Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| bývalí partneři| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| nešťastná láska| děti partnerů| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| zamilovanost| sexualita| osamělost| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| vztahové problénmy v širší rodině| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| alkohol u jednoho z partnerů| stres| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| vztahy na pracovišti| první láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| generační soužití| psychický teror ve vztahu| partner odmítá dítě| prevence problémů ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| výchova| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| manželovy kamarádky| sourozenecké vztahy| kamarádi partnera...| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| osudová láska| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

krize vztahu
Dobrý den, paní Douchová, posílala jsem Vám dotaz ohledně partnerské krize, manželova druhého vztahu s kolegyní v práci a vzájemné dohodě nechat tomu rok času a pokusu naučit se spolupracovat na výchově. Odepsala jste mi, že to má smysl a že tam určitě je nějaká šance. Děkuji Vám za to, protože se už 3 roky trápím - manžel se ke mně nechoval hezky, já k němu pak už taky ne. Ale vážila jsem si toho, že je věrný, vydělává a neřeší, co se děje s každou korunou a věnuje se dětem. Na děti je milý a pozorný, i proto se snažím zůstat a nějak to zvládnout. Ale chvílema si nejsem jistá, jestli už to pomalu není nad mé síly :-) S poděkováním za poradnu a přáním příjemného babího léta J. Nováková
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Milá Jano, jsem ráda, že vám má slova byla užitečná a držím vám palce, i já vám přeji pěkné babí léto, přes problémy, které musíte překonávat :-)
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
jsem už téměř 20 let vdaná, máme syna puberťáka, s manželem je nám přes 40, vztah byl vždy dobrý, hodně jsme toho spolu překonali, poslední dva roky cítím, že to není úplně ono, odcizení, i v sexu, určitá alergie na sebe, mrzí mě, že se manžel nezajímá, co mě dělá šťastnou, vše komplikují ještě finanční problémy. Co mám dělat? Vztah mi za to stojí, poraďte mi, prosím. Díky, Tereza
Tereza
PhDr. Jitka Douchová
Milá Terezo, dobrý den. Odcizení a určité projevy vzájemné alergie na sebe již trvají 2 roky, to je docela dlouhá doba, možná jste unaveni synem puberťákem, možná jste spadli do všednodenního stereotypu, navíc vás trápí finanční problémy, což je další stresor. Na prvním místě je hodně důležité to, že si to vše uvědomujete, a přesto, že je váš vztah unavený, stojí vám za to, jej měnit zase do lepšího modu. Někdy stačí opravdu málo. Dělat pro toho druhého překvapení, více se o něj zajímat, podnikat akce, které vás už dlouho nenapadly. Na společný pocit štěstí nejsou na prvním místě důležité peníze, ale chuť k posunu, k vývoji dál. Udělejte něco, Terezo, vzpomeňte si na doby vašich začátků, co vás těšilo, zkuste udělat nějaký retro víkend, exkurz do minulosti v tom, co vás bavilo, ale v současnosti bude bavit určitě taky :-))))
krize vztahu
Dobrý den, můj muž (49 let) už asi třetím, možná i pátým rokem prožívá období, kdy ho přitahuje výrazně mladší kolegyně, chvíli k vůli ní opustil rodnu, pak se vrátil a teď s ní zase chodí - já mám přítele - nic vážného, jen abych se netrápila doma - jsme spolu s manželem od sedmnácti a tak se mi velmi těžko přijímá fakt, že můj nejlepší kamarád, moje láska už není můj a že náš vztah skončil, říká, žže mne stále miluje - ale jinak - jasně - jsem spíš už jen jeho kamarád - nemyslím, že se chce rozvádět a upřímně, já to jeho milence nechci usnadňovat, takže se taky nechci rozvést - bydlíme v jednom domě, ale každý máme svůj pokoj - on klidně stále chodí po domě nahý, já ne - pečujeme společně o jeho nemohoucí mámu a tak to rozetneme myslím, až babička umře, do té doby budeme zakletí v tomhle bezčasí - chtěla bych poradit, jak ten čas využít k tomu, aby mi došlo, že tohle už je konec, abych našla odvahu a sílu se od toho odpoutat a opravdu to cítit, jako konec - pomohlo by mi to
děkuju za odpověď
Karla T.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den,Karlo. Ano, zakletí jste, ale oba dva, a každý z vás v něčem jiném. Proč by to měl definitivně rozseknout až odchod vaší tchyně? V čem je ona vlastně jakoby držákem vašeho vztahu? Nechcete o tom spolu mluvit? Vy se oba vyhýbáte komunikaci na téma MY DVA.Nějak se toho bojíte. Ale čeho se vlastně bojíte? Karlo, tahle poradna je podle mého velmi užitečná, proto ji také stále dělám, ale psychoterapii vám nahradit nemůže.Neumím vidět věci zjednodušeně a říct, pomůže vám to a to, když o vás přitom nic nevím...Vyhledejte si psychologa pro možnost hlubšího ponoru do vašeho života, a určitě vám to moc pomůže :-)
krize vztahu
Pěkný den. Po téměř sedmi letech mi přítel před více jak 3 týdny řekl,musela jsem to z něj teda tahat,že by rád trošku času.Že neví,kdo je a co se svým životem.Měsíc před jsme řešili,že on ještě nechce děti (jemu je 30,mně 29).Protože neměl kam jít,tak jsem se sbalila já.Viděla jsme se 2x.Jednou to bylo docela fajn a řekl mi,že mě má rád a rozcházet se nechce.Podruhé se bloknul a choval se jako zvíře v koutě.Nevím,co mám dělat.Hrozně mi chybí.Bojím se,že je to konec,že se to bojí akorát říct.Chce se prý ventilovat,pořád někam chodí.Prý tak nemyslí na problémy a nikomu se nemusí zodpovídat.Možná už si zvykl.Dlouhodobě je nespokojen v práci.Já to vidím buď na syndrom vyhoření a k tomu deprese nebo prostě trpí depresemi.Nikam ale nezajde,nepřipouští si to.Bývá zamlklý,podrážděný,hodně spí,chodí spát pozdě,nemá často chuť na sex.Pomoct si nenechá.Máme vůbec šanci?Máme byt v nájmu,smlouva končí v půlce září.Děkuji za odpověď.
TJ
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Terezo. Přítel vás požádal o pauzu ve vztahu,protože prochází osobnostní krizí. S ní může souviset i krize ve vašem vztahu, trvajícím 7 let. Řekla bych, že milníkem bude půlka září, kdy vám vyprší smlouva na podnájem. Do té doby buďte bez sebe, jeho přání respektujte, může to mluvit pro vás dva v pozitivním smyslu slova ...
krize vztahu
Dobrý den, budu mít možná trochu neobvyklý dotaz. Bohužel došlo k rozpadu našeho dvacetiletého manželství. Důvody? Manželova krize, osobnostní nastavení, vydělané peníze, vysněný svět... zkrátka on, psychicky labilní, vše doma najednou špatně, hádal se s dětmi, slušné peníze a pocit, že jsem king a mám moc, společnost podobně nastavených lidí (někteří tu moc však skutečně mají), vše bude tak, jak já chci a pokud ne, tak bude zle - v práci a nakonec i doma - v práci se podřízení kvůli klidu naučili vykonávat i nesmyslné pokyny, doma jsem to vedla podobně, střety byly hlavně mezi jím a dětmi, které si chtěly (právem) dělat některé věci po svém. Výsledek? Hodně křehké manželství v posledních letech, které totálně doničila milenka. Ta po cca roce zjistila, že to, co by chtěla, není, a tak ho opustila. Bohužel po sobě zanechala spoustu škody - silná averze dětí se promítla do jejich vztahu s otcem, intriky a pomluvy milenky ve snaze mě co nejdříve vyšachovat z manželství taky udělaly své, bohužel na ně slyšel. Hodně velkým problémem je dělení majetku, které bývalý manžel vnímá jako jeho okradení (neprávem). Takže on ze svého života škrtnul zcela mě, de facto i děti a zůstali mu jen někteří známí, kteří mu pomáhají odklánět majetek. Absolutně se s ním nedá mluvit. Jako kdyby se mu změnilo myšlení - upnul se na hledání nového podnikání (je mu skoro šedesát) a upnul se na hledání mladých žen - jako kdyby se při lákání té první milenky otevřely dveře do jiného světa (sám o tom dokonce takto mluvil). Z relativně normálního člověka se stal uražený depresívní štvanec, jehož myšlenky vedou pouze k penězům a k mladým ženám, s nimiž ale pravděpodobně není schopen žít, ledaže by byly zcela oddanými loutkami. Včetně okolí pozorujeme u něj velký posun - je příčinou to poblouznění "jiným světem", které trvalo zhruba měsíc (byť samotný vztah s cca třemi přestávkami asi rok)? Je z toho šance nějak se dostat a být zase "normálním"? Jak? Co můžeme udělat? Celé to totiž má negativní dopad na podnikání (ztráta klientů, finanční úbytky), na lidi kolem (jednak je nám trapně za něj, jednak někdy musíme napravovat jeho dopady aktivit), a i na něj samého (on, pokud není v depresi, má pocit, že je na vrcholu). Děkuji a snad jsem byla aspoň trochu srozumitelná. - otázka upravena poradcem
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie. Srozumitelná jste naprosto,  mj. i díky tomu, že jste věrná pisatelka do mé poradny a v různých modifikacích se stále objevuje váš základní příběh smutného konce vašeho manželství. Chápu, že to vnímáte jako velkou nespravedlnost, že je vám z toho těžko, ale nevím, co bych vám ještě mohla napsat víc, než v předchozích odpovědích. Myslím, že je pro vás terapií, vše popsat a pojmenovávat scénář, s nímž jste v životě nepočítala, snažila jste se manželství a rodinu držet, co to šlo.Ale život je málokdy spravedlivý. Žijte svůj nový život bez něj,  jste rozvedeni a vaše hořkost vás brzdí v možnosti, jít v něm dál s novými nadějemi...Přeji vám hodně štěstí.
krize vztahu
Dobrý den,
S přítelem jsem uz 4 roky , ale z toho pul roku spolu teprve bydlíme . Poslední 2 měsíce to u nás bylo každy den samá hádka. Já byla 3 měsíce doma bez práce a na neschopence takže jsem hledala mouchy všude. V neděli jsme meli vetsi hadku neverila jsem mu kde byl protože mi nezvedl telefon nic . Tak sem nevedela co s nim je bylo 22:00 h takze i stzrach co se stalo. Jela jsem si to overit uz jsem byla bezradna a presvedcila jsem se o tom ze mel pravdu a nelhal mi. Vcera si u me zbalil par veci s tim ze si vsechno musi srovnat v hlave a vrati se az to bude mit srovnany a rekne co a jak . Nemam mu psat ani volat. ( problemy v sexu nastaly soucasne s hadkamy cc 2 mesice zpet ). nevim jak si tohle mam vylozit . Prosim o radu .
Predem dekuju
Maky
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Maky. Potřebujete si od sebe evidentně odpočinout, možná jste úplně dobře nezvládli společné sestěhování, když jste byli zvyklí spolu žít jak pár, který chodí na rande, máte se, ale zároven máte i svou osobní svobodu. Do toho vstoupil problém s vaší nezaměstnaností, neschopenka - bylo nasnadě, že se to musí do vašeho vztahu promítnout - vaše myšlenky byly jinde, než když nevíme v rámci běžného pracovního dne, kde nám hlava stojí.Pauza vám pomůže.
krize vztahu
dobrý den,s přítelem jsme 14let a máme se rádi troufám si říct že se milujeme ale nějak poslední dobou nedokážeme spolu žít.sama cítím že bychom měli mít víc společných aktivit ale nedokážu přítele zvednout od pc.sám sedí celý den u pc nebo jde na pivo s kamarády,když navrhnu výlet nebo procházku to je pomalu horor.a největší ranou bylo přiznání že si psal na chatech s ženami slíbil že stím přestane a začlo to nanovo.jsem z toho zoufalá a žárlím a hádáme se kvuli tomu ikdyž už udajně stím skončil.poslední měsíc naše hádky a neschopnost spolu žít vyusíli v dohodu že si dáme pauzu,odstěhovala jsem se k matce,z jeho psaní cítím chlad a odcizení ale pak napíše at přijdu a mi se milujen jako dřív i jsme šli spolu na rande a bylo to užasný byli jsme jak milenci,jenže pak se sebral a šel ke kamarádovi a pak na pivo,čekala jsem víc.máme dohodu že do konce prázdnin takhle budem bydlet a bud se k sobě vrátíme nebo ne.mám strach že to dopadne špatně bojim se že postel a milování je málo.
Zdenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zdenko. Troufáte si říct, že se milujete, ale je tam nyní již hodně těch v uvozovkách ALE.Váš vztah přešel, bohužel, do velkého stereotypu, zevšedněli jste si v rámci společného soužití, nevážíte si toho, respektive on, že můžete být spolu. On je závislý na PC a na kamarádech u piva. Na vás by závislý být neměl, závislost do vztahu nepatří, ale měl by si vážit vašeho vztahu. Pauza vám určitě prospěje, nechala bych ji delší, Aspon do konce září, ale zcela bez kontaktu...
krize vztahu
Velmi mě překvapilo, jak nás, tedy mě a i děti, dokázal rychle odepsat. Delší dobu jsem se ho snažila dokopat k psychologovi, tam ale byl jen jednou. Dle mého se jedná o těžkou krizi středního věku, spojenou s vyhořením, je těžce frustrován, možná už to dospělo do stavu deprese. Líčí, že nebude šťasten, že ví, že bude litovat, že proti mně nic nemá, že se mu líbím a nic mu na mně nevadí, že vlastně neví, proč to dělá, ale přesto musí vše zničit. Dlouho jsem doufala, že začne chodit k psychologovi a za mé pomoci tuto krizi překonáme. Bohužel jeho přístup mě velmi překvapil. Hodně mi slovně ubližoval, myslím, že je to jeho obrana. Zajímal by mě Vás názor, co si o jeho chování myslíte. Předem moc děkuji. Lenka
Lenka II.
PhDr. Jitka Douchová
Lenko, nemohu si myslet nic, znám vaši verzi, jeho verze by nejspíš byla odlišná. Zkuste si představit, jak by asi manžel formuloval svůj dotaz do psychologické partnerské poradny. Vy jste zklamaná, smutná, cítíte se být zrazená, snažíte se ale manželovi pomoct.Jenže pomoc pro něj může přijít až tehdy, až si ji on od psychologa bude opravdu přát, až bude motivovaný. Ted svůj psychický diskomfort řeší únikem do jiného vztahu. Neházela bych váš vztah přes palubu, ale nyní bych se na něj ani nespoléhala. Váš muž musí dospět a dozrát, vy jste ve vašem vztahu často podle mne fungovala i jako matka a pečující terapeutka......
krize vztahu
Dobrý den. S manželem jsme spolu 11 let, 2 malé děti. Je mu 37 let. Již pár let procházíme krizí, kdy došlo k odcizení, vzhledem k tomu, že manžel je závislý na pc hrách. Snažila jsem se to s ním několikrát řešit, bohužel marně. Veškerou energii věnoval počítači. Mně chyběla komunikace, tak jsem si našla kamarády, což zpočátku schvaloval. Asi tak před rokem mu to najednou začalo vadit a místo toho, abychom problém řešili, začal chodit po barech a pít a flirtovat. A od té doby šlo všechno z kopce dolů. Byl nervní, frustrovaný, křičel. I přesto jsem se to s ním snažila řešit, viděla jsem, kam to spěje. V dubnu odjel na tři měsíce pracovně do ciziny a vrátil se jako jiný člověk. Najednou je rodina vězení, nechce řešit budoucnost, chce si jen užívat, našel si tam milenku a mě začal ponižovat. Navíc si začal doslova libovat v tom, jak padá níž. Přišel i o práci. Všechny dosavadní jistoty chce zničit. Když odjel opět za milenkou, rozhodla jsem se vztah ukončit.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko. Nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění...
krize vztahu
Dobrý den, s přítelem chodím 4 roky, z toho asi 3 roky spolu bydlíme, nyní je nám 27 let. Přítel teď navrhl pauzu, asi na měsíc a půl. Potřebuje si prý srovnat v hlavě, co vlastně chce, jestli je to svatba a děti, věnování se kariéře, cestování či co. Do toho bohužel někoho potkal, teď váhá, zda mě stále miluje a chce se mnou být. Pravda je, že jsem si posledních pár měsíců stěžovala na svou práci, že mě nebaví, a že ji chci změnit, ale dosud jsem se do žádné změny nepustila. On mě podporoval, ala pak mu došly síly, prý jsem ho tím vyčerpala. Do toho on psal bakalářku, což byl stres, já mu chtěla pomáhat, měla jsem strach, že to nedokončí, stále to psaní odkládal, chtěla jsem tu být pro něj a práci si začít hledat, až to odevzdá. Dostali jsme se do stereotypu, kdy všechno vyvrcholilo před pár týdny. Má smysl dávat si v případě, že je v tom i někdo jiný, pauzu? Bojím se, že ho nová známost pohltí a na mě se vykašle. Děkuji za názor!
Vlasta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vlasto. Ano, má smysl si dát od sebe pauzu. Navrhovala bych jen aspon 3 měsíce. A to i přesto, že je tu někdo jiný, vím, co říkám...,držím palce, at vše dobře dopadne :-)
krize vztahu
Dobrý den,psychologicky si to už umím sama zpracovat,už to tak nebolí,ale potřebovala bych se ho umět zase dotýkat,milovat bez nepříjemných pocitů na tu kur...Myslíte,že by mně pomohl klinický psycholog Jiří Zíka s hypnozou?Nebo někdo jiný?Mám bezproblémový přístup do jeho mobilu,výplatní pásky taky nemá problém házet na stůl-mámespolečný účet,,umí vařit,hrát na kytaru,zpívat,uklidit,vyprat si,zkrátka asi ideální manžel až na tuto chybu.Děkuji za odpovědˇ
majda 3.část
PhDr. Jitka Douchová
majdo, asi by bylo lepší, kdybyste vznesla dotaz na Dr. Zíku samotného, nemyslíte? Já za sebe nemám pocit, že by hypnoza byla ve vašem případě indikovaná. Ale z toho, co jste popsala, jsem nepochopila příčiny, proč se vám zablokovala sexuální touha po manželovi. Velmi nejasně zde narážíte na nevěru manžela? Moc jsem to nepochopila...
krize vztahu
Dobrý den,trochu jsem se "upsala"- známe se 39 let a manželé jsme 37let - brali jsme se v mých 18ti letech.Pro jiskru a dynamiku vztahu je to,že jsme skoro stále spolu asi pro jiné dost kontraproduktivní,ale nám to tak vyhovovalo a myslím,že jsme se nenudili a byli spolu rádi i přes občasné manželovi řeči...a zvládali jsme i náročné exotické dovolené bez CK jen sami dva - třeba na 5 týdnů pouze s příručními sedmikilovými zavazadly- v pralese,s místními obyvateli,jejich veřejnou dopravou,zkrátka pravé romanticko dobrodružné cestování.A ,který byl vždy pro mě vším mohl udělat.Už skoro rok spolu sexuálně nic nemáme a on čeká a čeká,kdy já budu chtít,i když se toho samozřejmě občas dožaduje,občas je sám se sebou,určitě ale nikoho nemá.Nikdy nechtěl druhé manželství.Pomohla by mně hypnoza nebo něco podobného?







- otázka upravena poradcem
majda 2.část
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, majdo. Váš dotaz jsem již v nepatrně jiné podobě nedávno zodpovídala. Jdu si přečíst další část vašeho vyprávění.
krize vztahu
Dobrý den,odstěhovala jsem se od přítele,protože dělal věci ,které mi vadily,chtěla jsem at si uvědomí co je správné a že se k němu časem vrátím,ted je to pár dní co jsme od sebe a já si uvědomila,že bez něj nedokážu žít,já s ním o tom mluvila a řekl mi,že už nechce abych se někdy vracela,jsem uplně na dně a nevím co si o tom mám myslet,jestli to myslí vážně nebo mě jen zkouší,poradte co si o tom myslíte a jak se mám ted chovat?? moc děkuji za vaši odpověd
Nina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Nino. ted tomu musíte dát oba čas, různé pocity budou ve vlnách plus a mínus, stýskání a pocit osvobození, až se nějak ustálí. Dejte si na měsíc bezkontaktní pauzu, prospěje to vašemu vztahu...
krize vztahu
dobry den .Da se zit v manzelstvi kvuli detem bez lasky.Podvedla jsem manzela ublizoval mi .Rekl ze to zkusime znova.Konecne si me zacal vsimat.Jenze po nekolika miesicih neustale hledal detaily toho co se stalo.Nakonec rekl ze on zadnou chybu neprovedl ze chodil do prace a obcas za kamarady.Jenze kdyz doma nebylo neco v poradku byl moc sprosty.a ze chodil trikrat do tydne za kamaradem do kladna do ctyr do rana vzdyt pracoval ale domu penize nenosil ted mi rekl v klidu do oci ze me nemiluje no ma me rad a ze nema penize na podnajem ze musime byi spolu kvuli detem
marie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, marie. Manželství, kde už definitivně zmizela láska, jeho účastníkům spíš ubližuje. Držet je zuby nehty nedává smysl. Ale mezi vámi dvěma to není mrtvé, váš vztah žije, i když pochroumaně. Na vašem místě bych vyhledala partnerského psychologa, já na dálku bez hlubších znalostí nic nerozseknu...
krize vztahu
Dobry den.Jsme skoro 9 let manzele.Meli jsme dlouhodou krizi.Resili jsme financni potize,zarlivost.Jenze byla jsem to ja kdo byl neverny.Rekla jsem mu proc a ze jsem se citila nemilova.On chodil domu velmi casto pozde.Nekdy treba ve dve rano nekdy i pozdeji.Byla jsem sama na tri deti a kdzy jsem neco chtela resit odpovedel nemas doma co delat.Kdyz jsem uz byla moc nestastna zacal resit.Nakonec to dopadlo tak daleko ze mi nabizel skupinovy sex s jednim muzem.nic se nestalo pouze o tom rok a pul mluvil.nicil mi sex.Kdyz se o nevere dozvedel rikal ze to napravime a ze mi odpousti.ze je mu to lito jak nizko jsme dopadli Jenze potom hledal kazdy detail nasel si chat kde jsem si s nim pred osmi a tremi lety psala jenze to byla pouze pratelska konverzace neveri mi je presvedcen ze jsem ho 8 let podvadela neni to pravda jenze on ma svou pravdu podvedla jsem ho poprve s nim nyni pred tim jsme dvakrat az do dnes prohodili pouze jak se mas rika ze me nemiluje a je se mnou kvuli detem ma me pry rad
martina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, martino. Co říct? Vaše manželství  prochází opravdu hlubokou krizí. To se stává, pokud se lidé, kteří se spolu rozhodli žít, začnou postupně míjet. Vy dva jste byli postupně semleti životem, který měl každý jiný, každý z vás byl neštastný, ale nemluvili jste o tom a stále více jste byli ve vztahu osamoceni, sami za sebe.Škoda, že jste nebezpečí nezachytili včas a nezačali jste navštěvovat partnerského psychologa. Ale myslím, že i když utržené rány jsou velké, pořád se můžete zachránit. A to nejen kvůli vašim třem dětem, ale kvůli vám dvěma samotným. Lhostejní si rozhodně nejste. Jednoznačně vám doporučuji partnerskou terapii.
krize vztahu
Dobrý den,prosím o radu s mým přítelem jsem 4 roky jenže on se zamiloval do me byvale spoluzacky z ucnaku a i se videli a pisi na fb a volaji a me prehlizi :( nedavno jsem mela narozeniny sla jsem je slavit ven protože on na me nemel cas ale vedel o tom - prisla jsem domu a rekla jen ahoj :( a on se do me pustil - málem mě zabil a i se mi přiznal k nevere ja se zbalila a odesla k mamce a on mi tam prinesl kytku a retizek ve tvaru srdicka ze chce abych se vratila že mu to odpustim tohle se neda odpustit zkazil narozeniny,znicil telefon mi,pretrhl retizek a skrtil me a daval mi pesti do rukou a do telefonu :( - jenže na me porad kasle a rika me to je jedno - ja po nem zadam jen pozornost a lasku - tak se chci zeptat co mam v této situaci delat :( moc prosim o radu dekuji mockrat Danca
Danuska
PhDr. Jitka Douchová
Danco, myslím, že vše, co popisujete, je svědčící o vhodnosti rozchodu, nebo aspoň dočasné pauzy. V tomto stádiu spolu nemůžete pokračovat. Z jeho strany je nezájem, agresivita, z vaší strany touha po hezkém vztahu. Váš vztah je ale nejspíš přetažený. Dejte si navzájem čas na to, abyste zjistili, jaké zo je, být bez sebe, svobodní a volní, zda vám něco bude scházet. To potřebuje nějaký čas, minimálně 3 - 4 měsíce.
krize vztahu
Dobrý den, s přítelem jsme spolu 3 a půl roku. Už delší dobu se mnou nechtěl spát, prý na to nemá chuť, ale mně to pokaždé mrzelo, připadala jsem si bezcenná, že už se mu nelíbím... Každý víkend jsem mu to vytýkala. Po nějaké době už ani nechtěl spát u mně doma. Nevím jestli se bál toho, že bych to zase vytahovala, ale to mě mrzelo ještě víc, že už se mnou nechtěl trávit dny ani noci. Tak jsem navrhla, že by jsme si měli dát od sebe pauzu a on souhlasil. Ale později mi začal hrozně chybět, protože jsme spolu byli každý den, byla jsem na něm závislá všechno jsme dělali spolu. Po nějaké době jsem mu napsala, že mi chybí a on odpověděl, že je ještě brzy. Pak jsem se řekla, že už takhle dál nemůžu, že to potřebuji vyřešit, nedokážu se soustředit a myslet na něco jiného. Nevím, jestli jsem na něj moc rychlá, ale nechci čekat, když to bude mít stejný efekt, jako do teď. Moc děkuji za odpověď Terka.
Tereza
PhDr. Jitka Douchová
Milá Terezo, dobrý den. Stali jste se nevyváženým partnerským vztahem, kdy jste byla v nevýhodné pozici "loudila", což vás muselo nesmírně ponižovat.Tu pauzu byste měli vydržet, k tomu, aby měla šanci na úspěch - potřebujete mít vyhlášená pravidla pauzy, tzn. přednostně její délka trvání. 3 - 4 měsíce jsou minimum, a to bez jakéhokoliv kontaktu. Říkáte, že to potřebujete vyřešit. Ale jestli potřebujete vyřešit to, zda váš vztah bude pokračovat, tak nevyřešíte vy sama nic, pokud to budete urychlovat. On si potřebuje bez vaší přítomnosti uvědomit, co pro něj vše znamenáte. Vy to teď víte, ale on ne...Teď myslete na sebe, na svůj vlastní život, dělejte si dennodenní radosti i déledobější plány s přáteli, buďte sama za sebe :-)
krize vztahu
Dobrý den,jsem 22 let vdaná,s manželem jsem se seznámila v 15 letech a v 18 letech jsem se vdala.Do té doby jsem nikoho jiného nepoznala.Máme 17 letou dceru,dům,dostatek peněz...Před půl rokem jsem se seznámila s mužem který je o osm let mladší než já.Díky němu jsem zjistila že by se dalo žít i jinak.Prožívám životní krizi,začalo mi vadit že jsem na manželovi závislá,láká mě být sama...Nevím zda je možné aby vztah fungoval s takovým věkovým rozdílem a zda je on ten pravý...Nechci nikomu ubližovat,pálit mosty, pořád řeším co by tomu řekli lidi.Doma mě nic nebaví,sním o svém malém bytě kde budu sama nebo s dcerou...a občas s novým přítelem???Vím je to sobecké,proto se snažím vše vydržet nevím jak ještě dlouho??!!Manžel má rád zajeté jistoty,má vztahy nastavené na celý život,můj náznak krize nechápe.Mohla by jste mi poradit jestli je to vůbec možné?děkuji
Tereza
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Terezo. Je vám 40 let, to bývá často zlomové období v životě člověka který je rámcově v polovině své životní cesty, bilancuje, otáčí se nazpět, ale dívá se i dopředu. Jste  25 let ve vztahu s jediným mužem, od vašich 15 jste ušla velký kus cesty a můžete se chtít rozvíjet jako osobnost a jako žena dál.Vaše potřeba malého bytu, být jen pro sebe, ačkoliv žijete jako rodina v domě, je potřeba svobody, uvědomit si, kudy směřovat dál.  Muž, kterého jste potkala, to zakceleroval, ale kdyby to nebyl on, možná by se po čase objevil někdo jiný. Na vašem místě bych vyhlásila dočasnou pauzu, na 4 - 6 měsíců, kdy budete žít odděleně, abyste si jak vy, tak i manžel, mohli uvědomit, co od života chcete. Nevím, do jaké míry je perspektivní vztah s přítelem o 8 let mladším, ale to teď asi neřešte. Otevřela jste oči, to je důležité. Přeji vám, aby vše dopadlo, jak má :-)
krize vztahu
Dobrý den,potřebuji radu jak se dostat z krize vztahu.Jsme s přítelem 6 let,máme dvě děti a jsem na md.Vztah byl pěkný než jsme koupili dům a zároven se nám narodilo druhé dítě.Jelikož dům potřeboval rekonstrukci partner nebyl skoro vubec doma (v bytě),jezdil do práce a pracovat na barák,já se doma starala o miminko a staršího syna.Mladší syn měl stále zdravotní problemy a byla jsem na to skoro vždy sama a přítel byl sám na baráku a pracoval.Když se blížil čas stěhování,těšila jsem se a myslím že i přítel že to bude jako předtím mezi námi,ale nestalo se tak.Já už si za tu dobu zvykla dělat vše sama v domácnosti a hodně jsem se upnula na děti.Takže když měli jet na víkend pryč k rodině byla jsem celá nesvá.Mezi mnou a partnerem úplně vymizely něžnosti.Pohlazení,pusa... spíš mi to připadá že jsme jak bratr a sestra.chtěla bych vrátit vztah s partnerem do doby kdy jsme neměli dům(a taky neřešili finance).
Danullli
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Danullli. Váš životní styl a režim se zcela od sebe oddělil, nic spolu nesdílíte, a vaše fixace na děti je důsledek. Potřebujete najít zase znovu sebe, jako partnery - nejste jen rodiče. Každý jste se vrhl do své role - on do muže, který má za úkol postavit dům, vy do role mateřské. A vy dva jste se sobě ztratili, což je velká škoda a musíte něco změnit. Než se narodily děti, než se začal stavět dům, byli jste tu vy dva. Vraťte se k tomu. Určitě by to nemělo být tak složité, jak to nyní vypadá. Potřebujete přetnout partnersky nefunkční model :-) Můžete být iniciátorkou vy :-) 
krize vztahu
Dobrý den, s přítelem jsme vyhlásili "pauzu". Byla to iniciativa z jeho strany, protože prý ke mně necítí to co dřív (jsme spolu čtyři roky). Už rok je v zahraničí a vidíme se na skype nebo o víkendech osobně. Krize přišla asi před dvěma měsíci a od té doby jsme k sobě jak dva cizinci. Přítel mi řekl, že přes týden napíše, ale už se ta pauza táhne 14dní a nic nenapsal.. V zahraničí má kamarádku, kterou já vidím jako hrozbu. Podle mě v ní hledá rozptýlení a bojím se, že zatímco my dva máme krizi a v podstatě se od sebe vzdalujeme, tak on v ní hledá to, co mu ve mě chybí. Ví, co si o ní myslim a že ji nemám ráda a bojím se, že i přesto, že říká, že chce tu krizi vyřešit a chce být se mnou (má se za chvíli ze zahraničí vrátit), tak si k sobě tu cestu znovu nenajdeme. Jsem už zoufalá, protože nemám žádné rozptýlení, učím se na zkoušky a tak jsem celý den zavřená doma a nikam ven nejdu. Ale miluju ho a neumim si představit, že bychom se rozešli (to samé říká on).
Nevím, jak to mám vyřešit. - otázka upravena poradcem
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Anno. Zkuste brát jeho návrh pauzy jako něco užitečného. Jako jeho hledání řešení určité vyčerpanosti vztahu. Každý z vás jste na tom nyní jinak, vy jste doma ve svém prostředí, kromě učení nemáte žádné rozptýlení, takže vám myšlenky k němu hodně utíkají - o to víc, že se cítíte být ohrožená. On má možnost mnoha jiných impulzů. Ale pokud k sobě patříte, po jeho návratu začnete něco jinak. Kamarádka je pro něj důležitá, ale nežárlete na ni, věřte sobě a vám dvěma :-)
krize vztahu
Dobrý den,
je mi 19 let, přítelovi také. Jsme spolu přes půl roku. Poslední dobou jsme procházeli takovým horším obdobím, kdy jsme se hádali kvůli blbostem... Tento víkend jsme ale byli celý spolu a bylo to nádherné. Několikrát mi řekl, že mě miluje. I jsem to z něj cítila, cítila jsem se opravdu milovaná. Ale na začátku týdne přišla hádka. Důvodem byla asi hlavně moje únava a stres (nabourala jsem auto). Pohádali jsme se. Já jsem se ale potom omlouvala, uznala jsem svojí chybu. Přítel byl však naštvaný dál a byl na mě i hodně hnusný. Ještě ten večer se mi ale ve zprávě omlouval, že ho to mrzí. Dnes jsme se viděli a on mi řekl, že chce rozchod. Že už na ty hádky nemá. No brečela jsem jako želva, hrozně ho miluji. Když odjížděl domů, řekli jsme si, že se uvidíme za 14 dní, přičemž během těch 2 týdnů si nebudeme vůbec psát, ani volat, nic. A že pak uvidíme, co dál... Přítel ještě dodal, že si myslí že už se jeho názor nezmění, ale že třeba ano. Co mám dělat?Nechci o něj přijít :(
Michaela
PhDr. Jitka Douchová
Milá Michaelo, na vašem místě bych zatím vůbec nerezignovala. Ale vyčkala těch 14 dní, které přítel navrhoval. Předpokládám, že se mu po vás začne brzy stýskat, a bude se dívat na váš vztah jinýma očima. Možná vaše vzájemné hádky narušují jeho představy o ideálu v rámci lásky. Ale hádky do vztahu patří, jen je důležité, nezatrpknout, a umět je konstruktivně zpracovat.Vydržte čekat, v žádném případě se mu neozývejte, nechte to na něm :-)
krize vztahu
Dobrý den, s manželem řešíme manželskou krizi, tedy spíše já mám zájem o udržení manželství. Manžel mi sdělil, že poslední rok ( jsme spolu 17 let, 2 děti) je se mnou jenom kvůli dětem, že mě již nemiluje, neprojevuje ke mě žádné city ( pusa, pohlazení), ale sex máme. Má mě prý ráda a stále mu na mě záleží. Manžel již navštívil psychologa, který sdělil, že mám moc naděje nedává, z manžela cítí že na 60 % to nepůjde zachránit. Já mám snahu o udržení manželství, navrhuji párovou terapii, kterou manžel odmítá.
Myslíte, že by pohohla pauza, nebo již není šance.
Manžel o pocitech moc nemluví, ale já cítím, že stále neví jak dál a ani sám nenavrhne řešení.

Nůžete mi porasit jak dál?
Karolína
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Karolíno. Tušíte, s jakým zadáním manžel psychologa navštívil? Co s ním potřeboval probrat? Dostala jste od manžela zprostředkovaně vzkaz od psychologa, že vám dvěma šance moc nedává. Ale ten psycholog mluvil jen s manželem, i on měl od něj zprostředkované informace o vás. Na druhou stranu zaznělo, že na 60 % to nepůjde zachránit. Ale kde je těch zbývajících 40 % ? Jestliže je manžel ve fázi, kdy odmítá párovou terapii, nemá smysl jej do toho nutit, bez motivace je to kontraproduktivní. Pauza mi připadá jako první dobrá varianta. Žádné zásadní rozhodování, ale zkouška, jak to vypadá mezi vámi, pokud spolu nežijete. Měla by trvat 4 - 6 měsíců, bez vzájemných kontaktů, ale s pravidly ohledně dětí, peněz, verze toho, co řeknete rodinám , dětem, přátelům.
krize vztahu
Dobrý den
S manželkou by jsme v červnu byli 20 let máme děti 19 a 15 let.Od léta loňského roku začal náš vztah upadat od října spolu nežijeme intimně ale vše bylo bez hádek až do ledna letošního roku.Manželka se začala intenzivně věnovat kamarádkám na mé dotazy co se děje odpovídala že neví a že nechce nic řešit a že by se na nějakou dobu odstěhovala s čímž jsem nesouhlasil mám zato že problém se má řešit.Pak jsme se dohodli na návštěvě manželské poradny kde nám již při první návštěvě navrhli odluku. Od vypoknutí hlavní krize za 3měsíce byla manželka pryč i s mladší dcerou.Syn prozatím zůstal se mnou do září si chce sehnat podnájem protože se nechce rohodovat s kým zůstane.Z reakcí manželky zpětně cítím že již nikdy se to nevrátí že neuvažuje o návratu majetek jsme si rozdělili žádná pravidla nedohodli.Myslíte že mám čekat až se vyjádří nebo podat žádort o rozvod sám. Přitom se mě hrozně stýská po manželce i po dceři nevím jak se rozhodnout jestli ještě počkat nebo to řešit
Luboš
PhDr. Jitka Douchová
Luboši. v čem by vám bylo užitečné podávat žádost o rozvod? V čem by vám to pomohlo? Potřebujete spolu komunikovat o budoucnosti, ale měli byste si domluvit termín, kdy to bude, abyste na to byli oba připraveni. Dejte si ještě čas, řekněme do začátku prázdnin. Vy byste měl  dále spolupracovat s psychologem v manželské poradně, který vás již zná, abyste získal podporu i případné strategické rady. Držte se!
krize vztahu
Dobrý den. Potřebuji radu, jak najít pevnou půdu pod nohama. Je mi 30, manželovi 31. Máme spolu dvě malé děti. Známe se 10 let, v manželství žijeme 8. Manžela by mi každý záviděl, všichni ho hodnotí jako světce. Pomáhá s dětmi, pomáhá s domácností, je šikovný. Přesto jsem zjistila, že mi v podstatných věcech od začátku lže. Během těch osmi let už jsem přišla na 3 závažné lži, naposledy na to, že nás bez mého vědomí celkem výrazně zadlužil (měli jsme společný účet a já po čase přestala sama kontrolovat stava jen jsem se ho ptala, má chyba). Vlastně mi nic nechybí, mám dvě zdravé děti, dům, psa, kočku, stíhám na RD i pracovat, ale jsem strašně nešťastná a nemůžu ho už ani vidět. V jeho přítomnosti se přestávám ovládat a jednám hystericky. Měla jsem ho ráda, ale nedokážu si představit, že bych mu mohla ještě někdy věřit nebo si ho vážit. Nedokážu si ale ani předtsavit, jak dětem beru tátu. Ale už se mi hrozně nechce se dál obětovat, byť pro vlastní děti. Nenávidím se. Co dělat? Díky,Elis.
alzbeta.kalinova@centrum.cz
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Elis. Chápu, že pokud základní pilíř důvěry mezi manželi, tj. společné finance, je výrazně podlomený, že je těžké to zvládnout s noblesou. Chápu váš hněv a nedůvěru - je to adekvátní k situaci. Ale můžete o tom mluvit, hledat řešení. Dopustil se velké zrady vůči vám, ale pokud si to vykomunikujete a na základě toho mu to budete moct odpustit, mohlo by se vše zase ubírat jiným, pozitivnějším směrem. Doporučuji vám spolupráci s partnerským psychologem - buď jen vy sama, nebo spolu. 
krize vztahu
Ja ted nemuzu najit smysl zivota a nemuzu si predstavit zit bez ni. Ona je nestastna kam nas vztah az dosel pritom nelituje byla to pry i pro ni krasna leta ale tohle vsechno melo prijit driv. Ted kdyz to dopisuji je otazka jestli se da tohle zlo jeste napravit asi k nicemu. Boli moc to ze cele ty leta jsem chtel ji a nikoho jineho. Ana byla stastna a vse bylo uzasne dokud nezaclo tema dite svatba a moje nerozhodnost v techto ohledech. Ted to chci a ona tomu uz neveri ze mne k tomu nechtela donutit. Tezko se to vsechno popisuje ted vidim jen to spatne na sobe ale chtel bych s ni opet zit a vse ji a nasemu stesti vynahradit. Ale jak s tim ted nalozit. Pise ze miluje ale nemuze. Myslite ze casem se da na neco takoveho jeste navazat? Ja vim o co jsem prisel a pritom jsem dlouho netusil co mam. Vzdy jsem ji daval na jevo lasku ale v zasadnich jem chyboval a ted kdyz se "uz nebojim" tech predsudku tak mne neni vereno. Da se takova vec od ni odpustit a uverit ze je to opravdove?? - otázka upravena poradcem
Pepa uz nevim kolik
PhDr. Jitka Douchová
Dá, Pepo. Potřeboval byste teď vše víc probírat s psychologem, abyste mohl vést přímý dialog a nacházel si další věci, zbavil se i toho obviňování, které vás ničí. Každý z vás měl jiné tempo v cílech. Ale cítím, že toto není definitivní konec. Moc vám oběma držím palce. Objednejte se do partnerské poradny co nejdříve, pomůže vám to.
krize vztahu
Videl jsem jak tomu prestava verit a jak se utapi v otazkach az do minuleho tydne kdy to pozadala ukoncit. Ted se karta uplne otocila. Ona uz nechce budouvat a poanovat,,! I kdyz to bude bolet a ma mne moc rada tak mne nechce ublizovat tim jak pro ni delam prvni posledni a ona to nedokaze uz ocenit. Radeji at to boli ted nez aby zila zivot s vycitkamy. Ja jsem uplne na dne protoze jsem tomu tak moc uveril ze jsem nas zachranil a ted nespim nejim nedokazu na ni zapomenou! Mam sny s detma jak vychovavame a navic zasnoubeni pro mne byl zivotni krok. Vim kde jsem chyboval presne je to vse co jsem tu popsal a i kdyz to vypada zle my si ve vsem rozumeli jen tri zakladni veci proste nefungovali komunikacne. Ja vedel ze to miminko mot budeme vzdyt proc bych se s ni stehoval a pripravoval nam hnizdecko ale proste jsem to tehdy chypal a videl jinak. Kdyz s ni ted mluvim vidim jak ji to moc boli a rikame ze jsme si neudelali nic jen nedali jasny cil. Prechodili jsme asi vztah pritom se mame radi
Pepa 8
PhDr. Jitka Douchová
Aha. Přecházím na poslední část vašeho vyprávění. Jen vím jediné, toto nemá ukončený vývoj vztahu.
krize vztahu
Proc to neslo takhle samo driv. Proc az kdyz zase hrozil rozchod! Proc jsem predtim nechtel a ted ano! Proc jsem nesel do uveru s ni! Ze si mysli ze mne k tomu donutila a to nikdy nechtela. Chtela aby to ten druhy chtel sam a ze se ted boji ze az zase nekdy bude neco velkeho chtit tak to bude zase s rozchodem. Porad se vracela k minulosti kterou jsem popsal a ve ktere jsem jako partner selhal :( vubec nechapu jak jsem to nevidel driv,,! A vic nenaslouchal. Rikal jsem ji at nechaminulost minulosti, ze jsem odboural ty svoje predsudky a ted vim ze chci ze sebe davat opravdu vse!! Ale at jsem delal cokoliv uz to slo ke dnu. Kdyz jsem byl v praci psala ze na nas mysli,ja odpovidal ze ja porad. Psala ze vi ze jsem ten pravej a ze je za mne moc rada ze jsem to nevzdal ale dokazal ji ze to myslim vazne,jennse s tim musi sama poprat. Psala miluju te a za hodinu ji mrzelo ze to napsala ze si tim neni jista! Zacala se tocit v kruho proc to vsechno neprislo samo
Pepa 7
PhDr. Jitka Douchová
Pepo, i vy dnes svou partnerku chápete. Ano, tu jistotu ale postrádala asi od samého začátku. Cítíte k sobě spoustu pozitivních věcí, je mezi vámi vzájemně fungující sexuální energie, máte společné zájmy, ale neměli jste z jejího pohledu společné ŽIVOTNÍ CÍLE. Jí běžel čas, vám ne. Takže je jasné, že teď nedokáže důvěřovat vašemu radikálnímu obratu. Vše se jí to nyní, když vybojovala klopotně to, po čem toužila dlouho, v hlavě přehodnocuje. To je jasné. Vybojovala to, , a teď teprve může vydechnout a zvažovat, jestli jste pro sebe opravdu ti praví. Chápu i, že nevěří trvalosti vaší změny. Bojí se jít do jistoty, která být jistotou nemusí. Ten čas pro sebe opravdu potřebuje, ale vy teď nesmíte přestat bojovat. Jdu číst dál...
krize vztahu
Vyresil jsem si svoje finance a zacal setrit na budoucnost nas, ditete a dorovnal veskere douhy. Venoval se ji anaslouchal zacal mit opet jiskru v oku a uz nebyl problem mluvit o diteti ani svatbe. Naplanovali jsme si cil kdy dodelame kuchyn a pojedem na dovolenou a zacneme pracovat na rodine. Bylo to najednou nadherne a ja mel radost z toho ze je stastna ze ji konecne dokazu ze to vse nebyl jen prelud ale ze jsem to vse chtel jen jsem to oddaloval. Bylo to tak uzasne a tak jsem mel silu ji davat vse ze jsem ji pozadal na koni o ruku. Dve veci kterych jsem se bal. Jizda na koni a svatba najednou nebyl pro mne problem pokud uvidim jeji radost. Prijala a ja si rekl ze uz nikdy neudelam zadnou chybu ktera by ji bolela a ze uz vim ze ona za to stoji. Po trech nedelich se u ni dostavilo nemluvno a zatrpkla. Sedavala bez zivota v pokoji a nebo ve vane. Na otazky co se deje odpovidala jen at jinnecham ze si to musi vsechno srovnat v hlave a at ji dam cas. Pak zacala serie otazek proc !!!!
Pepa 6
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
krize vztahu
Ja ji porad rikal ze chci s ni zit dal a ze ditko ted jeste ne,ale nerekl jsem ze jednou urcite s ni jo. Doslo na rozchod a ja se sesypal jak pisek. Najednou jsem videl vsechno to co jsem popsal na nekolika listech tady. My si rozumeli ve vsem,zaliby,humor,konicky,volny cas,postel. Hrozne jsme se meli radi ale vim ze ona vzdy vice. Az tehdy kdyz se to stalo uvedomil jsem si co pro mne ona cele ty leta znamenala. Misto toha abych ji ujistil ze s ni chci tohle vsechno tak jsem ji daval neuplne odpovedi. Zamyslel se nad svojim zivotem a jak jsem to vedl a po par kdy se hodne mluvilo jsem ji rekl ze se ji za to vse straslive omlouvam a ze pro mne je opravdu vsim a nikdy jsem na jinou nez je ona necekal!! Zasekl jsem se ve svojem zivote poprve tak ze jsem udelal zivotni kotrmelec a prehodnotil svuj postoj k zivotu a ke vztahu jaky jsem mel. Behem tri mesicu jsem zacal napravovat nas zivot tak ze neverila vlastnim ocim. Zil jsem jen pro ni a snazil se vynahradit vse.
Pepa 5
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
krize vztahu
Dopis byl veden s otazkou financi a nespolecneho bytu az po dotaz jestli s ni vubec nekdy rodinu chci ze nevi jestli to musi mit ale jednou by asi urcite chtela. Ja blbec nedozralej jsem ve svojich 39letech odpovedel na otazku financi, na ze uver jsem chtel resit az o neco pozdeji az zaplatim auto a rekl jsem ze dite zatim ne a svatba predci neni tak dulezita kdsz se mame radi, divej na lidi okolo jak se rozvadi a po dvou letech a ja ji mam porad rad a ze to spolu dame. Dnes bych na dopis odpovedel uplne jinak :( byla to totiz dalsi zasadni vec v nasem vztahu. Mel jsem se ve svem zivote zastavit a rict si a pote i ji kam v tom chci dale kracet, ze ona je zena mojeho zivota a ze jednou s ni tu rodinu urcite chci a pozadat ji o ruku. Po dopise prislo neco hrozneho a vztah jinak fungujici se vyhrotil kdy ona (a ja se ji ted nedivim) prisla na to ze tedy budeme dal pokracovat jen v tom co funguje a az bude chtit rodinu a deti najde si nekoho kdo to bude chtit s ni. ...
Pepa4
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
krize vztahu
Bala se ze to je duvod proc do toho neinvestuji a zacala mit obavy jestli je ta prava a hlavne jestli s ni tu bodoucnost chci. Vyhrotilo se to a ja prislibil ze zacnu pomahat i financne ale kdyz uz jsem mel nasetreno tak jsem penize pujcil rodicum ze jen do patku a nakonec z toho byl treti mesic a ja opet vypadal ze nechci :( do toho celi naznvztah byl puvodne o tom ze dalsi ditko zatim nechci a svatbu mit nemusim a ona na to pristupovala. Ale cim vic videla tu nejistotu ve mne tak zacala otazkama na toto tema a pokazde jsem to odkladal. Po dostaveni bytu jsem ale uz vedel ze bych mel vse posunout a tak zacal o pozadani uvazovat jenze k realizaci nedoslo diky narocnym ctyrem mesicum v praci a odlozilo se to az k situaci kdy se to vyhrotilo dopisem at reknu co dal od vztahu cekam ze tak to dal neunese. Ja az ted vidiv vsechny ty chyby co tu pisu a asi myslite ze jsem byl hrozny sobec ale jinak jsem ji delal stastnouna ohromne jsme si rozumeli jen tabu svatba dite bylo takove nedoresene
Pepa 3
PhDr. Jitka Douchová
Překvapuje mě tam spíš ta půjčka rodičům, Pepo, když jste byli tak nevyvážení finančně - ale teď nemá smysl se obviňovat, to vám v ničem nepomůže. Jdu číst dál.
krize vztahu
Protoze jsem v mojem puvodnim byte byl spokojen i kdyz se jednalo o podnajem ale budoval jsem ho pred tim dlouho tak jsem k nemu mel citovy vztah. Tim jsem nezdilel nadseni kdy si par hleda krasne hnizdecko a tak to vypadalo ze ona hledala a vzdy poslala co ja na to. Chodil jsem se s ni divat na byty a zacal to pozvolna prozivat s ni. Pak se nasel ten pravi a prislo na hypoteku. Ja byl tehdy jeste financne zatizen a tak jsem na jeji vyzvu jestli na to nedosahne jestli s ni do toho pujdu ze ona chce. Tady vznikl zarodek problemu protoze ja tehdy pod hambou toho co vse jeste musim platit rekl ze pokud na to nedosahne tak ano ale jinak ze to zatim necham na ni a budu na byte resit rekonstrukci a ostatni manualni prace ze ji v tom jasne nenecham. Po dostaveni se dodelavalo to na co z uveru nezbylo a tak financovala okolni veci a ja porad byl jen manualni misto abych s ni dale financoval. Ted uz vim ze ji to hrozne mrzelo ze asi chci vztah ve kterem kdyz bude nejhur jen zavru za sebou dvere
Pepa cast 2
PhDr. Jitka Douchová
Přecházím dál. Vaše partnerka se evidentně v mnoha ohledech cítila ve vztahu nejistá, cítila vás dva jako nevyrovnaný vztah. Nebyl jste pro ni zárukou toho, že jste na vše dva - v dobrém, i ve zlém. Ve vašem případě tam byly a jsou závazky k vaší dceři - citové, prostorové ( abyste bydlel blízko ní ), a hodně finanční. Chápu, jaký problém jste musel každý za sebe interně řešit, a že to ve vztahu dělalo problémy, které se s nepochopením prohlubovaly.
krize vztahu
Dobry den,jeste pred nedavnem bych takovou stranku ani nenavstivil ale pripravil jsem si ve vztahu propast do ktere jsem se ted dostal a nevim jak z ni ven. Nas vztah zacal kdyz koncil muj komplikovany odchod od zeny s moji dcerkou kde jsme se dohodli ze nez se pred malou nemit radi tak radeji fungovat kazdy zvlaste a venovat se jen male. To funguje dodnes a neni s tim problem zboznujeme ji. Ale muj odchod trval diky malinke dele a moje nova partnerka stale neverila ze nakonec odejdu a tesne pred odstehovanim jsme se rozesli. Bylo to bolave ale nedokazala vydrzet bolest kdy jsem se k nim vracel. Po dvou mesicich jsme nevydrzeli a opet se zacali vidat az se po roce vyskytl dalsi problem se stehovanim se k sobe kdy kazdy chtel nekam jinam, opet si myslela ze je to tim ze cekam na nejakou jinou a utnula to po probrecenych nocich. Po trech mesicich jsme se tedy opet dali do hromady a stastny jak blesky zili spolu skoro tri roky. Pak prisel nakup bytu a tady zacal muj zasadni problem....
Pepa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Pepo. Jsem zvědavá na vaše bohaté pokračování :-)
krize vztahu
Paní doktorko, jak se díváte na situaci, kdy manžel si po cca 2 měsících známosti s milenkou (manželství zatím trvá, on se dočasně odstěhoval do bydlení rodičů) s ní odjel na dovolenou, a to i s našimi letitými přáteli a i s našimi dětmi, ale beze mě, prostě mě "nahradila"? Děti se to dozvěděly dva dny před odletem (šlo o zahraničí, kam se hodně těšily), já byla pod informacemi, že jde o cestu tatínků a dětí (praktikují to už pátý rok po inspiraci známým filmem). Z psychického náporu se u nich objevil u jednoho opar, u druhého "náhlé" bolesti břicha. Jak to mám řešit? Sama jsem z toho na dně, s milenkou je to za poslední měsíc už druhá zahraniční cesta + 2 večírky (jeden zase za přítomnosti dětí - mně o něm neřekl, když jsem je sháněla, řekl, že jeli opékat ke známému buřty). O děti se starat nemusí ani on a ani ona, jsou jednak samostatné a jednak je jich tam skupinka a opatruje je jeden z tatínků, kterého to baví. Teda šokuje mě to, že tu milenku vůbec neskrývá, ale takhle veřejně a s dětmi ukazuje. děti to vnímají dost špatně - doma máma, s tátou na pokoji cizí paní, ony samy musí spát jinde. Vůbec nevím, jak se k tomu postavit. Pokoušela jsem se s ním mluvit (o tomhle mi ale vůbec neřekl), povídal něco o tom, že děti budou jezdit zvlášť za ním a zvlášť za mnou a že víc nemá co dodat, pak se schválně vyhýbal (jela jsem za ním 50 km a on mi věnoval 3 minuty s tím, že nemá čas - věděl, že přijedu), nebere telefony, když volám. Když něco potřebuju doma, nemá čas, sám se "rozhodl" pro výši "alimentů - neodpovídá to - a začal je posílat na účty dětem, sám jim je zřídil - nechápu jak, některé ještě nejsou dostatečně zletilé. Nicméně si z toho musí platit některé výdaje, které mají, když jsou s ním. prostě "platí" a co po něm ještě chci. - otázka upravena poradcem
Yva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Yvo. Jak víte, že manželův mimomanželský vztah trvá teprve 2 měsíce? Jestliže se rozhodl vše zoficializovat před přáteli, před dětmi, bydlí jinde, mluví o střídavé péči, stanovuje výši výživného na děti, předpokládám, že jde o vztah mnohem delší. Ale nejsem schopna vám konstruktivně odpovědět na tak velmi komplikovanou situaci. To by chtělo spolupráci s psychologem, právníkem a sociální pracovnicí. A psycholog by to měl být jak vztahový, tak dětský.
krize vztahu
Moje žena je skvělá a rozumíme se, miluji ji, ale bohužel je velmi vyčítavá, byla i předtím, ale teď se zdá, že vyčítá v takové míře, že je to pro mne neúnosné. Výčitky se netýkají zdaleka jen oné dvojnásobné nevěry. Týkají se téměř všeho a jde o třeba hodinové litanie, kdy je mi vyčítáno to či ono. Naposledy mě kritizovala za to, že špatně oblékám synka a že jsem se kdysi snažil o jeho otužování vlažnou vodou, přičemž plakal a byl jsem z jejího pohledu bezcitný otec. Ona tento způsob kritiky považuje za normální diskusi. Po tomto jsem jí napsal, že to za diskusi nepovažuji a že mi to připadá jako neetické a vulgární. Od té doby se mnou odmítá komunikovat, ačkoli se snažím diskutovat. Nevím si rady. Nevím, jak mám na výčitky, které jsou velmi časté, reagovat. Problém vidím v tom, že se neshodneme na tom, že to vůbec jsou výčitky, ona v tom vidí kritickou diskusi. Co dělat? Chtěl bych ji moc zpátky, protože si jinak moc rozumíme a měli jsme krásný vztah. Děkuji za odpověď.
Karel
PhDr. Jitka Douchová
Milý Karle. Myslím si, že vaše žena se vypořádává s nevěrou na vaší straně a díky tomu je mnohem více kritická, než by normálně byla. Je jí smutno, snaží se něco mezi vámi narovnat, myslí to dobře, snaží se, ale nemá to výsledný efekt. Důležité je, že se oba máte rádi a chcete se, jen nevíte, kudy na to. Proto bych vám "naordinovala" párovou partnerskou terapii, moc byste ji oba potřebovali. V pracovně psychologa si můžete vykomunikovávat věci v rámci jeho bezpečné monitorace toho, co děláte, co si to teď vlastně sdělujete. Psycholog může leccos tlumit, dělat vám tlumočníka, poskytovat doporučení, a někdy není nad domácí úkoly do dalšího sezení :-)
krize vztahu
Dobrý den. Je mi 42, jsem 10 let s manželkou, z toho 5 let ženatý. Máme 4roční dítě. Před rokem se moje žena dozvěděla o mém vztahu s jinou ženou, který trval více než rok. Již předtím se stalo, že jsem byl s toutéž ženou a manželka se to dozvěděla, napoprvé jsme to ustáli, napodruhé mě vyhodila z bytu. Ona předtím měla také jeden krátkodobější vztah s jiným mužem, před naší svatbou, což jsem odpustil. Od té doby se mi podařilo rozejít se milenkou, do které jsem byl zamilovaný, a už k ní nemám citové pouto. Během toho roku jsem se velmi usilovně snažil obnovit svůj vztah s manželkou. Pořád ji velmi miluji. Hodně jsem se věnoval synovi, chodil jí do bytu uklízet, nosil květiny a celkově jsem zapracoval na sobě. Dával jsem ji najevo své odhodlání zasloužit si znovu důvěru. Situace se postupně začala zlepšovat, ona byla zpočátku velmi záštiplná a útočná, což jsem chápal jako dočasnou věc. Bohužel, když už to vypadalo dosti nadějně, narazili jsme na problém výčitek. Pokračování dále
Karel
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Karle. Čeká na mne vaše pokračování. Zatím mohu konstatovat jen to,že váš paralelní vztah nebyl žádnou epizodou, ale vážným a hlubokým citovým vztahem, který se opakoval. To už je pak těžké, zvládnout něco takového s tím, že se mezi vámi "frčí" dál - a je to těžké jak pro vás, tak pro vaši ženu.Teď bojujete o svou ženu, ale až v boji o ni zvítězíte, pak co?...
krize vztahu
Dobrý den, s přítelem máme roční dítě. Bydlíme u jeho rodičů. A schanime si bydlení. Vždy byl velmi pozorný. Je to milující člověk, udělá skoro vše, co mi vidí na očích. Ale poslední dobou se ke mě chová od měřeně skoro semnou nekomunikuje, když se spolu bavíme, tak často po mě vyjede. Není sprostý. Začíná mi vyčítat skoro každou věc. Že utrácím. I když si nic nekupuju. Není už den, kdyby mi něco nevycetl.Jinak mě pohladí, da pusu. Ale už spolu skoro nesmíme. Když se ho zeptám. Jestli ho něco trápí, nebo že máme krizi. Tak mi odpovi. Že ho nic netrápí a krizi určitě nemáme. Tak nevim či dělám špatně, že se ke mě tak špatně chová.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Lenko. Na základě vašeho vyprávění neodhadnu důvod změny v jeho chování - z milujícího člověka, pozorného, v toho, kdo vám vše vyčítá. Ve vašem vztahu láska nevymizela, ale změnil se životní styl díky tomu, že jste tři, sháníte samostatné bydlení, ale máte omezené ekonomické prostředky. Potřebovali byste si vrátit společnou intimní blízkost, čímž nemám na mysli jen sexuální život. Ale i něžnosti a erotično, zajímat se jeden o druhého, a nemluvit více o provozních záležitostech...
krize vztahu
Dobrý den,

před rokem jsme se rozvedli - už to nešlo dál, manžel s námi stejně nebydlel, měl milenku, nedával mi peníze, rodinu a děti jsem financovala sama. Momentálně se snažíme vypořádat majetek, což je velký problém, protože jeho představy jsou i podle právníků nereálné, bohužel ten jeho je mladý a podporuje ho v jeho představě. Milenka ho stejně opustila, myslela jsem si, že se hlavně jeho emoce zklidní a zase budeme vycházet, jenže on se urazil, že jsem podala rozvod a zase hledá vinu všeho u mě. To by mi ani tak nevadilo, zvykla jsem si a neberu to už vážně, jenže on úplně s námi - mnou i dětmi - přestal mluvit, vyhýbá se, i když bydlí v nerozděleném, vyměnil zámky, neodpovídá na maily, sms , prostě nic - se všemi ostatními okolo vychází dle jejich sdělení skvěle, spíš ti lidi se nám začali stranit. Já toto jeho bojkotování strašně špatně snáším, urážel se i za manželství, ale pak ho to přešlo a zase jsme fungovali dál, jenomže tentokrát je to strašné. O naschválech dalších nemluvě. Lidi mi říkají, tak ho nech být, jenomže ono to tak úplně kvůli dětem, nevypořádanému majetku a dalším věcem úplně nejde. Někdy mám pocit, že buším hlavou do skály. Prosím, poradila byste mi, teda pokud vůbec nějaké řešení tohoto stavu existuje? Jak se s tím i psychicky srovnat? Vždyť to byl nejbližší člověk, s kterým jsme tu žili. Bydlíme totiž daleko od našich rodin.
Dana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Dano. Omlouvám se, ale žádné rozřešení na dálku vám nedám, neznám podrobnosti. Jste rozvedeni a manžel si může - co se týče jeho partnerských vztahů, může dělat, co chce. Majetkoprávní rozdělení a styk s dětmi  - to je věc právníků, vhodný by byl mediátor - co se kontaktů s dětmi týče. Bušit hlavou do skály vám není k ničemu. Rozvod je sice zdánlivě prohra, někdy je to ale výhra. Můžete se poté, co vše psychicky zvládnete, vydat dál novou životní cestou. Podle mne potřebujete kromě právnické porady i individuální psychoterapii, kterou vám takto na dálku neposkytnu.
krize vztahu
Dobrý den, mám pocit, že jsme se po mnoha letech společného manželství začali odcizovat. Manžel je plně orientován jen na podnikání, v kterém našel realizaci a úspěch (a taky mu to trochu stouplo do hlavy, začal opovrhovat běžnou prací, někdy mám dojem, že to, co dělají ostatní, pro něj nic neznamená, bere to jako samozřejmost, svoje aktivity však považuje za výlučné), já mám taky svoji práci, která mne baví a na kterou manžel asi trochu žárlí. Do toho se přidaly problémy s dospívajícími dětmi. Zkoušela jsem s manželem mluvit, ale cokoliv bere jako omezování a je zle. Zkoušela jsem ho vzít k psychologovi, byl jednou (psycholog řekl, že by to bylo třeba abychom chodili, ale že si myslí, že ho tam už nedostanu). manželovi se snažím vysvětlit, že nám vázne komunikace a že by bylo fajn některé věci probrat s nezávislým odborníkem - třeba mediátorem, ale on opravdu odmítá a říká, že nechce naše problémy řešit před někým cizím. jenže když mluvíme spolu (on dokonce chce, abychom o tom diskutovali jen u něj v kanceláři a rozhovor někde mimo taky odmítá), tak na mne útočí, vinu za skoro všechno mám jen já,. někdy kapituluju, někdy se nepohodneme, někdy se to snažím zneutralizovat anebo mu ukážu, že i on ty věci dělá, , jenže on to asi vezme jako útok na ně a zase mi vyčte, že jsem se to naučila otočit proti němu. prostě dohodnout se s ním v poslední době je hrozně těžké, nebo dokonce nemožné. Začal žít skoro jakoby sám - zaměřený jen na práci a svoje aktivity, ostatní vymlčuje nebo bojkotuje (třeba chtěla jsem, abychom s přáteli jeli na poznávací dovolenou - tři měsíce jsem s ním o tom mluvila, dávala termíny, aby se vyjádřil - měl jen výmluvy, proč to nejde, avšak jasné ano či ne neřekl.. Cítím, že se vzdalujeme, nem,luvě o tom, že úplně přestal pomáhat v domácnosti a já to všechno nezvládám (nechal na mně i mužské práce), jenže nevím, jak s tím naložit dál. je to jako kdybych bušila do skály. Ano, jsou i chvilky, kdy je jako by vstřícný, pak s něčím pomůže, ale to je jen ojedinělé a zase to sklouzne do toho jeho. A ještě třeba jedena věc - vařím, protože mi dává jen omezené množství peněz a stravovat se po restauracích celá rodina bych neutáhla (on to platit nechce), jenže mi vyčítá, proč prý tolik vařím (obědy, často i večeře), když je pak nepořádek. Vařím, protože nemám tolik peněz v rozpočtu. prostě začarovaný kruh, z kterého nevím, jak ven. Tak se Vám omlouvám za román.
Renata
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Renato. Za román se neomlouvejte, jen nevím, jak vám v objektivně problematickém rodinném a partnerském systému poradit. Měla byste se umět asertivně vymezit a měli byste si dohodnout jasná pravidla financování. Leckomu úspěšné podnikání stoupne do hlavy natolik, že se stává sebestředným. Ale pak potřebuje pomyslně sesadit z trůnu, na němž si myslí, že sedí. I kdyby vydělané peníze z úspěšného podnikání vkládal do rodinného rozpočtu, není vše v životě jen o penězích a úspěchu. Potřebujete se umět domluvit, takže se před ním nemůžete hrbit. Mediátora byste potřebovali, ale museli byste oba chtít a mít jasně stanovenou zakázku na finální výstup. Vy byste potřebovala psychologa sama pro sebe, partnerského, který by vás mohl navigovat, jak strategicky komunikovat s manželem tak, abyste mohli spolu mohli fungovat normálně. Zkuste to, a nebojte se, povede vás dál k dalším krokům. Pozitivní je, že manžel na něco u vás žárlí. Nejste mu tedy úplně "volná". Možná se na vás dotahoval dlouho, aby dosáhl svých úspěchů a cítil se rovnocenný? Pokud jej máte stále ráda, rozhodně nerezignujte :-)
krize vztahu
Dobrý den,
Po 3 letech se se mnou chce rozejít má přítelkyně. Velmi ji miluji, ona tvrdi, že kdyby řekla, že mě nemiluje, že by lhala. Problémy nastali když jsem přišel o práci a veškeré věci leželi na ni. Našla si druhou práci a já jsem se snažil pomáhat doma. Ted po 6 měsících už práci mám, ale ona rika, že už nemůže dál. A během těch 3 let jsem bohužel nebyl schopný kompromisů. Vím, že to byla chyba a udělal bych ted jakýkoli, aby jsme zůstali spolu. Měli jsme tech 2,5 roku opravdu nádherný vztah. Nechci o ni přijít, protoze vím, že bych s ni chtěl ztravit celý život. Co mám dělat?
Vašek
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vašku. "Zákonitosti partnerského vztahu" bývají někdy docela zřejmé a neúprosné. Teď jste si vědomý mnoha chyb, které prožívala každý den po nějakou dobu vaše přítelkyně. To, že se s vámi hodlá rozejít, je výsledek dlouhého přemýšlení a její nespokojenosti ve vztahu. Má vás stále ráda, racionálně ví, že není šance na další vývoj, takže chce vztah ukončit. Vaše šance je v tom, že vztah radikálně neukončila, ale mluví o tom, že jej ukončit chce.  Nejspíš nebude příliš věřit v možnost nějaké změny na vaší straně. Ale je na vás, jestli ji znovu získáte - jste na nějakém začátku a vy byste měl být dobyvatel , který nebude plýtvat jednoduchými sliby, ale nabídne to, co by mohlo mít stabilní hodnotu. Na to potřebujete čas - oba. Zdá se mi být nejlepší volba pauzy - ve vašem případě 3 letého vztahu aspoň 2 měsíce,
krize vztahu
Dobrý den,

s manželem jsme měli nějakou krizi - to tu nechci řešit, spíš on - najendnu všechno bylo po letech špatně, nic jsme neudělali dobře, sice se odstěhoval )natajno pořízené bydlení), ale stejně jsme se stýkali, jezdil na obědy, spali jsme spolu, občas jsem mu vyprala (jinak si pral sám). Jenže si našel milenku. Dvakrát jsem s ním mluvila, co dál - rozhodl se nevracet. Nicméně jsem dveře nezavřela a řekla mu to.On řekl, že se taky nechce rozvádět, ale nevím, jestli to není jen kvůli dělení majetku. Jenže další setkání a rozhovory on odmítá - buď nemá čas anebo tvrdí, že jsme se na ničem nedomluvili. Jedno z dětí mělo narozeniny. Volala jsem mu, že to budeme slavit a že chci, abychom to slavili jako rodina (nejsme rozvedení). Odmítl s tím, že to s dcerou oslaví sám, nakonec ji nevzal ani na oběd, dárek předal až za dva měsíce. Totéž se opakovalo asi za tři měsíce se synem - nechtěl společně slavit, ale tentokrát udělal u sebe nějaké chlebíčky a pozval na oslavu jen syna. Jako chápu, že je asi zamilovaný, ale je to důvod se takhle chovat? Přestal brát telefony, na sms neodpovídá, opravy v domácnosti musím zvládat sama, protože buď nepřijde anebo má čas až za čtyři dny, což při havárii vodovodního kohoutku je docela dost.Nebombarduju ho, nepronásleduju ho, frekvence volání je tak 1x14 dní. Co byste mi poradila?
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Evo. Ona to asi nebyla s manželem jen tak nějaká krize. Spíš jste ji společně nezaznamenali včas a přerostla v něco víc. Manžel se rozvádět nechce, ale společně rodinně žít také nechce. Potřebuje najít svůj nový modus vivendi, a také někoho potkal. Odstěhoval se potají, ale dál jste spolu chodili na obědy a intimně jste se stýkali - do té doby, než někoho blízkého potkal. Jestliže je manžel nyní rozhodnutý, nevracet se, nemá smysl, se aktuálně jakkoliv angažovat a apelovat na jeho kontakty s dětmi. Z vašeho vyprávění mám pocit, že děti jsou velké a on si to s nimi vyřeší. Z partnerské krize utekl jako malý kluk, nyní hledá, kudy dál. Měli byste si nastavit pauzu s pravidly - deadline, peníze, řešení prací v domácnosti. Pravidla by měla být základem k tomu, abyste nebyli ani jeden frustrovaný... Více o pauze najdete na této poradně v dotazech, zařazených do kategorie "pauza ve vztahu"
krize vztahu
Dobrý den, je mi 20 a mám problémy se svým přítelem, jsme spolu půl roku. Na začátku vztahu všechno krásné dokonalé jako z pohádky a postupem času to začalo upadat. Neměli jsme společné zájmy, hádali se, začal být úplně jiný, nedával nic najevo, vše mu bylo jedno.Mojí největší chybou bylo že jsem pořád chtěla at se změní. postupem nastalo to, že jsme se rozcházeli skoro každý týden a dávali se zase dohromady. Tahle to trvá už toho půl roku... Je mi z toho smutno, protože mi řekl, že už mě ani dlouhou dobu nemiluje, ale má mě rád. Jenomže to si myslím, že ke správnému vztahu nestačí. Myslím si, že ve vztahu je důležité plnit potřeby toho druhého, plním je dost, ale on ne. Nechci ho už nutit aby to dělal, ale nevím co mám dělat.. Mám ho ráda, a též už poslední dobou jak se dozvídám jak mě nemiluje, ve mě ta láska začíná taky upadat. Nevím jak se z tomu postavit, nechci od něj odejít a ani on nechce odejít ode mě. Chce to zkusit, ale jak máme udělat to abychom se do sebe zase zamilovali?
Iv
PhDr. Jitka Douchová
Krásná otázka, Iv. Zrovna včera jsme řešili v rámci párové terapie s klientkou otázku, co má udělat, aby se manžel do ní opět zamiloval. Ale to musejí chtít oba - změnu, na níž budou spolu pracovat. Zatím se máte oba rádi, ale je to opravdu tak? Co vás při sobě drží? Jste na tom stejně skoro po celou dobu vztahu, který ale trvá teprve půl roku. Proč se vždy znovu a znovu dáváte dohromady? Rozumíte tomu, co vás dva k sobě táhne? Nemáte společné zájmy, stále se hádáte, takže i osobnostně jste asi rozdílní. Nevím, co vám poradit, potřebovala bych si s vámi povídat v dialogu, abych tomu porozuměla více. Proto vám doporučuji návštěvu u partnerského psychologa :-)
krize vztahu
Dobrý den, potřebovala bych poradit. Žiju s manželem už dlouho, máme tři skorodospělé děti. Manžel mi najednou začal vyčítat, že si dělám co chci. jenže to není pravda. 20 let pracuju ve stejném oboru, jen náplň se trochu mění - souvisí to s vývojem oboru. Kvůli práci jsem se musela dovzdělávat, pravda, znamenalo to hlavně pro mě odříkání - vpodstatě veškerý volný čas, který bych mohla věnovat sobě, rodina tím vůbec netrpěla, byla na prvním místě, jen mě častěji než před například televizí viděla u PC a knížek. A jinak funguju pořád stejně - ráno trochu doma poklidím, vypravím děti, jedu do práce, po cestě nakupuji, pak dohlédnu na děti, vařím večeři )denně teplá), uklízím,, pak někdy ještě chvilka pracovních povinností (administrativa např.) nebo jdeme s manželem večer ven, o víkendech zase jídlo, úklid, snažím se, abychom alespoň odpoledne jeli někam na výlet (manželovi se někdy nechce). takže já sama osobně vůbec nemám pocit, že bych si dělala, co chci, protože 95% času mi zabírá práce a rodina. On mému oboru moc nerozumí, o mojí práci jsem mu zpočátku říkala, pak ho to přestalo zajímat a neposlouchal - díval se třeba na Tv a přerušil mě slovy - ticho, teď se dívám - tak jsem přestala. A v práci se nějak vyvíjím, ono to ani v mém oboru jinak nejde. Závidí mi? nebo je v tom jeho nějaká životní nespokojenost? Sám se v podnikání realizuje, má prostor, vydobyl si ho, naučili jsme se to respektovat - možná až moc, protože zeptat se ho na to, kdy třeba přijede znamená v lepším případě slyšet nevím, my podnikatelé toho máme moc, v horším - o co ti jde, já musím... a křik. Tak se v tom tak nějak ztrácím. Děkuji.
Luci
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Luci. Máte 3 skoro dospělé děti a vypravujete je ráno do školy? Po práci dohlédnete na děti?... Nenakládáte si toho na sebe v rámci rodiny příliš, místo abyste fungovali spolu s manželem i jako partneři ve dvou? Nedovedu odhadnout, co stojí za nespokojeností a výčitkou manžela, ale podle vašeho vyprávění to vypadá, že jste umořená pracovními povinnostmi kolem rodiny. Radost a smysluplnost nacházíte ve své profesi, což je fajn, ale mělo by to být vyváženo. Ztratili jste společné partnerské sdílení, asi by bylo dobré, zkusit řešit opětovné nalezení vztahové vzájemnosti v rámci párové terapie - pokud by tam byla oboustranná motivace, určitě by to bylo efektivní. Myslím, že vy dva se již sobě ztrácíte ve výčitkách a neporozumění.
krize vztahu
Část 2
A potřebuje čas o tom přemýšlet, co bude dál. A potřebuje zjistit tu krutou realitu rozvodových tahanic a praní špinavého prádla...Já bych mu strašně ráda pomohla, ale jak to vidím tak to není v mých silách a je případ pro odbornou konzultaci s psychologem. Záleží mi na něm pořád a nechci jej ztratit. Děkuji
Gabriela
PhDr. Jitka Douchová
Myslím, že dialog s profesionálem přes partnerské vztahy vám opravdu pomůže. Jen nečekejte zázraky hned, bude to běh na delší trať :-)
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
odpovídala jste mi na můj příběh - 3části (Gabriela) a má to pokračování...Já jsem se k psychologovi objednala, cca za měsíc jdu na sezení a těším se na to. Manželovi jsem to také radila a nechala kontakt na lednici, je to na něm zda ten krok udělá. Už to vyvrcholilo a já navrhla rozvod, nešlo už dál čekat nebo bych se z toho zbláznila. Ulevilo se mi jak jsem to řekla, on přiznal, že jemu vůbec ne, asi čekal, že starosti zmizí a bude mu lépe. To bylo včera teď čekám s jakou přijde, jelikož se sbalil a odešel spát pryč...Při rozhovoru o rozvodu mi přiznal, že neví co v životě chce. Myslím, že ten rozvod, to je jen pokus jak se zbavit starostí a ulevit si. Prý vše hezké z našeho vztahu vyprchlo a má mě rád jako kamarádku...Podání žádosti o rozvod jsem nechala na něm, když je to z jeho strany a také ať navrhne majetkové vyrovnání. S tím, že rodičům a okolí to ještě nebudeme říkat, což nechápu tento postoj, proč to tajit. Nebo si tímto krokem není jist?? Část 1
Gabriela
PhDr. Jitka Douchová
Milá Gabrielo. V množství dotazů nestíhám hledat naši předchozí komunikaci, budu vycházet z toho, co píšete nyní.Manžel si přeci není jistý ničím, je ztracený a tápe. Tajení těchto kroků mi přijde jako dobré řešení. Vám se ulevilo na chvíli, ale co vy víte, jak se budete cítit za 2 - 3 měsíce? S informacemi pro širší rodinu je vždy času dost. Je zde i šance, že se k sobě vrátíte. Pak by to muselo být s porozuměním pro sebe navzájem, s prací na vašem vzájemném vztahu. Nerezignovala bych. Jdu na druhou část.
krize vztahu
Paní Douchová, manžel se bez varování odstěhoval a ještě ke všemu v takovou dost nevhodnou dobu. Že se něco děje, jsem pozorovala, zkoušela s ním mluvit, vzala ho na večeři, ale nebylo to nic platné, nic moc jsem se nedozvěděla. Těsně před jeho odchodem jsem měla pocit, že si snad mluví sám se sebou, protože mi vynadal za něco, co jsem vůbec neudělala. Podle některých náznaků ten jeho odchod byl snad něco jako trest, uražení se. Co mám dělat. Mám počkat, až se vrátí domů? Co když zase odejde? Nebo ho mám přemlouvat, aby se vrátil? Asi k nám domů chodí, když nikdo u nás není, protože mi vyčítá, že do jeho prázdné skříně jsem dala trička. Tak nevím, co vlastně chce. Je mu 52. Děkuju Vám.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie. Manžel nejspíš prochází osobní krizí a upozorňuje na vztahové problémy naznačeným demonstrativním způsobem. Neumí o tom komunikovat, je možná vztahovačný a na základě toho vám přisuzuje jiné motivy, než jaké jsou ty vaše, když spolu něco řešíte. Řešit to ale musíte. On je nyní v modu ublíženého, vy tomu nerozumíte, ale sami se nyní těžko domluvíte. Potřebovali byste profesionální pomoc zvenčí, někoho, kdo vám bude tlumočit vaše sdělení sobě navzájem a půjde s vámi více do hloubky. Já zpovzdálí jít do hloubky nemůžu, potřebovala bych společný rozhovor. Navrhněte to manželovi...
krize vztahu
Dobrý den,
jsme s manželkou 13 let a máme 3 děti. Manželka nedokáže mluvit o svých citech. Manželka chodí do práce, studuje VŠ a je pořád unavená. Její únava se na její chuti na sex negativně podepisuje. Před třičtvrtě rokem jsem ji přistihl při nevěře. Když jsem se ptal na důvody, řekla, že neví. Asi 2 měsíce poté to vypadalo OK, ale pak začala být skoro každý den v mé přítomnosti smutná, nemluvila se mnou, na otázky, co se děje odpověděla, že nic. Přitom se všemi ostatními se smála a povídala si. Přestala se mě i dotýkat a sex byl, aby splnila svoji povinnost. Tento stav trval půl roku a pak se mnou začala komunikovat. Intimita zůstala špatná. Když jsem se na to zeptal, rozplakala se a po týdnu mi napsala, že jí jsou moje doteky nepříjemný, že je jí nepříjemný dotýkat se mě, že nemá chuť na sex, že půl roku pouze předstírala zájem o sex, že neví, co se v našem vztahu pokazilo a jak to napravit, že mě má ráda atd. Na další otázky reaguje mlčením a pláčem. Jít k odborníkovi odmítla.
Jan
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jane. Vypadá to, že se manželka dlouhodobě trápí dotekovou averzí vůči vám a tlak na intimní život to ještě zhoršuje - zákonitě. Někde to muselo historicky vzniknout - zkuste si pustit nazpět film vašeho citového a intimního života. Nemůže být prvopočátkem celkový rozdíl v míře sexuálního apetitu? Pokud jste sex vyžadoval častěji, než potřebovala ona, mohlo být zaděláno na problém, který se pak dále prohluboval. Pokud jste se ptal na důvody, nedokázala odpovědět, nebylo to na racionální bázi, ale pocitové. Ale nemyslím si, že by mělo být vše ztracené, nic nevzdávejte. Procházíte krizí, která by se dala zvládnout, pokud si dáte čas. Zatím byste mohl spolupracovat s odborníkem na partnerské vztahy, abyste mohl být naveden na nějakou cestu, která v budoucnu pomůže. Zatím buďte přátelský, ale neapelujte na intimitu.
krize vztahu
Dobrý den, jsme oba stejně staří 26let, jsme spolu 7.5roku, pořídili jsme si vlastní bydlení, ale teď prožíváme první velkou krizi, partnerka mi navrhla rozchod s tím, že už ke mě necítí tu zamilovanost jako dříve a že, že jí vadí moje občasná výbušnost, a že jí přijde, že nežijeme spolu, ale vedle sebe. Já to nesu špatně, je pravda, že poslední dobou jsme asi upadli do stereotypu, ale nedokázal bych se z rozchodem jen tak vyrovnat. Ona mi tedy řekla, že to spolu ještě zkusíme, že potřebuje čas,potřebuje najít tu potřebnou "jiskru" ve vztahu, že se mám chovat normálně a nebýt vzňetlivý a čas ukáže. Ona potřebuje zjistit,jestli dokážeme náš vztah mít citově vyvážený a nebo jestli je se mnou už jen kvůli našim rodinám a vzpomínkám. Taky že se jí trochu líbí jeden muž (náš kamarád), ale nic z toho není. Je introvert radši to v sobě dusí, já zas extrovert snažím se mluvit o tom i s rodinou a ventilovat to. Nevím jak se mám teď chovat, nevím jak bojovat, nevím jak navrátit jiskru. - otázka upravena poradcem
Martin
PhDr. Jitka Douchová
Milý Martine. Je skvělé už to, že o tom přemýšlíte, že jste znejistěl, že jste si našel poradnu, na niž píšete. Už to samo o sobě je významný proces, který může váš stereotyp začít rozbíjet.Je dobré i to, že oba dva přítelkyně zalarmovala hlasitým sdělením o tom, že už to necítí tak, jak by si přála. To je od ní moudré a vůči vašemu vztahu zodpovědné. Jiskru musíte hledat vy oba dva. Ona vám dala jasný návod - chovat se normálně a nebýt vznětlivý. Vznětlivost je jasně pojmenovaná, ale chovat se normálně, to je velmi abstraktní pojem. Měl byste si pro sebe retrospektivně zanalyzovat, v čem jste již do stereotypu upadli, vrátit se ve vzpomínkách k tomu, co jste spolu dělali rádi. Dávejte jí pozornost, nová překvapení, ale zase to nepřepalte, aby toho nebylo příliš moc. Tím asi myslela tu normálnost. Ale musíte o svou slečnu bojovat. Kdybyste tápal, navštivte partnerského psychologa :-)
krize vztahu
Dobry den. S manzelom bude 3 roky co sa pozname, z toho dva sme manzelia a uz pol roka to nefunguje ako ma. Manzel so mnou odmieta sex, vraj ho to nebavi, uz ma nelubi, ale ma ma rad a nie som mu lahostajna. Presli sme velkym poctom rozhovorov, no dostali sme sa do stadia, ze som mu navrhla odlucenie. Mozno cas ukaze, ci mame byt stale spolu. Aj ked ja ho velmi lubim. Urobila som spravne....bojim sa, ze uz sa nevrati...
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenka. Vy ho milujete, on se nebránil velkým počtům společných rozhovorů. Znamená to, že váš vztah potenciál určitě má. Zkuste pauzu, ale nejdříve si přečtěte oba dva, co to obnáší. Na internetu najdete hodně odkazů. Držím vám oběma palce :-)
krize vztahu
Dobrý den,
jsem s přítelem 5 let (já 25 let, on 44 let) a náš vztah prochází krizí. Partner byl dlouhou dobu před našim vztahem sám, pro mě je toto první vztah. Partner má mnoho zálib, které mu zabírají téměř veškerý čas, nemá proto potřebu vymýšlet aktivity se mnou, mám proto pocit, že mu na mě nezbývá čas. Dále mě mrzí, když kamkoli přijdeme, všichni se stále ptají, kdy se budeme brát, mě potom mrzí, že se o tomto nikdy nezmínil. Poslední pro mě velký problém vidím v tom, že máme mnohem méně sexu, než tomu bývalo. Vše jsem se snažila s partnerem řešit, bohužel neúspěšně. Nikdy neuzná vlastní chybu a nějak vše otočí proti mě. Nemá potřebu se mnou problémy řešit, jelikož je neumím/e řešit bez emocí. Nedostatek sexu vysvětluje tím, že jsem stále nespokojená, což ho odpuzuje. Vždy jsme měli podle mého krásný vztah, ale toto mě hrozně sráží a přemýšlím o rozchodu. Partner je dle mého názoru hodně vztahovačný, naše snaha o komunikaci se pak vždy zvrhne v hádku. Nevím, jak problémy řešit. Děkuji.
Káťa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Káťo. Asi jste nyní ve vztahu již každý víc sám a nespokojený, výsledkem jsou emočně nabité hádky, které nikam nevedou, spíš naopak ubližují - každému z vás, i vašemu vztahu... Z vašeho popisu nemám pocit, že byste něco řešili konstruktivně. Jste vůči sobě konfrontační, vy jste na něm nejspíš více emočně závislá, než on na vás, a náboj vztahu jede po tobogánu dolů. Stačilo by ale, kdybyste se objednali na párovou terapii ke specializovanému psychologovi - obnáší to jako základ oboustrannou pozitivní motivaci k boji za vztah, za to, co jste spolu původně měli hezkého. 5 let je dlouhá doba, každý jste dozrál v jinou osobnost - to byste si měli uvědomit a respektovat :-) Držím palce.



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.