A jaky mate nazor na cisarsky rez z pohledu ditete? Cetla jsem, ze porod jako takovy je "zdravy" sok a ten "spravny" vstup ditete do sveta. Ze cisarsky rez je pro nej neprirozeny a muze to mit psychicke nasledky pozdeji..nevim, co si o tom myslet...slysel o tom nekdo?

ten prispevek patril pod Miroslava Steinera o hodne niz, kde resi cisarsky rez..no nevadi :)

Moje dcera je primářkou na oddělení pro předčasně narozené v Holandsku. Přežijí i děti vážící pouhých 890 gramů, ale daleko horší je, když se vyskytne vícenásobně postižené dítě i vyšší váhy. Ale pro dceru je to vždy hezký zážitek, když potká maminku s dítětem na procházce a oběma se daří dobře. Pro lékaře je však taková práce psychicky velmi náročná, když těm dětem fandí, ale nedokáže pomoci....

Od srdce vam blahopreji k dceri. 

Fuj, tak to fakt nejsou fotky, o krterých bych řekl, že jsou hezké a že půjdu na výstavu.

Mám známou a té když se kluci narodili, měli stejné fotky, při pohledu na ně, mi ještě dnes jezdí mráz po zádech. Dnes sou jim skoro dva roky a jsou to nádherné, šikovné a krásně zlobivé děti.

Taky jsem na zacatku tehotenstvi rikala, ze to nema smysl o neco u takovych malych deti bojovat...ale pak kdyz jsem uz byla ve 24. tehotenskem tydnu, byla jsem stastna, ze ted uz ma moje male sance na preziti kdyby prislo predcasne. To je totiz uplne jiny pocit kdyz uz to dite citite, jak se ve vas hybe, pak uz je vam jedno co si kdo mysli a ze tam hrozi postizeni... pak uz jen chcete, aby vam to male nikdo nevzal. Ted jsem ve 37. tydnu a bojim se ze to male nebude chtit ven 

Nebojte. Ono ven musí A Vy to musíte vydržet

Když jsem se narodil mněl jsem 980 g. To se psal rok 1946. Dnes mám 90 kg,  žádný zázrak dnešní medicny, mě maminka (povoláním porodní asistentka) dopékala u dědy na peci a ležel jsem ve vatičce. Davapůl roku mě maminka kojila. Absolvoval jsem vojenskou službu jako výsadkář a vystudoval dvě vysoké školy při zaměstnání. Takže žádné tělesné ani mentální postižení.

Zázraky se dějí . To bude tím kojením .

To je úžasné, jaké zázraky medicína dnes dokáže. Ale upřímně, kolik procent z těch zachráněných dětí, které měly porodní váhu pod kilogram, žije bez mentálních postižení? No flame, jen mě to zajímá...

Jejich mámy takhle "realisticky" neuvažují, modlí se aby to miminko přežilo a potom udělají všechno pro to, aby ten handicap dohnalo. V tu chvíli nikdo nedokáže předpovědět, kterému z nich se to povede... Ale i když se to nepovede, může takové dítě prožít v milující rodině šťastný život.

Kdysi jsem četla zpověď matky z doby, kdy se s dětmi pod 1 kg porodní váhy automaticky zacházelo jako s potratem a doteď je mi zle, když si na to vzpomenu...