Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| bývalí partneři| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| nešťastná láska| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| deprese a vztah| zamilovanost| problém se sebedůvěrou| osamělost| perspektiva mimomanželského vztahu| sexualita| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| vztahové problénmy v širší rodině| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| rozvod a děti| spolupráce s psychologem/psychiatrem| stres| alkohol u jednoho z partnerů| vlastní právo na život podle sebe| vztahy na pracovišti| pauza ve vztahu| agresivita a vztah| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| první láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| generační soužití| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| výchova| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| problematické manželství rodičů| osudová láska| ekonomicky silnější žena| kamarádi partnera...| manželovy kamarádky| sourozenecké vztahy| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

partnerský trojúhelník
Dobrý den, paní doktorko. V červnu 2016 jsem se provdala za svého přítele, se kterým jsme 8 let. Z toho se přátelíme od 14 let. Čekal na mě, já chodila, jako mladší s jinými. Dal mi oporu, péči, lásku, na druhou stranu útisk, který jsem cítila a postupně se začala dusit. Vygradovalo to v září, kdy jsem poznala muže, přátelili jsme se a nakonec jsem od manžela odešla. Je to půl roku od svatby, tři měsíce, kdy se problémy stupňovaly (cítila jsem se zavřená doma, svázaná psychicky, pocit, že se dusím - na druhou stranu jsem poslouchala, že jsem nejdůležitější člověk na světě..princezna).Nyní jsem s přítelem, s manželem se vídám. Mozek říká ať se vrátím domů,ale mé srdce a tělo chce být s přítelem.Mám strach se rozhodnout,mám strach,že se špatně rozhodnu,nevím,co si počít,co dělat,jak se rozhoduje, co se vlastně stalo.Připadám si ztracená.Manžel je typický kluk z vesnice,laskavý, ale asi ne moc přitažlivý.Přítel je starší, přitažlivý,ale cítím se s ním nejistá.
Prosím Vás o radu,děkuji Vám
Lusilka
PhDr. Jitka Douchová
Lusilko, netlačte na sebe v ničem, dejte si čas. Cítila jste se dlouho manipulovaná - láska a nenahraditelnost vaší osoby, na druhou stranu žárlivost a kontrola, určování toho, co smíte. Nyní jste u přítele, kdoví, jakou šanci váš vztah s ním má, ale podle mne jste byla v delším stresu a tak jste šla za něčím novým, svobodným, otevřeným. Ale s manželem jste byla 8 let ve vztahu, věděla jste, do čeho jdete, nebo ne? Teď si to potřebujete v sobě v klidu srovnat, to znamená, že byste měla být nejspíš nějakou dobu sama - ani s přítelem, ani s manželem. Dejte si minimálně 2 měsíce, aby se to ve vás vše srovnalo a věděla jste nejen, kam a ke komu patříte, ale i to, co potřebujete ve vztahu jasně vy. Doporučuji vřele spolupráci s partnerským psychologem.
partnerský trojúhelník
Dobrý deň, poprosím vás o radu. Som s priatelom 7r, ja 24,on 26.v lete som stretla ineho tvrdi ze ma miluje, rozhodla som sa rozist no nejak som sa nedokazala vzdat minulosti..dozvedeli sa o sebe a ja som si zo strachu z noveho vybrala navrat k povodnemu vztahu.cakala som ze to bude dobre,slubil mi ze spravime hrubu ciaru a nebudeme si nic vycitat.to vsak aj chapem nie je schopny ze stale ma vidi s tym druhym.ja sa zacinam obvinovat ze som nedala do vztahu viac, len som utiekla do naruce ineho.na druhej strane neviem na toho druheho zabudnut lebo taku lasku aku mi on daval som este pred tym necitila a napriek vsetkemu chce byt so mnou.ja sa vsak vinim ze keby nedam sancu tomu staremu vztahu ze to budem lutovat, ze ma miluje len ja som to nevnimala a len som mu vycitala preco nie je taký a onaký a sama som asi taka nebola.na 2.strane si vravím ze mozno som nebola len ja ta zla,ze sme si davali sancu 7r.neviem citim ako by som bojovala srdce vs.rozum.
monika
PhDr. Jitka Douchová
Milá moniko, skláním se nad vámi, jak moudře a zrale přemýšlíte nad svým životem, nad svými vztahy. Co vám ale vůbec neprospívá, je obviňování sebe samé. S první láskou jste od vašich 17 let, je jasné, že původní esprit musel vyprchat a vztah jste tvořivěji nerozvíjeli ani jeden, v tom přeci není jen vaše chyba. Zamilovala jste se jinde, jak by ne? Opět - to není chyba, to se děje, ve vašem věku zvlášť. Co teď s tím vším? Podle mne potřebujete klid. Nic nevyčítat partnerovi ani sobě. Dejte si spolu pauzu, VY dejte sobě pauzu. Aspoň do začátku jara, ať v sobě najdete rovnováhu a klid. Držím vám k tomu palce!
partnerský trojúhelník
Dobrý den, paní Douchová, mnohokrát děkuji za Vaši poradnu. Vaše odpovědi inspirací. Mohu požádat o Váš názor?: Po dvaceti letech vztahu jsem se po různých peripetiích s manželovou nevěrou (2,5 roku) odstěhovala. Nemohu nazývat pauzou, protože manžel nesouhlasil a jsme spolu v každodenním kontaktu kvůli práci. Jen jsem chtěla nevidět a dát manželovi prostor se se vším vypořádat. Emoce se zklidnily, postupně k sobě nacházíme cestu (i intimní), ale jsme v patové situaci: Manžel je s milenkou, dle jeho slov, už jen v písemném kontaktu, ale nadále se stýká s její rodinou. Vše prý samozřejmě ukončí, až já se vrátím zpátky. Já naopak nechci zpátky dřív, než bude mít zcela jasno a přeruší veškerý kontakt s druhou stranou. Ne kvůli mně, ale kvůli sobě. Bojím se, že když se vrátím teď, bude mít u mě jistotu a s ní to zase nastartuje (stesk), což se stalo x-krát předtím. On by mi nic netoleroval. Máme za těchto podmínek šanci? Jak pokračovat dál? Děkuji moc
Avi
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Avi. Nechci vám radit nic konkrétního. Abych mohla být více kompetentní, musela bych toho vědět mnohem víc.. Viděla bych to na spolupráci s partnerským psychologem. Souhlasím s vámi zcela rozhodně v tom, že je to složité a na vážkách, ale jestli máte vy dva šanci? Asi ano, sbližujete se, ale co stálo za krizí vašeho vztahu, co stojí nyní za jeho koketováním s návratem, jak to vypadá mezi jeho přítelkyní a její rodinou? O tom nic nevím...
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
s manželem ( 19 let spolu) máme krizi.Kvůli pracovnímu vytížení a péči o nemocné rodiče jsem se odcizili. Hlavně jsem to zavinila já - byla jsem zlá a odmítala sex. Důsledkem je, že se muž zamiloval jinde.Na prvním místě ale není sex, ale emoce, on sex bez lásky mít nemůže. Proto mě to trápí víc než kdyby v tom byl jen sex. Dokonce chtěl rozvod. Brečela jsem a prosila o odpuštění. Chce nakonec zůstat s námi ( máme dvě děti, 11 a 14 ), ale se mnou nespí - citově toho není schopen, myslí na milenku. Jako otec funguje normálně, na mě je hodný, ale už se nechce citově angažovat. Řekl, že se bude snažit to v sobě překonat , aby mohl zase fungovat jako partner, ale neví jak a nedaří se mu to. Řekla jsem mu , aby to s milenkou skončil. Prý to nejde..... Jsem na antidepresivech,úplně zoufalá z toho, že ho ztratím. Mám nějakou šanci? Chodíme na terapie, ale výsledek nula. Moc ho miluji, jinak je skvělý chlap, do milenky jsem ho vlastně vehnala já svým chováním.....
Věrča
PhDr. Jitka Douchová
Věrčo, jaký čekáte výsledek od terapie, když říkáte, že výsledek je nula?  Vaše terapie vám přeci manželství nezachrání, ale je to možnost pro vás, o všech svých pocitech mluvit, rozebírat je s někým, kdo tomu rozumí. Kamarádky jsou nám užitečné k tomu, že se jim můžeme vyplakat na rameni, ale jinak mají jen své vlastní osobní zkušenosti a ne erudici partnerského psychologa. Zatím přijímejte to, co manžel nabízí. Udělal nyní rozhodnutí z rozumu, city má jinde, to nejde zvrátit na povel.Pro vás nemá tak velký smysl se masivně obviňovat, ale krůček po krůčku si klást nové cíle v rámci vašeho manželského vztahu. Ale určitě to půjde, jen to bude boj a běh na delší trať.
partnerský trojúhelník
Dobrý večer,nevím co mám dělat.Jsem plná špatných myšlenek,mám chut určitou osobu zabít,tak moc ji nenávidím.Manžel měl bejvalku,žili spolu jen tři měsíce a narodila se jim dcera.Já už s manželem žiji 25 let,a ted mě s ní podvádí,píšou si,záleží mu na ni,ale odemne odejít nechce.Tvrdí ,že chce být semnou,máme spolu tři děti,dva dospělé kluky a osmiletou holčičku.Nevím co dál,pořád mi jen lže,říká že s ní nic nemá,ale poznám to že na ní nedá dopustit.Na světě může být jen ona nebo ja,nebudu mít klid dokud nebude mrtvá.
anička
PhDr. Jitka Douchová
Nevím, co vám na to mám říct, aničko. Asi byste měla začít spolupracovat s psychologem ,v rámci psychoterapie snad najdete cestu ke klidu.
partnerský trojúhelník
Dobrý den, paní doktorko, prosila bych o Vás názor..s manželem máme dvě děti ve věku 10-12 let..nedávno mi sdělil, že přes rok udržuje vztah s naší společnou známou a chystá se od nás odejít..ne úplně, ale vždy na pár dní by byl u ní, na pár dní zase u nás..chce se o děti starat a být jim oporou..mne ale trápí, že by rád, aby trávili čas i s jeho přítelkyní..je to osoba, která mne rok obelhávala, nevěřím jí, nesedí mi její chování..ale k dětem se chovala hezky..nicméně ten pocit, že by byli s ní, mi vadí...co byste mi poradila prosím? může to na děti mít nějaký negativní vliv? jak to budou vnímat? jinak s manželem se chováme k sobě hezky, nehádáme se, máme to mezi sebou vyřešené, i když mne to stále bolí..ale myslím, že děti vědomě netrpí..jen se bojím, aby jim setkávání s tou ženou nedělalo v hlavě zmatek..děkuji moc
Viktorie
PhDr. Jitka Douchová
Viktorie, co píšete, je o manželově potřebě legalizace bigamie před dětmi. Jako psycholog to vnímám za absurdní, což je slabé slovo. Pokud chce manžel trávit polovinu týdne s přítelkyní, vy jste s tím již srozuměna a zvládáte to, tak pak musíte vysvětlit vy oba dva dětem, proč táta nebývá některé dny doma. Ale děti nemůže do toho on v žádném případě zatahovat. Děti mají svůj domov, své rodiče. Pokud se jejich rodiče domluví na daném modelu, dětí se to netýká tak, jak by si manžel a jeho přítelkyně představovali. Buď bude žít manžel s vámi a dětmi, nebo s přítelkyní, ale oficiálně již bez vás. Děti budou vědět, že má táta novou partnerku a bude v tom zdánlivě jasno.
partnerský trojúhelník
Dobrý den
Chtěla jsem se zeptat jak dlouhou dobu doporůčujete dát partnerovy na rozhodnutí jestli zůstane v manželství nebo s miolenkou?Byli jsme manželé 26 let děti jsou plnoleté ale stále v naší domáctnosti.Pokud se rozhodnu od manžela odejít ,děti odejdou se mnou o tom jsme už s nimi mluvili.Za celou dobu (10 měsíců)od kdy se manželova nevěra provalila ,manžel se nikdy nevyjádřil jak by si to představoval dál .O to horší ,že milenka bydlí 200 km od nás ,je kamarádova žena ,také vdaná a už od manžela odešla a děti zůstali s tátou A navíc sousedova dcera ,přitom soused byl jak člen naší rodiny a celou záležitost těžce nese.Kdo nezažil nevěru asi nepochopí co podvedený cítí a jak strašně to bolí.Dnes mám pocit ,že už s ním nemůžu zůstat ,za to jak mě a dětem ublížil.Věřím.že je teď šťastný mají spoustu času pro sebe na výlety na dovolenou manžel podniká takže i finance ale nevím jak dlouho to ještě vydržím.Za radu děkuji Linda
Linda
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lindo. Nelze doporučovat nic univerzálně platného pro každý životně příběh. Podle vašeho psaní bych to viděla na půlroční pauzu, na níž se oba domluvíte - aby měla smysl, dáte si možnou naději na společný život dál, který ale v současném kontextu vašeho manželství evidentně opravdu nejde. Více informací o pauze najdete v dané kategorii dotazu v této poradně :-)
partnerský trojúhelník
Dobrý den, paní doktorko. Potřebovala bych radu. Mám 7 letou dceru, otec dcerky bohužel nebyl ukázkovým vzorem a dnes jsem ráda, že od nás odešel. Momentálně jsem již 4 roky s ženatým mužem, nikdy bych nevěřila, že se budeme tolik milovat. Přítel je vcelku vysoce postaveným mužem v jedné firmě, kde mě a dceru všichni zaměstnanci znají, jezdíme na společné výlety a firemní akce, kam manželku nikdy nevzal. Spí u nás celkem často, jezdíme k mé rodině společně, chodíme hodně do společnosti a vlastně vše děláme společně a je nám spolu moc dobře. Přítel má 18 letého syna, manželka o nás asi neví, i když si myslím, že něco tušit musí. Když jsem se zeptala, proč ve vztahu zůstává, odpověděl pouze, že již jsou řadu let jako spolubydlící a že s ní je z vděčnosti...nějak tomu nerozumím. Nikoho jiného zatím nehledám, ale také nevím jestli takovýto vztah může mít nějakou budoucnost
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Martino, jak mohu mluvit o perspektivě vašeho vztahu, když jsem si přečetla jen to, co píšete. Abych pravdu řekla, nemám úplně pocit, že je tu šance na ukončení manželství z partnerovy strany. Jste oficiální přítelkyně, znamená to, že zpovzdálí o  vás jeho žena určitě ví. Ale je to nejspíš tak, že ona vás z nějakého důvodu akceptuje a nerýpe do toho.  Raději pěstuje pšstrosí politku mrtvého brouka, je to rozhodně jednodušší, než začít vše radikálně řešit. Předpokládám, že ve věci je toho víc, např. i majetkoprávní rozdělení...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, ráda bych dostala radu, co mám dělat. Mám vztah s přítelem 4 roky, je nám 46 a 47 let, oba 2x rozvedeni. Náš vztah byl a je nádherný, plný pohody,lásky, ale přítel si teď našel v práci jinou, stejně starou ženu a tvrdí, že je do ní zamilovaný a chce vše ukončit. Problém je prý v tom, že jsem ho nějakou dobu odmítala, a on prý necítil ode mne lásku. Já si myslela, že je vše v pořádku, a jeho přiznání bylo pro mě jako blesk z čistého nebe. Nechci ho ztratit, miluji ho z celého srdce, je strašně hodný. Také máme spolu hypotéku na RD. Můžete poradit, zda mu mám dát nůž na krk, nebo nějakou dobu vyčkat a doufat, že je to jen takové pobláznění (on to ale popírá, tvrdí, že to je láska). Zároveň tvrdí, že ho stále moc přitahuji, má mě hluboko v srdci, a váží si toho, že ho nikde neočerňuji, nepomlouvám.
Nehodlám ho naservírovat milence jen tak. Může to ještě fungovat? Děkuji Janina31
Janina31
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Janino31. Váš vztah byl a je nádherný, plný pohody a lásky, ale přítel se zamiloval jinde? Znám takové příběhy, kdy paralelní vztah není důsledkem krize, ale prudkého zamilování, kde najednou silně zafunguje vzájemná chemie, kterou oba zúčastnění vnímají jako lásku. Dejte si pro sebe jasný čas, do kdy to vyřešíte - pauzu se vším všudy. Pomůže vám oběma si uvědomit, kam a jke komu patříte, a proč.
partnerský trojúhelník
Pak jsem horok neviděla,jakože budu silná a pak se to zase zvrtlo,nemohu si nikoho najít,žádný normální chlap mě nechce,mě to trápí,tak jsem zase občas s ním,je to moje aktivita,jsme jak jeden,je to strašně smutné,když si to uvědomím.On tvrdí,že jsme ta jediná,ale nechce miubližovat,že žena je kráva,taky mánějakého milence a mu je to jedno,hrají si na dokonalou rodinu kvůli dětem.Vím,že jsme slaboch a zaujatá,zajímalo by mě,jaký byl skutečný důvod,že odešel,možná si jen namlouvám,že někdy,jak děti odrostou,bude se mnou.Ještě připomínka,má hodně velký sexuální apetit,potřebuje to často,jak může tak vadržet doma bez sexu,mi tvdí,že s ní nic nemá,že to nejde,že si to dělá sám.Děkuji za odpověd.
Mirka pokračování
PhDr. Jitka Douchová
Mirko, podle mne je ve velkém tlaku od manželky přes děti, v tom je ten zásadní problém. Musel se rozhodnout, kdyby k vám odešel, nemohl by se vídat se svými dětmi tak, jak by si přál, Takže jeho volba nebyla partnerská, ale rodičovská. Přitahuje vás to k sobě samozřejmě stále, ale asi to nikam ve vývoji neposunete. Takže se musíte rozhodnout, zda chcete muže pro život se vším všudy, nebo zda vás naplní milenecký vztah, kde cítíte, že jste spolu jeden, ale nebudete ho mít celého. To je fakt na vás...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, byla jsem s otcem svých děti nešťasná a jednou na zábavě jsem se seznámila s mým osudným partnerem.Oba jsme se přitahovali,rok se tajně scházeli apo roce jsme oznámili svým partnerům a dětem,že budeme žít spolu.jeho žena tehdy byla ještě na mateřské,nebylo to snadné.Je fixovaný na děti velmi,se ženou si nerozuměli,byla dominantní a upnutá na rodiče,já jsem taky dominantní,ale jinak.Hodně platil ženě a mi málo,nebylo z čeho.za dětmi chodil velmi často,dlouho mi to nevadilo,opravdu jsme si rozuměli a já jsem se chtěla vdávat.I on přiznal,že jsem pro něj dokonalá,prostě osudový vztah.Po dvou letech soužití jsem chtěla,at se rozvede,vyřeší majetky a tak,postupně jsem tlačila,bál se ženy a rozvodu,že mu nebude dávat děi a tak...po půl roce mi řekl,že se vrací k ní kvůli dětem,že chápe,že nemuže mít mě a děti,jak by chtěl.Nečekala jsem, to,byla jsem dlouho v depresi,občas jsme se scházeli stejně a bylo nám spolu dobře jako vždy.
Mirka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Mirko, přecházím na pokračování.
partnerský trojúhelník
Dobrý den, paní doktorko, mohu požádat o Váš názor? Manžel mi byl 2,5 roku nevěrný. Stále jsem odpouštěla lži a podvody a čekala, že to ukončí. Prý zkoušel, ale marně. Po celou dobu jsem se k němu chovala slušně, láskyplně, někdy až moc. Předtím poměr po provalení přiznal. Půl roku u ní a teď byl půl roku doma. Došla mi trpělivost, když po mé onkol.operaci trávil dny s ní. Žádala jsem ho, aby si srovnal hlavu na neutr.půdě, odmítl odejít s tím, že mu stojí za to se mnou žít a stále zapírá pokračování vztahu. Odstěhovala jsem se já se synem, abych mu dala prostor a čas na vyjasnění nitra. Ještě jsem muže chránila před jeho rodiči (pro klid, jsme rodinná firma), neřekla jsem o pokračování poměru a odchod vzala na sebe, že nevěřím, jsem ve stresu, potřebuji klid. Manžel odchod bere jako podraz, chová se arogantně, nepozdraví, moje důvody neakceptuje. On sám nejlíp ví, proč to tak dopadlo! Je mi líp, nevidím, mám klid. Ale nechápu, čekám slušnost, je tak sebestředný? Jak se k němu chovat?
Avi
PhDr. Jitka Douchová
Avi, jestliže jste toto vše zvládala tak dlouho, pak ještě i v rámci onkologické léčby, jste úžasně silný člověk a vaše motivace manželství uchovat byla jistě velmi silná. Asi jste udělala dobře, nechcete být svědkem manželova neukončeného rozchodu s přítelkyní, jen nevím, zda jste to spolu dobře vykomunikovali, sdělili si důvody, časový horizont odluky, co od toho čekáte.Jak se k němu chovat? Navrhla bych nějaká pravidla v rámci pauzy, aby v tom nebyl chaos, ale pro oba pocit bezpečí, že od tohoto kroku oba můžete něco čekat - plnohodnotný návrat k sobě. A pokud by to nevyšlo, tak potom, bohužel, plnohodnotný rozchod. Ale takto přešlapovat dlouho je opravdu těžké. Držím vám palce.
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
máme s manželem již téměř 40-leté manželství bez velkých výkyvů, nevěr a krizí. Před několika dny mi přiznal o 15 let mladší ženu, se kterou se schází a vlastně si chce budovat paralelní vztah. Trvá to již 3 měsíce. Tvrdí, že mě má rád a nechce na našem vztahu nic měnit a doufá, že budu jeho mimomanželský vztah tolerovat až do konce života. Jsem z toho zoufalá, zasadil mi tím velkou ránu, po nocích brečím a nevím, jak se k tomu postavit.
Iveta
PhDr. Jitka Douchová
Iveto, nemám v kapsáři žádnou zázračnou radu. Je to pro vás šok a velká rána pod pás. Manžel vás žádá o oficiální a zlegalizovaný partnerský trojúhelník, což je dost absurdní. Ale věřím, že vás má rád, a v  případě 2.ženy je prudce zamilovaný. Dejte si od toho, pokud to vůbec jde, nějaký odstup a neodpovídejte hned. Dejte si nějaký časový horizont pro sebe, kdy odpovíte, jak si to představujete v životě dál. Zatím by nebyla od věci dočasná odluka, abyste nemusela být svědkem jeho zamilovanosti, to bolí...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, jsem vdaná 21 let, s manželem 45 jsem od 17 let (před tím jsme ani jeden s nikým jiným sexuálně nežili). Sex mi nikdy nic moc neříkal. Před 5 měsíci jsem se milovala s o 6 let mladším mužem. Od té doby jsem s ním několikrát týdně. Je s ním všechno o tolik hezčí a pochopitelně jsem se zamilovala. Původně jsem jen chtěla zkusit jaké to je s někým jiným. Manžel na nevěru přišel a ještě ten den to věděli jeho rodiče i náš syn (15) kvůli dětem (ještě dcera 18) jsem řekla, že to ukončím. To ale nedokážu. Manžel mi najednou nosí kytky chce se vším pomáhat, ale já už prostě lásku k němu necítím někdy skoro odpor. Pár týdnů po prozrazení kolikrát i brečel ať zůstanu, dokonce i před dětmi hraje na city a probírá některé věci s dcerou. O to víc mne rozčiluje.Chtěla bych žít s milencem, ale bojím se že to děti nepochopí a nebudou chtít zůstat se mnou. A nich mi moc záleží a nechci je ztratit. Se svým otcem mají relativně dobrý vztah. Uvažuji o rozvodu, ale bojím se, že zklamu děti.
Olga
PhDr. Jitka Douchová
Olgo, dobrý den. V žádném případě se opravdu v ničem neunáhlujte. Vztah, který trvá 5 měsíců, je vztah, kde jste zamilovaná, sexuálně okouzlená. Na manželovi vám teď musí vadit vše, ale on jedná v nouzi, chápete? Copak jsme se ve škole učili, jak se zachovat v situaci, kdy se provalí nevěra? Dělá chyby, kterými vás od sebe ještě víc oddaluje, ale je ve stresu. Strašně se snaží o vás, z dětí a rodičů si dělá koaliční spojence, aby nebyl v té situaci sám.Je ohrožena existence jeho jistot. Nepíšete nic o tom, že by váš vztah procházel dlouhodobou krizí, mluvíte o tom, že jste pro sebe byli prvními sexuálními partnery a že to nebylo nic extra. Dejte si od všeho odstup, ale nyní bych vám rozhodně doporučila spolupráci s psychologem  specializovaným na partnerské vztahy. Tady nejde jen o vás, manžela, ale tady jde hodně i o vaše dvě děti. Jak to asi mohou nést ony? 18 letá dcera, 15 letý syn. Někdo z rodiny musí mít chladnou hlavu. Ve spolupráci s psychologem můžete získat víc pevnou půdu pod nohami.
partnerský trojúhelník
Dobrý den,můj vztah trval skoro 7 let. Bohužel je to velmi zamotané.Nastoupila jsem do práce a zamilovala se do svého nadřízeného.Má ženu a dítě.Zpočátku jsme spolu jen spali (resp.on se mnou), nebyla jsem pro něj ničím důležitá. Tak to bylo asi 4 roky.Potom jsem si našla přítele.Mohl se zbláznit.Řekl,že ke mě cítí to samé, ale že nemůže opustit svojí dceru,v manželství je moc peněz atd.Drtí mne za mého přítele a sám se mnou být nemůže.Nevím, jak z toho ven.Vídáme se každý den v práci, řešíme spolu provozy firem.Já z práce neodejdu, on také ne.Já neopustím přítele,on také neopustí svojí ženu a dceru.Bohužel se oba příšerně trápíme,jsme na sebe zlí,zasahuje nám to do pracovní sféry...Ráda bych si prosím přečetla názor někoho jiného, než jenom můj či jeho. Děkuji moc, hezký den. Sara
Sara Petrová
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Saro. Jestli tomu dobře rozumím, 7 let trval váš vztah s nadřízeným. Byla jste svobodná, volná, on vám nic nesliboval. Když jste si našla svůj vlastní oficiální vztah s přítelem, začal žárlit a nyní vámi manipuluje. Rozhodnout se nemůže a nikdy to ani evidentně neudělá, nemohl očekávat nic jiného, než že půjdete vy ve svém životě dál. Považuji jej za nezralého a slabého, jestli vám perspektivní vztah nepřeje. Jeho vztah není láska, ale majetnictví. Oddělte se od něj citově a psychicky vy, abyste nebyla manipulovatelná...
partnerský trojúhelník
Dobrý den,je mi 25 let a cvičím workout, mam přítelkyni je ji 24 let jsme spolu 7 let, no abych se dostal k tomu hlavnímu.před nějakou dobou mi napsala 15 letá holka, chtěla jestly jí pomužu s treningem.. jelikož se řídíme heslem pomáhat všem tak jsem jí chtěl pomoci... hodně nás to z blížilo.. začaly jsme se víc poznávat..chodily jsme spolu hodně ven, takže kamaradi jsme byly hned jenže čím víc jsme se poznávaly tím víc jsme si seděly, moc jsem si ji nechal připustit k tělu, to jsem nikdy neudělal a měl jsem hodně nabídek, jenže jsem chtěl být vždy věrný,jenže když jsem jí poznal blíž tak toho mame víc společného než s přítelkyní, tet je to tak že k ní hodně cejtím,myslím si že jsem do ní zamilovanej,ale máme to dost složitý pochází ze stejné dědiny a už nás viděly spolu a hned kolovaly řeči, ale i přes všechny komplikace co se staly a že jich bylo se furt vídáme,chtěl bych jí,ale přítelkyni mam taky rad a nechci jí ublížit,takže tet mam pomíchané pocity a vůbec nevím.
Honza
PhDr. Jitka Douchová
Honzo, dobrý den, před chvílí jsem vám odpovídala. Ta slečna na vás měla zálusk evidentně delší dobu, a podařilo se jí to, po čem toužila. Zkuste si jen víc uvědomit, jakou budoucnost může mít tento vztah, protože pokud kvůli ní opustíte přítelkyni, zůstanete nejspíš po nějaké době bez obou. Ale život je vždy riziko, vy jste na to riziko ještě docela mladý.
partnerský trojúhelník
Dobry den.. Jen se tak zeptam na názor.. Je mi 25 let přítelkyní 24let jsme spolu 7 let.. Jenze nedavno jsem poznal holku který je 15 let.. Seznamily jsme diky tomu ze cvicim ...chtěla abych ji trenoval... Tak jsme spolu začaly kamaradit zacal jsem sni chodit ven... Pak prislo to ze jsme to ho mely hodne společného.. A jak jsme se poznali vic a pripustil jsem si ji k telu.. Tak jsem se doni uplne zblbl a ona to sami... Jenze tet jsem do ni tak hotovej ze se obávám ze. Uz kni mam silnější city nez k me přítelkyni.. Chtel bych byt stou 15 letou... Ale přítelkyni za tech 7 let mam taky moc rad a nechtel bych ji ublížit.. mam to tet takovy složitý.. Hlavne mi to tet pomichalo city a priority..
Honza
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Honzo. A jaké jsou tedy vaše priority? :-) S city je to evidentní, po 7 letech vztahu s přítelkyní od vašich 17 let už tam nejspíš bude stereotyp. Ale zkuste si pro sebe zbilancovat, co vám dává vztah s přítelkyní, co s novou mladou slečnou, která k vám bezpochyby vzhlíží - je o 10 let mladší, jste její trenér. Nevím, co vám k tomu mohu říct, jak dále ve vašem partnerském životě, se musíte rozhodnout vy sám. Určitě tam máte hodně zvažování z různých hledisek, ale možná bude slečna spíš převoznicí do nového vztahu?...
partnerský trojúhelník
druhá část: už téměř rok zvažuji zda od manžela odejít, protože v posteli se to samozřejmě ještě zhoršilo,nechci s ním spát, nebaví mě to, jeho doteky jsou mi nepříjemné a od začátku mám pocit, že podvádím milence s manželem, milenec chce abych se rozvedla a odešla za ním, věří v naši společnou budoucnost, ale ja z ní mám trochu obavy, protože jsme povahově rozdílní a já jsem i dost výbušná, což vím že mu vadí, nicméně nedokážu si představit další fungování s manželem po sexuální stránce, opravdu se mi to příčí, vím že by byl skvělý otec a já asma už dítě vzhledem ke svému věku chci, ale chtěla bych ho z lásky a ne z rozumu, nebo povinnosti, uvažuju že odejdu za milencem, ale bojím se kroku do neznáma a taky mam obavy aby mě pak zpětně nevyčítal, že jsem to dva roky táhla s něma oběma a on na mě čekal, vím že mu velmi vadí, že občas musím spát s manželem, Děkuji za váš názor na moji situaci.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Lenko, takovéto změny v životě jsou vždy riziko. Kdo se bojí, nesmí do lesa, ale někdy je pak ten les moc hezký. Nevím, neporadím vám, důležité je, jestli byste cítila v příteli v životě oporu. Pokud s vámi chce být, hodně o tom spolu mluvte - o tom, co by, kdyby, zvažujte různé situace, jak byste kdo reagoval. Ve vašich 31 letech se můžete rozhodovat již na základě jiných kritérií, než v 18. Pokud se rozhodnete pro přítele, rozhodnete se i o manželově životě - třeba v pozitivním slova smyslu - možná i na něj čeká někde žena, kde do sebe více zaklapnou i po sexuální stránce. Ale na rozhodování si dejte čas. Dokud nemáte děti, rozhodujete se za sebe, s dětmi je to již mnohem komplikovanější...
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní psycholožko prosila bych o radu, ocitla jsem se v bludném kruhu, s manželem jsem spolu celkem 13 let,když jsem se brali (po 3 letech)byla jsem mladá, ale přesvědčená, že je to ten pravý, měla jsem před ním 3 sexuální partnery a i když to s manželem nebylo po sexuální stránce nijak vášnivé, měli jsme spoustu stejných zájmů, pohled na svět a věděla jsem že bude ten pravý pro rodinný život, na děti, ale kvůli pracovnímu vytížení a cestování nedošlo, i když je mi už 31 let, zato jsem navázala milenecký vztah s jiným mužem, ktery ve mě po sexualni strance probudil neskutečné zážitky vedu s ním už dva roky paralelní vztah a protože pracuji v jiném městě daleko od domova kde on žije, jsem s ním velmi intenzivně a známe už své přátele i rodiny, proběhly už i společné dovolené, zamilovala jsem se do něj i přesto že jsem rozdílní v pohledu na svět, já jsem spíše pesimista, on je nenapravitelný optimista a s našimi zájmy je to tak půl na půl, máme tak polovinu společnou.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko. Čeká na mne vaše pokračování příběhu o bludném kruhu :-) Souhlasím, bludný kruh to je, ale jestli dobře počítám, s manželem jste ve vztahu od vašich 15, v 18 jste se brali. V tomto věku může člověk těžko vědět, kdo je pro něj ten pravý do života se vším všudy. A sexualita se leckdy podceňuje, protože jste jako žena ještě sexuálně vyzrálá nebyla - na rozdíl od vašich dnešních 31 let. Teď jste zamilovaná, takže na jedné straně máte jistoty ve vzájemném porozumění, zájmech, na druhé straně máte konečně skvělý intimní život. Uvědomujete si rozdíly ve vašich povahách s přítelem, to není někdy úplně na závadu, pokud máte kromě sexu další společné věci. Třeba se můžete i doplňovat, vy se můžete nechávat nakazit jeho optimismem a dívat se na svět veseleji. Jdu číst dál...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, jsem se svým partnerem přes rok a jsme oba studenti, takže bydlíme u rodičů. Máme krásný vztah, který by nám hodně lidí mohlo závidět, ale chybí mi vyznání lásky. Nevím v čem je chyba,ale můj partner mi řekl jen jednou, že mě miluje a to až když jsem mu to řekla první já. Když jsem mu to asi za měsíc zopakovala ani neodpověděl. Jinak pro mě děla první poslední. Je na mě moc hodný a všímá si mě. Vypadá to, že prostě jen neumí moc slovy vyjadřovat city nebo aspoň v to doufám, ALE větší problém je ten, že už dvakrát mi naznačil, že jeho láska k matce je prostě větší. Nevím, co s tím mám dělat. On pro mě znamená vše a to když řekně, že je jeho matka na prvním místě mě úplně ubijí. Je to vůbec normální? Můžu s tím něco dělat, abych byla v jeho srdci ta hlavní, tak jak to má být? Nechci být ta druhá...
Adéla
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Adélo. Těžko se mi reaguje konkrétněji, když nevím, kolik vám každému je. Máte krásný vztah, který by vám mohlo hodně lidí závidět, takže přítel umí milovat, neumí to vyslovit. Nebo jej máte zidealizovaného? Vazba na matku - kdybych věděla, kolik mu je, byla bych moudřejší, ale musím přiznat, že je zvláštní, tak trochu, když vám toto říká. Ale co je za tím? Je jedináček? Byla jeho matka opuštěná manželem a přítel se stal jejím náhradním partnerem, který ji ochraňuje? Matka na vás žárlí? Nevím, mám mnoho otázek, a bez odpovědí na ně nemůžu být konkrétní. Každopádně máte každý trochu jiná očekávání od vztahu a měli byste si o tom víc povídat - nekonfrontačně, bez výčitek :-)
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
Chtěl bych Vás požádat o radu.
Žiju devět let s přítelkyní s kterou mám dvouletou holčičku kterou nade vše miluji ale náš vztah je již delší dobu spíše kamarádský sex mezi nami moc nefungoval mněli jsme problémi už před narozením naší dcery ale dlouho jsem to já i moje přítelkyně přehlíželi dokud jsem se zamiloval do jiné slečny která pracuje u mně ve firmě a vše funguje ale hádáme se kvůli tomu že se neumím odpoutat od svého bývalého vztahu protože mám výčitky kvůli své dceři abych jí neublížil i když budeme bydlet kousek od sebe a věnoval bych jí všechen svůj volný čas udělal bych pro ní vše je pro mně to nejdůležitější na světě .
Moc Vám děkuji za radu
Zdeněk
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zdeňku - nevím, asi se už nejedná o partnerský trojúhelník, ale zvažování práva na rozchod s ohledem na dceru. Na tom, zda se od sebe oddělíte partnersky, aniž byste měl výčitky svědomí vůči dceři, se podílí samozřejmě na prvním místě vaše dohoda s partnerkou. Pokud  to cítíte oba stejně, můžete se velmi přátelsky dohodnout na rozchodu s tím, že si maximálně vyjdete vstříc ohledně dcery, stanovíte si ale jasná pravidla, jak se budete vídat, jak to bude finančně. Druhá strana je vaše současná přítelkyně, ta bude do všeho vstupovat rovněž - toho si musíte být vědomý. Teď si můžete malovat, že dceři budete věnovat veškerý svůj volný čas, ale ona bude samozřejmě chtít, abyste trávili volný čas spolu. Nechci malovat čerty na zeď, mluví ze mě teď jen dlouholeté zkušenosti. Takže vše je na preventivně nesmírně důležité dohodě, která se týká 4 zúčastněných osob - vás, partnerky, dcery a současné přítelkyně. Nic nepodceňte...
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
už dva roky jsem ve vztahu s ženatým mužem, který přes rok na moji žádost s manželkou nic nemá, ani se nelíbají. V době, kdy se rozhodl, že od ní půjde mu manželka oznámila, že je těhotná, teď mají 8 měsíční miminko. S děťátkem jí pomáhá, já ho mám také moc ráda, ale s manželkou je nešťastný, ale šťastný se synkem a nedovede si představit, že ho opustí. Je na něj hrozně moc vázaný. V podstatě se o malého staráme ve třech. Já tedy jen hmotnými dárky bohužel, protože víc dělat nemůžu. Nedovedu si představit, že je oba ztratím, ale zároveň nevím, jak by on měl sebrat odvahu k odchodu od manželky.
Je to hrozný pocit. Vždycky jsem nevěru odsuzovala a nakonec sama dělám to nejhorší co můžu, jenže ono to nějak jináč nejde.
Lila
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lilo. Jste tedy zoficializovaná partnerka přítele, jeho manželka s tím nemá problém, vy ano. Čím bude jejich syn starší, tím bude jeho vazba na něj silnější. Manželka mu vlastně toleruje formální manželství. Tak silnou vazbu na malého byste si dělat neměla, případný rozchod vás bude bolet dvojnásob. Podle mne byste měli s přítelem navštívit partnerského psychologa, abyste vše více rozebrali.
partnerský trojúhelník
Dobrý den, paní doktorko, partner mě i dceru opustil kvůli pani, která je o 14 let starší, je mu 32. Jak řekl, hledal klid, který u mě neměl, taky utekl od problémů, nebylo v tom nic závažného, co by se nedalo přežít, jsem temperamentní a zcela normální ženská, která se stará o rodinu, domácnost a má své koníčky. Jen mám někdy střídavé nálady a občas bouchnu. Po třech měsících zjištuje, že to neni s pani ono, její cíl je ho pořád hlídat a stará se jen o sebe, vaření a úklid ji nezajímá. Partner dceru chodí hlídat domů, začla chodit do školy, finančně jsme zaopatřené. Mluvíme spolu hezky a dokážeme se domluvit na všem. Pani neustále se zabívá tím, at to dceři řekneme a chce ji hlídat atd. Manipuluje s ním a nemluví o mě hezky a chce, abych poznala, že já jsem ta druhá. Partner mi o ni hodně řekne, i to, co říká ona, mám z něho pocit, že od ni utíká. Je mi nepříjemné, že mě chválí, zahlcuje lichotkama a přitom doma nespí. Nevím co si myslet. Můžete mi prosím poradit?
Šárka
PhDr. Jitka Douchová
Šárko, myslím, že partner je v dané situaci bezradný a bojí se konfliktu na obou stranách. S paní zažívá opravdu něco jiného, než jak to vypadalo po dobu vašeho společného soužití. Nejdřív byla změna pro něj lákavá, ale nyní vidí sám, že odchod od rodiny a ženy tak jednoduchý není. Paní na vás nasazuje, protože jste stal její konkurentkou a bojí se jeho odchodu zpět k vám. Myslím, že byste měli nechat čas k příležitosti návratu k vám, aby opět neosciloval mezi vámi dvěma a nebyl by to nekonečný příběh. Navrhuji vám pauzu s tím, že bude hlídat dceru, ale nebudete po dobu, kterou si oba navrhnete, řešit váš vztah. On má vás obě, ale potřebuje si uvědomit hodnotu toho, co opustil. Návrat předpokládám, a pak byste potřebovali partnerského psychologa, abyste společně s ním hledali, co bylo špatně, co chcete oba ve svém soužití změnit
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
jsem vdaná (45), před rokem jsem se seznámila s ženatým mužem (35 let, děti 3,11 let)a stali se z nás milenci. Časem mi napsal, že se do mě zamiloval a chce mě vídat častěji. Zhruba do měsíce po našem seznámení mi řekl, že jeho žena si někoho našla. Odstěhoval se, žije v bytě u kamaráda. Vídáme
se, občas někam jedeme, píšeme si, voláme. Chtěla bych se zeptat na následující..Můj přítel
má rodinnou oslavu a chce, abych se jí zúčastnila. Přijde mi to zvláštní. Bude tam jeho matka, sestra,
strýc. Oni vědí, že má vdanou přítelkyni. Přítel se chce rozvádět, což mě překvapuje, myslela jsem,
že se bude chtít vrátit k ženě a zjišťuji, že on o to nestojí. Dokonce po mě chtěl, abych mu pomohla
sehnat rozvodové papíry. Do toho se vůbec nechci plést. Myslím, že po roce pochopil, že já se rozvádět nechci, ale zároveň s ním chci občas být. Říká, že mě obdivuje..(mám vyšší vzdělání,
mluvím cizími jazyky, dobře se oblékám, jsem atraktivní)..Nevím jak se k tomu postavit...Děkuji za radu.J.
Jitka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jitko. Držte váš milenecký vztah v intencích, které vy sama chcete - tj. mantinely máte jasně postavené, nenechte se zviklat k jejich změně. Váš přítel je nyní poblázněný, ale nemá smysl tomu podléhat podle jeho představ. Vymstilo by se vám to...
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
S pritele jsme byly 5krasnych let jsme trochu rozdílní ae i spoustu stejného.moje práce vyžaduje častou nepřítomnost,nikdy to nebyl problém.donedavna mi ae řekl že potkal starou neopetovanou lásku, která teď už je opětována,ta holka prý má raka a nehodlá dál na nej čekat a bez něho nebude žít.a on že se cítí že s ní má hodně wpolecne.prvni že chce byz s ní, pak že chce tu být pro obě,ani jednu nechce ztratit.zacala jsem s nim chvíli po pubertě, ae pevné jsem byla rozhodnutá že je ten pravý, se kterým chci rodinu.po rozchodu se pry trapime vsichni a pár dní po rozchodu uz byl s ní v posteli,hlavne že tvrdil že nemůže a že to bylo to jediné na co ji nemůže říct ne když ji oej všechno odmítá. Pry ji zatím bere jako oporu a pritele. Má cenu čekat? Rozhodně se v sobě že to byla jen touha vyplnit dávnou lásku, vydírání citové z její stránky nebo opravdu bez ní taky nemůže být? Říkal že nechce aby umřela, ale taky abych odešla. Pořád věřím v nás nemůžu si pomoct
Nika
PhDr. Jitka Douchová
Niko, dobrý den. Znáte verzi přítele, zda je jeho ex, která jej odmítala, opravdu onkologicky nemocná, není nijak potvrzeno. Přítelovo ego ale nyní dostalo svou pozitivní dávku - byl odmítán, nyní bez něj ona nemůže být... Vy dva jste spolu 5 let, po pěti letech trvání vztahu přichází velmi často partnerská krize. Radím vám jediné - vyhlašte pauzu a přestaňte se stýkat - alespoň do konce roku. Do té doby by si měl přítel uvědomit, kam patří, ke které z vás. Žití v trojúhelníku vám rozhodně nedoporučuji. Ale vše by mělo být věcné, bez emocí, jasně a zřetelně pojmenované  a to i tehdy, když to bude pro vás velmi těžké. Plakat můžete u přátel, ne u něj. Tím byste podpořila jeho jistotu v tom, že o vás se snažit nemusí...
partnerský trojúhelník
schopen odejít, přepadne mne naprostá úzkost ze samoty, najednou nemám s kým vyrazit, přestávám jíst, spát, fungovat v práci, vstanout vůbec ráno z postele, nakonec se vrátím a jede to nanovo. Jiný vztah se mi také nedaří navázat. Internetové seznamky nefungují, holky chtějí fotku a po jejím odeslání už se neozvou. Seznámení „na ulici“ jsem také zkoušel, ale většinou to také nikam nevedlo. V současné chvíli navíc ochladla, mi nabízí jen kamarádství, nic víc. Z mé strany ale jen kamarádit neumím.. A odejít také ne. Nevím vůbec, co mám dělat. Chtěl bych žít normální život, mít partnerku, rodinu, děti, a přitom vidím, jak mi ujíždí vlak..
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Petře, vlak vám určitě neujíždí, ale vy začínáte být depresivní, protože přestáváte mít motivaci po jejích limitech. Je vám s ní neskutečně dobře, ale nemáte ji, máte jí jen kousek, a to už 5 let. Bojíte se osamělosti, příliš jste se na ni upnul. Měl byste zvolnit a hledat opět víc sám sebe, nebýt na ní závislý. Já vím, lehce se mi to říká, nejsem ve vaší kůži, ale nic jiného vám nepomůže. Začněte si kolem sebe vytvářet okruh přátel se společnými zájmy. Než jste potkal JI, určitě jste nebyl samotář bez lidí. Vraťte se k těm, kteří pro vás byli důležití. Tady se asi dál v tomto vztahu/nevztahu  neposunute, ona vám to neumožní
partnerský trojúhelník
Dobrý den, mám následující problém. Nejsem zkušený ve vztazích, mám za sebou jen jeden tříletý, a to mi je 35 let. Žiju v Praze, mám hezký byt, slušný plat, VŠ vzdělání. Před téměř 5-ti lety, rok po mém rozchodu, mne začala svádět jedna o rok mladší dívka, mi chvíli trvalo, než jsem zareagoval, no a ona najednou, že může nabídnout jen kamarádství. Já na to přistoupil, začali jsme spolu jezdit na kolech, na lyže, hory, pak i přes noc, eroticky provokovala, nechala se celá nahá namasírovat.. ale nic víc nechtěla. Flirtovala, dráždila mne.., a tvrdila, že s nikým není. K erotice došlo, ale ne přímo k sexu. Po dvou letech z ní vylezlo, že celé dva roky bydlí s přítelem a že mu je s ním dobře. Mi se z toho úplně zhroutil svět. Když jsem to chtěl okamžitě ukončit, začala mne znovu lákat, a já podlehl. Následovaly další tajné dovolené i vícedenní, trvá to další dva roky, a nikam to nevede. Její přítel o tom neví. Já ji mám bohužel moc rád, je mi s ní neskutečně dobře a vlastně ani nejsem
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petře. Nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění :-) Ale první mé pocity - slečna má u každého z vás něco jiného, je jí dobře s vámi oběma a nechce se ničeho z toho vzdát. Otázka je, proč vás tak dlouho aktivně sváděla, ale pak nedovolila zajít dál, než k erotice, ale bez sexu. Nazývá to kamarádstvím, což vnímám jako alibistické z její strany. To je zajímavé, jsem zvědavá na vaše pokračování.
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko,
ráda bych znala Váš názor či radu. Před dvěma týdny jsme se rozešli s přítelem (já 25let, on 29) po šesti letech vztahu. Při rozchodu mi řekl, že je v tom jiná holka, o deset let mladší než on, ona v říjnu nastupuje na vysokou školu do vzdáleného města. Já jsem si ale uvědomila, že mi přítel moc chybí, miluji ho a chtěla bych, aby se vrátil zpět, ví o tom, řekla jsem mu to. Řekl mi, že se teď chce věnovat novému vztahu, ale kdyby to neklaplo, zkusili bysme to znovu spolu. Včera jsme spolu byli v kině, nic tak hezkého jsme spolu dlouho nezažili, to mi potvrdil i on, nicméně šanci nám dát nechce, protože ji dal té nové holce. Ptala jsem se ho, jestli mu mám dát čas, aby se ujistil co chce, na to mi řekl že ano. Já jsem si řekla, že mu dám čas do konce roku. Jak se mám k němu chovat, když mě bude kontaktovat? Myslíte, že je šance, že by se vrátil?
Moc děkuji za Vaši odpověď.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Je to jako vztah/ nevztah, rozchod/nerozchod. Šanci určitě máte, ale teď byste se neměli vídat vůbec, jinak bude mít přítel všechno - novou slečnu, i vás, jako svou dlouholetou lásku. Potřeboval by zažít po vás "absťák", nejistotu, kde a s kým jste ,co děláte, jak se máte. Neboli - pokud vás bude kontaktovat, nepřistupujte na to v zájmu boje o záchranu vašeho vztahu. A vy žijte opravdu svým životem s přáteli, se svými zájmy,.. 
partnerský trojúhelník
Dobry den,jsme s manželem 23 let mame 2 syny 16,22.Před 2 měsici jsem zjistila že manžel si našel milenku ,řekl že ji miluje ,a mě ma rad ,Miluju sveho muže ,nechci o něj přijid .Cely život jsme pořad oba pracovali ,manzel kazdy den do večera ja skoro taky .Nějak jsem vše brala jako samozřejmost ,hodně jsem se upnula k dětem vše jsem podřidila jim v dětstvi měl starši syn epilepsii . Bohužel i co se tyka sexu tak jsem měla malo kdy se milovat a nejhorši je to že krasne milovani jsem zažila až ted.Je to tyden co mě manžel už ani nepolibil ,ja jsem mu řekla že mu dam prostor at si to vyřeši ,chova se jako by nic hrajeme hry ,jdem plavat ,planuje budoucnost ,a,ale jak ma možnost tak s ni telefonuje atd..Nevim co mam dělat jestli s nim mluvit otevřeně a zeptat se jak to chce řešit ,dat mu ultimatum ,nebo dal tiše trpět a doufat že mame společnou budoucnost .Moc ho miluju
lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, lenko. Na začátek by bylo pro mne důležité vědět - abych posoudila závažnost manželova mileneckého vztahu - zda jste se o tom dozvěděla přímo od něj, oznámil vám tento fakt, nebo to "prasklo" náhodou. V tom je velký rozdíl. Pokud někdo z manželů oznámí sám od sebe milenecký vztah doma, pak je to již většinou s cílem, partnera/ku připravit na odchod. Pokud se jedná o náhodně odhalenou nevěru, situace má dál rozmanitější vývoj. V žádném případě neházejte flintu do žita, naději máte vždy, protože se pocity a potřeby mění. V situaci zlegalizovaného trojúhelníku se mění rovnováha sil. Manžel hraje hru na "JAKO ŽE NIC", takže si v ničem není příliš jistý. Procházeli jste dlouhodobým partnerským stereotypem, to je vždy pro manželství velký nepřítel - neměli jste na sebe čas, moc jste toho společného nesdíleli, sexuální život váznul...Tady bývá často jen krůček k tomu, aby se někdo z vás zamiloval jinde a zažíval opět milostné endorfiny. Ty ale netrvají věčně. Ani jedna z vámi navrhovaných variant není optimální - ultimátum ne - na to by neslyšel, vždyť se snaží, potichu trpět a čekat na jeho verdikt, spolupodílet se na hře JAKO ŽE NIC, to by rozhodně nic užitečného nepřineslo. Asi by bylo užitečné, otevřeně si promluvit o variantách, jak to může být dál, co můžete udělat pro možnost šance na obnovení manželství se vším všudy. Domluvte si časový horizont, do kdy se manžel rozhodne, kam patří. Pokud si vás váží ( a úcta do kvalitního vztahu rozhodně patří jako jeden ze základních stavebních kamenů ), musí pochopit, že je pro vás delší fungování ve třech nemožné, zároven i nedůstojné. Dohodu termínu nevnímám jako ultimátum, ale jako vzájemnou dohodu s jasně nastavenými pravidly - např. i to, že si nebude s milenkou telefonovat a psát ve vaší přítomnosti, na dalším se určitě dohodnete již podle sebe. Držím vám palce :-)
partnerský trojúhelník
domluvit se nějak na té výchově, což už nám tři roky nešlo. A že se za rok zkusíme společně zamyslet, jestli by to ještě nešlo "dát dohromady". Manžel mi dále nabídl podporu a zázemí v projektu na kterém teď začínám pracovat (potřebuji, aby byl některé večery a neděle s dětmi). Já jsem se rozhodla, že do toho jdu, jen se s tím musím nějak srovnat. Teď už vím, co znamená, že zůstává večer v práci. Taky ho pořád miluji, myslela jsem, že to snad zas bude dobré a že nám to spolu půjde a ono to bylo spíš "jen" to jeho špatné svědomí. Zajímalo by mě, co si o tom budete myslet Vy. Je to zvládnutelné? Reálné? Smysluplné? Není to z mé strany neužitečné trápení? On je v pohodě - má své citové zázemí a teď ho legalizoval. Je jasné, o kolik snazší to má vztah, kde je dost času, společná práce, která je i koníčkem a vcelku žádné střetové pole a obyčejné problémy... Manžel je skvělý otec a zažila jsem s ním i 7 šťastných let - celkově se známe už 16 let, Poslední tři roky byly na kočku. Děkuju mnohokrát za názor či komentář. Jana - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Jano, je dobře, že jste se takto dohodli.  Máte pravdu,že to má manžel zdánlivě jednodušší, jestliže de facto zlegalizoval partnerský trojúhelník, ale vám se nyní mění zase život,pouštíte se do něčeho nového, vymknete se ze světa ženy na rodičovské, bude toho hodné, nač se můžete těšit, změníte se.  manžel se opět naučí týmovosti, jestliže vám bude pomáhat.Čas ukáže, co vše se změní i mezi vámi dvěma.. Ale šanci určitě máte :-)
partnerský trojúhelník
Dobrý den, paní doktorko, jsem zvědavá na Váš názor.
Před pár dny jsem se dozvěděla, že má manžel "chodí" s kolegyní z práce. Je to už asi osm měsíců. Nechal mě, abych se to dozvěděla (od dětí, byli na společném výletě). Náš vztah procházel dlouhodobou krizí, přes snahu z obou dvou stran se to nedařilo v dleším časovém měřítku znova nahodit. On mě nějak měl potřebu srážet, já ho za to na oplátku vychovávala, že se to nedělá... problémů bylo víc - shodnout se na výchově, atd. Přišlo mi, že úplně zapomněl, jak se spolupracuje, vnímá druhý člověk. On je ředitel a já jsem ještě na rodičovské, teď s tím budu končit. Byl ochotný a vstřícný řešit co dál, jednak mu hodně záleží na dětech a i mi přišlo, že se ke mě "najednou" začal chovat lepší, asi se styděl za to, jakým způsobem odpočívá a věděl, že mi to hodně ublíží. Domluvili jsme se nakonec na tom, že zkusíme být "přátelé" - to mi nabídl on a opravdu se snaží tak ke mně chovat. Že se zkusíme domluvit na té výchově. 1. pokračování
- otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano, nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění.
partnerský trojúhelník
Moc děkuji za první odpověď. Můj vztah k mému muži ( S manželem k sobě nějakým způsobem rozhodně patříte, vždyt jste spolu od vašich 20 let a opakovaná svatba o něčem vypovídá. Jen právě nevím, jestli o lásce. Spíš je to potřeba jistoty a bezpečí, ne?) jste trefila přesně. Ale taky mám problém s tím, že bych mu ublížila. Máme totiž problém s dětmi. Dcera vstoupila do kláštera ( bosé karmelitánky, přísný řád, mi ji můžeme navštívit, ale ona nesmí ven), to nás zdrtilo. Jsou to dva roky a nikdy se stím asi nevyrovnáme. Syn (20 let) je často nemocný, nyní mu zjistili zkolabovanou plíci, nevíme co bude dál. Já kvůli RS beru už roky antidepresiva, takže to zdánlivě snáším vše lépe, ale on nechce o lékaři ani slyšet a je psychicky ne dně. Mě asi miluje a už jen to, že myslím na jiného by ho asi zdrtilo. a mě to všechno táhne ke dnu. V hlavě mi to stále šrotuje, špatně spím. Píšete, že se nemám bát se zamilovat, to už asi jsem, ale jde to? Zvládnout takovou situaci a neublížit všem okolo?
Věra
PhDr. Jitka Douchová
Věro, zatím vůbec netušíte, co by se případně mohlo z vašeho vztahu ke kolegovi vyvinout dál. Zamilovaná jste, vy jemu také nejste lhostejná. Život vás moc nešetří - ad vaše děti, ale nebojte se toho, že když pustíte své city o kousek dál, že z toho bude katastrofa. Pokud byste se cítila na možnost dočasně utajeného citového milostného vztahu, nikomu tím neublížíte. Tady je hlavně důležité, abyste neublížila sama sobě :-) Víc vám toho říct nedokážu, snad je to jasné poselství...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, je mi 45 s manželem jsme 25 let, ale s pauzou 2 roky, kdy jsme byli rozvedeni ( rozvod chtěl on, ale nešlo o jiné vztahy ani z jedné strany). Vzala jsem si ho znovu před 12ti lety, hlavně kvůli dětem, protože jsem onemocněla RS a nevěděla jsem co semnou bude (opět to chtěl on). Mám ho ráda, ale láska to není, spíš vděčnost. Nyní jsem se zakoukala do kolegy. Jde zatím o platonickou lásku, ale oboustrannou (on je taky ženatý). Mám ovšem výčitky svědomí a dost jsem zhubla (asi jiný důvod k hubnutí není). Mám obavy z toho co příjde, ale nechci se vzdát těch krátkých chvilek s tím druhým, kdy si občas popovídáme....Mám strach z nevěry, ale zároveň, po něm toužím. Je to peklo a v mých letech....
Je mi vůbec pomoci?¨
Děkuji
Věra
PhDr. Jitka Douchová
Milá Věro. Zdá se mi, jako byste si připadala ve 45 letech stará v uvozovkách na to, zamilovat se. Možná v tom hraje roli i vaše nemoc ? Zamilovat se přeci můžeme kdykoliv, bez nadsázky, v ohledu citů a potřeby lásky nestárneme...a  jste mladá :-). S manželem k sobě nějakým způsobem rozhodně patříte, vždyt jste spolu od vašich 20 let a opakovaná svatba o něčem vypovídá. Jen právě nevím, jestli o lásce. Spíš je to potřeba jistoty a bezpečí, ne? Nemějte obavy z toho, co přijde, žijte svůj život s tím, co přináší...
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
jsem vdana 10 let, ale vztah je v troskach, nespime spolu, temer nekomunikujeme, mam pritele 3 mesice, ale zname se již dva roky a vzdy jsme byli - jako bychom se znali odjakziva, stejne nazory, humor, zaliby, milujeme se, ale....bydlime od sebe 400 km, ja mam dite a on dve, jeho zena je absolutne netolerantni clovek, zakazuje mu kamarady, jine aktivity nez byt doma a fungovat v domacnosti se vsim vsudy, nemiluje ji, ale deti a navic spolecne maji firmu. Chceme byt spolu, oba dva jsme tohle vzdy hledali, partnery jsme schopni opustit, ale co deti, na takovou dalku, jedna nebo druha strana bude prilis daleko....on se navic boji toho, ze jeho zena - je toho schopna - bude zakerna, pujde po majetku a detem bude namlouvat o tatovi zle veci a nesmysly, my oba chceme vse nastavit nejak alespon v ramci slusneho chovani, ale jde to vubec? Oba se bojime, ze tohle neustojime a budeme muset rozejit, coz ale neni mozne, za cenu nestesti obou a setrvani ve spatnych vztazich.....
Jana 23
PhDr. Jitka Douchová
Milá Jano, dobrý den.Ano, komplikace na možnosti zoficializovat váš vztah a odejít od fundamentální rodiny, jsou opravu velké a je to rizikový faktor, který ne každý ustojí. Tlaky budou na všech stranách, s tím musíte počítat. Tzn. nejen u přítelovy manželky, ale i u vašeho muže, u vašich širších rodin. Proto si myslím, že než se opravdu shodnete na tom, že do boje za váš vztah půjdete, měli byste si dát výrazně více času, vše pečlivě zanalyzovat, poznat se v kritických životních situacích. Ted jste zamilovaní, váš milenecký vztah trvá krátce, i když se znáte 2 roky a máte pocit po celou dobu, že k sobě patříte a je mezi vámi maximální blízkost. To ale může být podpořeno oboustrannou citovou frustrací v rámci vašich manželství. Počkala bych aspon rok a pokud si i pak budete jisti, začala bych se preventivně připravovat na všechny možné scénáře, které mohou nastat...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, konečně mám sílu podívat se na svou situaci s nadhledem - ale nejsem o nic blíž k řešení. Před třemi lety jsem poznala muže "svých snů", po několika měsících vztahu jsem otěhotněla, ale přítel se vyhýbal (a vyhýbá) svatbě. Zjistila jsem postupem času, že partner udržuje vztah, který trvá ještě déle, než náš vztah. Od začátku našeho vztahu je mi tedy nevěrný... Měli jsme společné plány a formálně se jich dál držíme, dělám práci, kterou miluji, žijeme na krásném místě. Ale jsme vázání půjčkami a hypotékou. Přítel přiznal, že miluje "tu druhou", ale tvrdí, že nechce přijít o syna, kterému se skutečně věnuje. A samozřejmě ani o statek a pozemky, které jsou psané na nás oba. Vím, že ani nemá peníze na vyplacení, a sám odejít nechce. Milostný život vzal za své asi dva měsíce před porodem. Vždy slíbí, že ten druhý vztah ukončí, ale dosud jej neukončil. Chci udržet vztah kvůli synovi, vytvořit mu zázemí, věřit, že se vše změní. Ale jak dlouho mám ještě tolerovat partnerovu nevěru? - otázka upravena poradcem
Magda
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Magdo. Přítelův vztah nemůže být tak silný a osudový, když si pořídil život s vámi - dítě, společný majetek. Ale žít ve třech je opravdu těžké. Doporučovala bych vám dočasnou pauzu na to, aby se váš muž rozhodl, ke komu patří. Znamenalo by to společné rozstěhování minimálně na 3 - 4 měsíce, dohodu na penězích a kontaktech se synem. On by potřeboval ujasnit své priority v citech s partnerským psychologem, možná by byl v rámci pauzy k tomu více motivován...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, jsme spolu s přítelem 16 let a máme 13 letou dceru. Teď mi přítel řekl, že někoho má. Že to mezi námi neklape a že jsem to musela cítit. Nic jsem nepoznala. Máme spolu dům, který je jeho, ale hypotéka je na oba. Řekla, že tu můžeme bydlet a dcera říkala, že s ní zatím nechce bydlet. Moc mě štve, že s ní dceru seznámil. Ta ji brala jako známou až později se zeptala a on jí to řekl. Teď by ráda byla s nimi, ale zároveň pak citi vinu, protože ví, že mě to zraňuje. Taky s námi bydlí můj otec a ti dva si moc nesednou i když se moc nepotkávají. Nechci o něj přijít, miluju ho, ale nevím jak s ním mám teď mluvit. Je to pět dní co mi to řekl. Nespím, jíst nemůžu je mi zle. Nevím jestli je to jen poblouznění nebo něco víc. Taky nesnášel kuřáky a ona přitom kouří. Prosím poraďte mi jak se zachovat. Jak dlouho by mohla to mohlo trvat. Pořád mu peru, vařím apod. Děkuji za odpověď
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Katko, nic není tak horké, jak to ze začátku vypadá. Moc se ale nevyznám ve vztahu přítele a vaší společné dcery. Na jednu stranu s ním nechce bydlet, na druhou stranu by ráda byla s nimi, neboli s přítelovou partnerkou a svým tátou? Není to rozporuplné? Je vidět, že v tom ona sama také lítá. Vás to zasahuje citově, ale i ekonomicky. Dům je psaný na přítele, hypotéku platíte oba na půl, hmm, zajímavě právně neošetřené.Katko, já neposoudím, jestli je to poblouznění, nebo je to vážné. Ale partner s ní seznámil vaši dceru... Buď je nezrale zbrklý, nebo to myslí vše vážně. Pokud myslí odchod k jiné ženě vážně, musí vše zmanagovat on - dělení majetku, další bydlení, řešení styků s dcerou. Zatím zkuste ustát to, že je tu nějaké mezidobí, které rozhodne, jak to bude dál. Doporučuji pauzu se všemi poctivě drženými pravidly - délka trvání, její smysl musí být oboustranně pojmenovaný, verze pro rodiny a přátele. Doporučuji 4 - 6 měsíců.
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko, chtěla bych poradit, jak mám řešit situaci - po 24.letém manželství si manžel našel milenku (kolegyně z práce, rozvedená s dvěma dětmi). My spolu máme také dvě děti. Řekl mi, že se do ní strašně moc zamiloval. Ze začátku jsem se snažila udělat všechno proto, aby to skončil, ale pokračoval s ní dál, tak jsem mu řekla, ať se odstěhuje a vše si promyslí. Odstěhoval se do pronájmu, je to asi měsíc, co bydlí sám, protože ta jeho milenka ho zatím domů nechce, protože se teprve poznávají a zkoušejí, jestli jim to spolu bude fungovat. Jsem úplně na dně a pořád doufám, že se k nám vrátí, ale jak znám svého muže, tak se asi nevrátí, protože už mě přestal milovat. Naše holky taky miluje a moc mu chybí, akorát se s ním teď nechtějí vidět, protože jsou smutné z toho, že jsem smutná já. Dala jsem mu čas do konce května, ať se rozhodne, s kým chce být, ale myslím si, že to je krátká doba. Můj problém je, že se s tím nemohu smířit, Mám mu dát více času? Děkuji za odpověď
Iveta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Iveto. Protože nevím, jak dlouho je manžel zamilovaný, jak dlouho o všem víte vy, nemohu vám nabídnout až tak osobní návrh, jako spíše něco univerzálnějšího. Je zde vidět, že jeho milenka je zdrženlivá a zodpovědná i vůči svým dětem. Manžel je zamilovaný, zamilovanost lze přirovnat svým prožíváním  k drogové závislosti, která ale má své limitované trvání. Až čas ukáže, jestli to oba chtějí zvládnout a zvládnou. Ze své mnohaleté praxe vím své o tom, jaké to je, když se člověk prudce zamiluje, pálí mosty, a pak si teprve později více uvědomuje realitu a dopad pálení mostů. Společných vazeb s manželem máte za těch 24 let hodně. Na vašem místě bych jej požádala o schůzku s vymezením dalšího vývoje situace v horizontu půl roku. Musíte se domluvit na financích, na jeho kontaktu s dětmi a také, za jakých podmínek budou probíhat. Mluvit o tom musíte s dětmi, ale není nutno zatím cokoliv probírat s rodiči, protože nevíte, jak vše dopadne. Neboli - do konce května je krátká doba na radikálnější řešení, mohli byste oba dost litovat unáhlenosti. Radím větší rozvahu.
partnerský trojúhelník
O rozvodu nezačínám a čekám až on sám to začne řešit, včetně majetkového vyrovnání, děti nemáme. Do toho všeho jsem zjistila, že jeho sestra ho navádí, aby se rychle rozvedl a radikálně to se mnou řešil - rozvodem...to je měsíc stará informace, která se ke mě donesla - ověřená a co vím tak když zatím neudělal žádné kroky k rozvodu tak na něj tlačí a vyptává se, zda už volal právníkovi...Švagrová byla moje kamarádka, ale po tomto co jsem to zjistila moje city k ní ochladly a bavím se s ním jen o běžných věcech a už se ji nesvěřuji, ona byla moje vrba, ironie jako prase, ale já ji věřila a ona se mi tak odvděčila a ještě ho navádí proti mě. Nevím proč, ale musím s ní hrát bohužel hru, že nevím jaká je falešná a nepřeje mi a být stále kamarádka, ale nesvěřuji se ji, možná pochopila, možná ne, ale stále se mě vyptává jak mi je a jak se cítím...Navštívila jsem psychologa a ten mi radil, že mám dělat vše, aby manžel viděl a cítil, že mi na něm záleží...a chovat se "normálně". Děkuji za radu - otázka upravena poradcem
Anna_část 3
PhDr. Jitka Douchová
Anno, kdybych s vámi mohla mluvit, mohla bych vám nabídnout i nějaký názor a doporučení na míru. Na základě toho, co jsem si přečetla, bych manžela vedla k potřebě rozhodnutí, na kom mu záleží, a co si v partnerském kontextu přeje dál. A to tak, že bych jej vedla právě k té pauze, s jasným vysvětlením, co má být jejím cílem. A s tím, že on bude vědět, že pauzu navrhujete právě proto, že ho máte moc ráda a na vašem vztahu vám záleží. Ale v trojúhelníku žít odmítáte. Vyřešení je na něm a vy mu dáváte čas - limitovaný...
partnerský trojúhelník
Toto jste mi radila na můj dotaz...ohledně pauzy a že mám být radikálnější ohledně pauzy...

Dobrý den, Anno. Asi bych na vašem místě byla radikálnější ve vyhlášení pauzy. On nic nepřiznává otevřeně, protože mu každá z vás vyhovuje v něčem jiném. Aby se rozhodnul, potřebuje čas, domluvte se na dočasné odluce se vším všudy - oddělené bydlení, nulové kontakty, jasný kontrakt ohledně toku peněz. Nevím, jestli máte děti - nezmiňujete je, pokud ano, pak k tomu samozřejmě patří dohoda o styku s dětmi. Pauza by měla trvat rámcově 4 měsíce.

Za tu dobu se náš vztah stal spíše o tom, že vedle sebe bydlíme, každý tráví čas jinde a manžel se domů příjde jen vyspat...řeší to workoholismem a mám strach, že zkolabuje z toho. Snažím se být přátelská a být mu nápomocná, když má tolik práce, ale nemá ten luxus jako dříve, polevila jsem ze standardu na který byl zvyklý. Nechci zase moc radikálně tlačit, jelikož on se stáhne, nemá rád nátlak a nápor, do něčeho co on nechce..
Anna_část 2
PhDr. Jitka Douchová
Aha. Když jsem četla váš dotaz nyní, cítila jsem svou odpověď podobně, jako mě nyní teď citujete. Říkáte, že manžel nemá rád tlak. Samozřejmě - je rozhodný i nerozhodný, ale nedokáže učinit žádný krok ani kupředu, ani dozadu. Ale měla byste myslet také na sebe samu. Chcete žít dlouho v těchto stojatých vodách, plných neřešení? Co to s vámi udělá? S vaší ženskou sebedůvěrou, s vaší důvěrou ve stabilitu vztahu? Mluvíte o nedostatečnosti síly o vztah mezi vámi bojovat, jste na manželovi de facto stále závislá - to je aspoň můj pocit. Kdybyste k radikálnějšímu kroku přistoupila - tím mám na mysli opět pauzu, ne rozvod, musel by si uvědomit, co od života chce. A třeba by také o vás musel bojovat...Protože na mne čeká ještě jedno pokračování od vás, jdu na ně.
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko, prosím o Vaši radu! Manžel 35 se zřejmě zamiloval do o 13 let mladší dívky. Na jeho románek jsem přišla změnou jeho chování a četla jsem asi dvě sms v jeho mobilu, bohužel jsem se snížila k tomu a udělala to. Mě tvrdí, že náš vztah vyšuměl a má mě rád jako dobrou kamarádku a nemá mi víc co nabídnout. Když už mi něco řekl poté, co jsem z něho tahala co se děje. Nikdy tu druhou nepřiznal a tvrdil, že nikdo takový není. Takto to jde cca 8 měsíců, bydlíme spolu, stěhovat se nehodlám, ani on nešel k ní. Ona studuje VŠ a nemají spolu kam jít. Mě ji nikdy nepřiznal, ale švagrové řekl o ní, to vím z sms z jeho mobilu. Když jsme se bavili o rozvodu tak je to víc jak měsíc a z jeho strany žádná iniciativa není, že by to podal nebo řešil s právníkem. Mám takový pocit, jako by se nemohl rozhodnout, zda jít za hlasem srdce nebo mít tu jistotu doma...Trápí mě to a ráda bych už věděla na čem jsem, to natahování mě akorát ničí. Mám být radikální nebo dát tomu čas?? Děkuji
Anna_část 1
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Anno. Nejprve přejdu k vašemu pokračování...
partnerský trojúhelník
Dobrý den, ráda bych se vás zeptala, co mám udělat, když si manžel před třemi měsíci našel milenku (kolegyně z práce). Když jsem to zjistila, vyhodila jsem ho z bytu, teď bydlí sám. Tu ženu pořád miluje. Domluvili jsme se, že mi dá vědět do konce května, jestli zůstane s ní, nebo se mnou a dětmi, ale mám strach, že to stejně s ní neskončí, i když by mi to slíbil. Chci najít v sobě sílu a ukončit tak náš 24letý vztah, protože už mu asi nikdy nebudu věřit, ale pořád ve mě hlodají pochybnosti, že se to spraví. Nevím, jak dál, poraďte mi, co mám udělat. Děkuji I.
Iveta B.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Iveto B. Na vašem místě bych se rozhodně neunáhlovala. Dejte si jasně vyhlášenou pauzu se všemi pravidly, které k tomu patří - tj. - měla by trvat minimálně 4 měsíce, měli byste se dohodnout spolu na pravidlech co se týče financí. Měli byste si spolu vydefinovat, zač chcete v rámci pauzy bojovat pro vás dva. A mělo by se něco říct rodinám, přátelům, samozřejmě dětem. Ale tak obezřetně a nekonkrétně, aby byl možný návrat k sobě bez problémů. Spolu byste se po tuto dobu neměli stýkat - může to vést k efektu porozumění podstaty vašeho vztahu, uvědomění si toho, co za těch 24 let společného života pro sebe navzájem znamenáte.
partnerský trojúhelník
do puzzle. Už před tou krizi se začala vyrazne ličit, což nikdy nedělala, trávila se mnou minimum času, neustále telefon u sebe i na WC a v koupelně a vyhýbala se fyzickému kontaktu. Pote co jsem zjistil jak se věci mají jsem ji řekl, že už nechci pokračovat ve vztahu. Na to ona hodila zpátečku a začala se chovat jako předtím. Bohužel už mám pocit, že pro mě už je pozde. Jak mám situaci resit dál? Děkuji moc za radu a přeji krásný den.
Tomáš 2
PhDr. Jitka Douchová
Tomáši, přítelkyně zatím tápe, je emočně zmatená, a neví, co chce. Aby si to mohla ujasnit ona, i vy, tu pauzu byste opravdu potřebovali. Více najdete třeba v dotazech na mé poradně v rámci kategorie pauza ve vztahu.
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
pani doktorko chtěl bych se zeptat na jak postupovat v mém případě.
Mě je 34 partnerce 25 jsme spolu 2,5 roku z toho 1,5 roku spolu bydlíme. Zhruba poslední 3 měsíce začali problémy hádky a frekvence sexu šla dolů. Pote přišla partnerka, že se chce rozejít. To jsme ustáli asi 14 dni a pote po další hádce jsem řekl, že si sbalim věci a odejdu. Na to ona, že to nikomu nepomůže a odešla do práce. Asi za 3 hodiny mi napsala, že si něco uvědomila a že chce rozchod. Po příchodu domu a pote co jsem ji vyvrátil její domenky a předložil argumenty, to uznala a řekla že potřebuje čas. Nabídl jsem se ze se na čas odstehuju. Během te doby jsem si uvědomil spoustu věcí a hlavně svých chyb a už intezivne pracuju na jejich odstranění. Bohužel cca po 14 dnech od odstehovani jsem se dozvěděl, že v tom je i něco jiného a to že se zamilovala do jiného. Zatím došlo jen k citové nevěře, ale příjemné pocity to nejsou. Při zpětném projíždění poslední doby mi to naprosto sedělo jak poslední dilek
Tomáš
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Tomáši, nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění. Ale - krize vztahu a pochybnosti o možnosti v jeho pokračování jsou strašně užitečné, i když je lepší, jim předcházet průběžným monitorováním toho, jestli je vše OK. Před 3 měsíci se u přítelkyně něco změnilo, pak přešla do toho, že by bylo lepší se rozejít, a vy jste si díky tomu uvědomil své "chyby", na jejichž odstranění pracujete. Vše je teď na začátku rozjezdu nové fáze, o níž nikdo neví, jak dopadne. Viděla bych to na pauzu.
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko, prosím o Vaši radu! Manžel 35 se zřejmě zamiloval do o 13 let mladší dívky. Na jeho románek jsem přišla změnou jeho chování a četla jsem asi dvě sms v jeho mobilu, bohužel jsem se snížila k tomu a udělala to. Mě tvrdí, že náš vztah vyšuměl a má mě rád jako dobrou kamarádku a nemá mi víc co nabídnout. Když už mi něco řekl poté, co jsem z něho tahala co se děje. Nikdy tu druhou nepřiznal a tvrdil, že nikdo takový není. Takto to jde cca 8 měsíců, bydlíme spolu, stěhovat se nehodlám, ani on nešel k ní. Ona studuje VŠ a nemají spolu kam jít. Mě ji nikdy nepřiznal, ale švagrové řekl o ní, to vím z sms z jeho mobilu. Když jsme se bavili o rozvodu tak je to víc jak měsíc a z jeho strany žádná iniciativa není, že by to podal nebo řešil s právníkem. Mám takový pocit, jako by se nemohl rozhodnout, zda jít za hlasem srdce nebo mít tu jistotu doma...Trápí mě to a ráda bych už věděla na čem jsem, to natahování mě akorát ničí. Mám být radikální nebo dát tomu čas?? Děkuji
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Anno. Asi bych na vašem místě byla radikálnější ve vyhlášení pauzy. On nic nepřiznává otevřeně, protože mu každá z vás vyhovuje v něčem jiném. Aby se rozhodnul, potřebuje čas, domluvte se na dočasné odluce se vším všudy - oddělené bydlení, nulové kontakty, jasný kontrakt ohledně toku peněz. Nevím, jestli máte děti - nezmiňujete je, pokud ano, pak k tomu samozřejmě patří dohoda o styku s dětmi. Pauza by měla trvat rámcově 4 měsíce.
partnerský trojúhelník
2/2 těžké, ale v daných konstelacích jediná možnost. Když jsem poznal takovou ženu, nechci o ní přijít jako o kamarádku, která mě poskytuje naplnění v oblastech, kde to doma nejde. Poradila byste, jak transformovat vztah do hezkého kamarádského vztahu, který nezničí ani mě ani obě ženy? Jde to vůbec? Děkuji
Jirka
PhDr. Jitka Douchová
Obávám se, že v dané fázi přátelství nejde. Čím více se budete poznávat, budete se sbližovat emocionálně. Je jen na vás, zda to ustojíte, a bude to těžké. Návod na to, jak to zvládnout, univerzálně neexistuje...
partnerský trojúhelník
1/2 Dobrý den, rád bych Vás požádal o Váš názor. Je mi 40 let a 14 let žiju s přítelkyní (33), máme 2 děti (2 a 7). Od roku 2011 máme ale vleklou polokrizi, která vygradovala před 2 lety. Od té doby se snažíme na vztahu hodně pracovat. Přítelkyně je hodná, dává mi prostor, ale neumí mě emocionálně naplňovat. Před asi rokem jsem na sobě začal pracovat a otevírat se (i lásce) a na víkendovém meditačním a sebepoznávacím semináři před 2 měsíci poznal ženu (33), dvakrát rozvedenou se dvěma dcerami. Vzájemně tam byl okamžitě magický až nadpozemský vztah. Cítíme se k sobě být přitahováni velkou silou. Pro mě to ale nebyla zamilovanost, protože jsem jí vědomě krotil. Voláme si, píšeme, byl jsem u ní jednou na návštěvě, bydlí 100 km ode mě. Žádné intimnosti, jen dotyky rukou. Své partnerce jsem věrný. Vlastní děti bych neopustil. Tato druhá známost je pro mě ale dopingem, skrz který překonávám potíže ve vztahu s partnerkou. Snažím se to dostat na úroveň kamarádského vztahu, byť je to velmi
Jirka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jirko. Zamilovanost nezkrotíte. Snažíte se o to vědomě, ale ve svém fundamentálním vztahu procházíte delší krizí a nejste emočně naplňován. Zažíváte tedy teď stav rozdvojení - na jedné straně vaše žena a děti, historie vašeho vztahu, společné vzpomínky, na druhé straně magická, až nadpozemská duševní přitažlivost k jiné ženě. To není jednoduché k zásadnímu rozhodnutí. Jdu si přečíst druhou část vašeho vyprávění.
partnerský trojúhelník
A očekávám od něj také že mi řekne co chce nyní on. I kdyby to bylo, že chce odejít. Ale on se k ničemu nemá a já nevím na co čekáme.Nevím kam mám směřovat svoji energii. Nevím jak situaci co nejlépe zvládat, abych se nezhroutila. to si nemůžu dovolit, mám malé dítě.Moc mě mrzí, že tak jako jsme si povídali nyní po odhalení nevěry jsme si nepovídali dřív. Tak nějak si bez zábran říkáme své pocity a sdělujeme to co nám poslední dobou od druhého chybělo.Mám pocit, že by jsme snad i měli na vše řešení, kdyby se však situace nezkomplikovala příchodem jiné ženy. Myslíte, že pokud opravdu cítím, že je přítel zamilovaný, mám udělat rozhodnutí za něj a náš vztah ukončit? Nebo mám nějakou dobu čekat na jeho rozhodnutí? Ale jak dlouho? A jak můžeme takto žít vedle sebe,ale bez sebe, ve třech?V téhle situaci ničeho nezvládám svoje pocity a nedaří se mi urovnávat myšlenky.Děkuji Vám
Petra 3
PhDr. Jitka Douchová
Milá Petro. Obdivuji vás za vaši moudrost a rozvážlivost, schopnost analyzovat  situaci a hledat resumé. Jste silná žena. Za přítele ale nic neřešte.Vy si udělejte sama pro sebe časový horizont, do kdy jste schopná žít ve "třech". Sama za sebe to cítím tak, že by pro vás byla velmi užitečná pauza - provizorium, kdy byste měli každý z vás prostor pro možnost rozhodnutí se, jak dál. Jste spolu 10 let, máte dítě, společnou domácnost, společnou partnerskou minulost, společné příběhy. Aniž byste si to uvědomili, začali jste procházet partnerskou krizí, partner si ji uvědomoval, ale nevyslovil to nahlas. Proč asi?... Teď vám to jde. To je dobré pro možnost vyčištění vašeho vztahu.Vlastně je to paráda. Zamilovanost je nějaké období, které je krásné a člověk vnímá věci úplně jinak. Dejte tomu čas, ale vy potřebujete mít právě ten čas, po který to vydržíte. Neboli - určete si deadline jeho rozhodnutí... Do půl roku maximálně.
partnerský trojúhelník
Naším hlavním problémem je rozdíl v potřebě sexuálního styku, a tohle se ještě umocnilo narozením dcerky, kdy sem já vůbec neměla na tyhle intimní chvile čas ani chuť. Přítel se mnou ale vůbec nic nerozebíral, uzavřel se do sebe a protože shodou okolnosti má nyní velmi moc práce tak já sem jeho ochladnutí přičítala právě tomuto a ani když já když sem cítila potřebu být s ním, tak sem ho nechtěla obtěžovat, opravdu sem si myslela, že je prostě jen hodně unavený a že vše se časem srovná. Teď si to ale všechno vysvětlujeme a vlastně ani jeden nevíme kudy kam. Je tu navíc jiná žena a já ze slov přítele cítím, že pro něj hodně důležitá. Já to chápu, u ní má vlastně to hlavní co mu doma vždy chybělo a to bez výčitek, nátlaku, stresu,...apod. Jeho milenka je navíc oproti mě velmi mladá a jistě ho i velmi fyzicky přitahuje, takže vlastně chápu, že ani on to nemá nyní jednoduché.Já sem příteli řekla, že chci vztahu zkusit zachránit, ale že samozdřejmě nevím jestli se to ještě dá.
Petra 2
PhDr. Jitka Douchová
Přecházím na poslední část vašeho vyprávění.
partnerský trojúhelník
Dobrý den, 10 leti žiju v partnerském vztahu a máme 2 letou dcerku, před asi týdnem sem odhalila přítelovu nevěru ve kterou vyústilo zřejmě naše odcizení po narození dcerky. Teď neustále řešíme co budeme dělat. Tedy řeším to spíše já, přítel tvrdí, že nás má moc rád, ale ji taky a že neví co dělat. Mrzí ho prý že sem se to dozvěděla, nemá ujasněné kdo z nás je pro něj důležitější. Pro mě to byl obrovský šok, já sem samozdřejmě věděla, že není vše v pořádku, ale náš vztah sem brala jako samozdřejmost a myslela sem si, že se vše časem urovná. Největším problémem bylo odcizení v intimním životě. V posledním týdnu jsme spolu několikrát velmi dlouho probírali celou situaci a sdělovali si své pocity, je mi velmi líto, že jsme spolu takhle nemluvili dříve. Já sem vůbec nevěděla co se děje a nad čím vším přítel přemýšlí. Prý už dříve než potkal tu onu uvažoval o odchodu, ale my dva si vlastně žijeme celkem dobře, vůbec se nehádáme a myslím, že se máme doopravdy rádi.
Petra 1
PhDr. Jitka Douchová
Milá Petro, jdu číst dál...
partnerský trojúhelník
spolu formálně žili a dělili se o péči o děti jako doteď, ale jinak si žili (nebo bych si žila?) svým vlastním životem. Na druhou stranu mi to přijde tak troufalé a nereálné a kdoví, jak bych reagovala na fakt, kdy by si manžel někoho našel. S komunikací mám problém, do konfrontací se nepouštím a obtížně prosazuji svoje názory (platí i v práci), spíš mám tendenci si postavit zeď a negativní věci kumulovat v sobě, protože negativní emoce = ztráta kontroly = špatná vlastnost. Připadám si velmi opuštěná, nešťastná a emočně labilní, vše mne rozhodí a je to náročné.
Na vaši radu jsem zkusila najít jiného odborníka, de facto dělá to, o čem jste psala vy, nabízí okruhy k přemýšlení. Myslím, že jistý posun tam je, ale trvá to již docela dlouho a nemám představu, kolik času může ještě psychoterapie zabrat a k jakému výsledku se dopracuji. Vlastně ani nečekám, že mi můžete poradit, kde a jak hledat blízkost, přijetí a spokojenost, ale přesto to zkouším :), díky za váš čas. Zdena Zv.
Zdena Zv. část 3
PhDr. Jitka Douchová
Zdeno, jestliže máte psychoterapeuta, pak je to skvělé. Vy ale musíte být tou aktivní a snažit se pracovat na svém osobním tématu :-) Jeho k tomu máte jako tvořivého parťáka, ale hlavní práce je na vás :-) Váš vztah k manželovi vyhořel, hledáte jen možnost provozního pokračování fungování. Co mu říct, že procházíte dlouhodobou osobnostní a partnerskou krizí, a potřebujete nějaký klid a odluku? Není vůči němu fér, aby se citově angažoval tam, kde to nemůže získat odezvu. Vnímám to vůči němu jako až neetické.. A ubližuje to i vám. Mluvíte o problémech v komunikaci, kumulaci svých negativních emocí v sobě samotné. Mluvte o tom všem se svým psychoterapeutem, ať najdete v rámci individuální terapie na prvním místě cestu k sobě samotné :-)





mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.