Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| bývalí partneři| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| nešťastná láska| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| zamilovanost| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| osamělost| sexualita| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| vztahové problénmy v širší rodině| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| stres| alkohol u jednoho z partnerů| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| vztahy na pracovišti| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| první láska| smrt blízkého člověka| generační soužití| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| výchova| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| kamarádi partnera...| sourozenecké vztahy| osudová láska| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

krize vztahu
Dobry den, jsme spolu s manzelem 11 let, mame temer ctyrletou dcerku. Mne je 32 a manzelovi 37 let.
Nas vztah byl vzdy kolisavy, a to z duvodu nasich odlisnych osobnosti a povah (asi). Ja si predstavuji, ze by manzel mel travit vice casu s nami, venovat se mne jako manzelce (jsem hodne citlivy clovek, ktery potrebuje citit lasku, bohuzl ji malokdy daval najevo a ja se citila dost citove prazdna.), dceri... Vse jsem mu rekla, on neni moc resici, komunikativni clovek a v nicem problem nevidi. Vetsinu casu venuje bud praci na zahrade nbeo do prace a na nas mu nejak nezbyva cast. Jakakoli rodina akce je pro nej problem a dava to dost najevo svoji naladou). V teto chvili vzdy tedy selzu ja, zacnu si psat a stykat se s jinymi muzi (ale bez fyzickeho kontaktu -sexu). Stalo se mi to uz 3x, nyni chce manzel rozvod. Ja vim, ze ho miluju a ze tohle moje selhani spociva predevsim v nepochopeni, nekominkaci a nereseni problemu, malo citu a pozornosti z jeho strany. Vim, ze chci zustat s nim, nechci vzit dceri tatu a ani ja o nej nechci prijit, verim. Manzel rika, ze vzdycky bude otcem nasi dceri, ale ja nechci rozbit rodinu a vzit ji fyzickou pritomnost otce, protoze mi rekl, ze mi dcerku nevezme a nebude se o ni soudit, at to nechame na domluve nas dvou...ale vim, ze dcerce to hodne ublizi, otazky typu. Proc uz nebydlime tam, kde jsem bydleli (my bysme byly ty, ktere bysme odesly, protoze ted zijeme v byte dvougeneracniho domku manzelovych rodicu), kde je tata....
Vubec nevim, co mam delat. prijde mi, ze nikdy problem neresil, pak mi jen zacal chodit do moji posty jen aby neco nasel..... a ono kdyz se vam manzel nevenoval, nemluvil s vama, nedaval najevo lasku, neobjal....vzdy nasel a ted chce rozvod... nikdy zadny kompromisy, co rekl, tak to bude a ted mam opravdu strach, protoze uz nekolikrat to porad opakuje a stoji si jen za svym....Vubec nevim jak dal:(
jen jeste dodam, nekolikrat jsem chtela i do poradny, on nechtel, ze nepotrebuje....Pritom staci tak malo a chci toho tak malo.... (aby se mnou mluvil, resil problemy a venoval se nam s dcerkou a mne samotne..... Sam pro sebe ma casu hodne, ten mu nechavam a nemam s tim problem. Konicky bohuzel stejne nemame...on vicemene bez zajmu a ja mam spoustu zajmu....ktere bych samozrejme chtela, aby obcas delal se mnou - cas od casu.....na dovoleny nejezdime, vylety mu prijdou hrozny opruz a i kdyz jede, dava mi to dost najevo ve sve nalade:( Vazne uz nevim, jak dal...ted momentalne bych chtela jeho odpustetni,a el on je pravdepodobne rozhodnuty
jitka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý  den, Jitko. Mluvíte o několika věcech najednou , o tom, že manžela milujete a nechcete o něj přijít z lásky k němu, pak o potřebě kompletní rodiny pro dceru na prvním místě. Manžel se cítí být zrazený a ponížený a nějak se rozhodl. Je mezi vámi hrozně moc nedorozumění a evidentně dlouhodobé problémy ve vzájemné komunikaci o svých očekáváních. Poradna by vám pomohla, tomu věřte, protože oba se nikam v klidu nedostanete. Víc vám toho neřeknu, protože bych potřebovala slyšet obě strany. Pokud manžel nebude chtít do poradny jít, zajděte si sama a vše proberte. Dialog s profesionálním partnerským psychologem považuji opravdu za velice užitečný.
krize vztahu
Jo a zapomela jsem dodat ze pritel byl vzdy velmi citlivy, kdyz jsem chtela komunikovat nase problemy tak z toho byly hadky kdy on plakal a vse az prehnane prozival, a ted absolutne bez emoci tak to nechapu. Je mozne ze se jakoby ze dne na den odosobni a uz nic neciti, a kdyz jo tak zacne vubec nekdy?
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Lenko, dejte si pauzu na 3 měsíce, kdy se vůbec nebudete vídat. Přítel je ze vztahu z nějakého důvodu unavený, možná i díky své citlivosti. Nic nevzdávejte, pokud na vám na vašem vztahu záleží. To víte, že toho hodně cítí, ale podvědomě se mu vytvořily obranné mechanismy, aby raději "jakoby" necítil nic, jeho psychika se tak chrání a brání před zraněním, ale cit k vám bude nyní procházet nějakým vývojem...
krize vztahu
Dobrý den, byli jsme s pritelem ve vztahu temer 3 a pul roku. Posledni dobou, hodne mesicu jsme meli sexualni problemi - on vubec nechtel sex, kdyz jo tak zridka. Myslim ze by mne nepodvedl, ma psychicky narocnou praci, tak mozna kvuli tomu. Byl ale velmi nekomunikativni a nerad mluvil o svejch problemech i kdyz ja jsem velmi uprimni. Kvuli tomu jsem uz byla casto moc emotivni az podrazdena nekdy i hnusna, a rozesla jsem se s nim. On se doprosoval ze mne moc miluje, davala jsem mu nadeje jelikoz jsem to chtela zachranit ale stale se neco vyskytlo co me odradilo. Po dvou tydnech jsem mu rekla ze to tedy muzme skusit ze ho miluji a on rek ze me taky miluje a bude bojovat za nas ale vypadal takovy bez citu. A na dalsi den ze uz ke mne nic neciti, stale opakoval jenom to zle a ze uz nic k nicemu neciti, ze absolutne stratil chut ke vsemu a ze potrebuje cas dat se dokopy. Jeste jsem mu psala 2 krat ale neozval se (ja vim hloupe). Myslite ze je mozny takovy zvrat v citech, co to muze byt?
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko, nejdříve přeskočím na vaše pokračování :-)
krize vztahu
Dobrý den,prosím o názor. Po 6 letém vztahu jsem očekávala určitý posun či závazek (svatba atd.). Partner mi však sdělil, že již chvíli pociťuje krizi, že má pocit, že necítí, že by v současné chvíli chtěl udělat tento krok a navrhoval oddělené bydlení. Na základě toho jsem se rozhodla, že bude lepší se úplně rozejít a on se odstěhoval. Po určité době jsme se opět začali stýkat, tvrdí že se mnou chce být a chovat se ke mě jako k princezně, ale zároveň chce mít volnost, možnost balit ženy atd... Byla jsem jeho první a jediná holka, chodili jsme spolu od 20 let, je slovenský katolík, introvert.. Mám pocit, že si chce něco dokázat, že je schopen získat i jinou ženu než dospěje k rozhodnutí se uvázat. Jak mám postupovat? Mám to ukončit a nebo čekat než si to v sobě vyjasní? žádné zásadní hádky ani problémy jsme ve vztahu neměli.Děkuji
Adéla
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Adélo, budu velmi stručná a věcná - myslím, že pokud byste chtěli rozvíjet váš vztah dál tak, aby byl pro oba smysluplný, abyste oba cítili, že se chcete se vším všudy, tak pauzu potřebujete. Dopřejte si ji oba. On cítí potřebu svobody a možnost potkávat i jiné ženy, vy máte v sobě potřebu vývoje ve smyslu hnízdění - společný domov, rodina, perspektiva vztahu na život. On na to není na rozdíl od vás připravený, vlastně tak trochu tápe. Scházíte mu vy, ale schází mu i svobodný volný život. Ten si musí užít, ale ne s vámi, takže si dejte čas, minimálně 6 měsíců, kdy nebudete v kontaktu, a pak uvidíte :-)...
krize vztahu
Dobrý den,
Jsme s manželkou už 8 let, děti nemáme a teprve se chystáme na vlastní byt. Teď bydlíme v bytě se švagrem a jeho přítelkyní. Už několik měsíců máme krizi. Manželka má mnohem větší zájem o sex než já a dost ji to chybí. Já se zase potřebuju realizovat sportem. Ona nesportuje a mě už sex moc nebaví. Skončilo to u ní milencem na jednu noc a u mě opileckou ostudou na srazu klubu. Teď si chce žena pronajmout sama byt do doby, než dořešíme koupi vlastního bytu. Doma prý nemá soukromí a potřebuje si odpočinout. J8 sám teď nevím, jestli v tom má smysl pokračovat. Vždy jsme byli spokojený a šťastný pár. Bohužel posledních pár měsíců se hlavně hádáme a neustále si něco vyčítáme. To jsme dělali I dřív z legrace, teď to začínáme myslet vážně. Myslíte, že máme pokračovat v koupi bytu a že je dočasná odluka dobrý nápad? Děkuji.
Radovan
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Radovane. Ano, odluka je ve vámi popsané situaci rozhodně nejlepší nápad. Odpočinete si od sebe, každý z vás si uvědomí více, co pro sebe znamenáte. Jste spolu 8 let, váš vztah neprošel takřka žádným vývojem kupředu. Krize je zákonitá. Bůhví, proč vy přestáváte mít chuť na milování s manželkou, ale myslím, že to vypovídá něco o té vzájemné krizi mezi vámi dvěma a máte psychický blok, i když to svádíte na nižší míru sexuálního apetitu v souvislosti se sportem. Prostě už je to sexuální nuda, vyhoření na vaší straně. Tu pauzu si dejte, pomůže vám :-)
krize vztahu
Dobrý den,
s manželem jsme měli (máme?) krizi. Téměř rok jsme se odcizili, nespali jsme spolu - já chci, ale muž mě odmítá. Důvodem byly hádky, výčitky, z mé strany výhružky rozvodem, protože si mě nevšímal on jako první. Moje slova ho zranila tak moc, že mi řekl, že už nevěří v obnovu vztahu a nic ke mně necítí. Chtěl rozvod, ale žádost zatím nepodal. Sám mi nedá pusu, neobejme mě, je chladný. Pak jsme si vše vyříkali a komunikujeme spolu téměř normálně, nehádáme se, dalo mi hodně práce ho přesvědčit, aby si rozvod rozmyslel. Sám přiznal, že taky udělal spoustu chyb, ale já mám pocit, že se snažím sama.......... .Teď jsme v jakési remisi, nespíme spolu (on nechce), nehádáme se, ani nevím, jestli nakonec ten rozvod nepodá. Jsme spolu málo, jezdí domů jen na víkendy, pracuje až v Brně, my jsme ve Středních Čechách. Já pořád věřím, že se to urovná, on asi ne... nevím. Je nám 41 let, máme dvě děti, které miluje. Jak se mám zachovat? Milenku nemá, dřív byl sex super. Děkuji.
Věrka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Věrko. Tak krizi asi máte pořád, jen se to navenek nějak jakoby učesalo, uhladilo. Ale každý z vás má v sobě jiné pocity, které nejsou synchronizovány. Neumíte o tom všem, co se mezi vámi děje, otevřeně a nekonfrontačně mluvit. Chtělo by to podle mne rozhodně spolupráci s partnerským psychologem, což je ale problém, pokud jste víkendové manželství. Nevím, co vám mohu poradit, každý z vás jste vlastně ve vztahu sám za sebe nejistý...
krize vztahu
Dobrý den ,jsme manželé 20 let, je to týden co jsem přišel na manželčinu nevěru řádu několik měsíců . Rozhodla se odejít , že chce žít sama . Zatím chce zůstat do konce roku , a pak si začne hledat podnájem .Zatím nechce nic řešit, ani to říct rodině atd . máme syna 18let. Nechce abychom si dělali zle ,i když říká že neví co bude ..Nechce žadný tělesný kontakt .Sice říká že mně má ráda , ted to prý nejde být spolu ,ale chce zůstat v kontaktu .. Nevím co mám dělat , vím že to chce čas . Mám počkat do konce roku , nebo říct at odejde hned . Moc ji miluji , nerad bych o ní přišel ale asi tuším že bude konec jak odejde .
Milan
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Milane. Teď je to nesmírně čerstvé a živé. Potřebujete se od sebe nejspíš na chvíli oddělit. Berte jako fakt to, že manželka nechce zatím nic říkat rodině, ale potřebuje si vše v sobě ujasnit, proto chce být sama, jak to dopadne, ukáže čas, a ten čas si dejte oba dva. Nevyhazujte ji, k čemu by to bylo dobré? Ona teď nic neví. Zkuste se domluvit na základních pravidlech společného soužití do té doby, než se odstěhuje - neboli, neměl byste být přítomen její komunikaci s přítelem, např. A pak budete řešit dál vše od r.17...
krize vztahu
Pokračování...
že to jsou ty změny, které chtěl na mě před koncem vztahu. Na vše jsem musela přijít sama... Rozchod chce však dál. Prý dlouho o tom uvažoval (cca 1 rok) a když se rozhodl tak to platí. Práce kolem domu pořád děláme společně - dokud neodejde. I tak mi řekl, že vše co budu potřebovat udělá i poté. Stačí prý říct. Chce, abychom zůstali kamarádi a nic si nevyčítali. Celou situaci jsme několikrát dlouho probírali. Je mi to líto. Ráda bych, aby se vrátil. Vím, že teď to neudělá-rozhodl se a má přítelkyni o 10 let mladší. Můžu něco udělat? jak se mám zachovat? Psychicky jsem na tom chvílemi špatně. Ráda bych, aby časem přišel na to, že to byla hloupost opustit vše co jsme spolu vybudovali a není toho málo... Ale nevím jak na to. děkuji za odpověď.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Aha. Teď asi toho moc udělat nemůžete, manžela popisujete jako člověka, který na svých rozhodnutích trvá. Ale nikde není psáno, že se k sobě v budoucnu nevrátíte. On si to jen musí v sobě vše porovnat sám. Jeho nový vztah je zatím na dálku, je otázkou, jak je perspektivní. Vy se teď měníte, on mluví o ireverzibilitě v citech k vám, ale nikdo si tím nemůžeme být tak jistý. Počkejte si, bude to chtít čas, Dejte si pro sebe nějaký timing, jak dlouho můžete na manželův návrat čekat, abyste nebyla zakletá čekanka třeba 2 - 3 roky. Bojujte teď o sebe.
krize vztahu
Dobrý den, před nedávnem jste mi odpovídala na mou otázku. Situace se postupně mění... Manžel mi oznámil, že si dlouho nerozumíme a máme na spoustu věcí jiný názor. Společný život už není možný - máme zůstat přáteli. Stále spolu bydlíme v jednom domě, každý v jiné místnosti, každý má svůj volný čas a koníčky. Na konci roku se odstěhuje pryč. Nechce se rozvádět. Chce prý zůstat sám, bez dalšího trvalého vztahu. Našel si však přítelkyni se kterou se někdy potkává. Každý žije v jiném městě, na jiné straně ČR. Já zůstala sama. Vím, že vnitřně strašně trpí-začal kouřit, je nervozní. Taky mi to řekl. Je mu líto toho co jsme spolu vybudovali-máme všechno společné i firmu, kde se potkáváme každý den. Přišla jsem na spoustu svých chyb, které jsem ve vztahu na konci udělala. Zůstali jsme sami-dcera studuje mimo domov. Byla jsem tak spokojená sama se sebou, že jsem si nevšimla, že nevnímám toho druhého a jeho potřeby. A prý taky jeho signály na změnu. Líbí se mu, že jsem se změnila...
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko. Bohužel, otázek mi přibývá v poradně každý den cca 10 - 15, já vám odepisuji nyní s odstupem, takže nevím, o čem jsme spolu mluvily předtím. Budu vycházet z vašeho nynějšího psaní a jeho pokračování, na něž se hned přesouvám :-)
krize vztahu
Dobrý den,
poraďte mi, jak se teď zachovat. Jsem v manželství 21 let, máme dvě děti ( 9, 12 let). Poslední dva roky jsem se plácala ve stresu - smrt rodičů, nezaměstnanost, dálkové studium, víkendové manželství - muž pracuje v jiném kraji, moje zdravotní problémy. Byla jsem frustrovaná a naštvaná a protože i manžel se mi tolik nevěnoval, tak jsem byla na něj zlá, protivná, všechny jeho aktivity jsem odmítala, vyčítala, nadávala. Vyhrožovala jsem rozvodem. On to otočil proti mě a chce rozvod. Mně došlo, co jsem způsobila, omluvila se mu za vše a své pohnutky mu vysvětlila. On na rozvodu trvá, je chladný, nevolá mi a řekl, že už mě nemiluje, že už mu došla trpělivost. Můj pláč a prosby nepomáhají. Mám ještě naději?
Valerie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Valerie, Nemám pocit, že by to manžel otočil proti vám. Prostě jste prožili oba 2 roky tak, jak je popisujete. Nedivím se, že vychladl citově a uvažuje o odchodu. Jedno vysvětlení z vaší strany nestačí. Je velká škoda, že jste si vše nevysvětlovali průběžně, když jste byla ve stresu z toho všeho, co sdělujete. Mohli jste na to být dva, i když se jedná o víkendové manželství. Teď je otázka, zda se manželovy city v čase opět zregenerují ve vztahu k vám. Dejte mu čas, což znamená i sobě dejte čas. Zatím bych ho nechala v klidu a na nic netlačila, to by byl druhý extrém, který vnímám jako kontraproduktivní. Určitě do všeho dění něco vnesou vánoce, ale času budete potřebovat víc. Zatím nic nerozebírejte s rodinou, ani s dětmi, protože nevíte, jak vše dopadne. Ale kromě kamarádek bych začala určitě spolupracovat s partnerským psychologem.
krize vztahu
Dobrý den, paní Jitko, moc si vážím vaší skvělé poradny, mám asi méně tradiční otázku. Jak se mám v rámci dlouhého vztahu (jsme spolu 14 let 4 rokyt manželství, öběma 33 let) vyrovnat s tím, že mi partner několikrát dost ublížil (lhaní do očí před svatbou, křivé obvinění bez důkazů z něčeho co jsem neudělala, osamělost v době vážné nemoci, neochota řešit tyto problémy) Mám pocit, že jsem v rámci vztahu ztratila svoji tvář a stala se někým jiným, cítím se pošpiněná a ublížená. Když mám v souvislosti s těmito událostmi někdy smutnou náladu, tak sklízím studené mlčení (mám pocit nepochopení) Partner se jistě v mnoha věcech zlpešil, ale já nějak nemohu zapomenout. Myslím, že mě to ovlivnilo i tom, že si nedokážu představit, že bych měla děti. Mám pocit zaseknutí a zamrznutí v dané situaci, nedokážu jít dál. Poradíte mi?
Barborka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Barborko, děkuji vám za uznání mé poradny :-) Nicméně, mám pocit, že je to vše ve vás tak moc hluboko, že vám zde na těchto stránkách nepomůžu. Nosíte v sobě dlouhodobě pocity zrady, ponížení, osamělosti ve vztahu, stále to ve vás roste. Možná jste i obětí psychického teroru, nevím,-To chce dialog, aby aby se pak mohly nalézt bojové prostředky za vaši záchranu, a tím i za záchranu manželského vztahu. Kdybyste chtěla, můžete se u mne objednat, informace naleznete na www.jitkadouchova,cz
krize vztahu
dobry den manzelka mi navrhla ze ideme od seba lebo som si pokazil cely vztah zacalo to klamanim s hrami najprv na pocitaci(nie platene hry)a potom hry v mobile pytala sa ma ci som sa hral ja som tvrdil ze nie skratka klamal som svoju zenu a teraz toho bolo na nu privela povedala mi ze momentalne je jej zomna zle a chce si usporiadat myslienky sama tak som odisiel byvat k rodicom aby sme si usporiadali obaja myslienky ja som navrhoval aj odbornu pomoc spolocnu terapiu no nesuhlasila tak sme od seba mame spolu dve deti nas vztah som si kazil postupom casu ale na druhej strane som robil vsetky domace prace ci zehlenie skratka nebol som vo vztahu ten co nosi gate mame sa radi skor sa milujeme ale ublizil som jej a chce pauzu chce zistit ci to ma este somnou zmysel nemam ju kontaktovat a nechcem ju kontaktovat zatial nech sa nam to ulezi v hlave milujem ju a nechcem ju stratit zalezi mi na tom a nemam problemy navstivit psychologa.Myslite zmam sancu na zachranu ked mi neveri a nedoveruje?
Juraj 33
PhDr. Jitka Douchová
Juraji, máte spolu šanci. Ale na manželku toho bylo opravdu moc naloženo, to asi chápete. De facto jste závislý na hrách v PC. Odbornou pomoc byste určitě v budoucnu potřebovali, ale nyní na to není vhodná doba. Ona si v sobě potřebuje srovnat, zda s vámi bude moct v budoucnu žít a na vaše lži a závislost je velmi alergická. Myslím, že svou dospělost byste měl dát najevo i tím, že nebudete bydlet u rodičů, ale najdete si vlastní dočasný podnájem...
krize vztahu
Dobrý deň. Mám 20 rokov, moj partner tak isto a sme spolu 2 roky a 10 mesiacov. Od začiatku to bola laska hoci sme sa casto hádali kvoli malickostiam ale stále sme vedeli ze jeden druheho milujeme a budeme spoluAvšak niečo sa vo mne zmenilo. Zo dna na den ma napadla otazka pri pohlade na neho ci ho ešte stale milujem a odrazu ma zaplavil strasny pocit viny a vycitiek ze preco vobec nad niecim takym rozmyslam. Myslela som si ze to proste prejde samo od seba. Boli aj dobré chvilky ale proste uz asi 3 mesiace mi to stale beha po rozume a zhorsuje sa to. Nie som si ista ci ho stale milujem, ked som s nim uz necitim take silne puto ako predtym, myslim na to ake by to bolo mať inych muzov ale zaroven ked si uvedomim preco to tak je tak zacnem plakat a neverim ze to nie je len sen, pretoze som vzdy verila ze on je ten pravy :( neviem co mam robit, ci je to len bezná kríza a vydrzat alebo tento vztah uz nema sancu. Samozrejme som mu o tom aj povedala ale on ma vraj stále miluje tak to neriesi.
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Anna. Jste spolu od vašich 17, to je hodně dlouhá doba, a jste asi pro sebe první velkou láskou. Vaše myšlenky mi přijdou adekvátní k věku a délce trvání vztahu. Nějak se vám to v srdci a hlavě přesmyklo, ale neměla byste se za to hlavně obviňovat. Jestliže v sobě nyní cítíte nejistotu a prožíváte krizi, zvolněte tempo vašeho chození spolu. Vídejte se třeba 1x za 2 týdny, abyste se na sebe zase mohli těšit :-) A pak uvidíte, co vám tato změna přinese...Jinak ještě jedna poznámka - nevzpomínejte na stavy zamilovanosti, zamilovanost je dočasný stav, teď již jste někde jinde :-)
krize vztahu
Dobrý den, prosím o Váš názor, partner se se mnou rozešel po 5 letém vztahu, společný byt. Do rozchodu jsem ho natlačila sama svým chováním (zdravotní problémy, finanční problémy, věčná nespokojenost) přítel se dlouho snažil odolávat mým výlevům ale pak už nevydržel a odešel, já se ihned odstěhovala. Moc ho miluji a lituji toho, nyní nevím jestli mu dát čas nebo jestli má cenu se alespoň omluvit za své chování, kterým jsem chtěla dosáhnout abychom na sebe měli jen více času a pracovali na našem vztahu. Děkuji.
Eliška
PhDr. Jitka Douchová
Milá Eliško, některé rozchody podporují intenzitu pocitu lásky. A některé rozchody jsou vlastně ne/rozchody, jen mají upozornit na existenci krize a nutnost změny ve vztahu. Přítel se dlouho snažil odolávat vašim výlevům, jak říkáte, takže možná má nyní krátkodobě povit úlevy. Ale vyřešené to nemáte v sobě ani jeden. Máte šanci na nový začátek, na ten si ale nejspíš budete muset chvíli počkat, než si to vše sedne. Omluvte se, vysvětlete to a dejte vám měsíc čas :-)
krize vztahu
.. na druhé straně milenka, se kterou si teď "oficiálně" užívá. Všechno se to seběhlo hrozně rychle.. teď je to asi 3 měsíce, co to spolu táhnou. Jsem až v šoku, jak rychle si ho dokázala omotat kolem prstu, že si kvůli ní nechá rozbít rodinu. Já sama ale moc nerozumím tomu, co z toho ona paní má. Chápu, že je sama a chce si uhnat chlapa. Ale manžel ji nijak finančně nezajistí, ten je rád, že momentálně má na svoje základní potřeby. z toho jak ho vyčerpávala péče o naše jedno dítě si nemyslím, že bude zvědavej na dvě cizí děcka. Navíc je od ní mladší a myslím, že i dost nevyzrálej (usuzuju podle toho, jak se teď chová). A na krku má manželku a dítě, i když bydlíme teď jinde... Nerozumím, čím jí tak imponuje. Asi to bude jen ta postel. Nebo si tím ona honí sebevědomí. Anebo je to celé o tom, že já jsem fakt tak příšerná a celé roky žiju ve lži a on se mnou vlastně nikdy nechtěl být? Už nevím, co mám dělat. Chtěla bych udržet manželství i rodinu. Děkuji moc za radu. - otázka upravena poradcem
Terka (poslední část :-)
PhDr. Jitka Douchová
Terko, bude to ta postel na prvním a dalších místech. Jinak - radu jsem dala v předchozí odpovědi, víc asi nedodám :-)
krize vztahu
.. teď je to tak, že v bytě zůstal sám, s ní se stýká stále (přiznal mi to). Z těch jejich smsek co jsem bohužel četla, jsem pochopila, že je do ní zamilovanej jak puberťák. Samozřejmě ho utáhla na sex, který mu chyběl , ale taky na volnočasové aktivity , které jsem s malým miminkem nemohla s ním sdílet. Ptala jsem se ho , jak to teda vidí dál. Řekl, že neví. Že si není jistý tím, co chce, ale že teď se mnou nemůže být. Pořád popírá, že by chtěl být s ní a prý to vůbec není o ní, ale že s ní si uvědomil, že v našem vztahu není spokojený (ty jejich zaláskované zprávy ale mluvily úplně jinak, je to o ní..). Já se ke všemu postavila tak, že mi na našem vztahu velmi záleží a jsem ochotná pracovat úplně na všem. A navíc máme malé dítě. okolí to nechápe, každý mi tvrdí, jak o nás vždy krásně mluvil a za naši rodinu by dýchal. A najednou bum bác vše je pryč. Mám pocit, že teď mu to tak vyhovuje. Žije si sám a na jedné straně manželka čekající co bude a na straně druhé milenka..
Terka (3.část)
PhDr. Jitka Douchová
Terko, okolí bývá často kritické a nechápající, odsuzující toho, kdo ubližuje. Ale jste to jen vy dva, kteří toho o sobě víte nejvíc. Myslím, že jste procházeli delší partnerskou krizí, postupně jste se odcizovali, plno věcí jste nestíhali zvládnout. Ale to neznamená, že je konec. Čas teď potřebujete rozhodně oba. Ta žena perspektivní není, z toho do budoucna nic nebude. Nenechte si do ničeho mluvit. Jste úžasná, když říkáte, že ač maminka miminka, jste vše zvládla s chladnou hlavou. Je vidět, že budete umět zvládat krizové životní situace. Mluvíte o nátlaku - ultimáta - buď rozvod, nebo... To ale vztah nikdy nespraví. Je dobré si dát vzájemně čas a zatím si stanovit jasná pravidla v rámci odděleného soužití - peníze, jeho styk se synem. Řešení vztahu bych nechala na nějakou dobu být, bude stačit po začátku r.17, teď hlavně ta pravidla, abyste na sebe nemuseli být ani jeden naštvaní. A samozřejmě jsou tu za 2 měsíce vánoce, takže to by pak mělo být vyřešeno, v jaké konstelaci je strávíte. A mezitím by měl on, i vy, navštěvovat psychologa. Jenže problém vidím v tom, že by to měla být identická psycholožka - on má své problémy, vy máte své problémy. Na individuální sezení byste měli chodit každý jinam a tuto paní doktorku si ponechat pro párovou terapii do budoucna - potřebuje být nestranná.
krize vztahu
... Rozumím proč k tomu došlo a hned jsme šli k jedné moc fajn paní psycholožce na párové sezení. Jenže od doby co to vyšlo najevo, to s manželem začalo být čím dál horší. Já se snažila, ale z jeho strany úplně opadal zájem. Pár dnů jsme byli i od sebe, jelikož chtěl prostor na přemýšlení. Sem tam mi od něj přišla taková pozitivní smska, pak zase úplně opačná. mezitím se stýkal stále s tou paní (je starší a má děti) a asi to začalo nabývat mezi nimi na intenzitě. Mně začal říkat, že neví, jestli se mnou chce být, začal mi vyčítat snad úplně všechno od počátku našeho vztahu. Jaká jsem, co jsem udělala nebo neudělala.. Pod nátlakem , že se rozvedu, se vrátil domů a slíbil , že to s ní ukončí a budeme pracovat na našem vztahu. Vydržel to pár dnů a zase to začlo s ní na novo (zapátrala jsem, i když je to špatné). To dusno a absolutní nezájem z jeho strany, nedalo se to vydržet. Sbalila jsem se a odstěhovala se i s malým k rodičům. Je to měsíc. V kontaktu jsme, malýho si sem tam půjčuje.
Terka (2.část)
PhDr. Jitka Douchová
A v kontaktu s tou skvělou psycholožkou už nejste? To by byla docela dost škoda. Ale jdu dál...
krize vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Prosím o radu, jak se pokusit zachránit své manželství. S manželem jsme se dali dohromady jako velmi mladí, jsme spolu sedm let a máme miminko. Vždycky nás okolí považovalo za perfektní pár a myslím si, že náš vztah byl krásný. Je ale pravda, že od doby, co opadla chemie nebyl náš sex. život tak častý, jak je obvyklé, ale nezdálo se to jako problém. Iniciátorem všech vážnějších kroků (společné bydlení, svatba, dítě) jsem byla já, ale manžel se vždycky zdál být šťastný, že jsme náš vztah po čase posunuli dále.. bohužel od mého těhotenství a teď pár měsíců po porodu to bylo dost vypjaté. Vím, že jsem byla asi vlivem hormonů dost úzkostná a nesnesitelná + sex žádný. A stalo se to, co vás asi hned napadne. Manžel si začal s kolegyní z práce. Prasklo to úplnou náhodou pár týdnů po tom, co to mezi nimi začalo. Prvotní reakce manžela byla taková, že to byl zkrat, že mě miluje a že se jedná jen o flirt. já zachovala naprosto chladnou hlavu, řekla jsem, že rozumím...
Terka (1.část)
PhDr. Jitka Douchová
Milá Terko, čeká na mne několik vašich pokračování, takže jdu nejprve na ně.
krize vztahu
Prý je náš vztah spíše zvyk a vše, co jsme do té doby dělali – vyznávání citů, fyzický kontakt, společné trávení času – nemá skutečný obsah. Začal vyhledávat různé akce, má problém s praktickými věcmi a se zajištěním chodu domácnosti atp. Nerozumím změně jeho chování, manžel na mě vždycky spíš visel, vlastně to bylo vzájemné. Jsme teď ve fázi, kdy se oba cítíme osaměle a neumíme najít řešení. Na jednu stranu se nechceme hned rozcházet, ale i když jsme o tom mluvili, tak takhle dál žijeme vedle sebe a ne spolu. Já si připadám zrazená a hodně jsem se uzavřela do sebe, manžela zajímá všechno, až na mě a dítě. Myslíte si, že má cenu snažit se na tom vztahu pracovat? A kde případně začít? Moc děkuji
Ruth 2.část
PhDr. Jitka Douchová
No teda! Samozřejmě, že má smysl na vašem vztahu pracovat. Přeci z toho nemůžete utéct. Nejde o ztrátu lásky, jde o krizi a ty jsou tady od toho, aby nás nakoply dál. Je dobře, že jste si vše pojmenovali včas. Napadá mne ale jako nejlepší řešení partnerská poradna, abyste o všem mohli mluvit před nezávislým profesionálem, to je velmi důležité. Než porodíte, máte na to oba časový prostor, tak neváhejte a já vám držím moc palce :-)
krize vztahu
Dobrý den, ráda bych znala váš názor na situaci, v níž se nacházím. Jsme mladý pár (28, 26 let; 9 let spolu, rok a půl manželé, 6 let spolu žijeme). Po cca dvou letech vztahu jsme se na pár měsíců rozešli, od té doby jsme nikdy neřešili krizi, případně jestli spolu zůstat nebo se rozejít). V současné době jsem těhotná, v pátém měsíci, a poslední tři měsíce prožíváme velkou krizi, s manželem jsme se paradoxně hodně odcizili. Miminko plánované bylo, jen přišlo rychleji, než jsme očekávali. Zpočátku to vypadalo, že je manžel jen trochu vyděšený z nové situace, měl taky obavy, že se náš vztah rozdělí na mě a dítě a jeho někde v závěsu, miminko pak pro něj bylo něco nekonkrétního, co si neuměl představit. Pak se přidalo něco o stereotypu ve vztahu (jsme mladí a málo „žijeme“, nudný intimní život) a teď mi řekl, že už mě vlastně nemiluje.
Ruth 1.část
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ruth.Prožíváte spolu krizi od 2.měsíce vašeho těhotenství, které jste sice měli v plánu, ale nepředpokládali jste, že se to tak brzy podaří. Předchozí rozchod na krátkou dobu podpořil vědomí, že spolu být chcete, ale v každém z vás se to pak vyvíjelo trochu jinak. Různé pochybnosti ve vztahu přeci prožívá každý, akorát si často řekne, to se zvládne a nechodí s tím ven, aby toho druhého neznepokojil. Prostě pochybnost je stav "já vlastně nevím, nejsem si úplně jistý". Tak, a teď zásadní změna ve vašem životě, z dvou lidí najednou trojúhelník - partnerský pár a dítě, nový člen rodiny. Pro psychicky  nepřipraveného manžela  zvláštní a nebezpečná situace, miminko si nedovede představit, nedovede si představit své rodičovství. Do toho všeho ještě vaše hormonální změny, "nudný intimní život". Zrekapitulovala jsem nahlas, co jsem přečetla a jdu na druhou část.
krize vztahu
Dobrý den.
Mám v sobě zmatek.
Muj vztah s partnerem nám hodně lidí závidí (máme stejné názory, mluvíme otevřeně, charakterove vlastnosti a návyky máme skoro podobné).. skoro jako stvoreni jeden pro druhého.
Jsme spolu 4 roky je nám 27 já a 31 on.
Děláme co nás baví, ať je to společně, nebo s rodinou, kamarády. Nemáme nudný a nezajímavý život.
S postupem věku se měníme.. mluvíme o tom, jakmile se objeví nějaká pochybnost. Víme jeden od druhého, co se nám líbí, co nemáme rádi, jak se v určitých situacích zachováme.. čteme jeden z druhého. Jsme sehrani.
Říkám si, že jsme štastní. Roky běží, žijeme spolu. Měníme se.
Já si za poslední rok uvedomuji nedostatky. A to mě moc trápí. Jsme hodně spolecensti, navštěvovali jsme se se známými, chodili jsme za kulturou, sami si doma otevřeli víno a jen si povídali, vařili spolu, dělali na domě... Máme každý své koníčky a vzajemne se nám líbí.
A teď poslední rok cítím, že je něco jinak.
Jsme stále akční, spontánní, nezávislí na sobě, takže pár dní odloučení a pak přivítání není potíž.. ale vznikají mezi námi malé dohady.
Začíná mi vadit, že každý víkend jsme někde u přátel, rodiny, známých. Často jsme na večírcích a párty. Když jsem unavená, jedu domů sama. Někdy dělám taxikáře já jemu. Přítel někdy jde beze mě, protože já chci zůstat doma. Každý si děláme co chceme, já chci být doma a ty chceš ven..
Soulad je pryč. A navíc uz si se mnou nepovida.
O domacnost se starám já, když si řeknu o pomoc udělá to. Ale sám od sebe ne. Což dříve se do všeho hrnul.
Kdyz se bavíme ve společnosti, tak se stydím, pokud se opije, dříve mi přišel vtipný. A v této opilé představě mě přestává přitahovat a sex mám někdy z povinnosti.
Mluvíme o tomto všem a přítel i já se nějakou dobu snažíme. Chceme, abychom společně byli štastní a stojí za to na tom pracovat.
Po pár dnech bych se zase na vše vykašlala.
Je to takové vadí-nevadí.
Poslední řešení neshod proběhla v novém světle, přítel se uzavřel. Řekl,že se bude zase snažit a pokud se vztah vrátí do kolejí, ve kterých budu nespokojena, mám mu to důrazem říci a bude si zase dávat pozor.
Já myslím na jeho přání k jeho spokojenosti a teď mi připadá, že jsem se ztratila a on chce, abych se zase za měsíc připomněla, že tu jsem.
Trvá to půl roku, toto pripominani se, vážně váhám, zůstat, odejít.
Když si na otázku, stojí mi za to, abych s tím člověkem žil, odpovím- já nevím? Co mohu udělat? Protože já vážně nevím, na jednu stranu chci s ním žít nadále a na druhou už ne. A za třetí je pro mě jedinečný, jak se k sobě hodime, ale nečeká mě někdo ještě lepší?
Linda Makamova
PhDr. Jitka Douchová
Lindo, to nikdy nevíme, jestli na nás čeká někdo lepší. Váš stávající 4letý vztah nejdříve popisujete jako idylicky vyvážený, prostě sen a vzácný dar, že jste se takto potkali. Ale - poslední půlrok najednou krize, která vznikla nejdříve nejspíš na jeho straně, možná již začal cítit trochu ponorku a chce si svůj čas užít někdy i bez vás. V tom by mohla být tolerance - vás již párty unavují, jeho ne. Vy potřebujete být někdy víc doma v soukromí, jeho baví být ve společnosti. Soulad je pryč, říkáte. Mně to přijde jako silné slovo, protože je to příliš kategorické, ale vy to teď tak cítíte, a chtěla byste, abyste zase měli stejné potřeby, jak jste to měli 3,5 roku svého vztahu. Jste zklamaná, takže nespokojená a váš pohled na něj je víc kritický, než býval dříve. Určitě se přítel opil ve společnosti i dříve, ale tenkrát vám trapný nepřipadal, teď ano. Co kdybyste si dali do vánoc pauzu a žili bez sebe, nestýkali se? Myslím, že to by mohlo vyčistit nějaké¨alergie, které tam vznikají :-) 
krize vztahu
Dobrý den, jsem s přítelkyní již 4 roky. Šli jsem do všeho po hlavě protože jsme za sebou měli dlouhé vztahy. Ze začátku vše bylo super, klapalo to i v sexu. Po porodu však sex šel stranou a od té doby již je to takové nucené a o ničem. Problém je v tom, že přítelkyně byla celou dobu na mateřské a nyní když nastoupila do práce sdělila mi, že už to není ono, zjistila, že se dá žít i jinak a potřebovala by více volnosti, aby si vyčistila hlavu. Náš rodiiný život je dá se říct dokonalý, když se hádáme, tak jen kvůli blbostem, koupili jsme si baráček a jezdíme na dovolené, ale asi nás zabíjí ten stereotyp ze kterého nyní přítelkyně vypadla a zjistila, že jde žít i jinak. Nechce náš vztah zazdít, protože sama říká, že by litovala, že přišla o super chlapa a super život, jen ji prostě asi teď chybí ta volnost. Myslíte, že to může být jen chvilkové pobláznění, když se konečně po mateřské dostala do společnosti? Nebo může být vztah nenávratně v ..... Děkuji za odpověď.
Daniel
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Danieli. Návrat od dítěte opět do práce, do fungování v rámci dospělého světa, to je vždy změna. Žena najednou přestává být na prvním místě matkou a hospodyní, partnerkou často až na třetím, ale začne se opět seberealizovat, opětovně najde svou původní roli, kterou měla před narozením dítěte. Je to poměrně přirozený vývoj, nějakou dobu bude trvat, než se vše usadí. Nebála bych se, že to půjde tam, kam naznačujete :-) Zjistila, že už není ono být jen doma s dítětem, být na vás závislá. Chytla nový dech, přejte jí to, a nemějte pocit ohrožení. Váš vztah se dostává do nové fáze, která může vašemu vztahu velmi svědčit prostě v tom, že se nějak realizujete a tím jste šťastnější. Důležité je, aby se po nějaké době opět zkvalitnil váš intimní život, ale z vaší strany nesmí být žádný tlak. Snažte se to zvládnout, nežárlit na to nové, a vymýšlejte spolu volnočasové aktivity, které vás samy o sobě posunou zase někam dál. Pak budete mít oba i chuť na milování :-)
krize vztahu
Dobrý den, s partnerkou jsme spolu cca 9 měsíců. Není to mnoho ale problém nastal asi před 2 měsíci. Do té doby náš intimní život měl šťávu ale to nějak zmizelo a partnerka na sex se mnou nemá chuť. Dalo by se říct že vztah zatím funguje jen prý nemá chuť na sex se mnou, pře problémem ale vše fungovalo. Když ale vidí či se baví s milým a hezkým chlapem v hlavě nějaké touhy má. Jde tedy jen o nechuť spát se mnou. Do teď jsme byly šťastní v mnoha věcech si perfektně rozumíme. Ale mě to ničí rád bych náš vztah za v času zachránil ale netuším co mám pro to udělat. Děkuji za radu
David
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Davide. Vrátila bych se do období před 2 měsíci, kdy z vašeho intimního života zmizela šťáva - zkuste si uvědomit, co to mohlo zapříčinit - ta jasná časová lokalizace, kterou si uvědomujete, říká, že tam musel vzniknout nějaký problém? Teď je možná absence partnerčiny touhy po milování s vámi téma, které prohlubuje nechuť k tomu, něco v sexu podnikat. Mělo by to přestat být téma každého dne, měli byste to nechat chvíli u ledu, ale neměli byste vynechat erotično aspoň v podobě pohlazení, líbání, objetí,...Jen ale nic přes sílu...
krize vztahu
Dobrý den, jsem s manželkou 12 let děti jsme chtěli poslední dva roky ale jediné otěhotnění bohužel skončilo potratem. Poslední rok jsem ji podezříval z nevěry. Chovala se divně a já jsem věděl, že něco nehraje. Ve finále mi vždy řekla, že nemám šílet, že s nikým nic nemá, že miluje jen mě a že kdyby někoho měla, tak že by se mnou nezůstávala. Před měsícem po jedné takové hádce mi řekla, že mám odejít. Odstěhoval jsem se. Přišla temnota v mém životě. Vůbec jsem se nemohl vzpamatovat. Jak to mohla udělat? Před pár dny mi napsala, že by se ke mě chtěla pomaličku vrátit ale že se nejdřív budeme jen občas scházet. Před týdnem mi napsala sms, že je špína, že už ji nebudu chtít, že to strašně podělala, že je těhotná ale ne se mnou. Ze všeho nakonec vyplynulo, že mě 2 roky podvádí s mým kamarádem a teď je v 9 týdnu (otěhotněla ještě před mým odchodem z domu). Jsem jak spráskaný pes. Vůbec nevím, jak dál. Zvažuji uplně všechna řešení. Jsem ve slepé uličce
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Petře, rozumím vám, i tomu, že zvažujete všechna řešení, je to pro vás šok, stres, neočekávaná situace, tápání, prázdnota, otazníky, možná i obviňování sebe sama, co jste udělal špatně. V podobné situaci je ale nejspíš i vaše žena, která přemýšlí nad tím, co bylo špatně. Potrat po vytouženém těhotenství ji musel psychicky hodně ztraumatizovat, hledala náruč a oporu někde jinde. Určitě jste potrat prožíval i vy, nevím, jestli jste v tom stresu uměli být spolu dohromady a dávat si oporu. Ale už to, že se chtěla k vám vracet, je znamení, že vás má pořád ráda, jen tápe v tom, kudy kam se svým životem. Nyní je to těžké, ale každá situace má s odstupem řešení, protože má svůj vývoj. Já vám ale takto na dálku přeci jen nemohu nic moc poradit, podle mne by bylo víc než užitečné, začít spolupracovat se specializovaným psychologem, udělejte to, vůbec neváhejte. Držím palce.
krize vztahu
Paní Douchová, podnikání mého partnera mu v posledních letech nějak přerostlo přes hlavu ve smyslu mám peníze, všechno můžu. Velmi negativně to ovlivňuje naše manželství, děti - on se navenek tváří jako skvělý člověk, ale uvnitř nás ponižuje, chová se k nám s despektem, omezuje, vpodstatě si začal dělat, co chce - i včetně přítomnosti doma. On může, my ne. Pořád nějak mám v hlavě ty dobré začátky, skončit to by mi bylo hodně hodně líto, a tak zatím váhám s nějakým razantnějším řešením. Řešení typu - máš půl roku na to, aby ses rozmyslel, nepřipadá v úvahu, protože během toho půl roku by odklonil veškerý majetek - to vím. I to moc k mému klidu nepřispívá. A přemýšlím - je toto chování jen dočasné? Co ho musí potkat, aby si řekl, rodina mi stojí za to, abych zmírnil? Anebo se to bude spíš zhoršovat? Bohužel má ve svém okolí obchodní partnery a kamarády, kteří nejsou zrovna příkladnými rodinnými typy - odtud možná inspirace. Jaké jsou vaše zkušenosti od klientů? Hranice mám - fyzické násilí a mimomanželský vztah, kdy nebude ochoten ho ukončit. Děkuji velmi za váš pohled.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie. V nejrůznějších modifikacích mi do poradny váš dotaz chodí již déle, než rok. Na vašem místě bych opravdu spíš investovala do opravdové terapie. Trápíte se, jste nešťastná, limitovaná mnoha faktory v možnostech něco změnit. Peníze znamenají pro někoho mocenskou pozici, její symbol. Jestli byl manžel dříve neúspěšný, je šťastný, že se mu podařilo to změnit a jede na nové vlně, což znamená i nové kontakty. Chápu vaši rozladu z toho, jak se vám změnil před očima, ale bez znalosti vašeho životního příběhu nemohu být pro vás nijak konkrétně užitečná. Nevím o vás nic, jen o tom, jak se teď trápíte. Možností pro změnu v životě má člověk vždy hodně, ale potřebuje k tomu najít správný okamžik. Až přijde, vy se nebudete cítit zneuznaná, ale silná, bude vám mnohem lépe.
krize vztahu
2.část- ale nejde to vždy, také jsem už léty těch negativních emocí unavená, nejhorší je, že si poslední půl rok, manžel začal ubližovat, třeba se bodá do ruky kružítkem, když pracuje na projektu, nebo si pořád strhává staré nezahojené rány, jsem z toho velmi nešťastná, ale už nevím jak s ním mám mluvit, protože všechno se vždy obrátí proti mě. K psychiatrovi jít nechce, před pár dny se sebral, a odjel k bratranci , týden o sobě nedal vědět, pak zavolal, že půjde na terapii, nevím jestli šel, dva dny byl s námi, ale pak zas odjel, nic ohledně jeho deprese nechtěl řešit, nevím co bude dál, mám ho shánět, nebo mu dát klid aby si to vyřešil sám, nejsem ráda, když jsme rodina, že se od nás takhle separoval, nevím jak se mám k němu chovat, když má deprese, co dělat aby to nebylo špatně :-(, prosím poraďte mi, jak tu krizi zvládnout...
Aneta
PhDr. Jitka Douchová
Aneto, to, co popisujete, mi přijde jako vážné, rozhodně ne řešitelné přes tuto poradnu. Viděla bych to na spolupráci na začátek s krizovým centrem. Sebepoškozování manžela a jeho deprese, to jsou vážné věci, ale samozřejmě řešitelné, jen se to musí vše podchytit včas. Jste 4členná rodina, dva malí synové, vy na to vše sama. Mohla bych vám toho tady napovídat hodně, ale nenahradí to ani v nejmenším přímý rozhovor s psychologem, který bude mít k dispozici vzájemnou interakci. Neváhejte a objednejte se u psychologa co nejdříve! :-)
krize vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Zdá se mi , že už jsem se silou v koncích. Žijeme s manželem 7 let, máme dva krásné chlapečky, ale poslední 3 roky, od doby přibližně co se narodil druhý synek se plácáme v hrozné manželské krizi. Manžel chodí velmi často unavený, podráždněný, naprosto hotový, bez energie, bez elánu. Dříve jsme měli krásný vztah a prožívali spolu všechno dohromady, říkal mi často jak mě má rád, a našeho Adama taky, ale to skončilo už dávno, od narození našeho druhého kluka Alexe mi čím dál častěji vyčítá, že už na něho nemám čas, že když mě potřebuje musím jít spát / ještě kojím a je to hodně únavné ), ale když se snažím a jsem s ním vzhůru když kluci usnou a chci si o všem promluvit, pomoct mu, říká že nic nechce, ať jdu radši si lehnout, že si to vyřeší, asi mě nechce zatěžovat, ale poslední dobou na mě nenechá nit suchou, jen přijde z práce, vše co udělám je špatně, když se strarám moc, je to špatně , když se přestanu , tak je to taky špatně, snažím se být v klidu , ale
Aneta
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Aneto, před svou odpovědí přejdu nejdříve na 2.část vašeho vyprávění...
krize vztahu
Dobry den,
Jsme spolu s přítelem 4,5 roku. Po 2 roky jsme jit společně žili ale bohužel to nefungovalo ve spojenim s jeho maminkou, bydleli jsme v jejim dome, mají dvougenerační dům. Pořád jen same hadky a žádné řešeni. Rozešel se se mnou ze pry by chtěl byt sam. Ani ne po týdnu se vrátil ze me miluje a udělál chybu. Vratili sme se k sobe. Bydlíme kazdy jinde ale vse bylo krásné. Spolecne plany o dětech a znovu společném bydleni. Pote dvoutýdenní dovolena v zahraničí. Porad jsme byli spolu. Po 4 měsících to opět přestalo fungovat, přítel lital všude mozne, kamaradi zacali byt znovu přednější nez ja. Začali jsme se znovu hádat. Jsem trochu vybusnejsi clovek takze obcas reknu i veci kterych pote lituji. Ale pritel Opět nechtěl nic resit a začal se mi stranit, uplne se ode me odrizl. Uz se to nedá psychicky vydržet opravdu moc ho miluji ale nevím si rady. Jak se máme dopracovat k tomu aby chtěl problémy resit ? Myslíte ze kvůli těmto problémům utíká za kamarády ? Předem děkuji za radu.
Klara
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Klaro. Máte problémů mezi sebou docela dost, a problémy v komunikaci, i když citově k sobě máte oba stále docela dost blízko - to je dobré znamení :-) Vy máte potřebu mít prioritní místo v jeho životě, on to tak - podle vašeho vyprávění - asi úplně nemá, priorit má víc. Váš vztah musí být dynamický až dost, a ijskří to v něm asi někdy spíš negativně, on si potřebuje odpočinout, ale do života vás chce. Jste výbušnější člověk - umíte se pak omlouvat za slova, která by neměla být vyřknuta? To je docela dost důležité. Jak se dopracovat k tomu, aby s vámi začal problémy řešit? Asi víc přemýšlet i nad sebou, nad tím, co pro to můžete udělat vy sama za sebe? :-)
krize vztahu
Dobry den, jsem cca 22 let vdana. Manzel v posledni dobe zacal vice odchazet na delsi sluzebni cesty, na koncerty. Pote co jsem se ptala, ze mi vice odchazi.... odpovidat vyhybave, ze to tak neni. Na me doteky "neodpovidal" - byl chladny. Kdyz jsem na nej uhodila - rekl, ze to dlouho promyslel a ze si uz dlouho nerozumime a ze na spoustu veci mame jiny nazor a ze chce odejit. Ze vse zustane stejne - jen budeme spolecne zit jako pratele. Ja se z toho psychicky zhroutila. Necekala jsem to- vidim kolem sebe spousty problematickych rodin - a zustavaji spolu. Nemyslim, ze ta nase byla horsi. Stale spolu bydlime a pracujeme, jen se bavime o "technickych" vecech. Navrhla jsem, ze zkusime navstivit nejakeho mediatora, abychom zkusili resit problem a pripadne pokracovat dale (treba jinak, podle potrebovat tohot druheho) - ale nechce. pry bychom si zacali jen vse vycitat a zranovat se - a to nechce. Nemyslim, ze vse bylo spatne. Udelala jsem nejake chyby, ale kvuli tomu preci nemusim odchazet. - otázka upravena poradcem
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lenko. Vztahovou krizí procházíte vy dva bez většího povšimnutí asi delší dobu. Manžel si ji začal uvědomovat dříve, a místo snahy o konstruktivní řešení, se snaží z toho částečně utéct - na řešení krize nemá momentálně psychickou a emoční kapacitu, takže teď nemá smysl jej k tomuto kroku nutit. On hledá nějakou vlastní "léčbu", tu spatřuje v oddálení se od sebe, ale rozvod nenavrhuje, navrhuje přátelství a partnersky formální vztah. Vy kolem sebe vidíte spoustu problematických rodin, ale vy dva jste jednotka sama za sebe - váš svazek, vaše rodina, je originál. Nesrovnávejte s jinými, to vám nijak nepomůže. Teď potřebujete na začátku pomoct hlavně vy, sama sobě, abyste to vše vstřebala, nebyla jste na vyhlášení částečného ukončení vztahu vůbec připravena. Proto vám velmi doporučuji zkusit nejdříve individuální terapii u partnersky specializovaného psychologa. Manžel se bojí výčitek z vaší strany, to znamená, že vztah k vám ukončený nemá. Ale spokojený také není a hledá cestu, kudy z toho ven. Každý z vás dvou teď před sebou máte na nějakou dobu individuální cestu, jak dál, ale rozhodně není nic ztraceno, potřebujete čas...
krize vztahu
Dobrý den, paní Douchová, obracím se s prosbou o pohled nezávislého člověka. Manželství 19 let, dvě studující děti. Manžel je složitá osobnost, jednoho dne ze dne na den bez upozornění se odstěhoval. Doma zavládl klid, i když to pro nás nebylo jednoduché. V našem soužití jsem se snažila vyhýbat konfliktům (ty podle mého nic neřešily), a tak jsem se rozhodla ho v tom nechat, aby si rozmyslel, co chce. Přibližně po půl roce se pomalu začal vracet, Sice vinu odchodu dával nám, ale to jsem neřešila. Byla jsem ráda, že se vše zase uklidní. Vrátil se trochu jiný člověk - ještě víc zaměřený na sebe, snažíl se pořád něčím od nás odlišovat (jídlo, které najednou nejdel, pořady v TV, které najednou nesledoval). Děti ani já jsme neřešili, nechali ho. Nevím, co čekal, ale pak se zase bez varování odstěhoval. Po zdravotním kolapsu se zase vrátil, tentokrát to bylo výrazně jiné - doma už vůbec nepomohl, vynucoval si třeba přednostní vstup do koupelny, byl ještě víc vzteklý, začal nás omezovat s penězmi. A zase utekl. Sice jsme v kontaktu, ale mám skoro dojem, že jsem něco jako jeho milenka na zavolání, když zrovna chce. Doma už se vůbec na ničem nepodílí. Občas se mi zdá, že by se rád vrátil, ale když se k tomu přiblížím, jako by kopne. Roli milenky na zavolání hrát nechci, manželství jen tak zahodit taky nechci, ale momentálně mě nenapadá, co bych vlastně měla dělat. Takže bych vás chtěla poprosit o radu, za kterou děkuji.
Elena
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Eleno. Co popisujete, mohu těžko vyřešit od stolu. Nezdá se mi být pravděpodobné, že by se  manžel ze dne na den najednou uděal zásadní krok a odstěhoval se bez jediného avíza. Jako manžel asi nějak fungoval, nemusela to být žádná sláva, ale jako otec asi tak nějak fungoval? Vaše nereagování ( vy i děti ) mi přijde trochu nestandardní. Hodně se identifikujete s dětmi, uvědomujete si to? Píšete "my", tj. vy a děti. Nic o vašem životě nevím, nic nevím ani o vás, ani o manželovi, kromě toho, že jste raději byla submisivní, než abyste něco ve vztahu řešila. Já na tak složitý příběh přeci nemůžu reagovat jednoduchou radou, to bych si nemohla sebe jako profesionál vážit....
krize vztahu
Dobrý den. S partnerem jsme spolu šest let a z toho skoro už od začátku bydlíme. Nejsme svoji ani nemáme děti. Zrekonstruovali jsme byt, který patří příteli. Mě je 27 let a jemu 36. Před cca dvěma lety si začal s kolegyní z práce (věk 37 let, bezdětná, bydlí u rodičů). Vadilo mu na mě více věcí a já s tím nic nedělala a ignorovala jsem to. Loni v létě jsem na to přišla a řekla mu, že nevím jak dál. Cca týden jsme se neviděli a rozhodli se, že budeme spolu. Já mu tedy začala věřit, ale letos jsme zjistila, že spolu dál jsou a přitom mi tvrdil, že to dávno ukončil. V červnu jsme měli měsíc a půl odluku, ale nevydrželi jsme si občas nenapsat a nevidět se. Párkrát jsme o prázdninách byli na terapii, ale to bylo v době, kdy jsem myslela, že to již ukončil. V srpnu jsme si teda řekli, že spolu chceme dál být a že mě miluje. Terapeut nám navrhnul se buď nevidět tři měsíce anebo si dát půl roku na to, že nebudeme řešit, jestli má vztah cenu. Napsali jsme si věci, které jsou potřeba změnit a udělali kompromisy jak to řešit dál. Vztah mi přijde lepší, ale poté jsem mu řekla, ať jsme k sobě upřímní a on přiznal, že to neukončil, že s ní nespí, nevídají se často, ale občas si napíšou. Já mu teda řekla, že chápu, že není jednoduché to pro něj asi ukončit když ji má rád, ale mě miluje. A že mu dám čas. To bylo cca dva týdny zpátky. Od té doby bylo vše super. Opravdu jsme se nehádali a bylo to mezi námi moc hezké. Sex spolu máme v podstatě pořád a oba nás baví. O víkendu jsem byla mimo domov na návštěvě u rodičů a včera mi řekla, že se s ní v neděli dopoledne sešel v parku. Že to s ní chtěl ukončit, ale že to pak nedokázal. Ž e mě miluje nejvíc na světě, ale že neví, co se životem, hlavně tedy s námi. Že tomu vnitřně už moc nevěří a že se bojí, že se nic nezmění. Ale že to nechce vzdát. Já u říkala, že nám terapeut řekl, že to určitě ten půl rok nebude jednoduchý a že si nesmíme pokládat otázku, jestli to má cenu. Že změny se neprojeví hned. A taky jsme mu říkala, že jsme se tedy rozhodli do toho jít. Netlačila jsem ho do rozhodnutí a nechala jsme mu i dříve čas. Teď jsme mu taky říkala, že vím, že to nejde ukončit ze dne na den, ale potřebuji od něj stanovisko, do kdy se rozhodne. Včera mi řekl, že tedy půjde na individuální terapii, která mu byla doporučena a že se do dvou týdnů rozhodne. Jak mám dále postupovat já? Jak se k sobě chovat? Například poslední dva týdny byly opravdu krásné. I on to říká, ale že to nedokáže posoudit podle dvou týdnů.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie. Naprosto se přikláním na stranu terapeuta, s tím, že bych vztah na 3 měsíce - do vánoc, pozastavila úplně - nula kontaktů. Oba si musíte uvědomit - a to bez sebe - co pro sebe znamenáte. To, co popisujete, jsou vlny nahoru dolů, vlastně se déledoběji pohybujete v trojúhelníku, který jakoby nemá řešení. A jemu by samozřejmě individuální terapie velmi pomohla, ale přítel musí být sám pozitivně motivovaný, jinak by to nemělo smysl.
krize vztahu
Dobrý den, potřeboval bych slyšet názor profesionála. Jsem s přítelkyní necelé dva roky. První rok byl plný zamilovanosti a úžasných okamžiků. Po roce je sice už málo co nového objevovat, ale pořád jsem cítil, že přítelkyni miluji. Již pár měsíců k ní ale necítím vůbec žádné emoce. Nemám potřebu jí například políbit, netěším se na to, až budeme spolu (vídáme se většinou jen pár dní v týdnu). Na druhou stranu pokud se na ni podívá jiný muž, nebo jenom představa, že by byla s někým jiným mě děsí. Její city ke mně jsou pořád stejné a vím, že mě miluje. Otevřeně si o tom dokážeme promluvit, ale ani jeden nevím jak tento víceméně můj problém vyřešit. Není v tom ani žádná jiná žena. Jen jsem prostě vůči ní naprosto emočně imunní a byl bych moc rád, kdybych své city k dokázal nějak "obnovit". Popřípadě jiné řešení. Děkuji moc za radu - otázka upravena poradcem
Leoš
PhDr. Jitka Douchová
Leoši, vy jste ve vztahu vyhořel emočně, i sexuálně, ale pocity majetnictví vám zůstaly. Měl byste si pro sebe zanalyzovat, kdy to začalo, a proč - dokážete si uvědomit důvody? Možná tam ani žádné nejsou - na racionální rovině. Možná jste muž lovec a schází vám možnost dobývat ji - miluje vás setrvale stejně - o to víc, že jí unikáte. Co kdybyste se na 2 měsíce vůbec neviděli, dali si kratší pauzu? To mne nyní napadá jako první možný krok, abyste si mohl uvědomit, zda vám schází, a co pro vás znamená. Teď se na ni netěšíte, ale možná by se vám mohlo začít stýskat po mnoha věcech...
krize vztahu
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o názor. S partnerem jsme 21 let. Před 5 měsíci se mi přihodil jednorázový úlet, kdy jsem mu byla nevěrná. Uvědomila jsem si, že za vším stála má nespokojenost-partnerova náklonnost k ženám. Snažila jsem se mu celou situaci vysvětlit, on však o to nestál a bere to jako křivdu a vztah chtěl ukončit. Po celou dobu jsem se s ním snažila komunikovat, vše si vyříkat a tento stav využít k řešení naší krize. Vše odmítal. Před 2 měsíci mi oznámil, že má ženu na sex. Prý s ní vztah nechce. Velmi mne to ranilo a následně jsem se s ním rozešla. Od té doby stále bydlíme v našem domě. Aktuálně řešíme vypořádání majetku a partner začal měnit chování. Řekl mi, že náš vztah nechce zahodit. Svůj sexuální poměr však dosud neukončil, nezbavil se pocitu velké křivdy a nechce pochopit mé důvody. Zjišťuji, že se od něho nedokážu odpoutat, ale na druhou stranu si nedovedu představit, že bych s ním mohla dále být, když mne odmítá pochopit a velmi mi svým konáním ubližuje.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie,kdybych se mohla vyjádřit lidově, máte ve svém vztahu oba pěkný binec, mezi vámi dvěma probíhá déledoběji soupeření, vaše nespokojenost, jeho žárlivost - fajn, že jste mu dala příležitost, aby ji poznal. Takže teď jste na smysluplné partnerské křižovatce, kdy si můžete pojmenovat vše, co máte na sobě rádi, a co již u sebe nechcete opakovat, a proč. Neboli - co jinak.  Rozchod a vypořádávání majetku, to jsou unáhlené činy v afektu, potřebujete nějaký čas na to, aby se emoce zklidnily a mohli jste začít uvažovat v klidu a více věcně. Viděla bych vás dva na partnerskou poradnu, co vy na to? :-)
krize vztahu
Dobrý deň,prechádzame vo vzťahu krízou.Sme spolu rok a pol.Zo začiatku bol náš vztah dokonaly,partner sa kumne spraval krasne,vazil si ma, dával mi kvety,stále zamnou chodieval,dával mi pusy.Ale ja som si to málo vázila.Nasilu som odneho stale nieco vyzadovala,bola som ziarliva,majetnicka,vadili mi jeho priatelia.Partner mi daval stale sance,ale ja som aj tak kazdu premrhala,az sme sa dostali do stadia,kedy to vzdal .Zacal byt kumne chladny.Neusmieva sa,vlastne sa mi aj priznal,ze som mu vela ublizila a vybudoval si voci mne odpor,ze sa uz namna ani netesi ako niekedy.Ked som sa ho spytala, preco sme teda stále spolu aj ked som už navrhla rozchod,povedal ze ma velmi miluje a nechce to zahodit ze stale dufa ze sa to zlepsi.Tak som navrhla pauzu,suhlasil ale o par hodin to nevydrzal a boli sme spolu obijmal ma,hladkal,vonal, vravel zema strasne miluje ze uz teraz mu chybam,ale ja viem ze ak si tu pauzu nedame,tak bude ako doteraz kumne chladny a nic sa tym nevyriesi.Neuveritelne ho mlujem, som si ista tym ze chcem byt len snim, ale on stale vytahuje minulost :(
Leona
PhDr. Jitka Douchová
Milá Leona. Přítel byl na vás citově závislý víc, než jste si byla schopná připustit,. Až když je nyní odstředivý, najednou si více uvědomujete jeho vztahové kvailty pro sebe. On tápe, vy tápete.Prostě nějak každý z vás plavete v neznámých vodách, chvíli víte, co chcete, chvíli ne.Teď není úplně správná doba na obnovení vztahu, ale neměli byste mít ani příliš dlouhou pauzu - měsíc max...Jen, ani jeden z vás si není jistý ( to slovo jistý považuji za důležité ) svými city k sobě, protože vámi oběma cloumá strach z opuštění. Ale jestliže říkáte vy, i on, "miluji tě", musíte také znát, co za tou láskou je, co jeden na druhém milujete. On stále vytahuje minulost, cítí se být ublížený, zraněný - to není dobrá platforma pro rychlé obnovení vztahu, vracelo by se vám to oběma ve vztahu...
krize vztahu
Dobry den dostal jsem se do prekerni situace nehodlam pokračovat v manželství a chci odejit ale nevým jak to sdělyt partnerce je dost sobecká a někdy až agresivni ale odkládat to nemužu za pár měsícu partnerka jde na těžkou operaci děkuji mira
jaromir
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, jaromíre. Měl byste si být opravdu jistý svým rozhodnutím, pokud to tak je, pak byste měli o všem spolu mluvit, partnerská poradna by pro vás dva v ošetření důstojného a citlivého rozvodu mohla být velmi dobrým pomocníkem.
krize vztahu
Dobrý den,
potřebovala bych radu. S mužem jsem 22 let, dvě děti na zš. Muž se najednou začal ode mě odtahovat, nemluvil se mnou, vyhýbal se sexu. Moc se spolu nevidíme, protože kvůli práci je doma jen o víkendech. Přijede v pátek večer, celou sobotu tráví u matky, v neděli dopoledne má své aktivity a odpoledne jede do práce. Já jsem mu vyčetla, že se nezajímá o děti, že ho podporuju v karieře a on se mi takto odvděčil. Ve vzteku jsem řekla, že se s ním rozvedu a svatba byla jen ze soucitu s ním. To jsem neměla bohužel dělat. Stáhl se do ulity a řekl, že jsem vše zkazila a že už ke mně nic necítí. Já jsem se mu omluvila, vysvětlila jsem mu, že toho lituji, že jsem byla hrozně nešťastná a že jsem to nemyslela vážně. Ve skutečnosti ho pořád miluju, ať je jaký je. Byla jsem ve stresu kvůi práci, smrti rodičů, péče o děti a dálkového VŠ studia. Říkám, že chci vše vrátit, i kvůli dětem, že jsem zkrátka přestřelila..... Nic nepomáhá - chce ode mě odejít, zatím prý nikoho nemá. Děkuji
Nika
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Niko. Manžela jste tím velmi zranila a zasáhla, asi si neuvědomoval, že ve víkendovém manželství by spolu měli lidé trávit více času jak jako rodina, tak jako partnerský pár. Ale rozhodně nezoufejte, určitě není nic ztraceno, jen to musí manžel vnitřně zpracovat.Držím palce, ať to spolu překonáte a začnete pak žít více intenzivněji, víc si budete vážit svého vlastního společného času. 
krize vztahu
Dobrý den, paní Douchová, posílala jsem Vám dotaz ohledně partnerské krize, manželova druhého vztahu s kolegyní v práci a vzájemné dohodě nechat tomu rok času a pokusu naučit se spolupracovat na výchově. Odepsala jste mi, že to má smysl a že tam určitě je nějaká šance. Děkuji Vám za to, protože se už 3 roky trápím - manžel se ke mně nechoval hezky, já k němu pak už taky ne. Ale vážila jsem si toho, že je věrný, vydělává a neřeší, co se děje s každou korunou a věnuje se dětem. Na děti je milý a pozorný, i proto se snažím zůstat a nějak to zvládnout. Ale chvílema si nejsem jistá, jestli už to pomalu není nad mé síly :-) S poděkováním za poradnu a přáním příjemného babího léta J. Nováková
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Milá Jano, jsem ráda, že vám má slova byla užitečná a držím vám palce, i já vám přeji pěkné babí léto, přes problémy, které musíte překonávat :-)
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
jsem už téměř 20 let vdaná, máme syna puberťáka, s manželem je nám přes 40, vztah byl vždy dobrý, hodně jsme toho spolu překonali, poslední dva roky cítím, že to není úplně ono, odcizení, i v sexu, určitá alergie na sebe, mrzí mě, že se manžel nezajímá, co mě dělá šťastnou, vše komplikují ještě finanční problémy. Co mám dělat? Vztah mi za to stojí, poraďte mi, prosím. Díky, Tereza
Tereza
PhDr. Jitka Douchová
Milá Terezo, dobrý den. Odcizení a určité projevy vzájemné alergie na sebe již trvají 2 roky, to je docela dlouhá doba, možná jste unaveni synem puberťákem, možná jste spadli do všednodenního stereotypu, navíc vás trápí finanční problémy, což je další stresor. Na prvním místě je hodně důležité to, že si to vše uvědomujete, a přesto, že je váš vztah unavený, stojí vám za to, jej měnit zase do lepšího modu. Někdy stačí opravdu málo. Dělat pro toho druhého překvapení, více se o něj zajímat, podnikat akce, které vás už dlouho nenapadly. Na společný pocit štěstí nejsou na prvním místě důležité peníze, ale chuť k posunu, k vývoji dál. Udělejte něco, Terezo, vzpomeňte si na doby vašich začátků, co vás těšilo, zkuste udělat nějaký retro víkend, exkurz do minulosti v tom, co vás bavilo, ale v současnosti bude bavit určitě taky :-))))
krize vztahu
Dobrý den, můj muž (49 let) už asi třetím, možná i pátým rokem prožívá období, kdy ho přitahuje výrazně mladší kolegyně, chvíli k vůli ní opustil rodnu, pak se vrátil a teď s ní zase chodí - já mám přítele - nic vážného, jen abych se netrápila doma - jsme spolu s manželem od sedmnácti a tak se mi velmi těžko přijímá fakt, že můj nejlepší kamarád, moje láska už není můj a že náš vztah skončil, říká, žže mne stále miluje - ale jinak - jasně - jsem spíš už jen jeho kamarád - nemyslím, že se chce rozvádět a upřímně, já to jeho milence nechci usnadňovat, takže se taky nechci rozvést - bydlíme v jednom domě, ale každý máme svůj pokoj - on klidně stále chodí po domě nahý, já ne - pečujeme společně o jeho nemohoucí mámu a tak to rozetneme myslím, až babička umře, do té doby budeme zakletí v tomhle bezčasí - chtěla bych poradit, jak ten čas využít k tomu, aby mi došlo, že tohle už je konec, abych našla odvahu a sílu se od toho odpoutat a opravdu to cítit, jako konec - pomohlo by mi to
děkuju za odpověď
Karla T.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den,Karlo. Ano, zakletí jste, ale oba dva, a každý z vás v něčem jiném. Proč by to měl definitivně rozseknout až odchod vaší tchyně? V čem je ona vlastně jakoby držákem vašeho vztahu? Nechcete o tom spolu mluvit? Vy se oba vyhýbáte komunikaci na téma MY DVA.Nějak se toho bojíte. Ale čeho se vlastně bojíte? Karlo, tahle poradna je podle mého velmi užitečná, proto ji také stále dělám, ale psychoterapii vám nahradit nemůže.Neumím vidět věci zjednodušeně a říct, pomůže vám to a to, když o vás přitom nic nevím...Vyhledejte si psychologa pro možnost hlubšího ponoru do vašeho života, a určitě vám to moc pomůže :-)
krize vztahu
Pěkný den. Po téměř sedmi letech mi přítel před více jak 3 týdny řekl,musela jsem to z něj teda tahat,že by rád trošku času.Že neví,kdo je a co se svým životem.Měsíc před jsme řešili,že on ještě nechce děti (jemu je 30,mně 29).Protože neměl kam jít,tak jsem se sbalila já.Viděla jsme se 2x.Jednou to bylo docela fajn a řekl mi,že mě má rád a rozcházet se nechce.Podruhé se bloknul a choval se jako zvíře v koutě.Nevím,co mám dělat.Hrozně mi chybí.Bojím se,že je to konec,že se to bojí akorát říct.Chce se prý ventilovat,pořád někam chodí.Prý tak nemyslí na problémy a nikomu se nemusí zodpovídat.Možná už si zvykl.Dlouhodobě je nespokojen v práci.Já to vidím buď na syndrom vyhoření a k tomu deprese nebo prostě trpí depresemi.Nikam ale nezajde,nepřipouští si to.Bývá zamlklý,podrážděný,hodně spí,chodí spát pozdě,nemá často chuť na sex.Pomoct si nenechá.Máme vůbec šanci?Máme byt v nájmu,smlouva končí v půlce září.Děkuji za odpověď.
TJ
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Terezo. Přítel vás požádal o pauzu ve vztahu,protože prochází osobnostní krizí. S ní může souviset i krize ve vašem vztahu, trvajícím 7 let. Řekla bych, že milníkem bude půlka září, kdy vám vyprší smlouva na podnájem. Do té doby buďte bez sebe, jeho přání respektujte, může to mluvit pro vás dva v pozitivním smyslu slova ...
krize vztahu
Dobrý den, budu mít možná trochu neobvyklý dotaz. Bohužel došlo k rozpadu našeho dvacetiletého manželství. Důvody? Manželova krize, osobnostní nastavení, vydělané peníze, vysněný svět... zkrátka on, psychicky labilní, vše doma najednou špatně, hádal se s dětmi, slušné peníze a pocit, že jsem king a mám moc, společnost podobně nastavených lidí (někteří tu moc však skutečně mají), vše bude tak, jak já chci a pokud ne, tak bude zle - v práci a nakonec i doma - v práci se podřízení kvůli klidu naučili vykonávat i nesmyslné pokyny, doma jsem to vedla podobně, střety byly hlavně mezi jím a dětmi, které si chtěly (právem) dělat některé věci po svém. Výsledek? Hodně křehké manželství v posledních letech, které totálně doničila milenka. Ta po cca roce zjistila, že to, co by chtěla, není, a tak ho opustila. Bohužel po sobě zanechala spoustu škody - silná averze dětí se promítla do jejich vztahu s otcem, intriky a pomluvy milenky ve snaze mě co nejdříve vyšachovat z manželství taky udělaly své, bohužel na ně slyšel. Hodně velkým problémem je dělení majetku, které bývalý manžel vnímá jako jeho okradení (neprávem). Takže on ze svého života škrtnul zcela mě, de facto i děti a zůstali mu jen někteří známí, kteří mu pomáhají odklánět majetek. Absolutně se s ním nedá mluvit. Jako kdyby se mu změnilo myšlení - upnul se na hledání nového podnikání (je mu skoro šedesát) a upnul se na hledání mladých žen - jako kdyby se při lákání té první milenky otevřely dveře do jiného světa (sám o tom dokonce takto mluvil). Z relativně normálního člověka se stal uražený depresívní štvanec, jehož myšlenky vedou pouze k penězům a k mladým ženám, s nimiž ale pravděpodobně není schopen žít, ledaže by byly zcela oddanými loutkami. Včetně okolí pozorujeme u něj velký posun - je příčinou to poblouznění "jiným světem", které trvalo zhruba měsíc (byť samotný vztah s cca třemi přestávkami asi rok)? Je z toho šance nějak se dostat a být zase "normálním"? Jak? Co můžeme udělat? Celé to totiž má negativní dopad na podnikání (ztráta klientů, finanční úbytky), na lidi kolem (jednak je nám trapně za něj, jednak někdy musíme napravovat jeho dopady aktivit), a i na něj samého (on, pokud není v depresi, má pocit, že je na vrcholu). Děkuji a snad jsem byla aspoň trochu srozumitelná. - otázka upravena poradcem
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie. Srozumitelná jste naprosto,  mj. i díky tomu, že jste věrná pisatelka do mé poradny a v různých modifikacích se stále objevuje váš základní příběh smutného konce vašeho manželství. Chápu, že to vnímáte jako velkou nespravedlnost, že je vám z toho těžko, ale nevím, co bych vám ještě mohla napsat víc, než v předchozích odpovědích. Myslím, že je pro vás terapií, vše popsat a pojmenovávat scénář, s nímž jste v životě nepočítala, snažila jste se manželství a rodinu držet, co to šlo.Ale život je málokdy spravedlivý. Žijte svůj nový život bez něj,  jste rozvedeni a vaše hořkost vás brzdí v možnosti, jít v něm dál s novými nadějemi...Přeji vám hodně štěstí.
krize vztahu
Dobrý den,
S přítelem jsem uz 4 roky , ale z toho pul roku spolu teprve bydlíme . Poslední 2 měsíce to u nás bylo každy den samá hádka. Já byla 3 měsíce doma bez práce a na neschopence takže jsem hledala mouchy všude. V neděli jsme meli vetsi hadku neverila jsem mu kde byl protože mi nezvedl telefon nic . Tak sem nevedela co s nim je bylo 22:00 h takze i stzrach co se stalo. Jela jsem si to overit uz jsem byla bezradna a presvedcila jsem se o tom ze mel pravdu a nelhal mi. Vcera si u me zbalil par veci s tim ze si vsechno musi srovnat v hlave a vrati se az to bude mit srovnany a rekne co a jak . Nemam mu psat ani volat. ( problemy v sexu nastaly soucasne s hadkamy cc 2 mesice zpet ). nevim jak si tohle mam vylozit . Prosim o radu .
Predem dekuju
Maky
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Maky. Potřebujete si od sebe evidentně odpočinout, možná jste úplně dobře nezvládli společné sestěhování, když jste byli zvyklí spolu žít jak pár, který chodí na rande, máte se, ale zároven máte i svou osobní svobodu. Do toho vstoupil problém s vaší nezaměstnaností, neschopenka - bylo nasnadě, že se to musí do vašeho vztahu promítnout - vaše myšlenky byly jinde, než když nevíme v rámci běžného pracovního dne, kde nám hlava stojí.Pauza vám pomůže.
krize vztahu
dobrý den,s přítelem jsme 14let a máme se rádi troufám si říct že se milujeme ale nějak poslední dobou nedokážeme spolu žít.sama cítím že bychom měli mít víc společných aktivit ale nedokážu přítele zvednout od pc.sám sedí celý den u pc nebo jde na pivo s kamarády,když navrhnu výlet nebo procházku to je pomalu horor.a největší ranou bylo přiznání že si psal na chatech s ženami slíbil že stím přestane a začlo to nanovo.jsem z toho zoufalá a žárlím a hádáme se kvuli tomu ikdyž už udajně stím skončil.poslední měsíc naše hádky a neschopnost spolu žít vyusíli v dohodu že si dáme pauzu,odstěhovala jsem se k matce,z jeho psaní cítím chlad a odcizení ale pak napíše at přijdu a mi se milujen jako dřív i jsme šli spolu na rande a bylo to užasný byli jsme jak milenci,jenže pak se sebral a šel ke kamarádovi a pak na pivo,čekala jsem víc.máme dohodu že do konce prázdnin takhle budem bydlet a bud se k sobě vrátíme nebo ne.mám strach že to dopadne špatně bojim se že postel a milování je málo.
Zdenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zdenko. Troufáte si říct, že se milujete, ale je tam nyní již hodně těch v uvozovkách ALE.Váš vztah přešel, bohužel, do velkého stereotypu, zevšedněli jste si v rámci společného soužití, nevážíte si toho, respektive on, že můžete být spolu. On je závislý na PC a na kamarádech u piva. Na vás by závislý být neměl, závislost do vztahu nepatří, ale měl by si vážit vašeho vztahu. Pauza vám určitě prospěje, nechala bych ji delší, Aspon do konce září, ale zcela bez kontaktu...
krize vztahu
Velmi mě překvapilo, jak nás, tedy mě a i děti, dokázal rychle odepsat. Delší dobu jsem se ho snažila dokopat k psychologovi, tam ale byl jen jednou. Dle mého se jedná o těžkou krizi středního věku, spojenou s vyhořením, je těžce frustrován, možná už to dospělo do stavu deprese. Líčí, že nebude šťasten, že ví, že bude litovat, že proti mně nic nemá, že se mu líbím a nic mu na mně nevadí, že vlastně neví, proč to dělá, ale přesto musí vše zničit. Dlouho jsem doufala, že začne chodit k psychologovi a za mé pomoci tuto krizi překonáme. Bohužel jeho přístup mě velmi překvapil. Hodně mi slovně ubližoval, myslím, že je to jeho obrana. Zajímal by mě Vás názor, co si o jeho chování myslíte. Předem moc děkuji. Lenka
Lenka II.
PhDr. Jitka Douchová
Lenko, nemohu si myslet nic, znám vaši verzi, jeho verze by nejspíš byla odlišná. Zkuste si představit, jak by asi manžel formuloval svůj dotaz do psychologické partnerské poradny. Vy jste zklamaná, smutná, cítíte se být zrazená, snažíte se ale manželovi pomoct.Jenže pomoc pro něj může přijít až tehdy, až si ji on od psychologa bude opravdu přát, až bude motivovaný. Ted svůj psychický diskomfort řeší únikem do jiného vztahu. Neházela bych váš vztah přes palubu, ale nyní bych se na něj ani nespoléhala. Váš muž musí dospět a dozrát, vy jste ve vašem vztahu často podle mne fungovala i jako matka a pečující terapeutka......
krize vztahu
Dobrý den. S manželem jsme spolu 11 let, 2 malé děti. Je mu 37 let. Již pár let procházíme krizí, kdy došlo k odcizení, vzhledem k tomu, že manžel je závislý na pc hrách. Snažila jsem se to s ním několikrát řešit, bohužel marně. Veškerou energii věnoval počítači. Mně chyběla komunikace, tak jsem si našla kamarády, což zpočátku schvaloval. Asi tak před rokem mu to najednou začalo vadit a místo toho, abychom problém řešili, začal chodit po barech a pít a flirtovat. A od té doby šlo všechno z kopce dolů. Byl nervní, frustrovaný, křičel. I přesto jsem se to s ním snažila řešit, viděla jsem, kam to spěje. V dubnu odjel na tři měsíce pracovně do ciziny a vrátil se jako jiný člověk. Najednou je rodina vězení, nechce řešit budoucnost, chce si jen užívat, našel si tam milenku a mě začal ponižovat. Navíc si začal doslova libovat v tom, jak padá níž. Přišel i o práci. Všechny dosavadní jistoty chce zničit. Když odjel opět za milenkou, rozhodla jsem se vztah ukončit.
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko. Nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění...
krize vztahu
Dobrý den, s přítelem chodím 4 roky, z toho asi 3 roky spolu bydlíme, nyní je nám 27 let. Přítel teď navrhl pauzu, asi na měsíc a půl. Potřebuje si prý srovnat v hlavě, co vlastně chce, jestli je to svatba a děti, věnování se kariéře, cestování či co. Do toho bohužel někoho potkal, teď váhá, zda mě stále miluje a chce se mnou být. Pravda je, že jsem si posledních pár měsíců stěžovala na svou práci, že mě nebaví, a že ji chci změnit, ale dosud jsem se do žádné změny nepustila. On mě podporoval, ala pak mu došly síly, prý jsem ho tím vyčerpala. Do toho on psal bakalářku, což byl stres, já mu chtěla pomáhat, měla jsem strach, že to nedokončí, stále to psaní odkládal, chtěla jsem tu být pro něj a práci si začít hledat, až to odevzdá. Dostali jsme se do stereotypu, kdy všechno vyvrcholilo před pár týdny. Má smysl dávat si v případě, že je v tom i někdo jiný, pauzu? Bojím se, že ho nová známost pohltí a na mě se vykašle. Děkuji za názor!
Vlasta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vlasto. Ano, má smysl si dát od sebe pauzu. Navrhovala bych jen aspon 3 měsíce. A to i přesto, že je tu někdo jiný, vím, co říkám...,držím palce, at vše dobře dopadne :-)
krize vztahu
Dobrý den,psychologicky si to už umím sama zpracovat,už to tak nebolí,ale potřebovala bych se ho umět zase dotýkat,milovat bez nepříjemných pocitů na tu kur...Myslíte,že by mně pomohl klinický psycholog Jiří Zíka s hypnozou?Nebo někdo jiný?Mám bezproblémový přístup do jeho mobilu,výplatní pásky taky nemá problém házet na stůl-mámespolečný účet,,umí vařit,hrát na kytaru,zpívat,uklidit,vyprat si,zkrátka asi ideální manžel až na tuto chybu.Děkuji za odpovědˇ
majda 3.část
PhDr. Jitka Douchová
majdo, asi by bylo lepší, kdybyste vznesla dotaz na Dr. Zíku samotného, nemyslíte? Já za sebe nemám pocit, že by hypnoza byla ve vašem případě indikovaná. Ale z toho, co jste popsala, jsem nepochopila příčiny, proč se vám zablokovala sexuální touha po manželovi. Velmi nejasně zde narážíte na nevěru manžela? Moc jsem to nepochopila...
krize vztahu
Dobrý den,trochu jsem se "upsala"- známe se 39 let a manželé jsme 37let - brali jsme se v mých 18ti letech.Pro jiskru a dynamiku vztahu je to,že jsme skoro stále spolu asi pro jiné dost kontraproduktivní,ale nám to tak vyhovovalo a myslím,že jsme se nenudili a byli spolu rádi i přes občasné manželovi řeči...a zvládali jsme i náročné exotické dovolené bez CK jen sami dva - třeba na 5 týdnů pouze s příručními sedmikilovými zavazadly- v pralese,s místními obyvateli,jejich veřejnou dopravou,zkrátka pravé romanticko dobrodružné cestování.A ,který byl vždy pro mě vším mohl udělat.Už skoro rok spolu sexuálně nic nemáme a on čeká a čeká,kdy já budu chtít,i když se toho samozřejmě občas dožaduje,občas je sám se sebou,určitě ale nikoho nemá.Nikdy nechtěl druhé manželství.Pomohla by mně hypnoza nebo něco podobného?







- otázka upravena poradcem
majda 2.část
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, majdo. Váš dotaz jsem již v nepatrně jiné podobě nedávno zodpovídala. Jdu si přečíst další část vašeho vyprávění.
krize vztahu
Dobrý den,odstěhovala jsem se od přítele,protože dělal věci ,které mi vadily,chtěla jsem at si uvědomí co je správné a že se k němu časem vrátím,ted je to pár dní co jsme od sebe a já si uvědomila,že bez něj nedokážu žít,já s ním o tom mluvila a řekl mi,že už nechce abych se někdy vracela,jsem uplně na dně a nevím co si o tom mám myslet,jestli to myslí vážně nebo mě jen zkouší,poradte co si o tom myslíte a jak se mám ted chovat?? moc děkuji za vaši odpověd
Nina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Nino. ted tomu musíte dát oba čas, různé pocity budou ve vlnách plus a mínus, stýskání a pocit osvobození, až se nějak ustálí. Dejte si na měsíc bezkontaktní pauzu, prospěje to vašemu vztahu...
krize vztahu
dobry den .Da se zit v manzelstvi kvuli detem bez lasky.Podvedla jsem manzela ublizoval mi .Rekl ze to zkusime znova.Konecne si me zacal vsimat.Jenze po nekolika miesicih neustale hledal detaily toho co se stalo.Nakonec rekl ze on zadnou chybu neprovedl ze chodil do prace a obcas za kamarady.Jenze kdyz doma nebylo neco v poradku byl moc sprosty.a ze chodil trikrat do tydne za kamaradem do kladna do ctyr do rana vzdyt pracoval ale domu penize nenosil ted mi rekl v klidu do oci ze me nemiluje no ma me rad a ze nema penize na podnajem ze musime byi spolu kvuli detem
marie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, marie. Manželství, kde už definitivně zmizela láska, jeho účastníkům spíš ubližuje. Držet je zuby nehty nedává smysl. Ale mezi vámi dvěma to není mrtvé, váš vztah žije, i když pochroumaně. Na vašem místě bych vyhledala partnerského psychologa, já na dálku bez hlubších znalostí nic nerozseknu...





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.