Paní doktorko, jakých nejčastějších dietních chyb se lidé dopouštějí, když si dávají jedno z častých jarních předsevzetí – zhubnout?
Nejčastější chyby se týkají hlavně nerealistických cílů. Mám na mysli cíle příliš velké a hlavně rychle dosažitelné. V neposlední řadě mají lidé také malé znalosti o svém vlastním zdravotním stavu. Po zimním období jsou často zoufalí z přebytečných kilogramů, nasazují si drastické hladovky, kupují „zázračné“ přípravky a zkoušejí „osvědčené“ metody, jako by byl středověk, ne 21. století.
Může drastická dieta výrazně poškodit metabolismus člověka?
Lidský metabolismus je schopen kompenzovat hodně z toho, co mu provádíme. Hormonální regulace metabolických dějů se přizpůsobuje podmínkám, které si vytvoříme - a vytváří vlastní protiopatření. Proto i první či druhý drastický pokus často krátkodobě „vyjde“, ale bývá vzápětí následován jo-jo efektem. V horším případě může u člověka dojít k různým metabolickým onemocněním, případně také k intolerancím na některé složky potravy. V případě „bezpřílohových“ diet často utrpí lidská psychika a u mladých žen například také potenciální plodnost. Nízko-bílkovinné diety výrazně naruší imunitu, vysoko-bílkovinné zase činnost ledvin. Zkrátka a dobře, drastické diety mají drastické následky. A měli bychom se jim vyhnout zejména tím, že se poradíme s odborným lékařem a budeme se držet jeho rad.
Kateřina Terezie CajthamlováPopulární česká lékařka, psychoterapeutka a internistka. Od roku 2001 provozuje soukromou odbornou praxi v oblasti prevence a léčby interních chorob, psychoterapie, homeopatie, fyzioterapie, výživového poradenství a životního stylu. Fakultu všeobecného lékařství UK vystudovala s červeným diplomem a cenou rektora, a jak sama říká, musela kvůli tomu opakovat zkoušku z anatomie. V roce 1995 absolvovala dálkové studium na London School of Homeopathy. Intenzivně se věnuje popularizaci zdravého životního stylu, moderovala českou verzi amerického pořadu You are what you eat (Jste to, co jíte) a následně měla na veřejnoprávní televizi vlastní talk show - DoktorKA. Kromě řady odborných článků a vědeckých prací napsala nebo se autorsky podílela na několika knihách. |
Po jarních svátcích je přece jen potřeba uvést tělo do „normálního stravovacího režimu“. Máte zaručenou metodu, jak by měli lidé postupovat?
Záleží na tom, čemu říkáte „normální stravovací režim“. Ne vždy se jedná o racionální stravování, lidé se někdy v přístupu ke stravě chovají jako někteří řidiči za volantem - používají metodu „brzda-plyn“. Zdůvodňují to tím, že se většinu roku drží na uzdě a pak si ji občas přece mohou povolit a trochu si zahřešit. V obou případech jde o nucený a kontrolovaný přístup ke stravování, který vede, kromě přibírání, také k vývoji trvalých poruch příjmu potravy různého stupně. Strava by měla odpovídat ročnímu období, tepelným podmínkám, zdravotnímu stavu, tělesné stavbě a psychické i fyzické zátěži - nelze se stravovat stále stejně. Nemyslím si, že má každý člověk jarní svátky nutně spojeny s přejídáním se sladkými pamlsky, tučnými uzeninami a opíjením se. Na druhou stranu ti, kteří svátky prožívají obloženi jídlem, by bezprostředně po jejich skončení měli přidat ovoce, zeleninu, omezit solení a slazení, vyměnit alkohol za bylinné a ovocné čaje, přidat čistou vodu, ryby, luštěniny a zařadit aktivní pohyb na čerstvém vzduchu. Někdy je také dobré zjistit, co si člověk o svátcích poškodil, a zaměřit stravování tak, aby došlo k nápravě. A to lze bez lékaře jen těžko.
Přihlaste se na desítku v PlzniKrásná trať s nevídaným rautem v cíli, to je Craft RUNGO běh Borským parkem. Pro začátečníky máme připravenu pětikilometrovou trať. Více zde.  |
Má na úpravu jídelníčku vliv také roční období, které zrovna panuje? Například pohybová aktivita není v jarních měsících taková, jako v teplých.
Ano, strava by měla odpovídat tepelné i fyzické zátěži. V zimě musí více „zahřát“, v létě pomáhá chladit. Potřebu živin ovlivňuje i ve stejném ročním období typ fyzické zátěže. Pohyb na sjezdových lyžích a čekání na vlek na mrazu je opravdu něco jiného než tanec na parketu. V případě lyžaře je únosná větší míra tuků a teplé nápoje, na plese zase vytančíte víc rychlých cukrů a pít potřebujete spíš nápoje studené. Tělo si většinou samo řekne, co mu vyhovuje pro daný typ aktivity - dostáváme chuť na různé složky potravy a různě rychle se objevuje žízeň a hlad. Na nic z toho nelze dát jednotný návod, je třeba zapojit logiku a všímat si příznaků - výdrže, obtěžujících chutí, a nevíme-li si rady, je fajn poradit se s někým zkušenějším nebo přímo s odborníkem.
Znáte ze své praxe případ, kdy pacient začal s drastickou dietou a skončil v rukou lékařů?
Takto končí hladovky diabetiků, pitné nebo odvodňovací a projímavé kůry kardiaků nebo případy vývoje deprese po nízkokalorických dietách s nedostatečným podílem sacharidů. V extrému vídáme vředy trávicího traktu, nadýmání a křeče v břiše nebo průjmy u těch, kdo náhle a zásadně změní stravu a naruší si tím mikrobiom střeva. Tím totiž odhalí onemocnění trávicího traktu, které se do té doby neprojevilo.
Měl by se upravovat jídelníček po jarních svátcích také dětem? Jak?
U dětí záleží, kromě pohlaví, tělesné stavby, zdravotního stavu a aktivit, také na věku. Nejlépe u nich funguje, když se přidá na pohybu. Rozhodně se nedoporučuje nasazovat nějakou laickou dietu. Zejména ne u dětí ve fázi růstu, tedy u dívek ve věku 11 až 15 let, u chlapců mezi 14 a 18 lety. A to ani u těch dětí, které mají robustnější tělesnou stavbu. Kolem jídla by se neměl dělat přílišný humbuk a hlavně by v rodinách neměly probíhat „mocenské boje“ o to, co má dítě jíst. To napáchá víc škod než velikonoční nadílka čokolády a cukroví.
Rozhovor vyšel ve spolupráci s webem Lepší péče.
