Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| bývalí partneři| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| nešťastná láska| děti partnerů| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| zamilovanost| sexualita| osamělost| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| vztahové problénmy v širší rodině| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| alkohol u jednoho z partnerů| stres| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| vztahy na pracovišti| první láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| generační soužití| psychický teror ve vztahu| partner odmítá dítě| prevence problémů ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| výchova| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| manželovy kamarádky| sourozenecké vztahy| kamarádi partnera...| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| osudová láska| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

partnerský trojúhelník
Dobrý den,
jsem vdaná (45), před rokem jsem se seznámila s ženatým mužem (35 let, děti 3,11 let)a stali se z nás milenci. Časem mi napsal, že se do mě zamiloval a chce mě vídat častěji. Zhruba do měsíce po našem seznámení mi řekl, že jeho žena si někoho našla. Odstěhoval se, žije v bytě u kamaráda. Vídáme
se, občas někam jedeme, píšeme si, voláme. Chtěla bych se zeptat na následující..Můj přítel
má rodinnou oslavu a chce, abych se jí zúčastnila. Přijde mi to zvláštní. Bude tam jeho matka, sestra,
strýc. Oni vědí, že má vdanou přítelkyni. Přítel se chce rozvádět, což mě překvapuje, myslela jsem,
že se bude chtít vrátit k ženě a zjišťuji, že on o to nestojí. Dokonce po mě chtěl, abych mu pomohla
sehnat rozvodové papíry. Do toho se vůbec nechci plést. Myslím, že po roce pochopil, že já se rozvádět nechci, ale zároveň s ním chci občas být. Říká, že mě obdivuje..(mám vyšší vzdělání,
mluvím cizími jazyky, dobře se oblékám, jsem atraktivní)..Nevím jak se k tomu postavit...Děkuji za radu.J.
Jitka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jitko. Držte váš milenecký vztah v intencích, které vy sama chcete - tj. mantinely máte jasně postavené, nenechte se zviklat k jejich změně. Váš přítel je nyní poblázněný, ale nemá smysl tomu podléhat podle jeho představ. Vymstilo by se vám to...
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
S pritele jsme byly 5krasnych let jsme trochu rozdílní ae i spoustu stejného.moje práce vyžaduje častou nepřítomnost,nikdy to nebyl problém.donedavna mi ae řekl že potkal starou neopetovanou lásku, která teď už je opětována,ta holka prý má raka a nehodlá dál na nej čekat a bez něho nebude žít.a on že se cítí že s ní má hodně wpolecne.prvni že chce byz s ní, pak že chce tu být pro obě,ani jednu nechce ztratit.zacala jsem s nim chvíli po pubertě, ae pevné jsem byla rozhodnutá že je ten pravý, se kterým chci rodinu.po rozchodu se pry trapime vsichni a pár dní po rozchodu uz byl s ní v posteli,hlavne že tvrdil že nemůže a že to bylo to jediné na co ji nemůže říct ne když ji oej všechno odmítá. Pry ji zatím bere jako oporu a pritele. Má cenu čekat? Rozhodně se v sobě že to byla jen touha vyplnit dávnou lásku, vydírání citové z její stránky nebo opravdu bez ní taky nemůže být? Říkal že nechce aby umřela, ale taky abych odešla. Pořád věřím v nás nemůžu si pomoct
Nika
PhDr. Jitka Douchová
Niko, dobrý den. Znáte verzi přítele, zda je jeho ex, která jej odmítala, opravdu onkologicky nemocná, není nijak potvrzeno. Přítelovo ego ale nyní dostalo svou pozitivní dávku - byl odmítán, nyní bez něj ona nemůže být... Vy dva jste spolu 5 let, po pěti letech trvání vztahu přichází velmi často partnerská krize. Radím vám jediné - vyhlašte pauzu a přestaňte se stýkat - alespoň do konce roku. Do té doby by si měl přítel uvědomit, kam patří, ke které z vás. Žití v trojúhelníku vám rozhodně nedoporučuji. Ale vše by mělo být věcné, bez emocí, jasně a zřetelně pojmenované  a to i tehdy, když to bude pro vás velmi těžké. Plakat můžete u přátel, ne u něj. Tím byste podpořila jeho jistotu v tom, že o vás se snažit nemusí...
partnerský trojúhelník
schopen odejít, přepadne mne naprostá úzkost ze samoty, najednou nemám s kým vyrazit, přestávám jíst, spát, fungovat v práci, vstanout vůbec ráno z postele, nakonec se vrátím a jede to nanovo. Jiný vztah se mi také nedaří navázat. Internetové seznamky nefungují, holky chtějí fotku a po jejím odeslání už se neozvou. Seznámení „na ulici“ jsem také zkoušel, ale většinou to také nikam nevedlo. V současné chvíli navíc ochladla, mi nabízí jen kamarádství, nic víc. Z mé strany ale jen kamarádit neumím.. A odejít také ne. Nevím vůbec, co mám dělat. Chtěl bych žít normální život, mít partnerku, rodinu, děti, a přitom vidím, jak mi ujíždí vlak..
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Petře, vlak vám určitě neujíždí, ale vy začínáte být depresivní, protože přestáváte mít motivaci po jejích limitech. Je vám s ní neskutečně dobře, ale nemáte ji, máte jí jen kousek, a to už 5 let. Bojíte se osamělosti, příliš jste se na ni upnul. Měl byste zvolnit a hledat opět víc sám sebe, nebýt na ní závislý. Já vím, lehce se mi to říká, nejsem ve vaší kůži, ale nic jiného vám nepomůže. Začněte si kolem sebe vytvářet okruh přátel se společnými zájmy. Než jste potkal JI, určitě jste nebyl samotář bez lidí. Vraťte se k těm, kteří pro vás byli důležití. Tady se asi dál v tomto vztahu/nevztahu  neposunute, ona vám to neumožní
partnerský trojúhelník
Dobrý den, mám následující problém. Nejsem zkušený ve vztazích, mám za sebou jen jeden tříletý, a to mi je 35 let. Žiju v Praze, mám hezký byt, slušný plat, VŠ vzdělání. Před téměř 5-ti lety, rok po mém rozchodu, mne začala svádět jedna o rok mladší dívka, mi chvíli trvalo, než jsem zareagoval, no a ona najednou, že může nabídnout jen kamarádství. Já na to přistoupil, začali jsme spolu jezdit na kolech, na lyže, hory, pak i přes noc, eroticky provokovala, nechala se celá nahá namasírovat.. ale nic víc nechtěla. Flirtovala, dráždila mne.., a tvrdila, že s nikým není. K erotice došlo, ale ne přímo k sexu. Po dvou letech z ní vylezlo, že celé dva roky bydlí s přítelem a že mu je s ním dobře. Mi se z toho úplně zhroutil svět. Když jsem to chtěl okamžitě ukončit, začala mne znovu lákat, a já podlehl. Následovaly další tajné dovolené i vícedenní, trvá to další dva roky, a nikam to nevede. Její přítel o tom neví. Já ji mám bohužel moc rád, je mi s ní neskutečně dobře a vlastně ani nejsem
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petře. Nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění :-) Ale první mé pocity - slečna má u každého z vás něco jiného, je jí dobře s vámi oběma a nechce se ničeho z toho vzdát. Otázka je, proč vás tak dlouho aktivně sváděla, ale pak nedovolila zajít dál, než k erotice, ale bez sexu. Nazývá to kamarádstvím, což vnímám jako alibistické z její strany. To je zajímavé, jsem zvědavá na vaše pokračování.
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko,
ráda bych znala Váš názor či radu. Před dvěma týdny jsme se rozešli s přítelem (já 25let, on 29) po šesti letech vztahu. Při rozchodu mi řekl, že je v tom jiná holka, o deset let mladší než on, ona v říjnu nastupuje na vysokou školu do vzdáleného města. Já jsem si ale uvědomila, že mi přítel moc chybí, miluji ho a chtěla bych, aby se vrátil zpět, ví o tom, řekla jsem mu to. Řekl mi, že se teď chce věnovat novému vztahu, ale kdyby to neklaplo, zkusili bysme to znovu spolu. Včera jsme spolu byli v kině, nic tak hezkého jsme spolu dlouho nezažili, to mi potvrdil i on, nicméně šanci nám dát nechce, protože ji dal té nové holce. Ptala jsem se ho, jestli mu mám dát čas, aby se ujistil co chce, na to mi řekl že ano. Já jsem si řekla, že mu dám čas do konce roku. Jak se mám k němu chovat, když mě bude kontaktovat? Myslíte, že je šance, že by se vrátil?
Moc děkuji za Vaši odpověď.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Je to jako vztah/ nevztah, rozchod/nerozchod. Šanci určitě máte, ale teď byste se neměli vídat vůbec, jinak bude mít přítel všechno - novou slečnu, i vás, jako svou dlouholetou lásku. Potřeboval by zažít po vás "absťák", nejistotu, kde a s kým jste ,co děláte, jak se máte. Neboli - pokud vás bude kontaktovat, nepřistupujte na to v zájmu boje o záchranu vašeho vztahu. A vy žijte opravdu svým životem s přáteli, se svými zájmy,.. 
partnerský trojúhelník
Dobry den,jsme s manželem 23 let mame 2 syny 16,22.Před 2 měsici jsem zjistila že manžel si našel milenku ,řekl že ji miluje ,a mě ma rad ,Miluju sveho muže ,nechci o něj přijid .Cely život jsme pořad oba pracovali ,manzel kazdy den do večera ja skoro taky .Nějak jsem vše brala jako samozřejmost ,hodně jsem se upnula k dětem vše jsem podřidila jim v dětstvi měl starši syn epilepsii . Bohužel i co se tyka sexu tak jsem měla malo kdy se milovat a nejhorši je to že krasne milovani jsem zažila až ted.Je to tyden co mě manžel už ani nepolibil ,ja jsem mu řekla že mu dam prostor at si to vyřeši ,chova se jako by nic hrajeme hry ,jdem plavat ,planuje budoucnost ,a,ale jak ma možnost tak s ni telefonuje atd..Nevim co mam dělat jestli s nim mluvit otevřeně a zeptat se jak to chce řešit ,dat mu ultimatum ,nebo dal tiše trpět a doufat že mame společnou budoucnost .Moc ho miluju
lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, lenko. Na začátek by bylo pro mne důležité vědět - abych posoudila závažnost manželova mileneckého vztahu - zda jste se o tom dozvěděla přímo od něj, oznámil vám tento fakt, nebo to "prasklo" náhodou. V tom je velký rozdíl. Pokud někdo z manželů oznámí sám od sebe milenecký vztah doma, pak je to již většinou s cílem, partnera/ku připravit na odchod. Pokud se jedná o náhodně odhalenou nevěru, situace má dál rozmanitější vývoj. V žádném případě neházejte flintu do žita, naději máte vždy, protože se pocity a potřeby mění. V situaci zlegalizovaného trojúhelníku se mění rovnováha sil. Manžel hraje hru na "JAKO ŽE NIC", takže si v ničem není příliš jistý. Procházeli jste dlouhodobým partnerským stereotypem, to je vždy pro manželství velký nepřítel - neměli jste na sebe čas, moc jste toho společného nesdíleli, sexuální život váznul...Tady bývá často jen krůček k tomu, aby se někdo z vás zamiloval jinde a zažíval opět milostné endorfiny. Ty ale netrvají věčně. Ani jedna z vámi navrhovaných variant není optimální - ultimátum ne - na to by neslyšel, vždyť se snaží, potichu trpět a čekat na jeho verdikt, spolupodílet se na hře JAKO ŽE NIC, to by rozhodně nic užitečného nepřineslo. Asi by bylo užitečné, otevřeně si promluvit o variantách, jak to může být dál, co můžete udělat pro možnost šance na obnovení manželství se vším všudy. Domluvte si časový horizont, do kdy se manžel rozhodne, kam patří. Pokud si vás váží ( a úcta do kvalitního vztahu rozhodně patří jako jeden ze základních stavebních kamenů ), musí pochopit, že je pro vás delší fungování ve třech nemožné, zároven i nedůstojné. Dohodu termínu nevnímám jako ultimátum, ale jako vzájemnou dohodu s jasně nastavenými pravidly - např. i to, že si nebude s milenkou telefonovat a psát ve vaší přítomnosti, na dalším se určitě dohodnete již podle sebe. Držím vám palce :-)
partnerský trojúhelník
domluvit se nějak na té výchově, což už nám tři roky nešlo. A že se za rok zkusíme společně zamyslet, jestli by to ještě nešlo "dát dohromady". Manžel mi dále nabídl podporu a zázemí v projektu na kterém teď začínám pracovat (potřebuji, aby byl některé večery a neděle s dětmi). Já jsem se rozhodla, že do toho jdu, jen se s tím musím nějak srovnat. Teď už vím, co znamená, že zůstává večer v práci. Taky ho pořád miluji, myslela jsem, že to snad zas bude dobré a že nám to spolu půjde a ono to bylo spíš "jen" to jeho špatné svědomí. Zajímalo by mě, co si o tom budete myslet Vy. Je to zvládnutelné? Reálné? Smysluplné? Není to z mé strany neužitečné trápení? On je v pohodě - má své citové zázemí a teď ho legalizoval. Je jasné, o kolik snazší to má vztah, kde je dost času, společná práce, která je i koníčkem a vcelku žádné střetové pole a obyčejné problémy... Manžel je skvělý otec a zažila jsem s ním i 7 šťastných let - celkově se známe už 16 let, Poslední tři roky byly na kočku. Děkuju mnohokrát za názor či komentář. Jana - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Jano, je dobře, že jste se takto dohodli.  Máte pravdu,že to má manžel zdánlivě jednodušší, jestliže de facto zlegalizoval partnerský trojúhelník, ale vám se nyní mění zase život,pouštíte se do něčeho nového, vymknete se ze světa ženy na rodičovské, bude toho hodné, nač se můžete těšit, změníte se.  manžel se opět naučí týmovosti, jestliže vám bude pomáhat.Čas ukáže, co vše se změní i mezi vámi dvěma.. Ale šanci určitě máte :-)
partnerský trojúhelník
Dobrý den, paní doktorko, jsem zvědavá na Váš názor.
Před pár dny jsem se dozvěděla, že má manžel "chodí" s kolegyní z práce. Je to už asi osm měsíců. Nechal mě, abych se to dozvěděla (od dětí, byli na společném výletě). Náš vztah procházel dlouhodobou krizí, přes snahu z obou dvou stran se to nedařilo v dleším časovém měřítku znova nahodit. On mě nějak měl potřebu srážet, já ho za to na oplátku vychovávala, že se to nedělá... problémů bylo víc - shodnout se na výchově, atd. Přišlo mi, že úplně zapomněl, jak se spolupracuje, vnímá druhý člověk. On je ředitel a já jsem ještě na rodičovské, teď s tím budu končit. Byl ochotný a vstřícný řešit co dál, jednak mu hodně záleží na dětech a i mi přišlo, že se ke mě "najednou" začal chovat lepší, asi se styděl za to, jakým způsobem odpočívá a věděl, že mi to hodně ublíží. Domluvili jsme se nakonec na tom, že zkusíme být "přátelé" - to mi nabídl on a opravdu se snaží tak ke mně chovat. Že se zkusíme domluvit na té výchově. 1. pokračování
- otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano, nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění.
partnerský trojúhelník
Moc děkuji za první odpověď. Můj vztah k mému muži ( S manželem k sobě nějakým způsobem rozhodně patříte, vždyt jste spolu od vašich 20 let a opakovaná svatba o něčem vypovídá. Jen právě nevím, jestli o lásce. Spíš je to potřeba jistoty a bezpečí, ne?) jste trefila přesně. Ale taky mám problém s tím, že bych mu ublížila. Máme totiž problém s dětmi. Dcera vstoupila do kláštera ( bosé karmelitánky, přísný řád, mi ji můžeme navštívit, ale ona nesmí ven), to nás zdrtilo. Jsou to dva roky a nikdy se stím asi nevyrovnáme. Syn (20 let) je často nemocný, nyní mu zjistili zkolabovanou plíci, nevíme co bude dál. Já kvůli RS beru už roky antidepresiva, takže to zdánlivě snáším vše lépe, ale on nechce o lékaři ani slyšet a je psychicky ne dně. Mě asi miluje a už jen to, že myslím na jiného by ho asi zdrtilo. a mě to všechno táhne ke dnu. V hlavě mi to stále šrotuje, špatně spím. Píšete, že se nemám bát se zamilovat, to už asi jsem, ale jde to? Zvládnout takovou situaci a neublížit všem okolo?
Věra
PhDr. Jitka Douchová
Věro, zatím vůbec netušíte, co by se případně mohlo z vašeho vztahu ke kolegovi vyvinout dál. Zamilovaná jste, vy jemu také nejste lhostejná. Život vás moc nešetří - ad vaše děti, ale nebojte se toho, že když pustíte své city o kousek dál, že z toho bude katastrofa. Pokud byste se cítila na možnost dočasně utajeného citového milostného vztahu, nikomu tím neublížíte. Tady je hlavně důležité, abyste neublížila sama sobě :-) Víc vám toho říct nedokážu, snad je to jasné poselství...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, je mi 45 s manželem jsme 25 let, ale s pauzou 2 roky, kdy jsme byli rozvedeni ( rozvod chtěl on, ale nešlo o jiné vztahy ani z jedné strany). Vzala jsem si ho znovu před 12ti lety, hlavně kvůli dětem, protože jsem onemocněla RS a nevěděla jsem co semnou bude (opět to chtěl on). Mám ho ráda, ale láska to není, spíš vděčnost. Nyní jsem se zakoukala do kolegy. Jde zatím o platonickou lásku, ale oboustrannou (on je taky ženatý). Mám ovšem výčitky svědomí a dost jsem zhubla (asi jiný důvod k hubnutí není). Mám obavy z toho co příjde, ale nechci se vzdát těch krátkých chvilek s tím druhým, kdy si občas popovídáme....Mám strach z nevěry, ale zároveň, po něm toužím. Je to peklo a v mých letech....
Je mi vůbec pomoci?¨
Děkuji
Věra
PhDr. Jitka Douchová
Milá Věro. Zdá se mi, jako byste si připadala ve 45 letech stará v uvozovkách na to, zamilovat se. Možná v tom hraje roli i vaše nemoc ? Zamilovat se přeci můžeme kdykoliv, bez nadsázky, v ohledu citů a potřeby lásky nestárneme...a  jste mladá :-). S manželem k sobě nějakým způsobem rozhodně patříte, vždyt jste spolu od vašich 20 let a opakovaná svatba o něčem vypovídá. Jen právě nevím, jestli o lásce. Spíš je to potřeba jistoty a bezpečí, ne? Nemějte obavy z toho, co přijde, žijte svůj život s tím, co přináší...
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
jsem vdana 10 let, ale vztah je v troskach, nespime spolu, temer nekomunikujeme, mam pritele 3 mesice, ale zname se již dva roky a vzdy jsme byli - jako bychom se znali odjakziva, stejne nazory, humor, zaliby, milujeme se, ale....bydlime od sebe 400 km, ja mam dite a on dve, jeho zena je absolutne netolerantni clovek, zakazuje mu kamarady, jine aktivity nez byt doma a fungovat v domacnosti se vsim vsudy, nemiluje ji, ale deti a navic spolecne maji firmu. Chceme byt spolu, oba dva jsme tohle vzdy hledali, partnery jsme schopni opustit, ale co deti, na takovou dalku, jedna nebo druha strana bude prilis daleko....on se navic boji toho, ze jeho zena - je toho schopna - bude zakerna, pujde po majetku a detem bude namlouvat o tatovi zle veci a nesmysly, my oba chceme vse nastavit nejak alespon v ramci slusneho chovani, ale jde to vubec? Oba se bojime, ze tohle neustojime a budeme muset rozejit, coz ale neni mozne, za cenu nestesti obou a setrvani ve spatnych vztazich.....
Jana 23
PhDr. Jitka Douchová
Milá Jano, dobrý den.Ano, komplikace na možnosti zoficializovat váš vztah a odejít od fundamentální rodiny, jsou opravu velké a je to rizikový faktor, který ne každý ustojí. Tlaky budou na všech stranách, s tím musíte počítat. Tzn. nejen u přítelovy manželky, ale i u vašeho muže, u vašich širších rodin. Proto si myslím, že než se opravdu shodnete na tom, že do boje za váš vztah půjdete, měli byste si dát výrazně více času, vše pečlivě zanalyzovat, poznat se v kritických životních situacích. Ted jste zamilovaní, váš milenecký vztah trvá krátce, i když se znáte 2 roky a máte pocit po celou dobu, že k sobě patříte a je mezi vámi maximální blízkost. To ale může být podpořeno oboustrannou citovou frustrací v rámci vašich manželství. Počkala bych aspon rok a pokud si i pak budete jisti, začala bych se preventivně připravovat na všechny možné scénáře, které mohou nastat...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, konečně mám sílu podívat se na svou situaci s nadhledem - ale nejsem o nic blíž k řešení. Před třemi lety jsem poznala muže "svých snů", po několika měsících vztahu jsem otěhotněla, ale přítel se vyhýbal (a vyhýbá) svatbě. Zjistila jsem postupem času, že partner udržuje vztah, který trvá ještě déle, než náš vztah. Od začátku našeho vztahu je mi tedy nevěrný... Měli jsme společné plány a formálně se jich dál držíme, dělám práci, kterou miluji, žijeme na krásném místě. Ale jsme vázání půjčkami a hypotékou. Přítel přiznal, že miluje "tu druhou", ale tvrdí, že nechce přijít o syna, kterému se skutečně věnuje. A samozřejmě ani o statek a pozemky, které jsou psané na nás oba. Vím, že ani nemá peníze na vyplacení, a sám odejít nechce. Milostný život vzal za své asi dva měsíce před porodem. Vždy slíbí, že ten druhý vztah ukončí, ale dosud jej neukončil. Chci udržet vztah kvůli synovi, vytvořit mu zázemí, věřit, že se vše změní. Ale jak dlouho mám ještě tolerovat partnerovu nevěru? - otázka upravena poradcem
Magda
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Magdo. Přítelův vztah nemůže být tak silný a osudový, když si pořídil život s vámi - dítě, společný majetek. Ale žít ve třech je opravdu těžké. Doporučovala bych vám dočasnou pauzu na to, aby se váš muž rozhodl, ke komu patří. Znamenalo by to společné rozstěhování minimálně na 3 - 4 měsíce, dohodu na penězích a kontaktech se synem. On by potřeboval ujasnit své priority v citech s partnerským psychologem, možná by byl v rámci pauzy k tomu více motivován...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, jsme spolu s přítelem 16 let a máme 13 letou dceru. Teď mi přítel řekl, že někoho má. Že to mezi námi neklape a že jsem to musela cítit. Nic jsem nepoznala. Máme spolu dům, který je jeho, ale hypotéka je na oba. Řekla, že tu můžeme bydlet a dcera říkala, že s ní zatím nechce bydlet. Moc mě štve, že s ní dceru seznámil. Ta ji brala jako známou až později se zeptala a on jí to řekl. Teď by ráda byla s nimi, ale zároveň pak citi vinu, protože ví, že mě to zraňuje. Taky s námi bydlí můj otec a ti dva si moc nesednou i když se moc nepotkávají. Nechci o něj přijít, miluju ho, ale nevím jak s ním mám teď mluvit. Je to pět dní co mi to řekl. Nespím, jíst nemůžu je mi zle. Nevím jestli je to jen poblouznění nebo něco víc. Taky nesnášel kuřáky a ona přitom kouří. Prosím poraďte mi jak se zachovat. Jak dlouho by mohla to mohlo trvat. Pořád mu peru, vařím apod. Děkuji za odpověď
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Katko, nic není tak horké, jak to ze začátku vypadá. Moc se ale nevyznám ve vztahu přítele a vaší společné dcery. Na jednu stranu s ním nechce bydlet, na druhou stranu by ráda byla s nimi, neboli s přítelovou partnerkou a svým tátou? Není to rozporuplné? Je vidět, že v tom ona sama také lítá. Vás to zasahuje citově, ale i ekonomicky. Dům je psaný na přítele, hypotéku platíte oba na půl, hmm, zajímavě právně neošetřené.Katko, já neposoudím, jestli je to poblouznění, nebo je to vážné. Ale partner s ní seznámil vaši dceru... Buď je nezrale zbrklý, nebo to myslí vše vážně. Pokud myslí odchod k jiné ženě vážně, musí vše zmanagovat on - dělení majetku, další bydlení, řešení styků s dcerou. Zatím zkuste ustát to, že je tu nějaké mezidobí, které rozhodne, jak to bude dál. Doporučuji pauzu se všemi poctivě drženými pravidly - délka trvání, její smysl musí být oboustranně pojmenovaný, verze pro rodiny a přátele. Doporučuji 4 - 6 měsíců.
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko, chtěla bych poradit, jak mám řešit situaci - po 24.letém manželství si manžel našel milenku (kolegyně z práce, rozvedená s dvěma dětmi). My spolu máme také dvě děti. Řekl mi, že se do ní strašně moc zamiloval. Ze začátku jsem se snažila udělat všechno proto, aby to skončil, ale pokračoval s ní dál, tak jsem mu řekla, ať se odstěhuje a vše si promyslí. Odstěhoval se do pronájmu, je to asi měsíc, co bydlí sám, protože ta jeho milenka ho zatím domů nechce, protože se teprve poznávají a zkoušejí, jestli jim to spolu bude fungovat. Jsem úplně na dně a pořád doufám, že se k nám vrátí, ale jak znám svého muže, tak se asi nevrátí, protože už mě přestal milovat. Naše holky taky miluje a moc mu chybí, akorát se s ním teď nechtějí vidět, protože jsou smutné z toho, že jsem smutná já. Dala jsem mu čas do konce května, ať se rozhodne, s kým chce být, ale myslím si, že to je krátká doba. Můj problém je, že se s tím nemohu smířit, Mám mu dát více času? Děkuji za odpověď
Iveta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Iveto. Protože nevím, jak dlouho je manžel zamilovaný, jak dlouho o všem víte vy, nemohu vám nabídnout až tak osobní návrh, jako spíše něco univerzálnějšího. Je zde vidět, že jeho milenka je zdrženlivá a zodpovědná i vůči svým dětem. Manžel je zamilovaný, zamilovanost lze přirovnat svým prožíváním  k drogové závislosti, která ale má své limitované trvání. Až čas ukáže, jestli to oba chtějí zvládnout a zvládnou. Ze své mnohaleté praxe vím své o tom, jaké to je, když se člověk prudce zamiluje, pálí mosty, a pak si teprve později více uvědomuje realitu a dopad pálení mostů. Společných vazeb s manželem máte za těch 24 let hodně. Na vašem místě bych jej požádala o schůzku s vymezením dalšího vývoje situace v horizontu půl roku. Musíte se domluvit na financích, na jeho kontaktu s dětmi a také, za jakých podmínek budou probíhat. Mluvit o tom musíte s dětmi, ale není nutno zatím cokoliv probírat s rodiči, protože nevíte, jak vše dopadne. Neboli - do konce května je krátká doba na radikálnější řešení, mohli byste oba dost litovat unáhlenosti. Radím větší rozvahu.
partnerský trojúhelník
O rozvodu nezačínám a čekám až on sám to začne řešit, včetně majetkového vyrovnání, děti nemáme. Do toho všeho jsem zjistila, že jeho sestra ho navádí, aby se rychle rozvedl a radikálně to se mnou řešil - rozvodem...to je měsíc stará informace, která se ke mě donesla - ověřená a co vím tak když zatím neudělal žádné kroky k rozvodu tak na něj tlačí a vyptává se, zda už volal právníkovi...Švagrová byla moje kamarádka, ale po tomto co jsem to zjistila moje city k ní ochladly a bavím se s ním jen o běžných věcech a už se ji nesvěřuji, ona byla moje vrba, ironie jako prase, ale já ji věřila a ona se mi tak odvděčila a ještě ho navádí proti mě. Nevím proč, ale musím s ní hrát bohužel hru, že nevím jaká je falešná a nepřeje mi a být stále kamarádka, ale nesvěřuji se ji, možná pochopila, možná ne, ale stále se mě vyptává jak mi je a jak se cítím...Navštívila jsem psychologa a ten mi radil, že mám dělat vše, aby manžel viděl a cítil, že mi na něm záleží...a chovat se "normálně". Děkuji za radu - otázka upravena poradcem
Anna_část 3
PhDr. Jitka Douchová
Anno, kdybych s vámi mohla mluvit, mohla bych vám nabídnout i nějaký názor a doporučení na míru. Na základě toho, co jsem si přečetla, bych manžela vedla k potřebě rozhodnutí, na kom mu záleží, a co si v partnerském kontextu přeje dál. A to tak, že bych jej vedla právě k té pauze, s jasným vysvětlením, co má být jejím cílem. A s tím, že on bude vědět, že pauzu navrhujete právě proto, že ho máte moc ráda a na vašem vztahu vám záleží. Ale v trojúhelníku žít odmítáte. Vyřešení je na něm a vy mu dáváte čas - limitovaný...
partnerský trojúhelník
Toto jste mi radila na můj dotaz...ohledně pauzy a že mám být radikálnější ohledně pauzy...

Dobrý den, Anno. Asi bych na vašem místě byla radikálnější ve vyhlášení pauzy. On nic nepřiznává otevřeně, protože mu každá z vás vyhovuje v něčem jiném. Aby se rozhodnul, potřebuje čas, domluvte se na dočasné odluce se vším všudy - oddělené bydlení, nulové kontakty, jasný kontrakt ohledně toku peněz. Nevím, jestli máte děti - nezmiňujete je, pokud ano, pak k tomu samozřejmě patří dohoda o styku s dětmi. Pauza by měla trvat rámcově 4 měsíce.

Za tu dobu se náš vztah stal spíše o tom, že vedle sebe bydlíme, každý tráví čas jinde a manžel se domů příjde jen vyspat...řeší to workoholismem a mám strach, že zkolabuje z toho. Snažím se být přátelská a být mu nápomocná, když má tolik práce, ale nemá ten luxus jako dříve, polevila jsem ze standardu na který byl zvyklý. Nechci zase moc radikálně tlačit, jelikož on se stáhne, nemá rád nátlak a nápor, do něčeho co on nechce..
Anna_část 2
PhDr. Jitka Douchová
Aha. Když jsem četla váš dotaz nyní, cítila jsem svou odpověď podobně, jako mě nyní teď citujete. Říkáte, že manžel nemá rád tlak. Samozřejmě - je rozhodný i nerozhodný, ale nedokáže učinit žádný krok ani kupředu, ani dozadu. Ale měla byste myslet také na sebe samu. Chcete žít dlouho v těchto stojatých vodách, plných neřešení? Co to s vámi udělá? S vaší ženskou sebedůvěrou, s vaší důvěrou ve stabilitu vztahu? Mluvíte o nedostatečnosti síly o vztah mezi vámi bojovat, jste na manželovi de facto stále závislá - to je aspoň můj pocit. Kdybyste k radikálnějšímu kroku přistoupila - tím mám na mysli opět pauzu, ne rozvod, musel by si uvědomit, co od života chce. A třeba by také o vás musel bojovat...Protože na mne čeká ještě jedno pokračování od vás, jdu na ně.
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko, prosím o Vaši radu! Manžel 35 se zřejmě zamiloval do o 13 let mladší dívky. Na jeho románek jsem přišla změnou jeho chování a četla jsem asi dvě sms v jeho mobilu, bohužel jsem se snížila k tomu a udělala to. Mě tvrdí, že náš vztah vyšuměl a má mě rád jako dobrou kamarádku a nemá mi víc co nabídnout. Když už mi něco řekl poté, co jsem z něho tahala co se děje. Nikdy tu druhou nepřiznal a tvrdil, že nikdo takový není. Takto to jde cca 8 měsíců, bydlíme spolu, stěhovat se nehodlám, ani on nešel k ní. Ona studuje VŠ a nemají spolu kam jít. Mě ji nikdy nepřiznal, ale švagrové řekl o ní, to vím z sms z jeho mobilu. Když jsme se bavili o rozvodu tak je to víc jak měsíc a z jeho strany žádná iniciativa není, že by to podal nebo řešil s právníkem. Mám takový pocit, jako by se nemohl rozhodnout, zda jít za hlasem srdce nebo mít tu jistotu doma...Trápí mě to a ráda bych už věděla na čem jsem, to natahování mě akorát ničí. Mám být radikální nebo dát tomu čas?? Děkuji
Anna_část 1
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Anno. Nejprve přejdu k vašemu pokračování...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, ráda bych se vás zeptala, co mám udělat, když si manžel před třemi měsíci našel milenku (kolegyně z práce). Když jsem to zjistila, vyhodila jsem ho z bytu, teď bydlí sám. Tu ženu pořád miluje. Domluvili jsme se, že mi dá vědět do konce května, jestli zůstane s ní, nebo se mnou a dětmi, ale mám strach, že to stejně s ní neskončí, i když by mi to slíbil. Chci najít v sobě sílu a ukončit tak náš 24letý vztah, protože už mu asi nikdy nebudu věřit, ale pořád ve mě hlodají pochybnosti, že se to spraví. Nevím, jak dál, poraďte mi, co mám udělat. Děkuji I.
Iveta B.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Iveto B. Na vašem místě bych se rozhodně neunáhlovala. Dejte si jasně vyhlášenou pauzu se všemi pravidly, které k tomu patří - tj. - měla by trvat minimálně 4 měsíce, měli byste se dohodnout spolu na pravidlech co se týče financí. Měli byste si spolu vydefinovat, zač chcete v rámci pauzy bojovat pro vás dva. A mělo by se něco říct rodinám, přátelům, samozřejmě dětem. Ale tak obezřetně a nekonkrétně, aby byl možný návrat k sobě bez problémů. Spolu byste se po tuto dobu neměli stýkat - může to vést k efektu porozumění podstaty vašeho vztahu, uvědomění si toho, co za těch 24 let společného života pro sebe navzájem znamenáte.
partnerský trojúhelník
do puzzle. Už před tou krizi se začala vyrazne ličit, což nikdy nedělala, trávila se mnou minimum času, neustále telefon u sebe i na WC a v koupelně a vyhýbala se fyzickému kontaktu. Pote co jsem zjistil jak se věci mají jsem ji řekl, že už nechci pokračovat ve vztahu. Na to ona hodila zpátečku a začala se chovat jako předtím. Bohužel už mám pocit, že pro mě už je pozde. Jak mám situaci resit dál? Děkuji moc za radu a přeji krásný den.
Tomáš 2
PhDr. Jitka Douchová
Tomáši, přítelkyně zatím tápe, je emočně zmatená, a neví, co chce. Aby si to mohla ujasnit ona, i vy, tu pauzu byste opravdu potřebovali. Více najdete třeba v dotazech na mé poradně v rámci kategorie pauza ve vztahu.
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
pani doktorko chtěl bych se zeptat na jak postupovat v mém případě.
Mě je 34 partnerce 25 jsme spolu 2,5 roku z toho 1,5 roku spolu bydlíme. Zhruba poslední 3 měsíce začali problémy hádky a frekvence sexu šla dolů. Pote přišla partnerka, že se chce rozejít. To jsme ustáli asi 14 dni a pote po další hádce jsem řekl, že si sbalim věci a odejdu. Na to ona, že to nikomu nepomůže a odešla do práce. Asi za 3 hodiny mi napsala, že si něco uvědomila a že chce rozchod. Po příchodu domu a pote co jsem ji vyvrátil její domenky a předložil argumenty, to uznala a řekla že potřebuje čas. Nabídl jsem se ze se na čas odstehuju. Během te doby jsem si uvědomil spoustu věcí a hlavně svých chyb a už intezivne pracuju na jejich odstranění. Bohužel cca po 14 dnech od odstehovani jsem se dozvěděl, že v tom je i něco jiného a to že se zamilovala do jiného. Zatím došlo jen k citové nevěře, ale příjemné pocity to nejsou. Při zpětném projíždění poslední doby mi to naprosto sedělo jak poslední dilek
Tomáš
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Tomáši, nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění. Ale - krize vztahu a pochybnosti o možnosti v jeho pokračování jsou strašně užitečné, i když je lepší, jim předcházet průběžným monitorováním toho, jestli je vše OK. Před 3 měsíci se u přítelkyně něco změnilo, pak přešla do toho, že by bylo lepší se rozejít, a vy jste si díky tomu uvědomil své "chyby", na jejichž odstranění pracujete. Vše je teď na začátku rozjezdu nové fáze, o níž nikdo neví, jak dopadne. Viděla bych to na pauzu.
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko, prosím o Vaši radu! Manžel 35 se zřejmě zamiloval do o 13 let mladší dívky. Na jeho románek jsem přišla změnou jeho chování a četla jsem asi dvě sms v jeho mobilu, bohužel jsem se snížila k tomu a udělala to. Mě tvrdí, že náš vztah vyšuměl a má mě rád jako dobrou kamarádku a nemá mi víc co nabídnout. Když už mi něco řekl poté, co jsem z něho tahala co se děje. Nikdy tu druhou nepřiznal a tvrdil, že nikdo takový není. Takto to jde cca 8 měsíců, bydlíme spolu, stěhovat se nehodlám, ani on nešel k ní. Ona studuje VŠ a nemají spolu kam jít. Mě ji nikdy nepřiznal, ale švagrové řekl o ní, to vím z sms z jeho mobilu. Když jsme se bavili o rozvodu tak je to víc jak měsíc a z jeho strany žádná iniciativa není, že by to podal nebo řešil s právníkem. Mám takový pocit, jako by se nemohl rozhodnout, zda jít za hlasem srdce nebo mít tu jistotu doma...Trápí mě to a ráda bych už věděla na čem jsem, to natahování mě akorát ničí. Mám být radikální nebo dát tomu čas?? Děkuji
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Anno. Asi bych na vašem místě byla radikálnější ve vyhlášení pauzy. On nic nepřiznává otevřeně, protože mu každá z vás vyhovuje v něčem jiném. Aby se rozhodnul, potřebuje čas, domluvte se na dočasné odluce se vším všudy - oddělené bydlení, nulové kontakty, jasný kontrakt ohledně toku peněz. Nevím, jestli máte děti - nezmiňujete je, pokud ano, pak k tomu samozřejmě patří dohoda o styku s dětmi. Pauza by měla trvat rámcově 4 měsíce.
partnerský trojúhelník
2/2 těžké, ale v daných konstelacích jediná možnost. Když jsem poznal takovou ženu, nechci o ní přijít jako o kamarádku, která mě poskytuje naplnění v oblastech, kde to doma nejde. Poradila byste, jak transformovat vztah do hezkého kamarádského vztahu, který nezničí ani mě ani obě ženy? Jde to vůbec? Děkuji
Jirka
PhDr. Jitka Douchová
Obávám se, že v dané fázi přátelství nejde. Čím více se budete poznávat, budete se sbližovat emocionálně. Je jen na vás, zda to ustojíte, a bude to těžké. Návod na to, jak to zvládnout, univerzálně neexistuje...
partnerský trojúhelník
1/2 Dobrý den, rád bych Vás požádal o Váš názor. Je mi 40 let a 14 let žiju s přítelkyní (33), máme 2 děti (2 a 7). Od roku 2011 máme ale vleklou polokrizi, která vygradovala před 2 lety. Od té doby se snažíme na vztahu hodně pracovat. Přítelkyně je hodná, dává mi prostor, ale neumí mě emocionálně naplňovat. Před asi rokem jsem na sobě začal pracovat a otevírat se (i lásce) a na víkendovém meditačním a sebepoznávacím semináři před 2 měsíci poznal ženu (33), dvakrát rozvedenou se dvěma dcerami. Vzájemně tam byl okamžitě magický až nadpozemský vztah. Cítíme se k sobě být přitahováni velkou silou. Pro mě to ale nebyla zamilovanost, protože jsem jí vědomě krotil. Voláme si, píšeme, byl jsem u ní jednou na návštěvě, bydlí 100 km ode mě. Žádné intimnosti, jen dotyky rukou. Své partnerce jsem věrný. Vlastní děti bych neopustil. Tato druhá známost je pro mě ale dopingem, skrz který překonávám potíže ve vztahu s partnerkou. Snažím se to dostat na úroveň kamarádského vztahu, byť je to velmi
Jirka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jirko. Zamilovanost nezkrotíte. Snažíte se o to vědomě, ale ve svém fundamentálním vztahu procházíte delší krizí a nejste emočně naplňován. Zažíváte tedy teď stav rozdvojení - na jedné straně vaše žena a děti, historie vašeho vztahu, společné vzpomínky, na druhé straně magická, až nadpozemská duševní přitažlivost k jiné ženě. To není jednoduché k zásadnímu rozhodnutí. Jdu si přečíst druhou část vašeho vyprávění.
partnerský trojúhelník
A očekávám od něj také že mi řekne co chce nyní on. I kdyby to bylo, že chce odejít. Ale on se k ničemu nemá a já nevím na co čekáme.Nevím kam mám směřovat svoji energii. Nevím jak situaci co nejlépe zvládat, abych se nezhroutila. to si nemůžu dovolit, mám malé dítě.Moc mě mrzí, že tak jako jsme si povídali nyní po odhalení nevěry jsme si nepovídali dřív. Tak nějak si bez zábran říkáme své pocity a sdělujeme to co nám poslední dobou od druhého chybělo.Mám pocit, že by jsme snad i měli na vše řešení, kdyby se však situace nezkomplikovala příchodem jiné ženy. Myslíte, že pokud opravdu cítím, že je přítel zamilovaný, mám udělat rozhodnutí za něj a náš vztah ukončit? Nebo mám nějakou dobu čekat na jeho rozhodnutí? Ale jak dlouho? A jak můžeme takto žít vedle sebe,ale bez sebe, ve třech?V téhle situaci ničeho nezvládám svoje pocity a nedaří se mi urovnávat myšlenky.Děkuji Vám
Petra 3
PhDr. Jitka Douchová
Milá Petro. Obdivuji vás za vaši moudrost a rozvážlivost, schopnost analyzovat  situaci a hledat resumé. Jste silná žena. Za přítele ale nic neřešte.Vy si udělejte sama pro sebe časový horizont, do kdy jste schopná žít ve "třech". Sama za sebe to cítím tak, že by pro vás byla velmi užitečná pauza - provizorium, kdy byste měli každý z vás prostor pro možnost rozhodnutí se, jak dál. Jste spolu 10 let, máte dítě, společnou domácnost, společnou partnerskou minulost, společné příběhy. Aniž byste si to uvědomili, začali jste procházet partnerskou krizí, partner si ji uvědomoval, ale nevyslovil to nahlas. Proč asi?... Teď vám to jde. To je dobré pro možnost vyčištění vašeho vztahu.Vlastně je to paráda. Zamilovanost je nějaké období, které je krásné a člověk vnímá věci úplně jinak. Dejte tomu čas, ale vy potřebujete mít právě ten čas, po který to vydržíte. Neboli - určete si deadline jeho rozhodnutí... Do půl roku maximálně.
partnerský trojúhelník
Naším hlavním problémem je rozdíl v potřebě sexuálního styku, a tohle se ještě umocnilo narozením dcerky, kdy sem já vůbec neměla na tyhle intimní chvile čas ani chuť. Přítel se mnou ale vůbec nic nerozebíral, uzavřel se do sebe a protože shodou okolnosti má nyní velmi moc práce tak já sem jeho ochladnutí přičítala právě tomuto a ani když já když sem cítila potřebu být s ním, tak sem ho nechtěla obtěžovat, opravdu sem si myslela, že je prostě jen hodně unavený a že vše se časem srovná. Teď si to ale všechno vysvětlujeme a vlastně ani jeden nevíme kudy kam. Je tu navíc jiná žena a já ze slov přítele cítím, že pro něj hodně důležitá. Já to chápu, u ní má vlastně to hlavní co mu doma vždy chybělo a to bez výčitek, nátlaku, stresu,...apod. Jeho milenka je navíc oproti mě velmi mladá a jistě ho i velmi fyzicky přitahuje, takže vlastně chápu, že ani on to nemá nyní jednoduché.Já sem příteli řekla, že chci vztahu zkusit zachránit, ale že samozdřejmě nevím jestli se to ještě dá.
Petra 2
PhDr. Jitka Douchová
Přecházím na poslední část vašeho vyprávění.
partnerský trojúhelník
Dobrý den, 10 leti žiju v partnerském vztahu a máme 2 letou dcerku, před asi týdnem sem odhalila přítelovu nevěru ve kterou vyústilo zřejmě naše odcizení po narození dcerky. Teď neustále řešíme co budeme dělat. Tedy řeším to spíše já, přítel tvrdí, že nás má moc rád, ale ji taky a že neví co dělat. Mrzí ho prý že sem se to dozvěděla, nemá ujasněné kdo z nás je pro něj důležitější. Pro mě to byl obrovský šok, já sem samozdřejmě věděla, že není vše v pořádku, ale náš vztah sem brala jako samozdřejmost a myslela sem si, že se vše časem urovná. Největším problémem bylo odcizení v intimním životě. V posledním týdnu jsme spolu několikrát velmi dlouho probírali celou situaci a sdělovali si své pocity, je mi velmi líto, že jsme spolu takhle nemluvili dříve. Já sem vůbec nevěděla co se děje a nad čím vším přítel přemýšlí. Prý už dříve než potkal tu onu uvažoval o odchodu, ale my dva si vlastně žijeme celkem dobře, vůbec se nehádáme a myslím, že se máme doopravdy rádi.
Petra 1
PhDr. Jitka Douchová
Milá Petro, jdu číst dál...
partnerský trojúhelník
spolu formálně žili a dělili se o péči o děti jako doteď, ale jinak si žili (nebo bych si žila?) svým vlastním životem. Na druhou stranu mi to přijde tak troufalé a nereálné a kdoví, jak bych reagovala na fakt, kdy by si manžel někoho našel. S komunikací mám problém, do konfrontací se nepouštím a obtížně prosazuji svoje názory (platí i v práci), spíš mám tendenci si postavit zeď a negativní věci kumulovat v sobě, protože negativní emoce = ztráta kontroly = špatná vlastnost. Připadám si velmi opuštěná, nešťastná a emočně labilní, vše mne rozhodí a je to náročné.
Na vaši radu jsem zkusila najít jiného odborníka, de facto dělá to, o čem jste psala vy, nabízí okruhy k přemýšlení. Myslím, že jistý posun tam je, ale trvá to již docela dlouho a nemám představu, kolik času může ještě psychoterapie zabrat a k jakému výsledku se dopracuji. Vlastně ani nečekám, že mi můžete poradit, kde a jak hledat blízkost, přijetí a spokojenost, ale přesto to zkouším :), díky za váš čas. Zdena Zv.
Zdena Zv. část 3
PhDr. Jitka Douchová
Zdeno, jestliže máte psychoterapeuta, pak je to skvělé. Vy ale musíte být tou aktivní a snažit se pracovat na svém osobním tématu :-) Jeho k tomu máte jako tvořivého parťáka, ale hlavní práce je na vás :-) Váš vztah k manželovi vyhořel, hledáte jen možnost provozního pokračování fungování. Co mu říct, že procházíte dlouhodobou osobnostní a partnerskou krizí, a potřebujete nějaký klid a odluku? Není vůči němu fér, aby se citově angažoval tam, kde to nemůže získat odezvu. Vnímám to vůči němu jako až neetické.. A ubližuje to i vám. Mluvíte o problémech v komunikaci, kumulaci svých negativních emocí v sobě samotné. Mluvte o tom všem se svým psychoterapeutem, ať najdete v rámci individuální terapie na prvním místě cestu k sobě samotné :-)
partnerský trojúhelník
Přimotal se mi do cesty i jiný muž, který je z pohledu vztahu pro mne svými zájmy, způsobem života a rodinným stavem neperspektivní, ale z fyzického hlediska velmi přitažlivý; vím a cítím, že tento vztah-nevztah neuspokojuje mojí potřebu blízkosti a důvěry (mám i strach se více otevřít, protože už proběhly jakési náznaky strachu z jeho strany, abych se do něj nezamilovala a nezpůsobila mu problémy; ostatně ze zamilování se a ztráty kontroly nad svými city mám obavy i já). Neustále mne trápí výčitky, že svého manžela ignoruji, i když on mne má rád a začal se snažit se mnou trávit čas, atd., já o to moc nestojím, ale nejsem schopná mu to přímo říci, jednak se bojím toho, že ho zraním a zklamu a druhak důsledků toho všeho... Jsem vlastně neustále paralyzovaná ve slepé uličce, zlobím se na sebe, že nejsem schopná situaci vyřešit, i na muže, že to nedokáže tak nějak sám pochopit, když přece musí vidět, že jeho akce nevzbuzují reakci. Ideální stav si momentálně představuji tak, že bychom
Zdena Zv. část 2
PhDr. Jitka Douchová
Jdu na poslední část vašeho vyprávění.
partnerský trojúhelník
Dobrý den, děkuji za vaši poradnu, již jsem před nějakým časem psala, ohledně nenaplněného platonického vztahu s kamarádem a absenci motivace pracovat na vztahu s manželem. Mluvila jste o konfliktu mezi rozumem a citem, souhlasím, jen jsem nečekala, že se vše povleče tak dlouho, de facto už rok jsem kamaráda neviděla, ale stále na něj myslím a jsem do něj zamilovaná, mám pocit, že jsem si již mezi nimi vybrala, bez ohledu na fakt, že on dal přednost svojí ženě. Manžela jsem odsunula na pátou kolej, psychicky jsem odešla do svého vlastního snového světa. Ze skutečného opuštění mám strach, myslím, že bych neunesla finanční a provozní nároky na péči o 3 školní děti (racionálně vím, že by se na ně jejich otec nevykašlal, ale ten strach tam je), také z odsouzení a nepochopení okolí (že rozbíjím rodinu); jinak bych "utekla" moc ráda, ale s ohledem na děti to nejde. Paradoxně fakt, že se manžel snaží, i když nechci, mu na přitažlivosti spíš ubírá... - otázka upravena poradcem
Zdena Zv. část 1
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zdeno Zv. Zařadila jsem váš dotaz do kategorie partnerský trojúhelník, i když to tak ve fyzické skutečnosti není. Ale jste zamilovaná a váš manžel vás jako muž nezajímá. Nezajímá vás nyní v ničem, protože jste ve vztahu k němu vyhořelá, musí vás jeho snaha o sblížení iritovat a spíš odpuzovat, to je jasné. A to o to víc, že racionálně vzato na něm závislá jste - ekonomicky, máte spolu rodinu, 3 děti. Jdu číst dál.
partnerský trojúhelník
Předem Vám děkuji za Váš názor a přeji krásné jarní dny. PS: náš vztah je 11 letý a ustáli jsme také 2 operace nádoru na mozku naší dcery. Řekla bych , že není stereotypní, jsme sportovci , měli jsme společné zájmy i zvlášť...Díky
Ella
PhDr. Jitka Douchová
Držím palce, vše jsem řekla v předchozí odpovědi.
partnerský trojúhelník
....Sám mi přiznal, že na něj paní tlačí a že se jí nelíbí, že má zadní vrátka, já jsem mu řekla že je dobře že je má neboť je nyní zamilovaný a je lepší ji poznat, zda s ním není primárně pro peníze ( něco o ní vím a jeví se to tak, dospělé dcery má s jedním mužem , malou s jiným, byla spíše "vydržovaná"). Přečetla jsem toho hodně o zamilovanosti a vím, že je iracionální a že to přejde, jsem silná a nechala bych manžela "vyřádit" ( vím , že mi za to stojí - měli jsme velmi hezký, tolerantní vztah), ale strašně se bojím, že nás ještě více zadluží , neboť zjevně potřebuje peníze. Vůbec nevím co mám dělat, psychicky mi hodně ubližuje, udržuji nám dům, slíbil , že bude pomáhat, ale má stále méně a méně času, už ani za dcerou tolik nejezdí ( přitom mají moc hezký vztah). Kolikrát si říkám, zda to má ještě cenu, myslet si že náš vztah má ještě šanci a zda spíše nenavrhnout rozvod, prodej domu ( který je vymazlený a byli jsme vždy pyšní na to , co jsme vybudovali)...Ničit to teď, či vytrvat? - otázka upravena poradcem
Ella
PhDr. Jitka Douchová
Ello, pokud vám na manželství stále opravdu záleží, neunáhlujte se v ničem, to by byla velká škoda. On, jestliže je zamilovaný, neví si se sebou rady. Před 4 měsíci se zamiloval, a po měsíci odešel? ...To nemůže mít dlouhé trvání, až vystřízliví, bude vidět vše jinak. Růžové brýle asi mít nemůže, je-li postaven před docela složitou realitu, ale je asi druhou paní opravdu manipulován. Měli byste si ale nastavit na provizorní dobu, na jejíž délce trvání se spolu dohodnete, jasná finanční pravidla, a dále jasná pravidla ohledně jeho kontaktů s dcerou. To je bezpodmínečné. Pak si stanovte opravdu časový horizont, do něhož se on rozhodne, jak bude vypadat život mezi vámi dál. Viděla bych to na minimálně 4 - 5 měsíců.
partnerský trojúhelník
Vážená paní doktorko, prosím Vás o Váš názor. Manžel se před 4 měsíci zamiloval a před 3 odstěhoval k druhé.Stále ale jezdí domů ( 1 - 3 týdně), má tu pracovní stroje a hlídá 10 letou dceru. Ze začátku jeho nového vztahu mi řekl, že si mě váží a má mě rád, ale že mě nemiluje, naposledy před 2 měsíci paní "podvedl" se mnou, a asi před měsícem se pokusil také o sexuální kontakt, ale já jsem mu řekla, že nejsem "k...a" neboť ta druhá byla po těžkém zánětu ledvin.Padl několikrát návrh, že se rozvedeme, prodáme dům na který máme velký dluhy, ale oba jsme to vzápětí potřeli, že to nechceme. Snaží se nám prý udržet nějakou úroveň, ale nemá na to a zároveň vyváží paní s jejími 2 dospělýma dcerama a 1 dcerkou 6 letou do hor ( dokonce dal přednost jim, než by jel se svojí dcerou, překážkou jsem byla já), má za ně vysoké náklady a bojím se, že nás dostane do větších dluhů. Nyní přišel s tím, že chce prodat auto a abych platila polovinu nákladů na dům ( co jednoznačně neutáhnu). Pokračování..... - otázka upravena poradcem
Ella
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ello, nejprve si jdu přečíst vaše pokračování...
partnerský trojúhelník
Pokračování-Řekla mi ,že manželovi doma asi něco chybělo tak si to našel jinde,ale nedokáže se rozhodnout a ona to po něm prý chce také vyřešit. Ona se rozešla s manželem děti ma dospělé a žije sama. Řekla ,že ho miluje a nikdo na tom nic nezmění.Včera jsme to s manželem řešili a on mě říkal ,že si myslí ,že toho ke mě cítí málo ,ale že mu je mě hrozně moc líto tak jsem mu řekla ,že nám prakticky tím ,že to neskončil nedal ani šanci nic napravit a vrátit se k sobě. Řekl ,že to můžeme zksit ale co když to prý nevyjde. Oba si myslím cítíme ,že mezi námi pořád něco je a myslím ,že když nebude ona máme velkou šanci si uvědomit co bylo špatně a zachránit náš vztah se vším všudy .Děkuji za Váš názor.
Zina
PhDr. Jitka Douchová
Zino, co mohu říct? Bojujte, ale strašně moc záleží na tom, jak, a kdy. Na druhé straně stojí žena, která bojuje a je si jista vítězstvím. Má výhody v tom, že se jedná o milenecký vztah, který má esprit a náboj. Vy máte ale na své straně také výhody. Momentálně jiné, než ona. Ale v podstatě většího kalibru. Víc bych vám toho asi řekla v rámci přímého rozhovoru. Takto vám jen mohu říct, abyste to nevzdávala a co nejdříve se spojila s partnersky specializovaným psychologem. A nebojte - nic není prohráno
partnerský trojúhelník
Dobrý den , jsem s manželam vdaná 20 let máme 3 děti dospělé 28,25,21 let. Před 8 měsíci jsem zjistila ,že manžel má milenku .Přiznal to a řekl ,že o trvá cca 1 rok a že to skončí ,že je pro něho rodina přednější .Vím ,že to je důsledek neporozumění nebo stereotypu v našem vztahu po 20 letech neměli jsme asi cca rok sex měla jsem moc práce byla unavená a on to vyřešil takhle a přerostlo to v něco víc. Jinak spolu normálně dokážeme fungovat myslím starost o rodinu ,dům a tak.ˇŘekl že to skončil ,ale půl roku pořád říkal ,že na sex ještě nemá chuť a na intimnosti a a´t ještě vydržím a já mu to začala vyčítat a chtěla jsem zát pravdu .Po vánocích jsem se dozvěděla že v tom pokračuje ale že nemůže odejít ,protože jsem mu řekla myslím si to co si dobře uvědomuje sám ,že ztratí úctu dětí a bojí se jak to vezme jeho matka a vůbec rodina .Všichni ho mají za slušného férového muže a tátu a teď tohle .Vím kdo je jeho milenka ,ale je to pro mě cizí člověk. Mluvila jsem s ní po telefonu .
Zina
PhDr. Jitka Douchová
Milá Zino, dobrý den. Mám z vašeho vyprávění pocit, že paralelní vztah manžela je primárně důsledek vaší déledobější partnerské krize. Manžel se zamiloval jinde a teď hledá něco, jak se racionálně opět vrátit k rodině, jestliže nad ním visí možnost odsouzení všemi, kdo patří do rodiny. To není úplně nejlepší motivace k tomu, abyste vy dva k sobě opět mohli najít partnerskou cestu, kterou byste oba chtěli. OBA. Jste nyní ve fázi nevyváženého vztahu. Na vaší straně je apel k zodpovědnosti vůči rodině, na to, že pokud neudělá krok směrem k rodině, nebude již brán jako ten férový, který ztratí úctu důležitých lidí, na druhé straně stojí jeho zamilovanost k ženě, která nabízí něco jiného. Jdu číst dál.
partnerský trojúhelník
Dobrý den.Čtyři roky mám vztah s ženatým mužem.Když to prasklo odstěhoval se ke mě,po dvou měsících se ale vrátil k rodině.Byl tam osm měsíců a pak se zase nastěhoval ke mě byl semnou čtyři měsíce a zase se vrátil k rodině.Po měsíci zase ke mě a ted po třech měsících zase k nim.Když je tam,vždy jim tvrdí,že už semnou není.Když je pak u mě,stále slibuje,ženě ,že se vrátí.Mě lže ,že jim to neslibuje.Kyž se ho několikrát přede mnou ptala kde chce teda být,řekl,že semnou,ale že nedokáže zatím udělat ten poslední krok.Chtěla se s ním rozvést,ale on nechce.Vím,že svojí matce i všem tvrdí,že s ní být nechce,protože ví,že už to mezi nimi nebude nikdy dobré,že by se musela ona změnit,ale že je mu líto dětí.Ale zase jen kvůli nim s ní být nechce.Když mě minule opouštěl plakal ,několikrát se vrátil,pak seděl hodinu v autě před domem a zase se vrátil.Jsme z toho všichni už ve stresu.Obě i děti jen vždy žijeme ve strachu kdy zase odejde na druhou stranu.Vím ale že i on se strašně trápí.
michaela
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, michaelo. Ač nerada generalizuji, v případě, který popisujete, se toho dopustím. Přítele vnímám jako nerozhodného muže, který vlastně nemůže být plnohodnotně ani s jednou ženou - ani s vámi, ani s manželkou. Rozhodnutí neudělá, nedokáže to. Na vašem místě bych vztah pro sebe uzavřela a šla v životě dál...
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
jsme s manželem 27 let, 24 let manželé, děti 10 a 20 let. Před 10dny oznámil, že má 1,5 roku paraelní vztah a že odchází. Sdělil mě plán, kdy bude jezdit za námi, finance řešit nemusím, že se mnou již není šťastný a že nyní našel někoho, s kým ještě šťastný je. Byl to pro mě šok i když jsme poslední 2 roky měli vztah lehce ochladlý. Podotýkám, že manžel pracuje v jiném městě, kde minimálně 3 noci přestává, má tam zázemí a problém se seznámením a realizací nevěry nemusel po praktické stránce řešit. Nabízela jsem slepení vztahu a chtěla jsem na něm začít pracovat, ale on je již definitivně rozhodnutý a toto odmítá. Byli jsme 1x na párové terapii a řékl, že ještě kvůli mě jednou půjde, ale tím končí. Já jsem začala s osobní terapií, jsem ale zmatená a nevím, zda to jde ještě zachránit. Strašně bych si to přála, ale nevím jak na to a jestli mám šanci, když on má jasno. Za dětmi však jezdí a když přespával v týdnu doma, spali jsme spolu. Nevím však, jestli to nebylo z lítosti.
Jitka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Jitko, dobrý den. Vypadá to, že je manžel zatím rozhodnutý k odchodu, jestliže vám to nahlas oznámil i s dalším nastavením kontaktu s dětmi, financemi. Určitě na to nějakou dobu sbíral odvahu. Řekl vám vše podstatné, co cítí teď, ale není to krátké poblouznění - jedná se o jeho 1,5 roku trvající paralelní vztah, ne o nevěru pro radost, která je krátkodobé vytržení z manželského stereotypu. Ale nemusí to být jeho definitivní rozhodnutí. Vše má svůj vývoj.Jen to teď na jeho návrat do manželství se vším všudy moc nevypadá. Zkuste to vzít pro sebe i pro něj důstojně a nechte působit čas. Důležité je, že chodíte do individuální terapie, která je pro vás podporou.
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
nemám otázku, jen se dělím o zkušenost - po 17 letech manželství, kdy soulad v sexu trval jen první 4 roky mé mateřské, jsem přesvědčená, že můj muž, stejně jako spousta podobných, je líný. Máme se rádi, ale jsem jediný hnací motor vztahu a ve všech aktivitách. Myslím , že nejdřív mě chtěl trestat "neposkytováním" sexu za to, že jsem příliš samostatná, později už ho přemohla lenost. Stejná lenost jako kolem domu a v domácnosti se projevila v ložnici. A i když jsem ho téměř opustila a on sliboval jak bude všechno jinak, lenost zvítězila. Klidně několik večerů po sobě mi špitá u televize, jak mě miluje, jak jsem krásná, ale já už si těch řečí nijak nevážím, nic pro mě neznamenají. Pro mě je láska pomoc druhému, starost o jeho dobrou náladu a pohodu, a projevy toho citu i tělesné, které mi ale jednou dvakrát do měsíce nestačí. Děkuji za štěstí, že jsem potkala milence, který moje manželství udržuje pro moje děti a snad i vnoučata, milováním a smíchem, už léta. A bez výčitek. - otázka upravena poradcem
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie. Nemáte otázku a dělíte se o svou zkušenost s tzv. konstruktivní nevěrou do "éteru". Tak předávám ostatním :-)
partnerský trojúhelník
Druhá část,
Nevím jak se chovat k němu,jestli psát nebo úplně ho odseknout ?myslíte že mu ona odpustí když ho vydírá synem a pořád mu to vše vrací.Hází vinu pořád na něj ,že vše co se stalo mezi nimi je jeho vína a on už ji to vše věří,ja mu tvrdím ze něco v tom vztahu bylo špatně když jsme se daly opět dohromady ale asi je to marný on se musí přesvědčit o tom všem,teď na něho tlačí s druhým dítětem,mám strach aby toho všeho později nelitoval a nepřišel i o mě a i o rodinu,teď chce pauzu ale vydri to jeden den a pak už zas píše ze ne mě myslí,že to nevydrží beze mě dlouho atd.nevím co dál děkuji za odpoved
katka
PhDr. Jitka Douchová
katko. Na vašem místě bych ten vztah k němu ukončila. Vím, že jde nejprve o racionální krok a emočně je to úplně naopak. Ale váš přítel to dle mé předtuchy nezvládne. Nedává ani jedno, ani druhé. Ani zůstat šťastně s rodinou, ani odříznout definitivně vás jako ženu, kterou miluje. Předpokládám jeho bolestné lavírování mezi oběma stranami. Jak se chovat? Rozloučit se spolu navzájem - hezky, ale definitivně.
partnerský trojúhelník
Dobrý den
Už dva roky mám milence,je to můj bývalý přítel spolu jsme byli pět roků,než jsme se teď k sobě vrátily uplnynulo 10.let,oba svoje rodiny on jedno 9 leté dítě a já dvě podobné staré děti, touzily po sobě těch deset let i když jsme se oba snažily něco v tom vztahu doma chybělo,teďje to dva měsíce co se to dozvěděla jeho přítelkyně a vsude to řekla jeho rodičům kamaradkam mému muži no prostě všem, prý řekl že miluje mě ale ona už do toho tahá i jejich syna,který se s ním občas nebavil,říká mu ze tatínek miluje jinou a jeho syn brečí apod.On je z toho zoufalý je mu líto syna a toto je jediná a veliká zbraň kterou využiva ,přítel tvrdí že mě miluje ale nemůže to synovi udělat je.z toho co se děje zoufalý,došlo už to tak daleko ze po rozumove stránce to prý musí ukončit a být s rodinou, prý by přišel o syna a to on nezvládne,nechápu to chování teď se chová odtazite prý to tak musíme udělat,min psát nebo to ukončit apod.pak to nevydrží a zas se ozve ,nevím co dělat,jak se chovat
katka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, katko. Vypadáte - vy dva -  na osudovou, ale reálně nenaplnitelnou lásku.Chování přítelovy partnerky snad chápete, zkuste se vžít do kůže ženy, která najednou zjistí, že její muž má již dva roky milostný láskyplný vztah se svou bývalou partnerkou Dovedete si představit, co by to udělalo s vámi? Jestli jsem to dobře pochopila, ačkoliv se to váš muž dozvěděl, "nedělá problémy" a přijímá to jako fakt? Přítelova žena bojuje, jak umí Je matka, takže bojuje i jako matka. Je to pro ni asi šok. Rozumím velmi dobře i ašemu příteli - miluje syna a nemůže jej opustit... Jdu číst duhou část.
partnerský trojúhelník
Již 5 let chodím s mužem z Ukrajiny. Když jsem ho poznala neuměl se srovnat s tím, že ho žádná žena nechce. Poznal se mnou první milování, naučila jsem ho téměř vše v normálním životě. Jsem o 7 let starší vdaná, ale vážně nemocná. Je mezi námi velký společenský rozdíl. Manžela mám ráda, ale nejsem s ním šťastná. Nyní mi přítel oznámil, že si hledá partnerku na společný život, jelikož ho k tomu nutí jeho rodina. Prý se můžeme scházet dál jako přátelé, pokud mu to nová partnerka dovolí. Nemohu se udržet, neustále mu dělám výstupy a píší. Tento stav trvá týden.Rodina mu našla paní, se kterou by se měl sejít a on tvrdí, že chce být upřímný a nelhat mi. Nechce být v životě sám, ve dvou se to prý lépe táhne. Můj vztah k němu nebyl nikdy milenecký, potkala jsem v něm člověka, kterému velmi věřím, ale nemohu se rozvést. Rozum mi říká co mám dělat, ale nejde na vše zapomenout. Nikdo ke mi nebyl v životě tak blízký. Jsem nemocná a nevím, co dělat. Manžel ,doufám, nic netuší. Díky za Vaší radu
Jindřiška
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jindřiško. Vy mi děkujete za radu, já vám děkuji za důvěru a za vaši zpověď. Už jen to, že jste to zformulovala písemně, vám určitě mohlo pomoct v hledání cesty ve vašem životě dál. Vy budete pro přítele vždy první, a svým způsobem osudová žena. Nevěřil si, s vámi prvně poznal vše, co k lásce patří. Musela jste nejspíš počítat s tím, že váš vztah nemá perspektivu. Musíte si připadat zrazená v tom, že jste to byla vy, která jej "vyvedla do partnerského života". Výstupy na vaší straně jsou ale kontraproduktivní. Měli byste si v sobě uchovat to hezké. Říkáte, že váš vztah k němu nebyl nikdy milenecký. Věříte tomu, co říkáte? Jste nemocná, přilnula jste k někomu, kdo vás ctil a potřeboval, uznával. Najednou se loučí a zase se stává dítětem, poslouchajícím svou rodinu - oficiální vztah, partnerku mu našli rodiče... Jindřiško, snad jste tušila, že to nemůže trvat věčně.Ale oba dva jste si hodně dali navzájem. A ani jeden z vás na sebe nikdy nezapomene.
partnerský trojúhelník
Dobrý den, můj dotaz není nic neobvyklého... Partnerský vztah 14 let, z toho 7 let manželský, 2 děti. Opakované krize, poslední mne dostala do situace, kdy s manželem jsem už jen kvůli dětem. Jsem přesvědčená, že to dlouho nevydržím. Každý jsme úplně jiný. Já to ale v zamilovanosti neviděla..... No, neplánovala jsem to, vždy jsem na nevěru měla negativ.názor. Je to čistě sexuální vztah, oba máme rodinu. Na začátku jsme si to ujasnili. Mě to vyhovuje, užívám si skvělý sex. Říkáme si naše přání, při sexu jsem zmínila, že by mne lákal sex ve třech a milenec nyní začal postupně toto přání zmiňovat častěji. I když je to pouze milenec, nechci se o něj dělit s někým třetím..... Jak toho ven. Sypu si popel na hlavu vím. Díky za jakoukoli radu a přeji krásný den.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano.Asi máte k milenci hlubší vztah, než si dokážete připustit? Můžete si mnohokrát říkat, že se jedná "jen" o sexuální vztah...Cítíte k němu něco víc a tyto mantinely jsou preventivní racionální obezlička. Jak z toho ven? Ujasnit si, zda by bylo možné váš manželský vztah zachránit a změnit ( ne obnovit, ale změnit, dát mu nový náboj ), a dát si na to dostatek času. A pokud zjistíte, že vaše osobnostní odlišnosti jsou příliš velké, pak se čestně a férově rozejít a hledat další vztah se vším všudy...
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko, po 11 letém manželství ze kterého vzešly dvě děti, jež bylo plné náročných životních zkoušek, jsme vše zvládli a navzájem se podporovali. Manžel má však velmi pracovně náročnou práci, ve které tráví spoustu času, a tak jsme bohužel neměli čas jeden pro druhého a on si tak asi před třemi měsíci začal ze svojí kolegyní,která je bez závazků. Když jsem na to přišla, prosil mě,abych mu dala čas,že si vše potřebuje rozmyslet, avšak doma se nezdržuje a noci tráví s ní, když jsem ho poprosila,abychom to rozsekli, neustále žádá o čas a to už celý měsíc. Mě to však neskutečně ničí, ano, manželství chci zachránit, ale má to vůbec smysl pokud miluje někoho jiného? Máme domluvenou za měsíc manželskou poradnu, ale nevím, zda-li to někam povede. Po sexuální stránce ho už nepřitahuji, čas s námi netráví,ale přesto tvrdí, že by rád zůstal se mnou. Prosím poraďte mi. Děkuji mooc
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Anno. Ano, zcela rozhodně má smysl pokusit se o záchranu manželství. Trvá 11 let, máte spolu dvě děti a hodně jste toho spolu překonali. To jsou stavební kameny vašeho vztahu. Někde se začaly postupně nenápadně podlamovat, protože jste na sebe neměli čas, nestíhali jste spolu sdílet nic hezkého, více běžný rodinný život s hodně povinnostmi. Není těžké se zamilovat jinde, pokud je vztah unavený. Ale práce na jeho obnově mu může zase dát novou jiskru, pokud o to budete oba stát. Manžel je teď ve své zamilovanosti postavený mimo realitu. Zamilovanost a pobláznění ale netrvá věčně. Neboli bych vás "opravila". Nemiluje někoho jiného, ale je zamilovaný do někoho jiného. Je v tom zásadní rozdíl. Do poradny rozhodně běžte, přeji vám dobrého psychologa, který vám oběma pomůže. Možná to pak vyústí spíše v individuální sezení, protože na jednu stranu jste tam objednání kvůli sobě samým, na druhou stranu se vyrovnáváte každý z vás s něčím jiným. Od věci by nebyla pauza - do doby manželova rozhodnutí v rámci jeho současného tápání, ale to už budete řešit s partnerským psychologem...
partnerský trojúhelník
(poslední díl) Manžel lítá mezi dvěma extrémy, buď mi maximálně pomáhá a dělá/nabízí i věci, které nejsou nutné a stojí ho spoustu úsilí, nebo naopak se sekne a kope kolem sebe, všechno je špatně... Chodí se ke mně (telef.+písemně) utěšovat, jak je unavený, jak ho náš rozchod bolí, že už nemá srdce... a když namítnu, že když se rozhodl se mnou nežít, tak ať raději buduje vztah s ní, dozvím se, že není schopen žádný vztah budovat, protože je naprosto "rozbitý"... Neřeším, jestli čekat nebo ne, v hlavě moc dobře vím, že ne - ale přesto se z nějakého důvodu opakovaně nechávám "zaháčkovat". Už několikrát jsem se rozhodla, že s ním nebudu komunikovat o jiných věcech, než organizačních okolo dětí, ale nejsem schopná to dodržet - jakmile cítím, že se mi "otevírá" - což poslední dva roky nedělal, začnu mít pocit, že se v něm něco opravdu mění, že to mezi námi pořád ještě je (což je pravda), a stačilo by hledat... Jenže není sám. Na to jako bych zapomínala. Jak se z toho vymotat? Děkuji - otázka upravena poradcem
marie
PhDr. Jitka Douchová
marie, nejste jeho matka, jste jeho manželka, kterou opustil i s dětmi, a u vás si stýská, že to takto nechtěl. Řešte opravdu provozně - organizační věci. A přesto, že ho máte stále ráda, musíte se odrazit ode dna do dalšího života.Přeji vám k tomu hodně sil.
partnerský trojúhelník
(pokračování) Mám pocit, že neví, co chce, že nás chce obě, aby měl dostatek péče a pozornosti (naprosto neumí být sám) - od té doby, co si s ní začal, vždycky s jednou z nás je, a s druhou si píše, telefonuje... Logicky moc dobře vím, že vztah s takovým mužem asi nemá smysl (navíc je i velmi zadlužený, má tendenci být arogantní a manipulovat atd...) - přesto... vidím sama, jak moc jsem se za ty poslední dva roky posunula, od bolestínství k sebedůvěře, a pořád je ve mně jakási naděje, že by totéž mohl udělat i on, hledat kořeny své nespokojenosti a zlosti v sobě, ne v okolí... Docela často si píšeme, a od té doby, co s námi nebydlí (březen) se naše vztahy velmi zlepšily, kdyby byl sám, řekla bych, že i hledá cestu zpátky... ale není. Jsem z toho jaksi vnitřně zmatená, a mívám občas pocit, že si se mnou prostě nevědomky hraje - zkouší, jak až blízko si ho pustím, jak moc pozornosti mu dám - aniž by něco jednoznačně rozhodl, ať už by to byl rozvod (ten mi rozmlouval), nebo společný život
marie
PhDr. Jitka Douchová
Zatím bych nezměnila nic z toho, co jsem napsala v předchozí části. Přecházím dál...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, začínám se rozvádět s manželem, který už téměř 3 roky přebíhá mezi mnou a milenkou (v tuto chvíli přítelkyní, ale jak říká - necítím to tak, ale dala mi nůž na krk). Rozumově vím, že nemá smysl manželství zachraňovat, udělala jsem za tu dobu vše, co bylo v mých silách, hodně se posunula osobnostně... Ale pořád je to otec mých dětí, mám ho ráda. A on mi neustále dává najevo, že to mezi námi nevnímá jako úplný konec, píše, že mne miluje, jen se mnou neumí žít, že si nevybral žít s někým jiným, jen už nechtěl být se mnou.. Vytahuje staré věci, dává mi najevo, že za to, že si našel milenku, můžu já.. Tím se netrápím, vím, jaká je realita. Přesto je nesmírně těžké to utnout - když ho mám ráda, a on mi dává opakovaně najevo, že "třeba jednou najde sílu k tomu, aby začal hledat cestu..." - ale TEĎ to nejde. Přitom jeho přítelkyně si představuje, že spolu brzy založí rodinu (máme dvě malé děti, a mně muž říká, že další nechce, nebo za hodně dlouho)... (bude pokračování) - otázka upravena poradcem
marie
PhDr. Jitka Douchová
Milá Marie, dobrý den.Manželův paralelní vztah trvá téměř 3 roky, není to úplně bez rozmyslu, přesto je pro něj bezpochyby těžké udělat definitivní chirurgický řez. Nejspíš jste procházeli dlouhodobou krizí, kterou jste si včas nepojmenovali jako krizi. Život "frčel" dál bez povšimnutí, on potkal ženu, která mu nabídla mnohem více, než manželka v zajetém domácím stereotypu s dvěma malými dětmi. Byla zajímavější, cennější v danou dobu, jistě tam vládlo velké porozumění a soulad. Nevím, jak jste se vy dva starali o své manželství, aby váš vztah byl stále plnohodnotný a oba nabíjející. Mluvíte o tom, že vás to vše dovedlo k osobnostnímu posunu. On si není jistý tím, že chce konec mezi vámi dvěma, ale je v tlaku přítelkyně. Jestliže manžel vytahuje staré věci, které nemáte vyřešené, pak se buď brání proti pocitům viny, nebo nemáte plno věcí, které bere jako křivdy, dosud vyřešené, a jsou z nich pověstní kostlivci ve skříni, kteří vypadávají, jak se jim zachce. Každopádně on mluví o tom, že  v současnosti není návrat  možný, i když jej v budoucnu nevylučuje. Dává vám dvojnou vazbu, kde je obsaženo "ano, možná, ale..."Jdu číst dál, ale zatím mám pocit, že pokud jste se dlouho snažila marně, měla byste to nyní uzavřít a nečekat sama v sobě na to, až on jednou řekne, že by se třeba vrátil. Teď je nutné nastavit režim rozchodu s jasnými pravidly ohledně kontaktů s dětmi a ohledně peněz.
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
jsem s ženatým přítelem přes rok. Má 5 dětí, takže jeho odpovědnost za rodinu je velká. Žena přítele je věřící žena, neměla vztah k sexu, intimní chvíle byly jen kvůli zplození potomků. přítel v celibátu než mě poznal. Sex se ženou měl jen, když plánovali mít děti. Zůstal s ní neboť ji moc miloval. To již není dávno pravda.
Na co se chci vlastně zeptat? Vidíte šanci, že tento muž dokáže opustit tu rodinu? O ženu mu už nejde. Moc spolu nekomunikují. Nikdy s ním jeho žena nikam nechodila. Jako žena neplní vůči němu žádné povinnosti. Netrpí děti v takovém svazku více, než kdyby jejich otec žil jinde a bral si je k sobě? Jak mu mám pomoci? Chce se mnou být, jen nemá sílu odejít od dětí. Jenže ve vztahu bez lásky, už skoro 10 let, je to také za trest. Se ženou se hádají, děti v tom žijí. CÍTÍM, ŽE BY CHTĚL, ABYCH ŽENĚ JÁ SDĚLILA, ŽE SE SPOLU SCHÁZÍME A PŘÁL BY SI, ABY HO ŽENA VYHODILA, ABY NEBYLA VINA NA NĚM, ŽE ODEŠEL OD RODINY.
JITKA
JITKA
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, JITKO.. Můj odhad je, že přítel rodinu nikdy neopustí, i když v ní nebude šťastný.I kdybyste do všeho zasáhla vy... A chtěla byste být opravdu nastrčenou "loutkou", která problém vyřeší za něj?...Na vašem místě bych vztah ukončila a počkala, až potkáte muže, který bude silný v řešení věcí a bude vám oporou. A který nebude mít 5 dětí...
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
žili jsme s mužem spolu 12let,mám 2 už velké děti z prvního manželství,s nynějším mužem máme malou dcerku je jí 7 let,poslední roky mě přišlo,že vztah mezi námi ochladl, tak jsem se na to muže zeptala a vždycky jsem dostala odpověď, že je to z mé strany,že jsem něco dělala špatně,muž chodil celých 12 let z práce okolo 10 večer,takže jsme spolu byli pouze víkendy,moc partnerek přede mnou neměl,ateď si našel milenku,kterou má cca 2měsíce tvrdí on,nechtěl se s ní rozejít,ale minulý týden se zhroutil a plakala klečel mi u nohou, že prozřel a že chce být s námi,že nás miluje,ale tento víkend byl opět chladný,žádná snaha něco dát dohromady,a dnes mi řek,že to nemá smysl,že cítí prázdno a odstěhoval se,nevím jestli je to konec nebo mám ještě v něco doufat, nehádali jsme se dcerka je velmi hodná a chytrá, nevim co dál.
Renata Kohlmanová
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Renato.Váš muž má v sobě chaos a lítá v amplitudách směrem nahoru a dolů. Jestli vám za to váš 12 letý vztah stojí a psychicky to zvládnete, dejte vám dvěma čas na to, aby si on opravdu uvědomil, kam patří. On prochází jakousi krizí, kterou potřebuje zvládnout, teď je zmatený, zamilovaný. Zamilovanost je "jiný stav", který trvá časově ohraničené období. Co kdybyste se dohodli na pauze na rámcově 4 měsíce? Mezitím byste nežili společně, vyřešili byste do té doby provozní věci ohledně peněz a kontaktů s vaší společnou dcerou. Žádné řešení vašeho vztahu, nic - váš vztah by měl být po tuto dobu tabu. Jde teď vlastně o všechno - co se týče vaší společné budoucnosti, takže ty 4 měsíce by mohly stát za to :-)
partnerský trojúhelník
2: Já to prostě nedokázala,byl to souboj citu s rozumem,zalekla jsem se všech těch komplikací,taky měla strach,že vztah s přítelem by nemusel vyjít a co pak...Přítele jsem hodně zklamala,to vím..trápím se i já sama,pořád si říkám,jestli jsem udělala dobře,manžel mi může být samozřejmě znovu nevěrný a přítel mne miloval..často mám slzy v očích,přítel mi moc chybí..na druhou stranu se mi ulevilo,že už nemusím lhát,skrývat se,že manžela už nepodvádím..měla jsem velké výčitky svědomí.Jen nevím,jestli jsem udělala dobře,že jsem dala přednost rozumu a obětovala vztah s přítelem.Moc prosím o Váš názor,udělala jsem správně?asi jste zažila spoustu podobných situací a víte,jak končily..je to už pět měsíců,co jsem se s přítelem rozešla a pořád to bolí..
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Milá Evo. Máte pravdu, zažila jsem za svůj život jakožto partnerský psycholog opravdu hodně příběhů, podobných tomu vašemu. To ale nemá nic společného s vaším osobním příběhem, protože život každého z nás je jiný, každý se rozhodujeme jinak, na základě jiných vnitřních argumentů. Vy toho za sebou máte s manželem hodně - jestliže on chtěl kvůli někomu jinému opustit vás a rodinu, bylo to vážné. Nakonec se rozhodl. Možná, že prvotně také na základě rozumu. Vy jste to musela citově zpracovávat.Nyní je vše v opačném gardu. Ale dokážete opravdu posoudit, že jste se rozhodla primárně na základě rozumu? Ukončila jste nějakou šanci, potkala jste po dlouhé době mileneckou lásku. Ale ta se po nějaké době proměňuje v dennodenní realitu...Dejte si čas na rozpoznání toho, jestli vaše rozhodnutí bylo to ONO. A to, že se vám stýská a často na něj myslíte? To je zákonité...
partnerský trojúhelník
Dobrý den,je mi 45 let,jsem vdaná a mám dvě děti,jedno už je z domu,druhé ještě studuje.S manželem jsme spolu 25 let,před pěti lety proběhla těžká krize,kdy si manžel našel milenku a chtěl odejít,ale nakonec jsme to ustáli,manžel zůstal,jen mě také bohužel zůstalo trošku pošramocené sebevědomí a důvěra v manžela.Asi následkem toho se v mém životě objevil jiný muž,měli jsme známost tři roky,manžel vůbec nic nezatušil,je hodně pracovně vytížený.Přítel je rozvedený,rozuměli jsme si,měla jsem a mám ho pořád moc ráda.Jenže jemu se tato situace samozřejmě nelíbila,chtěl,abych se rozvedla a byla s ním.Já ale nedokážu opustit manžela,pořád ho mám ráda,i když vztah s přítelem je samozřejmě jiný,dobře vím,že je tam ještě pořád ta zamilovanost.Kdybych se rozvedla a chtěla být s přítelem,musela bych opustit domov a nastěhovat se k příteli,najít si novou práci,řešit rozvodové trable a samozřejmě by to postihlo i mladší dceru,která stále bydlí doma a je na nás finančně závislá.
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Evo. Nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění.
partnerský trojúhelník
Dobrý den, jsem zamilovaná do o 13 let staršího muže, se kterým se tajně stýkám cca půl roku - intimně i jinak. Trávíme spolu každý den i v práci. Má přítelkyni 8,5 let,ale podle mě ji opustit nechce,ač vztah občas kritizuje. Ona by chtěla rodinu,on nikoliv. Mě tento trojúhelník značně drásá a nevím,jak se zachovat....zda celou věc ukončit či setrvat nebo se mu nějakým způsobem i vyznat. zatím dělám, že ,, to mám na háku",ale už mě tato hra vysiluje a chtěla bych ho pro sebe.Slovo ,,mám tě rá padlo několikrát,ale miluji tě nikdy.... - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano.Asi ON ví, že jste zamilovaná, nemusíte to říkat nahlas. Ale vše trvá půl roku - co to je oproti jeho 8,5 let trvajícího vztahu? Nejspíš zatím nemá důvod vztah vás dvou někam posouvat, je to pro něj určitě něco krásného, ale něco krásného navíc. Zatím bych jej ne"tlačila" k žádnému rozhodování. Pokud by mělo přijít, pak od něj. Můžete v průběhu příštího roku sofistikovaně a diplomaticky působit :-)



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.