Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

On-line rozhovor

On-line rozhovor s lékařem Peterem Mikoláškem

MUDr. Peter Mikolášek
velikost textu:
vydáno 8.10.2014 12:00
Jak se poznají příušnice, meningokoková onemocnění, černý kašel, spála nebo šestá dětská nemoc? A jak se tato nemocnění léčí? Na to se ptejte Petera Mikoláška z Kliniky dětských infekčních nemocí v Brně.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 8. října 2014 do 12:30

OTÁZKA: Dobrý den, je vhodné očkovat 12letou dceru proti neštovicím? Děkuji Ivana Ivana
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Dobrý den, je to dost individuální záležitost, když nemá Vaše dcera nějaký imunodeficit, nebo neužívá imunosupresivní léčbu, je veliká pravděpodobnost, že u ní neštovice proběhnou bez větších komplikací s úplnou úzdravou. Když by ale do budoucna plánovala otěhotnět a neprodělala neštovice, tak je vhodné včasně naočkovat, aby se nepotkala s onemocněním v tu nejnevhodnější dobu, v období gravidity, což by mohlo mít vliv na postižení plodu. Výhodu vakcinace je, že jedinec pak nedostane pásový opar, což je reaktivace viru neštovic, který zůstává v latenci v nervových gangliích po celý život. Takže je to spíš na Vašem rozhodnutí, než že by to bylo medicínsky indikováno. 8.10.2014 12:08
OTÁZKA: Dobrý den, jaký je rozdíl mezi pátou a šestou dětskou nemocí? Evička
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Pátá dětská nemoc je megalerythem způsobuje ji parvovirus B 19, postihuje děti převážně školského věku. Šestá dětská nemoc je způsobena herpetickým virem HHV6, který postihuje děti převážně kojeneckého a batolecího věku. Pojmenování nemocí pátá a šestá je jen podle toho, v jakém pořadí byli v minulosti odhalováni původci onemocnění. Terapie obou je velice podobná, tedy symptomatická. (léky na teplotu, od svědění atd.) 8.10.2014 12:11
OTÁZKA: Dobrý den, co znamená onemocnění nohy, ruce, ústa? Karel
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Dobrý den, je to onemocnění Coxsackieviry, konkrétně A16, z rodiny Enterovirů, které postihuje typicky dlaně, plosky a podobný výsev vyrážky je i kolem pusy a v dutině ústní na sliznici hltanu. Je to typická letní a podzimní viróza. Objevují se puchýřky v již zmiňované lokalitě. Léčba je taky symptomatická, očkování neexistuje. 8.10.2014 12:14
OTÁZKA: Dobrý den, pane doktore, co si myslíte od nadbytečném očkování? Například neštovice, meningokok apod.? Není to pro děti spíše na škodu? Jana Fantová
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Dobrý den, názory na očkování jsou různé. A vedou se dlouhé diskuze o benefitu. I průběhy onemocnění jsou benignější i malignější. Co se týče neštovic, už jsem zmiňoval, že je to spíše volitelné, tím že většina průběhů je benigních s plnou úzdravou bez následků, existují však rizikoví pacienti, nebo sourozenci onkologických pacientů, kteří se očkují preventivně. U meningokoka je situace jiná, průběh onemocnění bývá velice závažný s vysokou mortalitou a morbiditou, to znamená úmrtností a i výskytem trvalých následků. Výskyt invazivních meningokokových onemocnění je však nízký, v České republice je jich kolem 100 ročně, takže očkování je taky na zvážení. Všechno nese svá rizika, jak očkování, tak neočkování. V případě dítěte, které se pohybuje ve velkých kolektivech, na sportovištích atd., tam riziko určité je, ale nejrizikovější jsou děti do 5 let věku. Nejnáchylnější k meningokokovým onemocněním jsou kojenci a batolata, tedy do 3 let věku. Až 75 % výskytu je Neisseria meningitidis sk. B, na kterou je už i nyní očkovací látka. 8.10.2014 12:22
OTÁZKA: Dobrý den, jak je možné u dětí posilovat imunitu? Mám dvě školkové děti a na podzim a v zimě mají jednu rýmu a kašel za druhým. Děkuji Alena Alena
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Dobrý den, nejste jediná, je to zcela normální jev, že se v populaci kumulují infekce. Je to dáno tím, že děti se rodí imunitně naivní, mají protilátky jen od matky, které rychle vymizí, tedy si musí svoji vlastní imunitu vybudovat. Proto jsou i k onemocněním náchylnější, a tím, že jsou v kolektivech, se onemocnění šíří rychle. Rad je celá řada, ale nejdůležitější je rozlišovat závažné infekce od mírnějších, tedy kdy nasadit antibiotika a kdy stačí jen symptomatická terapie. Posilování je možné správnou stravou, otužováním, dostatečnou fyzickou aktivitou, v zimě při topení zvlhčování vzduchu, v případě infekce řádné přeléčení a řádná rekonvalescence. Při opakovaných infekcích eventuálně užívání vitaminů, probiotik atd. 8.10.2014 12:30
OTÁZKA: Kdy u dětí začít posilovat imunitu? Jak častá nemocnost je ještě v normě? Myslím děti školkové. Děkuji! Eleonora
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Dobrý den, je to velice specifické, náš imunitní systém je něco jako otisk prstu, tedy velice individuální, proto říct, která nemocnost je ještě normální, je těžké. Většina dětí z toho vyroste a až si vybudují svůj imunitní systém, tak jsou rezistentnější. Proto si nemyslím, že by se měl člověk soustředit jen na posilování imunity, většina rodičů dělá maximum a děti jsou stejně opakovaně nemocné. Někdy je důležité mít nadnešeně řečeno ´´nadhled, a pevné nervy´´. Dětský věk je prostě takový. 8.10.2014 12:35
OTÁZKA: Je lepší neštovice prodělat, nebo nechat očkovat. Sabina
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Lepší je je asi prodělat, protože po prodělané infekci je imunita doživotní, kdežto u vakcíny, která není až tak dlouho na trhu, zatím nevíme, jak dlouho budou protilátky přítomny v dostatečném ochranném titru. 8.10.2014 12:37
OTÁZKA: Je možné ještě dnes onemocnět příušnicemi? Jak se tato nemoc léčí? Eva
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Ano je, nejčastěji onemocní adolescenti, terapie je taky jen tlumení příznaků, léky od bolesti a na teplotu. V ohrožení jsou dospívající chlapci nebo muži, kteří můžou mít postižena varlata, ale není to přímým působením viru, ale právě otokem obalů varlat a následním útlakem semenotvorného parenchymu a může v ojedinělých případech vést až ke sterilitě, proto se při podezření na takovýto průběh podávají dnes kortikosteroidy, které tomu zabrání. Samozřejmě dominujícími příznaky u příušnic jsou otok příušních žláz a bolestivost, s celkovými chřipkovitými příznaky. 8.10.2014 12:41
OTÁZKA: Dobrý den, když jsem měl pásový opar a ne neštovice, může to spolu nějak souviset? Už je třeba nikdy nedostanu? Michal
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Dobrý den, když jste měl pásový opar, tak jste určitě musel mít i neštovice, je to, jak jsem již zmínil, reaktivace viru neštovic. Tím pádem neštovice již nikdy nedostanete. Jen je nutno se přesvědčit, jestli to skutečně byl pásový opar. 8.10.2014 12:43
OTÁZKA: Jsou lidé, kteří neštovice vůbec nedostanou? V dětství jsem je neměl a teď jsem se s nimi několikrát dostal do styku a nic. Josef
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: V medicíně je možné všechno, spíše si ale myslím, že jste je měl s velice mírným průběhem, který možná Vaše maminka ani nezaznamenala, nebo jste měl pár puchýřků ve vlasech a máte tak nyní protilátky, které Vás chrání. K verifikaci by bylo nutné odebrat Vám protilátky proti neštovicím, a jestli je máte pozitivní, tak jste je již měl. 8.10.2014 12:45
OTÁZKA: Dobrý den, jak se dnes léčí spála? Anna Novotná
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Dobrý den, spála se dnes léčí perorálními antibiotiky, první volba jsou peniciliny, v případě alergie jsou druhou volbou makrolidová antibiotika. Peniciliny se užívají 10 dnů. Možností jsou i cefalosporiny. 8.10.2014 12:46
OTÁZKA: Dobrý den, pane doktore, syn dostal o lékaře dvakrát během posledního půl roku předepsaná antibiotika. Já sama jsem se vždy antibiotikům kvůli jejich údajnému vlivu na střevní mikroflóru pokud možno vyhýbala. Neměla bych synovu zažívání nějak pomoct? Vím, že jsou na trhu různé jogurty s probiotickými kulturami, nápoje a probiotika. Není to ale zbytečné něco takového pořizovat? Landová
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Dobrý den, záleží, jak Váš syn antibiotika snáší, a taky jaká antibiotika užívá. Některé naruší mikroflóru výrazně, jiné méně. V případě trávicího dyskomfortu, opakované léčby, popřípadě užívání více druhů antibiotik nebo u starších jedinců jsou určitě probiotika vhodným doplňkem antibiotické terapie. 8.10.2014 12:50
OTÁZKA: Dobrý den, je skutečně jisté, že po prodělání příušnic nebo neštovic je člověk proti těmto nemocem 100% doživotně chráněn? Máme v rodině případ člověka, kterému příušnice diagnostikovali jednou v dětství a jednou kolem 30 let věku. Je to prostě chyba diagnózy v jednom z těch případů (a s jakým onemocněním by mohly být příušnice zaměněny) nebo je v nějakém procentu případů možné, že získaná imunita není dostatečná? Martina Horáková
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Dobrý den, oboje je možné. Spíše si ale myslím, že se jednalo o záměnu. Dokud není sérologická, tedy z krve protilátková verifikace obou onemocnění, tak to nejde se stoprocentní jistotou říci. Záměna příušnic může být se sialoadenitidou, to je bakteriální zánět příušné žlázy. Většinou je ale sialoadenitida jednostranná. Je ale skutečně možné, že onemocněl 2x příušnicemi. 8.10.2014 12:55
OTÁZKA: Dobrý den, pane doktore, chtěla bych vědět s jakými nemocemi se v nemocnici nejčastěji setkáváte? A jedná se i o děti, které byly očkované právě na nemoc, kterou dostaly? Zjišťovala jsem si ze zahraničních studií účinnost některých vakcín, např. proti neštovicím, meningokovi, čer.kašli a není to žádná sláva. Když pominu, že např. pneumokoků a meningokoků existuje tolik typů a očkování určitou omezenou měrou chrání proti některým. Nebo když si pročtete statistiku spalniček, kolik očkovaných dětí a kolik neočkovaných je prodělá a kolik z nich ročně zůstanou trvalé následky, nejsem si jistá, zda není větší riziko samotná vakcína. ? Nejsem lékař, ale umím počítat a dívám se na to racionálně. Zajímá mě Váš názor, pediatři bohužel nemají hlavu nafukovací, od nich se o očkování mnoho nedozvím. Děkuji Jana Jana
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Dobrý den, je skutečně pravda, že se setkáváme i s nemocemi, na které byly děti očkované, nejčastěji je to třeba černý kašel, který je ale nejrizikovější pro kojenecký věk, kdy děti jdou do respirační tísně a onemocnění může skončit fatálně, v tomto období jsou vakcínou chráněné a takové případy jsme u nás nezaznamenaly. V pozdějším věku onemocní třeba černým kašlem nebo příušnicemi i děti očkované, ale průběh je mírnější, bez trvalých následků. Co se týká pneumokokových vakcín, je problémem, že pneumokoků je více jak 90 kmenů a vakcíny neobsahují všechny kmeny, i když obsahují ty nejinvazivnější, i přesto se může stát, že dítě dostane invazivní pneumokokové onemocnění (třeba meningitidu, zápal plic, nebo sepsi) způsobenou jiným kmenem než je vakcinální. Každá injekční aplikace nese s sebou nějaké riziko, i když malé ale nese. 8.10.2014 13:03
OTÁZKA: Dobrý den, zajímá mne, zda plně kojené dítě je chráněno proti nemocem? A Dale bych se chtěla zeptat na Váš názor na očkování proti rotavirum. Jak moc je ucinne? A u jak starých děti je největší pravděpodobnost nákazy. Děkuji Renata
MUDr. Peter Mikolášek ODPOVĚĎ: Dobrý den, plně kojené dítě má nejideálnější stravu, ale ani tak není chráněno proti všem nemocem. Nejvíce protilátek dostane od Vás po dobu nitroděložního vývoje a ty protilátky perzistují několik měsíců, to ho chrání nejvíce. Ale v mateřském mléce mu jich už tolik nepředáváte, protože má vyzrálou střevní sliznici a ony nedokáží proniknout do krve. Udržují se ale slizniční protilátky. Účinnost očkování na rotaviry je vysoká, procenta nevím z hlavy, ale očkované děti i kdyby onemocněly, tak průběh by měl být mírný. Největší riziko je kojenecký věk, kdy děti onemocnění zvládají nejhůře a riziko dehydratace je největší. 8.10.2014 13:12

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.