Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Levnější náhražka cukru může za obezitu i cukrovku, tvrdí odborníci

  18:30aktualizováno  18:30
Je lacinější, přitom sladší než cukr. V USA slaví úspěch už roky - jako sladidlo v limonádách, sušenkách, ale i v jogurtech, džusech či uzeninách. To jsou některé z důvodů, proč se ve stále větší míře používá v Česku. Řeč je o glukózo-fruktózovém sirupu, který má u výživových poradců pověst kontroverzní přísady.
Američané ho běžně pijí v limonádách, pro nás je glukózo-fruktózový sirup zatím...

Američané ho běžně pijí v limonádách, pro nás je glukózo-fruktózový sirup zatím novinka. Může ale škodit zdraví? | foto: Profimedia.cz

Glukózo-fruktózový sirup se u nás od června přidává i do Coca-Coly, nahradil řepný cukr. Zdánlivě malá změna může mít podle některých expertů na spotřebitele překvapivě silný dopad.

"Spousta lidí se mě ptá, jestli je glukózo-fruktózový sirup opravdu tak špatný. Moje odpověď zní: Ano," napsal americký lékař Mark Hyman pro magazín The Huffington Post. Zastánce alternativní léčby a dlouholetý poradce manželů Clintonových je ostatně známý tím, že kritizuje potravinářské firmy za to, jak nakládají s přidanými sladidly.

"Trendy" náhražka

Glukózo-fruktózový sirup, který se obvykle vyrábí z kukuřičného či pšeničného škrobu, je typický příklad takového přístupu. Mezi výrobci sladkých limonád je v poslední době velmi oblíbený, "je totiž levnější a sladivější než běžný cukr - sacharóza," popisuje výživová specialistka Margit Slimáková. Kromě nízké ceny rozhoduje i to, že se výrobci snaží spotřebitele přesvědčit, že jim dává zdravější produkt, uvedl pro server iDNES.cz agrární analytik Petr Havel.

"O tom, jestli je horší cukr, nebo glukózo-fruktózový sirup, se stále vedou vášnivé diskuze," říká Slimáková. Jasným negativem glukózo-fruktózového sirupu je podle ní snazší konzumace - má totiž tekutou formu - a také vysoká koncentrace fruktózy. Ta se při výrobě oddělí od glukózy, se kterou přirozeně tvoří jeden celek. Fruktóza se metabolizuje v játrech, je to její specifikum, protože nepotřebuje inzulin, který by ji převáděl do buněk za zisku energie, jak je tomu u glukózy. A při nadměrném množství fruktózy se v játrech namísto rozložení na energii snadno ukládá v podobě tuků.

Nadměrný příjem sladila pak může způsobit ztučnění jater – porucha, kterou podle Marka Hymana trpí devadesát milionů Američanů. "Následkem pak může být obezita, ale i cukrovka 2. typu, Alzheimerova choroba anebo srdečně cévní nemoci," dodává Margit Slimáková.

Lékařka Marie Kunešová z Endokrinologického ústavu je v hodnocení opatrnější. Glukózo-fruktózové sirupy se podle ní v potravinářském průmyslu používají ve velké míře. "Záleží ale na zastoupení fruktózy. O účincích vysoké konzumace fruktózy se mezi výživovými odborníky v poslední době velmi diskutuje,“ potvrdila iDNES.cz.

Docela jiný názor má Pavel Suchánek - odborník na zdravou výživu upozorňuje, že "zdravé" sladidlo neexistuje, vždy se podle něj jedná o příjem energie. "Na druhou stranu není žádná studie, která by ukazovala na to, že právě sirup vede k vyššímu riziku obezity. Dokonce se stále více prosazuje názor, že za obezitu může spíš nadbytek škrobu obecně. Je spojený s obrovským poklesem fyzické aktivity."

Jak je to se rtutí?

Margit Slimáková upozorňuje i na další riziko glukózo-fruktózového sirupu, zahraniční studie totiž našly v potravinách, které ho obsahují, stopy rtuti. "Jde sice o stopové množství," píše Hyman, "jenže průměrný americký občan zkonzumuje více než dvacet čajových lžiček sirupu denně, průměrný teenager dokonce 34 lžiček. Časem se kov může v těle nahromadit a způsobit další zdravotní potíže."

Jedná se o kov vysoce toxický, upozorňuje Margit Slimáková. "Už v malém množství může ohrozit mozek, srdce, ledviny, plíce a také naši imunitu. Nejcitlivější jsou děti, u kterých má negativní vliv na vývoj mozku a nervového systému." Ani tady ovšem Pavel Suchánek nesouhlasí, žádné seriózní výzkumy, které by přítomnost rtuti prokázaly, podle něj známy nejsou.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.