Tloušťka už mě netrápí, říká dívka - čtěte ZDE
Zhubnutí o desítky kilogramů je pro mnoho obézních nedostižným snem. Je to však sen, který lze uskutečnit, ale nutným předpokladem je radikální změna životního stylu.
Jana Bradáčová dnes takřka v ničem nepřipomíná baculatou dámu z loňských fotek. Ostatně ani malou obézní dívku, kterou také bývala.
Kalorie jsem nepočítala
Během let se sice rozhodla, že se s nadváhou a posléze obezitou smíří, ale loni na jaře se rozhodla, že ne a že kila musí pryč.
"Dlouho mě k tomu nic nemotivovalo, protože jsem třeba v práci sázela na svoje schopnosti a vzhled nepovažovala za tolik důležitý. Navíc pracuji ve svém vlastním vydavatelství, a tak jsem se nemusela porovnávat vzhledem s nějakými kolegyněmi."
Odmítla postupovat přespříliš vědecky a počítat každou spotřebovanou nebo vydanou kalorii. "Upřímně, při mém životním stylu bych na to neměla čas, jím poněkud nepravidelně, což samozřejmě není dobře," přiznává Jana Bradáčová.
Přesto šla na hubnutí s rozmyslem a jako první si předsevzala, že musí rozhýbat svůj metabolismus, který byl navyklý na léta přejídání a zásobování sladkostmi.
Na množství sladkostí tělo reaguje v konečném důsledku tak, že si ukládá tukové zásoby, ledva se člověk nají. Navíc je to spolu s obezitou přímá cesta k rozvoji diabetu druhého typu.
"Dva až tři týdny jsem proto úplně vynechala sacharidy neboli cukry," vzpomíná na loňský červenec. Tehdy váha ukazovala dnes jen obtížně představitelných 118 kilogramů. "A z toho bylo téměř šedesát kilo tuků, to mě hodně motivovalo," tvrdí lékařka.
Ženské tělo vždycky do jisté části tvoří tuky více než u mužů, ale dneska už je to o desítky kil méně.
Bez pohybu? Už ani náhodou
Zároveň, vlastně ještě předtím, než si změnila jídelníček, začala se spinningem. Jízda na stacionárních kolech připomíná cvičení na rotopedech, ale při hudbě a pod vedením lektora.
"Začátky byly náročné, nešlo mi to a nechtělo se mi, ale dneska si bez pohybu život neumím představit," tvrdí žena. A za další důležitý přínos cvičení považuje fakt, že díky němu jí přešly chutě na sladké a přejídání se.
Sama byla prý překvapena, jak rychle nakonec kila začala mizet. "Upřímně řečeno, po tolika letech neúspěšných pokusů jsem spíše nevěřila, že je to vůbec možné. Vlastně jsem tak velký úbytek hmotnosti nejen neplánovala, ale dokonce jsem si to ani nedovedla představit."
Nezáleželo samozřejmě jen na jídle a na cvičení. Dieta bez sacharidů, tedy nejen sladkostí, ale i bez pečiva a brambor či těstovin, by nebyla dlouhodobě zdravá, a tak se na talíř Jany Bradáčové zase pozvolna vracely přílohy, ale třeba běžný chleb už nahradil černý.
"Snažila jsem se hodně pít vodu bez bublinek. Když se mi chtělo trochu mlsat nebo jsem byla na služební cestě a neměla jsem možnost jíst, připadlo mi jako dobrý nápad pít light kolu," popisuje pitný režim.
A dodává: že pít důležité, mě naučil zase až spinning: v průběhu lekce vás lektor přímo nutí pít a i tělo si to samo vyžádá.
"Moc ráda bych vzkázala zejména ženám, které mají desítky kil navíc, že je možné zhubnout a že je škoda, aby rezignovaly na svůj vzhled a život s tím, že už se stejně nic nedá dělat," uzavírá žena.
