Zastavte syndrom vyhoření dřív, než ublíží vašemu zdraví

  11:59aktualizováno  11:59
Syndrom vyhoření nejlépe vystihuje věta: Už nemůžu dál. Postižení lidé jsou prací tak vyčerpaní, že ztrácejí energii a nemají z ničeho radost. U lidí se syndrome vyhoření se navíc začínají objevovat zdravotní potíže.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) - manažer, spánek, únava, práce | foto: Profimedia.cz

Nejčastěji jde o nemoci srdce a oběhové soustavy, potíže s trávením a spánkem. Ženy trpívají také gynekologickými nemocemi, obě pohlaví ztrácejí zájem o sex.

Pokud člověk vyhoří úplně, může svou situaci vnímat jako natolik bezvýchodnou, že si sáhne na život. Ale to už je poslední fáze syndromu.

Přichází nenápadně

První fáze bývá nebezpečně nenápadná, respektive málokoho napadne, kam až může vést. Vyhořením jsou totiž nejvíce ohroženi lidé, kteří se do všeho pouští s nadšením a velkými ideály, obvykle předpokládají, že vlastními silami mohou hodně změnit. Do práce (případně vztahů) investují obrovské množství energie, většinou na úkor všeho ostatního.

Fáze syndromu vyhoření

1. Nadšení
lidé se do všech činností pouštějí s nadšením, ti, kteří pracují s klienty, jejich osudy hodně prožívají.
2. Vystřízlivění
uvědomění si, že všechno nejde tak, jak by dotyčný chtěl. Tato fáze je ideální pro zastavení syndromu vyhoření.
3. Frustrace
práce je vnímána odosobněně, a apatie objevují se fyzické potíže.
4. Vyhoření
objevuje se úplná vyčerpanost, nezájem, často je třeba změnit zaměstnání.

A výsledek? Bohužel neuspokojivý, realita se od ideálů příliš liší: mladá ekonomka pracuje se starším kolegou, který si všechny její nápady přivlastňuje a neposkytuje jí informace, které ona potřebuje, i když by správně měl. Nebo začínající doktorka se snaží pacientům s plicním onemocněním trpělivě vysvětlovat, že když má mít jejich léčba smysl, měli by se vyvarovat cigaret. Marně. Co se stane? Když se úspěchy delší dobu nedostavují, nastává stagnace.

Změn si dřív všimne okolí

Není to pravidlem, ale syndrom vyhoření je častý u těch, kteří pracují s dalšími lidmi a musí se do nich vcítit. Kvůli nastupujícímu vyhoření schopnost empatie slábne: učitelka například těžce snáší některé projevy svých žáků, zdravotní sestra se chová k pacientům neurvale. Postupně začínají zaměstnání vnímat jako nepřátelské území, kde je jejich jediným posláním přežít. Přestávají být kreativní, nemají nápady.

"Syndromem vyhoření si podle literatury během kariéry projde zhruba čtvrtina pracujících," říká psycholožka Hana Slánská. Zatímco dříve byl doménou pomáhajících profesí, podle průzkumu společnosti Commservis.com jej za uplynulé dva roky prožila víc než polovina českých manažerů. Dolehla na ně tíže finanční krize.

"Není se čemu divit: i manažeři jsou lidé, kteří musí komunikovat s ostatními. Při ekonomických problémech cítí, že mají omezený manévrovací prostor," vysvětluje psycholožka.

Nejohroženější povolání

- zdravotní sestry, ošetřovatelé, lékaři
- sociální pracovníci
- právníci
- policisté
- učitelé
- psychoterapeuti
- manažeři
- daňoví poradci

Právě pocit bezmoci k syndromu vyhoření hodně přispívá. Když se doplní s další typickou charakteristikou postižených vyhořením, tedy touhou po dokonalosti ve všech činnostech, může jít o nebezpečnou kombinaci.

Vyhoření si málokdy všimne samotný postižený, problémy jako první zaznamená jeho okolí. Signálem může být třeba výrazná změna ve způsobu, jak partner či partnerka mluví o svém zaměstnání. Pokud dříve po návratu z práce nadšeně líčili, co všechno se během dne přihodilo, a teď jen unaveně mávnou rukou, načež se uloží na gauč a celý večer hledí do stropu, je něco špatně. V této fázi se také mohou objevovat první tělesné příznaky, jako jsou neustálé bolesti hlavy či poruchy spánku.

Zastavte vyhoření třeba jógou

Rady, jak syndrom zastavit nebo mu předcházet, se mohou zdát banální, ale spousta lidí mívá problém se jich držet. Důležité je pěstovat si mezilidské vztahy, ať už s partnerem nebo kamarády. Lidé se syndromem vyhoření mnohdy zapomínají relaxovat, v pozdějších fázích už odmítají dělat cokoli zejména proto, že jim chybějí síly. Jako ideální relaxace se nabízí jóga nebo procházky v přírodě. Základním pravidlem je mít alespoň nějakou radost, pro někoho to může být vaření, pro jiného fotbal.

Na psychických potížích se může podílet také zaměstnání bez jasně vymezených kompetencí. Zaměstnanci mohou tápat a cítit se jako bezvýznamné kolečko v obrovském stroji. Řešení nemusí být těžké, zeptejte se, když něčemu nerozumíte, či žádejte vždy přesné zadání úkolu. Základem také je říkat "ne" a nenabalovat na sebe další a další povinnosti, které pak přetížení lidé většinou odkládají a způsobují si další stres. Tím se ocitají v pověstném začarovaném kruhu a nejsou schopni úkoly plnit. Narůstá tedy hromada nezvládnutých povinností i panika.

Vhodné je naučit se stanovit si priority a těch se pak držet. "Pomáhá také, když se lidé ve svém oboru neustále vzdělávají. Díky tomu nebudou mít pocit, že stagnují a že jim ujel vlak," doplňuje psycholožka Hana Slánská.

Někdy je na místě změna povolání. Může to nastat u lidí, kteří mají náročnou profesi, ale cítí, že ji "vnitřně" nezvládají. Navenek přitom mohou vypadat jako sebejistí a všeho schopní. Mnohdy jde o děti náročných rodičů, které si nechaly nadiktovat, na kterou školu půjdou. Stresovat paradoxně může také nenáročná práce, a to zejména, když ji má vykonávat aktivní člověk toužící po realizaci. "Teplé místečko" ho může vysávat, protože si připadá zbytečný.

Jak předejít syndromu vyhoření

1. Snižte příliš vysoké nároky. Kdo na sebe i druhé klade neustále příliš vysoké nároky, vystavuje se nebezpečí stresu. Přijměte skutečnost, že člověk je nedokonalý a chybující.
2. Nepropadejte syndromu pomocníka. Vyhněte se nadměrné citlivosti k potřebám druhých lidí. Nesnažte se být zodpovědní za všechny a za všechno.
3. Naučte se říkat NE. Řekněte ne, pokud budete cítit, že je toho na vás nakládáno příliš.
4. Stanovte si priority. Nemusíte být všude a vždy. Nevyplýtvejte svou energii na nesčetné aktivity.
5. Dobrý plán ušetří polovinu času. Rozdělte si rovnoměrně práci. Větší úkoly si rozdělte na dílčí etapy, které budete schopni zvládnout.
6. Dělejte přestávky. Uvědomte si, že vaše zásoba energie je omezená. Nežeňte se z jedné činnosti do druhé.
7. Vyjadřujte otevřeně své pocity. Pokud se vás cokoliv dotkne, dejte to najevo. Udělejte to tak, abyste sami necitlivě nezasáhli druhého.
8. Hledejte emocionální podporu. Sdělená bolest, poloviční bolest. Najděte si "vrbu", důvěrníka.
9. Hledejte věcnou podporou. Všechny problémy nemůžete vyřešit sami. Pohovořte si s kolegyněmi a kolegy, požádejte je o radu a o návrhy na řešení.
10. Vyvarujte se negativního myšlení. Jakmile zabřednete do hloubání a sebelítosti, řekněte si "stop". Položte si otázku: "Co je na mně dobrého?" Radujte se z toho, co umíte a dokážete.
11. Předcházejte komunikačním problémům. Práci si dobře připravte, sdělte spolupracovníkům i klientům hned na začátku svá očekávání a cíle.
12. V kritických okamžicích zachovejte rozvahu. V konfliktní situaci se nenechávejte svést prvním negativním pocitem k impulzivnímu jednání.
13. Projděte si zpětně kritické situace. Analyzujte svoje chování, navrhněte alternativy řešení. Zapojte kolegyně a kolegy.
14. Doplňujte energii. Vaše práce není pupek světa. Vyrovnávejte pracovní zátěž potřebnou mírou odpočinku.
15. Vyhledávejte věcné výzvy. Buďte otevření novým zkušenostem, dále se učte a vzdělávejte.
16. Využívejte nabídek pomoci. Jestliže máte pocit že v kritických situacích nereagujete dobře, měli byste se snažit změnit své chování.

Zdroj: Národní dobrovolnické centrum Hestia


Nejčtenější

Chtěla jsem se zbavit manželovy milenky. Krize je za námi, doufá Jana

Ilustrační snímek

Příběh o manželově nevěře, podobný tisícům jiných, vypráví osmatřicetiletá tmavovlasá středoškolačka Jana, matka...

Se třemi dětmi rezignujete na spoustu věcí, říká pediatrička Karolová

Kateřina Karolová se svými třemi syny

Jako dětská lékařka odešla Kateřina Karolová sbírat zkušenosti na kliniku do Německa, kde zažila velmi náročné služby....

O 10 let mladší: Tragédie v dospívání Petru zničila, chce nový restart

Petra je už dlouhá léta zvyklá na tvrdý život. Starosti se na ni znatelně...

Petra je matkou dvou dětí, které vychovává sama. Hodně pracuje a ještě k tomu si dodělává střední školu, kterou kvůli...

Pomozte nadšené sportovkyni Natálce k bezbolestnému pohybu a nové protéze

Natálka má vrozenou vývojovou vadu, kvůli které nosí protézu. Zoufale by...

Jednou by chtěla být veterinářkou, ze všeho nejvíc však čtrnáctiletá Natálie touží po obyčejném pohybu. Přestože se...

Rodinu trápí rakovina tříleté dcery i plesnivý dům. Teď mají nové bydlení

Rodinu v opraveném domě přivítali příbuzní i kamarádi.

Aby šestičlenná rodina neměla málo starostí se zchátralým domem plným plísní, dostavily se ještě zdravotní potíže dětí...

Další z rubriky

VIDEO: Dívka, které lékaři odstraňovali nádor z mozku, při operaci zpívala

Hudba je pro devatenáctiletou Kiru Laconettiovou tím nejdůležitějším v životě.

Devatenáctiletá Američanka se na operačním sále postarala o neobvyklou hudební kulisu. Život Kiry Laconettiové patřil...

Schizofrenici čelí posměškům a nepochopení, říká psychiatrička

Brněnská psychiatrička Marta Holanová

Schizofrenie je postrachem mezi duševními nemocemi podobně jako rakovina mezi chorobami těla. Její záludnost spočívá v...

Sezonní afektivní porucha: 3 věci, které byste o ní měli vědět

Ilustrační fotografie

Úbytek slunečního svitu a chladné počasí může u některých lidí vyvolat zhoršení nálady, extrémní únavu či pocit úplného...

Najdete na iDNES.cz