Palmový olej: levný zabiják, kterým se krmíme každý den

  0:09aktualizováno  0:09
Palmový olej ničí planetu i lidské zdraví. Jenomže denně ho jíme v sušenkách či v pečivu, aniž bychom o tom měli tušení. Je totiž levný.
Palmové ořechy, z jejichž jader se vyrábí palmový olej (ilustrační snímek)

Palmové ořechy, z jejichž jader se vyrábí palmový olej (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Francouzská ministryně životního prostředí vyzvala minulý týden k bojkotu nutelly. Společnost Ferrero, která sladkou pomazánku vyrábí, totiž používá příliš palmového oleje, což ohrožuje lidské zdraví i životní prostředí. Bojkot nutelly podle Segolene Royalové může zachránit planetu.

Ovšem tady nejde jen o oblíbený hnědý krém. Palmový olej se v posledních 30 letech stal jedním z nejpoužívanějších produktů rostlinné výroby. Nachází se v polovině potravinářských výrobků: v margarínech, čokoládě, sušenkách, majonézách, slaných brambůrcích či tyčinkách, i v pečivu. A také v krmivu pro psy nebo v kosmetice.

Ačkoli se ví, jak je nebezpečný, jeho láce všechny hrozby přebíjí. Je totiž o třetinu levnější než (už tak laciný) řepkový olej a dvakrát levnější než olej podzemnicový.

Skrytá hrozba

Nebezpečí skryté v palmovém oleji se nazývá nasycené mastné kyseliny. Zatímco ve 100 gramech řepkového oleje jich je pouze okolo 7 gramů, v palmovém oleji je to 49 gramů! A tak se ucpávají cévy, což může vést k infarktu nebo ke kornatění tepen. I česká studie profesora Josefa Šimka z Ústavu fyziologie LF UK Hradec Králové potvrzuje, že palmový olej neobsahuje žádné blahodárné nenasycené mastné kyseliny, ale pouze ty nebezpečné nasycené.

Kde také najdete palmový olej

Tuky: Rama, Perla, Hera, Zlatá Haná, Iva Sladkosti: Nutella, Snickers, Mars, Kofila, Kaštany, Milky Way, Fidorka, Banány v čokoládě, Tatranky, BeBe sušenky

Chipsy: arašídové křupky, Tuc mini s mákem

Cereálie: Cini Minis, Nesquick křupinky, müsli tyčinky

Paštiky: Svačinka od Hamé

Kosmetika: mýdlo Fresh Touch od Dove, sprchový gel Fa Nature and care, zubní pasty Daily Signal White a Odol

Zdroj: Stoppalmovemuoleji.cz 11

Doporučení vyhnout se konzumaci palmového tuku stojí i v oficiálních Výživových doporučeních vydaných Společností pro výživu. Ta spadá pod ministerstvo zdravotnictví. Docent Jan Pánek z Profit institutu, který pracoval na odborném hodnocení palmového tuku, doslova píše: „Asi jedinou výhodou palmového oleje je jeho nízká cena.“

Je však nutné neplést si palmový a kokosový olej. Ten první, „špatný“, se vyrábí ze zmíněné palmy, ten druhý z rostliny jménem kokosovník ořechoplodý.(více o využití kokosového oleje si přečtěte zde)

Palmový olej se během výroby ztužuje, což je jeden z nezdravých procesů. Jde o to, že rostlinné tuky se rozpouštějí při mnohem nižších teplotách než ty živočišné – třeba slunečnicový olej zůstane v lahvi tekutý, i když ji postavíte na mráz.

Pokud tedy nechceme k výrobě třeba čokoládové polevy na sušenky použít sádlo, ale rostlinný olej, musíme ho ztužit – což je chemický proces hydrogenace, který  zásadně změní složení – vzniknou transnenasycené mastné kyseliny, jejichž nadměrná konzumace nám škodí. Podle lékařů denně konzumujeme až šestkrát větší dávku, než je naše tělo schopné bez újmy zpracovat. I proto přibývá infarktů a mozkových mrtvic.

Palmy místo pralesa

Nejde jen o naše zdraví. Palmový olej pochází z palmy olejnice guinejské, která má původ v západní Africe, jenže dnes se pěstuje místo pralesů na Borneu či v Malajsii. V roce 1985 měly palmové plantáže jen 1 500 km čtverečních, o 30 let později už je to stonásobek. Víc než polovina monokulturního „lesa“ přitom vznikla na místě původních deštných pralesů.

Existuje i vědecká teorie, s níž přišel odborný časopis Environment and Planning, která dává do souvislosti přehnané pěstování palmového oleje a epidemii eboly – prudce totiž stouply stavy plodožravých netopýrů kaloňů, kteří ebolu roznášejí.

Původní prales je domovem mnoha živočišných druhů – a nejde „jen“ o nějaké pavouky či brouky, jeho kácení ve prospěch palmového oleje třeba dohnalo na pokraj vyhubení tygra sumaterského. Rozpínavost palmových společností odnášejí i místní farmáři. Byť korporace, které palmu pěstují nebo zpracovávají, i někteří velkovýrobci, kteří levný olej používají (tedy i Ferrero, které ho přidává do čokolád a zmíněné nutelly), argumentují opačně: Dáváme místním práci. Většina z místních však měla práci v zemědělství už dřív, starali se o plodiny, z nichž část následně v daném regionu lidé také zkonzumovali, popřípadě je místní zemědělci prodali.

Takhle bohatnou nadnárodní firmy, které dávají místním směšný plat. Podle analytičky bezpečnosti potravin Jany Klápkové, která strávila několik let v Indonésii, jde o ekvivalent 2 000 korun měsíčně pro muže, ženy dostávají jen polovinu.

Co s tím? Tu největší moc máme v rukou sami. Jenomže spotřebitelů, kteří by studovali etikety výrobků a odmítali kupovat takové, které palmový olej obsahují, je menšina. Problémem je hlavně množství, v jakém ho poslední dvě tři generace konzumují. Souvisí se vznikem víc než pěti desítek chorob včetně celiakie, cukrovky, nemocí štítné žlázy, zánětů, a dokonce může stát i za rozvojem deprese.

Před likvidací deštných pralesů v souvislosti s výrobou palmového oleje varuje i nápaditý spot organizace Sum Of Us:

Další skrytí potravinoví zabijáci:

  • Glukózo-fruktózový sirup: jeho výroba je levnější než výroba cukru, je přitom dvaapůlkrát sladivější. Fruktóza ze sirupu se v játrech mění na tuk, ukládá se v cévách a způsobuje cukrovku 2. typu. (více zde)
  • Cukr: nadměrná konzumace vede nejen k obezitě či cukrovce, ale k onemocněním cév, k vyššímu výskytu nádorového bujení i k depresím.
  • Sůl: přehnané solení způsobuje zvyšování krevního tlaku, je dobré používat mořskou nebo himálajskou sůl, nikoli kuchyňskou. Problém přitom nebývá v dosolování oběda na talíři, ale v konzumaci polotovarů, které jsou solí „nadupané“: kečupů, dresinků či paštik.
  • Lepek: schovává se v pečivu, v šunce, v pivu, sušenkách i v některé čokoládě
  • Kravské mléko: rozděluje odborníky i veřejnost na dva nesmiřitelné tábory. Je prokázané, že žádný dospělý zvířecí tvor nekonzumuje mléko, natož mléko od jiného živočišného druhu. Přehnaná konzumace kravského mléka může u lidí způsobovat alergie, ekzémy, astma či zažívací problémy. Přátelštější jsou kysané mléčné výrobky.
  • Glutamát: někdy označovaný jako E621, bílkovinný hydrolyzát, kvasnicový extrakt či výtažek z droždí může způsobovat závratě, bolesti hlavy či zažívací problémy. 

Text vyšel v příloze MF Dnes Víkend.


Nejčtenější

Žena už si dvacet let nemyla vlasy a čtrnáct let je nestříhala

Frankie Cluneyová

Frankie Cluneyová (32) z Anglie se pyšní vlnitými vlasy, které jí sahají až na zem. Pečuje o ně i několik hodin denně,...

Do chladného počasí stačí troje boty. Na kozačky do půli lýtek zapomeňte

Kozačky by neměly chybět v žádném ženském botníku. Jsou jedním ze základních...

Letní střevíčky a žabky jsme už definitivně uložili na dno botníku. Nastává čas oprášit kozačky a další boty, které...

Nejčastější chyby při čištění zubů, které mohou za zničený chrup

Ilustrační fotografie

Téměř každý se za svůj život setká se zubním kazem. Na vině je podle lékařů špatná ústní hygiena. Většina lidí si podle...

O 10 let mladší: Přece nesklouznu zpátky, kdy jsem byla vyžraná kisna

Kamarádi Drahomíra a Tomáš před proměnou

Drahomíra a Tomáš jsou kamarádi, kteří postrádají sebevědomí. Oba mají za sebou bolavé životní kopance, a tak se...

Život Livie Klausové ovlivnil pobyt v dětském domově i smrt otce

Livia Klausová se svým manželem Václavem Klausem

Zatímco Václav Klaus byl jako prezident jedněmi obdivován a druhými nenáviděn, jeho žena Livia takto veřejnost...

Další z rubriky

Koho to víc bolí? Muži mají vyšší práh bolesti, ženy ji lépe snášejí

Silné bolesti hlavy, nevolnost a vysoké teploty mohou signalizovat nebezpečná...

Bolí mě hlava, tak zní údajně nejrozšířenější výmluva partnerek. Ano, nejen sex, ale i bolest patří k životu. Snesou ji...

Mýty o chřipce: zima ji zahubí a polévka vyléčí

Ilustrační fotografie

Každý rok se chřipkou v České republice nakazí zhruba pět procent dospělých a dvacet procent dětí. Lidé si ji často...

Kardiolog: Nemoci srdce u dětí způsobuje i přehnaná sportovní zátěž

Kardiolog Jiří Hostaša

Onemocnění srdce netrápí jen dospělé, ale přibývá i nemocných dětí. Může za to obezita, ale i přílišné zatížení srdce...

Najdete na iDNES.cz