Jejich 14-letá dcera je také jejich dítě a místo toho, aby jí hodili na krk malého brášku, by se jí také, jako svému dítěti, měli věnovat.

kde jde o peci o maleho, rodice by se meli zaridit sami a najmout nejakou osobu, aby ho vyzvedla udelala mu svacinu. Mohli by ale nejdriv nabidnout dceri, zda si chce timhle privydelat na kapesne.

Kde jde o vlastni zodpovednost, meli by nechat dceru okusit nasledky vlastni nezodpovednosti. Rici ji, ze ukoly jsou jeji starost a take trest za to, pokud pujde do skoly nepripravena a nakonec musela opakovat rocnik. At se sama stara o sve ukoly, at si sama pripravuje tasku do skoly, udela svacinu a vyzehli saty na druhy den. Neudela to, nebude to mit. Bude mit hlad, prospech pujde dolu aholky se ji budou smat. Je nadeje, ze prave tohle ji trkne, ze urcite povinnosti se nevyplati zanedbavat.

Sedli si rodiče někdy a popovídali si s ní jen tak?co kdyz problem vznikl narozenim brasky a ona se uzavrela do sebe? Jestli to nezvladnou rodice sami,navštívila bych psychologa,zda se,ze problem je jinde nez ruzovy oblacek.

Přijde mi poněkud zvláštní, že rodiče, zvlášť matka, zdůrazňují, jaké mají postavení, co všechno v životě dokázali a jak jsou skvělí. Jejich image jim kazí jedině nezdárná dcera, která na všechno a všechny kašle. Vůbec se jí nedivím. Rodiče na ni nemohou přenášet zpoluzodpovědnost za výchovu bratra, ona je také jejich dítě, i když od mladšího sourozence o hodně starší. Jsem nejstarší ze 4 sourozenců, moje nejmladší sestra je ode mne o 11 let mladší a pokud si pamatuji, v dětství jsem ji nevnímala, byla pod moje rozlišovací schopnosti. A domácí práce mi byly také fuk, zvlášť kolem 15-20 roku. Pokud mne máma o něco pořádala, tak jsem to udělala, ale samostatně jsem nic nedělala, také proč, domácnost může řídit jen jeden. Pokud jsou rodiče tak skvělí, jsou určitě dobře situovaní, tudíž by si mohli zaplatit někoho, kdo jim bude mladšího syna vyzvedávat. A nezdárnou dceru nechte samostatně dýchat nebo ji ztratíte. 

otázka je, jestli ji už "neztratili". připadá mi, že jsou jí dost těžce fuk.

Úžasné. Když si učitelka na základce povzdechla, že je dcera lehkomyslná, mávli jste rukou a nechali ji vypěstovat si určité návyky. A s přijetím na gymnázium se to má jako mávnutím kouzelného proutku změnit? Z hlediska dítěte se nic nezměnilo - prostě pořád chodí do školy, jen do jiné budovy.

Kontrolujete jí tašku? Proč proboha? Čí je potom vina za to, že něco nemá - vaše (protože jste si toho nevšimli) nebo její? Je snad prvňák na základce, aby vás měla pořád za zadkem?

Bude to možná znít hrozně, ale nechte jí alespoň jednou v životě si v něčem pořádně "vymáchat čumák", a pak nabídněte pomoc, ale v žádném případně ji nevnucujte. Buď si to vyřeší sama, nebo s vaší pomocí. ale nemůžete pořád řešit věci za ni. Nebo jí snad chcete připravovat i tašku do práce až jí bude ne 14 ale 40?

Predevsim rodice by meli byt zodpovedni za trilete dite a nedelat si z dcery baby sitter. Ocenili ji nekdy.vubec?

čtrnáctiletá slečna je typický babysitter v USA. tam je to nejběžnější brigáda pro tuto věkovou kategorii.

Zejména ta část o škole mě pobavila :-D. Typické školy z portfolia Systému jsou tak příšerné, že je snad lepší do nich raději ani nechodit :-).

A trilete dite na to, ze nedostane vcas svacinu a caj,  umre. Jak dlouho ho tak asi hlida ? Par hodin ?

Myslim, ze rodice jsou spis narocni a nedusledni, na zakladce to neresi, a na gymplu ma byt najednou po jejich. Jestli k tomu jeste posloucha vety typu "vidis, ze potrebuju to a to s malym, nemam cas, ty uz jsi velka, tak mas byt takova a makova", pak se nedivim vubec

Ono clovek taky musi mit motivaci, a nejake "mela bys" motivaci asi tezko bude...

Ja taky mivala puntiky za zapominani, no a co ? Kdyby radej ucili deti situaci konstruktivne resit, nez mit reci - nemas tohle ? Jak si ted poradis,  co udelas ? Kdyz ji vyresi, domluvi se,  neni co resit - o tom je zivot, ne o tom, abychom se chovali jak si predstavuji ostatni

spíš nechápu, proč narvali "zasněnou" slečnu na osmiletý gympl.

stále dítěti připomínat, přikazovat, zakazovat, křičet, smlouvat vede ke sníženému sebevědomí. ještě by to chtělo pohled dcery a můžeme se dozvědět zajímavý věci. 

Pohled rodičů: nesamostatná, neschopná, nesnaží se, nepomáhá, otrávená, drzá, zapomíná, nespolehlivá, musíme ji stále kontrolovat, připomínat, nelze jí svěřit žádnou důležitou věc. (a kde je nějaké pozitivum)

pohled dítěte: rodiče mi furt nadávají, stále prudí, stále mi něco připomínají, musím to dělat podle nich, a ne podle sebe, je tady brácha - takže slyším: jsi starší, měla bys být rozumnější. Musím na něj brát ohled, je malý. Může mi brát hračky, nemusí uklízet, já musím. proč zas já. 

berte to jako úvahu. Mám doma stejné věkové složení.

Fascinuje mě, jak tu najednou každý je odborník na výchovu dětí a radikálně si troufá hodnotit, co paní dělá či nedělá správně. Mám dvě děti, na jedno se můžu perfektně spolehnout a druhé je jak vystřižené z tohoto článku. Vychovávám je oba stejně. První dítě si ráno bez říkání hlídá přesné minuty k odchodu, druhé tento měsíc ztratilo dva mobily a dvoje klíče v jednom týdnu. Prostě jsou každý jiný.

No a to je právě ono... Každý je jiný, ale vůbec to neznamená, že ten co ztratí klíče, je špatný... Prostě to tak být může, každý prožívá jiné věci jinak a tou neustálou averzí proti ní, to jen zhoršují. Nehledě na to, že ona opravdu nic tak hrozného nedělá a jejich hlavní problém je, že nemají chůvu pro malého. To je dost hnusný přístup ke staršímu dítěti.