Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| deprese a vztah| zamilovanost| problém se sebedůvěrou| osamělost| fáze "namlouvání"| perspektiva mimomanželského vztahu| sexualita| problematické vztahy s rodiči| vztahové problénmy v širší rodině| psychické poruchy| rozvod a děti| otázky početí, těhotenství| spolupráce s psychologem/psychiatrem| věkový rozdíl mezi partnery| alkohol u jednoho z partnerů| stres| vztahy na pracovišti| vlastní právo na život podle sebe| první láska| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| generační soužití| prevence problémů ve vztahu| psychický teror ve vztahu| partner odmítá dítě| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| výchova| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| problematické manželství rodičů| osudová láska| ekonomicky silnější žena| kamarádi partnera...| sourozenecké vztahy| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| seznamování| sny| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| ženské přátelství| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vliv osoby rodiče na výběr partnera| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

nejistota ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko.Mám 7měsíců vztah s přítelem,který je rozvedený a dojíždí na víkendy za mnou.Po létě, kdy jsme se seznámili, se se mnou ale rozešel.Po 3měs. jsme se dali opět dohromadyJe mi 51, jemu 46let, ale rozdíl fyz. ani mentální není znát.Miluji ho, ale nevím, zda i on.Rozvedl se kvůli bývalé přítelkyni, která ho po 1,5roce opustila.Prý ji "dusil ve vztahu".Je to skoro rok a on na ní myslí, občas o ní mluví.Podle mě ji stále miluje.Mně dává prý volnost, ale přitom ,když je se mnou, je pozorný, jezdíme na výlety, kupuje mi každý týden květiny,vaříme spolu,máme úžasný sex.Představil mě i rodině, já také i mým přátelům.Nechci být jen "převoznice".On samozřejmě ví, že ho miluji.Dokonce plánuje dovolenou za 5měsíců i s mými přáteli do ciziny.Takže opravdu nevím, zda mám ve vztahu pokračovat,nebo čekat na to, až ho to opět přestane se mnou bavit.Tohle lavírování má na moji psychiku špatný dopad.A on to bohužel ví.Když si s ním promluvím, bude to brát tak,že na něj tlačím.Moc děkuji za Váš názor.Hezké dny, Elis - otázka upravena poradcem
Alena Racková
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Elis :-) Na jeho straně nedotažený rozchod - rozvedl se kvůli ex přítelkyni, která ho pak opustila. Tam je hodně velká síla energie a pro něj pocit zrady. Nevím, jestli jste se stala převoznicí, nepřijde mi to tak podle vašeho vyprávění, nicméně vyřešenou minulost přítel nemá...Neznám vaši povahu, abych vám nabídla "nejlepší strategii". Vy se musíte cítit dobře v tom, co budete nyní dělat. Chcete ho, tak si možná počkejte, ale s tím, že o sobě občas dáte vědět...
nejistota ve vztahu
Před dvěma dny to při další diskuzi o stěhování vygradovalo tak, že mi oznámila, že se se mnou chce rozejít, protože vidí, že mě to trápí, že mě sice hrozně miluje ale neví, kdy se rozhodne přiznat pravdu, a tak mě nechce brzdit v osobním životě. Já se s ní ale rozcházet nechci, i když jsem myslela, že to radši přijmu pokud ani po třech letech neřekne svému okolí pravdu. Řekla jsem jí, že zkusíme ještě počkat, že se budu snažit ji podporovat a dodávat sebevědomí, aby to zvládla. Aby se konečně rozhodla sama za sebe a ne podle toho, aby se nemusela konfrontovat s okolím a radši zůstala nespokojená. Prý si vezme pár dní čas na rozmyšlenou. Nevím, co si o tom mam myslet, zda to nejsou jenom výmluvy a není už stejně rozhodnutá si vybrat tu jednodušší cestu a nic neřešit. A nedělám chybu, když chci tedy nadále s ní setrvat a čekat? Zajímalo by mě jestli je vůbec nějaká reálná šance, že se opravdu rozhoupe a něco se začne konečně dít.. Děkuji za vaši odpověď
Darja 2. část
PhDr. Jitka Douchová
Darjo,reálná šance zde v budoucnu určitě je, ale coming out bude pro přítelkyni bezpochyby složitý a delší, než jste si myslela a očekávala. Předpokládám, že žije nikoliv ve větším městě, kde tolerance bývá větší, ale v konzervativnějším regionu a v konzervativní rodině. Musí to být pro ni velmi těžké, skrývat vše 3 roky a vymýšlet si zkazky o vztahu s přítelem, předpokládám i, že je rodinou a přáteli dotazována, že chtějí vědět víc, vidět fotky,...Žít v ilegalitě je těžké, ale na to, vyjít s pravdou ven, ještě nemá. Cítí z vaší strany tlak na vývoj, jehož není schopna, proto to raději vzdává, aby vás nebrzdila v osobním životě. Ale je jí teprve 23 let, posune se dál. Vaše trpělivost s tím, že počkáte a budete ji podporovat, je projevem vaší lásky k ní, proto si myslím, že určitě děláte dobře, žádná chyba :-) 
nejistota ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko, jsem v poněkud více komplikované situaci, a proto bych se s vámi ráda poradila. Jsme spolu s přítelkyní 3 roky. Jí je 23 let a mně 27. První problém je, že od sebe žijeme 250 km, takže se vidíme jednou, výjimečně dvakrát do měsíce na pár dní. Kromě toho jsme denně v kontaktu, počítač, smsky, a to vždy několik hodin. Já bych se ale už po třech letech chtěla posunout dál a začít společný život, nebo ho aspoň začít plánovat. Chtěla bych ale, abychom žily v místě mého bydliště, protože v jejím kraji je ekonomická situace naprosto žalostná. Ona to vždy chápala a souhlasila. Asi za měsíc jsme to měly začít řešit a ona vycouvala, že mi to sice slíbila ale není na to připravená a najednou ani neví, kdy to bude. Do toho je tu druhý problem, její rodiče ani nevědí o její orientaci a celou dobu si myslí, že jezdí za klukem. V čemž ona je samozřejmě nechává, a taktéž mi sdělila, že jim to nechce říkat, a neví jestli toho vůbec někdy bude schopna.
Darja 1. část
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Darjo. Nejprve se posunu na 2.část vašeho dotazu.
nejistota ve vztahu
Dobrý den,už jen poslední otázka.:) poradila jste mi at si ho bloknu potom co mi napsal,že mu nejsu volná apod.. no chlapec se mi ozval,pak ješte jednou s tím,že vi co chce..že to sme já..že byl blbej,že nevi porč to udelal,že me má rád,že to vše semnou zkazil,že sem tu byla vždy pro nej,že me potřebuje do života a hlavne chce. že až dojede mi vše vysvetli..byl už pak doma,ale nic samozřejme zas vymluva že nemůže...večer v noci mi přišlo,že mi nemůže dál ubližovat a něco slibovat že neciti co by chtěl,že to nemá budoucnost a nevi proč..že si mam najit nekoho normálního,kdy ž sme se ptala proč píše že me chce apod,napsal upřimne byl sme opilej a mel slabost nejakou... že to necítí co by chtěl prej,dyt sme se ani nevídaly./ nepsla sem mu,pak po 10min napsal nekoho sme poznal a ten užasný pcit mam,pak si me sproste bloknul.potom vsem psani to nechápu..myslíte že to muže být duševní nemoc?? myslim že nikoho nemá,jen je to asi fakt cvok:( prosím napište mi co si myslíte.dekuju moc
Romana
PhDr. Jitka Douchová
Romano, dobrý den, nezlobte se, ale v množství otázek si váš předchozí dotaz nemám šanci zapamatovat. Mohu reaguji jen na tuto část. Nevím, co čemu předcházelo, ale každopádně kluk, o němž píšete, je rizikový, pro vztah v dané fázi života podobě  nevhodný a nemá smysl upínat k němu jakékoli naděje.
nejistota ve vztahu
chvíli na mě nechápavě koukal, a pak mi řekl, že šel zrovna do sprchy. Chtěla jsem tedy mu dát věci a odejít, jenže mi řekl ať počkám.Poprvé jsem byla v jeho pokoji, překvapilo mě jak je čistý. Pak jsem s ním dělala zmíněné úkoly a nakonec mě z neznámých příčin objímal. Nakonec jsme tam takhle usnuli, já v jeho náručí, nic víc se nedělo (druhý den naši málem vyhlásili pátrání ale to není podstatné). Ve středu přišel do školy a řekl mi, že se zase koná ta oslava, tak se prý sejdeme o víkendu v sedm u stromu, no on vlastně jen přišel a řekl: sobota v sedm u velkého stromu. Myslela jsem si, že si dělá srandu ale cestou domů kolem mě prošel a jen mi prohrábl vlasy a přitom řekl, že doufá že přijdu. Nakonec nepřišel on, stála jsem tam a volal mi, že se něco přihodilo. Od jeho bratra vím, že jeho kamarádce zemřel otec a on je s ní, prý jí nejlíp rozumí....už se zase přestal smát, nepeskuje ani nerýpe. Přijde mi, že to co jsem tak pracně budovala se zbořilo jako domeček z karet, co mám dělat?
Renata
PhDr. Jitka Douchová
Nezbořilo se to, Renato :-) Sama píšete v první části, že věříte tomu, že se to prorazí a že máte naději. Když to tak cítíte, tak si věřte, jen netlačte na pilu a buďte pomalá. Ale to, co se přihodilo v den, kdy jste jej navštívila, nebylo jen tak...
nejistota ve vztahu
Dobrý den, velmi vám děkuji za vaši odpověď.
Psala jsem zde o svém kamarádovi ze střední, který se chová prazvláštně. Myslíte si, že nemám tedy šanci s ním mít vztah? Přemýšlela jsem na sebou a chci mu pomoci, jak jste psala, že potřebuje pocit bezpečí, tak bych chtěla mu ho dát, vím, že mě to asi bude stát hodně sil a času, než to jeho srdce porazím, ale myslím si, že šance tu je, doufám v ní. Nebo mi radíte se od těch citů odpoutat a být kamarádkou? Já nevím jestli to dokážu, protože jsem si uvědomila, že ho opravdu beznadějně miluji. Minulý týden nepřišel dva dny do školy a učitel mě poprosil, abych mu donesla materiály. Když jsem k němu přišla tak mi otevřel jen v trenýrkách a to vyvolalo mou pubertální reakci: zakryla jsem si obličej a začala jsem na něj hulákat proč je panebože nahej. On mě čapnul a zatáhl k sobě, což jsem opět špatně pochopila a začala jsem mu vysvětlovat, že tam nejsem kvůli...těm záležitostem, ale kvůli škole. On na mě chvíli nechápavě koukal..
Renata
PhDr. Jitka Douchová
Milá Renato, přiznávám, že v množství dotazů, které dostávám, si vše nyní přesně newybavuji, budu vycházet z toho, co píšete teď. Ale pokud jste beznadějně zamilovaná, kamarád být nemůžete. Přecházím na druhou část vašeho dotazu.
nejistota ve vztahu
Dobrý den paní Douchová,

děkuji moc za Vaši reakci a názor!

Žaneta38
Žaneta38
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Žaneto, děkuji vám za vaše poděkování :-)
nejistota ve vztahu
Paní doktorko. Jsem rozvedená 4 roky. Před 2 lety jsem se sblížila s mužem, který má za ženu sestřenici mého bývalého muže. Znám ho tedy cca 25 let. Zamilovala jsem se do něj. Jenže ještě přede mnou měl vztah s ženou, se kterou je stále v kontaktu. Ona má sice přítele, kterého ,, prý údajně miluje". On už s ní nic nemá, jen mu ,, pomáhá" od bolestí zad ( je masérka). Je to asi měsíc, kdy zazvonil...zatajil se mi dech, hodila jsem mu klíče. K ničemu nedošlo. Měl na ruce náramek. Já se ptala, kdo mu ho dal a on, že jeho bývalá přítelkyně. Hrozně mě to ranilo a ponížilo..........kdysi jsem mu taky něco dávala, ale to nesměl nikdo vidět ( hlavně jeho žena nebo bývalá milenka), takže to buď zůstalo v šuplíku nebo mi to vrátil. Bylo mi strašně.....odešel. Psal mi, proč s ním zase nemluvím. Po telefonu jsem mu řekla, proč to udělal, že prý to není pro něj důležité, když ho nosí?? A já mu odpověděla, že nikdy nepřizná žádnou chybu a tohle byla chyba zásadní. ZLOMIL MI SRDCE.Váš názor, prosím. - otázka upravena poradcem
Radmila
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Radmilo, hlavně buďte v klidu. Jste příliš citlivá a vnímáte některé věci vztahovačně a nejspíš jinak, než jak byste mohla, kdybyste měla zdravé ženské sebevědomí. Zkuste na něm začít pracovat. Objevte pro sebe samu jedinečnosti vás, jako ženy, vašeho vztahu. S partnerem jste spolu 2 roky. Kdyby ho na prvním místě zajímala paní masérka, měl by paralelní milenecký vztah s ní. Neubližujte si žárliveckými scénami :-))
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
s partnerem jsme se začali stýkat před 3lety. 2 roky z toho měl ovšem paralelně i jiný vztah, který částečně mlžil, částečně přiznával.A také mne za ty 2 roky nic vážného nesliboval.Tento nevztah,kdy jsem se od něj snažila odpoutat,rozejít a opět vrátit, skončil tím,že jsem mu dala rezolutně rozhodnout, zda já či ona.Rozhodl se pro mne,ale pak s ní po měsíci ještě jednou byl,což jsem zjistila zpětně a on to označil za chybu a omlouval se.Od té doby jsme spolu třičtvrtě roku.Chová se mile,plni moje přání,plánujeme rodinu,vše funguje,jak má,ale před dvěmi měsíci se asi on ozval své bejvalce a začali se semtam stýkat(oběd či káva v restauraci).Když jsem to zjistila,mluvili jsme o tom a byla jsem rozhodnuta ho opustit,protože jsem nechtěla zažít pokračování nevztahu z minulosti.Řekl,že s ní nechce nic začínat,že ona má jiního,ale je mu prostě blízká a rád s ní mluví,že mi vždy řekne předem,že s ní půjde cca jednou za týden,což dělá. Přesto nevím,zda to akceptovat.Nedůvěruji mu.
Žaneta38
PhDr. Jitka Douchová
Přeji vám hezký den, Žaneto.Je to těžké rozhodování, to opravdu. Byla jste dva roky součástí partnerského trojúhelníku, pak jste dala příteli jasně na vybranou. Rozhodl se pro vás, ale nedokáže se s bývalou partnerkou nestýkat. To, že vám sdělí, kdy se spolu oni dva uvidí na kávě či na obědě, je od něj hezké, ale nevím, zda velkorysé, nebo alibistické, nebo jaké? Vy jste z toho znejištěna a interval setkání 1x týdně je opravdu hodně, řekla bych, že nadstandardně. Pro vás by bylo potupné, být jeho kontrolorka a vědět o všech jejich setkáních. Nevím, co s tím. Vnímám jako normální, že se s ex partnery někdy potkáváme, proč ne? Dělám to také a přijde mi to jako přirozené - kdysi jsme si byli blízcí jako partneři, zůstalo nám to lidské. Ale interval mezi jejich setkáními? Přítel by se měl rozhodnout sám, co je OK, a to na základě vašeho rozhovoru na toto téma. Měli byste spolu o tom mluvit ve chvíli klidu a nekonfrontačně, neemočně. Ale jasně a zřetelně.
nejistota ve vztahu
část 3: držel mě několikrát pod krkem s pěstí u pusy, lomcoval se mnou, když jsem před ním utekla, prorazil dveře koupelny pěstí. Před dětmi mě ponižuje, křičí na mě lhářko prolhaná apod.Pak zase naopak lituje, slibuje, brečí, hroutí se, zahrnuje mě neskutečným množstvím zpráv o pravé lásce, nápravě manželského soužití, řeči o víře, bohu...Sám se přiznal k nevěře před svatbou (svatbou si ji odpustil - manželský slib je pro něj posvátný),mě si prý vzal stejně s tím, že ho budu podvádět, začal si psát s nějakou Evičkou a několikrát o ní mluví.Do toho mi v afektech vyhrožuje že při rozvodu mi vezme děti...Mě je čím dál odpornější,nechci aby se mě dotýkal, cítím se od něj znásilněná, teď se bojím mu zároveň odporovat, ale nechci prostě...Bojím se ho.CHodím k terapeutce,on také začal chodit na terapii.Má i psychoter.výcivk.Chodíme do poradny,ale mě je pořád hůř...A nemám sílu odejít...tlačí abych zůstala, že chce děti se mnou vychovávat, vidět je vyrůstat a mě bolí srdce.Prostě nevím co dál
Lada
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lado. To je opravdu celé hodně složité. Z vašeho psaní je od samého počátku evidentní, jak je vám manžel nyní odporný, což je prohloubeno samozřejmě i tím, že jste zamilovaná jinde. Manžel je hodně zmatený, nevyrovnaný, psychicky labilní. Ale je fajn, že chodí do terapie. Má psychoterapeutický výcvik??? To znamená, že se pohybuje v oboru? Zajímavé. Lado, každý z vás má individuální terapii, předpokládám, že každý u jiného psychologa. Společně chodíte do párové terapie, opět předpokládám, že k někomu jinému, než jsou vaši individuální terapeuti. Nejsem si jistá, zda je teď vhodná doba na párovou terapii, spíš byste potřebovali pauzu a individuálku, ale je to můj názor a má zkušenost. Nevím, co jiného k tomu můžu říct, nyní procházíte velkou krizí, která má někde svůj prvopočátek. Jste spolu ve vztahu 14 let a brali jste se po 6 letech. To asi bylo vše OK, jinak byste do něčeho tak zásadního, jako je manželství, nešli. Tak kde to začalo? Stavbou vašeho domu a vstupováním vašich rodičů do vašeho života? Zkuste si to vrátit a uvědomit :-)
nejistota ve vztahu
2 část: abych se necítila sama (protože jsem nemohla ani nikam chodit, když jsem někam šla, tak mi psal, volal, vzkazoval ať si seženu hlídání, zároveň nechtěl aby hlídala moje mamka, apod. - docela jsem v tom plavala) založila jsem na vesnici Mateřské centrum a začala se věnovat jeho aktivitám. Na to opět žárlil a vyčítal mi to.Samozřejmě on sám byl pod tlakem - fiannční situace, do toho mu zemřel před dvěma lety otec. Po té začal být ještě horší,dává mě a mojí rodině za vinu, že se s ním dostatečně nerozloučil a stále to vytahuje...Já už byla na tom dost mizerně, protože poslední rok se nadávky a ponižování dělo minimálně každý měsíc, někdy i víkrát za sebou.Poznala jsem jiného muže, zamilovala se, viděla jsem, že by mohlo být všechno jiné, že jsem si vzala nesprávného... chtěla jsem to manželovi říct, ale on se začal snažit, jakoby něco tušil...bylo mi ze mě zle.Pak na to přišel a začal kolotoč neuvěřitelný, který trvá 4 měsíce.Nadávky, urážky, už i napadení fyzické.
Lada
PhDr. Jitka Douchová
Přecházím na poslední část vašeho vyprávění.
nejistota ve vztahu
První část: Dobrý den, psala jsem sem již dotaz ale nevím, kde případně najdu odpověď a jestli byl zodpovězený. Nejsem si jistá, jestli jsem vyplnila jméno... Proto píši ještě jednou a asi na dvě zprávy... Jsem s manželem 8 let v manželství, 14 let jako partneři. Máme spolu dvě děti - syn 6 let a dcera 4 roky.Poslední 3 roky byl na měl manžel velmi sprostý, choval se ke mě (s různým časovým odstupem) velmi agresivně - nadávky různé, vyhrožování že příště ji už dostanu,že mě zabije...Přitom mi to přišlo jako za úplně blbosti (že syn běhal bez trika, že moji rodiče přišli pozdě na návštěvu). Navíc moje rodiče mi vyčítal a vyčítá stále, hodně vulgárně se vyjadřuje o mé matce a sestře.Bydlíme kousek od nich a nejvíc tedy problémů začlo s tím, že jsme začali stavět, můj otec nám řidil stavbu a k tomu nám dost oba rodiče mluvili do života.Manžel nadával za to mě a zároveň mi zakazoval s nimi cokoliv řešit, takže jsem byla docela v šachu a nespokojenost samozřejmě rostla.K tomu já na MD....
Lada
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lado. Váš dotaz v předešlé době ke mně nedoputoval, pamatovala bych si jej, i v tom množství dotazů, které ke mně do poradny chodí. Jdu dál...
nejistota ve vztahu
Paní doktorko, chtěly bych Vás poprosit o radu. Žijeme s manželem a dětmi 200 km od obou rodičů - přišli jsme sem kvůli manželovu podnikání. Čili jsme naplavení se všemi negativy. Manžel zůstal díky práci v kontaktu s těmi původními a zároveň si tady dělá nové - je extrovert,tak mu to jde docela dobře. Já jsem díky jeho práci hodně vytížená rodinou a pracuji daleko od domova, tak jsem na tom hůř. Ale nové kamarády tu mám. Jenže manžel je takový průtokový - s někým se přátelí, pak si ho naštve anebo ti přátelé ho omrzí anebo nejsou pro něj dost dobří a hledá dál. Zpočátku jsem domů zvala své kolegy i obchodní klienty, jenže on se buď chlubil nereálnými představami (já pak dva roky vysvětlovala, že se nic nerealizuje) anebo i ztropil scénu a před návštěvou uražený odešel. Pár mých kamarádek zaměstnal a ty od něj po třeba dvou měsících utekly. tak jsem se zvaním přestala, nestojí mi to za to. On však začal naopak, že tu nemám žádné kamarády. Mám dojem, že se tu se mnou v poslední době nudí a začíná víc a víc utíkat do původního bydliště - schválně tam zůstává déle než kdysi - prý je to pracovně. Zčásti ano, zčásti si myslím, že ne. Já bych chtěla, aby bydlení tady s námi bylo pro něj atraktivnější, ale riskovat obchodní klienty anebo kolegy už nechci. Co byste mi poradila? Moc Vám děkuji.
Věrka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Věrko. Stížností na manžela a jeho způsob života je hodně, mluvíte o tom, jak se v dané situaci cítíte vy. Myslím, že byste měli s manželem mluvit o tom, co si od svého partnerského vztahu představujete, co potřebujete, co si můžete vzájemně dát. O tom vztah je. Pokud váš vztah přestal být vztahem, ale vy v něm chcete dál zůstat, pak se postavte na vlastní nohy a žijte svůj život, ale s tím, že máte nárok na vše, co k manželství patří - např. pravidla okolo rovnoměrné distribuce financí.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, už delší dobu se nemůžu vyznat v mojí přítelkyni, jsme spolu 6 měsícem ale už jsme spolu byli před pár lety, zkusili jsme to zkrátka znova. Má 3.letou holčičku bydlí s matkou s kterou je to docela těžké, potřebovala by do práce, ale nemůže, jelikož malou ještě nevezmou do školky a babička prostě hlídat nechce, a ještě vyčítá že nepracuje, a tak dále, momentálně jsou na nože, takže je přítelkyně ve velkém stresu. Tak a teď k tomu z čím si nevím rady. je to teď mezi námi takové že je ke mě hodně odměřená, tvrdí že chce být sama že nemá na mě náladu, ale já si osobně myslím že v takové situaci by byla každá žena ráda za to že vedle má svého přítele. Stále mi předhazuje že myslím jen sám na sebe že jí nejsem oporou a že se nechovám jako chlap. Ale když chci jet za ní aby nebyla sama a nějak jí utěšil nebo něco tak odmítá, snažím se vymyslet řešení, furt je problém že tohle a tohle, a já už si nevím rady co si o tom mám myslet a co mám dělat, moje snaha mi přide ůplně zbytečná
Filko
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Filko. Těžko se v tom vyznat, ale z vašeho popisu je zjevné, že přítelkyně je opravdu v déledobějším stresu a reaguje právě díky tomu podrážděně. Nejspíš od vás očekává  větší pomoc a občasné návštěvy za ní jí přijdou jako něco málo. Ale já o vás dvou nic nevím, nevím, na čem byly postavené základy vašeho vztahu v jeho první fázi, proč jste se k sobě vrátili nyní. Jaká máte každý z vás očekávání od sebe navzájem. Ona je v nějakém těžkém presu, zkuste se jí zeptat, úplně normálně, co pro ni můžete udělat, abyste jí život ulehčil. Ale partnerský vztah je o vzájemném dávání a braní, neboli - i vy musíte od přítelkyně něco dostávat, abyste jí to mohl vracet. Nedokážu vám říct nic víc, vím toho příliš málo...
nejistota ve vztahu
Dobrý den,již sem sem psala už ohledne toho kluka co pracuje v zahranici, a jak semnou chtěl být,a pak nevedel co chce...doufám že si me pamatujete:) potom sem se mi ozval asi po 8 dnech,napsal jen ahoj,pak jak se mám,napsala sem mu proč mi píšeš? on to už si nebudeme psát? je to špatne? ja: ne jen chtěl si cas ne? on: ano potrebuju,ale to neznamená že si nemůžeme psát normalne ne? napsala sem ok...on:chapu zkalaml sem te nastval sem te to je mi podobný vse zkazit...napsala sem mu že to pro me není jednoduchý když mi dene chodily sms,napsal: romi budu psát casteji jen potrebuju vážne cas,sem zmatenej,i přitom vsem na tebe myslim,nejsi mi volná...nevim co si o tom myslet? napsala sem mu snad se sejdeš pak i osobne až budeš doma,napsal ano sejdu a popovídáme si,nevim esi mu veřit,ale ráda bych se ho zeptala na pár věci,tak uvidim,fur doufám že je normalni aspoň trochu a furt mi nelže..nevim co si o tom myslíte vy? proč by mi rovnou nenapsal nechci konec?:(
Romana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Romano. Dotazů v mé poradně tolik, že je těžké, si na všechny vzpomenout. Ano, nyní jsem si to připomněla, ale nevím, mám pocit, že byste mu měla dát jasnou "stopku". Ať vám napíše už jedině tehdy, kdyby chtěl váš vztah dál rozvíjet. Jinak myslím že budete zacyklená v nadějích a máte co do činění s klukem, který sám moc neví, co chce a vlastně jste tím držená v kleštích a zneužívaná. Protože se nemůžete odstřihnout a jít ve svém životě dál...
nejistota ve vztahu
Dobrý den, před několika lety jsem udělala chybu a nevím, co dál. Ukončila jsem úspěšně nadstavbová studia , která mi manžel bohužel záviděl, u manžela se zhoršily dost podstatně jeho cholerické výpady, byl depresivní jak obvykle před Vámocemi býval, kulminovaly u něj vysoké příjmy (což jsem ale nevěděla, on sám to tajil), čili nahromadilo se hodně různých věcí do poměrně krátkého období. Už jsem nevěděla kudykam, měla jsem díky jeho tajení málo informací a strach, že se někde hodně zadlužil /tehdy to tak vypadalo) a navrhla rozdělení majetku. K tomu nedošlo, protože se mu manžel bránil. A místo aby měl strach, že se manželství rozpadne (i když to tak zpočátku vypadalo, že za něj bojuje, bylo to ale jen naoko), začal se potajmu zajišťovat. Jenže to jsem nevěděla. Dělal to tajně. Já byla ráda, že o manželství stojí (aspoň to tehdy tak říkal) a hodně se snažila, aby rodina fungovala jak byla zvyklá. Asi po roce a půl se najednou chová, jako kdyby mu bylo všechno jedno, jako kdyby se cítil jistý, že peníze má zabezpečené (na to jeho zajištění jsem přišla asi před měsícem). Hlídá každou korunu, synovi dokonce vynadal, že ho chtěl okrást (došlo k nějaké administrativní chybě, ale ne naší vinou, vinou úřednice zvenčí), za uspořené peníze dostal druhý syn maličký byt (platili zčásti moji rodiče) - zase bylo zle, že jsme ho okradli. Udělala jsem chybu, že jsem tehdy chtěla rozdělit majetek, ale bála jsem se, abychom nepřišli o střechu nad hlavou. manžel si totiž nabral úvěry (o nich jsem zčásti věděla). Manželovi jsem to sice řekla, ale on nevidí, neslyší a už je zase depresivní a vzteklý, zas o něco víc, než byl. Vzala jsem ho na večeři, že zjistím, co se skutečně děje, jestli opravdu nemá dluhy (s jistotou to říct neumím, nemám informace), ale on byl skoro jako by mimo a pořád se litoval. Paní doktorko, jak to mám zachránit? vypadá to, že on to jako kdyby zabalil nebo nevím. Nějak se v té situaci neumím zorientoval, ale cítím, že je zle. Děkuji Vám.
Marcela
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Marcelo. Mám pocit, že vaše je otázkou spíše pro právníka. Vašemu vztahu z vašeho popisu nerozumím, nevím, co je tam dobře, co funguje, proč to stojí za to, bojovat o ně. Popisujete problémy a manželovy dluhy, sebe, která se snaží něco zachránit, ale jde více o materiální věci. Jako psycholog nevidím úkol pro sebe. v čem bych pro vás mohla být užitečná. Musela bych být mnohem hlouběji vtažena do vašeho vzájemného vztahu...Bylo by nejlepší, kdybyste se sama obrátila na partnerskou poradnu a v přímém dialogu s profesionálním odborníkem vše probrala.
nejistota ve vztahu
Před necelými třemi měsíci jsme se scházela s jedním klukem 22 le l mě je 21. Vše začalo s jeho strany přišlo mi to fajn. Trvalo to zhruba necelé dva měsíce několikrát se sešli psali sice ne každodenní vypisování ale i tak. Pak to z jeho strany nějak utnul po poslední schůzce (kterou navrhl on) jsme si nepsali týden. Ja si řekla, že to ještě jednou zkusím. Odepsal mi hezky v pohodě. Na to jsme mu odpověděla neskončila jsem žádnou otázkou na něj. No a pak se už neozval. Dlouho mě štvalo, že to tak dopadlo, ale nebudu přece uhánět kluka. Nyní mam ale strašnou chuť mu napsat jen ze zvědavosti vážně jen s kamarádské jak se mu daří a tak. Otázka na vás muže jak to napsat, aby pochopil ze to myslím jen kamarádsky? At si nemyslí, že tři měsíce doma sedím a bulím nad ním. Jen jsme si na něho tetka vzpomněla před pár dny ze jsme narazila na dárek co mi dal. Tak mě zajímá jak se má. Díky za odpověd
Veronika
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Veroniko. Asi bych to nezkoušela. Tušíte dobře - bral by to nejspíš jako další snahu se mu připomenout. Číslo na vás má, kdyby chtěl, ozve se sám. Zachovejte si svou hrdost.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, obracím se s prosbou jelikož sama nevím co dál. S mým přítelem jsme spolu pár měsíců ale známe se od malička. Když jsme spolu začali oficiálně chodit bylo vše dokonalé. Potom na pár mesicu musel odjet pracovne a vídali jsme se jen o vikendech. Nedávno mi řekl ze neni pripraveny na vztah ale že mě nechce opustit a miluje mě. Nevím jak tuhle situaci vyřešit, opustit ho nechci. Co mám dělat?
Irena
PhDr. Jitka Douchová
Asi vám za to přítel stojí. Říká na rovinu, jak to v sobě má, je to od něj fér. Jen je otázka, co znamená pro něj, být připravený na vztah, jaká cesta k tomu povede. Zkuste to zatím v modu, jaký je, ale pro sebe samu si stanovte horizont, jak dlouho můžete čekat na to, jestli se z daného stavu vyvine vztah. Jen by mne zajímalo, co si přítel konkrétně pod pojmem partnerský vztah představuje, a jak to tedy vypadá nyní, v současném mezidobí?...
nejistota ve vztahu
Dobrý den, nevím si rady a proto se obracím na Vás. Již před nějakou dobu se mi líbil jistý muž přibližně před 4 měsíci jsme se začali více bavit, jednou za mnou a mými kamarády přišel, pak jsme byli několikrát na rande, které občas končilo sexem, ale né vždy. Je velmi rýpavý a říká mi, že si vše moc beru, ale občas mi to přijde přehnané. Mám ho vážně ráda a myslím si, že mu nejsem lhostejná, když mi napsal, že mě má rád a nechce o mě přijít. Občas napíše že mu chybím, ale poté to shodí nějakou vtipnou hláškou. Celou dobu jsem si říkala, že na to musím pomalu, jelikož je po delším vztahu, kdy mu partnerka byla nevěrná, řekl mi na začátku že nechce vztah, ale přišlo mi že mě má čím dál tím radši a že jsem na dobré cestě. Jenže minulý týden nastala situace, kdy jsme se potkali i s dalšími přáteli a on se věnoval jedné slečně a mě pozdravil, ale nic víc a já vypěnila a jeho rytí mi nepřidalo. Nevím zda se omluvit či ne? Zda mě má opravdu rád, či mě bere spíše jako kamarádku?
Nela P.
PhDr. Jitka Douchová
Nelo P., myslím, že není zralý na opravdový vztah, což preventivně deklaruje. Bojí se citů, proto je shazuje, když je dá najevo. Nemá zpracován předchozí vztah, bojí se zranění. Je pro něj jednodušší flirtovat napříč, aby to nevypadalo, že někomu patří. Ale zaháčkovaný určitě je, to je zřejmé. Je otázka, jestli je to pro vás dobře, protože kdyby nějaký vztah opravdu začal, bude ve velkých výkyvech, s žádnou stabilitou v nejbližší době nejspíš nemůžete počítat...
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
mám na Vás prosbu a děkuji Vám předem za odpověď.
Bude to přibližně osm měsíců, co jsem se poznala s jedním chlapcem. Je o dva roky mladší, než já -21. Párkrát jsme si spolu vyšli a ačkoli mě z počátku vůbec nepřitahoval, zamilovala jsem se. Došlo i k něčemu vážnějšímu. Dokonce mě seznámil i se svou rodinou, což je pro mě významné.
Problém je v tom, že nevím, jak to "vše" bere on. Je dost stydlivý, proto jsme se o možnosti vztahu nějak nebavili a já nechci být ta iniciativní už z toho důvodu, abych ho tím nedostala do nějaké trapné situace v případě, že nic necítí.
Bude to teď dva měsíce, co jsme se neviděli (má hodně práce, otec podniká, musí pomáhat, studuje. Já chodím také na vysokou plus do práce). Píšeme si každý den, kupujeme si navzájem dárky, když něco potřebuji, pomůže - jen mi v rámci konverzace v reakci na zprávu napíše, že v dohledné době stejně mít slečnu nebude a tak tomu nerozumím. Myslíte, že na opačné straně nic není a měla bych to kvůli sobě ukončit? Děkuji - otázka upravena poradcem
Eliška
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Eliško. Na jeho straně samozřejmě cit je, a celé to trvá již 8 měsíců. Jakožto koho vás představil celé rodině? :-) Nevím, jak to v sobě má, ale má vás rád a záleží mu na vás. Jen se zřejmě z nějakých důvodů bojí vztahu, který třeba bere jako závazný. Nevím, jen spekuluji. Ale čeho se bojíte,kdybyste se zeptala tak, aby to bylo v pohodě, uvolněné, aby jej to nezaskočilo? Stačilo by někdy říct - já vlastně nevím, jestli spolu chodíme, nebo ne :-) Ještě jsem neporozuměla jedné věci. Říkáte, že došlo i k něčemu vážnějšímu. Ale vy popisujete začátek, a pak jste přeskočila do nejisté současnosti. Takže nevím,  zda spolu příležitostně intimně žijete, nebo to bylo jen jednou tenkrát...I to je kritérium toho, zda jste pár, nebo ne. Byla by škoda, kdybyste byli stydliví oba a váš vztah by přešlapoval na místě. Jeden z vás iniciativnější v porozumění tomu, co se mezi vámi odehrává, být musí...:-)
nejistota ve vztahu
Dobrý den, s přítelem jsme 4 roky. Nebydlime spolu. Před dvěma lety jsem pojala podezření, ze někoho ma, tak sem se mu podívala do e-mailu a zjistila sem, ze v termínu me dovolené se synem si jede na dovolenou s milenkou. Začala sem se strašně užírat, ale dusila sem to statečně? v sobě..Výsledkem bylo pravidelne koukani do e-mailu, drasticky úbytek na váze, užívání psychofarmak. Po půl roce sem našla odvahu a řekla sem mu to. Myslíte, ze přestal? Nikoliv. Trvá to stále. Nacházím u nej v bytě její vlasy. A on mi donekonečna tvrdí, ze jsem paranoidní, ze slidim a já mu nevěřím a nedokážu od nej odejít. Nakonec těch děvčat je víc, nábor do harému asi dělá neustále. Moje drzost mě doznala až do nahlédnutí do telefonu. Kde je moje důstojnost?
Ema
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Emo. Na základě čeho jste po 2 letech pohodového vztahu bez společného bydlení najednou pojala podezření, že přítel někoho má a že to přestává být jiné? Zkuste si ten okamžik v sobě vrátit. Od té doby jste si udělala ze života peklo, vidíte, že ztrácíte svou důstojnost, přítel vás odkazuje do patřičných hranic a obviňuje vás z paranoii. To opravdu není v pořádku a váš vztah je nemocný. Přesto v něm další dva roky společně pokračujete. Docela by mne zajímalo, co každému z vás v této podobě dává,a jaká je bilance zisků a ztrát. Slušně se v tom mučíte, na vašem místě bych začala chodit na terapii, abyste s psychologem našla cestu, kudy z toho všeho ven. Buď ukončení vztahu, nebo jeho změna...
nejistota ve vztahu
dobry den .chcem sa spytat som s partnerkov skoro 6 rokov vstah bol celkom dobry maly sme aj hadky ale inak bolo vsetko v pohode ide o to ze asi mesiac spat som ju poziadal o ruku a povedala ANO boli sme stastny obaja a vsetko bolo krasne a teraz chce pauzu uplne bezdovodne a nechce sa somnov o tom bavyt ze chce cas co to znamena co mam od toho cakat ?
peto
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, peto. Myslím, že se zalekla té konečné zodpovědnosti. Ta pauza není bezdůvodně. Musí si pro sebe nyní najednou uvědomit, jestli jste spolu opravdu vztah na celý život, jestli bude vstoupit do manželství "správné". Dejte ten čas i jí, i vám.
nejistota ve vztahu
byl plán schůzky a posléze i domlouvání na další, bylo a je mi z toho všeho hrozně, plánovali a plánujeme děti, přítel tvrdí, že mě miluje a chce si mě vzít, já stále myslím na to, jaké by to bylo ta naše budoucnost, kdybych nic nevěděla (na druhou stranu nevědět to, později by to možná bylo ještě horší ) když jsme se před tím o tom psaní bavili, říkala jsem, že pokud má jakousi rozdvojenou osobnost či co, můžeme zajít do poradny, to nechtěl a řekl, že to není nutné, dopadlo to tak, že si stále píše a nejspíš se i vídá s cizími ženami, vím že nejvíce trápím sama sebe, ale nedokážu ten vztah ukončit, okolí mě obdivuje, že to vydržím, a já si stále říkám proč to vlastně dělám? Mám mu definitivně říct, at jde? Nebo si dát pauzu? Třeba zjistí, jak vážné pochyby o něm mám a bude se chtít změnit, ale možná taky ne….trápím se už několik měsíců a přestávám mít energii na své koníčky a přátele…(2. část)
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Martino, já bych to viděla na pauzu, ale vážně. Bez kontaktu, komunikace, s rozstěhováním, pojmenováním smyslu pauzy, aby byl oběma jasný její cíl., Stanovit si její délku a tu nepřekračovat - minimálně 4 měsíce a domluvit verzi pro rodiny a příbuzné, pro blízké, přátele, kolegy, atd. Konkrétní příčinu krize bych neuváděla. Cílem by asi mělo být především to, že si v mezičase  díky tomu uvědomí, co od života chce, ale že oboje mít nemůže...
nejistota ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko, obracím se na Vás s prosbou o radu, protože mám ted komplikované období a stále nevím jak ho co nejlépe vyřešit. Mám 6 let přítele a je to můj první vážný vztah. Už více jak 3 roky spolu bydlíme, až na nějaké malé neshody byl náš vztah dlouhou dobu pohádkový. Až jednou jsem mu uplnou náhodou našla SMS v mobilu, která se týkala jistých intimních věcí s nějakou ženskou. Tenkrát mi to vysvětlil jako „pokus jak zjistit jestli mu lezu do soukromí“ a nakonec jsem se ještě omlouvala já. Před zhruba půl rokem jsem ale zjistila, že si nejen dopisuje s různými i věkově odlišnými ženami, ale i to, že s některými určitě něco měl, dlouho jsem zvažovala, jestli se s ním o tom bavit a rovnou ho nevykopnout, nakonec jsem sebrala odvahu, a on se přiznal, ale že když prý mělo dojít k hodině H, tak nakonec nikam nejel, brečel, omlouval se, sliboval…a já uvěřila, jak to tak bývá, jenže od té doby samozřejmě moje důvěra opadla, a já opět zkontrolovala mobil, nejdříve tam byl plán schůzky a posléze i domlouvání na další, (1. část)
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martino, nejprve přecházím na druhou část vašeho dotazu.. Každopádně je zvláštní, že když přítel ví, že vaše důvěra ochladla, přesto nechává tyto své aktivity v telefonu, aniž by je okamžitě mazal. Kde je v tom všem zádrhel? Pokud má "normální muž" potřebu provokovat další příležitosti, jimiž si zvyšuje hodnotu svého mužského ega, pak ale má potřebu chránit jeho výsostné partnerské soukromí. Toto jsou výlety do neznáma, experiment, kterými nechá ohrozit vše, co jste si vybudovali?....Divné.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, prosím o Váš názor na můj vztah, z Vašeho nadhledu, já už se tom ztrácím, i když v hloubi duše vím, že je něco špatně.Jsem rozvedená,"můj" přítel také.Je nám oběma 44 let. Máme už velké děti. Jsme kolegové v práci. Máme se rádi už cca 3 roky, v době mého rozvodu před 4 lety mi hodně pomohl. Byl tu pro mě, když jsem cokoliv potřebovala.byli jsme si vzájemně oporou i v době,kdy se rozváděl on,a tak to trvá doposud..časem náš vztah přešel i do intimního.já ho velmi miluji, on mi tvrdí, že mě také. Cítím že ano.V čem je problém ? Žije asi 7 let s přítelkyní v jejím domě, tvrdí, že spolu jen bydlí. Chtěla bych být s ním, ale on nedokáže udělat ten rozhodující krok a odejít. Nenutím ho, ale takhle už mě to unavuje, máme na sebe málo času. Bydlet společně v mém malém bytě ? mám doma ještě mladší dceru. To nechci zatím kvůli ní. Asi mi hlavně vadí, že náš vztah je "tajný". Jemu to tak asi vyhovuje. Cítím se osmělá. Chtěla bych partnera, který by byl prostě se mnou, trápím se... - otázka upravena poradcem
Gita
PhDr. Jitka Douchová
Tomu rozumím, Gito, se v tom vztahu cítíte sice milovaná, ale osamělá, protože není evidentní žádný posun směrem ke společnému životu . Moc nerozumím jeho bydlení v domě přítelkyně. Tak, rozvedl se, ale již za doby trvání manželství měl vážný paralelní vztah?  Jestliže tvrdí, že jsou spolubydlící, pak mu nerozumím. Je tam sice pragmatický základ, ale ve 44 letech by  měl člověk žít dospěle a za sebe. Buď je ona přítelkyně, nebo je jeho bytná a on její podnájemník, který ale vede svůj soukromý život, nebo je to jinak. Ale když se v tom neorientuji, nedokážu se k tomu postavit nějakým doporučením, jak vztah rozvinout a posunout do oficiální roviny. Po 3 letech vztahu už se znáte dost dlouho,abyste se mohli zrale rozhodovat. Takto bych váš vztah hodnotila jako nevyrovnaný a nevyvážení, každý z vás od něj očekáváte něco jiného...
nejistota ve vztahu
Toto bylo 23.3.,V pátek jsem mu napsala,že mu přeji hezké ráno a on odepsal, že také přeje dobré ráno,že má hromadu práce a že už zas něco musí utíkat řešit.Opět jsem ho nechala tak.Od něj žádná snaha se vidět.V sobotu jsem mu popřála hezké dopoledne, zprávu si přečetl ale žádná reakce.To mi nedalo a napsala jsem mu,že chci vědět co se děje, že se evidentně stáhl,že cítím, že něco není v pořádku a ať je upřímný.Napsal toto:Ahojky, porad nad tím vším moc přemýšlím a asi to vše bylo moc rychle. Vim ze mi je s tebou hezky a vim co od života chci ale porad nemam uplne uklizeno ve svém životě a nechci ti ublížit jeste vic. Vim ze jsem ti toho hodně řekl a ted to vypada jako bych to bral zpět. Ale ja nevím jestli chci a nechci .. Nezlob se prosim i kdyz mas plne pravo se zlobit ale rad bych s tebou zůstal jako kamarád. Mam te rad a nechci ti naslibovat jeste vic a pak ti o to vic ublížit.
Od té doby jen zdvořilostní zprávy,Ale chce,abych s ním šla do divadla za 4 týdny,nevím co s tím,zda jít
Pájina V.
PhDr. Jitka Douchová
Aha, Pájino. Nejdříve to byl on, kdo se hodně snažil, když se to překlopilo do opačného gardu, on tu zpátečku dal, začala jste se angažovat vy. V jeho životě je mnoho okolností, které vyřešené opravdu nemá. Rozchod v prosinci, stěhování, byt, náročná práce. Nejdřív to hnal přespříliš dopředu, ale nemám pocit, že jste měla být převoznice po neukončeném vztahu, nicméně ta intenzita zájmu a plánů byla rychlá. A jakmile se jde na vztahové věci rychle, většinou tam bývá nějaký háček. On potřebuje nyní čas, aby si uvědomil, kam patří, co chce. Rozchod asi dořešený psychicky nemá. Ale nevím, třeba se mýlím. Nechte to teď být, citově se od něj odpoutejte do stavu nezávislosti. Chápu, že jste zklamaná a smutná, ale faktor času teď bude důležitý. Nekontaktujte ho a sama sebe zpevněte. Byl to příslib něčeho, co mohlo být, nebo ne. A on opakovaně deklaroval, že není plánovač - neboli, žije okamžikem, kterým se někdy nechá strhnout. Nastal čas, abyste nyní na 1.místě spoléhala sama na sebe :-)
nejistota ve vztahu
Nic nenasvědčovalo tomu,že je něco v nepořádku.Nikdy nebyla žádná hádka.Pak po tomto víkendu se stalo to,že celý den nereagoval,neodepisoval na zprávy.Večer napsal,že stěhoval, vozil věci, že se moc omlouvá,že měl telefon v jiném autě.Já mu jen napsala, že stojím o upřímnost a důvěru,ale že se už k tomu nebudeme vracet.Pak se zastavil v pondělí před odjezdem mi dát pusu a rozloučit se - jezdí s kamionem, vždy na tři dny v týdnu pryč.Ale od toho pondělí už psal tak sporadicky,jen dobrou noc,dobré ráno, žádné sluníčko,zlatíčko.Pak jsem mu v úterý volala, zda je vše v pořádku,že mi přijde,že dává zpátečku,že to není on.Řekl mi,že moc přemýšlím,že on neumí moc plánovat atd.,ale že se mnou být chce,že si můžeme promluvit až přijede,jak to kdo chceme,že přes telefon to řešit nechce.Tím jsme hovor ukončili.Nechala jsem ho úterý, středu, čtvrtek v klidu.Ve čtvrtek napsal, že už přijel,že je doma, ale strašně unavený, opět jsem ho nechala tak a čekala, že třeba sám napíše, že se chce vidět.
Pájina IV.
PhDr. Jitka Douchová
Čeká na mne vaše poslední část.
nejistota ve vztahu
On mi na to řekl,že se stýkáme měsíc a že tomu s ohledem na mě a syna chce dát více času,než to bude oficiální,že se vídáme cca měsíc,že spěchat nebudeme.Zároveň mě poprosil o trpělivost,že po opravě bytu, přestěhování bude mít na mě více času.Ať na nic netlačím,nechám vše přirozeně plynout.Snažila jsem se být trpělivá.Vídali jsme se tak 2x v týdnu.On není vysloveně plánovací typ, jak mi řekl a já jsem měla potřebu vědět,jak to bere a na čem jsem.Po celou dobu mi psal hezké zprávy, oslovoval mě zlatíčko, lásko.Začátkem března mě pozval na večeři a do kina, vše bylo krásné, držení za ruce,prostě jako ve vztahu.Hladil mě ve vlasech, po tváři,nikdy se mu ode mě nechtělo odcházet.Chápu,že období opravy bytu a stěhování bylo náročné,ale posledních 14dní bylo takové,že psal sice hezké zprávy,ale ubylo takových zpráv,jako kdy se uvdime,že se chce zastavit atd.Naposledy jsme spolu strávili víkend 17.-18.3. byl u mě skoro dva dny a pak odešel, že má nějaké dodělávky na bytě.Krásné dva dny.
Pájina III.
PhDr. Jitka Douchová
Přecházím na 4.část vašeho vyprávění.
nejistota ve vztahu
Od té doby se vždy snažil mě vidět, přišel přes týden na kávu a vše bylo víceméně kvůli synovi v přátelském duchu.Se synem neměl vůbec problém, občas si s ním pohrál,pomohl s domácími úkoly.Jeden večer došlo k líbání,objímání a bylo vidět, že je moc šťastný a nechtěl se ode mě odtrhnout.Na druhý den jsem mu napsala,že je mi s ním dobře, ale že se bojím,zda se něco neuspěchalo,na to mi napsal, že nemohl odolat, že je mu se mnou dobře,že je vše tak přirozené a že se nemám ničeho bát, že má minulost vyřešenou a že se divá do budoucnost, ve které chce mě.Že mu na mě moc záleží, že se mu o mě a synovi zdá a cítí ke mě stále víc a víc.Dozvěděla jsem se, že se s přítelkyní rozešel zhruba ve stejnou dobu jako já s přítelem, tedy někdy v prosinci, bohužel s ní musel sdílet po rozchodu nějakou dobu byt. Začátkem března začal opravovat byt, do kterého se měl během března přestěhovat.Měl o něco méně času a párkrát jsme to řešili. Jestli to posuneme někam dál,jestli s námi počítá atd.

Pájina II.
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
nejistota ve vztahu
Dobrý den, začátkem února jsem si začala psát se známým, kterého znám od dětství, ale nikdy jsme se spolu moc nebavili. Loni na podzim jsme po sobě začali pokukovat, ale byli oba zadaní. Já jsem se o Vánocích rozešla po roce vztahu s přítelem, vztah delší dobu nefungoval a s tímto známým jsme si asi po měsíci - v půlce února začali psát velmi často. Po té, po 14 dnech došlo k pozvání na kávu, vše bylo moc hezké - povídali jsme si, jako by jsme se znali roky, žádné trapné chvilky ticha, smích, veselí, velké vzájemné sympatie, až jiskření. Od té doby mi začal psát krásné zprávy, že by se mnou chtěl trávit čas, prostě se snažil naznačit že stojí o něco víc.Já tím, že jsem byla měsíc a půl po rozchodu a mám syna, jsem mu naznačila, že chci na vše pomalu, že potřebuji získat důvěru a že musím dělat vše s ohledem na syna a také sebe, že už se nechci zklamat.Byl velmi ohleduplný, že si počká, že mi nechce ublížit, že mu vůbec nevadí, že mám dítě, že bude trpělivý, že stojí o to být se mnou.
Pajina I.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Pajino. Jsem zvědavá, co na mne čeká dál :-)
nejistota ve vztahu
6.Když jsem se jí ptal,jestli má někoho jiného,zapřísáhla se že ne.Přede mnou žena vážný vztah neměla. Chtěl bych Vás paní doktorko poprosit o radu,zda-li je nějaká šance nápravy.O nějaké poslední šanci žena ani nechce slyšet,je zatvrzelá a stále mi povídá jen to samé,byť se snažím na to jít ze všech stran,probrat to a najít jiné řešení než rozvod.Velice děkuji za odpověď
Adam
PhDr. Jitka Douchová
Adame, popsal jste vše velmi zevrubně, vlastně jste se v tomto dotazu kronikářem vašeho vztahu. Je evidentní, že jste se sobě postupně odcizovali, aniž byste si to uvědomovali. Byli jste slušně semletí okolnostmi vašeho života . manželka nejdříve divoká a chodící domů nad ránem, pak již ustálený rodinný život, ale partnerský moc ne. Intimní život minimální, samé problémy. Měli jste společný projekt do života, ale hodně vás oba stál. Až když se na to vše člověk dívá zpětně, uvědomuje si všech souvislostí mnohem víc. Neuvědomujete si to teď jen vy, věřte tomu, že i ona se dívá na plno věcí z vaší partnerské minulosti. Byl jste na ní  možná brzy relativně závislý, což ve vztahu může tomu druhému nejdříve imponovat a dělat mu dobře, ale pak je to nakonec naopak. Není to imponující a člověk má potřebu z toho vylétnout ven. Jste evidentně hodně zodpovědný člověk, možná manželce nastavujete až příliš zrcadlo vaší zodpovědnosti. Tak, co teď?  Viděla bych jako možnost záchrany pauzu na 4 měsíce, kdy spolu nebudete v jiném kontaktu, než ohledně předávání dcery. Předcházet musí dohoda o tom, k čemu by pauza sloužila a jaká má mít pravidla. Nepatří tam řešení vztahu, který je teď porouchaný. Oba potřebujete získat odstup od všeho a díky tomu zdravý náhled na vše, co pro sebe znamenáte a co byste si mohli jako pár nabídnout. Během té doby byste mohl chodit na individuální psychoterapii, abyste si uvědomil více sebe sama a své vlastní hodnoty - mužské, i lidské. Hodně věcí je ve vás z bolesti pošlapáno a potřebujete se zase dostat nahoru. Držím vám palce - vám oběma :-)
nejistota ve vztahu
5.S ženou se při řešení problémů buďto neshodnem nebo mi neodpoví nebo mi odsekne.V těchto situacích bývám výbušný.V hádkách jsem bohužel ženě i nadával,čehož pak lituji a omluvím se.Cca před týdnem mi řekla,že mě nemiluje a nechce se mnou už být.Šanci mi prý už nedá,že těch jsme měli dost.Já ženu nadevše miluji a snažím se všelijakým způsobem (ne vždy šťastným) zachránit manželství.Celé dny nespím,jsem z toho v depresi a na jakýkoliv náznak mého snažení mi odpoví,že mě už nikdy milovat nebude a že to zkoušet nechce.Přesvědčoval jsem jí,prosil,snažil jsem se jí přesvědčit abychom šli do
manželské poradny.Sama mi řekla,že jsem se poslední dobou začal snaži,že to viděla,ale že ona už to dávno vzdala.Nechci na ní tlačit,jen jsem chtěl od ní nějaký malý náznak naděje.Bohužel marně.Před měsícem jsme měli výročí,měl jsem po noční,koupil jsem jí ráno cestou z práce květiny a parfém a doma jsem zjistil,že na výročí zapomněla.Jednou za čas jí květiny kupuji i jen tak,pro radost.
Adam
PhDr. Jitka Douchová
Přecházím na poslední část vašeho vyprávění...
nejistota ve vztahu
4.Žena navíc začne pracovat v kanceláři (pouze od Po do Pá),já si mezitím také vyřídil práci na jiném oddělení kde budu mít víkendy volno a žádné noční.Čekal jsem,že se to právě díky tomuto zlepší.Od té doby co máme tenhle ,,kolotoč,, to je samozřejmě na našem vztahu znát.Do toho s námi dcera spí v posteli,takže většinou ten co jde druhý den do práce se jde vyspat k ní do pokojíčku nebo na gauč.Tím pádem se propast mezi námi prohlubovala,já to stále bral jako přechodné období,jenže jsem to podcenil.Nepamatuji si,kdy jsme se naposledy objali nebo si dali pusu.Sex naposled cca před měsícem a půl.Když jsme ke konci tohoto období měli sex,tak jsem na manželce poznal,že to bere jen ,,z povinnosti,,A bylo vidět,že to chce mít rychle za sebou,což mě samotného odrazovalo.Hádky pak začínaly většinou z mé strany,o tom,že se mnou nespí atd.Samozřejmě po celou dobu našeho vztahu jsme měli hádky,někdy menší někdy větší.Jsem spíš člověk,který řeší problémy hned a chci se dobrat konkrétního řešení.
Adam
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
nejistota ve vztahu
3.Můj přechod v zaměstnání jsem chtěl pochopitelně co nejvíce uspíšit.Trvalo něco přes rok než mi to vyšlo.Dále jsem pracoval jako servisní technik v místní firmě,jenže to bylo z bláta do louže,samé montáže na druhém konci republiky,takže jsem byl věčně pryč.Do toho jsme měli doma malou dceru a žena byla toho času na rodičovské dovolené.Bylo to těžké období.Nakonec se u ženy v
práci uvolnilo místo,usoudili jsme,že bych tam mohl nastoupit,což jsem udělal.Žena mezitím usoudila,že by chtěla chodit na půl úvazek k nám do práce.Nastoupila na půl úvazek a po dvou měsících zjistila,že bychom nejspíše zvládli i to,kdyby chodila na plný úvazek.Přeci jen se peníze hodily.V práci se nevídáme,pracujeme na 12 hodinové
směny(denní i noční + víkendy a svátky).Dcera ještě nechodí do školky,tak aby s ní vždycky někdo byl doma.Věděl jsem,že je to takhle trvale neudržitelné a že to takto budeme praktikovat než začne chodit dcera do školky.
Adam
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
nejistota ve vztahu
2.Rozhodl jsem se tedy,že to ještě zkusím.Chtěl jsem jí ale vytáhnout z područí pochybných a věčně se opíjejících kamarádu a nakonec se mi to povedlo tím,že jsme se odstěhovali.Po nějaké době dostala nabídku dobré práce u Prahy,o kterou moc stála,jelikož jsem jí velice miloval,nechal jsem se přeložit do Prahy.Nedaleko prahy jsme bydleli v podnájmu a bylo nám krásně,byli jsme téměř každý den spolu.Nechtěli jsme v Praze zůstat napořád,přeci jen to nebylo tak úplně pro nás,oba pocházíme z malých měst.V práci se jí naskytla možnost přeložení na pobočku kousek k městu odkud pocházela.Věděl jsem,že v Praze napořád zůstat nechceme a tak jsem jí řekl ať se nechá přeložit a já časem také.O měsíc později již byla přeložená,našli jsme si v místě jejího nového působiště podnájem,kde jsme bydleli,ale já stále dojížděl do prahy.Bylo to velice časově náročné,odjížděl jsem vždy na 4 až 6 dnů,pak pár dnů doma a zase dokola.Mezitím jsme počali dceru.
Adam
PhDr. Jitka Douchová
Přecházím dál...
nejistota ve vztahu
1.Dobrý den paní doktorko.S manželkou (oba 30 let) jsme ve vztahu lehce přes šest let, máme 2,5 letou dceru, před rokem a půl jsme se vzali.Nyní bydlíme ve vlastním bytě na hypotéku.Před těmi šesti lety, když jsme spolu začali chodit byla žena docela divoká, pracovala v herně, chodila věčně do rána pít s kamarády a já na ní věčně čekal do rána někde v autě. Taky jsem měl takovéto období, ale tím, že jsem se do ní zamiloval jsem se chtěl v tomto směru změnit a také jsem se změnil.Tak nějak jsem to očekával i od ní a velice jsem se trápil.Takto to nějakou dobu šlo s vidinou,že se to snad změní.Dorazila to tím,když odjela na dovolenou k moři s jejím kamarádem a ještě jedním párem.Měli jsme tam jet spolu,jelikož jsem ale měnil zaměstnání,nemohl jsem jet.Chtěl jsem to zrušit,ale prý najde náhradu za mě.Když se vrátila,jel jsem za ní s úmyslem se rozejít,byla to poslední kapka.Když jsem dorazil za ní,měli jsme dlouhý rozhovor,kde mi slíbila,že s ním nic neměla,ale chtěla prostě jet k moři.
Adam
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Adame. Jdu pokračovat ve čtení...
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
s přítelem spolu žijeme tři roky. Já 29 on 45. Je hodný, chová se ke mě hezky, nehádáme se. Ale je zásadně proti veškerým projevům citů a přijde mi že je tak všeobecně proti všemu hezkému nebo co by jen city naznačovalo. Nikdy by se neoženil, nemá rád svátky jako Valentýn, 1.máje, Vánoce, nerad dává kytky, ruku mi na procházce nedá protože protože je na to prý starý, nechce nic plánovat, nikdy mi ani nezavolá ani nenapíše co třeba dělám, neřeší se mnou žádné důležité věci, neptá se mě na můj názor, neni vlastně nic, co by mu udělalo radost, neumí se radovat, atd. Už se se mnou jednou rozešel, že se to nikam neposouvá, druhý den ale dělal jako že nic a řekl mi, že mě má strašně rád. Je to dost těžký někam posouvat vztah, když on se nikam posouvat nechce. Měla bych dodat že je to závislý sázkař, hrdě se k tomu hlásí a nic s tim dělat nechce.To ale nevím jestli s jeho projevem (spíš tedy neprojevem) citů má něco společného. Co byste mi poradila?
Leona
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Leono. Poradit si můžete jen sama, zda ve vztahu pokračovat a proč, nebo jej ukončit. Zde vypisujete jen negativní stránky vašeho vztahu, ale s přítelem byste asi nebyla, kdyby tam pro vás nebyla i spousta pozitiv. Uvažuji o vaší ženské sebedůvěře - na jaké úrovni je. A to, že je gambler ( pardon, závislý sázkař ), který se k tomu hrdě hlásí? To je pro mne kontraindikace pro vztah asi stejně, jako když je někdo závislý na drogách, na alkoholu, je násilník nebo patologický žárlivec. Nicméně závislost na sázkách se dá léčit, je-li k tomu člověk motivovaný :-)
nejistota ve vztahu
nejdříve tam byl plán schůzky a posléze i domlouvání na další, bylo a je mi z toho všeho hrozně, plánovali a plánujeme děti, přítel tvrdí, že mě miluje a chce si mě vzít, já stále myslím na to, jaké by to bylo ta naše budoucnost, kdybych nic nevěděla (na druhou stranu nevědět to, později by to možná bylo ještě horší ) když jsme se před tím o tom psaní bavili, říkala jsem, že pokud má jakousi rozdvojenou osobnost či co, můžeme zajít do poradny, to nechtěl a řekl, že to není nutné, dopadlo to tak, že si stále píše a nejspíš se i vídá s cizími ženami, vím že nejvíce trápím sama sebe, ale nedokážu ten vztah ukončit, okolí mě obdivuje, že to vydržím, a já si stále říkám proč to vlastně dělám? Mám mu definitivně říct, at jde? Nebo si dát pauzu? Třeba zjistí, jak vážné pochyby o něm mám a bude se chtít změnit, ale možná taky ne….trápím se už několik měsíců a přestávám mít energii na své koníčky a přátele…děkuji za radu Martina (druhá část)
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Martino, šla bych do té pauzy, v jejímž rámci byste oba našli, jak moc spolu k sobě patříte, a jestli bez sebe nemůžete být, nebo naopak. Přítele odsuzovat nechci, experimentuje a potvrzuje si své ego skrze další ženy. Ale k velmi důležitým pilířům pevného a kvalitního vztahu patří mj. důvěra. Pokud by na vaší straně měla být neustále nalomená, bude se to negativně vracet do vašeho vztahu...
nejistota ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko, obracím se na Vás s prosbou o radu, protože mám ted komplikované období a stále nevím jak ho co nejlépe vyřešit. Mám 6 let přítele a je to můj první vážný vztah. Už více jak 3 roky spolu bydlíme, až na nějaké malé neshody byl náš vztah dlouhou dobu pohádkový. Až jednou jsem mu uplnou náhodou našla SMS v mobilu, která se týkala jistých intimních věcí s nějakou ženskou. Tenkrát mi to vysvětlil jako „pokus jak zjistit jestli mu lezu do soukromí“ a nakonec jsem se ještě omlouvala já. . Před zhruba půl rokem jsem ale zjistila, že si nejen dopisuje s různými i věkově odlišnými ženami, ale i to, že s některými určitě něco měl, dlouho jsem zvažovala, jestli se s ním o tom bavit a rovnou ho nevykopnout, nakonec jsem sebrala odvahu, a on se přiznal, ale že když prý mělo dojít k hodině H, tak nakonec nikam nejel, brečel, omlouval se, sliboval…a já uvěřila, jak to tak bývá, jenže od té doby samozřejmě moje důvěra opadla, a já opět zkontrolovala mobil, (první část\)
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Milá Martino, nejprve přejdu na druhou část vašeho vyprávění...Každopádně na začátek- máte ověřeno, že je partner pohotový lhář a nemá problém okamžitě najít nějaké vysvětlení. Manipuluje s vámi do pocitů viny, tady je něco špatně, nemyslíte?...
nejistota ve vztahu
Dobrý den, ráda bych se optala, co dělat, když jsem přišla na partnerovu nevěru. Přestávám být ohledně nevěry naivní, jelikož jsem do teď (32let) neměla ani jednou partnera, který by věrný byl. Tentokrát ale je problém v tom, že partner si za sex s jinými ženami platí a nechává je bydlet v jeho dalších bytech. Když jsem mu řekla, že o všem vím, nejdříve zapíral, pak vše přiznal. Řekl, že já půjdu párkrát do fitka, zhubnu 5 kilo, hezky se obléknu, nafotím a budu mít 10 tis. zájemců a od něj odejdu... jenže velké ale je v tom, že on si někde užívá, říká že je v zaměstnání, chodí domů pozdě a se mnou nespí, s tím, že je unavený, přepracovaný, apod. - přitom já bych ráda sex pravidelněji a vždy doma čekám. Žádnou úchylku a ani speciální přání nemá. Nevím co si s tím počít, zda zavřít oči a naučit se s tím žít, ale vždy žít ve strachu, abych něco nechytla a nebo že se dostaneme do finančních potíží, nebo prostě jen to, že nejsem jediná a nebo prostě sebrat poslední síly a odejít...? Děkuji
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martino. Jste konfrontována partnerovou devalvací sebe sama. Obhajuje se útokem na vás, váš vzhled, postavu. Opravdu o tento vztah hodně stojíte? Zkuste si pro sebe pojmenovat zisky a ztráty z existence a uchovávání tohoto vztahu dál.Nevěry se dějí a není možné před touto realitou zavírat oči. Ale pokud se vám to děje ve vztazích opakovaně, musíte být vůči tomu samozřejmě stále více senzitivní, možná ztrácíte svou ženskou sebedůvěru. Zamyslete se opravdu více nad hodnotou tohoto vztahu. Pokud zjistíte sama pro sebe, že vám to za to stojí, v něm pokračovat, pak můžete hledat i strategii, jak znejistět přítele a vyvolat jeho žárlivost. Ale cílem každého kvalitního vztahu je symetrie a vzájemná úcta...
nejistota ve vztahu
2,část...jen v jednom je něco divně. Pořád mi říká, ať se na něj nezlobím, že se ještě nevzpamatoval z rozchodu, že na něj bývalka tlačí stále mu píše aj. Zrušil s ní společnou dovolenou na duben, řekl mi to, že to udělal kvůli mně. Mohl mi lhát, domnívala jsem se že je jede s kamarády. Je občas takový zamlklý. Pořád říká, že jí nechce ubližovat, že nechce aby o nás věděla...Chodíme na obědy večeře do kina, ale ve městě kde já žiju a pracuju, nechce se ukazovat o 5 km vedle kde žije ona. Co si o tom myslet. Z jeho projevů mám pocit že mě má rád, ale tohle mi nesedí. Řekl mi, že o mne nechce přijít, že mu na mě velmi záleží a i se tak chová. Vlastně jsem nikdy podobné rozmazlování nezažila a ujišťuje mne, že se k ní vrátit nehodlá, že to nemá budoucnost. Připadá mi, že mu je jí líto. Vím, že jí i odepisuje na velmi dlouhé zprávy, zahlédla jsem to v telefonu píše mu na celý display. nevím samozřejmě co. On na to krátce reagoval, ale vždy je takový "špatný" potom - otázka upravena poradcem
marie
PhDr. Jitka Douchová
marie. Oba jste po krátké době rozešlí s předchozími partnery. On se rozešel kvůli vztahu k vám, ale to neznamená, že k ní přetrhal veškeré citové vazby. Zvlášť, pokud se mu ona stále do života vrací, je smutná, snaží se aktivně o změnu.Z její strany to musel být silný vztah, plánovala s ním rodinu, budoucí život. Zkuste se tím netrápit a nechat vyřešení na nich dvou. Důležité je, že od přítele cítíte lásku a péči, toho se držte :-)
nejistota ve vztahu
dobrý den, můj dotaz se asi ztratil. Zkusím poprosit o radu ještě jednou. Jsem po rozchodu s patnerem a potkala jsem v prosínci muže, který mi velmi imponuje, je inteligentní a samozřejmě to má háček. Rozešel se před dvěma měsíci s o 15 let mladší partnerkou, která ho tlačila do svatby a dětí. Říká ,že od ní odešel kvůli mně, že se nedalo odolat a že ví, že rodinu už mít nechce,Nám je oběma 48 let. Partner je ke mně velmi pozorný, navštěvujeme se v týdnu a o víkendu pořádáme výlety. Partner mi /poprvé v životě/vaří, nosí květiny, lichotí mi a v sexu který jsme po 2 měsících začali mít je vše skvělé....2.část
marie
PhDr. Jitka Douchová
marie, dobrý den, přecházím na druhou část vašeho vyprávění,,,
nejistota ve vztahu
Prosim poradte mi. Žil jsem s partnerkou a dcerou přes dva roky, nesezdaný svazek, ted je dcerce 1,5 roku. Partnerka ode mně před 3 mi měsíci odešla za jiným s dcerkou. Zamilovala se do jiného muže. A já se po dvou měsících od jejího odchodu zamiloval do její maminky (tchýně) Moniky. Avšak po měsíci, má její Monika v sobě velké rozpory. Sice jsme oba dceři oznámili, že je nám spolu dobře, aby se s našim vztahem vyrovnala. Ale nyní má Monika velké obavy z toho jak dál. Co řeknou její rodiče, přátelé, lidé kolem (bydlí na vesnici)? Řeší v sobě rozpor mezi rozumem a láskou. A rozumově chce vše ukončit, srdce říká něco jiné. Také kvůli tomu, že neví jak vysvětlit v budoucnu vnučce, že její tatinek je i "dědeček", že babička spí s jejim tatinkem. Poradte jak se v takovéto situaci zachovat? Opakuji, že vztah začal až dva měsíce po odchodu mé partnerky za jiným. Moc si spolu s Monikou rozumíme a věkový rozdíl je 5 let. - otázka upravena poradcem
Roman
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Romane. Zdánlivě je to emoční chaos, ale proč ne? Důležitá je láska a porozumění, to asi s Monikou máte. Jo, v pozicích a rolích každého z vás je zmatek, ale nejdůležitější ze všeho je, jak to dokážete přijmout vy, dospělí. Pokud ano, nemusí v tom mít zmatek ve finále ani vaše malá dcera. Takové věci se přeci prostě dějí a ona to přijme v klidu , pokud to budete mít v klidu v sobě i vy - vaše bývalá partnerka, Monika :-) Hodně štěstí...
nejistota ve vztahu
Dobrý den, jen se chci zeptat jaký máte názor na to, když chce přítel jít ven se svými kamarády pít. Podotýkám, že jeho kamarádi jsou největší sukničkáři ve městě a do stejné činnosti lákají i mého partnera. Bojím se, že když si dá trochu alkoholu nebude mít bohužel žádné zábrany a podvede mě, jelikož jiné holky ho velmi zajímají. Neustále sleduje na sociálních sítích své kolegyně z práce, přítelkyně kamarádů atd. Dokonce si kvůli tomu založil již několik falešných facebookových profilů, a o kolegyni v práci si na začátku našeho vztahu psal s kamarády, že je hrozně sexy, že já jsem vlastně nic moc, zval jí ven, sleduje jí již 3 roky. Mám ho tedy s jeho kamarády pouštět ven, vím, že mu to nemohu zakazovat? Předem děkuji za odpověď.
Zuzka
PhDr. Jitka Douchová
:-) Dobrý den, Zuzko. Do vztahu patří na jednom z prvních míst vzájemná důvěra. Váš partner má také problémy, "pouštět vás ven s přáteli"?Myslím, že do vztahu prostě patří svoboda a pocit, že víme, že k sobě patříme, takže proč ne? Pokud jistotu nemáte, je otázka, zda má váš vztah smysl...
nejistota ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Mám partnera o sedmnáct let staršího než jsem já. Má za sebou už mnoho vztahů, mnoho zkušeností. Já jsem mladá, moc zkušeností nemám a rozhodí mě asi každá hloupost. Už delší dobu navštěvuji odborníka kvůli mé nízké sebedůvěře, ale upřímně to moc nepomáhá. Partner je hodně do světa, o krásné obdivovatelky nemá nouzi. Já to celkem těžce nesu. Stalo se, že mě podvedl (jsme spolu tři roky a máme dceru), Zůstala jsem s ním (Je to asi tři měsíce stará příhoda) ale zjistila jsem, že si píše i s dalšími dívkami, svými bývalými. Ví že o tom vím, ale nemá mi to prý vadit. Nevěra pro něho není důvod k rozchodu a s holkami se kterými si píše, prý ted mít nic nechce. ( asi zatím..) No nevím co si mám o tom myslet, zda to tolerovat. Trápí mě to každý den. Mám pocit, že bych mu stále měla kontrolovat telefon, abych věděla co dělá. Mám příšerný pocit, že ze mě děla úplného blbce.,nemůžu mu ale zakázat aby si s někým psal. Co mám dělat? Přála bych si, aby mi byl lhostejný..
Klára
PhDr. Jitka Douchová
Milá Kláro. Nezdá se mi, že by vám váš partnerský vztah prospíval. Spíš vás sráží k zemi. Máte pocit, jakoby váš muž šlapal ještě více po vaší ženské sebedůvěře. Měl by to být on, který by si měl vážit toho, že jste s ním, byť o 17 let mladší. Podle mého potřebujete individuální psychoterapii, abyste se zvedla a našla sebe samu. Na dálku vám nepomohu, chtělo by to jít do toho zgruntu. Jestli vám to příliš nepomáhá v rámci současné spolupráce s odborníkem, najděte si jiného psychologa. Psychoterapie je běh na delší trať, ale pokud se potkáte s někým, kde budete cítit vzájemnou rezonanci, pochopení, od psychologa empatii i schopnost analytického přemýšlení a pojmenovávání věcí, pak to bude pro vás velikánský posun dál :-)
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
chodím s přítelem 4 měsíce. na začátku mě neskutečně miloval, pak jeho city ochladly a já začala milovat ho. Přestal mi věci říkat, jelikož měl za to, že stále něco řeším, já věci řešila protože mi nic neříkal (začarovaný kruh). O všem jsem si promluvili, přiznal že jeho city ke mě ochladly, má mě rád, ale nemiluje mě. Řekla jsem mu, že mě trápí, jak na mě kašle, že dává přednost všem ostatním přede mnou a semnou je jednou týdně. Nakonec to odpadlo tak, že řekl, že teda semnou chodit nechce, že si zasloužím lepší vztah. Po několikahodinovém rozhovoru sdělil, že si to rozmyslel, chce to zkusit znova a uvidíme, jak to bude fungovat. Jako kamarádku mě má moc ráda, když je semnou je mu vlastně taky dobře, sexuálně nám to klape výborně. Problém však je v tom, že o mě stále moc nejeví zájem(neznám ani jeho přátelé ani rodinu), píšeme si jen ráno a večer jednu sms. Vídáme se stále jednou týdne a z jeho strany necítím touhu semnou být. Když už semnou je, věnuje se mi, vypadá šťastně a spokojně. Já ale toužím po vztahu, ne po něčem co je spíše kamarádství se sexem :( nechci však o něj přijít. Nějaká rada jak dále postupovat? Mám to zkoušet a čekat, jestli se do mne zase nezamiluje?
Marie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Marie. Je otázka, co si každý z vás představuje pod pojmem vztah. Možná to příteli takto vyhovuje - mít vlastní svobodu, i intimní chvíle s vámi, má to takto vybalancované jako optimální variantu. Říkáte, že zpočátku byl neskutečně zamilovaný, a až když ochladl, začala jste pořádně milovat vy jeho. To jsou ty zákonitosti vzácnosti a pocitu ohrožení ve vztahu. Zvykla jste si původně na jeho závislost na vás, když vyprchala, uvědomila jste si emočně mnohem více, co pro vás znamená, otevřelo vám to oči. Vlastně se nějak nestíháte a dobíháte se. Intenzita citu se vám střídá, ale není tam průsečík. Nechala bych to teď v dané podobě, ale ve chvílích, kdy jste spolu, bych mu dala najevo lásku a touhu po něm, zároveň s respektem k tomu, že teď potřebuje on větší volnost. Ale pro vás je v budoucnu důležité vědomí, že jste opravdu pár :-)
nejistota ve vztahu
Dobrý den, chtěla bych s Vámi zkonzultovat jednu situaci. Roky jezdíme s manželovými známými na hory - jede třeba i 16 lidí (včetně dětí), vpodstatě tomu šéfuje jeden manželův známý, kterého manžel hodně obdivuje a i s ním na něčem spolupracuje. Sice si trochu myslím, že manžel je k tomu přátelství mezi nimi trochu nekritický, že ho přeceňuje, ale nechávám to být a nereaguju na to. Vůbec poprvé v životě (jsme manželé 17 let) jsme jeli na hory s mojí kamarádkou - ve třech. Všechno jsem zajistila. kamarádka pracuje v poradenské firmě, tak jsem se těšila, že to manžel bude vnímat jako přínosné. ta trojice je vždycky trochu nevýhodná, ale já se snažila, abychom se spravedlivě střídali, počítala jsem cesty na vleku, aby to bylo stejné. Večer jsem šla vždycky s manželem na procházku a věnovala se jemu. Třetí den odpoledne si začal stěžovat na koleno, zvolnili jsme, víc posedával v restauraci. Čtvrtý den řekl, že nebude lyžovat a posadil se do restaurace rovnou. Mně bylo líto skipassu, a tak jsme se rozhodly s kamarádkou, že ještě dopoledne budeme lyžovat samy a odpoledne pojedeme domů. On neprotestoval. Jenže jak jsme vyjeli, vnímala jsem divné dusno, napadlo mne, jestli třeba není víc nemocný než jen koleno (už jsem to jednou zažila, tehdy jsem musela v noci odřídit sama přes 1000 km, protože se mu udělalo zle), a tak jsem ho prosila, že se vystřídáme v řízení, že se mi zdá, že je mu špatně. nebyl zcela rád, ale vystřídali jsme se. Asi po necelých dvou hodinách se začalo dusno zhoršovat, on mne doslova násilím donutil zastavit na nejbližší benzínce, vyhodil mne agresivně od volantu, až jsem málem upadla a jen o mžik mi neujel. Pršelo, byl obrovský provoz a on přesto jel po dálnici 180 km/hod. V obličeji měl nepříčetný výraz. Strašně jsem se bála o život, měla jsem strach cokoliv říct, protože jsem cítila, že se po silnici kloužeme. Asi po půl hodině tohle odeznělo, zvolnil na 140. byla jsem úplně KO, nechala ho raději dojet až domů - 100 km před cílem zas pro změnu usínal, pořád jsme jeli za krajnicí, málem jsme opět skončili v příkopě. Doma kolem mne chodí, uražený, nemluví, já se bojím cokoliv říct. Už to trvá 14 dnů po návratu. jak byste doporučila reagovat? Bojím se jeho reakce, není jeho zvykem se omlouvat. Myslím, že koleno byla jen záminka, protože doma je čilý a zdráv. Případně jak předcházet těmto situacím. Skutečně si nejsem vědoma žádné chyby, naopak jsem se strašně snažila, aby se necítil odstrčený. Děkuji.
Dora
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Doro. Nejspíš se manžel cítí bezpečněji v prostředí lidí, které zná, kde má svou pozici jistou. Ve změněné konstelaci, kterou ale odsouhlasil, se cítil v něčem ohrožený a reagoval dle vašeho neadekvátně. Na vašem místě bych ho nechala být, ať se k tomu vrátí on sám a jeho vztek bych ignorovala. Příště jezděte se svými přáteli bez něj, bude to jistější a pohodovější :-)
nejistota ve vztahu
Dobrý den,

je mi 26 let, postupně začínám přemýšlet nad svatbou, dětmi, jsem zkrátka rodinný typ. Jenže si nejsem jistá partnerem. Jsme spolu téměř dva roky, předtím jsem měla krátkodobé vztahy a nebyla zamilovaná, nyní jsem a opravdu se snažím, aby vztah fungoval. Snažím se příteli ukázat, že jsem tu vždy pro něj, starám se, aby měl vždy vyžehlené košile, teplé jídlo. Má stresující práci, tak se ho vždycky snažím povzbudit, pochválit. Opravdu dělám oproti minulým vztahům maximům a výsledek je přesně opačný. Je možné, že se snažím až moc? Někdy je na mě opravdu zlý a odtažitý a v tu chvíli si říkám, že nechci, aby on byl otec mých dětí a že si mě nezaslouží. Chci se zeptat, co mám změnit? Děkuji za odpověď
Petra
PhDr. Jitka Douchová
Milá Petro, vždyť to sama říkáte :-) Jste možná až příliš maminkovsky pečlivá. Děláte oproti minulým vztahům maximum, tak maximum nedělejte. Nesrovnávejte se s vaší partnerskou pozicí v předchozích vztazích. Možná si dopřávejte větší svobodu a volnost a životní styl mladého páru, který si občas společně uvaří, občas si zajde na něco dobrého na večeři :-) Prostě a jistě, s tou péčí to nepřehánějte a věnujte se hodně i svým zájmům a přátelům ve 26, než abyste byla stále v kuchyni nebo u žehlícího prkna :-)))
nejistota ve vztahu
Dobrý den, můj manžel má asi krizi středního věku - věk na to má, je mu 51, je nespokojený se vším, zhoršila se jeho výbušnost a vzteklost. Po jednom jeho výbuchu vzteku jsem se začala bát o život a tlačila na rozhovory, na rozdělení majetku. Couvl, psal mi maily i říkal, ať neděláme ukvapená rozhodnutí, že by nás to mohlo mrzet, takže jsem si říkala, že asi o naše manželství stojí. Sice se mi zdálo, že se něco zhoršilo (měla jsem dojem, že mi začal zatajovat některé informace o svém podnikání, ale on byl vždycky takový paranoidní, tak jsem tomu nevěnovala pozornost). Říkala jsem si, že má asi starosti, možná dluhy, že se to třeba stydí říct, nenaléhala jsem. Pak mi říkal, že už si mě nechá, že se mnou dožije, že mě za žádnou nevymění, že spolu zestárneme, postavíme si menší dům a tak. byla jsem ráda, že se situace uklidnila, pustila se do rekonstrukce vnitřního vybavení domu, které jsme dlouho odkládali. jenže ten stav se zhoršoval, zase byl víc vzteklý, urážel se, nemluvil s námi, všechno mu vadilo. vyčkávala jsem, protože na podzim on vždycky depresivní byl. Jenže on se znenáhla rozhodl odstěhovat. Byl to pro mne šok. Zas nějaký náhlý vztek, když s ním mluvím, není schopen, říct, proč. jenže já jsem mezitím zjistila, že se v tom mezidobí, kdy mi říkal, jak si mě nechá, začal zajišťovat, že se dohadoval s kamarády o tom, že na ně převede v případě potřeby majetek, že už nějaké pozemky na jiného člověka převedl. Bojím se mu to říct, že to vím, protože buď mi to zapře a urychlí tyto dohody nebo bude křičet na mne a možná i na ty lidi, kteří mi to řekli. jenže se cítím hrozně nejistá, podvedená, že jsem mu věřila, že se mnou chce být a možná je to všechno jinak. On nic moc řešit nechce, jak ho znám, vezme to jako útok na sebe a bude následovat nějaký trest, vždycky se mi vyplatilo jít na něj mírně, opatrně, případně couvnout. Tohle je ale hodně závažné. Paní doktorko, poradila byste mi nějaké vhodné kroky? Do poradny nechce jít, to už jsem zkoušela. Děkuji.
Vladimíra
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vladimíro. Manžela líčíte jako nevyzpytatelného, nemohu vám nic poradit, s právníky již určitě vše důkladně probíráte...
nejistota ve vztahu
Ještě jsem k mému předchozímu dotazu chtěla dodat, že manžel mívá zdravotní problémy - cca jednou za dva roky zkolabuje, odvezou ho do nemocnice, nic nezjistí, pustí ho. Zpočátku tam třeba tři dny byl, ale naposledy ho chytil doslova nějaký amok, podepsal revers a já ho musela odvízt zpět, křičel na mne, že jsem ho nechala odvézt. Pak si nechal ambulantně udělat nějaké vyšetření, při kterém se pomočil, zase jsem musela kolem něj skákat. Doufala jsem, že ho to poučí, protože má i jiné zdravotní potíže, ale sotva se z toho trochu dostal, vjel do ještě horších kolejí. po finanční stránce se mu pořád ještě daří, i když už ne tolik, jak dřív. Ale pořád zastává názor, že není nutné pracovat, ale je důležité mít kontakty. Tak ještě jednou Děkuji. Marie.
Marie
PhDr. Jitka Douchová
Nemám, co bych dodala dalšího. Váš manžel má spoustu problémů, které přenáší do vztahu, takže ten nemůže pak být v pohodě. Nejčastějším důsledkem je psychosomatizace, třeba i v podobě kolabsů. Radím odbornou psychoterapeutickou péči.





mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.