Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| bývalí partneři| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| nešťastná láska| děti partnerů| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| zamilovanost| osamělost| sexualita| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| vztahové problénmy v širší rodině| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| alkohol u jednoho z partnerů| stres| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| vztahy na pracovišti| první láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| generační soužití| psychický teror ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| výchova| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| manželovy kamarádky| sourozenecké vztahy| kamarádi partnera...| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| osudová láska| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

prevence problémů ve vztahu
Dobrý den,
trápí mě jedna záležitost, ale je to už asi 10 let a nevím, zda to nějak řešit. V období MD jsme se daly dohromady cca 7 ženských. S jednou jsme si neskutečně padly do noty a hodně jsme se skamarádily. Měly jsme stejně staré první děti a i stejně jsme si pořídily druhé děti. Měla jsem po druhém porodu problémy a ty vygradovaly kolem prvních narozenin, nakonec se zjistilo, že je vše od ŠŽ. V té době jsem očekávala od téhle kamarádky pomoc, ta pravděpodobně nechápala co je se mnou a tak nějak se na mě vybodla a ještě mě za mými zády probíraly. Moje reakce byla také šílená, vpálila jsem jí, že jsem jí dobrá, když něco potřebuje, ale když potřebuju já, tak nic. Stáhla jsem se do sebe, ukončila jsem komunikaci s celou partou. Ženský byly v kontaktu pořád a pořád mě někdo zval, ať jdu s nimi si zacvičit, na kafe… takže asi po 4 letech od mého kolapsu jsem se zase začala s nimi stýkat. Nikdy mi nikdo nevyčetl, že jsem se chovala jako uražené jelito. Všechny se tváří, že se nic nestalo, ale mě to trápí. Je to super, chodíme cvičit, jezdíme na výlety, wellnessy. Opět jsme si nejblíž s tou dotyčnou. Ale já mám v sobě pořád to, že jsem se zachovala jako husa a nevím, jestli bych se jim neměla nějak omluvit nebo to mám nechat být. Díky Veronika
Veronika
PhDr. Jitka Douchová
Milá Veroniko, pro vaše kamarádky už to dávno není aktuální, jste opět součástí party, přijatá nazpět. Ale důležitá jste pro sebe vy a vaše pocity. Jestli to vnímáte tak, že máte u nich vroubek, že jste selhala, tak to někdy můžete v krátkosti otevřít, když budete na nějakém víkendovém cvičení nebo wellnessu - u vínka a společném povídání. Ale vám záleží nejvíc na té kamarádce, takže jí byste to říct měla, abyste měla pocit, že už tam žádný škraloup mezi vámi není :-)
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, mám kamaráda, který si zřejmě našel přítelkyni. Samozřejmě, je to jeho soukromá věc, jsem za to i ráda, ale mám trochu obavy, jaký dopad bude mít jeho vztah na naše přátelství. On se totiž hrozně rád vybavuje, je velmi společenský, v dobré společnosti doslova, jako rozjetý vlak a já mám strach, že, pokud se nebude chovat tak, jak by se zadaný kluk chovat měl, tak, že bych to taky od té jeho mohla pěkně schytat. Jenže proč bych za jeho chování měla na druhou stranu trpět já víc, než on? Kámoška říkala, že to moc hrotím a že nemůžu srovnávat to, co dělal v opilosti s tím, co si dovolí za střízliva. ¨Nevím, co dělat.
Mony
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Mony, dle mého je to opravdu věc jich dvou. A přesto, že si našel "zřejmě" přítelkyni, nemusí to nijak ovlivňovat vaše přátelství, pokud tam není víc, než to přátelství :-)
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den,mám nestandardní prosbu : ted' jsem v rozvodovém řízení .Moje manželství ne bylo manželstvím ,ale peklem ..Po 14 letech manžel odešel bez rozloučení nechal mně a děti, a dluhy ..Ale ne jde o to ,jde o to že v současné době má neskutečně hodnou přítelkyni ,a já nevím jak jí před ním varovat on totiž vybírá lidí které muže "ždímat" ,převážně jsou to ženský .Na začátku je neskutečně okouzlující ,pozorný ,vtipný ,charismatický,často dělá takoví psi oči , a vykládá svůj těžký život... -on nic ne prosí ,ale umí udělat tak ,že lidí samí od sebe dají jemu peníze které nikdy nevrátí ,a ještě se tomu směje .Při poslední hadce manžel mně řekl že si najde někoho kdo na něj přepiše barák .Jak mám tu ženskou varovat aby ne myslela ,že ne vymýšlím a ne žárlím ?Mně jí fakt líto .Děkuji - otázka upravena poradcem
Tani
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Tani. Mám obavu, že ve vaší pozici nemůžete dělat nic.Bylo by to interpretováno opravdu jinak, než jak byste si přála. Každá rada je drahá tehdy, pokud je vyžádaná, což není váš případ. Poku by někoho z čtenářů této poradny napadlo něco spásného, sem s tím, já já to přepošlu.
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, prosím o radu, jak se mám zachovat. Můj partner si dopisuje s vnučkou své bývalé manželky, Stýská se mu po ní, moc mu chybí, vlastní děti on nemá. Holčička po něm chce kupovat různé věci, podle mě ho jen využívá. On ji miluje a udělá pro ni cokoliv. Mám ho nechat, nebo mu to vysvětlit, co si myslím?
Zuzka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zuzko. Pro manžela je vztah s vnučkou hodně důležitý, moc bych do toho nezasahovala - jakmile budete vyjadřovat nahlas své úvahy o její pragmatičnosti, dostanete jej do útočné defenzívy. Nechte to na něm.
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den,mám kamaráda,kterého znám delší dobu než manžela,sním jsem se seznámila o pár týdnu později.Jenže jsem si uvědomila,bohužel až po svatbě,že se mi ten kamarád líbil od samého začátku,jen jsem se pak zamilovala do muže za kterého jsem se provdala.Scházíme se s tím kamarádem,jak je čas cca co 3 měs.manžel žárlí prý mu nesedl od začátku,a prý je do mě zamilovaný,tvrdí.Už i nechtěně v opilosti jsme se líbali,ale nic víc nebylo,protože bych nedokázala podvést manžela.Ten kamarád byl neštvaný,že nebyl sex,ale když se máme sejít,tak je opět milej.Když jsem se chtěla s manželem rozejít,vyhrožoval sebevraždou,ale sem sním ráda a pořád,a klape nám to,jen ten kamarád tam dělá nějakou zed mezi námi.A já nevím co,co dělat.Myslíte,že se mám s manželem rozejít,nebo s kamarádem přestat bavit?Ale bojím se,že by mě chtěl kamarád jen na sex a pak nechal,i když tvrdí,že nejsem na jedno použití.. Děkuji.
Simona
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Simono. Na vašem místě bych volila ukončení kontaktů s bývalým kamarádem, nynějším pokušitelem. Říkáte, že jste v manželství šťastná, kamarád zkouší, kam může zajít. Proč to asi dělá? ...
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Má, za měsíc 18-letá, dcera se divně chová ve vztahu ke svému otci a on k ní. Dcera běžně chodí po bytě před otcem s nahými prsy a přitom se otec a ona spolu baví normálně, jako kdyby byla oblečená. Je mi divné, že ji otec nenapomene. Také jsem byla svědkem: dcera se koupala a otec si šel právě v tuto dobu zrovna na 10 minut čistit do koupelny zuby; NEBO: dcera ležela v posteli, otec vedle ní vzájemně se hladili se slovy: „Tatínečku můj“, „Holčičko moje“. Divné bylo na tom, že manžel byl jen v trenkách. Takto běžně doma nechodí.
Dcera má přítele a funkční vtah s ním.
Můj a manželův vztah několik let nefunguje – cca 2 roky spolu nežijeme ani sexuálně.
Prosím Vás o Váš odborný náhled na tuto situaci A HLAVNĚ RADU – MÁM DCEŘI V TÉTO ZÁLEŽITOSTI NĚCO ŘÍCT NEBO TO NECHAT, VZHLEDEM K JEJÍ PLNOLETOSTI, BÝT?
Diana Trojanová
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Diano. Nemohu na sebe brát zodpovědnost na základě vašich otázek. Potřebovala bych vědět mnohem více o vztazích ve vaší rodině, tj. o vývoji vztahu mezi dcerou a manželem od dětství, o vývoji vztahu mezi vámi a manželem. To,co popisujete, samozřejmě standardní není, ale to víte vy sama. Na vašem místě bych to řešila s psychologem napřímo. Teď - mám pocit - to již nemůžete řešit ani s manželem, ani s dcerou, protože v tom budete mít velké emoce. Ale řešte to!
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, můj přítel je zaměstnatný na půl úvazku (zatím) ale ikdyž bude mít celý úvazek, nebude to stačit jednou na živobytí (když budu třeba na mateřské). Jeho matka mu řekla, že mu zaplatí certifikát angličtiny, aby mohl ke své práci dělat třeba překladatele nebo v jazykové škole (anglicky umí výborně a baví ho), když jsem mu řekla, že o tom má přemýšlet, řekl mi, že k čemu by mu to bylo a že ho matka furt nutí se víc snažit něco dělat tak ať to nedělám taky. Jenže já se bojím, že nám peníze nevystačí. Jak ho postrčit k větší iniciativě?
Radomila Kovačíková
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Radomilo. Jestliže mu připomínáte matku, pak se svou strategií nemůžete uspět...On si musí přijít "sám" na to, že potřebuje něco, co mu zvedne prestiž, ekonomický příjem a bude pro něj ve všech směrech užitečné. Jestliže spolu plánujete budoucnost a rodinu, bude dobré, naučit se brzy najít něco, nač bude přítel pozitivně slyšet. Nenavádím vás k manipulacím vůči vašemu muži, i když to tak vypadá :-) Jen musíte vědět, jak jej navést rovnocenným partnerským způspbem k tomu, aby se o sebe více staral a byl zodpovědný. Jak to uděláte, je na vás :-)
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, žiji ve společné domácnosti se svojí partnerkou již 13 let. Celkem jsme spolu 14 let. Před 3,5 lety moje partnerka porodila syna. Vše bylo plánované. Otec neznámý. Žijeme spolu poměrně harmonicky a spokojeně, já zastávám roli živitele. Nedávno jsem se ale dověděla, že otec mé partnerky prohlašuje, že pokud by se s ní něco stalo, tak malého mi v žádném případě nenechají a postarají se o něho. Mám v tuto chvíli nějakou možnost ošetřit situaci v tom smyslu, aby synek v takovém případě zůstal v mojí péči? Děkuji za odpověď
Edita
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Edito. Řekla bych, že to je otázka pro právníka. Znamená to snad, že ačkoliv spolu v partnerkou žijete v pohodě 14 let, jste v její původní rodině nežádoucí a neakceptovaná? To byste si měly řešit spolu vy dvě, a případně to právně ošetřit. Váš tchán nemá taková práva, nemyslíte?...
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den,
sice jsem muž, ale už si nevím rady a nikde jinde jsem nic podobného nevyhledal... S přítelkyní jsem asi rok a opravdu si rozumíme. Problémem je, že se vídáme pouze o víkendu. Ve všední dny se snažíme náš vztah obohacovat komunikaci přes internet nebo sms. A v tom je kámen úrazu. Nevím proč ale když spolu nejsme, ani už nevím o čem bysme si mohli psát a někdy se i urážíme apod. Velice mě to mrzí a myslím, že přýtelkyni také. Jak bychom mohli naši komunikaci zlepšit či obohatit tímto způsobem? Děkuji za každou Vaši radu.
Ondřej
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ondřeji. A proč se vídáte jen o víkendech? Provozní důvody? Snažte se spolu v týdenní komunikaci plánovat obsah vašeho víkendového setkání. Plánujte, sněte, abyste se mohli na sebe o to víc těšit. A jinak musíte každý z vás žít i svůj vlastní život se svými koníčky. Nejste vztah na dálku, máte pořád šanci váš vztah rozvíjet jinak, než ti, kteří žijí v jiné zemi a jsou ve spojení pouze přes skype :-) Chce to fantazii a invenci :-)
prevence problémů ve vztahu
Paní doktorko,

právě jsem přelouskala Klimešovu knihu Partneři a rozchody - (bohužel) musím říct, že v kapitole o manipulátorech jsem poznala jednoho svého bývalého partnera (manipulativní praktiky, potřeba být za všech okolností silnější, první říkat ne, měnit názory podle prostředí, umět odvrhnout nepotřebné lidi, já místo my, zdegenerovaná komunikace - city projevoval ublížením, někdy se v tom nedalo vůbec orientovat....). Škoda, že jsem ji nečetla dříve, pochopila bych pro mne bolestivý rozchod, protože jsem tehdy nechápala, co se děje (partnerovi jsem vytvářela zázemí, stálo mě to dost sil, a on si toho moc nevážil, či spíše tím na konci vztahu vpodstatě opovrhoval).
Můj dotaz je (a je spíš pro poučení se do současného vztahu): je možné dlouhodobě takového člověka "zvládat"? I přes to, že on vlastně nikdy nedosáhne svého a útočí čím dál silněji? Bývalý byl bohužel podporován přáteli, kteří ho podporovali, protože ho potřebovali pro svoje potřeby. ostatními lidmi opovrhoval, takže tudy cesta k němu nevedla.

zdravím a děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Renča
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Renčo. Prvním podstatným krokem je rozpoznání manipulace v komunikaci. Pokud si to uvědomíte, čelit se tomu dá již docela snadno - asertivní komunikace nepustí manipulanta dál k ublížení a zranění. Manipulovat lze do pocitů viny, manipulátor ale může být i zištný a získávat různé bonusy ve vztahu tím, že používá spoustu komplimentů, které nám dělají dobře, aby dosáhl svého a získal nás. To se rozpoznává hůře, protože - kdo z nás nechce slyšet chválu, za niž je pak schopen udělat cokoliv a roztrhnout se pro toho druhého, který si mne ruce, jak si to hezky zařídil. Příkladem jsou výroky typu: "ty jsi v tomhle ze všech nejlepší, nikdo jiný by to neudělal lépe, tak na tebe spoléhám", atd.atd. Doporučuji vřele přiřadit si do knihovničky s psychologickou literaturou kromě Klimeše i Jána Praška - knížka Asertivitou proti stresu nemá chybu, Je praktická, můžete skrze ní se sebou pracovat a poznávat sebe samu i se zdokonalovat v boji proti manipulaci, porozumět tomu, proč jste třeba více náchylná k tomu, podléhat jí :-)
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, mám dotaz zda se svěřit nebo mlčet. Ne nejde o nevěru, ale o minulost. Nejsem žádný krasavec a nemohl jsem si dlouho najít holku, tak po delším čase jsem si jednu koupil... pak další a takhle to pokračovalo dál až jich bylo, no hodně jich bylo. Naštěstí jsem si sebou neodnesl žádnou nemoc. Teď již mám přítelkyni se kterou jsem 3 roky a máme se oba dva moc rádi. Jsem ji absolutně věrný a na jinou ani nepomyslím. Jen občas když příjde řeč na to kolik holek jsem měl v posteli, tak si honem musím vymýšlet kolik a jaké.. Bojím se, že se mi to jednou vymstí, ať už v tom že řeknu jinou odpověď než minule nebo někdo z okolí začne chodit s jednou z těch holek a ona mě pozná a řekne to. Měl bych to mé přítelkyni říci?
Alfréd
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Alfréde. Nemám příliš v lásce kategorické a jednoznačné odpovědi typu "ano" x "ne". Ale přikláněla bych se k tomu, abyste předchozí sexuální zkušenosti nechal v minulosti jakožto vaše soukromí.Je to vaše věc a nemá se chodit do detailů, a to nejen proto, že se to může vymstít, nebo že můžete omylem měnit údaje. Někdy můžete říct, pokud budete mít pocit, že si přejete, aby to přítelkyně věděla, že jste využil i služeb profesionálek. Vy ji ale znáte nejlépe a tak posoudíte, jestli se to může obrátit proti vám v nějaké vypjatější chvíli. Jste spolu již 3 roky, víte toho o sobě hodně na základě společných prožitků. A minulost v době, kdy jste se neznali? V čem je důležitá? ... :-)
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, v listopadu mi umřel otec po delší nemoci na rakovinu. Mám dceru, která bude mít v srpnu šest let. Také sestru, která má syna, kterému bude v červenci pět let. Sestra si nepřeje ani po půl roce, říct svému synovi o umrtí dědečka. Z důvodu jeho přecitlivělosti, pláče u pohádek a prý by mu to mohlo nějak ublížit. Já jsem opačného názoru, chci to svě dceři říct, protože vím, že se tomu stéjně nevyhnu. Je to pro mě důležité. Nechci jí lhát a vím, že je dobré děti pro život připravovat i na takové věci, jako je smrt. Jenže, má matka mi sdělila, když to řeknu, tak má sestra jí nebude dávat svého syna a děti si tak babička nebude moci brát oba současně, aby se to synocec nedozvěděl od mé dcery. Má matka mi řekla, že mám zvážit co je důležitější a jestli to chci těm dětem udělat, že se spolu nebudou stýkat. Jsou spolu rádi a že jí to dědu nevrátí.Pro matku jsou vnoučata vším. Co pro to mohu udělat? mám pocit, že mě tím vydírají, tvrdí, že děti zapomenou, že se na něj moc neptají,
Daniela
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Danielo. Otec zemřel před půl rokem a vaše dcera ještě neví, že jí zemřel děda? Pak asi jejich kontakty nebyly tak časté a není problém o tom mlivit, nějak sdělit fakt, že dědeček už nežije. Máte pravdu, že děti o existenci konečnosti života, tedy i o smrti vědět musí. Na vašem místě bych to považovala za vaši věc, jestli to cítí sestra jinak, je to také její věc.
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, měla bych na Vás obrovskou prosbu. Jsem s přítelem dva roky, čekám s ním miminko, na které se oba moc těšíme. Jsem ve vztahu spokojená, vadí mi jen nějaké drobnosti, ale nejsou to závažné věci. Přesto u mě dochází ke strašným záchvatům vzteku a agrese. Vím už v tu chvíli, že dělám chybu, že to je špatně, ale nedokážu to potlačit či zastavit. Urážím ho, mlátím ho, nadávám mu, mám sklony ubližovat i sobě. Je to něco šíleného....zhoršilo se to teďka v těhotenství. Moje záchvaty trvají klidně několik hodin, kdy jsem schopná ležet v posteli a jenom kolem sebe plivat jed. Přítel když se snaží ke mně přijít a obejmout mě, je to špatně, když odejde, je to špatně. Jsem už zoufalá, ničím sebe, jeho a trápím i to maličké, které za to vůbec nemůže. Ještě jsem nikdy nezkoušela žádného terapeuta, psychologa nebo psychiatra..mohla byste mi prosím poradit, co mám dělat? Jsem psychicky naprosto na dně a nenávidím sama sebe za to, co jsem schopná říct a udělat. Prosím, pomozte mi....
Katchiola
PhDr. Jitka Douchová
Milá Katchiolo, dobrý den :-) Popisované záchvaty jste mívala i v době, kdy jste těhotná nebyl, ale v podstatně mírnější podobě... Nedokážu posoudit, jak velký podíl mají hormony. Rozhodně bych na vašem místě navštívila psychologa. Je dobré, že si toho všeho jste vědoma. Vědomě to máte pod kontrolou - od začátku víte, že jste se zase dostala v rámci svého temperamentu a emocí do špatných kolejí. Ale nejde to v tu chvíli zastavit. V souvislosti s tím musíte prožívat velký vnitřní konflikt, který vás ještě více vyčerpává. Probíhá ve vás něco, co si vyčítáte, ale přitom to nemůžete zastavit...S psychologem proberete optimální variantu toho, jak to zastavit. Zatím je velmi důležité umět se po odeznění afektu omluvit :-)
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den,zřejmě na mně žárlí kamarádova(35) přítelkyně(30). Znám ji,známe se asi 3 roky,ti dva se dali dohromady nedávno,bydlí kousek od sebe.Jezdím k němu tak 1x za měsíc na víkend,vždycky jdeme nějak na celodení výlet,pak u něj přespím a jedu domů(bydlím asi 60km dál). Nemám k němu jiné city než přátelské,on ke mně taky,tady toto máme vyřešené,dá se říct,že jsme blízcí přátelé. Teď o víkendu se ale stalo,že v deset večer mu zavolala(vrátila se z nějaké oslavy ,a přestože věděla,že tam jsem,vytáhla ho asi na půl hodiny ven a on šel. Měli jsme rozkoukaný film... Pochopila bych to,kdyby se delší dobu neviděli,ale pracují spolu,viděli se ten den,než jsem přijela a další schůzku měli zase druhý den. Zatím si to neberu osobně...Myslíte,že je její chování v pořádku? Mám trošku obavu,aby příště neočekávaně neodešel třeba v 8 večer s tím,že se vrátí ráno...Díky za Váš názor.
Jana L.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano L.Nevím, co si mám představit pod Terezičkou Svatou, co tím chcete naznačit. Hledala jsem delší chvilku kategorii, kam bych váš dotaz zařadila, abych si vlastně v sobě vůbec srovnala podstatu problému.Zkuste se vžít do kůže přítelkyně kamaráda. Vy byste nežárlila? Jste blízcí přátelé, znáte se dlouho, vy od něj bydlíte 60 km. OK.Pakliže si na základě vašeho přátelství uděláte svůj program bez ní i přes noc, to už je možná trochu nestandardní, ne? Vám vadí, že on za ní odešel od rozkoukaného filmu a šel za svou slečnou. když mu zavolala? Mně přijde divné, že ji nepozval k sobě domů a vám se pak snad ještě musel omlouvat za to, že na půl hodiny odešel. Neboli odpověď na vaši otázku - ona má s vámi a vaším vztahem problém, který není tak úplně nepochopitelný...
prevence problémů ve vztahu
Dobry den,
som s priatelom rok a aj ked som vedela ze ma rad pocitacove hry,az ked sme sa spolu nastahovali zistila som ako velmi mi to vadi.Prva vec co spravi ked pride domov je ze si sadne za PC a do 5minut uz pocujem iba klikanie mysou.Povedala som mu ze je zavisly a ze takehoto partnera nechcem, navrhla som aby hraval ked nie som doma ale to nepreslo, a on so ziadnym riesenim neprisiel... Naopak jeho reakcia bola ze hry bude hrat navzdy a ze on tiez robi kompromisy a nech teda aj ja akceptujem to ze rad hra hry. Ale ja to akceptovat proste nedokazem, ked vidim na obrazovke nejaku hru mam chut nieco rozbit.. Ako riesit takyto problem? Mam sa naucit tuto jeho "zalubu" akceptovat? - otázka upravena poradcem
Nina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Nino. Je nesmysl akceptovat u svého partnera závislost na PC hrách. On to odmítá řešit, odmítá něco změnit, protože se opravdu jedná o ZÁVISLOST. Nejlepší by bylo, kdybyste se odstěhovala nazpět k sobě a chodili jste na rande, kde hrát hry nemůže. Měl by si tak uvědomit, že s tím máte opravdu problém a bude potřeba jej řešit, pokud si chce vztah s vámi udržet.
prevence problémů ve vztahu
Poprosil by som Vas o nazor na nasledovnu situaciu.

Sestra (36) zije stale s rodicmi v byte. Ma relativne drahe konicky - plavaren, beh, jazda na koni, turistika, auto. Ma VS vzdelanie. Praca a konicky ju casovo maximalne vytazuju. Rodicia ponukaju relativne velky komfort a casto je o vela veci postarane (vencenie psa, nakupy, varenie) a byvanie takmer zdarma. Napriek tomu si nedokaze usetrit takmer ziadne finacne prostriedky. Medzi rodicmi a sestrou casto vladne celkom ponorkova atmosfera. Sestra neprejavuje vdacnost za podporu a ma pomerne malu empatiu voci rodicom. Na pokus o komunikaciu o problemoch reaguje emotivne, podrazdene a casto pokus konci placom.

Obavam sa, ze zije bez vizie k samostatnosti a financnej nezavistlosti. Ako jej dopomoct aby si svoju buducnost zacala (lepie) planovat?
Financna Nezavistlost
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den. Je to věc, kterou si vytvářejí spolu dvě strany - rodiče a jejich dcera. Jestliže rodiče nabízejí veškerý komfort,a sami sestru nevedou k ekonomické zodpovědnosti za svůj život, vy to můžete ovlivnit jen těžko. Možná se jí bojí, možná jí kompenzují jiné problémy, které ona má. Patrně nemá  partnerský vztah. Empatii vůči rodičům evidentně projevujete vy, na sestru jste naštvaný a vaše vzájemné vztahy mezi sebou se tak mohou hodně kazit. Zkuste si zpětně promítnout, jakou komunikační formu používáte směrem k sestře, když s ní o tom mluvíte. Necítí potřebu se bránit? Neměla by to být výtka, ale přátelská snaha v klidu mluvit o tom, že již možná nastává čas na to, abyste spolu rodičům víc pomáhali vy dva.
prevence problémů ve vztahu
Dobry den, s mym pritelem jsem necely rok, takze se da rici, ze jsme jeste na zacatku, ale zase na druhou stranu, bereme oba vztah vazne a jsem si jista, ze se milujem navzajem...planujem budoucnost apod. Jsme sice spolu o 9 let, ale to se me prave libi, ze mam uz dospeleho chlapa, co ma uz neco za sebou a neni to zadnej hubeny cucak jako v mem veku. Mam s nim, ale jeden problem, hraje automaty. Na jednu stranu je moc hodny je mi s nim opravdu krasne, ale nekdy kdyz si opije, v hlave mu precvakne a klidne me necha jit domu a on jde do herny hrat automaty. Kdyz jsem s nim zacala chodit, vedela jsem, ze je hraje, ale myslela jsem si, ze jen tak nekdy v patek po praci pred vikenendem, hodi tam stovku a budto to dopadne a nebo ne. Jenze takhle to neni. Neni nijak zadluzeny a jeste ani neprojel celou vyplatu, ale je to horsi a horsi. A bojim se aby tomu nepropadl uplne. A chci mu nejal pomoct dokud to jeste nejak jde. On si druhy den to vzdycky vycita, ale pak to stejne prijde znova.
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Katko. Jste ráda, že vedle sebe máte dospělého chlapa, ale už teď se třesete strachem, co by mohlo vyplynout z jeho prohlubující se zavislosti na automatech. Buďte hodně obezřetná, něco si o gamblerství na internetu přečtěte, abyste byla v obraze, o jakou závislost se jedná a jaká z ní vyplývají rizika do života. Vaší podmínkou pro společný život by mělo být, aby přítel co nejdříve zahájil léčbu. Není to tak složité, má v sobě závislostní vzorce, které se ale dají prostřednictvím terapie přerušit. Bez léčby to ale asi sám nezvládne.
prevence problémů ve vztahu
(pokračování 2) Jakému chlapovi by se to nelíbilo...Problém je, že já se do toho asi angažuji citově trochu víc, neumím být tak "chladná" k někomu, s kým si rozumím a kdo mě tak přitahuje. Nevyznám se v něm, z jedné strany nastavuje pevné hranice, z druhé mne nechce ztratit. Nechápu, co je to za hru. Co vím je, že je pro mě hodně těžké udržet tento stav v kamarádské rovině. Možná i pro něho? nevím. Mně říká, že to "chlapi berou jinak" Každopádně ho také nechci ztratit, ale zároveň mne to vysiluje....Asi by bylo nejlepší to všechno utnout... - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Jano, mám pocit, že jsem již na váš dotaz odepisovala před několika dny či týdny. V jiné verzi a s jiným jménem od vás, ale téma je stejné. Ano, je to velké pokušení, něco nového v rámci zaběhnutého partnerského a rodinného života na obou stranách. On hranice udržet umí, nebo o nich aspoň mluví. Je pokušitel, který se vás nedokáže vzdát. Vy se bojíte o sebe a své city a jdete sama v sobě do toho dál. On se bojí vaší intenzity, kterou cítí, i když ji nedáváte najevo, proto vše brzdí. Myslím, že byste měla naslouchat hodně sama sobě. Jestli cítíte, že to neustojíte, zastavte to včas, abyste si neublížila. Tj, žádné kávy a žádné obědy. Jako problém tu vidím ještě to, že jste kolegové. Až by to skončilo, stále byste se potkávali...
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko.
Jsem vdaná, mám dvě děti, manželství je vcelku v pořádku. V práci jsem uletěla s kolegou, který má také děti a je ženatý, podle něho šťastně. Od té doby se vídáme, ale pouze jako přátelé. Občas jdeme spolu na kávu nebo na oběd, nic víc. Problém je, že to mezi námi pěkně "jiskří" a já se v tom přestávám orientovat. Mluvili jsme spolu o tom, on mi narovinu řekl, že mě má rád, jsem fajn, ale nechce nic víc, protože by to nedopadlo dobře. S tím samozřejmě souhlasím. Cítím k němu to samé a ani já bych nechtěla rozvracet svojí rodinu. I jsem mu navrhla, že bychom se měli přestat vídat (i když ve "vší počestnosti"), protože na čisté přátelství mezi ženou a mužem, kteří se přitahují, nevěřím. Přiznám se, že se mi opravdu líbí a a přitahuje mne. Na to mi řekl, že bych mu chyběla a že mu to takhle vyhovuje, i když jsme si několikrát říkali, že by se nám ulevilo. Samozřejmě, že mu lichotí, když mu říkám, že se mi líbí a je mi sympatický.(pokračování) - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Přecházím na vaše pokračování.
prevence problémů ve vztahu
Dobrý deň, potrebovala by som poradiť od nezainteresovanej osoby. Bývame s priateľom už štyri roky. On je z ČR, ja zo SR. Je to úžasný človek, ktorého hrozne milujem. Problém je, že pri mne je milý a pozorný, ale ako sme v spoločnosti ľudí a jeho rodiny, tak ma uráža a uráža i slovákov. To isté i jeho kamaráti a rodina. Velmi ma to raní, aj som ho požiadala, nech s tým prestane. Sľúbil mi to a aj raz upozornil súrodencov, nech s tým prestanú. Odvetedy sa to len zhoršilo, on sa hrá na mrtveho chrobáka. Začali sme plánovať svadbu a detičky, ale začínam mať čierne myšlienky, že ani neviem, či chcem mať s ním spoločnú budúcnosť. Myslíte, že je možnosť aby sa začal správať ako normálny človek? Ďakujem Vám za radu
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lenka, dobrý den. Nevím, co má váš přítel za problém. Pokud vás přijal a miluje vás, měl by mít rád i váš domov a zemi, v níž jste se narodila, kam patříte. Má v sobě zmatek, nejistotu, jejímž příčinám mohu těžko rozumět. Jsou historického původu? Jaké to má opodstatnění? Uráží zrovna tak Francouze, Brity, Němce atd.? Měli byste spolu mluvit o příčinách. Myslím, že velká města již jsou kosmopolitní a zvyklá na to, že lide cestují a nacházejí si v různých místech svůj domov.Je to běžné - jedná se tedy o nějaký jeho problém, který byste si měli spolu pořádně vykomunikovat, než se pustíte do budování společné budoucnosti ...
prevence problémů ve vztahu
2.část Doufala jsem časem rivalita (nebo nevím jak to nazvat) mezi námi otupí, ale bohužel. Do manžela ryje, ve smyslu, jestli u nás rozhoduji já…namlouvá mu, že ho nemám ráda.Před časem jeli spolu do Austrálie-budiž, teď podsouvá manželovi výlet do USA. Kamarád viděl téměř celý svět, ale když jsme se vrátili z Říma, kde on kupodivu nebyl, hned tam musel alespoň na víkend. Osobně je mně jedno, co viděl nebo kde byl, spíš mně vadí, že s mým mužem manipuluje na úkor naší rodiny. Cítím z něho nevraživost, přičemž jsem mu nic neudělala. S jeho ženou mám celkem kamarádský vztah. Ráda bych Vás požádala o vyhodnocení celé situace a radu jak se chovat. Děkuji za radu
Ivana
PhDr. Jitka Douchová
Zachovat chladnou hlavu, Ivano, bude to nejlepší. Přemýšlejte nad motivy manželova kamaráda, proč se asi snaží stále dělat něco, co bude ubližovat vám dvěma. Jestli to tak opravdu je... Ale vykašlete se na to, pokud máte vy s manželem spolu dobrý vztah, proč si ho kazit někým, kdo je možná zamindrákovaný? S manželem o tom mluvte, ale aniž byste byla nějak zvlášť nastražená vůči dotyčnému muži. Spíš s nadhledem a humorem :-)
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, nevím, jak se chovat.. ve svých 25 letech jsem si vzala si kamaráda ze školy, oceňuji na něm spoustu vlastností, jeho skvělý vztah k dcerám, není žádný ješitný Macho a 15 let máme celkem spokojený život. Náš resp. můj problém je manželův kamarád.Je to přesně jeho opak, ambiciózní dnes politik, vůdčí typ, se kterým nemohu najít společnou řeč. S mým manželem více či méně manipuluje. Jednu chvíli se mě snažil sbalit, díky mým předchozím zkušenostem (ve 20 letech jsem žila s bohatým partnerem) jsem ho poslala do patřičných mezí. Doufala jsem časem rivalita (nebo nevím jak to nazvat) mezi námi otupí, ale bohužel. 1.část
Ivana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ivano. Před svou reakcí si počkám na druhou část vašeho dotazu.
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den,
chci se zeptat na Váš názor....žiji s partnerem ve spokojeném vztahu..již 3 měsíce je do něj zamilovaná jiná žena..vím, že lásku k někomu nelze zakázat a s partnerem máme jasno...ta žena se kontaktuje i se mnou, chce být kamarádka....partner jí řekl, že jsme tým a budeme spolu..přesto mu píše zamilované emaily i smsky...chápu to, lépe řečeno chápeme to oba a nemáme ve vztahu problém...chci se zeptat, zda máte nějakou zkušenost...je možné, že se na něj bude upínat více a více a budeme řešit nějaký problém nebo to máme nechat tak, ať to vyšumí? A vůbec jak se v takovém případě vlastně chovat? Máte nějaký tip, radu, doporučení? Děkuji za odpověď. Zdraví Tereza - otázka upravena poradcem
Tereza
PhDr. Jitka Douchová
Milá Terezo, dobrý den. Přemýšlím nad tím, jak je možné,že dokážete být s partnerem natolik nad věcí, že to dokážete pochopit. Jestliže ona nedostává žádné odezvy od partnera, a přesto pokračuje, respektive možná intenzitu stupňuje, pak lze předpokládat samozřejmě větší a větší gradaci jejího upínání se na něj, potažmo na vás. To může trvat dlouho, než to vyšumí. Ta žena může trpět nějakou poruchou osobnosti, nechci se dopouštět příliš nějakých diagnostických úvah, ale může se např. jednat o hraniční poruchu osobnosti. Myslím, že by jí mělo být partnerem jasně explicitně sděleno,  že její city neopětuje a ve vší slušnosti jí dát najevo, že si nepřeje další pokračování její komunikace na jeho adresu. Pokud to nebude respektovat, pak nemá cenu to číst, ale rovnou mazat. Další vývoj se uvidí .
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, po 3 letech jsem se z čista jasna a bez vysvětlení rozešla s přítelem.Připadala jsem si ze vztahu unavená,vídali jsme se příliš a už neměli co dělat.Po rozchodu jsem se asi měsíc bavila a pak si uvědomila,že bez něj nechci být a chtěla se k němu vrátit.Byl to pro oba první vážný vztah,rozchodem jsem mu hodně ublížila a stálo mě mnoho úsilí a času dostat se tam, kde jsme teď-před rodiči tajený vztah,kterému on odmítá dát tu"nálepku"vztah-když na něj tlačím a chci,ať o mě řekne doma,ať to"nazývá"vztahem nebo ať se vidíme častěji,tak se stáhne a tomu všemu se brání.Když po něm ale nic nechci,jen jsem s ním,je úžasný,pozorný..další problém je,že jsem žárlivá a moc mě naštve i když jde někam s kamarády se večer bavit,přijde pozdě a já si hned vymyslím tisíc scénářů,pak vyčítám.On se uzavře ještě víc a cítím, jak s každým tímhle úletem dostává pracně obnovený vztah ránu. Snažím se být víc tolerantní,jen mi to pořád úplně nejde a nevím jak se žárlivého závisláctví na něm zbavit :(
Hanka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Hanko. Přiznám se, že tomu úplně nerozumím. Je jasné, že ve vztahu s přítelem jste nejistá, zároveň stále hledáte i sebe samu. Kdo jste, kam směřujete, jakou byste si přála být. Tak to máme skoro každý v různých vývovjových fázích našeho života, ale vy teď balancujete na těch vlastních nejistotách víc. A čím víc se o něco vědomě snažíte, tím méně to pak může jít. Fungování ve vztahu potřebuje spontaneitu, a ne snažení. Když řeknete : "snažím se", jako byste rovnou říkala - musím mít sebekobtrolu, abych něco zase nezvorala, aby něco nebylo špatně. Na snažení zapomeňte. Spíš bych vám doporučovala na nějakou dobu inividuální psychoterapii, abyste více porozuměla sobě samotné, a pak mohla i sama sebou být - bez snažení, s vlastní sebedůvěrou :-)
prevence problémů ve vztahu
Jelikoz jsem byla mlada, nejak jsem nechtela vysilovat nebo byt hystericka a tak jsem vzdy svym partnerum odpustila a pokracovala ve vztahu i nadale. Postupem casu, diky tomu ze "starnu" a rada bych o svoji budoucnosti premyslela nejak vice zodpovedne, jiz nejsem tyto jejich "preslapy/ulety" schopna tolerovat a zavirat pred nimy oci. Rozumejte, mam ted pritele, vztah 6 let, spoustu napadniku. Nejsem na priteli ekonomicky zavisla, nepotrebuji majetneho pritele, jen chlapa, ktery uz bude emocne vyzraly, bude mi v zivote oporou. Vim, ze to neni otazka veku, nebot jsem vzdy byla s muzi min. o 5 let starsimi. Jen jsi nejsem jista zda takoveho nekdy najdu. Myslim si, ze je to na 27-letou slecnu az dost pesimismu, jen nevim jak z toho ven. Nechci rezignovat na muze, jen bych chtela vyrovnany vztah. Dekuji za odpoved (2.cast, konec)
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Lenko, nic nebývá až tolik závislé na fyzickém věku , vždy je  primárně důležitý mentální věk. Ale nevím, co vám na to mohu říct. Máte prostě vysoké nároky na partnera, ale opakovaně žijete ve vztahu s někým, kdo vám  nestačí. Zamyslete se sama nad sebou, proč setrváváte v nevyrovnaných vztazích. Není to o mužích po vašem boku, ale o vás :-)
prevence problémů ve vztahu
Dobry den pani doktorko. Mam takovy obecny dotaz. Jsem slecna, 28 let, ambiciozni, samostatna. Trpim ale posledni dobou smutkem, jelikoz bych rada do budoucna planovala rodinny zivot. Bohuzel si nedokazu predstavit s kym a jestli to vubec nekdy pujde. Nedeste se, mam sebou 2 dlouhodobe vztahy a mnoho zkusenosti se zivotem v paru. Jsem pomerne racionalni typ a dokazu pochopit, ze laska neni na veky, ze vztah 2 lidi stoji hodne sil a tolerance...atd. Co ale nechapu je chovani mych dosavadnich partneru, zajemcu a i soucasneho partnera. Bud jsem na dosavadni exemplare mela smulu nebo nevim. Rada bych jednou mela rovnocenneho partnera, ktery si nebude na me zvysovat sebevedomi, soutezit se mnou, nebude mi opakovane neverny, nebude chodit do bordelu a hlavne v krizovych situacich jako je nemoc nebo partnerske neshody nebude utikat z domu. Neude se bat zodpovednosti. Doposud jsem vzdy tyto "ulety" v chlapskem chovani tolerovala. (1.cast)
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko. Vidím, že jste zatím nepotkala muže, který by vám byl roven, a bojíte se, jestli takový vůbec existuje  ( ? ) Jdu číst dál...
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den,s přítelem jsme spolu už 8 let.Když jsme se seznámili (mně bylo 18,jemu 17)přítel byl kuřák.Zpočátku jsem se to snažila tolerovat,ale časem to byl pro mě nepřekonatelný problém.Přítel pořád kašlal,bolelo ho na plicích,v noci hrozně chrápal a když dlouho nekouřil,byl až skoro agresivní.Dala jsem mu tehdy ultimátum-buď já nebo cigarety.Slíbil, že s tím přestane.Přestal, na pár měsíců, pak do toho znovu spadl a tak dál asi rok,až konečně kouřit přestal.Jeho zdravotní stav se vylepšil,skončily i jeho agresivní záchvaty, našemu vztahu to moc pomohlo.Už od počátku našeho vztahu spolu bydlíme,nedávno jsme si společně koupili byt,plánujeme dítě..Nedávno začal opět kouřit.Tajně.Důvod?Prý když je chvilku beze mě,cítí,že mu něco schází.Přitom jsme spolu skoro každý den.Celá jeho rodina kouří a on na tom nevidí nic špatného.Když mu připomenu,jak mu to škodilo,prý přeháním.A proč že mi to vadí,když nikdy nekouří přede mnou?Jinak máme skvělý vztah.Jak to vyřešit?Ultimátum už mu dát nemohu.
Petra
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petro. Ačkoliv mám nyní zodpovězených za 9 let této poradny 11.500 dotazů, nenašla jsem v kategorizaci odpovědí závislost na nikotinu. To je docela zajímavé, když vím, že váš problém není úplně ojedinělý. Takže jsem vás zařadila do dané kategorie :-). Ultimátem to neřešte, to do vztahu nepatří. Jestliže máte skvělý vztah, tak do každého vztahu patří i nějaká míra tolerance, nikdo nejsme dokonalý. Spíš přemýšlejte nad tím, jak je možné,že to přítel na dlouhou dobu zvládl, co ho k tomu přimělo, a zda se nestalo něco, co u něj opět potřebu cigaret spustilo. Často to bývá stres.
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, s přítelkyní je nám oběma 18let a studujeme třetí ročník na střední. Jsme spolu teprve třetí měsíc a chci, aby nám to co nejdéle vydrželo, ale vím že je ve mě problém. Chodíme spolu do třídy a trávíme spolu i veškerý náš volný čas, pokud tedy není přítelkyně na brigádě nebo já na tréninku atp. Problém je spíš v tom, že se cítím na ní dost závislý a mám strach, že by to náš zatím nádherný a fungující vztah mohlo rozbít. Já jsem z Prahy, ona má trvalé bydliště i rodinu za Prahou, ale je s kamarádkou na podnájmu v Praze, takže většinu týdne trávím u ní i přes noc. Ale kdykoliv nejsme spolu tak na ni pořád myslím a přemýšlím co asi dělá, píšeme si pořád sms. Když zrovna nemá náladu, tak si to dávám za vinu. Když se dlouho neozve tak mám pořád takový úzkostlivý pocit jakoby už o mě ztrácela zájem. Žárlivý ažtak nejsem, věřím že by mě nepodvedla, ale spíš si připadám že pro tak skvělou holku nejsem dost dobrej a že mi uteče za jiným. Nedá se s tou závislostí něco dělat? děkuji
Marek
PhDr. Jitka Douchová
Dá, Marku :-) První krok jste udělal tím, že jste si to uvědomil, druhý tím, že jste vše napsal a tím tomu dal tvar, víte, oč jde, a s čím máte bojovat. A to bude ten třetí krok :-) Boj s vaší závislostí a nedostatkem vlastní sebedůvěry.Teď jste zamilovaný, tak mi připadá docela normální, že na ni pořád myslíte a chcete ji mít u sebe pokud možná 24 hod denně. V pořádku už ale není to,, že se začnete obviňovat z toho, že se zrovna neozývá. Marku, ve vztahu jde o kvalitu a ne o kvantitu. I když se vám neozývá, neznamená to, že na vás nemyslí. Ne, abyste se stal stíhačkou, tím byste si moc hezkého z toho, co vás čeká, zbytečně pokazil :-)
prevence problémů ve vztahu
Tři měsíce po svatbě jsem se i se dvěma dětmi nastěhovala k manželovi a jeho dětem. Třetí den společného soužití jsem v šoku a dost zaskočená, sice už jsem „konečně“ dostala svůj šuplík na osobní věci, ale manžel tráví už takto v začátcích společného života večery pouze u kompu až do noci, pak jen přeskočí v posteli k ipadu nebo iphonu a ráno nanovo. Začal se i zavírat a vyleze pouze na jídlo nebo okřiknout děti, že moc řvou. Prý když má miliardu starostí nebude poslouchat moje kecy o tom, že není správné takto trávit život. Já mám ale také miliardu práce, do toho školu, vařím pro 6 lidí a věnuji se dětem co to jde. Promluvit s ním nepomohlo, vidí své starosti a povinnosti, o pohodové společné večery asi nestojí. Přeci se nebude překonávat nebo do něčeho nutit, ztrácet čas. Uvažuji, že po příchodu z práce taky zasednu ke compu do noci a budu čekat, co se stane. Přijde mi to už jako nemoc pořád čumět do netu, dobře vím, že se nejedná jen o práci. Co s tím? děkuji za radu
cekanka
PhDr. Jitka Douchová
No, dobrý den, cekanko. Nebyli jste připraveni na společné soužití, spoustu věcí jste spolu nevypovídali. Ale máte na to čas teď, když se teprve něco vytváří a hledá se nový modus vivendi. Manžel byl zvyklý na svůj vlastní život s dětmi - když usnuly, byl svým vlastním pánem a neutrácel čas - byl u compu.Každý jste měli svůj styl života a své vlastní věci. Vy jste nyní na jeho území a podle jeho představ jste možná pořád host, který se musí přizpůsobit pořádkům v domě. V JEHO DOMĚ.Rád dostává servis v podobě vašeho vaření, ale není zvyklý na komunikaci ve dvou. Je praktický, takže rozhovory jen tak, na něž nebyl zvyklý, jsou v jeho pojetí ztráta času. Ale - zamilovali jste se do sebe, rozhodli jste se pro společnou cestu životem. Vraťte se k vašemu počátečnímu magnetu a ten rozvíjejte. Pak vám půjde líp řešit problémy, které na začátku společného soužití zákonitě vznikají :-)
prevence problémů ve vztahu
Mám jen z jednoho strach. Pořád mě sexuálně přitahuje. Když jsme se setkali, vím, že se neubráním se jí dotýkat, obejmout jí, políbit jí. Je to špatné, nebo musím krotit své city. Je možné, když budeme sami, že se třeba i pomilujeme, nebude na tom něco špatného, nerozbyje to přátelství, kterého si určitě chci vážit, protože ji mám strašně rád a nerad bych o ní přišel. Děkuji. Petr.
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Petře. Ona nabízí přátelství proto, že vás také miluje, ale dává jako podmínku zcela jasné hranice. Chová se vůči vám terapeuticky a i ona asi musí popírat sebe sama a své touhy. Vy byste ty hranice neměl překračovat, pokud ale udělá krok směrem k vám ona sama, pak to bude něco jiného...Snad jsem srozumitelná ( ? )
prevence problémů ve vztahu
Žil jsem tři roky se svou přítelkyní, s kterou jsem se před třemi nedělemi rozešel. Byla to moje chyba, padl jsem zase do hraní na automatech. Než jsme se poznali, už jsem měl jednou tento problém a ambulantně se léčil. Když jsem ji poznal, věděla o tom. Myslel jsem si, že to zvládnu bez léčení, když ji mám a přestal tam docházet. Teď jsem do toho padl znovu a přišla na to. Samozřejmě, že v tomto období, kdy jsem s ní žil, podporovala mě a snažila se mi pomoct. Zklamal jsem a nenašel odvahu jí to říct a tím více jsem se do toho zamotal, až přišel rozchod, když to zjistila. Ihned jsem nastoupil léčení a opět se snažím, abych se do toho už více nedostal. Musel jsem se ale odstěhovat. Včera jsme se po množství mejlů a SMS sešli a vyřikali si to. Nabídla mi přátelství, ale že teď máme každý svůj život a musíme vybudovat a vytvářet v přátelství nové žážitky a na ty nepříjemné vytlačili. Strašně mi za to stojí, mám ji pořád rád a vážím si jí. Pokračuji dál, nestačili znaky.
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petře, před svou odpovědí si přečtu pokračování...Podle toho, co píšete, mi vaše přítelkyně přijde jako opravdu velká opora, a přitom se nechová jako oběť a samaritánka, ale je velmi konsztuktivní.
prevence problémů ve vztahu
O té slečně se s manželem nebavím, i když mi neustále probíhá hlavou, kde všude spolu byli, co dělali, v čem je asi jiná apod. Když manžel našim dětem oznámil (v mé nepřítomnosti), že nikam neodejde, tak se jej naše pubertální dcera (možná v lecčems chytřejší, než my) přímo zeptala: "a co ona ?" Odpověděl jí, že to s ní nějak vyřeší a že se nemá starat. Myslíte, že když ten jejich vztah probíhá relativně tak dlouho, je šance, že to opravdu ukončí ? Dost mě straší fakt, že se mohou vidět v práci nebo na firemních akcích a i když se já budu snažit, může být ten vztah mezi nimi obnoven. Nebo mu jen doma něco chybělo a když bude doma vše v pořádku, nebude hledat jinde. Víte, lidé, co ho znají říkají, že by to do něj nikdy neřekli. Doufám, že dá přednost stabilnímu, klidnému, dlouhodobému vztahu. Ještě jednou děkuji a přeji klidný advent.
Hanča - pokračování 4
PhDr. Jitka Douchová
Hančo, věřím dobré budoucnosti vašeho vztahu v r. 13 a těch dalších. Ale už nesmíte ani jeden usnout na vavřínech :-)
prevence problémů ve vztahu
Dala jsem mu termín do Vánoc (je to akorát ?), včetně vymazání jejího čísla z mobilu. Cítím, že se snaží, ptal se i na mé rodiče – jak se k tomu staví, měli k sobě pěkný vztah. V podstaně se chová, jako by se nic nestalo. Já chci být trpělivá, i když je to strašně těžké a ponižující. I když vím, že si za to z velké části můžu sama. Ale já to prostě chci urovnat. Doufám, že on to také myslí upřímně. Jen mi pořád chybí z jeho strany to: promiň, omlouvám se, miluji tě. Doufám, že až se ho před Vánoci zeptám, jestli už můžeme tu tlustou čáru udělat (jestli vztah s ní ukončil), tak se dočkám. Potřebuji to k tomu, abych mohla odpustit. Někdy si říkám, že by všichni novomanželé měli dostávat příručku k manželství, aby věděli předem do čeho jdou a jak se vypořádat s krizemi a jak se do těch krizí vůbec nedostat. Jak naši situaci vidíte Vy ? Děkuji za odpověď.
Hanča - pokračování 3
PhDr. Jitka Douchová
Milá Hančo. Vždyť váš vztah neskončil. Manžel reagoval na dlouhodobou absenci lásky, cituplných projevů i milování tím, že se zamiloval jinde. Ale nevím, jestli by mohl 41letý otec 2 dětí být dlouhodobě šťastný s 23letou mladou ženou. Byl ale rok okouzlený představou a iluzí o tom, jaké by to bylo. V manželství strádal, jak by ho neoslovilo něco jiného? A vidíte, jak nakonec stačilo "málo", aby své dilema vyřešil. Muselo to být pro něj vše ale velmi těžké, jestli to již řešil i s vaší 15letou dcerou dopředu. Teď spolu mluvíte o tlusté čáře. To se někdy hezky řekne, ale je to většinou racionálně podložená snaha. Emoce si jedou svými vlastními proudy, a to u vás obou. Jsem přesvědčená o tom, že on to myslí upřímně, ale musí si to v sobě vybojovat. Neboli, jak vaši situaci vidím já? Dobře, ale budete oba potřebovat jak trpělivost sami se sebou, tak s tím druhým. Tlustá čára nejde hned. Ale máte před sebou ohromnou šanci změnit spoustu věcí - vy jste si uvědomila, jak jste zanedbávali váš partnerský vztah. Takže jste na nové startovní čáře. Asi byste měli o sebe opět bojovat, ale již zraleji, vyváženěji. Řekněte si spolu, co vám u sebe vyhovovalo, v čem jste si vždy rozuměli, co jste na sobě měli rádi. A pak také, co nebylo to ono. Ale retroanalýza by neměla být moc rozvrtávající city a negativní. Měla by sloužit víc k tomu, co budete chtít budovat nyní spolu vy dva!
prevence problémů ve vztahu
Ona mi nic neřekla. Věděla, že je mezi námi nějaký problém. Nejprve jsem mu řekla, že má tedy odejít hned. On chtěl původně zůstat do Vánoc a pak se odstěhovat (jaké by to ale byly Vánoce ?). Hledala jsem ale rady na internetu a na základě toho jsem ho požádala, ať ten odchod ještě odloží, až pomine chaos před Vánocemi. Řekl to i mladšímu synovi, se kterým jsou na sebe oba velice fixováni. Po týdnu jeli se synem do bazénu. Ten večer jsem ho také požádala, aby se vrátil do ložnice, že když není vedle mne, nemůžu spát. Svolil a já začala nenápadně hrát na jeho „chlapskou strunu“: aby mne chytil za ruku , až jsme skončili u mazlení apod.. Druhý den mi vesele řekl, že nikam neodejde a že všechno dobře dopadne, nemám se bát. Postupně jsme se za týden opět sblížili. Vše jsme si vyříkali, vysvětlili, chceme udělat tlustou čáru a začít znovu. Jenže vím, že si s ní manžel neustále píše SMS, i když už nikam z domu neodchází.
Hanča - pokračování 2
PhDr. Jitka Douchová
Jsem zvědavá na další pokračování !
prevence problémů ve vztahu
Před nějakým časem jsem začala pociťovat jakési ochladnutí z manželovy strany, ale pořád jsem věřila, že on by to neudělal, že je pro něj rodina nejdůležitější. To také tvrdil, když má sestra přišla na nevěru svému příteli, se kterým měli syna. Nepřikládala jsem význam neustálému posílání SMS, mobil i přes noc u postele, odcházení večer do práce (má to kousek). Prostě jsem mu věřila. Je pravda, je náš sexuální život byl prakticky nulový. Zpětně si uvědomuji, že když s mně něco nelíbilo, mlčela jsem nebo jsem ne s ním nebavila a myslela jsem si, že „na to příjde sám“. On také nemluvil. Prostě jsme nekomunikovali o našem vztahu, jen o provozních záležitostech. Před měsícem mi oznámil, že chce odejít, že už to nemůže vydržet. A také je v tom jiná žena, dokonce více než rok – svobodná holčina z firmy o 18 let mladší. Nebudu popisovat, jaký to byl pro mne šok. To jsem se pak dozvěděla, že už nějakou dobu chodil za naší 15-letou dcerou a ptal se jí, jestli by se odstěhovala s ním.
Hanča - pokračování 1
PhDr. Jitka Douchová
Jdu číst dál, Hančo...
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, možná než radu bych potřebovala ujištění, jestli jsem na správné cestě. Jsme s manželem 16 let, máme dvě děti 15 a 8 let. Je nám oběma 41 let. Já jsem spíše introvert, pěkné dětství i když časem si uvědomuji, že nám (mám dvě mladší sestry) doma moc rodiče nedávali slovně najevo lásku - neslýchaly jsme od rodičů: mám tě ráda apod. Manžel je hodný, citlivý, opravdu rodinný typ, spíše extrovert. Jak už to v dlouhodobějších manželstvích bývá, přišly děti, starosti s financemi (hypotéka), nový dům, stěhování se od mých rodičů a osamostatňování se. Manžel se mi věnoval, dle jeho slov by mi snesl modré z nebe a já to asi brala jako samozřejmost. Únava ze starostí, nevyspání (syn se do 5-ti let budil 2-3x za noc, o přespání u bybičky nemohla být řeč) a já se zaměřila více na chod domácnosti, než na náš vztah. Manžel pracuje v provozu velké firmy - chlapi údržbáři, ženské u linek. Firma pro ně organizuje různé společné akce (sportovní, utužování kolektivu apod.)
Hanča
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Hančo, protože nevím, co na mne ve vašem vyprávění čeká, zařadila jsem vás tak nějak od oka do katgorie, která se třeba ukáže jako mimo mísu :-)I když tuším za vašimi slovy, že tam půjde o manželovu nevěru ?
prevence problémů ve vztahu
Dobry den,mam stejny problem jako pani Lenka,spriteem jsme byli 8 let a utekl mi za jinou,snazivou. Mela jsem s pritelem problem v tom,ze opadla ma touha k nemu a nemohla jsem s nim nic mit. Celkove nas vztah ochladl a pak prisel,ze se zamiloval. Tak jsem mu zmizela ze zivota.Odstehovala se a moc jsem se snazila zit svuj novy zivot u rodicu. Ale celou dobu jsem se od nej nemohla odpoutat a tajne cekala az se ozve.. Taky se ozval po 2 mesicich,ale jen,ze udelal chybu,nic vic. Pak se jeste parkrat jen tak ozval.Po 5 mesicich se ozval znovu,ze mu ta slecinka dala kopacky a prosil tak,ze jsem se vratila. Ted to spolu latame uz 3 mesice.Tvrdi,ze chce byt semnou,ale ja mu to furt nedokazu verit a premyslim jak me muze zase. odkopnout. Taky jsem zjistila,ze mam zase ten problem se sexem..mam ho strasne moc rada,ale vubec mi to nejde,tak me napada jestli to neni takova laska jako k otci ci matce.Nevim si s tim rady,ale vim,ze kdyz mi to zase nepujde,ze mi zase pujde jinam.
Tereza
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Terezo. Po 8 letech chození dochází častěji ke zmírnění touhy v rámci sexuálního života a může to vést u jednoho z partnerů k potřebě nových impulzů a zamilování se jinde. Včas jste nezapracovali na změně již tenkrát. Nyní, po návratu k sobě se vy vyrovnáváte s krizí vztahu, nevěrou spojenou s ukončením vztahu z jeho strany a s mnoha dalšími věcmi, které vám možnost obnovení intimního života blokují. Já tomu rozumím - myslím, že by pro vás bylo velmi užitečné probrat vše osobně se vztahovým psychologem, je tam hodně momentů, které si zaslouží důkladnější probrání.
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, chtěla bych moc slyšet Váš názor. S přítele jsme spolu už skoro 8 let, když nepočítám dvě "pauzy", které byly způsobeny mou vinou..ve vztahu jsem se necítila, tak jsem utekla k jinému. Ale ten "nový" vztah nikdy nevydržel dlouho, bylo to opět způsobeno mnou a touho vrátit se zpět k bývalému..Z a důležité považuji, že jsme spolu začali chodit, když mi bylo 15 let. Plánujeme spolu budoucnost, budeme oba končit školy, řešíme společné bydlení ...ALE...já se nějak přestávám ve vztahu cítit, přijde mi že se měním. Sexuálně mne přítel taktéž nepřitahuje, někdy mi to až vadí. Vím, že je to ten nejlepší chlap a že bych s ním uměla být šťastná..ale přijde mi, že tak trochu lžu jemu i sama sobě. Bojím se, abych zase nezačala hledat jinde. Děkuji
Magda
PhDr. Jitka Douchová
Milá Magdo. Co to znamená, když řeknete - "uměla bych s ním být šťastná"? Už to slovo "uměla" má vypovídací hodnotu. Musíte se o perspektivě vztahu přesvědčovat. Možná jste se nepotkali ve správnou dobu - jste spolu od 15, 2 pauzy, ale zase vás to táhlo nazpět. Možná si položte otázku, co vás vlastně nazpět k němu táhlo konkrétně - resentiment a společné zážitky? On je první láska, ta je v našem životě hodně důležitá, ale je zákonité i to, že to člověka táhne dál, než se opravdu usadí se vším všudy. Nevím, co vám mohu poradit, potřebovala bych s vámi o tom mluvit víc, abychom našly červenou nitku toho všeho. Jestliže vás ale přítel sexuálně nepřitahuje a někdy se musíte k milování až nutit, a to v 21 letech, pak bych to brala jako varovný signál...
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den. jsem s přítelem půl roku, přestěhoval se za mnou zdaleka, seznámili jsme se přes net, neumím se seznamovat, hodně jsme si toho o sobě napsali, snažili jsme se být upřímní ve všem, a proto, když jsme se setkali, tak jsme mysleli, že už se známe. Teď ale mi připadá, že máme krizi, řešíme spoustu problémů,ikdyž spolu ještě nebydlíme,pomáhá mi ve věcech, ve kterých se nevyznám, ale vyčítá mi, že to neumím dostatečně ocenit. Přijde mi poslední dobou ke mně chladnější. Představovala jsem si společnou budoucnost, ale jeho rodiče na něj byli přísní a mi přijde, že se to na něm podepsalo. Mám obavu, že bych ho časem přestala mít ráda, protože do mě hrozně rýpe, dává mi denodenně rozkazy, na což nejsem zvyklá, vyrůstala jsem bez otce a nelíbí se mi to. Je hodně kritický, umí být i tvrdý a občas i fyzicky hrubý jako můj bývalý, ikdyž jindy nám to klape. Vím, že mu připadám nesamostatná. Hodně mu záleží na penězích, které nevydělávám. Má společná budoucnost a bydlení a rodina smysl?
Miriam
PhDr. Jitka Douchová
Miriam, dobrý den.Půl roku je krátká doba na sžití dvou lidí, kteří mají v životě leccos již za sebou. Nespěchejte na nic a nemějte ani pocit zodpovědnosti za to, že se k vám přestěhoval přítel zdaleka. To byla jeho volba a je to jeho zodpovědnost.Jemu připadáte nesamostatná. Jak připadáte sama sobě? Nenechejte se devalvovat, spíše pracujte na sobě samé. Nedopusťte žádný tlak na sebe, protože jde o docela zásadní věci. VY buďte arbitrem toho, jaká jste. Měli byste si v klidu hodně povídat o svých očekáváních od života. Předtím jste to dělali přes net, nyní to dělejte naživo.
prevence problémů ve vztahu
Už jsme se spolu o tom několikrát bavili, vysvětlila jsem mu můj postoj, ale vždy to z jeho strany skončilo hádkou, že jsem v tomhle směru naivní (při tom chci to, co se běžně dělá - jedna hypotéka, jeden dům). Bývala bych to neřešila, ale přítel se rozhodl začít už teď a já z pozice studentky nemám ani co nabídnout. Jindy je o věcech ochoten se domluvit, najít nějaký kompromis. V téhle situaci pro něj však ostatní návrhy jakoby neexistovaly. Pro mě na druhou stranu přijde zbytečné všechny vydělané peníze dávat do dvou hypoték a připravit se tak o spokojenější mládí jen proto, že přítel jednou plánuje odejít. Prosím, řekněte mi svůj názor na takovou věc. Velmi děkuji!
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Není příjemné, že to končí hádkou. Ale fakt je, že jste nyní každý z vás na jiné výchozí pozici, přemýšlíte jinak. On je přesvědčený o své pravdě, ale dle sebe to myslí dobře. Vás to zraňuje, možná uráží a ponižuje. Vy si jeho opatrnost interpretujete jako něco proti sobě, ale on to nejspíš myslí velmi dobře - neboli - jako jistotu pro vás dva...
prevence problémů ve vztahu
Jeho rodiče se nerozešli v dobrém, je to už řada let, on byl svědkem hádek, doteď se ani nepozdraví, ke všemu se jeho táta díky této situaci "na stará kolena" pořádně zadlužil a teď možná i o zatím nesplacený majetek přijde. Chápu, že se takové situaci chce vyhnout. Ale já na druhou stranu žiji v domácnosti, kdy rodiče spolu jsou, společně řeší problémy, mají to málo peněz, co vydělají, společně. A snad i jako ženská prostě potřebuji alespoň nějakou jistotu. On však nic společného nechce, až na děti. Jinak si ve všem rozumíme, milujeme se, sportujeme spolu, máme hodně společných zájmů, plánů, i tu budoucnost vidíme stejně, až na tenhle "detail". Zraňuje mě, že opravdu řekl, že předpokládá, že se rozejdeme(hned si to tedy uvědomil a řekl, že samozřejmě doufá, že ne). Také mě zraňuje, že v podstatě celý život chce žít s plánováním zadních vrátek a v podstatě nezávisle na mně.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Myslela jsem si, že za tím bude stát problém v jeho původní rodině. Lucie, zkuste jej pochopit. Kdo zažije negativní zkušenosti, dívá se věci v životě jinak, než ten, kdo vyrostl v harmonickém prostředí.Myslím si, že jeho postoj ke všemu se bude v průběhu dalších let vyvíjet, protože bude zažívat už svůj vlastní ( váš společný ) dospělý život. Vy jej budete moct ovlivnit, ale asi až později. Teď bych si s ním o všem hodně povídala - tím si budete vytvářet jakousi prekoncepci svého společného života. Ale nebrala bych mu jeho pochybnosti teď - jsou to jeho obranné mechanismy...
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, předem velmi děkuji za Váš názor a především za Váš čas :) S přítelem jsme spolu tři roky já (24), on (29). Od začátku vztahu říkal, že nechce svatbu(nejen konkrétně se mnou), že této intituci nevěří, protože se lidé v jeho okolí rozchází. Nikdy jsem to s ním neřešila, jelikož na to zatím pomyšlení také nemám. Já studuji VŠ, on už druhým rokem pracuje. Teď už však začíná budoucnost plánovat, chce si vzít hypotéku, aby začal co nejdřív splácet, a s tím přichází náš kámen úrazu, mimo svatby nechce ani žádný společný majetek, protože jak řekl, předpokládá, že se v budoucnu (třeba až ve stáří) rozejdeme. Jenže tohle už se mě týká v blízké době a tento postoj se mi nelíbí. Dokážu si jej racionálně odůvodnit a vím, že je to praktické(má vidinu toho, že já si pak pořídím byt, který budu pronajímat a nastěhuji se tam jen pokud se vážně rozejdeme).
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lucie.Váš přítel prostě nedůvěřuje v možnost kvalitního dobrého vztahu na celý život. Je poučený zkušenostmi zvenčí, věří jen sám sobě. Ale do svých životních plánů vás zahrnuje, byť to vše velmi pečlivě ošetřuje.
prevence problémů ve vztahu
dobrý den, s přítelem spolu chodíme 4roky,před nedávnem však vzal novou práci,jejíž součástí jsou návštěvy zahraničí.mělo to být tak že bude bývat dva týdny tam a dva týdny tady doma,ale v praxi to vypadá tak, že je tam dva týdny a tady tak 3-5dní. Na peníze se nedá stěžovat,ale já říkám,co dělat?..samozřejmě plánujeme společnou budoucnost,ale neumím si dost dobře představit,že budem mít dítě a ono svého otce(a on jej)bude vídat jen pár dní v měsíci. dá se takhle vůbec žít??v té práci se mu líbí takže nepočítám s tím že by ji mohl v nejbližší době nechat...
jája
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den,jájo. Nebojte se, já si myslím, že se to vše usadí. Jste spolu 4 roky, ta práce je nový impuls, pro přítele i povzbuzení a seberealizace, satisfakce. V dnešní době finanční krize je to pro něj o to víc cenná deviza i v rámci plánování rodiny. Nepředbíhejte událostem, podporujte jej a dejte všemu čas :-)
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, chtěl bych tímto poprosit o Váš názor na moji situaci. Jsem 55 letý muž 25 let ženatý a až do nedávna jsem byl přesvědčen, že šťastně. Pak jsem zjistil, že si má manželka našla přítele. Tím se mi zhroutil svět a potřeboval jsem někoho komu se mohu svěřit. Poznal jsem tak ženu, se kterou si 2 roky píši, moc mi pomohla, stali jsme se nepostradatelnými přáteli, ačkoli jsme se nikdy nesetkali. Naše přátelství se ale paradoxně poslední dobou mění v něco víc. Oba to cítíme, toužíme po tom setkat se , jen se to oba bojíme druhému říct. Ale to se prostě pozná, naše komunikace je čím dál častější a jsou z ní oboustaně cítit naše pocity. Toužíme po sobě,snažíme se ale používat rozum a bráníme se tomu. Nevím co dělat , zda ukončit i to co mezi námi je (nedovedu si představit, že bych o ni přišel), nebo to risknout, sejít se a rozhodnout se společně co dál. Je vůbec šance, že to jako přátelé ustojíme? Nedovedu si představit, že bych o ni přišel ani jako o přítelkyni. Děkuji . Jiří
Jiří
PhDr. Jitka Douchová
Já si nedovedu představit, Jiří, že byste to ustáli po 2letém stále intenzivnějším a důvěrném psaní, kdy jste si toho řekli víc, než leckteří partneři za 15 let, dál jen jako přátelé. Mluvíte o stupňující se oboustranné touze, jste pro sebe důvěrníky, v citové nouzi jste asi oba, jinak byste neměli potřebu si tak dlouho psát.Co je v této situaci rozum? A ještě něco - čím více se tomu bráníte, tím více posilujete touhu - to je zákonitý mechanismus. Jestli to risknete, nebo ne, to je na vás dvou :-)...
prevence problémů ve vztahu
Také vidím, že ty emoce a city má takové ploší, nebo jak to říct, jak zmínila paní doktorka. Ale za důležité považuji to, jak se chová ke mě a jak má všeobecně úctu k ženám. A to u nás funguje stoprocentně. Že třeba občas se mi zdá, že málo (spíš míň viditelně) projevuje nějakou intenzivní radost nebo se mi zdá, že hůř chápe vztahy mezi lidmi - no, každý má něco a v tomhle mi přijde nejdůležitější - nevím, jak to napsat, aby to nevyznělo jako hloupá fráze, ale asi se to jinak nedá - že je dobrý člověk a také se dobrým člověkem snaží být. Myslím, že tak může být i dobrým otecm případných dětí - je hodný, uvědomuje si rizika a bude se snažit vyplnit případná prázdná místa, popř. neopakovat ty negativní. Ruku na srdce - o to se vlastně snažíme všichni nebo bychom se tedy měli. Omlouvám se za délku, nejsem nějak schopná se písemně vyjadřovat stručně :-). Zdraví a hodně štěstí přeje Eva. PS: Velký dík paní doktorce za její práci.
Eva
PhDr. Jitka Douchová
:-)) Velký dík vám, Evo.
prevence problémů ve vztahu
...tak mi připadá nefér ho předem jakoby trestat za možné případné budoucí problémy. Sice je možná riziko případných budoucích komplikací mírně vyšší, ale ono se může za život lecos vyvrbit i s partnerem z harmonické rodiny. Člověk by si, v případě problémů, později vyčítal, že ho tato situace nevarovala dostatečně a nešel od toho, ale zase na druhou stranu, když to uděláte, tak si možná budete vyčítat, že jste vztahu nedala šanci. Jako velký klad a pozitivní předpoklad vidím to, že si Váš partner ty možné negace uvědomuje. S tím už se dá také pracovat. U nás doma to funguje tak, že třeba i řeknu, že tohle je jak u nich doma, že se mi to nelíbí. Možná jsem občas i přehnaně kritická, ale vidím varovné signály i tak, kde by to jiné nechalo klidnými, ale prostě krev není voda a jisté podobnosti tam jsou, to se nedá popřít, i když jsou to drobnosti. Pokračování ve 3. části.
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Díky, předávám dál - nejen pro vás dvě. Kláro a Evo...
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den. Ráda bych reagovala na problém od Kláry ohledně prevence problémů ve vztahu, kdy se bojí, jak se partnerova původní rodina (od matky nezájem, otec deprese) projeví na něm. Milá Kláro, asi Vám nedám nějakou konkrétní radu, jen se můžu svěřit se svou zkušeností. Se svým přítelem jsem cca 7 let a také jsem to z počátku řešila. Jeho rodiče ho "pouze" vychovali, tedy jen zajistili minimum základních potřeb, jinak po narození mladšího bratra už o něj nějaký větší zájem neprojevovali. vychoval se v podstatě sám. Ohledně depresí to asi nebude stejné, ale jeho otec (a zřejmě i matka, vidím to jako na velmi závislé soužítí) si vemi vymýšlí, na způsob bájné lhavosti, má prý diagnózu paranoidní schizofrenie. jestli je to přímo to, to nevím, ale nějaký duševní problém tam bude. Víte, on si člověk primární rodinu nikdy nevybírá. Pokud tedy na něm zatím vidíte většinu pozitiv a bude tomu i po odeznění první zamilovanosti, ... Pokračování v druhé části.
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Evo a Kláro, propojuji vás a běžím na další pokračování :-)
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den. Několik měsíců mám nového přítele, jsem zamilovaná a s ním opravdu šťastná. On snad ještě více. Jen jedna věc mě trápí. Přítel má rozvedené rodiče, matka se k němu od dětství nehlásí. Otec trpí od mládí silnými depresemi. Přítel je přitom povahy veselé, pozitivní. Tvrdí, že všechny negativní věci, které ho v životě potkali, ho posílili. Já se však trochu bojím budoucnosti, toho, co zdědil po rodičích. Přitom se ke mně chová strašně hezky, je neskutečně, milý, pozorný, myslí to se mnou skutečně vážně. Já mu hlavně nechci nijak ublížit, vím, že si už prošel mnohým. Moje otázky tedy obecně zní: do jaké míry ho mohli ovlivnit zážitky z dětství? Děkuji za odpověď.
klára
PhDr. Jitka Douchová
Miilá kláro. To je na dlouhé vyprávění a rozbor možných variant. Přítelovo dětství se může projevovat v různých životních situacích různě. Absence mateřské lásky jistě má vliv na psychiku a emocionalitu - jinak u syna, jinak u dcery. Deprese mohou být v genetickém fondu jejich rodiny, zrovna tak nemusí. Nedokážu vám odpovědšt na obecné rovině. Chápu, že máte obavy do případného budoucna, ale můžete si spolu o životě povídat, hledat názory na to, co byste dělali, kdyby se stalo v životě to, či ono. Můžete se v průběhu dalších měsíců vašeho vztahu "ošahávat" pocitově i myšlenkově. Nejste jeho terapeutka, jste žena, která jej miluje. Teď jste zamilovaná, takže vidíte věci jinak, než je uvidíte v realističtějším světle každodennosti. Dejte si čas a hlavně se ničeho dopředu nebojte:-)
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den Jitko, poraďte mi, prosím, nějakou jednoduchou fintu. Můj muž je ve společnosti velmi často terčem zájmu, někdy i dost agresivního, mladších hezkých žen. Užívá si to (bude mu 50 :-)), ale já nevím jak se v takových chvílích chovat. Jestli to nějak komentovat nebo odejít nebo co. Taky nejsem ošklivá, ale většinou žádný muž v dosahu není pro mě natolik zajímavý, aby mě bavilo dělat totéž. Díky a hezký den!
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Katko, chovejte se jako dáma - tj. : nadhled, úsměv. Strategický flirt i s méně zajímavým mužem nikdy nezaškodí. Hlavně nedávejte najevo své rozčarování a nekomentujte to pak vyčítavě doma - a už vůbec ne začerstva - byly by v tom emoce a vašemu muži by ještě narostla křídla. Vztahu mezi vámi by to však každopádně nepomohlo. Takže - doporučuji noblesní velkorysost a ukázku něčeho podobného na vaší straně :-)
prevence problémů ve vztahu
V 16 letech mě seznámili s 22 letým synem svých známých, chtěli, abych se po maturitě vdala a konečně odešla, ačkoliv jsem měla na těžkém gymplu samé jedničky a moc si přála jít na VŠ. Ten kluk byl již tehdy zatrpklý a zlý kvůli tomu, že byl už tak brzo plešatý a obézní, já byla od přírody spíš optimista, veselá, hezká,takže vztah nevyšel.Šla jsem pracovat a VŠ udělala při zaměstnání.Tátu docela lituju ( obě manželky na něj " ušily boudu" , což já bych nikdy neudělala), mámu beru jako chladnou a nemateřskou, ona by právě měla mít o dítě zájem víc , což se nestalo...a jsem ted u toho, že po svatbě bych chtěla také dětátko, jenže bojím, že budu stejná jao moji rodiče...Práce mě také moc baví, i když nejsem "bezcitná kariéristka", ke příteli jsem čestná, ne "podrazačka", která by ho chtěla udržet ve vztahu dítětem...ale nevím, jak bych si mohla být jistá, že přesto moje dítě nedopadne jako já..děkuji předem za odpověd.
Isabela
PhDr. Jitka Douchová
Milá Isabelo, už to, že o všem takto do hloubky přemýšlíte, může skýtat určitou záruku v tom, že nebudete opakovat nic z toho, co jste s rodiči zažívala sama. Na druhou stranu - pokud se něčeho člověk bojí moc, svým způsobem si to přivolává. OK, nemáte před sebou pozitivní identifikační model partnerství u vašich rodičů. Nebudete mít tolik co kopírovat. Byla jste vychována chladnou matkou, i tam tedy máte nějaký deficit. Ale - víte, co chcete VY. A to je důležité. Nebojte se manželství a rodinného života, nebojte se sebe sama. Myslím, že právě to, co jste nezažila vy, budete chtít předat dál svým nejbližším!



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.