Hele kámo, když něco potřebuješ, tak si to kup

Tak už nadpis článku je absolutně mimo..

Někdy mě to na těch hřištích a v podstatě všude okolo fascinuje - jak se děti "učí", že se musejí dělit, že musejí svoje věci půjčovat, že se nemají vztekat, když jim někdo bere jejich hračky apod.. Mockrát jsem byla svědkem toho, kdy se prcek vzteknul, že mu jinej sebral jeho autíčko, bábovku, a ten chudák obranej ještě dostal pleskanec za to, že se mu to nelíbí, že je právě ten lakomeček. Já bych chtěla vidět tu jeho máti, jak by se tvářila, kdyby si v restauraci přehodila přes židli kabelku, přišla jiná baba a prostě si jí půjčila (nebo něco z ní, to je jedno). No co je to za logiku? Já ze svého dítěte samozřejmě "lakomečka" vychovat nechci, ale taky ho učím tomu, že rozhodovat o svých věcech je jeho právo. A ruku v ruce jde samozřejmě to, že ho nenechám, aby na tom hřišti šel, a vzal si hračku někoho jiného..

Lakomství neexistuje

A proč se neřeší ty děti co se chovají jakoby jim všechno patřilo a berou si věci od druhých bez zeptání?Pak jsou tréstani tzv. prý "lakomečci" kterým je vytýkáno že se rozčilují když jim někdo něco vzal.

Bylo mi vyčítáno že jsem ve školce nepůjčoval hračky, no ale když si vzpomenu že plyšové hračky se vracely špinavé, autíčka odřená, lego pokousané tak to beru jako velkou křivdu.K věcem jsem se choval hezky a odřeného angličáka jsem kolikrát oplakal.To samé s bonbony, v případě že jsem jednomu nabídl hned se přiřítila celá škola a na mě nezbyl skoro ani jeden bonbon.Neříkám že se sourozenci nemají dělit o hračky, ale cizímu dítěti na pískovišti bych nic nepůjčil.

Svému dítěti nebudu vnucovat aby se s druhými dělil, až bude dospělý tak doufám že na mnoho věcí přijde stejně tak jsem přišel já.Půjčovat ano, ale jenom lidem co opravdu dobře znám a né všechno.

Re: Lakomství neexistuje

o spoustu věcí se rozdělím, ale o spoustu ne  nevím zda je to lakomství, ale spíš předvídavost a prozíravost

...

já jsem lakomej na prachy, celkem se to vyplácí

moje máma teď říká,

po přečtení článku, že mě ve školním věku musela učit všechno nepůjčovat a nerozdávat. Že každý, kdo na mě vytáhl lakonost jedináčků uspěl a pak už jsem rozdávala i bez pobízení, aby mě děti měly rády. copak bonbóny, to nebyl problém, ale půjčování knížek, kola a bot prý museli zarazit, protože většina dětí to vracela po urgenci a v nepořádku.

Ne vzdycky z toho vyroste

Pokud jsou diteti uz dva, tri roky, je dobre ho zacit vychovavat, aby se delilo. Lakomecci si totiz nekdy svoje zvyky prenaseji do dospelosti.

Re: Ne vzdycky z toho vyroste

Jenže takové zvyky je kolikrát uchrání před ztrátou půjčené věci, rozbitím či znehodnocením.To není lakomství, ale prozíravost.Jak víme mnoho lidí se k půjčené věci nechovají stejně tak, jako ke svoji.

jedináčci

Jsem přesně ten jedináček, co mu vnutili pocit viny za to, že je jedináček.

Dodnes to slýchám, ty kydy o rozmazlených a lakotných jedináčcích, jako kdyby to dítě za to mohlo. Já si sourozence přála. Až teprve teď mi dochází, jak výhodné to je, když vidím všude kolem sebe ty odporné spory, ty rodinné rozvraty kvůli děddictví.

Re: jedináčci

taky je dobrý, když se rodiče jedináčka rozhodnou "nevychovat rozmazleného jedináčka". Výsledek pak je, že děcko odevšad slyší, že je rozmazlované a má všechno, a z druhé strany se k němu rodiče úmyslně chovají chladně, odmítavě, nepochválí, cíleně mu věci nekoupí, jen aby nebylo "rozmazlené". děcku je pak hrozně, cítí se odmítané, ale odevšad slyší, jak se má fajn, že má všechno jen pro sebe a nemusí se o nic dělit. pěkná schíza.

každý z toho nevyroste

myslím, že každý z toho nevyroste, nějak přibývá takových, co se klidně nechají živit od partnerky a své, byť i dobré příjmy, si "šetří" na své koníčky, případně jenom pro to, aby měli na účtě čím dál víc

Re: každý z toho nevyroste

nebo od rodičů , a těch taky není málo....

nikdy jsem nikomu nic nepujcoval

a nikdy jsem od druheho nic nechtel - ferove jednani.

já jsem "lakomeček"

i v dospělosti a je to dobrý