Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| deprese a vztah| fáze "namlouvání"| zamilovanost| osamělost| problematické vztahy s rodiči| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| sexualita| vztahové problénmy v širší rodině| psychické poruchy| rozvod a děti| otázky početí, těhotenství| spolupráce s psychologem/psychiatrem| věkový rozdíl mezi partnery| alkohol u jednoho z partnerů| stres| vztahy na pracovišti| vlastní právo na život podle sebe| první láska| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| generační soužití| prevence problémů ve vztahu| psychický teror ve vztahu| partner odmítá dítě| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| výchova| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| problematické manželství rodičů| kamarádi partnera...| osudová láska| ekonomicky silnější žena| sourozenecké vztahy| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| seznamování| sny| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| ženské přátelství| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vliv osoby rodiče na výběr partnera| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

nevěra
Zdravím, manžel udržuje virtualni vztah (sms,wats) 5 mesícu s byvalou "laskou v 17 letech) zprávy jsou bez erotického zabarveni jen zamilované jakoby je psaly 15 letí. jsme spolu 26 let.Po provaleni a patrani po pricine naznacil ze by mohlo jit o jakési zvysování sebevedomí (opakovaná ztráta zamestnání, ztráta sexuálni vykonnosti asi kombinace zdr. stavu s psychikou) Na moje naléháni aby vse ukoncil rekl ze potrbuje cas je mi jasné ze je mi prd platné ze to ukonci jenom proto ze jsem mu to rekla když to neodpoji v hlave.Snazim se na na to nemyslet ale znacne me to znervoznuje.Mám zasáhnout a napsat " milence" nebo vyckat? - otázka upravena poradcem
Ranni káva
PhDr. Jitka Douchová
Také vás zdravím, Ranní kávo :-) Je to v rámci příběhu nějaká metafora? Virtuální vztah s bývalou láskou ze 17 let, který trvá 5 měsíců, je určitě kompenzace jeho nedostatečného mužského sebevědomí, v tom jste se rozhodně trefila. Navíc - první lásky v teenagerském věku, které se v nějakém životním období vrací, jsou docela zrádné, protože ti lidé jsou zidealizovaní - vidíme je tak, jací byli kdysi. Jste skvělá v tom, že víte, že váš příkaz konce je k ničemu, musí to v sobě ukončit manžel sám. Tak bych spíš na vašem místě přemýšlela, co pro to můžete udělat vy. "Milence" nepište, jen byste si zdánlivě ulevila, ale k ničemu by to nebylo dobré Ale když změníte něco vy dva ve vašem vztahu, oživíte ho, budete to rozhodně užitečnější. Tak do toho :-)
nevěra
Dobrý den paní doktorko. Chci Vám poděkovat za povzbuzující odpověď. Zatím vše pokračuje stejně, dovolená proběhla v naprostém pořádku, všem se líbila a dostal jsem pochvalu za týdenní organizaci větší skupiny. Mimo jiné, organizování a naplánování je jedna z věcí, kterou u mě moje žena bere, jako velmi pozitivní (svěřila se mimo mou přítomnost kamarádovi). Někdy se setkám s nepochopením ostatních a žena mě uklidňuje, že je vše správně. Musím zmínit, že mám velmi praktickou a hodnou ženu až si někdy říkám, že si ji ani nezasloužím. Takže dál pokračuji s hesly "vytrvat, netlačit, nevyčítat, překvapovat, být pozorný a věřit". Ještě jednou děkuji, Patrik. - otázka upravena poradcem
Patrik R.
PhDr. Jitka Douchová
Posílám vám úsměv od klávesnice, Patriku R. :-)
nevěra
Dobrý den, před rokem a půl jsem zjistila, že si můj muž píše s jinou ženou. Tvrdil, že je to jen kamarádka. Později to přešlo v něco víc, Psaní milostných zpráv a občasné schůzky. Po té co jsem na to přišla, tvrdil, že to ukončí. Bohužel se tak nestalo a takto se to opakovalo ještě dvakrát. Je to jeho kolegyně v práci a vidí ji denně. Máme spolu 2 malé děti a jsme spolu již 15 let. Každý den se tím trápím, pořád mě přesvědčuje, že to ukončil ale já už mu nevěřím, co dál?
Lucie O.
PhDr. Jitka Douchová
Lucie O., nedůvěra je nejčastější důsledek odhalené nevěry. Vy se trápíte, on vás přesvědčuje o ukončení "vztahu". Spíš se asi jednalo o krátkodobé okouzlení. Měli byste nyní více rozvíjet váš vztah, něco na něm měnit, povídat si o sobě, co za těch 15 let společného života oceňujete - jeden i druhý, ale také -v čem jste viděli i problémy, a třeba jste o nich neuměli komunikovat otevřeně. Máte dvě malé děti, možná se vše točí hlavně kolem nich a na svůj vztah nemáte čas. Změňte to! :-))
nevěra
Dobrý den.Jsem 33 let vdaná,naše manželství nikdy nebylo nic moc,spíše jsme vedle jen žili.Já jsem to vše řešila tak,že jsem si našla přítele a najednou byl ten život daleko hezčí.Manžela mi asi bylo líto,protože kdybych odešla,zůstal by sám.Takže jsem nic neřešila.Bohužel.On se o všem dozvěděl a ze dne na den se úplně změnil.Já jsem mu řekla,že už s ním žít nechci,že se raději rozvedeme .On se ale rozvést nechce a raději si prý něco udělá.Takže mne zbývá asi do konce života jen přežívat,protože si nedovedu představit,že budeme spolu.Byli jsme v manželské poradně a tak vlastně mi poradili,abych ten svůj tajný vztah rychle ukončila a snažila jsem se v manželství žít.Ze začátku jsem se snažila,ale ono to nejde,Jakmile jsem chtěla někam odejít bez něj,byl ohen na střeše a vyhrožování,byly to například narozeniny kolegyně,na některé akce jsme šli spolu,ale to bylo taky špatně,prý se na mne lepili chlapi.Tak nevím,jak dál.Prosím poradte mi.
Jitka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Jitko. Budete si muset v dané setrvalé situaci sama v sobě ujasnit své priority v životě. Máte v sobě velké sociální cítění - "kdybych odešla, zůstal by sám..."Pak jste ale dokázala říct, že odejdete, když se vše "provalilo". Nyní jste v kleštích manželových výhrůžek o ztrátě smyslu života bez vás a o tom, že bez vás by si něco udělal. To jsou hodně tvrdé tlaky, nicméně na nich základ spokojeného vztahu stát nikdy nemůže. Rozumím tomu, že kdyby své výhrůžky naplnil, vyčítala byste si to celý život. Ale váš paralelní vztah byl důsledek dlouhodobě neuspokejeného vztahu...Psycholožka poradila vám, ale neporadila manželovi. Vám řekla, ať i v nespokojeném vztahu zatnete zuby. To ale řešení není. Museli byste spolu pracovat na velké přeměně vztahu. Manžel je nyní posedlý žárlivostí - ze svého pohledu má důvod, to si musíte přiznat. Ale byli jste v dlouhodobé krizi, kterou byste měli zkoušet řešit. Viděla bych to na dlouhodobější párovou terapii.
nevěra
3 část: P 4 týdnech jsme se nepohádali, já jsem znovu zamilovaný (opravdu), pozorný, líbám ženu při každé příležitosti, tulím se k ní v posteli, snažím se více v domácnosti, komunikuji lépe s tchýní, jedem se synem a přáteli na dovolenou a i okolí si toho všimlo. Jediným, ale o to zásadnějším problémem je, že z toho máme oba nervy. Ženě nemůžu upřít snahu, ale zatím nepřipustila víc než jen to mé políbení a přitulení a má problémy mě připustit blíže. Sice mě stále uklidňuje, ale vidím, že z toho má velké psychické problémy. Na dotaz, zda je to těžké, odpoví, že ano. Já jsem z toho také úplně na nervy, protože za prvé nevím, jestli to zvládne a za druhé nevím, nakolik se jí povedlo vyřešit ženatého milence. Mám pocit, že moc nepodařilo a je zamilovaná a neví, jak z toho ven. Mám strach, že jsem doma zatím jen za sponzora.
Co mám dělat? Vytrvat?
Děkuji za odpověď a omlouvám se za tu délku, ale jinak to asi nešlo.
Patrik
Patrik R.
PhDr. Jitka Douchová
Patriku, za délku se neomlouvejte, jinak to opravdu nešlo. Ale kdybych vás měla u sebe v poradně napřímo, byla bych ještě víc zorientovaná. Nemůžete počítat, že se vaše žena hned tak odmiluje. Není to tak snadné, přetrhnout radikálně vztah, který se nějakou dobu vyvíjel, a to ve všech oblastech - duševní, emoční, sexuální. Zamilovanost u paralelního vztahu může trvat delší dobu - je to utajený inkognito vztah, kde si dva lidé pro sebe kradou dlouho jen ty nejkrásnější chvilky. Není to každodenní život. Vy jste se nyní opět zamiloval do své ženy, protože byla ohrožena existence vašeho vztahu a vy jste si tím víc mohl uvědomit hodnotu vašeho vztahu. Mluvíte o tom všem věcně a střízlivě, "chlapsky". Nemusíte se sám u sebe o nic snažit v projevech k ženě, jde to samo. Jí ale ne. Buďte trpělivý, nic nevzdávejte, ale na nic ani netlačte. Je skvělé, že ji umíte vyslechnout, být věcný a bez výčitek. To je obdivuhodné a vaše žena to určitě ocení.Nejste doma jen za sponzora, toho se nebojte - to z vašeho psaní necítím. Asi pak nastane čas, kdy by se vám hodila párová terapie u partnerského psychologa, ale třeba ne. Jen teď by to vhodné nebylo, vaše žena si v sobě musí vše poskládat. A je fajn, že netlačíte na milování! Držím vám oběma pěsti.
nevěra
2 část: Když se zpětně zamyslím, můžu říct, že se ženě ani nedivím, že si někoho našla, ale znáte to, co oko nevidí, to srdce nebolí, jenže žena byla neopatrná a já na to přišel, ač jsem nechtěl. Nikdy jsem nežárlil, protože to bysme spolu nemohli být už od začátku, kdy žena vrcholově sportovala a kolem ní samí chlapi - sportovci. Když jsem se to dozvěděl, nechal jsem to asi 36 hodin uležet a v klidu se zeptal ženy, co s tím budeme dělat. Dozvěděl jsem se, že je ženatý, nejspíš z práce a že už to nějakou dobu trvá. Po 25 minutové konverzaci, či spíše mém klidném zdrženlivém monologu s pár odpověďmi, jsme se domluvili, že zkusíme začít od začátku. Žena na závěr poznamenala, že neví, jestli to dá (už kvůli tomu sexu), ale že to zkusí. Rozhodl jsem se, že půjdu cestou bez výčitek a budu se snažit ženu jen překvapovat.
Patrik R.
PhDr. Jitka Douchová
Přecházím na poslední část vašeho dotazu.
nevěra
1. část: Dobrý den, asi před 4 týdny jsem zcela nechtěně zjistil, že je mi žena nevěrná.
S několika kratšími rozchody v začátcích (byl jsem první partner) a jedním asi 1 rok trvajícím cca po 10 letech známosti jsme spolu již 25 let (žena ještě nebyla plnoletá a já byl o pár let starší). Máme jedno školou povinné dítko, ze kterého máme oba radost, a dá se říct, že nás drží pohromadě. Měli jsme se vždy rádi, i když po sexuální stránce to nebylo nikdy nijak horké. Paradoxně, největší sexuální výbuchy byli po návratech z rozchodů. Jinak byl sex s dlouhými časovými intervaly, které se do dnes velmi prodlužovaly. Vždy jsem si to omlouval, že na to žena zas tak moc není, když si o sex „neřekla“ sama a bylo to, dá se říct, jen na mě, jestli do sexu ženu dotlačím. V současné době spolu jen žijeme, jezdíme se synem na dovolenou, na víkendy, ale jinak se hádáme, já jsem každý den v hospodě a domácnost asi trochu zanedbávám oproti dřívějšku.
Patrik R.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Patriku R., než přejdu na další dvě části vašeho dotazu, jen krátká poznámka - to, že se sexuální dynamika ve vztahu vždy posílí po návratu k sobě, není paradox, ale zákonitost :-)
nevěra
Dobrý den, potřeboval bych radu. Před dvěma měsíci jsem se sblížila se svým bývalým kolegou. Došlo to dost daleko, manžel mi přečetl mobilní telefon a na vše přišel. Uvědomila jsem si, co vše bych ztratila, mám ho moc ráda, máme spolu dítě, poměr jsem okamžitě ukončila. Manžel mě nejdřív chtěl vyhodit, sprostě nadával, ale nakonec to neudělal. Bohužel, se to vrací nadává mi, dokonce před dítětem. Teď již nenadává, ale připadá mi že sklouzl do depresí. Mohla byste mi prosím, poradit, jak bych mu mohla pomoci, o poradně nechce ani slyšet, prý mu nepomohla ani v předchozím manželství. Děkuji.
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Anno. Provalená nevěra mívá na začátku dalekosáhlé důsledky na psychice toho, kdo byl podveden/podváděn. Je narušena bazální důvěra ve vztahu. Patrně jste se ve svých projevech k manželovi v oné době změnila, proto vám lustroval telefon. Nevím, co se dočetl, ale musel to pro něj být prvotní šok. Ono se to časem zklidní a srovná, ale nebude to hned na lusknutí prstu. Manžel se s tím musí vnitřně vypořádat. Buďte trpělivá a snažte se mu porozumět. Na vaší straně by měla být láska k němu, o níž píšete, viditelná. A ještě jedna věc - jedná se o kolegu, tzn., že pro manžela musí být velmi těžký fakt, že se s kolegou na pracovišti stále potkáváte. O tom byste s manželem měli mluvit.
nevěra
Dobrý den, několik měsíců udržuji vztah/nevztah s ženatým kolegou. Pro něj podle jeho slov sexuální, z mé strany jsou i city, i když jako trvalého partnera bych ho nechtěla, stejně moc stojím o to, aby ke mne také něco cítil a chci s ním trávit čas. Nicméně, momentálně bych potřebovala radu, jak se připravit na zátěžovou situaci, kdy k nám do podniku nastoupí jeho manželka. Setkání s ní je mi hodně nepříjemné (výčitky?) a za měsíc tomu budu muset čelit denně? Prý je i hodně žárlivá. Tuším, že budu ve stresu, protivná, nepříjemná a obrátí se to proti mne; stejně si se svými negativními pocity budu muset poradit sama. Předpokládám, že ani já ani on se nebudeme chovat stejně jako teď. Nemám možnost, jak se tomu vyhnout, zvažovala jsem i hledání nové práce, ale mám svoji práci i lidi kolem ráda a nechci o ně přijít a jít do další nejistoty. Můžu se nějak obrnit, připravit, abych situaci dokázala ustát bez výraznějších emočních výkyvů? Mám z toho velký strach. Děkuji za váš čas, Katka.
Katka Z.
PhDr. Jitka Douchová
Milá Katko Z. Jste ve vztahu/nevztahu emočně zaangažovaná. Takže nejde jen o sexuální nevěru, jak to za sebe deklaruje přítel/kolega. Můžete si připravit jakýkoliv obranný scénář, ale nejsem si jistá, jak to zvládnete, jestliže jste zamilovaná. Najednou budete svědkem jejich kontaktů , komunikace, atd.  Obrnit se tedy musíte, ale mám pocit, že to povede ke konci vztahu. Jestli on nelže, je to pro něj románek, chrání si tím své manželství. Ale pro vás je to něco víc, proto je celá situace nakonec možná dobrou příležitostí, jak vše ukončit, aby se vaše city k němu neprohlubovaly...
nevěra
Dobrý den, žiji v partnerském vztahu 11let, jsme oba rozvedení. Partner má velkou zálibu v sexu s jinými ženami, flirtování je u něj denním chlebem. Zdánlivě se s tím nedá žít, ale můj cit k němu je hlubší, než jsem si myslela. Opustit jej nedokážu. Pikantní na všem je, že on se brání útokem typu, "každý chlap zahýbá a kdo to nedělá, je pokrytec". Často onanuje před pc a to i v práci. Má samostatné pracoviště. Ptáte se jak to vše vím? Jednoduše mi o tom povídá . Dnes mu dokonce prostitutka psala sms. Nějak to přestávám chápat - asi bych měla odejít...:-( - otázka upravena poradcem
Adriana
PhDr. Jitka Douchová
Adriano, každý máme své meze tolerance a pokud je něco opravdu problém, musíme zvažovat, zda prožívaný problém vyvažuje bonusy ze vztahu. Opustit jej nedokážete, ale trápí vás to. Kdybychom spolu seděly v rámci partnerské terapie, rozebraly bychom to spolu více a hledaly spolu možnou strategii. Každopádně si myslím, že vás má partner příliš jistou a velmi snadno vás utře tak, že má zase na nějakou dobu klid. To fér opravdu není...Měla byste vyvolat i vy jeho žárlivost a zpozornění, nemyslíte? Měl by o vás začít bojovat.
nevěra
Dobrý den,mám problém a stále se mi honí hlavou mě je 39let manželovi 43let.Před 4lety mi byl nevěrný nejspíš zailovanný měli jsme manželství nadálku kvůli práci.Před nevěrou nám sex fungoval stačilo se přitulit a bylo,ted po nevěře sex 1x za měsíc.Jsme spolu 21let,doteky jsou pusy při odchodu do práce,,vyžaduje tulení když i lehne,obímá mě i přes den prostě vše.Jen sex už 4roky takhle strašně krytickej.Já už v sobě cítím napětí jsem tedy už od 35let bez kvallitního sexu v nějaké normě.Mám pocit že on je ten který mě k tomu potřebuje nějakým způsobem dohnat být nevěrná.Příjdu si jak domácí kuchařka a uklizečka.Nevím co si myslet sex nám vždy fungoval na 110% ted je to žalosné 1x měsíčně a sex je po nevěře jak když už máme ona umělé klouby.Třeba jte se s tím setkala ve své praxi po nevěře.Děkuji za odpověd
Valentýna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Valentýno. Ano, setkávám se s nejrůznějšími důsledky nevěry, v jejích nespočetných formách. Manžel byl zamilovaný, jak říkáte, ale důležité je, že potřebuje mazlení, něžné doteky. Jakoby se utvrzuje v tom, že k sobě jako partneři patříte. Nevím, jestli 4 roky prochází stádiem smutku po mimomanželské přítelkyni, nevidím do něj, do toho, jak to má. Každopádně kontraproduktivní je tlak na častější sex, to jej spíš odradí, než že by to pomohlo. Ten, kdo chce víc, si musí většinou počkat na toho, kdo má nižší potřebu. Může to vše spočívat i v jeho sníženém sexuálním apetitu, aniž by to byl důsledek jeho bývalé krátkodobé zamilovanosti. Chtělo by to vytvořit inspirativní nové prostředí pro váš vztah, nové zážitky, radosti. Sdílení toho, co vás oba baví a co vás vždy spojovalo, a pak by se vše mohlo obnovit :-)
nevěra
emilka 3část- omlouvám se, ještě bych chtěla dodat, že se ke mě choval i chová hezky, mrzí ho to, ale nedokáže o tom se mnou mluvit. Když brečím a jsem smutná, sice mě pohladí, popusinkuje, ale neptá se jestli je mi líp, nemluví o tom. I já se k němu chovám jako kdysi, potřebuji s ním být v kontaktu, ráda ho hladím, pusinkuji nebo se třeba jen držím za ruku, ale už mě to tak netěší emilka
emilka
PhDr. Jitka Douchová
emilko, vše jsem již napsala v předchozí odpovědi. Chce to čas. A - on se nemůže ptát, jestli je vám již lépe, ví, že by slyšel něco jiného, než by si přál. Bojí se, ale oba se chcete a to je základ.
nevěra
Emilka 2část. A já se trápím, brečím, nechápu to, myslím na to...deptá mě představa, že se k ní choval jako ke mě, jakmile je ke mě milý a něžný. Chci s ním zůstat, ale už to není ono, z mé strany. Nejsem šťastná a ani spokojená, nevím jak se s tím vyrovnat a žít normálně dál. nevím jestli je bezcitný, spíše ovlivnitelný a asi to neuměl ukončit, když vyhrožovala seberaždou. děkuji za odpověď emilka
emilka
PhDr. Jitka Douchová
Řekla bych, že jsem již vše napsala. Teď procházíte další krizí poté, co vy vše víte. Ale nesrovnávejte se s tou paní, nepředstavujte si, co spolu dělali. K čemu to bude? Máte před sebou cestu, odpustit mu. Bude to delší proces, ale určitě úspěšný. Nemluvte s manželem o tom všem tak moc, to byste se vyčerpali oba. Navrhuji vám individuální psychoterapii, vygooglete si partnerského psychologa v okolí vašeho bydliště. Tam se budete cítit uvolněně, budete se moct vyplakat, vše ze sebe dostat, a ještě získat nejen naslouchání nezávislého profesionála, ale i jeho doporučení, společné úvahy vás a psychologa. Určitě vám to moc pomůže, a pak ve finále i vašemu vztahu :-) Držím palce.
nevěra
Dobrý den - mám 48let a manžel53. Jsme spolu 11let, děti spolu nemáme. Před 4měsíci jsem přišla na jeho nevěru. Trvala asi 4měsíce s naší společnou známou, tehdy čerstvou vdovou. Říkal mi, že jezdí do lesa-myslivec, ale jezdil 25km k ní, asi 1x14dní. Je o 5let starší než on a trochu ráznější a drsnější, než on snese. Ale měl u ní zřejmě víc lepšího jídla s masem a sexu bez ochrany. Nic jsem nepoznala, choval se ke mě stále hezky a mile, doma, před lidmi i před ní. Vyhrožovala mu sebevraždou, slibovala žejí nemusí dávat peníze, jen dva tisíce a pohodlný život na kavalci. Tvrdil jí, že nemá důvod mě opustit, ona na něj dost i hrubě tlačila.Řekla, že jeho rodina si na ni zvykne a jeho rodiče tady už dlouho nebudou. Mě důvod k nevěře nevysvětlil. Když jsem na to přišla, okamžitě bez váhání to ukončil a tvrdil, že je rád, a že jsem na to mohla přijít už dřív, byl by rád. On je rád, že je s ní konec, ona má nového chlapa, kterému koupila drahé auto. emilka 1část
emilka
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, emilko. O existenci nevěry manžela víte poměrně krátce, takže je to vše živé. Zdá se, že je manžel manipulovatelný a paní nad ním měla velkou moc - z toho vycházím, když popisujete, jak si oddechl, že jste to konečně zjistila. Ted jste ale důležití pro sebe vy dva, můžete se začít znovu objevovat, povídat si o tom, co si od vztahu představujete, co potřebujete vy, co potřebuje on. Argument o tom, že měl u ní víc jídla a maso? To mi přijde absurdní. Ta žena je pevná v kramflecích jen zdánlivě, její manipulace i vyhrožováním sebevraždou, zároveň sliby, že od něj finančně nic nechce kromě 2000,. Kč měsíčně? To je přeci absurdní. Nyní si koupila dalšího přítele autem. Uvědomte si, že je vnitřně slabá a nejistá, ale má osvojené vámi popsané manipulativní mechanismy. Nezlobte se ani na ni, ani na manžela. Myslete teď vy dva na sebe :-)
nevěra
Dobrý den paní doktorko. Jsem v koncích. Mám přítelkyni, jsem homosexuální pár. Náš vztah bych označila ze velmi hluboký a vzácný, řekla bych primo osudový. Jsme spolu 4 roky. Bohužel se stalo něco strašného. Před rokem jsem přítelkyni podvedla. Byl to největší omyl mého života, díky němuž nyní riskuji celý život, celou lásku. V této nevěře nebyla ani špetka lásky, byl v tom jen alkohol a má neskutečná hloupost, které jsem litovala od první vteřiny. Přítelkyně měla prý podezření, ale před týdnem mi řekla, že z ní láska vyprchala, pak se mě zeptala a já to přiznala. Nyní nevím co dál. Komunikujeme spolu, ale o jiných věcěch. Zůstávám bydlet doma a přítelkyně tomu dává prostor. Nic mi slíbit nechce a sama prý neví, jestli to zvládneme nebo ne. Odstěhovat se nemám kam, tak jsem v jiné místnosti a snažíme se to, zda si uvědomí, že jí chybím. Já teskním, hubnu, chřadnu a presto že stale doufám, tak z představy, že ji nebudu chybět umírám. Nenávidím samu sebe a lituji jak jen mohu. Děkuji Vám.
Rybička
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Rybičko. Silný a pevný vztah by měl jednorázovou sexuální nevěru pod vlivem alkoholu překonat. Pokud jste opravdu tak vzácně silná dvojka, musíte to spolu zvládnout. Vaše sebeobviňování je  sebedestruktivní, nikam nevede a nepovede. Svou přítelkyni milujete, máte si obě co dát. Stalo se to před rokem, to je opravdu hodně dávno. Pokud by vaše vzájemná krize měla trvat déle, obraťte se přímo na partnerského psychologa, s nímž budete moct vše probrat osobně. A hlavu vzhůru :-)
nevěra
po této události s emaily se manželka začala skutečně velice snažit, nicméně já už nebyl schopen důvěry, nabyl jsem přesvědčení, že má žena chce vše jen urovnat na oko, aby po návratu milence mohli vklidu pokračovat. Začal jsem žárlit, podezírat, manželce jsem začal lézt do soukromí, do telefonu atd. Vše se ještě zhoršilo, když se on vrátil ze zahraničí. Sice odešel z práce, tak že s mojí ženou primo nepracuje, ale odešel jen asi 300 m daleko. Často se hádáme, tak jednou týdně, jednou za čtrnáct dní, velice žárlím, podezírám ji, že si s ním znova začala (pokud to vůbec ukončili). Velice se trápím. Celý den myslím na to, jestli nejsou někde spolu atd. A vím, že tímto chováním ji jen odháním.
Martin
PhDr. Jitka Douchová
Vašemu prožívání toho všeho velmi rozumím, takže rozumím i vašim reakcím. Vyhodnocujete je správně jako kontraproduktivní pro obnovu vašeho vztahu, ale že žárlíte, chápu. Na vině je vaše vleklá partnerská krize, která trvala dle slov vaší ženy 2 - 3 roky. Ale mohla to být víc její obhajoba, než opravdu vnímaná realita. Jejího milence nepřebijete, každý z vás jste jiný, nemá smysl s ním v duchu soupeřit. Musíte si narovnat záda a dělat něco pro to, aby se manželka do vás znovu zamilovala. Co, to už nechám na vás :-)
nevěra
Dobrý den, před vice než rokem jsem přišel na nevěru své ženy s kolegou v práci. Po provalení nevěry, která trvala asi 5 měsíců mi řekla, že mně už 2 nebo tři roky nemiluje, že ke mně nic necítí, že za těch 10 let vztahu, co jsme spolu si nepamatuje nic hezkého. Pak, když se situace troche uklidnila, mi řekla, že potřebuje čas na to, aby se rozhodla co chce. Jestli zůstane s milencem, kterého miluje a on ji nebo bude sama nebo semnou. Její milenec odjel pracovat na 6 měsíců do zahraničí a manželka se asi po dvou měsících co odjel rozhodla, že bude semnou (její rozhodnutí bylo troche pod nátlakem, protože jsem už nedokázal v té nejistotě žít a něco budovat sám). Nicméně, mi nebyla schopna jistě říct, zda vztah ukončila nebo nikoli, odpovědi se vyhýbala. Po dalším měsíci jsem zjistil, že jsou stale v kontaktu, presto že tvrdila, že v kontaktu nejsou (oslovoval ji miláčku, lásko, psal, že ji miluje). To nás vrátilo zas na samý začátek.
Martin
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martine, nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění.
nevěra
Dobrý den, paní Douchová, je mi 50, manželovi 55. Jsme spolu léta a naše manželství bylo krásné. Před 4 měsíci jsem mu přišla na nevěru se sousedkou. Prošli jsme několika šílenými hádkami, byli vícekrát u psycholožky......manžel to přímo nepřiznal nikdy ale nepřímo to přiznal mockrát.... Teď se ke mně chová hezky, říká, že mě má rád, že rozhodně chce být jen se mnou, že jsem jeho jediná životní láska.....hodně se snaží a já tomu všemu chci věřit. ALE je odtažitý, myslím, že v sobě pořád něco řeší (možná i s ní), myslím, že ví, že udělal chybu.....Je ke mně milý ale chladný. Prosím máte zkušenost s odmilováváním? Můžu mu nějak pomoct? Jak dlouho může trvat než zvítězí rozum nad citem? Moc děkuji za odpověď.
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Zuzano. Obdivuji vaši toleranci a moudrost v tom, že jste hned nepřibouchla dveře, že do toho spolu chcete oba jít. Už to samo o sobě je velký krok směrem k vám dvěma, vašemu vztahu. Nepříjemné je, že jde o sousedku, tedy ji budete mít pořád na očích a bude vám to vše připomínat. Ale pokud oba chcete být spolu, zvládnete to. Je to pro vás bolestivé, když je manžel nyní sice snaživý, ale chladný. On si to musí v sobě přeuspořádat, a odmilování nějakou dobu trvá - každému jinak dlouho. Záleží na tom, jestli se u něj jednalo o citový vztah na prvním místě, nebo jestli šlo na prvním místě o sexuální nevěru. Vy mu můžete pomoct jen v tom, že to nebudete připomínat, vyčítat mu to. Měli byste znovu objevovat sebe sama, váš vztah, a rozvíjet jej ze stereotypu do nových kreativních věcí :-)
nevěra
S ní stále musí pracovat, ale tvrdí, že ho už nezajímá, ale ještě před 14 dny, než jsem na vše přišla byla u nás před domem si s ním popovídat. Nyní mi tvrdí, že s ní omezil kontakt pouze na pracovní věci, a opravdu když volá tak jí řekne jestli je to důležité a je odměřený. Přistoupil na všechny mé požadavky vůči ní. Jeho vztah ke mně je nyní hezký, jako na počátku vztahu. Volá mi, píše sms. Chce být u mě i plánuje věci se mnou, abychom společně trávili čas. Stále však nevím, zda mu můžu věřit. Jestli to na mě není divadlo je to pro mě zmatečné? Své obavy jsem mu sdělila, on mi sdělil, že ho ona nezajímá a že on má strach, že se vrátí domů a nebudu tam. Je vůbec možné se takto rychle pohřbít city k milence a náš vztah zachránit? Jak nabýt opět důvěry ve vztahu? Děkuji za odpověď
Ema pokračování
PhDr. Jitka Douchová
Emo, bude vám to trvat, než se vám důvěra vrátí, s tím počítejte. Ale sama jste psala, že jste procházeli déledobějším obdobím vzájemného odcizování se, hádky, nulový fyzický kontakt. Neřešili jste to včas a on to "vyřešil" vztahem s kolegyní. Ano, máte důkazy, bylo to vše, ale pokud se v tom budete oba "hrabat" dlouho dál, v ničem to nepomůže. Zkuste si stavět nový hrad vašeho vztahu, a tentokrát ne z písku, ale z kamene :-) :-) Moc vám držím palce - oběma
nevěra
Dobrý den,
s přítelem jsme 9 let. Před časem jsme se odcizili hádky, nulový fyzický kontakt. On si často psal se svojí kolegyní. Začala jsem mít podezření, že s ní něco má. On se tomu vysmíval. Po čase přišla od ní zamilovaná sms. Začal mi vysvětlovat, že se spletla. Poté jsem našla jeho deník, psal, že ji miluje. Tvrdil, že je to platonické. Prosil, plakal ať neodcházím ať ho neopouštím. Pak se ke mě choval moc hezky, řekl, že uděláme tlustou čáru a začneme znovu, že s ní už nemá nic společného.Poté jsem našla důkazy, že spolu měli půl roku poměr. Účtenky, faktury ze dvou hotelů, kdy mi tvrdil, že je na služ. cestě. Zhroutil se, brečel nadával si, zvracel. Říkal, že mi strašně ublížil, ale stále tvrdil, že se jí ani nedotkl. Pak jsem našla smsky, které potvrdil i sexuální vztah. Opět mě prosil, nechtěl mi říkat pravdu, aby mi ještě více neublížil. Chce jednu jedinou šanci, aby mě mohl už dokonce života udělat šťastnu, prý se stydí i sám před sebou. Pokračuji výše.
Ema
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Emo, jdu na druhé čtení.
nevěra
Tentokrát jsem celou konverzaci vytiskla a poslala i jejímu manželovi.....vím akorát, že dopis dostal, od té doby jsem o nich s nikým nemluvili...ostatní kamarádi o tom ví a navzájem o sobě nemluvíme...prostě přestali existovat, ale znali jsme se 10 let a mě se postupně vracejí všechny vzpomínky a společné chvíle, kdy jsem měla něco tušit....a vlastně jim dávala možnost se spolu vídat a i když mě i přátelé přesvědčovali, at si na to dám pozor, nechtěla jsem je slyšet......Přemýšlím, jestli je šance, že někdy zapomenu a budu moci žít zas v klidu a neprobouzt se každou noc ze špatného ale reálného snu.....Manželovi nic neříkám, slíbili jsme si že je to uzavřená věc, ale tolik se bojím, že se to může zopakovat a tím, že to budu dusit v sobě, zas bude hledat útěchu.........
Šárka
PhDr. Jitka Douchová
Šárko, to vše chce mnohem důkladnější pomoc, než v rámci mé internetové poradny, kde spolu nemůžeme mluvit. Nevím, jestli je šance, že někdy zapomenete, obávám se, že ne, pokud vše na ostro neotevřete, neproberete a pak díky mluvení o všem , neuzavřete. Jinak se to bude stále otevírat. Nejde dělat slepého v situaci, kdy jste konfrontována dlouhodobou nevěrou manžela s vaší společnou kamarádkou, členkou party. Pověstní kostlivci ve skříni existují a chrastí v té skříni do té doby, než se ona "skříň" vyklidí. Budou se vám vracet chvíle nedůvěry, nejistoty, podezření, to bude stále kalit váš vztah, budete každý reagovat na toho druhého v určitých situacích jinak, než jak by to bylo normální. Podle mého názoru potřebujete zpočátku pomoc partnerského psychologa, protože v přítomnosti objektivního nezávislého profesionála se o hodně věcech mluví konstruktivněji, než v soukromí. Pokud byste byli motivovaní a bydlíte v Praze či okolí, můžete se objednat také u mne. Informace najdete na www.jitkadouchova.cz
nevěra
Dobrý den, základní otázka, nevím jak zapomenout.....S manželem jsme spolu 12 let, z toho 7let manželé...máme 6 letou dcerku, která má od narození zdravotní problémy a vyžaduje dost času i to asi způsobilo, že jsem mu přišla na nevěru před 4 roky(našla jsem sms) slíbil,že to bylo jen bližší přátelství a že se to nebude opakovat...o 2 roky později jsem opět narazila na zprávu ve smyslu musíme si dát pozor něco tuší......a naposledy před půl rokem už to byli emaily které obsahovali slovo miluji tě atd...... vzala jsem dcerku a na pár dní jsem se odtěhovala..... Mám ho ráda a rodina pro mě znamená hodně, tak jsem is vše vyříkali s ní mi slíbil, že přeruší kontakt......nyní je náš vztah v pořádku, snaží se...ale já prostě nemůžu zapomenout a stále mám v hlavě spostu špatných myšlenek......nenapsala jsem asi základ, jednalo se o naši společnou známou a ženou jeho velmi dobrého kamaráda....už i kvůli němu a celé partě jsem se snažila to již roky před překonat...1č.
Šárka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Šárko, než budu reagovat, přejdu na druhou část vašeho vyprávění.
nevěra
Dobry den, pani doktorko,
jsem se svym pritelem jiz 5 let (ted je mi 21). Muzu rict, ze jsme meli (mame) velice silny vztah, kde nase laska byla opetovana z obou stran. Po trech letech vztahu jsem pritele "podvedla", kdyz jsem se libala s jednim klukem. Pritel to vzal jako podraz, ale v tu chvili jsem odhalila i pritelovu neveru, kterou mi tajit 2 roky. Oba jsme si rekli, ze zacneme "od znova." Vse bylo v poradku a my byli zase stastni jako na zacatku. Bohuzel jsem mlada a stale mi nejspis ve vztahu neco chybelo, ackoliv jsem si to nedokazala pripustit a doted nedokazu. Pritele jsem podvedla po 4,5 letech znovu a to, ze jsem mela sex s zenatym chlapem od dvou deti. Moc toho lituji a stale si to vycitam. Bohuzel jsem se sverila osobe a nejak se to dostalo na povrch a pritel se to dozvedel. Ted me nechce ani videt, slyset, nic. Bojim se, ze o nej prijdu, jelikoz ho stale miluji. A i kdybychom spolu zustali, bojim se, ze uz mi nikdy nedokaze verit a neodpusti mi to nikdy. Dekuji za odp. - otázka upravena poradcem
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie. Nevím, co vám mohu odpovědět či poradit. Jedním dechem říkáte, že přítele velmi milujete, zároveň i to, že díky vašemu mládí vám ve vztahu něco chybí - proto jednorázová sexuální nevěra s ženatým mužem. Jste spolu od vašich 16 let. je jasné, že vám scházejí nové impulzy, že intimita již není spojena s takovým množstvím vášně, jako dříve. Teď cítíte vinu a strach, jak a co bude ve vztahu dál, protože vám na vztahu a příteli záleží. Uvědomila jste si to hodně i díky tomu, že přítel odmítá komunikovat. Zkuste se dohodnout na měsíční pauze s tím, že se nebudete vídat, ale budete přemýšlet o tom, co pro vás váš vztah znamená. Přítel by měl vědět, že o něj usilujete a záleží vám na něm, ale pak to nechte v klidu. Za měsíc si dejte rande, kdy si řeknete, nač jste každý z vás přišli.
nevěra
Dobrý den. Jsem gay,miluju svého přítele,už dva roky. Ale za tu dobu mě 3 krát podvedl. Naposledy 28.12. a já se stím nemužu vyrovnat. A ani sním spát,ale stratit ho nechci i když mám na něj strašný vztek a i jeho omluvy mi nic neříkají . A ten pohled když jsem ho viděl s jiným mě pronásleduje ve dne v noci. ale miluju ho. Je to normální? ...krom toho že jsem gay... děkuju
karel
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, karle. Je to normální. Vyrovnat se s nevěrou, kterou vidíte na vlastní oči je strašně těžké a je to dlouhý proces. Jak to zvládnete, vám nikdo neporadí, je to na vás, ale i na něm. Zatím vám jeho omluvy nic neříkají, chápu, jste ve fázi odporu a zhnusení. Ale milujete ho, ono si to časem sedne. Nerozebírejte to s ním donekonečna, to by vašemu vztahu nepomohlo, ale mluvit byste o tom rozhodně měli, jen konstruktivně. Zda je nějaký důvod, nebo to byl epizodický exces pod vlivem alkoholu, který do vašeho vztahu nemůže reálně nějak více zasáhnout. Ale abyste se z toho mohl vypovídat, bylo by možná užitečné krátkodobě spolupracovat s partnerským psychologem. Ještě mě napadá, revanš by vám, myslím, nepomohl, kdyby vás napadala tato varianta...
nevěra
Mnohokrát jsem ji žádala, aby tak nečinila, ale vůbec mě nerespektuje. Je pravdou, že můj muž má v poslední době v práci neskutečně intenzivní tlak,otázkou je, jestli má přímý vliv na náš vztah.Já stále však váhám, zda-li z tohoto vztahu neodejít,nedokáži vyhodnotit, jestli se situace někdy zlepší. Nechci si nic vynucovat ani na něj tlačit, či mu něco vyčítat. Nevím, zda mu mám o svých pocitech říct, nebo mlčet a čekat co se bude dít, nebo rovnou manželství ukončit. Bohužel do toho všeho jsem neplánovaně otěhotněla, jelikož jsme věřící, dítě jsem nedokázala dát pryč. Manžel je šťastný a hrozně moc se těší, já to však tak vůbec nevnímám. Zkrátka nevím, jak dál, svého muže miluji, ale bolest, nedůvěra a pochybnosti činní své. Navíc nedokáži žít s pocitem, že už mě nemiluje, tak jako dřív. Tuším, že i pro něj to není jednoduché a možná by se nám oběma ulevilo, kdybychom to ukončili. 2.část
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Milá Anno, na konci píšete, že se jedná o druhou část, ale další část už ke mně nedorazila, pokud měl váš dotaz pokračování. Já myslím, že co se týče dítěte, tak zasáhl osud. Každý z vás se nyní "vyhrabává" ze svých bolestí, ale ten osud vám určil směr a to, že máte být spolu. Já věřící nejsem, ale takto to cítím. Manžel se k vám vrátil a spontánně jste počali miminko, aniž by to byl plán. Pokud se někdo někdy snaží o dítě, které by mělo být záchranou rozbitého vztahu v chronické krizi, tak je to špatně. Ale vám se to stalo neplánovaně a přirozeně nyní, to je prostě znamení, ne? :-) Kdybyste ze vztahu odcházela, byl by to únik a vy dva si sebe potřebujete vybojovat. Situace se zlepší, věřte tomu. Říkají mi to zkušenosti partnerské psycholožky po dobu 34 let. Překonaná nevěra leckdy manželství utuží tak, že už je nezlomitelné. Právě proto, že oba vědí, že když jim to za to stojí, tak si musí svůj vztah opravdu zalévat jak kytičku, aby neuschla :-) Moc držím palce
nevěra
Dobrý den paní doktorko,
už rok se snažím vyrovnat z manželovy nevěry, jednalo se z jeho strany o vztah, ke kterému se přiznal a dokonce od nás(máme dvě děti) i odešel. Po týdnu se však vrátil a od té doby je s námi, zda-li je s milenkou v kontaktu netuším ani nepátrám. Snaží se, je ke mne milý, trávíme spolu mnohem více času než dříve, komunikujeme spolu mnohem více než v předchozí době, když usínáme, držíme se za ruce...ale je tu ale, já nemohu zapomenout, pořád mě to bolí a nepřidává tomu ani ta skutečnost, že se necítím být milována...V jeho pohledu se ztratila ta jiskra lásky a touhy,se kterou si dřív na mě díval, co se týká sexu, musí být iniciativa z mé strany, nikdy né z jeho. Mám velké pochyby, vnímám to celé jako vztah z rozumu. Do toho moje máma, která neustále mému manželovi vyčítá, co provedl, pitvá se v minulosti , a nevím z jakého důvodu, ale řekla mu, že i já někoho měla, což je lež,ale podařilo se jí nabourat už tak křehkou důvěru. 1.část
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Milá Anno, dobrý den. Začnu možná koncem vašeho vyprávění a otazníkem nad tím, jak může vaše matka vstupovat do vašeho manželství. Pokud nemá hranice v sobě nastaveny ona, musíte jí je nastavit vy. Ona za vás v dobré víře bojuje, aby si manžel nemyslel, že jste chudinka, která je odkázána jen na něj, ale na to nemá právo. Je toho na vás tedy opravdu hodně. Zvládnout matku, která dělá kroky bez vašeho souhlasu, budovat znovu vztah s manželem, kde nevíte, jaká je jeho motivace a bojíte se, že je tam více rozum, než city, atd. Ale víte. Pokud byl manžel ve vztahu a zamilovaný, dokonce se dobrovolně přiznal a snažil se o odchod, který nakonec nezvládl, tak je to pro něj nyní nějaké mezidobí. Emočně s tou ženou nejspíš rozloučený ještě být nemůže, bude to trvat nějaký čas. Ale poctivě se snaží najít nazpět to, co vás dva k sobě pojilo a pojí. Věřte tomu, že to je dočasný boj mezi rozumem a citem. Až se vše ustálí, může být váš vztah mnohem pevnější a silnější, než předtím. Protože si jej znovu vybojováváte. Jdu číst druhou část...Ale jste skvělá v tom, že po ničem nepátráte!
nevěra
Dobrý den, s manželem jsme spolu již 10 let (nám je 30), z toho 4 roky svoji. Máme stabilní zázemí, zaměstnání i vztah je téměř dokonalý. Plánujeme rodinu. Manžel má ale potřebu si něco dokazovat a flirtuje se svými mladými kolegyněmi. Jezdí s nimi často na týdenní služební cesty, kde nevím, co se děje. Jednou za čas začnu mít špatné tušení, začnu ho více sledovat a ve finále zjistim, že je zase nějaký objev na obzoru. Už dvakrát to bohužel dopadlo špatně a na nevěru jsem mu přišla. První byla jednorázovka, ta druhá, cca před 2 lety byla delší záležitost. Na chvíli jsem se od něj odstěhovala a on se omlouval, sliboval a přísahal, že me hrozně miluje a nikoho jiného nepotřebuje a že se to nebude opakovat. Tvrdí, že ve vztahu je vše v pořádku. Když mu podezření řeknu, nikdy se nepřizná, zapírá a dělá ze mě hysterku, Přizná se mi až pod tíhou konkrétních důkazů. Pak je více opatrný. Já ho miluji a vztah máme krásný, ale nevím jak dál. Zda zajít do poradny, nebo ho prostě opustit .
Alice
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Alice. Opustit ne, pokud jej milujete, ale zavdat příčinu k jeho žárlivosti ano. Jste spolu od vašich 20 let, je nevybouřený a hledá nové experimenty, byť vaše manželství vnímá jako jistotu, na niž sází. Tak mu ten pocit jistoty tak trochu vezměte......Měl by si uvědomit, koho má doma, měl by o vás neustále tak trochu bojovat. Nejste inventář domácnosti, jste žena, která nemusí jen pátrat po nevěrách manžela a podnikat kontroly. Jste žena, která se také může rozhodnout experimentovat. Neříkám, že byste se měla dopouštět nevěry, po niž netoužíte, ale můžete se více věnovat mnoha dalším oblastem života, než je jen manželství a práce :-)
nevěra
2.dil vim ze je to nedokoncena nevera muz priznal ze udělal svoji zivotni chybu ze si ted uvědomuje vic jak me moc miluje a deti ...ze nechtěl uklizit na se mu vztahu bral to jako reseni našeho problemu a prosi o druhou sanci.Vyznava mi lasku atd Ja jeho take bezmezne miluji ale ta vidina toho ze by mi ho dotycna mohla sexem odvést je neunosna.Tvrdi mi manžel ze sex a laska jsou dve rozdilne veci ze u muzu je to jiné a ze skratka miluje jen me a nechce bezemne a deti zit.Jen ze udělal chybu a nekoukal na nasledky.Vidim na nem ze když ja placi je nestastny....rikam porad ze na to nakopl o jiným smerem ze on si uvědomil hodnotu rodiny a me to ukázalo ze sex ve vztahu je dulezity.Jsou dny kdy nam je krasne tak jak bylo driv ale jak mile si na to vzpomenu ttrpime tym oba .Nevim jak s toho kola ven ...moje duvera nemela mez a ted je takova pul na pul.Muz mi nedava sebemensi podmety k neduvere...ale ten cerv tu skratka je a vy vola ve me pocit co když ji nekde potka.Vsechny pocity muz vi
jira
PhDr. Jitka Douchová
jiro, když vás manžel do toho namočil, tak se teď musí snažit o vás bojovat. A vy se snad za nějakou dobu s tím smíříte. Určitě nezapomenete, časem možná odpustíte. Smíření, zapomenutí, odpuštění, to samo o sobě má každé jiný význam a jsou to fáze, které nastávají po tom, co se stalo vám. Každopádně pozitivním zúročením je, že jste obnovili intimní život, že víte, jak moc se máte rádi. To je přeci velmi důležité vědět, leckdy na to v běžném shonu letu zapomínáme a vnímáme partnerství jako samozřejmou danost. Ale ona to samozřejmost není...
nevěra
Dobry den mam problem před pul rokem se mi muz priznal ze neunesl nasi krizi po sexualni strance a ze po dobu 9.mesicu kdy nas problem byl selhaval v tom ze si nechaval sexualne uspokojovat od nasi zname.Libani oral ni sex ale k sexu nedoslo ve chvili kdy melo si uvědomil co dela a byl nervozni.Moc toho lituje place prosi tvrdi ze bez rodiny nemuze byt.I ja ho vel mi miluji ne mohu bez něho zit to same tvrdi on me ze v tom nebyli city jen to bral za reseni našeho problemu ale ze nas nikdy nechtěl opustit ....nic tam ne hledal jen sve potřeby. Musim podotknout ze nas vztah je zavidihodny a do te chvile nez mi to rekl jsem nic takového netušila.Jen vim ted ze byl mezi nami sexualni problem unava s prace gyn.problemy.Ani na vteřinu nas to nerozdelilo...skratka nebojujeme o to byt od sebe ani si to nedokazeme predstavit ale ja mam v sobe porad tu zradu placu muj muz semnou moc toho lituje snazi se I ja se snazim paradoxne nam to vyresilo sex. zivot...ale ta bolest tu porad.
Jira
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jíro. Vaš muž dle mého selhal hlavně v tom, že se vám se svým tajemstvím svěřil, neunesl sám své svědomí a podelil se o ně s tím, koho má rád - s manželkou. Je to od něj nezodpovědné, měl si to vyřešit se sebou sám. Ale už se stalo, takže se teď trápíte i vy. Tak oba víte, že jste procházeli krizí a snažíte se ji řešit. Že se váš sexuální život zkvalitnil, není paradox, ale častý důsledek odhalené nevěry. Jdu číst druhou část vašeho dotazu.
nevěra
Dobrý den,

je mi 36 let, s manželem máme 4 děti, nejmladší má dva roky. Nedávno mi přiznal, že přes dva roky měl vážný vztah s o deset let mladší milenkou. To znamená, že mě začal podváděl, když jsem byla těhotná. Předtím už nám to dlouho nefungovalo. Několikrát jsme se bavili o rozvodu, ale máme spolu hypotéku a manžel dost visí na dětech. Naposledy s milenkou byl jen pár dní před jejich rozchodem. Řekl mi, že se chce víc podílet na péči o děti, přes týden s námi obvykle nebyl, jen o víkendech, přespával u své rodiny většinou. Řekl mi o koho jde, že s ní chtěl žít, už spolu chystali byt, ale nakonec ho potřebovala jeho rodina, prý spolu mluvili i o dětech. Tušila jsem, že někoho měl, ale ne že tak dlouho a až do teď. Cítím se ponížená, bolí to. Nevím, co mám dělat.
Vladka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vladko. Ve 36 letech máte 4 děti? To musí být velikánský zápřah jak pro vás, jakou jejich matku, tak pro váš vzájemný vztah. Nechci si pouštět fantazie na téma, proč si našel manžel o 10 let mladší milenku, to by vám v ničem nepomohlo. Jako důležité ale cítím, že vám to nakonec sám přiznal, aniž byste vy tušila. Vlastně vám řekl o své krizi, o přemýšlení o rozchodu a začátku nového života s někým jiným.Je otázka, jestli se tím sdělením chtěl někam k něčemu  odrazit, nejspíš k budování něčeho společného mezi vámi, nebo si potřeboval ulevit a svěřit se vám jako malý kluk své matce. To nerozseknu od stolu, nemám právo  nic a nikoho soudit, protože do vašeho vztahu nevidím, netuším, jestli jsou všechny 4 děti plánované. Myslím, že hodně lidí, kteří budou nyní číst váš dotaz, manžela zcela jednoznačně odsoudí, ale ono to není tak jednoduché. Měla bych chuť také říct na prvním místě, že se jedná o nezralého a totálně nezodpovědného člověka. Ne kvůli tomu, že měl milenecký vztah, ale kvůli tomu, že ve vašem věku jste spolu vy dva vytvořili takto velkou rodinu. Důležité teď ale především je, jak se cítíte VY. Váš pocit ponížení a bolesti. S tím se budete dlouho vyrovnávat, a je důležité, jak s tím budete pracovat vy, jak manžel. Podle mého názoru jednoznačně potřebujete svou bolest a pocit ponížení, který je oprávněný, probírat s profesionálním partnerským psychologem, abyste to ze sebe dostala...Udělejte to. A manžel mezitím nebude fungovat v rámci jeho původní rodiny, ale bude se věnovat vašim 4 dětem...
nevěra
Dobrý den,paní doktorko mám partnerku 16 let se kterou mám jedno dítě.Ona si před rokem našla přítele v době kdy jsem byl nemocný se srdcem prý z důvodu že se bála že tu po mně nic nezůstane.Jak tvrdila měl to být jen úlet ale přerostlo to prý v lásku.Chtěl bych náš vztah zachránit. Snažím se ji vytvářet příjemné prostředí doma,nová ložnice,koupelna ale ona nadále navštěvuje jeho i když jen zřídka.Vím že mi přestala důvěřovat a já nevím jak si její důvěru obnovit.Její milenec je nemajetný a co jsem zjistil stále jen slibuje budoucnost ale zatím se k ničemu nemá.Musím napsat i to že podobný problém jsme měli před sedmi lety ale v tu dobu jsem měl milenku já se kterou jsem ukončil vztah pro to že o mne partnerka začala mít zájem který mi ve vztahu chyběl.Poraďte jak získat zpět důvěru kterou jsem ztratil.Ona tvrdí že neví jak z toho ven a že ji mám dát čas aby to vyřešila.Děkuji za radu
Martin
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martine. Nejdříve bojovala partnerka o vás, nyní jste to vy, kdo bojuje o ni. Nejistotu máte v sobě oba dva, nedůvěru taktéž. Partnerka nejspíš sedm let vydýchávala vaši nevěru, nevěřila sobě, jako ženě, a pak si nejdřív zkusila románek, který ji ale přerostl.Tato poradna je příliš "krátká" na to, abych vám mohla nabídnout něco opravdu účinného - potřebuji toho vědět o vývoji vašeho vztahu mnohem víc, aby to mělo smysl :-) Jste oba v situaci, kdy potřebujete pomoc zvenčí. Ten čas partnerce dejte, ale mělo by to mít nějaká pravidla. A asi byste zatím každý z vás potřeboval individuální péči partnerského psychologa - nemyslím párovou terapii, na ni asi nyní nejste zralí.
nevěra
vyřešila po svém - taky už podruhé v životě, od prvního partnera jsme odešla taky tak, že jsem si našla jiného. Ale tady to bylo o něčem jiném - volala jsem o pozornost a o partnerství. A pak jsem sklouzla k něčemu tak podému - okouzlilo mne tehdy jiný muž, byl milý, naslouchal - stalo se...partner na nevěru přišel a vyhodil mne i s dětmi z domu - v prvním návalu vzteku - byla jsme bezradná, bez práce a bez příjmu, protože všechna moje aktivita se točí okolo jeho formy, a tak mi samozřejmě zakázal pracovat - pak se mu vše rozleželo, promluvili jsme si - KONEČNĚ PO DESETI LETECH VZTAHU - a na chvíli to vypadalo jako pohádka, přerušila jsem kontakt s novou známostí...jenže nastalo ochlazení, návat do starých koejí - vstát, vypavit děti do školy, práce od 8 do 18 domácost a večer postel se zády ke mně, mezi námi metr místa a prázno...pak jsem ale zabředla do toho, že jsem milencivše potřebovala vysvětlit - ublížila jsem i jemu, pokud vím, špatně to nese, že jsem se vrátila k příteli a bylo odhaleno, že si píšeme a další kolo nedůvěry...a vím, že mám největší vinu, zpětně si uvědomuju, že to všechno bylo jen hlopé volání o pozornost a boj o lásku, bohužel tím nejhorším způsobem aký jsem mohla zvolit. Cítila jsem se v právu a teď se cítím tak na stoupnutí před vlak. Kvůli dětem vím, že nesmím. A taky vím, že už nikdy nebudu mít hodnotu ani takovou, jakou jsme měla kdy předtím - natož, abych byla místo "matky jeho dítěte a spolupracovnice" taky manželka...tou už se nestanu nikdy - a když tak přemýšlím - vlastně to nikdy nechtěl udělat, tak bych se tak jako tak nestala...jen šlověkem jsem mohla zůstat dál, e hnijícím bahnem - otázka upravena poradcem
Lea2
PhDr. Jitka Douchová
Leo, okamžitě se objednejte k psychologovi, vaše pocity a vztah k sobě samotné, to vše je varovné. Já vám s tím na dálku nepomůžu, to chce dialog s psychologem face to face. Držte se, a objednejte se hned, jak si přečtete mou odpověď. Držím palce.
nevěra
Asi se zeptám potisícáté na to samé - ale jak mám překonat nevěru? Svoji nevěru? Neumím odpustit sama sobě a po něm chci, aby to udělal on? Za každou životní situací vidím své selhání, za každým proneseným slovem osten nedůvěry. Deset let vztahu jsem zničila jen kvůli tomu, že se mi zdálo, že nemám u něj pochopení, dost lásk, sexu. Vím, že já jsem na vině a že nesu zasloužený trest a vinu. Jen nevím, jak si začít sama sebe vážit. To, že to on nedokáže je evidentvní, i když se o to asi moc snažil. Zažil to už poněkolikáté a tak je na tyto věci citlivý. A já udělala přesně to, co udělala ta přede mnou...lituju. Vrátit čas neumím a nevím jak dál.
Už několik let se snažím to řešit - má firmu, jejíž jsem bez papírů součástí a našim světem se stala právě ona - vše se nakonec stočí kolem firmy. Chápu ho, snaží se zajistit děti i mne. Před čtyřmi lety jsem se snažila vše řešit s odborníkem, on odmítl spolupracovat a nechtěl nic řešit, ani slyšet. A tak jsem to já ...
Lea
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Leo. Toho odborníka teď potřebujete také, začněte s ním spolupracovat opět. Potřebujete sama sobě odpustit, a ne se pořád bičovat pocity viny. Sama říkáte, že nevěra na vaší straně byl důsledek toho, že jste nebyli příliš spolu - kromě toho pracovního.Je to tedy věc vás obou a nepřemýšlejte tolik o vašem selhání, jako o možnosti opětovného sblížení. Jdu na druhou čast.
nevěra
Dozvěděla jsem se,že mi byl partner nevěrný (našla jsem fotky milenky+videa z večírků s kamarády,kde se s milenkou k sobě náramně měli).Stalo se to už před 1/2 rokem,ale teprve nyní jsem zjistila,že spolu měli sex.Byl mimo ČR a jak se vrátil psali si zamilované zprávy,až se to provalilo,nechal toho.Byla jsem tenkrát také na dně.Asi za měsíc začal psát znovu,ale tvrdil,že pro něho znamená jen takový únik.Ona není z ČR,takže vím,že se už neuvidí,ale stále na to musím myslet.Hrozně mi ublížil.Nemůžu za vším udělat tlustou čáru,jak by si přál.Pořád se v tom plácám a vybavují se mi jejich společné chvíle,stále útočím jaké to bylo a proč to udělal.Cítím se ponížená.Připadá mi,že o mě moc nebojuje,ačkoliv chce zůstat se mnou.Jen mě ujišťuje, že už to neudělá,ale důvěra je pryč,vůbec mu nevěřím a stále ho podezírám.Nevím jak se zbavit těchto příšerných pocitů, pláče,žárlivosti,vzteku a poníženosti v sobě.Jsme spolu 10 let a máme spolu dítě.Nevím zda mu dokážu odpustit.
Petra
PhDr. Jitka Douchová
Milá Petro, chápu vás. Je to vždy hodně těžké a ponižující, s pocitem zrady vašeho vztahu. Ale na druhou stranu to nebyl vážný paralelní vztah, byl to krátký únik, říká se tomu "rekreační nevěra". Mnohem horší je, když se jedná o opravdový vztah. Největší chybou je, že se vyptáváte partnera na detaily. Nechtějte nic vědět, ubližuje to a hůř se na to pak zapomíná. Přemýšlejte spíš nad tím, jak to udělat, aby o vás partner musel bojovat. Znamená to - nebýt vyčítající, ale spíš nedostupná, možná můžete vyvolat jeho žárlivost. Neměl by si vámi být tak jistý, jak je... A vy se držte, chce být s vámi, tohle byl krátký úlet, NIC VÍC...
nevěra
Dobrý den,
Bude to skoro rok, co se ukázala manželčina nevěra. Jsme spolu 10 let a máme dvě děti 6 a 10 let. Po tom co jsem se vše dozvěděl, byla manželka rozhodnuta odejít, nicméně si dala čas na rozmyšlenou a rozhodla se zůstat. Po poměrně dlouhém čase se začala situace uklidňovat a postupně jsme si k sobě našli cestu zpět. Dá se říci, že alespoň z mého hlediska a troufám si říci i z jejího, alespoň to tvrdí a svým chováním i dokazuje že je spokojená. Bohužel Já se s tím nějak neumím poprat, chodíme spolu k psychologovi, nicméně mám blok který nedokážu uspokojivě odstranit. Manželka se rozhodla zůstat s námi, nicméně vzhledem k tomu, že s bývalým milencem pracují a mají spousty podobných témat, trvá na tom, že spolu zůstanou přáteli. I přes to, to že se mi to nezdá úplně v pořádku rozhodnul jsem se, že budu bojovat a že postupem času snad dojde ke zlepšení. Bohužel se tak u mě nestalo. tím že jsem poměrně často konfrotnován, právě s ním, nemohu se nějak neustále nadechnout a povznést se nad tuto situaci a jsem stále ve střehu. I když mi denně manželka dokazuje opak nemůžu za tím vším udělat tu správnou tlustou čáru abych se k tomu nevracel. Je vůbec možné, z m strany situaci strávit tak, aby mi jeho blízkost u manželky tolik nevadila ? Podotknu ještě že po tom co se manželka rozhodla zůstat s námi, byla reakce milence, že to respektuje, ale počká si. A já teď vidím je jak se snaží a dělá vše, aby jí byl alespoň na blízku a manželka to v rámci přátelství a pracovních záležitostí akceptuje a možná i potřebuje. Jak se mohu nad tímto povznést tak, aby mi bylo lépe a neustále mi to její pochybení nepřipomínalo ?
Alex
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Alexi. Zpracováváte manželčin vedlejší vztah rok. Pro někoho to může být přespříliš dlouhá doba, pro někoho naopak. Chápu, že je pro vás velmi těžké to zvládnout, pokud se ona s ex milencem nadále vídají. Ale já bych na vašem místě stavěla na tom, že si k sobě nacházíte postupně cestu zpět, jak sám říkáte, a že jste se rozhodl o ni bojovat. Žádný boj se nemá vzdávat, když vám za to stojí. Chodíte do párové terapie, ale myslím, že byste pro sebe potřeboval i individuální terapii, kdybyste mohl o všem mluvit otevřeně bez manželky. To by ovšem musel být jiný psycholog, než ten váš společný...
nevěra
dobry den,jsem vdana a zamilovana do zenateho muze... ted zmenil praci a uz se mi ani neozyva... nema duvod se snazit,musel by me videt ve volnu,ne pri cestach domu...ale pul roku jsem zazivala okouzlujiciho,nadherneho spolecnika,ktery mi psal,ze me chce videt,ze mu chybim,ze je mu smutno a ze me ma moc rad... ano,klasika...je konec...ale jak se s tim srovnat? vnitrne to vim,uz jsem vybrecena a smirena,ale...porad cekam,ze se zase ozve...udela si hodinku cas a ja budu zase tam kde vzdy... v haji...jak zapomenout? odolat tomu vabeni? proc se to deje? jsem v manzelstvi tak nespokojena? manzel o nem castecne i tusi,protoze moje stavy byly neprehlednutelne...dokonce vi i o koho se jedna,sice nevi jak moc jsme se zblizili,ale vi...rekl,ze je to na me,ze když budu chtit,vzdy bude nejaky "tomas"...ja v podstate zadneho tomase nechci ani nechtela... jen...mel neco co manzel ne...je to pro zenu tak rozhodujici?! par hezkyvh slov,frazi....usmev,ktery podlomi nohy,ze se uplne ztrati? manzel je hodny chlap...stara se o me pres 22 let a vim,ze me ma rad....ten druhy... je i podle jeho slov hajzl na zeny... i tak...co zeny nuti dobrovolne prohravat? a vzdavat se jistot pro nekoho o kom VI,ze o ne doopravdy nestoji? co byste mi poradila? a memu manzelsvi? budu potkavat dalsi tomase? jsem tak... nenaplnena...nespokojená... i kdyz mam vlastne vsechno... je to nuda? stereotyp? nebo jen spatna volba manzela? - otázka upravena poradcem
kveta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, kveto. Půl roku jste zažívala okouzlení, v tu chvíli si člověk asi nedokáže uvědomit, že tato úžasná romantika má svůj začátek i konec, jen průběh mezi začátkem a koncem je různě dlouhý a různě intenzivní.. Lákal vás krásnými slovy, která chce slyšet každý, kdo už se v manželství nudí a podléhá stereotypu. Jak zapomenout? Jak "odolat tomu vábení"?  Není to úplně jednoduché, ale může to být impuls k tomu, abyste něco změnili ve vašem manželství. I v jeho rámci může opět dojít k vábení, pokud o to budete oba dva stát - říkáte přeci že "žádného Tomáše nechcete a ani jste nechtěla". Takže chyba je jev té nudě, kterou jste dopustili. Udělejte s tím něco :-)
nevěra
2/2 Ale tím bych ublížil i "nevinným" osobám - matce samoživitelce, sourozencům, atd. se kterými máme pěkný skoro kamarádský vztah. Nevím co dál, vím že si dále dopisují a občas se i potkávají, ale promluvil jsem si i s ním a přiznal, že to byla hrozná blbost, že jí vše vymlouvá a že je s ní pouze kamarád. Jediné co asi manželku zatím drží doma, jsou naše děti, o které nechci přijít, ale obávám se že je to asi trochu málo. Snažím se náš vztah "slepit", ale to bez její spolupráce asi nebude možné. Nevím ani kolik jí mám dát času (týden, měsíc, rok?), či zda se nemám raději na nějaký čas odstěhovat (bydlíme v domě s více byty - ostatní kromě našeho pronajímáme), který jsme pořídili společně napůl za svobodna). Když jsme spolu venku s někým, vše se zdá být v pohodě, ale jakmile přijdeme domů, nastává "hustá" atmosféra, i když se snažím být milý - odsekávání, úsečné odpovědi, atd. Slyším, že když konečně byla šťastná, tak jsem jí to zkazil a za to mně nenávidí. Děkuji za radu. - otázka upravena poradcem
Milan
PhDr. Jitka Douchová
Milane, románek vaší ženy s 19 letým klukem není až tak podstatný do budoucna v jejím životě, ale je varovným vykřičníkem v tom, že jste procházeli dlouhodobou partnerskou krizí, aniž byste si ji pojmenovali nahlas, a to nejspíš od narození druhého dítěte. V současné fázi nemáte šanci na sblížení, ona je plná okouzlení a ztráty možnosti v tom jet dál, vy jste podnikal kroky, které jsou sice zdánlivě logické, ale byly unáhlené z hlediska možnosti navázat na váš předchozí vztah, kdy jste se měli rádi, rozhodovali jste se pro vstup do manželství a pro děti. Tam byste se měli ve vzpomínkách vrátit, a na to po čase navázat. Vaše žena bude patrně dost emocionální a nemá teď moc smysl jí najednou "nadbíhat", nevěří vám to, a ani to nechce. Hustá atmosféra nepomáhá nikomu a ničemu, takže pokud máte možnost být na nějakou dobu v rámci domu v jiném bytě, bude to docela užitečné. Vypovězení nájmu milenci a jeho matce by nebylo k ničemu, manželka by vás leda nenáviděla ještě víc. Domluvte se s vaší ženou na pauze, která ale musí mít jasné pojmenování, k čemu vám bude dobrá, co díky ní získáte. Chce to zklidnění situace a emocí i díky času. Doporučuji spolupráci s partnerským psychologem.
nevěra
1/2 Dobrý den, jsme s manželkou (43, 40) již 12 let spolu a máme dvě děti (4,6). V nedávné době (cca 2 měsíce) si manželka našla milence (19), který dosud studuje a bydlí přímo v domě s matkou v námi pronajímaném domě. Když se celá věc provalila, řekla mi, že již 4 roky se mnou není šťastná, málo se jí i dětem věnuji. Že s ním se konečně cítí šťastná a je jí jasné, že to není dlouhodobý vztah. Zprvu (pár dní) jsem vztah toleroval, ale pak se věc (částečně mojí vinou) provalila u jeho matky. Ta mu okamžitě vše zatrhla, ale manželka mně začala nenávidět. Uvědomil jsem si, že jsem ji i děti opravdu zanedbával a snažím se věc upřímně napravit (nechci o ni, ani o děti, ke kterým jsem si našel během posledního roku cestu, přijít), ale pro změnu zase slyším, že to nejsem já a že podlézám. Neustále opakuje, že chce čas, že se doma necítí dobře, že se mně bojí (což nechápu, nikdy jsem ji nenapadl) a že pořád jenom myslí na něj. Řešením by asi bylo dát celé rodině (vč. milence) výpověď z nájmu.
Milan
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Milane, přecházím na druhou část vašeho dotazu...
nevěra
Uvažovala jsem, že i já si najdu jiného muže, a tak snad jako by odplatou utiším svojí bolest, ale nedokáži to. Chtěla jsem to řešit i s psychologem, bohužel v mém městě ti dobří mají přeplněné kapacity, šla jsem tedy k jednomu co měl volno, ale ten mi nesedl. Nevím, jak se zbavit těchto až obsedantních myšlenek, které mé opravdu vnitřně ničí. Můj muž velmi lituje toho, co provedl, a vím, že ho to taky trápí, a proto mu nijak nechci svoji bolest předhazovat ani vyčítat. Paní doktorko, existuje nějaký způsob, jak se této bolesti zbavit, jak bojovat s tímto démonem? Existuje popřípadě nějaká literatura, kterou byste mi doporučila? Děkuji moc Anna
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Promiňte mi, Anno, nevšimla jsem si, že na mne čeká vaše pokračování. Abych pravdu řekla, já už odbornou literaturu z oblasti psychologie příliš nesleduji, mám pocit, že toho mám se svými klienty tolik odžito a prožito, že se spoléhám na své zkušenosti a cit, tudíž nejsem rádce v literatuře, která by vám mohla pomoct. Stejně bych to spíš viděla opravdu na psychoterapii, ale ne s někým, kdo má co nejdříve čas, kritériem volby by mělo být, abyste si sedli a byli na podobné vlnové frekvenci - dobře to poznáte určitě z webových stránek, dejte si čas, nic neuspěchejte. Pokud jste z Prahy, nebo blízkého okolí, mrkněte na www.jitkadouchova.cz a můžete se objednat u mne - pokud by vám to konvenovalo :-)
nevěra
Dobrý den paní doktorko,
Před devíti měsíci mi manžel přiznal poměr se svojí kolegyní,dokonce se k ní i na týden nastěhoval, nakonec se však vrátil zpět ke mně a dětem. Chodili jsme na párové terapie, a postupně se nám podařilo zase se dostat do rovnováhy. Já mu odpustila, avšak bolest, kterou mi tím způsobil, stále neustupuje. Věřila jsem, že čas mi pomůže…ale stále se tak neděje, ráno se budím s bolestnou myšlenkou na to, jak mě obelhával, bolí mě myšlenky, že miloval a miloval se s jinou ženou a tyto myšlenky se mnou zůstávají až do večera, než usnu. Neustále se mi vrací okamžiky, slova, události…
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Milá Anno,je to pro vás velké trauma, protože manžel se nenechal přistihnout, ale svůj citový vztah vám přiznal aktivně sám, navíc se k přítelkyni odstěhoval, měl cíl, žít s ní. Na druhou stranu, když už toto udělal, a přeci se k vám nazpět vrátil, vypovídá to o hodně věcech. Nedokázal žít bez vás, bez rodiny, kterou jste spolu vytvořili, bez vašeho společného domova. Odpuštění je jedna věc, hojení bolavé jizvy je druhá věc, a těžká. Většinou to trvá rok, než překročíte první práh dní nové etapy vašeho partnerského života - po jeho návratu. Chodili jste na párovou terapii, ale vy byste potřebovala terapii i sama pro sebe, dopřejte si ji, pomůže vám :-))
nevěra
Dobrý den, moje žena si po 10ti letech našeho vztahu našla milence a oznámila mi že se rozejdeme (že chce žít s milencem). Nakonec jsme si vše vyříkali a zůstali jsme spolu. Ona ale s milencem dál udržuje kontakt. Nestýkají se, ale neustále si píšou a volají, probírají naše děcka, posílají si fotky, flirtují atd.. V podstatě si pořád přpadám podváděný. Žena mě ubezpečuje že o nic nejde, ale moc tomu nevěřím. Jak z toho ven ?
Vilda
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vildo. Možná si připadáte jako podváděný oprávněně, ale to já neposoudím, neznám podrobnosti. Viděla bych jako velmi užitečné, abyste se obrátili na partnerskou poradnu a začali tam dopad nevěry na váš vztah řešit společně s partnerským psychologem...
nevěra
Dobrý den,
asi před měsícem jsem podvedla svého přítele a vyspala se se svým nejlepším kamarádem. Přítel je přehnaně žárlivý a často jsme se hádali kvůli tomu, že se bavím s kluky. Hádky mě již nebavily a rozhodla jsem se, že se vzdám kamaráda a přestanu se s ním stýkat. Oba jsme jeli na stejnou akci a já mu tam řekla, že se již nemůžeme bavit, a že se vidíme naposledy. Oba jsme ten večer dost pili a nakonec jsme se spolu vyspali. Ihned potom mi řekl, že toho lituje, protože miluje jinou. A shodli jsme se, že budeme dělat, že se to nikdy nestalo. Jenže já toho nejsem schopná. Pořád na to myslím a nemůžu se s tím vyrovnat. Nemyslela jsem, že jsem schopná někdy někoho podvést. V noci nespím, stále je mi do pláče a špatně od žaludku. S kamarádem jsem od té doby nemluvila a i on mi chybí, protože se teď nemám komu svěřit a všechno dusím v sobě a přestávám to zvládat. Je nějaký způsob, jak se s tím lépe vyrovnat? Mám to říct příteli, i když vím, že by to znamenalo konec?
Klára
PhDr. Jitka Douchová
Milá Kláro. Mezi vámi a nejlepším kamarádem nejspíš muselo jednou něco vzniknout, bylo to tam nevyslovené, ale nachystané. Myslím, že dočasně jste o vaše přátelství přišli, to bude moct být obnoveno tehdy, kdy vás on přestane jako muž úplně zajímat, a naopak. Protože nějaká energie mezi vámi proudí...Příteli v žádném případě nic neříkejte, musíte to unést a zvládnout sama. Jaký existuje způsob, jak se s tím srovnat lépe? Odpusťte si to :-)
nevěra
Dobrý den paní doktorko. Asi před třemi měsíci jsem přišla na manželovu nevěru. Když jsem se ho na ni zeptala, nejprve koktal, ale potom vše přiznal. Slíbil, že vše hned ukončí. Asi dva týdny na to, jsem se dozvěděla, že nevěra trvala rok. Nemohu se s tím vnitřně vyrovnat. Nevím, jak se s tím vnitřně vypořádat. Manžel je pozorný, snaží se být milý, ale to byl i při nevěře. Jsme spolu 26 let a stále ho miluji, ale bolí to.Hezký den
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Evo. Neexistuje univerzální rada, jak se můžete vnitřně vyrovnat s nevěrou.Ale i když to bude znít jako klišé, věřím tomu,že "všechno zlé je pro něco dobré". Díky tomu, co se dělo, jste si oba dva pro sebe uvědomili, co pro sebe znamenáte, to uvědomění je určitě mnohem intenzívnější. Musíte teď více bojovat o váš vztah. Odpuštění vám bude nějakou dobu trvat, nezapomenete asi nikdy, ale můžete to pro sebe více vztahově zúročit tím, že to spolu překonáte. K tomu vám držím palce :-)
nevěra
Dobrý den, rád bych se poradil ohledně budoucnosti současné situace. Přítelkyně se opila a podvedla mě. Nestalo se to poprvé. Současně jsem si našel jinou partnerku ale ona mě ne a ne chtít pustit, všeho lituje a je ochotná pro to udělat cokoli. Situace byla taková, že jsme byli každý den spolu, ráno jsme spolu vstávali a večer usínali. Vše bylo ideální, vlastnictví mé společnosti mi poskytlo finanční nezávislost a spoustu volného času, mohl jsem si dovolit kupovat drahé kabelky, auta, dovolené. Najednou ovšem takový úlet. Je to u žen okolo 20 normální?
Tomáš
PhDr. Jitka Douchová
Tomáši, nemám ráda poměřování toho, co je "normální"...Úlety pod vlivem alkoholu se dějí, pokud nejde o vedlejší citový vztah, dá se to zvládnout, ale každý zvládáme nevěru, byť jednorázovou, jinak.I vy jste si někoho našel, máte to vlastně tak trochu 50 : 50, ne? Musíte si srovnat sám v sobě, co jste schopen zvládnout, proč vám to za to stojí, a nebo naopak :-)...
nevěra
Dobrý den, píšu, protože máme velkou krizi, ale na druhé straně se velmi milujeme a většina našeho vztahu byla jako pohádka:) Je mi 27 a přítelkyni 21 let. Jsme spolu rok a půl roku spolu bydlíme. Pracujeme spolu a první krize přišla, když jsme měli hádku v práci a pak i kvůli maličkostem doma. I kvůli nedostatku sexu mě podvedla se svým bývalým. To jsem se dozvěděl po chvíli, když jsme se pohádali kvůli maličkostem, rozešli a já si kvůli podezření přečetl její smsky. Měl jsem již několik vztahů a myslím, že současnou partnerku miluji zdaleka nejvíc, ona toho litovala a tak jsem se rozhodl, že se jí to pokusím odpustit. Pak nastalo nejhezčí období našeho vztahu. Největší chyby na své straně vidím v tom, že se mi stalo 3x krát, že jsem se hodně opil a pak jí řekl zlé věci. Před týdnem se hodně opila ona a po tom co mi vynadala, zbila mě a vyhodila z bytu jsem jí opět zle urazil a vyčetl nevěru. Opět rozchod, oba nás to ale mrzí a tak se chci zeptat jestli myslíte, že to má cenu? Děkuji
Marek
PhDr. Jitka Douchová
Zdravím vás, Marku.Přítelkyně vás podvedla se svým bývalým kvůli nedostatku sexu?.. Milujete zatím nejvíc v životě, pracujete spolu, žijete spolu půl roku. Možná tu hraje roli i fakt, že spolu trávíte hodně času - pak není těžké se pohádat, ale někdy je těžké z hádek vyplout tak, aby vše bylo vyčištěno a vy jste mohli pokračovat ve vztahu dál. Vliv alkoholu pak funguje samozřejmě jako spouštěč toho, co v nás leží jako kámen, ale radši to zametáme pod stůl. Pak člověk říká věci, které by nejraději druhý den vzal okamžitě zpět a mrzí ho...Má to cenu a určitě se k sobě brzy vrátíte, nepochybuji o tom, ale naučte se spolu řešit věci rovnou :-)
nevěra
Dobry den,asi před rokem a pul me muj muž zahnul,nedoslo uplne ke styku"pani mela mesicky"
Z prace slavili a opil se a zahnul mi s kolegini.
jsme spolu 13 let ,nam je neco malo pres 30 let.Meli sme harmonicke manzelstvi bez hadek,byli sme kamaradi,v posteli na 100 procent
Dosel proste rano,8 mesicu tajil ,že nic nebylo,ja mezi tim otehotnela,mela sem deprese protoze sem vedela ze neco bylo,chtel to proste ututlat ale choval se jinak takže sem to poznala,no v sestem mesici sem dostala zapal plic a z vysokých horecek sem ztratila plodovou vodu a musela sem rodit zdraveho chlapecka,doma sme meli tehda 2 holky dnes už mame 3 dcery.Kazdopadne 8 mesicu sem se trapila a stale sem to vytahovala,proste to nebylo ono,nakonec se priznal,už je to roka a pul a ja se z toho nemuzu dostat,vzhledem k tomu ze 8 mesicu sem stale ve stresu.Ta pani už s nim nepracuje,vyhodil ji byl jeji sef,ale ja nemuzu jit k nemu do prace,protoze kdyz pak prijdu domu je me z toho prostredi spatne,kdyz uvidim nejakeho kolegu z prace tak hned se me to vybavi.Kdyz se prilezitostne opije zacnu se třepat a je me zima.A to je jenom pa veco co jmenuju,Manzel chce aby to bylo jak driv abych byla jeho kamaradka a milenka,ale ja se bojim ze už to nedokazu.Nevim už jak dal.Dekuji Lenka - otázka upravena poradcem
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko. Nevěra je vždy těžká vec na zvládnutí, ale tady nešlo o silný citový vztah,zkuste to pro sebe vyhodnotit tak,že se to stalo, ale nemělo by to nic výrazně změnit na vašem vztahu. Máte společnou historii 13 let, děti. Měli byste zapracovat na zlepšení vztahu,ne se pitvat v minulosti, která je ve finále bezvýznamná. A to nemyslím cynicky, jen věcně, na základě svých mnohaletých zkušeností partnerského psychologa. Podle mne by vám pomohla párová terapie, důležité zde ale je, zda chcete zůstat spolu...
nevěra
Manzel mě 25 jet tak čtyřikrát ročně podváděl s jeho první láskou,kttera emigrovala do Německa,zije sama ,dával ji drahé dárky,penize,meli častý kontakt na e mailu,cela historie se provalila před dvěma lety.Muz se s ní přestal stýkat chce udržet nás vztah:-(následky u mě byly velké. Depresje atd Na dotaz proč to dělal stále odpovídá,ze nevi,n nedovede výš vetlit,pro to trvalo tolik let,Muze vůbec nás vztah pokračovat a být zdravý? daniela
Daniela
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Danielo. De facto jste žili v dlouhodobém partnerském trojúhelníku, ale bazální partnerkou jste pro manžela vy. Šanci určitě máte, ale já to tu nerozseknu, museli bychom společně ve třech o všem více mluvit. Jednoznačně vám doporučuji párovou terapii a držím palce.
nevěra
Trochu opravují délku našeho manželství."Jen" 37 let a předtím jsme se znali dva roky,takže se známe 39 let.A za celou dobu jsme opravdu věčně spolu a myslím,že právě manžel je na tomto trávení společného času více závislý a já se pořídila a nevadilo mně to a ani teď "nevadí" protože už to ani jinak asi neumíme,ale s tou nevěrou se to stalo,i když manžel všechno popírá...A to jsme spolu dva roky po sobě byli i na parádních pěti týdenních poznávacích dovolených v Malajsii a Indonésii, které jsme si sami zorganizovali-bez Ck- každý jen s příručními sedmikilovým zavazadly a dostali jsme se až skoro k Nové Papua...A teď jsme už 10 měsíců kvůli jeho nevěře v totální pr....Pomohla by mi hypnóza? Manželovi stačí,když zase buduje jsem bývalá.Určitě se to už nebude opakovat,ale já s ním nedokážu být.Doteky mně nejsou ve spojení s daným vjemů příjemné a on ví, že těžko si bude užít a já brečet...Zatím je náš současný život:práce-klid-křik-vztek-urážky-omlouvání-výlety, ale chybí ode mě napojení - otázka upravena poradcem
Majda
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Majdo. Protože se dostávám k poradně s delší časovou odmlkou, již si nepamatuji podrobnosti. Ale jak to čtu, máte mezi sebou velmi silné pouto a množství nenahraditelných zážitků, máte na náročných dobrodružných cestách prověřeno, že se na sebe můžete spolehnout. Hypnosa vám nepomůže, tu nevidím v daném případě jako indikovanou ani náhodou. Doteková averze je dočasná, ale její délka je ve hvězdách, je to velmi individuální. U vás to může trvat možná déle právě proto,  že jste spolu 39 let tak moc spjati. Volila bych zcela rozhodně nejprve jedno až dvě párové sezení u partnerského psychologa, a pak možná individuální terapii pro vás. Držte se, hodně štěstí.
nevěra
Jaké máte oslovení na mysli, a jaká otázka na závěr, položila jsem svůj dotaz tak jak jsem to cítila, svojí bolest jsem vám už popsala jednou a nevšimla jsem si , že už jste odpověděla, můj druhý dotaz jsem popsala opět jak jsem to cítila a jednalo se o stejnou věc , nevěru, poprvé jste odpověděla vstřícně podruhé, dobrý den, evo Vaše psaní je nějak nedokončené, kromě toho, že schází oslovení na začátku, chybí hlavně otázka na závěr, nevím, co vám mohu nabídnout.... vy už nic myslím, že byste se taky měla s jistou nadějí někam obrátit, aby vám takhle bylo odpovězeno.
eva
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, evo. vy jste mi popsala stav ve vašem manželství, ale nepoložila jste mi otázku, byla jsem trochu bezradná, co vám na to mám říct, jak reagovat.Rozumíte mi? :-)
nevěra
Manžel je nevěrný po celou dobu našeho vztahu, jsme spolu 26 let. Máme dvě děti.O nevěře vím dva měsíce.Měl dlouhodobé vztahy, ale i vztahy na jednu noc i více. Přiznal asi 15 žen. Také přiznal, že koukal na porno. Zajímal ho hlavně orální sex sám ho prý s nimi nedělal, líbilo se mu a vzrušovalo ho když mu ho dělaly ony. Praktikoval nechráněný sex ohrožoval mne na životě pohlavními chorobami a bylo mu to patrnějedno. Měl několikaleté vztahy pět let přiznává, cítí potřebu se s těmi ženami stýkat chodí za ní domů ptát se jak se má, sex už sní v současné době nemá, lže ona je momentálně sama tak jí navštěvuje tomu samosebou nevěřím, dále měl poměr se synovo kamaráda matkou alkoholičkou, chodil za ní v době oběda odskakoval si z práce, na pokec panáka a sex také to trvalo delší dobu pak měl starší ženy podsatně než je on sám jednu o více než deset let druhou asi osm, se všemi prý nepraktikoval orál, dále měl příležitostné ženské z hospod vodil si je s kamarádem do jeho bytu, sex dělali s jednou oba.
eva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, evo. Vaše psaní je nějak nedokončené. Kromě toho, že schází oslovení na začátku, chybí hlavně vaše otázka na závěr. Nevím, co vám mohu nabídnout...





mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.