Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| bývalí partneři| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| nešťastná láska| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| zamilovanost| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| osamělost| sexualita| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| vztahové problénmy v širší rodině| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| stres| alkohol u jednoho z partnerů| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| vztahy na pracovišti| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| první láska| smrt blízkého člověka| generační soužití| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| výchova| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| kamarádi partnera...| sourozenecké vztahy| osudová láska| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

svatba-důležitost manželství
Pro Miladu: Děkuji, už se necítím tak divná, že nejsem sama, kdo to tak má. Nedávno si partner sedl k netu, vzal papír a tužku a vážným tónem mi řekl, ať si k němu přisednu a začneme KONEČNĚ plánovat svatbu. Musel mi to opakovat tak 3x, než jsem přišla k němu. Už to ho mělo napadnout, že to není správně. Pořád jsem se ujišťovala, že s plánováním mě to chytne. Co myslíte? Ne. Bohužel. Cítila jsem se přesně jako vy, Milado. Bylo mi to nepříjemné a až trapně k smíchu. Před pár dny jsme o všem mluvili a on naštvaně na mě vyjel, proč jsem mu řekla ano?! Že to myslel vážně a nebylo to jen nějaké chvilkové zatmění mozku. Čekala jsem, že ta svatba tak trochu vyšumí a budeme ji řešit později, jenže on se na ni celý třepe a já nechápu, že on jako muž se chce za každou cenu uvázat? Přijde mi, že si mě chce pojistit, protože jsem taková ta věčně dobývaná z jeho strany. A to mi vyhovuje :-) Já nevím, miluji ho snad málo, že se tak chovám? Jo a mimochodem, svatbu si plánuje dál...
Jája
PhDr. Jitka Douchová
Jájo a Milado, posílám :-) :-)
svatba-důležitost manželství
Pro Jáju: Držte se, mluvte s ním o tom, jak Vám je a nenechte se zahnat do kouta. Byla jsem ve stejné situaci, i věk a věkový rozdíl byl podobný a když mi bylo nejhůř, taky jsem se obrátila na Dr. Douchovou, kterou tímto srdečně zdravím. Vdávat jsem se nechtěla, ale v ten rozhodující okamžik mi bylo prostě "blbé", říct ne. Navíc jsem si nejdřív myslela, že to vezmem jako přechod do vážného vztahu a svatbu řešit ještě nějakou dobu nebudeme. Dopadlo to jinak, on začal okamžitě plánovat svatbu (ke všemu velkou), já jsem chodila s prstýnkem na ruce jako ve snách, to jeho plánování mi bylo napůl k smíchu a napůl nepříjemné. Nakonec jsem to zrušila a rozešla se s ním, ale na ten půlrok vzpomínám pořád jako na noční můru, chápu jak Vám je. Zpětně vím (taky díky Dr. Douchové), že můj problém byl v tom, že tu svatbu jsem nechtěla S NÍM, a to prostě neokecáte. Jestli o něj stojíte, řekněte mu, jak se cítíte, je to náročné téma, ale vnese to do problému čerstvý vzduch. Hodně štěstí! - otázka upravena poradcem
Milada
PhDr. Jitka Douchová
Díky moc, Milado, tak vás obě propojuji :-)
svatba-důležitost manželství
Část 2. On můj stav vidí, ale přehlíží. Nemáme děti a ani hypotéku.Není v dnešní době svatba v tomto případě tak trochu rozmar? Pokud se rozhodl se mnou žít navždy, tak moje pocity pochopí. Pokud ne, je jasné, že by manželství stejně nefungovalo. Pousmívám se nad tím, že jsem žena, ale v tomhle se chovám a přemýšlím jako muž. Takže holky, co se chcete vdávat, netlačte na pilu, vím, jaký je to pocit. Docílíte akorát opaku a vyvoláte ve vaší drahé polovičce strach. Musí to být skutečně oboustranné.
Jája
PhDr. Jitka Douchová
Ano, je tam velká nesymetrie mezi vámi dvěma. Ale přesně - do kvalitního vztahu s šancí na dobrou budoucnost patří povídání si o tom, co chceme, a proč to chceme,  co nepotřebujeme, a co aktivně nechceme, a proč ne. Schází vám komunikace, aspoň na toto téma ano. Ale přeji vám oběma, ať vše dobře dopadne, nejsou ve vašem vztahu žádné nátlaky. Když si vše pojmenujete spolu, nebudete ho již vnímat jako nátlakáře na něco, co vám čím dál tím víc "ježí srst" :-) :-)
svatba-důležitost manželství
Hezký den přeji. Pročítám si diskuzi na téma svatba a dost mě překvapilo, že příspěvky dávají relativně mladé holky, jak se strašně chtějí vdávat. Jsem s přítelem 1,5 roku. Je mi 30, jemu 36 let a máme to vyloženě naopak. On se chce ženit, já se zdráhám. Možná, že poradím všem těm, které neví, jak to partnerovi naznačit a ne si o to přímo říkat. Tak jak to on udělal mě. Třeba v televizi zaujatě sledoval žádosti o ruku a svatby a následně pozitivně komentoval, ale mě se nikdy na nic neptal.Dával tím nenásilně najevo zájem o sňatek. Což bylo pro mě fajn. Vdát se jednou chci. Jenže...partner se rozhodl již nečekat a uspořádal žádost snů, opravdu ve velkém stylu a tím mě tak trochu přimáčkl ke zdi, že nešlo říct nic víc než ano. Je to již měsíc a on pořád řeší místo sezdání. Nechovám se jako typická nevěsta. Znervózňuje mě to, nezajímám se o místo, šaty, prstýnky...on všem o zásnubách nadšeně vypráví a já? Já řeším, jak z toho vycouvat. Jak ho neurazit a neztratit, jen ještě počkat.Část 1.
Jája
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Jájo. Vykouzlila jste mi nejprve úsměv na rtech, ale pak ve mně i zatrnulo. To je hodně složitá situace. Vy jste docela nedostižná, zatím, a tím posilujete v příteli potřebu vás získat. Je mu 36 let a už by si vás přál mít po svém boku oficiálně. Čím více vy vzdorujete, tím více jste jej "nutila" až k nadlidským aktivitám. V čem spočívá nevyrovnanost vašeho vztah a potřeb každého z vás, se nejspíš dozvím v druhé části vašeho dotazu...
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,
jsem s přítelem, který je starší o 11 let již pátým rokem a i když ví, jak je pro mně důležitá svatba, tak se stále k ničemu nemá a spíše tvrdí že svatba nebude či se tomu tématu zasměje. Přitom bývalou manželku si bral po roce známosti, nosil jí domů zlaté náramky apod. a já doteď žádný šperk ani žádost o ruku neviděla.
Už kolikrát přemýšlím, zda neodejít, protože mi přijde, že bývalé dával víc a když se na mně kašle, tak mu za to snad ani nestojím.
Nevím,jak si jeho chování vysvětlit?Přitom mu dávám víc než ona - od sexu, starosti o domácnost, nápomocnosti, starosti o jeho dítě apod.
Děkuji za Váš názor.
Kája
PhDr. Jitka Douchová
Kájo, dobrý den. Jaké má přítel zkušenosti s manželstvím? Není za jeho neochotou strach z toho, že by vše mohlo špatně dopadnout ?Nemohu na dálku posoudit, co v neochotě požádat vás o ruku stojí, ale může tam hrát roli i váš tlak na pilu. Zkuste si nejprve sama pro sebe zvážit bonusy z uzavření manželství, co všechno tím získáte vy, co získá váš vztah. Zkuste si naplno uvědomit, co pro vás manželství opravdu znamená. Mohlo by to pro vás být důležité v tom, že si více uvědomíte, zač bojujete...
svatba-důležitost manželství
Zdravím,
s přítelem jsme spolu měsíc. Je nám oboum osmnáct a chce si mě vzít. Bojím se co na to řekne okolí. Miluju ho, ale bojím se abychom treba po pul roce nezjistili, že to byl přešlap. Když řeknu že na to moc spěcháme nebo něco takového pochopí to tak že ho prostě nechcu. Nevím co mám dělat
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zuzano. Nezlobte se, ale přítelovy nabídky k snatku jsou vyjádřením romantické zamilované naivity. pokud by s vámi nechtěl pokračovat ve vztahu bez svatby, nemá smysl tento vztah udržovat.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, s přítelem spolu žijeme necelé 2 roky, znali jsme se již asi 10 let. On má z předešlého manželství 14 letého syna a před 5 lety měl vztah, kdy mu partnerka tvrdila, že bere antikoncepci, což nebyla pravda a ona otěhotněla, přestala s ním komunikovat a nyní žije v lesbickém vztahu a vychovávají jeho díttě, které on od porodu odmítl vídat, pouze na něj platí alimenty. Loni v květnu mě požádal o ruku, okrajově jsme plánovali svatbu na letošní léto a poté dítě. Po novém roce úplně otočil a řekl mi, že neví, zda chce vůbec dítě někdy mít a se svatbou nepočítá. Říká, že mě miluje ale že mi nechce stát v cestě, když za rok mi odpoví úplně stejně. Otázkou zůstává, zda s ním mám nadále být a čekat, nebo je to již prohraný boj. Partnerovi je 34 a mně 30 let. Děkuji za radu
almond
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, almond. Těžko říct, co za tím vším stojí. Partner se asi začal bát závazků, protože v životě 2x v partnerství neuspěl. Ve 20 již měl dítě, to je hodně brzy na to, aby oba s partnerkou zvládli dobře volbu toho "pravého" do života. Manželství se nepovedlo. Pak jej s dítětem podvedla jeho dočasná partnerka tak, že jej vlastně "použila" a zneužila. Myslím, že pokud byl prudce zamilovaný do vás, pak v této fázi člověk cítí věci romantičtěji, než když jde do realizace romantických plánů. Přítel se asi zalekl a neví, tápe sám v sobě a vlastně vám to férově říká. Je to odraz jeho současných úvah, za rok to může být úplně jinak. Ale on bere v potaz vaše pomalu začínající tikající biologické hodiny. Jestli je to prohraný boj neposoudím.
svatba-důležitost manželství
můžete poradit,jestli se mám vdát v 50ti letech,když stále nevím,jestli se vdát?Jsme spolu 14let a k ničemu se nemá,tedy požádat o ruku.Bojím se,až přijde třebas za 5 let,že už nebudu chtít já.Mám žádat já,ikdyž je mi to proti srsti?Je tak soběstačný ,až si někdy myslím,že mu i překážím.Má to vúbec cenu?
Radka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Radko. Nemusíte partnera žádat o ruku vy. Ale měli byste na toto téma normálně komunikovat, ne? V čem je problém?
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, chodím s přítelem 10 let,od 17 let. I po tolika letech nám to ve vztahu moc vyhovuje, je mi 29. Jediné co mě trápí je, že v okolí všechny kamarádky mají děti, vdávají se a pro přítele to není vůbec aktuální. Když se ho zeptám jestli se vezmem tak je to zbytečné a když mu řeknu , že bych chtěla už mimi tak že si nám najít někoho jiného. V hlavě to pořád leží. Asi je to tím, že jsme spolu od mládí a zvykli si na svůj klid. Je to normální,tlačit na něj nechci.
Marie Hola
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Marie. Máte s přítelem rozlišné tempo, každý se na svou životní perspektivu nyní díváte jinak. Máte rádi svůj klid - OK, jak to ale souvisí s životními potřebami? Nemá smysl na něj tlačit, ale o životě dál byste mluvit měli, to považuji jak za nutné, tak za normální...:-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, prosím o Vaši radu. Je mi 24 let, příteli je 26, jsme spolu tři roky, žijeme spolu roky dva a máme syna (9m). Ale trápí mě, že nebyla svatba, kterou mi loni, když jsem mu oznámila, že jsem těhotná, sliboval a plánoval. Čekala jsem tedy, že mě požádá o ruku, ale nestalo se, o svatbě přestal mluvit. Dala jsem synovi jeho příjmení, ač jsem s tím před svatbou nesouhlasila, ale jelikož mi svatbu sliboval, souhlasila jsem. A letos v létě jsem se od třetí osoby dozvěděla, že změnil názor, že by svatba byla po narození syna "moc", že "později". Hodně mi to ublížilo, srazilo mi to sebevědomí, od té doby na tom nejsem psychicky dobře. S přítelem jsem o tom několikrát mluvila, psala jsem mu i dopis, že bych si přála, abychom byli rodina, že mě jeho postoj mrzí, že chci, abychom se všichni jmenovali stejně. Řekl, že si mě vzít chce, ale ne teď a když jsem pořád ve špatné náladě, nemá chuť. Je to začarovaný kruh, protože já jsem od té doby nešťastná. Co byste radila dál? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Andrea
PhDr. Jitka Douchová
Milá Andreo. Přítel a otec vašeho společného syna se svatbou počítá. Je to na něm, kdy vás požádá o ruku. Vy jste se něco ohledně vašeho manželství dozvěděla od třetí osoby??? Nejste pro sebe náhodou těmi nejdůležitějšími vy dva?... Přítel mluví o vaší špatné náladě, nevím, co vše si pod tím mám představit, ale měla byste tyto něco opravdu zatím nechat na něm, ne?
svatba-důležitost manželství
Dobrý den Jitko, myslíte si , že se žena může zeptat svého partnera , jestli by si ji chtěl vzít. Je mi 50 let, žiju s přítelem 2 roky a na toto téma nemám odvahu zavést řeč. Prostě nevím jak, aby to nebylo hloupé. Myslím si , že by to měl jako první udělat muž, ale přesto si stále uvnitř sebe kladu tuto otázku, zda můžu a jak. Děkuji Eva
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Milá Evo, dobrý den. Ano, o ruku by měl žádat vždy muž, souhlasím :-) Ale žijete spolu 2 roky. Co kdybyste mluvila o tom, jakou hodnotu má manželství, zeptala se nenápadně jeho. Prostě společné mluvení o nějakých důležitých hodnotách v životě mi připadá jako normální a legitimní součást kvalitního vztahu. Jen se o sobě něco dozvíte - on od vás, a naopak :-) A z vaší strany tam nebude žádný tlak...
svatba-důležitost manželství
Dobry den pani doktorko,cekame s pritelem prvni dite a brzy budeme tuto novinku oznamovat rodine.Je nam oboum nad tricet a jsme spolu tri roky,z toho dva spolu zijeme.Pritel me zatim nepozadal o ruku a ja bych vas chtela poprosit o radu,zda na to mam mlcky cekat nebo to s nim lehce probrat.Neumim si predstavit,ze by se nas rodina a znamy po oznameni tehotenstvi zacali ptat na svatbu a my na sebe koukali,co jim vlastne rici.V minulosti jsme se o svatbe nebavili.Ted mi prijde dulezita,predtim ne:-) Moc dekuji za vasi radu.
Marie
PhDr. Jitka Douchová
Milá Marie. Neměli byste být na toto téma němí. Povídejte si o svých očekáváních a představách o vašem budoucím společném životě, jinak byste nebyli vůči sobě otevření. Jediné je, že byste neměla na přítele nijak v ničem tlačit. Žijete spolu, čekáte spolu dítě, předpokládám u vás dvou oboustranný láskyplný vztah. Buď vše manželstvím stvrdíte, nebo zůstanete nesezdaní, ale o svých názorech byste měli vědět. Takže mé doporučení? Někdy v příjemné chvíli dát nezávaznou řeč, vyslechnout si jeden druhého. Proč z toho máte strach? Nemějte :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, již dlouho ve mě "bojují" pocity a došel sem k názoru, že prostě potřebuji pomoci odborníka. Je mi 28, s partnerkou jsme spolu 6 let a 3 roky spolu žijeme. Prvně bych chtěl říci, že ji mám stále moc rád, řekl bych dokonce čím dál víc. Vše je mezi námi v pořádku. Ale ona teď již začíná plánovat další budoucnost - do dvou let svatba, poté dítě...Ne, že bych se bál zodpovědnosti, myslím, že bych se uměl postarat o rodinu. Na jednu stranu to i chci - miluji ji a neumím si představit život s někým jiným, ale na druhou stranu se na to nějak ještě vnitřně necítím. Myslím, že je to jen nějaký podvědomý strach z neznáma. Dokonce začínám mít takové ty nesmyslné myšlenky že "po svatbě život skončí" atd. Poraďte mi prosím, jak se s tím vyrovnat. Vím, že bych si s ní o tom měl hlavně promluvit, ale: 1. nechci ji ranit a za 2. si myslím, že je to spíš můj psychický problém. Asi jako u většiny můžu :) Děkuji. - otázka upravena poradcem
Milan
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Milane. Ano, máte pravdu, že vámi popsané pocity nejistoty jsou docela časté, a to nejen u mužů. Jakoby se kruh uzavíral a a už není šance na nic nového. Pokud o tom ale budete spolu mluvit, nebude to nic zraňujícího. Vyjadřujete se naprosto přesně, nemějte strach ze zranění přítelkyně. Když to řeknete jemně, ona přeci vše pochopí. Pokud máte být pár na život, musíte spolu mluvit i o svých pocitech navzájem. A tohle není nic proti ní, to je prostě jen o vašich nejistotách v tom, zda jste dost zralý na vytvoření rodiny teď. Je to úplně normální, buďte v klidu:-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, ráda si tu čtu všechny příspěvky a nad některými žasnu - připomínají mi můj / náš vztah. Kdysi jsem svatbu řešila též, sliboval, než otěhotním, pak než porodím, pak než půjde holka do školky a vždy o tom začal mluvit sám, nikam jsem ho netlačila. 15.5. to bude 8 let, co jsme spolu. Máme spolu holčičku, jež má příjmení po mně. Nemohl to dlouho rozdýchat, a já celých tak 5 let nemohla rozdýchat, že mě nepožádal. Nicméně tlak, který kolem mě "proběhl" ohledně jejího příjmení, jednoduchý nebyl, zato stál opravdu zato. Nestydím se, poníženě se také necítím a hrdě poslouchám, jak každému říká, jak se jmenuje maminka, ona i tatínek. Ten cítí, že do toho nezapadá, ale nemá koule na to s tím něco udělat. A já už nemám chuť, aby s tím něco dělal. Máme hezký vztah, o rozchodu bych nepřemýšlela, přesto bych všem ženám, které po svatbě touží,poradila,ať zůstanou s tím,jaké to je,nebo odešly za někým,kdo s tím problém nemá. U nás se drbe na hlavě tatínek,a já si to docela užívám :-) - otázka upravena poradcem
Sylva U.
PhDr. Jitka Douchová
Přeji vám hezký den, Sylvo U. Vaše zkušenosti posílám dál :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,
s přítelem jsme spolu rok a čtvrt ... po 11 měsících jsme se zasnoubili, vše bylo nádherné. Nyní plánujeme svatbu a já začala mít nejistoty. Oba studujeme a bojím se, abychom to zvládli, hlavně co se financí týká, nechci být vdaná a přitom závislá na rodičích, i když s výdaji na VŠ by mi pomáhali pořád ... Navrhla jsem posunutí termínu o rok, milujeme se, ale nejsem si jistá, jestli to přítel ustojí ... Udělala jsem chybu?
P
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, P. A kdo vymyslel, že jste začali plánovat svatbu? :-) Myslím, že je dospělé a rozumné vidět to tak, že když lidé vstupují do manželství, měli by být finančně nezávislí. Pokud to tak není, počkejte si, ať do toho můžete jít se ctí :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den.Je mi 28 let, s partnerem (39)jsme spolu 11 let,máme 2 syny. Oba mají mé příjmení, protože on byl nerozhodný, a nebyl schopen v těhotenství říct, že si přeje aby mělo dítě jeho příjmení. Pro mne dříve svatba nebyla důležitá, až po porodu jsem začala cítit, že to u mne není správně. Mluvili jsme o tom spolu, říkal mi, že to je chyba a že to napraví. Již jsou to tři roky. Narodil se druhý syn. Na svatbě mé mladší sestry jsem se cítila dost nepříjemně, jako svobodná matka.On o všem ví.Občas jsem se ho ptala jestli s tím něco udělá, že mi takto není dobře,cítím se ponížená. V lednu jsme se i pohádali, řekl mi, že ví, že mě měl požádat tak před 5 lety, ale že teď neví co má dělat, že má strach ze svatby. Dál se o tom nechtěl bavit. Bylo vidět že ho to dost trápí. Od té doby jsem to nezmiňovala.Vím, že chce aby měli kluci jeho příjmení, ale nic proto nedělá. Trápíme se oba. Nevím jak to řešit, aniž by to nevypadalo že na něj tlačím. Pod nátlakem přece svatba ztrácí smysl...Děkuji.
Darina
PhDr. Jitka Douchová
Milá Darino,zdravím vás. Vypadá to zdánlivě jednoduše - vyřešíte společnou domluvou nejen příjmení vašich dětí, ale i váš pocit nepatřičnosti - u každého z vás z jiného důvodu. Ty jiné důvody mezi vás dva ale staví bariéru pro možnost domluvy. Oba se cítíte být ponížení a nesví, i když jste 4 členná rodina. Netuším, o čem byla lednová hádka mezi vámi, ale to je asi mezník, který byste se měli snažit ne překročit, ale vykomunikovat si to spolu. Ne konfrontačně, ale naopak - vyčistit si to, co mezi vámi stojí, abyste se mohli dohodnout na tom, co a jak dál. Argumenty vás obou jsou stejně důležité. A nemluvím jen o raciu, mluvím i o vašich prožitcích!
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, paní doktorko. Je mi 27 let a stejně starý je i můj partner, se kterým jsem 7 let. Vztah prošel různými krizemi, ale teď je vše v pořádku a oba jsme spokojení. Já však poslední dobou řeším jeho neochotu si mě vzít. Myslím, že je to přirozený postup v tak dlouhém vztahu a nevím, co mám dělat, aby mě partner požádal o ruku. Již několik let spolu bydlíme a jako manželé v podstatě žijeme. Když se snažím o tom s ním mluvit, tak mi řekne, že si mě chce vzít, ale tak za rok, dva... Před půl rokem mi řekl, že sI mě nemůže vzít pro to, že spolu máme málo sexu (je fakt, že já po 7 letech už na to nemám tolik náladu a stačilo by mi to třeba 1-2x za týden). Snažila jsem se frekveni sexu změnit a myslím, že se mi to daří, ale i přes to se nezdá, že by se přítel do svatby hrnul. Nechci se rozcházet jen kvůli svatbě, když je jinak náš vztah, alespon z mého pohledu, harmonický (a přítel je také spokojený, alespoň navenek tak působí). Děkuji za radu
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Zdravím vás, Evo. Možná právě proto, že spolu již jako manželé žijete, není přítel motivován k tomu, požádat vás o ruku. Zvlášť, když o tom mluvíte vy, a nepočkáte si na jeho rozhodnutí. On se na to ještě necítí, cítil by to asi jako hodně závazné - jste spolu od vašich 20 let...Jeho argument o nedostatečném sexu může být do určité míry zástupný. Mluvíte o tom, že váš vztah je harmonický z VAŠEHO POHLEDU. Jaký by asi byl jeho pohled? Zkuste si to představit. Rozchod tady není na místě, pokud je vám spolu dobře. Spíš byste měli v rámci svého soužití  něco změnit, aby váš vztah získal novou injekci. A pak byste mohla být i více nedostupná a vzácnější, aby cítil nejistotu, a ne naopak. Prostě potřebujete nové impulsy.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,
jsem s partnerem 3.rok,rozumíme si a je nám spolu moc hezky.Mně je 48,jemu bude 50.Přestože mou dceru vedl jako nevěstu,díky ní se stane brzy podruhé šťastným dědečkem,o naší svatbě nechce slyšet.Jsem z toho dost nešťastná,ráda bych měla jeho příjmení a chci,abychom byli opravdu jako rodina.Zatím mám příjmení po mém bývalém manželovi.Přiznám se,že život na psí knížku prostě neuznávám,a dost mi tato situace vadí.Nechci jej však ztratit.Co mi poradíte? - otázka upravena poradcem
Renata Dočekalová
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Renato. Nemohu vám nic poradit, pokud neznám pozadí partnerovy nechuti ke vstupu do manželství. Jako rodina jste, i přesto, že nenosíte jeho příjmení...
svatba-důležitost manželství
Dobrý den
Chtěl bych jsem se zeptat na problematiku žádosti o ruku. Svou partnerku si chci vzít, ale nevím zda prvně požádat o ruku partnerčiny rodiče (potajnu) a pak v soukromí požádat o ruku partnerku. Nebo nejprve požádat partnerku o ruku a poté to oznámit rodičům.
Děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Petře. Přijde mi to jasné - vy dva jste dospělí a je vám spolu dobře. Na prvním místě je vaše partnerka, vy dva. Žádost o ruku dcery u rodičů vnímám již jako zdvořilostní formalitu :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,asi mám jeden z tuctových dotazů,ale což.Je mi 27 let, mám přítele již 6let,bydlíme spolu 4.Vše nám dobře funguje a je to muž,se kterým bych chtěla žit a vychovávat děti a ráda bych to již realizovala:-) Máme vztah hezký,ale již v minulosti jsem ho od sebe odehnala,když jsem na něj příliš tlačila slovy o svatbě a dětech a on prostě ucuknul,ale vrátili jsme se k sobě.Vím, že bych měla počkat až se rozhoupe a začne něco on sám,ale trpělivost dochází,věk máme, známe se a biologické hodiny bijí na poplach.Okolí tlačí,kamarádi se berou a mají děti a už si z nás dělají srandu,že mi pořád nic..Cítím se ponížená,že po takové době pořád váhá,je mi z toho smutno.Nemohu ho nutit,ale nejradši bych mu dala ultimáta,a nůž na krk,zase..Nevím co s tím mám dělat,chovám se jak blázen,pořád mluvím o svatbě a dětech,a už mu tím lezu na nervy,ani se nedivím..Mám ho hrozně ráda,a neumím si to bez něj představit,ale nevím,jestli to má smysl,když pořád neví..Vztah musí jít dál..Děkuji za odpověď!
Týna
PhDr. Jitka Douchová
Týno, dobrý den. Sama vše vyhodnocujete dobře - víte, že tlačit nemá smysl, má to opačný efekt. Přítel se musí rozhodnout sám,na co už má, na co je zralý. Vy to asi cítíte jinak, než on. Jeho netlačí biologické hodiny, psychické hodiny na svatbu a rodinu ještě nemá, takže se potřebuje řídit vlastními hodinami chtění. Je to většinou muž, kdo rozmyšleně žádá svou partnerku o ruku, ne naopak. Vnější sociální tlak ponechejte stranou. Že se ostatní okolo vás berou a rodí děti, není směrodatné pro vás dva...Dopřejte vám lehkost bytí a spontaneitu v chtění. Život je dlouhý, nemá smysl něco uspěchat, mohlo by se vám to v budoucnu vymstít, a to by byla škoda.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, je mi 25 let, jsem s přítelem 4 roky, 2 spolu bydlíme. Všechno je z mého (pokud vím i z jeho) pohledu ideální, máme se moc rádi a jako partneři si vyhovujeme. Občas se hádáme kvůli zbytečnostem, ale žádnou větší krizi jsme (ještě..) neměli. Poslední dobou jsem ale hodně přecitlivělá a přemýšlím o naší budoucnosti. Problém je v tom, že letos spousta mých kamarádek, spolužaček se vdala nebo se jim narodilo dítě. Mám pocit, že mi něco uniká, že bych se taky ráda zasnoubila. Ale s přítelem se o tom neodvážím mluvit, je to pro mě ponižující a nechci na něj vyvíjet žádný tlak. Je mi jasné, že tak trochu blbnu, vidím, jak se kolem mě všichni berou, závidím jim a řikám si, proč já ne, když my jsme spolu už docela dlouho a skvěle si rozumíme. Ani nevím, proč sem píšu..možná bych potřebovala slyšet, že svatba není ve vztahu to nejdůležitější a že vlastně o nic nepřicházím. O tom se konec konců snažím přesvědčit sama sebe, ale pak vidím na facebooku nějakou nevěstu a je mi smutno.
Janka
PhDr. Jitka Douchová
Janko, vidím to tak, jak to píšete v závěru. Vstupy do manželství vašich kamarádek fungují jako sociální tlak. Nemáte co závidět, protože máte krásný vztah s porozuměním a blízkostí, a to je to nejhlavnější, co můžete mít. Až přijde čas pro vás dva, přítel vás o ruku požádá. Některé slečny, které do manželství vstupují již nyní, třeba zdaleka tak hezký vztah, jako máte vy, nemají. Svatba vypadá pohádkově v den jejího konání, ale pak už začne všednodenní život  -to je další má poznámka k vaší zbytečné závisti :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, měla jsem to stejně, po dlouhém bezproblémovém vztahu očekávaný potomek, ale do svatby se mu nechtělo (zařizování, "šaškování" před úřady atd.). Řekla jsem ok. Na dotazy okolí, jak se bude jmenovat potomek jsem říkala, že po mně. Neexistovala jiná varianta, protože k doktorovi, do školky apod. nechci chodit s dítětem, co se jmenuje jinak. No nakonec to samozřejmě dopadlo tak, že svatbu jsme zařídili během měsíce. Poté mi manžel řekl, že nechápe, že se tomu tak bránil, že to byla super party:-) Takže radím nechat to být, ať má přítel šanci o tu ruku požádat, jak má asi v plánu, ale stát si za svým (jménem). Koneckonců pokud se nechce ženit, asi nepotkal tu "pravou", takže by se mohlo stát, že se rozejdete, a Nováková bude vyzvedávat ze školky dítě Pokorného a žít už se Svobodou, že?:-)
pro Teriku - svatba
PhDr. Jitka Douchová
Omlouvám se za zpoždění, s níž váš příspěvek pro Teriku posílám...:-)
svatba-důležitost manželství
Ještě jsem zapomněla připsat jednu podstatnou věc, kvůli které o svatbě poslední dobou přemýšlím víc: Moji rodiče se mě na ni teď čím dál víc ptají a nedávno se mi zdálo, že i přítelova maminka dělala takové neurčité narážky. To by mě samo o sobě netrápilo - důležité je, abychom se domluvili my dva tak, abychom byli oba spokojeni. Spíš mám hrůzu z toho, aby se někdo z rodičů nezeptal napřímo, až u toho budeme oba dva. Příčí se mi, že bychom to s nimi měli probírat, aniž bychom to měli vyříkané mezi sebou... A to je možná to hlavní, co mě na tom teď trochu stresuje. Nebýt tohoto "rizika", tak bych to celé nechala ještě uzrávat, než to mezi námi otevřu... Ještě jednou děkuji za Váš pohled, který mi snad poskytne zase jiné podněty, jak na věc koukat. Jsem zvědavá. :-))
e-svatba2
PhDr. Jitka Douchová
Byla jste zvědavá, nevím, jestli jsem vaši zvědavost uspokojila... Je v tom podle mne více věcí, ale nejvíc váš strach, společně s touhou po tom, aby přítel nahlas vyslovil něco, čím váš vztah potvrdí. Nemáte v tomto konsensus. Kdybyste spolu oba mluvili během těch 3 let o tom, že mannželská instituce vám není nijak blízká, pak se nebudete bát ani reakcí okolí - budete zajedno. Ale tady je něco nevyslovného, nejasného a je to téma, které je stále více ošemetné. Přitom o miminku spolu mluvíte v pohodě. Zkuste najít prvopočátek té bariéry, a nebo to přestaňte brát jako bariéru. Mávnutím čarovného proutku by to mohlo být docela normální, nezávazné a nekonfliktní téma - no ne? Co vy na to? :-):-)
svatba-důležitost manželství
Milá paní Douchová, pravidelně čtu Vaši poradnu a oceňuji Váš náhled na život, který je mi velice blízký. Dnes bych se zeptala i já - nemám kdovíjaký neřešitelný problém, ale prostě by mě jen zajímal Váš názor . :) Jsme s partnerem 3 roky, už se i snažíme o mimčo, ale dosud mezi námi nepadlo jediné slovo o svatbě. Já jsem si sama pro sebe dala nejzazší termín k otevření tohoto tématu početí. Chci, abychom pak byli rodina se vším všudy, v tom mám jasno. Do té doby mi je ale víceméně jedno, zda jsme nebo nejsme svoji... A také tak nějak samozřejmě předpokládám, že by to měl být muž, který s tím přijde první. Nemyslím žádost na kolenou :), ale měl by o tom začít mluvit první, abych si nepřipadala jako stíhačka, která ho uhání. Zatím se nic neděje-já i on shodně o tomto mlčíme a zjevně se tím ani jeden netrápíme. Mně jen občas napadá, co kdyby se náhodou mimčo zadařilo. :-)) Mám být pak už ta stíhačka, nebo i pak počkat? Tak nějak nevím, jak na to... :) Děkuji za pohled zase z jiné strany
e-svatba
PhDr. Jitka Douchová
Zdravím :-) Sice píšete, že se tím zjevně ani jeden netrápíte, ale vy to docela dost řešíte, a do hlavy nevidíte ani partneovi, jak to on má v tomto ohledu :-) Ano, je to muž, který by měl přijít s nabídkou, a jakýkoliv přímý tlak je v tomto ohledu kontraproduktivní. Ale moc nerozumím tomu, proč je téma manželství mezi vámi tak silné tabu? Pokud byste spolu jen tak by the way mluvili na téma vztahů s perspektivou do budoucna, a jak byste si to kdo formálně představoval, to přeci není žádný nátlak, ale naopak volné povídání si o svých očekáváních od osobního a partnerského života :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, měla bych na Vás takový dotaz. Už 8let mám přítele. Asi tak 4 roky spolu bydlíme a před půl rokem jsme spolu koupili byt. Máme se opravdu rádi, ale na svatbu ne a ne dojít. Vím, že si mě vzít chce, dokonce se o svatbě teoreticky bavíme. Ale když jsem jednou naznačila, že už bych byla ráda jeho žena, řekl mi, že není ten správný čas. Co to jako znamená? Musím se přiznat, že už mi moc trpělivosti nezbývá. Osm let je dlouhá doba a já bych si ho vzala klidně už po dvou letech, takže to čekání se mi zdá už nekonečné. Co mám dělat?
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko. Pokud o tom nebudete mluvit, dáte příteli prostor k tomu, aby vás požádal o ruku on sám...
svatba-důležitost manželství
K svatbě se sice donutit nedá, asi byste z toho ani neměla radost. Ale co bych si určitě vybojovala, je příjmení děťátka po mně. Pokud přítel nechce svatbu, očekávala bych, že by v tomto měl ustoupit. Až si vás jednou vezme, budete se jmenovat stejně všichni, i dítě. A pokud ne, nebudete vy tím, kdo se jmenuje jinak, ale on. V tom vidím já ten kompromis, svatba tedy ne, ale o přijmení rozhodněte vy.
vzkaz pro Teriku
PhDr. Jitka Douchová
2. vzkaz pro Teriku :-) Posílám ho do "světa" a děkuji
svatba-důležitost manželství
Milá Teriko, pokud si Vás partner nechce vzít, chce si nechat svoji svobodu a nemít žádnou zodpovědnost, tak musí počítat s tím, že vy jste stejně svobodná jako on. Můj názor je tento: pokud budu svobodná matka, bude se dítě jmenovat po mě. Pokud si mě vezmeš, přijmu tvoje jméno já i naše dítě. To je přece fér, ne? Hodně štěstí :-)
Pro Teriku
PhDr. Jitka Douchová
Díky a přeposílám :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, moc Vás prosím o radu. S partnerem čekáme miminko. dříve mluvil o tom, že se vezmeme, teď už se mu do toho ale nechce. Svatba pro něj není důležitá, je to prý jen formalita. Mě je z toho velmi smutno, svatba je pro mě důležitým krokem a zvlášť, když budeme mít dítě (nikdy mě nenapadlo, že budeme i s dětmi žít jen na hromádce a nemůžu se s tou představou srovnat). přijdu si také podvedená, když dřív říkal, že se vezmeme. Náš vztah je jinak harmonický(jsme spolu 4roky). On by chtěl, abych o svatbě nikdy nemluvila (cítí prý z toho tlak), že by žena měla čekat, až bude požádána o ruku, i kdyby to mělo trvat celý život. Já si ale myslím, že do toho má i žena co mluvit, jak bude s partnerem a dětmi žít. Do toho stále nevíme, jak se bude miminko jmenovat příjmením. Já bych chtěla, aby bylo po mně(nechci mít jediná z rodiny jiné příjmení) a partner zase, aby bylo po něm. Ani jeden nevidíme žádné východisko, jak to udělat, abychom byli spokojení oba, partner navrhuje hodit si mincí.
Terika
PhDr. Jitka Douchová
Milá Teriko, jak vám v tomto mohu pomoct? Každý máte jiné představy a touhy a každý si stojíte za svým. A nedohodnete se, i když máte harmonický vztah, a vypadá to, že miminko je plánované. Zkuste to udělat tak,že uvnitř sebe dáte partnerovi čas na to, aby vás mohl požádat o ruku sám, aby necítil tlak z vaší strany. Co se týče příjmení dítěte, na to je zatím asi docela čas, ale o házení mincí to rozhodně není. Myslím, že jste oba dominantní, takže spolu budete leckdy soupeřit. Musíte se naučit vyjednávat spolu tak, aby to bylo nalezení konsensu bez konfliktu. Měli byste si také vymezit své kompetence. Neboli i to, čí kompetence je určení příjmení dítěte...
svatba-důležitost manželství
Dobrý večer. Již dlouho v sobě řeším otázku. S partnerem jsme 7let. Máme dva kluky zdravé jako buky. V letě jsme koupili dům,který rekonstrujeme. Za doby našeho vztahu jsme stačili vystudovat několik škol,opravit současný dům kde bydlíme, koupit několik aut a podobně. Začali jsme podnikat doslova od nuly. Byly i chvíle kdy jsme sotva měli na chleba,o to víc si vážím současné dobré situace. V koníčkách se podporujeme. I když muž je workoholik,podporuju ho. Jsem vlastně pilířem. A teď ten dotaz. Hledám důvod nebo spíš odpověď,proč si mě nechce vzít? Už od začátku vztahu mi tvdil,že se nikdy neožení,ale to já o sobě tvrdila taky. Avšak v průběhu let jsem názor změnila. On pořád mele svou,že diky rozvodu rodičů ztratil důvěru v manželství,ale mám pocit,že je to jeho výmluva. Nechci na něj tlačit,ale opravdu mě nebaví se jmenovat jinak a podobné věci. Hezký večer Soňa
Soňa
PhDr. Jitka Douchová
Milá Soňo, dobrý den. Od začátku vztahu měl váš muž v sobě jasné přesvědčení, které deklaroval s velkým předstihem. Asi to musí být přesvědčení hodně hluboké a spojené s opravdovou nedůvěrou v institut manželství. Může se jej i bát jako začátku konce. Nevím, ale jeho argumentům bych věřila. Na druhé straně jsou vaše argumenty a potřeby. Nechcete na něj tlačit, ale komunikace na toto téma nemusí mít přeci podobu tlaku,může to být výměna názorů a snaha porozumět tomu druhému...:-)
svatba-důležitost manželství
Milá paní doktorko, ráda čtu Vaši poradnu, v ledasčem mi už pomohla... Mám 38 let, dceru 15 l. a jsem stále svobodná, s otcem mé dcery jsem žila 4 roky před jejím narozením, pak nevydýchal zodpovědnost, byl nevěrný a já ho vyhodila. Od té doby marně hledám partnera pro život...měla jsem dost možností, ale vždy to ztroskotalo na tom, že chci muže, který si mě vezme a bude mě živit. Asi Vám přijdu divná, myslím, že žena by měla hlavně pečovat o domácnost, děti,dělat partnerovi zázemí. Tak to měla moje máma, tak to chci i já. Mám 2 r. vztah s mužem, který je perspektivní /vydělá dost, aby ženu uživil/, chtěl by, abych se k němu i s dcerou nastěhovala, ale nechce se ženit, ani mě živit. Já to nijak nehrotím, netlačím na něj, nevyhrožuji, že ho opustím, to není můj styl, jsem milá, ale soužití odmítám a vím, že se na mě trochu zlobí. Jak se mám chovat, abych dosáhla svého a on si myslel, že je to jeho nápad? Nechci ,aby živil mou dceru, na to má svého tátu, ale mě ano. Co byste mi radila?
B. Vlasáková
PhDr. Jitka Douchová
Hezká otázka :-)Víte, vy vycházíte z negativních zkušeností s otcem vaší dcery, zároveň z modelu vaší původní rodiny, kde existovaly jasné normy - zodpovědnost muže za rodinu, kterou vytvořil, potvrzením zodpovědnosti je institut manželství - ve vašem vidění.Hledáte jasný patriarchát se vším všudy. Jak se máte chovat, abyste dosáhla svého cíle v evidentním nátisku? Asi přestaňte mít svůj cíl jako zásadní, psychicky se rozvolněte a berte jako důležitý hlavně váš vztah. Každý vztah je o oboustranné výměně investic v přeneseném slova smyslu, nemyslíte...?
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, je mi 27 let a se stejně starým přítelem spolu chodíme už 8 let a přibližně 7 let už spolu bydlíme. On už pracuje a já studuji, ale letos budu promovat. Mám ho ráda a vážím si ho. Když nám zemřel strýc, řekla jsem si, že je život krátký a protože mluvíme o všem, mluvili jsme o nás, dohodli jsme se, že se vezmeme. Došli jsme dokonce na matriku a vyjednali termín. Pak se mi zdál nervózní a tak jsem s ním mluvila a zjistila jsem, že to teď tak nechce. Řekla jsem mu, že to zrušíme a také jsme to zrušili. Ale dost mě to vykolejilo. O té doby se nemůžu zbavit dojmu, že si to takhle do budoucna nepředstavuje. Jeho rodiče se nikdy nevali, narozdíl od našich. Dost se nesoustředím a myslím jen na jeho důvody. Minimálně je to důvod pro zamyšlení se nad smyslem našeho vztahu. Lze a jakým způsobem odvrátit konec tohoto vztahu?
Martina V.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martino.Nemám pocit, že by chtěl přítel vztah ukončit. Nechce se ještě ženit, není si jistý, zda jste spolu vztah na celý život, nebo ho prostě ještě institut manželství neláká. Nechte váš vztah běžet dál, na nic nespěchejte, ani na něj netlačte.
svatba-důležitost manželství
Pro Jiřinu: Ahoj, ze zkušenosti můžu doporučit, abys nejprve příbuzným řekla, ať vás (a hlavně) přítele přestanou bombardovat otázkami tohoto typu, protože přítele to pravděpodobně děsí! Hodně chlapů si totiž myslí, že žena po svatbě přepne z pohodové přítelkyně na přísnou manželku :) Měla bys příteli ukázat nebo vysvětlit, že nic takového se nestane. Taky je dobré, když se mu ožení nějaký kamarád, aby viděl, že to není konec světa a že život nekončí! No a pokud argumentuje tím, že svatba je něco, do čeho ho nutí společnost, tak mu navrhni, že děti se tedy budou jmenovat po tobě...a věř mi, že mu argumenty rázem dojdou :) Ale chce to brát trochu s nadhledem a vyjít mu vstříc i s představou svatebního dne. Pokud přítel není na klasiku, navrhnout mu malou svatbu s přáteli, party a žádné představení pro tetičky :) Držím palec!
K.
PhDr. Jitka Douchová
Fajn, díky, K. :-) Hbitě Jiřině posílám!
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, je mi 25 let, mám o 5 let staršího přítele. Již 4 roky bydlíme v bytě (vybrali jsme ho společně, ale financoval ho přítel, já donedávna studovala). Náš vztah považuji za pěkný a vyvážený. V poslední době na nás začínají narážet příbuzní, kdy že se to vezmeme a kdy budou děti.. Já proti svatbě a dětem nic nemám (chtěla bych otěhotnět v horizontu 1 až 2 let a ráda bych se před otěhotněním i vdala). Myslím, že není moc na co čekat, vzhledem k našemu věku, známe se již také dost, máme kde bydlet. Jediný problém je v tom, že se přítel nechce ženit (o dětech je ochoten uvažovat, o svatbě nikoliv). Probírali jsme to již několikrát, on má pocit, že je to zbytečné, že nechce dělat něco, co nařizuje společnost atd.. Snažila jsem se mu vysvětlit, že je to pro mě důležité, chtěla bych mít stejné příjmení jako on a děti. Nejde mi ani tak o svatbu, ale o manželství, beru to jako závazek, stvrzení toho, co tu již je. Netlačím na něj, nenutím ho, ale ráda bych došla společného řešení. Jak?
Jiřina
PhDr. Jitka Douchová
Jiřino, přeji vám hezký den.Nejsem si jistá, zda na přítele netlačíte. Často o tom spolu mluvíte - z vaší iniciativy. Dejte mu čas na jeho vlastní rozhodnutí. Jako muž bude jistě chtít sám být tím, kdo vás požádá o ruku. S životním společným scénářem jste zajedno, to bych v této fázi vnímala jako to nejdůležitější. Nátlak příbuzných nevnímám jako moc dobrý. Jste oba dospělí, žijete svůj život, tak si ho také sami řiďte. Nepodléhejte tlaku zvenčí!
svatba-důležitost manželství
Mam proste dojem, ze priteli na mne neco vadi, jeho chovani se za posledni pul rok zmenilo, uz neni takovy mazlivy jako drive, mily. Drive by se skorem pretrhl, abychom mohli byt spolu, ted rika, ze jsem konfliktni, ze bych mela zmenit na sobe toto a tamto, a pokud je nejaka neshoda, vzdy mam dojem ze se zastane te druhe strany, nikoliv mne. Mam ho rada, je bajecny, jen nevim, co se deje, zda se mnou proste nechce byt a nechce to rict nebo mu vadim ja ? nevim. Jsem energicka, planovaci, aktivni, on je spis kamaradsky, takovy flegmatik. Snazim se veci resit v predstihu, on spis je nechava plynout a az kdyz neni zbyti, tak reaguje. Mrzi mne, ze ze zacatku kdyz jsme se potkali, byl sama laska a naklonnost a plany na miminko atd. a nyni o tom mluvi, leda kdyz o tom zacnu ja a to jeste s utrpnym vyrazem (ktery on popira....) Nevim. Myslim, ze si rozumime, jen nevim proc a kam se podelo jeho nadseni z nas dvou a z te lasky. Ze zacatku se vsim souhlasil...a nyni, spis o vsem premysli. dekuji
kopretina III.-
PhDr. Jitka Douchová
Nemám co dodat k předchozím reakcím, kopretino. ale moc vám držím palce !
svatba-důležitost manželství
Pritel je sice jiz deset let rozvedeny, nicmene nyni jsem asi prvni, kdo s nim zije, a tak jeho dcera zacala strasne zarlit (nezije s nami), vytvari uplne psycho sceny, on se to snazi resit. Nasledkem toho vseho, kdy nemluvi o svatbe, diteti, nebo rika, ano - letos....takove obecne urceni s zadnym nadsenim... a scen jeho dcery 14 ti lete se citim jakoby na okraji, jako kdyz tam nepatrim. Rada bych, aby nas dva po roce a pul skoro zlegalizoval, nerozumim, proc o tom nechce mluvit, nebo nema radost... ? rika ze to omilam porad dokola, a tak jsem prestala..........ale mrzi me to. Meli bychom se tesit, ale kdyz o tom nezacnu ja, on nezacne nikdy. Je malomluvny a tak hovorit o nasem vztahu shledavam jako slozite. Presto vsechno si rozumime, ja jen nevim co delat. Proc od nej nikdy nezvejde zadna iniciativa ohledne citu, nebo nejakych planu. Proc se na to netesi, proc nema radost.... tvari se jako kdybych ho nutila.... Citim se divne. Kdyz se ho na to ptam, neodpovi.
kopretina II.
PhDr. Jitka Douchová
kopretino, on se plánů do budoucna evidentně bojí. Navíc do toho vstupuje jeho dcera. Co kdybyste na to šla opačně? Vy jemu pořád něco nabízíte, tlačíte jej do rozhodování se budoucím životě. Požádat o ruku by vás ale měl on! Neměla byste být více vzácná? Nejistá?... :-) Jinak si asi neuvědomí, co opravdu chce.
svatba-důležitost manželství
Dobry den pani doktorko, rada bych vam poprala vse pekne do noveho roku. Mela bych takovy dotaz. Jsem s pritelem rok a 3 mesice, mam ho moc rada. Je mi 32, jemu 39 a ma 14 dceru z manzelstvi. Myslim ze mame pekny vztah, jen nerozumim, proc nechce nic planovat. Ze zacatku vztahu jsem byla moc zamilovana a chtela jsem od nej slyset vyznani a prislib manzelstvi, ditete a tak. On ale mlčí. O techto vecech nerad mluvi. Nejdrive rikal, ze si to musi promyslet, ted po roce zase.. ze tedy by se ozenil nekdy behem roku a take dite behem roku. Vsechno ale tohle rekl az na me dotazy a temer natlak, jak to s nami bude. Sestehovali jsme se jiz na pocatku vztahu (bylo to rychle), ale o svatbe a diteti mluvim hlavne ja. On mi porad rika, ze neni proti, a ze jo... ale ja se citim divne. Nic neplanuje, o nicem nemluvi. Citim se zvlastne, jako kdybych ho nutila. Nevim jak reagovat, kdyz rika, ze ano a pritom se nic nedeje. Dekuji,
kopretina
PhDr. Jitka Douchová
Milá kopretino, dobrý den. Půjdu na další pokračování vašeho dotazu. Zatím si jen pro sebe říkám, že přítel se snaží být opatrný. První dítě měl ve 25 letech, má za sebou neúspěch v manželství, asi se víc bojí, není si jistý, jestli se může podepsat za další závaznou zodpovědnost v životě? Nechce o vás přijít, tak vágně něco slibuje, ale doufá, že realizace slibů ještě počká. Jenže vám "tikají" biologické hodiny...
svatba-důležitost manželství
Paní psycholožko, vy těm mladým, znejistělým ženám odpovídáte v tom smyslu, že muž je bytost vzácná a nesmí se mu říct něco na rovinu. Je to názor a metoda z jiných, starých dob. Proč by mladá žena po 30 měla pasivně čekat, až ten její "dozraje"k tomu,aby jí nabídl sňatek? A ony nejistotou trpět můžou? Užírat se a být pokořené? Jsem asi 6 týdnů vdaná a sňatek jsem navrhla já a šli jsme a objednali se na matrice. Děvčata, chcete-li se vdát, hezky mu to navrhněte a pokud odmítne, ROZEJDĚTE SE S NÍM BEZ DLOUHÝCH CAKYKŮ. Pro jedno kvítí...
Olga
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Olgo,každý přístup má své :-) Posílám ten váš dál.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, žiji s přítelem 3roky a nyní bych mu chtěla jen naznačit, že by se mohla začít planovat svatba, ale opravdu jen lehce naznačit, aby pak k tomu došel sám. Poradila by jste mi prosím jak mu to mám říct, abych ho nezastrašila? Ještě nikdy jsme se na téma svatba nebavili, ale když se bavíme o budoucnosti tak vždycky řekne, že chce založit rodinu.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Lenko. Napadá mne na začátek, proč se bojíte, že byste přítele zastrašila, když by se začalo mluvit nahlas o možnosti manželství? On má proti tomuto institutu nějaký odpor, který vyslovuje nahlas? Dobře - na téma svatby jste se zatím nebavili, ale on mluví o přání, založit si s vámi rodinu - počítá s vámi do budoucna, přesto máte strach... Muži potřebují být těmi , kteří mají možnost jak ženu dobývat na začátku, tak ji pak požádat o ruku, aniž by k tomu byli předtím nuceni. Potřebují to vnímat ne jako nutné naplnění životního scénáře, který je zvenčí diktován. Je to rituál, mající své velké kouzlo. Na druhou stranu by měl on vědět, že manželství byste vítala:-)) Tak, já nevím. Pokud máte obavy mluvit o tom otevřeně ( tj. samozřejmě bez nátlaku ), pak se můžete více zmiňovat o manželství jako takovém v obecnějším měřítku a o tom, jakou hodnotu to pro vás má...
svatba-důležitost manželství
Docasne sme svadbu odlozili, no ja neviem ci este chcem s nim byt, velmi sa vo mne biju pocity. Uz ma nebavi ani zivot, ani rano vstat z postele. schudla som uz 6 kg. Jednoducho sa mi zrutil svet. Zacala som chodit na psychoterapiu, ale moj vztah k priatelovi sa nezmenil..on mi pri tom neskutocne prejavuje lasku kazdy den a mne to este viac skodi. Dakujem za radu. Lucia (cast2)
Lucia
PhDr. Jitka Douchová
Antidepresiva bych ve vašem případě považovala za velkou pomoc, Lucia. Že chodíte k psychoterapeutovi, je skvělé, tam věci více rozpletete - za pomoci jeho nadhledu. Mám pocit, že je to tak, jak jsem odtušila po přečtení první části vašeho dotazu. Něco se ve vás vnitřně vzpouzí a odmítá zrealizovat ještě tento zásadní životní mezník. Přítel jde zvyšováním intenzity své lásky a péče proti tomu, tím se zvyšuje váš odpor k němu. Měli byste si dát pauzu, jeho projevy lásky jsou pro vás na psychické úrovni konfrontační tlak. On nyní není schopen respektovat vaše hranice, protože tomu nerozumí. Jak by mohl? Vnitřní psychické pochody jsou těžko zvenčí srozumitelné...
svatba-důležitost manželství
Dobry den. mam obrovsky problem. Koncom roka ma moj priatel, s ktorym som 5 rokov (mam 21) poziadal o ruku. On u nas doma byva uz 4 roky, vztah bol vzdy super, hadky boli, ale vzdy sa to nejak utriaslo. Ked sme v januari zacali planovat svadbu, jednoducho som dostala akysi blok do hlavy a uplne som prestala jest, zacalo mi byt na vracanie pri pohlade na akekolvek jedlo. Par dni neskor sa ma uz priatel nemohol poriadne dotknut, vadili mi jeho objatia aj slova. Tento stav ma dostal ku psychiatrovi, ktory mi predpisal antidepresiva, no ja som ich odmietla, nakolko som nechcela byt pocas svadby na antidepresivach. Jednoducho sa snazim prist ku korenu problemu. Moze byt ze som ho prestala milovat? Ja na svadbu nemozem ani pomysliet, lebo sa mi zvysi tep na 120 okamzite a obracia sa mi zaludok. On sa snazi robit maximum, no nic mi nepomaha. (cast1)
Lucia
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lucia, dobrý den. Já myslím, že jste se té změny vnitřně zalekla, je to vlastně rozhodnutí o partnerské volbě na celý život. Je možné, že si nejste jistá, jestli je to ten pravý, jestli s přítelem chcete celý život prožít, zestárnout spolu jednou, mít spolu děti. Jste hodně mladá a jste spolu od 16 let. Vaše tělo a psychika možná reaguje na vaši nejistotu? Ale třeba velmi předbíhám a v další části se dozvím něco úplně jiného.
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, je mi 23 let a jsem studentka. S přítelem (28) jsme spolu 4 roky a 3 spolu bydlíme. V posledních 2 letech se bralo hodně našich známých a často se nás ptají kamarádi i příbuzní, kdy do toho praštíme my. Nejsem z těch, která sní o bílých šatech, dortu.. Spíše mi instituce manželství přijde praktická a děti bych raději měla v manželství než mimo něj. Problém je v tom, že mám pocit, že přítel má panickou hrůzu z manželství. Jednou říká, že když svatbu, tak malou. Jindy říká "až budeš pracovat", potom zase, že je moc mladý, jindy, že neví, co by mu taková svatba přinesla, že manželství je špatná věc.. Nijak na něj netlačím, je mi jedno, jestli se vdám teď, nebo za pár let, ale vdát bych se chtěla. Vím, že mě má rád, že náš vztah je fajn, jen bych chtěla pochopit jak to má se svatbou vlastně on, protože pokaždé říká něco jiného. Myslíte, že je to jen strach, nebo je v tom něco jiného?
Kája
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Kájo. Jste citlivá žena - dokážete se vžít do přítele, pojmenováváte jeho lavírování v ano/ne jako panickou hrůzu z manželství. Takže vhled máte, zkuste jej držet i v reálné rovině. Má-li muž v sobě neochotu ke vstupu do manželství, potřebuje čas k tomu, aby dozrál sám k přesvědčení, že to opravdu chce. Jakýkoli nátlak je kontraproduktivní záležitost, a ještě jej to brzdí v možnosti vlastního rozhodování. Počkejte si na to, až bude on sám tím, kdo vás bude chtít ze své vůle požádat o ruku a nekažte to ani jemu, ani sobě, ani vám dvěma. Je vám 23...,není kam spěchat
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, paní doktorko, s přítelem se známe pět let, 4 roky spolu žijeme. Mně je 30, jemu 34. A náš, respektive můj problém spočívá ve svatbě. Vždy věděl, že se vdávat chci, a vždy mě ujišťoval, že přijde správný čas. Nyní jsem ve 4. měsíci těhotenství, ale o svatbě se stále bavit nechce. Dala jsem dostatečně a empaticky najevo, že je pro mě důležitá. Naoplátku jsem dostala dostatečně najevo, že pokud našemu prckovi při narození nedám jeho přijmení, skončil se mnou. Jenže, mně se nechce dávat našemu dítěti jeho přijmení, když vdaná nejsem. A za tenhle postoj mě obviňuje, že ho vydírám... A já v tom tak nějak tápu, vydírám? :-/ Vždy jsem chtěla mít rodinu, i Alex vždy tvrdil, že rodina jsme, ale ... Přitom má oba rodiče, žádný rozvod, jejich manželství v pohodě, jeho kamarádi jsou taky ženatí. Já prostě nevím, co teď. Nechci, aby si mě vzal kvůli miminu, ale taky nechci, aby se moje dítě jmenovalo jinak, než já. Pravděpodobně jsem sobecká, že?
Sylva
PhDr. Jitka Douchová
Sylvo, nejste sobecká - to se zbytečně obviňujete, asi už přejímáte přítelovy hlášky na vaši adresu. Ale - nechte to nyní na něm a zapracujte v průběhu času více strategicky...T.j, žádné žádosti o manželství. Naopak - buďte netečná a vyčkávejte. Podle mě si vás přítel vzít chce - chce, aby miminko mělo jeho příjmení, to má svůj hluboký psychologický význam. Ale apel na svatbu musí přijít z jeho strany, NE z VAŠÍ...
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,chci se zeptat,jsem s partnerem 10 let a máe spolu dvě malé děti.Vztah je v pořádku,bez komplikací,ale jen do té doby,než se zeptám,kdy si mě vezme.Řekne mi ,že mě miluje a že spolu budeme na stálo.Ale svatbu nechce.Vadími to a asi se s tím nesmířím.Můžete mi na to napsat svůj názor?Děkuji.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko. Partner se z nějakého důvodu institucionalizaci vašeho vztahu brání, důvodům budete možná rozumět více vy? Asi byste na něj neměla příliš tlačit, měla byste jej přivést k myšlence nabídnout vám ruku spíš nenápadně, a někdy v pozdější době. Muži jsou v tomto ohledu rádi aktivní a iniciativní sami za sebe a tlak ze strany ženy tomu příliš neprospívá...
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, paní psycholožko, ráda bych se s vámi poradila. Začala jsem chodit s přítelem, po 30. roce věku a věděl od začátku, že toužím po svatbě, z počátku mu to nevadilo, ale když jsem po jeho slovech, že na to "ještě není připraven" začala být negativistická a trošku nepříjemná, už to přestával chtít a to trvá doteď. Mezitím jsem se za ním přestěhovala, vzdala se pracovních příležitostí velkoměsta a začala si s ním i přes své názory dělat děťátko před svatbou. Teď jsem po potratu, ale přítel se stále ke svatbě nemá-dělal by to asi jen "kvůli mě". Nevím, co dělat, jinak je to fajn partner, který má rád mě i děti, atd., je oporou, ale myslím, že já jsem potratila i ze stresu, který mi "volný vztah" přivolává-nejsem psychicky v "pohodě" a v "jistotě", spíše mám pocity nejistoty a neklidu. Vím, že to jen tak nezměním. Dělat se "vzácnou" mě moc nebaví, navíc mi připadá čím dál tím později, bude mi 33 let.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Na nic netlačte, to je asi to hlavní. Zkuste si představit svůj život s přítelem i tak, že je více "jištěný" svou kvalitou, než institucionálním posvěcením. Jakmile se soustředíte na něco, co vnímáte jako prioritu, ochuzujete váš vztah o impulzy, které by mohly vést k vámi vytouženému cíli. On vás musí požádat o ruku sám, tehdy, kdy bude cítit, že je to jeho vůle :-)
svatba-důležitost manželství
Pokud by rekl, ze se neciti, samozrejme ho nebudu nutit. To jsem videla u svych kamaradek a vubec se mi to nelibi.Ale stejne, nemohl by se citit ponizen? Mozna by se hodilo kdyby se ozenil jeden z jeho kamaradu. Kdyz jsou spolu tak machruji jak je svatba trapna, ale doma je to uplny opak - vim to od jejich pritelkyn. Taky musim podoktnout, ze pritel kolikrat tema manzelstvi nacne sam...No jaky na to mate nazor? :] Dekuji Karol
Karol - druha cast
PhDr. Jitka Douchová
Já myslím - podle toho, co píšete - že to nebude problém. Jen tomu ještě dejte čas :-)
svatba-důležitost manželství
Dobry den, mam takovy mozna usmevny dotaz :] Jak se muzi obecne divaji na to, ze je partnerka pozada o ruku? Je mi 24 let a pritelovi 28. Jsme spolu pres 4 roky a take spolu zijeme, rekla bych ve velmi harmonickem vztahu, kde si i budouci vychovu deti trenujeme na uspesne vychove psa :] Muj pritel je bohuzel z rozvracene rodiny, kde panuji velmi napjate a nepratelske vztahy... Myslim si, ze z toho duvodu se obava svatby, prestoze tvrdi, ze to neni pravda. Pry mu vic zalezi na tom jaky mame vztah nez na svatbe, ale to se preci nevylucuje ze?! :] Uz nekolikrat mi rekl, ze si me chce vzit a ze uz ted jsem jeho zena, ale reci se vedou a voda tece...Nijak na nej netlacim, to vubec ne, ale chtela bych byt par let vdana nez dojde na deti. Nemyslim, ze bych musela mit nejaky racionalni duvod, proste jsem v tomto staromodni :] Myslite, ze by bylo OK mu primo rict, ze bych se chtela nejpozdeji napresrok vdat a pokud by se nic nedelo pozadat ho sama?
Karol - prvni cast
PhDr. Jitka Douchová
Milá Karol.Tak doufám,že vaše otázka rozpoutá ne smršť, ale větší nápor názorů mužů i žen na vaše téma:-)Já nevím, jestli je to o staromódnosti, chtít být vdaná a přivést děti do manželství.Ze své zkušenosti nemám pocit trendu v tom, či onom. Jak píšete, vstupuje do toho mnoho faktorů, mj. i zkušenosti z vlastní rodiny. Pokud váš přítel vyrůstal tam, kde bylo dnes a denně evidentní, že manželský institut rozhodně vztahové atmosféře mezi rodiči nepomáhal, pak má jeden z dalších důvodů se neženit. Ale jeden z důvodů, proč se oženit, můžete být právě VY. Moc nevím, jak by měla žena požádat o ruku, aby to muž vzal a chtěl jí vyhovět. V tom by zde mohli muži reagovat. Případné příspěvky budu velmi ráda přednostně uveřejňovat :-)Za sebe si myslím, že nesmíte v žádném případě na nic tlačit, ale mohla byste o hodnotě manželství právě pro vás, někdy mluvit. Pokud to nebude násilné a přítel vás má hodně rád, bude o tom přemýšlet :-))
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, asi Vám můj dotaz přijde hloupý, ale jsem již s přítelem několik let, máme se rádi, stále si máme co říct, fungujeme jako pár ve všech možných ohledech..vše je jak by asi mělo být, sem tam i nějaká ta krize, kterou ale zatím vždy nějak zaženeme...prostě jsme takový normální spokojený pár... jenže už dlouho mluvíme o svatbě ale furt jen v teoretické rovině a občas z partnera vypadne "tam jsem Tě chtěl požádat o ruku"...jenže to neudělal...a nedělá...a myslim že o tom ani nijak zvlášt neuvažuje...a já začínám být naštvaná a podrážděná a upřímně to na mě působí dost nepříjemně.... mluví o tom semnou jako by to byla hotová věc ale nic konkrétního (tim myslim to kleknutí) evidentně neplánuje..tak nějak nevim co s tím, nechci na něj tlačit ale někdy mám chut na nej zařvat tak už to krucinál udělěj a netrap mě tim že o tom jen mluvíš...
katka
PhDr. Jitka Douchová
Milá katko. Váš dotaz mi hloupý nepřijde, chápu vás. Ale naštvanost a podrážděnost na vaší straně ničemu neprospěje, naopak. Já nevím, jak moc je příteli jasné, že o statut manželství hodně stojíte. On s tím žongluje podle nálady. Měl by od vás slyšet, ať již tak silná slova neříká, ale použije je až tehdy, kdy vás bude žádat o ruku. Buďte v tom usměvavě stručná, ale jednoznačná:-))
svatba-důležitost manželství
Milá paní doktorko, ráda bych se poradila o jedné věci. Jsme s přítelem 2 roky, jemu je 29 a mě 23. Navzdory tomu, že mám na vdávání spoustu času, se toto téma k diskuzi mezi námi dvěma již naskytlo. On tvrdí, že svatbu nechce, myslíte, že vztah s takovým člověkem má smysl? Nechci zahodit mládí pro někoho, kdo o mě v tomto směru nestojí, i když se milujeme. Dalším problémem, který mě trápí je, že když se s ním snažím o něčem pro mě důležitém mluvit, on většinou diskuzi nějakým způsobem uzavře. Působí to na mě dojmem, že se o moje starosti nestará a už mě to postupně začíná dovádět k mrzutosti. Poraďte mi prosím, jak mu mám vysvětlit, že mě to trápí. Děkuji
Katka, 23
PhDr. Jitka Douchová
Milá Katko, zdá se mi, že vaší otázce jsou obsaženy 2 momenty. Jedním je pro vás důležitost manželství, druhým fakt, že se necítíte být dostatečně respektována ve svých potřebách. Jak byste si tedy problém mezi vámi dvěma pojmenovala? Váš problém v sebeprosazení v rámci partnerské komunikace? Jeho dominantnost? Jeho nedostatek empatie? Ve vztahu jsou vždy dva a ti si utvářejí něakou rovnováhu ve svých potřebách a očekáváních, hledají styčné plochy při řešeni nedorozumění nebo konfliktů. Jste spolu 2 roky a zatím se vám dvěma toto ne zcela povedlo. To není vina ani jednoho z vás. Jen jste ještě nenašli ten správný způsob, jak se k sobě přiblížit, hledat konsensus. Zkuste mu to nabídnout, sdělit mu, že vás to trápí tak, aby to zaznamenal, aby to nebral jako výčitku, ale jako šanci pro vás dva :-) Mohl by vám v tom pomoci i kurz v partnerské komunikaci. Zkuste mrknout na www.jaknavztahy.cz, což je kurz, který vedu společně s kolegy, manželskými poradci :-))
svatba-důležitost manželství
Hezký den, už víc jak 5 let jsem s přítelem, který je stejně starý (31), je nám spolu dobře, nehádáme se, máme společné zájmy a všechno vypadá vlastně dost idylicky. Pouze já bych chtěla udělat další krok v podobě manželství, ale přítel se k tomu nemá. Už jsme o tom několikrát mluvli a on v zásadě není proti, ale chce počkat až mu bude 33 let. prý je to dobrý věk pro vstup "do chomoutu". Já tenhle postoj, ale moc nechápe. Pomýšlíme i na rodinu a já bych byla ráda, aby to šlo i v dnešní době staromódním způsobem, tj. nejdřív vstup do manželství a až potom miminko. Jinak bych ráda podotkla, že partnera rozhodně nijak netlačím (to už mám za sebou a řekla jsem si, že je to asi zbytečné) a často toto téma otvírá spíš někdo z okruhu známých. Předem díky za Váš názor.
Tereza
PhDr. Jitka Douchová
Milá Terezo,sázela bych více na to, že si spolu rozumíte. Na tlak okolí bych na vašem místě nebrala takový ohled - nejdůležitější je vztah vás dvou. Nebo ne?... :-)A jen tak mimochodem - pokud ctíte staromódní způsob, počkejte si na to, až vás přítel požádá o ruku sám.
svatba-důležitost manželství
Dobrý deň. Chcela by som reagovať na príspevok od Marcely - Svatba - dúležitost manželství - môj názor je taký, že žiadny papier /sobášny list/ nezaručí, že manželstvo vydrží celý život...keď Vás má partner rád, tak vydrží pri Vás aj bez papiera, lebo chce...a nie musí...Prajem veľa šťastia. Mária
Mária
PhDr. Jitka Douchová
Díky, Mária, posílám :-)))





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.