu, ale mne samotné. Mám problém s tím, že neumím verbálně vyjadřovat moje vnitřní prožívání jakékoli situace. Dělá mi problém mluvit o tom co cítím, co prožívám a bohužel to neumím říci ani té nejbližší osobě. Z toho pak kolikrát plynou různá nedorozumění a nepochopení z druhé strany. Místo toho, abych řekla co cítím, jak co uvnitř prožívám jenom mlčím, pro sebe si nadávám a přemlouvám se, ať začnu mluvit, ale nejde to. Mám hrůzu i z toho, že bych slyšela sama sebe. Lepší je, když to všechno můžu napsat, ale to není ono a hlavně je to v některých situacích dost nepraktické. :-)) Můžete mi, prosím, poradit, jak bych se toho mohla zbavit.? Děkuji Vám za odpověď Š.
Šarlota
umění projevovat city
Paní doktorko,po dost bolestivém rozvodu jsem ve svém už ne zrovna nejmladším věku zjistila, jak těžké je někoho k sobě najít, abych žila dál plnohodnotný život.Teď někoho mám, má mě rád, vše by klapalo, ale vadí mi, že přítel neumí dávat najevo své city. Já cítím jak trpím nedostatkem lásky,citu a projevů spříznění duší.Takže jsem to já, kdo více dává a zdá se, že méně bere. Trápí mě to a já nevím jak dál. Chtěla bych to přítele naučit říkat to co cítí, ale jelikož nejsme už mladí, tak si myslím, že prostě "starého psa novým kouskům už nenaučím".Poraďte jak na něj.Potřebuji aby mi dával najevo svou lásku o které vím, že je.Děkuji a přeji hezký den.
Dáša