nechybí jim něco?

Zdravím.

Moje kamarádka má syna - býval nonstop protivný a zlý. Byli s tím u psychologa, prý mu nic není. Nikdo si s tím nevěděl rady. Nakonec pomohly 3omega kyseliny a hvězdík nebo rakytník. Teď je to jiný člověk, úplné zlatíčko. (třeba to někomu pomůže)

jojojo

každá rad drahá. První dceři stačilo říct, tak jdu pryč a ona hned mamíííí čekej a bylo po vzteku. U druhé dcery poněkud vzteklejšího typu, řešíme tak, že ji popadneme za bundu na zádech a odneseme ve formě kabelky dál, jde to i s vozíkem, v obchodě však nikdy neudělala, asi je to tím, že nenavštěvujeme bonbony, hračky a pod., naopak jsme naučili, že má dát "své" zboží na pojízdný pultík a sama zaplatit. Dělá to s dítětem divy, cítí se tak "velká"

Netrapte se

Neexistuje 100 procentní metoda a je to zkrátka na citu. Okolí by se to mělo snažit tolerovat (dokud jsem neměl děti, nebyl jsem tolerantní, ale to se změnilo)... ale hlavně je to o tom překonat strach, dítěti se hlasivky nevyřvou ani se z toho nezblázní... a ještě něco podstatnějšího, tohle by rozhodně nemělo nikoho odradit od toho děti mít, protože mít děti stojí za to, a trápit se tímto je v podstatě absurdní...

a co takhle zrcadlo před obličej??

Řvoucímu zuřivci stačí nastrčit zrcátko, aby se viděl, jak mu to sluší.

Re: a co takhle zrcadlo před obličej??

A přitom podivé se na sebe podivé se na mě. Na hromech líháme, na hromech vstáváme.

chci rodiče vzteklounů a křiklounů poprosit,

aby v podobných případech zkusili své děti odvést z dohledu a doslechu ostatních lidí. Chápu, že každé dítě je jedinečné a funguje na něj něco jiného. Tak to něco prosím udělejte. Jo, přesně, jsem sebestředná bestie, které vadí ječící brečící případně běhající a kopající děti v obchodech. 

Tohle období v životě existuje a nechápu, proč si ho rodiče ztěžují tím, že vzteklouny tahají na nákupy, výstavy, do restaurací a fitka. Já bych zešílela. Nepochopím (pondělní zážitek) pár se dvěma malými chlapci, cca 1/2 roku a 2-2,5 roku, který nakupoval v DM drogerii. Nic speciálního, co nemůže koupit otec/matka sám/sama tam nemají. Tak proč si proboha kazili den řevem, brekem, vysvětlováním, ukecáváním a uklidňováním otravného vzteklouna a utěšováním brečícího miminka? To nemohl jeden hlídat děti venku, doma, v autě, a něčím je bavit a druhý nakoupit?

Až to období pomine, vysvětlíte vlídně dětem skoro cokoli a nakupovat dojdete v pohodě.

Re: chci rodiče vzteklounů a křiklounů poprosit,

proč si to rodiče "ztěžují"? třeba proto, že nemají hlídání a chtějí taky sami elementárně žít, byť s "hendikepem" řvoucího dítěte za zády. Někdy je za tím nutnost - z logistického hlediska to prostě nejde jinak.

že byste zešílela? no ony k tomu ty maminky kolikrát nemají daleko, protože celodenní pobyt v samovazbě s malým zuříkem k psychické rovnováze zrovna nepřispívá, a scény na veřejnosti jak by smet.  Ale co mají dělat? babičky, příbuzné a známé pracují nebo jsou nemocné či neochotné. popřípadě nechtějí hlídat vzteklouna (to je kupodivu dost častý případ - milé a hodné dítě, se kterým můžete jít kamkoliv, každý pohlídá rád, naopak uřvance, od kterého si máma právě potřebuje odpočinout, vám každý vrazí zpátky do náruče a příště už se vymluví.)

inu: lidé jsou různí. pubescenti hýkají. důchodci smrdí. mrňata zuří. máme snad dát do izolace všechny, kteří jakýmkoliv způsobem vybočují z normy "sebestředných bestií"? Jestli by nebylo jednodušší izolovat právě normované bestie? :-D

univerzální rada

neexistuje. Chce to momentální nápad a odvedení pozornosti. Několikrát se mi to povedlo . Ale neše dcera to zkoušela až kolem 4 roku. Často jsem na ní převedla zodpovědnost otázkama tipu ----že ty si zapomněla v koupelně zavřít vodu ????--------s patřičně tragickou grimasou se mi to dařilo .

jj

prej sem to jako malej taky zkusil.odchod pred kram,tam sem dostal na prdel a bylo po problemu.

Re: jj

Jenže ono to nikam nevede - vím to z vlastní zkušenosti,kdy mě jako malou i o trochu věčí táta párkrát strčil pod tu studenou sprchu,ale bylo to akorát ponižující a k ničemu to nevedlo což nedávno uznal i taťka o omluvil se za to,ale s mamkou to bylo bohužel jiné a bohužel se vrůzných tělesných i jiných trestech přímo vyžila holt je to typ generál a dost výbušná a pořád odmítá přiznat,že byla příliš krutá takže někdy mám chuť jí to vrátit i s úroky,ale spíš sem už rezignovala holt moje máti byla, jest a bude komplikovaná. Proto jsem proti tělesným trestům, ty se daj použít jen v nejkrajnější nouzi jinak je nejlepší vzeklé děcko odvléct někam stranou a jasně a hodně nahlas mu říct "TAK TAKLE NE !!!"

jak uz tu nekdo zminil

nejhorsi je zdolat "dobre rady" a pomluvy okoli , ktere "vi jak na vec". Myslim ze casem z toho vyroste kazde decko je to zkratka o povaze nekdo je nervni nekdo klidas akorat deti neumeji emoce tak dobre ovladat jako dospele. Ignorace je u mne osvedceny zpusob jak zklidnit i dospeleho psychouse : prijd za mnou az budes v klidu jinak se o nicem nebavim , tecka 

Re: jak uz tu nekdo zminil

prave kdyz ignorujes uzkostne dite, tak se z neho stane psychous, to jsou fakt rady

Pár facek

to v pohodě vyřeší - je potřeba si ty děti nenechat přerůst přes hlavu

Re: Pár facek

facka je ubohost , když už tak přes zadek

Podstatné je, že dítě si nesmí nikdy nic "vyřvat"

Dítě většinou řve proto, aby si něco vyřvalo. Pokud má úspěch, bude příště řvát ještě častěji a silněji. Pokud ale zjistí, že si nikdy nic nevyřve, tak se řvaním přestane. Pokud bude dokonce vědět, že za řvaní dostane trest (výprask, uložení do postýlky, zákaz televize, zákaz cukroví apod. - trest by ale měl být předem pevně určený a tedy pro dítě známý a předvídatelný!), přestane se řvaním velice rychle.

Mně se proti dětskému řvaní osvědčil tento recept: Když dítě začně řvát (samozřejmě kromě případů, že spadlo a udeřilo se nebo že je něco bolí apod.), tak je uchopím, postavím do kouta místnosti, přehodím mu přes hlavu deku a KLIDNĚ a VLÍDNĚ mu řeknu: Až přestaneš řvát, tak si tu deku můžeš sám sundat a vrátit se mezi nás. Přestane řvát během několika vteřin.