Odpočinek je životně důležitý. Dopřát bychom si ho měli každý den

aktualizováno 
Na dovolenou jezdíme proto, abychom si odpočinuli a načerpali nové síly. Chvíle volna bychom si ovšem neměli dopřávat pouze teď v létě, ale celoročně. Ideální je naučit se „vypínat“ alespoň na krátký čas každý den.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Dává nám zapomenout na zaběhlé stereotypy v práci i v osobním životě. Je důležitý pro společné rodinné zážitky, staví nás do jiných situací a rolí. Řeč je o odpočinku, který je podle psycholožky Alžběty Protivanské „místem“ pro obnovení fyzických i duševních sil.

„Jeho hlavním nástrojem je kvalitní spánek. Čím více jsou lidé zaneprázdněni, tím více mají tendenci okrádat se na spánku, aby stihli všechny ostatní povinnosti. Doufají, že nabraný deficit doženou o víkendu nebo o dovolené. Pravý opak je pravdou. S kratším spánkem se zhoršuje naše pozornost, koordinace, reakční čas i úsudek. Únava je jednou z hlavních příčin dopravních nehod i chyb v pracovním procesu. Nehledě na to, že když jsme unavení, zanedbáváme péči o sebe, své tělo, blízké lidi i prostředí, ve kterém žijeme,“ vysvětluje psychoterapeutka, podle které je během chvil volna důležité myslet i na odpočinek od myšlení a emočního vypětí.

Syndrom vyhoření: 8 tipů, jak ho překonat

Jakákoli forma činnosti, která nás dostane do přítomnosti bez neustále vířících myšlenek, může velmi dobře posloužit. Výborné jsou vycházky do přírody, meditace nebo cvičení. To bychom neměli provádět jen jednou za čas na dovolené, ale kdykoli je to možné. „Není důležité vypnout jen jednou za čas. Důležité je naučit se vypínat alespoň na krátký čas každý den,“ připomíná Alžběta Protivanská.

Zrychlená doba

Čas je dnes pro mnohé z nás jednou z nejdražších komodit. Nejvíc času ale v našich životech věnujeme zpravidla pracovním povinnostem. A na „obyčejný, běžný život“ někdy zapomínáme. Dříve se třeba jezdilo na dovolenou k moři na dva týdny. Dnes už se takový pobyt často zkracuje na pouhý týden.

Podle psychologa Jana Kulhánka z Psychoterapie Anděl jsou ale dva týdny v kuse mnohem lepší. „Mozek i tělo potřebují nějaký čas na aklimatizaci - přepnutí do relaxačního režimu,“ upozorňuje. Podle Alžběty Protivanské je zkracování dovolené jen další z řady statistických důkazů o tom, že žijeme v „době zrychlené“. „Máme více povinností, více práce, více činností i více myšlenek. Snažíme se obelhávat svoje tělo i mysl kratším spánkem, kávou, cukrem nebo drogami. Je iluzí, že mozek by byl schopen z takového kolotoče vystoupit na povel ve chvíli, kdy odjedeme na dovolenou. Většině lidí trvá dva i více dnů, než se tzv. přepnou do režimu dovolené. Proto je jeden týden určitě velmi málo,“ upozorňuje psycholožka, která doporučuje svým zaměstnaným klientům týden až dva dovolené každé tři měsíce.

Méně práce, více odpočinku

Připadá vám to nereálné? Snad. To podstatné pro život si ale každý z nás vybírá sám a zcela dobrovolně. 

„Důležité je volit takový druh trávení volného času, u kterého si opravdu odpočineme. Nejsem si však vůbec jistá, jestli i to stačí pro opravdovou psychickou pohodu člověka. Pro tu bych doporučila radikální změnu životního stylu celé společnosti. Pokud bych měla odpovědět zcela upřímně, doporučuji zkrátit pracovní dobu, více se hýbat, pravidelně meditovat a zařadit vždy po několika letech něco jako minidůchod. Argument mnoha lidí po takovém doporučení je: To se vám to povídá, ale já musím makat. I přesto si trvám na tom, že pokud máme možnosti pracovat a vydělávat více, můžeme si i vybrat pracovat a vydělávat méně. A třeba potom více žít,“ upozorňuje Alžběta Protivanská.

Do ničeho se nenutit

Také způsob, jakým vysněné dny volna strávíte, je naprosto klíčový. Rada psychologa Jana Kulhánka zní jednoduše: do ničeho se moc nenutit. „Většina lidí preferuje styl dovolené, který je odlišný od jejich každodennosti, a přitom vyhovuje jejich nátuře a koníčkům. Dovolená by zkrátka měla být na pohodu - aktivní relax při sportu, turistice či pasivní polehávání u vody,“ říká.

Co hrozí člověku, který si na odpočinek neudělá čas nikdy, nebo jen zcela výjimečně? 

„Jako první se dostaví pocit, že je člověk tzv. mimo svůj střed, což znamená, že věci se nedějí podle plánu, myšlenky utíkají a cyklí se, zhoršuje se soustředění. Už to jsou první signály našeho systému těla, mysli a duše, že něco není v pořádku," uvádí Alžběta Protivanská. 

Jako další se dostaví somatické příznaky. Mohou se objevit ztuhlé svaly, bolesti za krkem nebo v zádech, ztuhlé klouby, migrény nebo potíže se zažíváním. Zhoršuje se kvalita spánku, člověk si přestane pamatovat sny, hůře usíná a probouzí se rovnou unavený. 

„Přehlíží-li člověk i takové příznaky, tělo začne bít na poplach ve formě onemocnění. Od banální chřipky přes padání vlasů, křehnutí nehtů, poruchy menstruačního cyklu až po tloustnutí, žaludeční vředy a problémy se srdcem nebo dýcháním. Mezi hlavní příčiny pracovní neschopnosti se vedle kardiovaskulárních onemocnění rychle zařazují vyhoření a deprese. Tohle všechno čeká na člověka, který bude dostatečně tvrdohlavý a nezačne mít rád sám sebe," uzavírá psychoterapeutka Alžběta Protivanská.

Psycholožka Alžběta Protivanská doporučuje ve chvílích volna jak aktivní odpočinek, tak relaxační techniky. Pokud se jim vědomě vyhýbáme, měli bychom se zeptat sami sebe, co za tím stojí. „Někdy se při nich totiž doslova srazíme s vlastními myšlenkami. I když se zdráháme si něco takového přiznat, práce nás mimo jiné odvádí od nepříjemných myšlenek na to, co nás v životě trápí. Můžeme v ní topit obavy ze stárnutí, nudu, mezilidské konflikty nebo pocity selhání v životě. Všechny černé myšlenky nás pak zastihnou nepřipravené na plážovém lehátku,“ připomíná Alžběta Protivanská.

Střídání práce a odpočinku

Oba oslovení psychologové se také shodují v tom, že se ve svých ordinacích často potkávají s lidmi, kteří trpí pocitem nepostradatelnosti v práci, a tak si dovolenou berou pouze výjimečně. K Janu Kulhánkovi přicházejí většinou workoholici.

„Ti se objevují, až když jim skutečně není dobře - zdraví je nutí ke změně. I přes osvětu o syndromu vyhoření, o psychosomatických problémech spojených se stresem a selhávání v partnerském životě při přepracování je jich pořád velmi mnoho,“ uvádí psycholog. Podle slov Alžběty Protivanské bývá častým argumentem těchto lidí, že by jejich práci nikdo nezastal, nebo že by o ni mohli v době své nepřítomnosti dokonce přijít.

„Vždy se snažíme společně najít podloží, na kterém takové přesvědčení stojí. Často najdeme hlubokou vnitřní potřebu být tu pro potěšení druhých a cítit se provinile, pokud dělají něco jen pro sebe. Cestou je poukázání na to, že pokud jsou vyčerpaní a unavení, zhoršuje se i jejich výkonnost a celková schopnost se kvalitně starat o sebe i o druhé,“ vysvětluje Alžběta Protivanská, která se společně se svým klientem soustředí v takovém případně na péči o spánek, jídlo, tělo a vztahy.

„Postupně odkrýváme třeba i to, že se klient necítí oceňovaný dětmi nebo partnerem, a proto touží po pozitivním ocenění v práci. Pokud se nám nakonec podaří najít znovu pozitivní vztah k sobě, není už nutné jezdit na dovolenou. Klienti začínají meditovat, odpočívat, přehodnocovat svoje vztahy i způsob, jakým zacházejí s energií,“ uvádí psycholožka, která není velkým fanouškem dovolené jednou za čas, ale fandí spíše neustálému rytmickému střídání práce a odpočinku. 

Článek vyšel v červnovém čísle časopisu Zdraví.

Autor:

Nejčtenější

Žena už si dvacet let nemyla vlasy a čtrnáct let je nestříhala

Frankie Cluneyová

Frankie Cluneyová (32) z Anglie se pyšní vlnitými vlasy, které jí sahají až na zem. Pečuje o ně i několik hodin denně,...

Do chladného počasí stačí troje boty. Na kozačky do půli lýtek zapomeňte

Kozačky by neměly chybět v žádném ženském botníku. Jsou jedním ze základních...

Letní střevíčky a žabky jsme už definitivně uložili na dno botníku. Nastává čas oprášit kozačky a další boty, které...

Nejčastější chyby při čištění zubů, které mohou za zničený chrup

Ilustrační fotografie

Téměř každý se za svůj život setká se zubním kazem. Na vině je podle lékařů špatná ústní hygiena. Většina lidí si podle...

O 10 let mladší: Přece nesklouznu zpátky, kdy jsem byla vyžraná kisna

Kamarádi Drahomíra a Tomáš před proměnou

Drahomíra a Tomáš jsou kamarádi, kteří postrádají sebevědomí. Oba mají za sebou bolavé životní kopance, a tak se...

Život Livie Klausové ovlivnil pobyt v dětském domově i smrt otce

Livia Klausová se svým manželem Václavem Klausem

Zatímco Václav Klaus byl jako prezident jedněmi obdivován a druhými nenáviděn, jeho žena Livia takto veřejnost...

Další z rubriky

KVÍZ: Co víte o první pomoci?

Ilustrační snímek

Zásady první pomoci nemusíte potřebovat celé roky. Potom však přijde okamžik, kdy budou rozhodovat o životě a smrti....

Koho to víc bolí? Muži mají vyšší práh bolesti, ženy ji lépe snášejí

Silné bolesti hlavy, nevolnost a vysoké teploty mohou signalizovat nebezpečná...

Bolí mě hlava, tak zní údajně nejrozšířenější výmluva partnerek. Ano, nejen sex, ale i bolest patří k životu. Snesou ji...

Kardiolog: Nemoci srdce u dětí způsobuje i přehnaná sportovní zátěž

Kardiolog Jiří Hostaša

Onemocnění srdce netrápí jen dospělé, ale přibývá i nemocných dětí. Může za to obezita, ale i přílišné zatížení srdce...

Najdete na iDNES.cz