Na bolesti zad jsme citlivější než dříve, říká fyzioterapeut Kolář

aktualizováno 
Bolesti zad patří mezi nejčastější zdravotní problémy Čechů. Během života jimi trpí až 80 procent lidí. Důvodem nárůstu těchto potíží je podle fyzioterapeuta Pavla Koláře hlavně špatný způsobu života, málo i moc pohybu, ale také to, že se dožíváme vyššího věku. Navíc jsme prý na bolesti zad mnohem citlivější než naši předci.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Každý rok si na bolesti zad postěžuje minimálně třetina lidí v produktivním věku, někdy za svůj život jimi trpí většina populace a dokonce má na svědomí polovinu invalidních důchodů. Skoro to vypadá, jako by bolesti zad byly horší než rýma. Mnozí lidé skutečně mají s tímto zdravotním handicapem vážné potíže a trápí je třeba vyhřezlé plotýnky, někdo běží k doktorovi při prvním píchnutí v kříži.

Domácí lékař

„Bolestem zad přikládáme větší roli než dřív,“ říká v knize Labyrint pohybu uznávaný fyzioterapeut Pavel Kolář

„Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“ tvrdí Kolář, který už třicet let působí v oblasti rehabilitační medicíny. 

Přirozená součást života

„V dobách, kdy člověk umíral na běžné zlomeniny a na dnes běžná infekční onemocnění, kdy nebyla antibiotika a ošetřovalo se bez anestezie, se zády nikdo moc nezabýval, a medicína už vůbec ne. Teď nás v nich trochu píchne a už běžíme k lékaři, kde nám udělají vyšetření - a jsme se zády nemocní,“ uvedl Kolař. Podle něj je potřeba víc pochopit, že bolest nás nesužuje jenom při nemocech, že je přirozenou součástí našeho života.

„S naším organismem žije od nepaměti a lidé s ní bojovali odjakživa, mnohdy úspěšně. Tím samozřejmě bolesti zad nezlehčuji, chci jen říct, že v některých případech se jejich význam a způsob léčby nadhodnocuje, aniž to odpovídá skutečné závažnosti potíží,“ upozornil fyzioterapeut.

A proč se nedokážeme vyrovnat s bolestí jako kdysi? „Protože podmínky, v jakých žijeme teď, se oproti těm minulým razantně změnily. Vzdalujeme se od biologické přirozenosti a někdy z komára děláme velblouda. Jsme mnohem méně ´otužilí´ tělesně i psychicky, a tím se mění i náš vztah k bolesti. Než se k ní postavit aktivně, je jednodušší vzít si lék nebo si nechat píchnout injekci. Běžným bolestem ale nesmíme podléhat,“ upozornil profesor.

„V Centru pro léčení a výzkum bolestivých stavů najdete mnoho pacientů, kteří k nám přijdou s obrovskými dávkami analgetik a opiátů, takže u nás jsou pak vlastně na odvykací kúře,“ konstatoval fyzioterapeut.

Obezita, ale i deprese

Podle Koláře je za větším počtem pacientů s bolestmi zad například i nárůst obezity nebo skutečnost, že se dožíváme vyššího věku, na což není naše tělo až tak uzpůsobené. „Konečně si je třeba uvědomit, že jako bolesti zad se ohlašuje řada jiných příčin, například metabolické, imunologické, mikrobiologické, hormonální...,“ řekl Kolář. Uvedl, že velmi širokou příčinu bolestí zad představují problémy psychosociální.

Jednoduché cviky na zpevnění břicha a záda bez bolesti

„Většina lidí si myslí, že úzkost je pouhý pocit, že je to ono stažené hrdlo a mravenčení kolem žaludku, jenže ona je to celá řada chemických dějů, které se v našem těle rozběhnou a ovlivní v něm kdeco, a často právě záda. Hlavu od těla prostě neodtrhnete. Proto se na nárůstu bolestí zad v současné době významně podílí zvýšený výskyt deprese,“ konstatoval Kolář. Připomněl, že švýcarský psychiatr Paul Kielholz už v roce 1973 popsal příznaky, které nazval larvovanou depresí.

„Ta se neprojevuje tolik smutkem, ale převážně nebo pouze bolestmi různých částí těla. Po antidepresivní léčbě mizí, ovšem po somatické léčbě se spíš prohlubuje,“ uvedl Kolař. Dodal, že je zapotřebí umět bolest nejprve přečíst a porozumět jí. Je třeba také vědět, jak ji pacient skutečně vnímá, zda se za ní neskrývá nějaký jeho sociální problém - rozvod, ztráta práce, úzkostný stav, deprese.

„Teprve po stanovení diagnózy můžeme určit, čím ji odstranit. Aby léčba pacientovi prospěla, musí přesně odpovídat typu bolesti i délce jejího působení,“ zdůraznil známý fyzioterapeut Pavel Kolář.

Autor:

Nejčtenější

Se třemi dětmi rezignujete na spoustu věcí, říká pediatrička Karolová

Kateřina Karolová se svými třemi syny

Jako dětská lékařka odešla Kateřina Karolová sbírat zkušenosti na kliniku do Německa, kde zažila velmi náročné služby....

O 10 let mladší: Tragédie v dospívání Petru zničila, chce nový restart

Petra je už dlouhá léta zvyklá na tvrdý život. Starosti se na ni znatelně...

Petra je matkou dvou dětí, které vychovává sama. Hodně pracuje a ještě k tomu si dodělává střední školu, kterou kvůli...

Rodinu trápí rakovina tříleté dcery i plesnivý dům. Teď mají nové bydlení

Rodinu v opraveném domě přivítali příbuzní i kamarádi.

Aby šestičlenná rodina neměla málo starostí se zchátralým domem plným plísní, dostavily se ještě zdravotní potíže dětí...

Proměna Gábiny, která je opět single. Změnila účes i šatník

Gábina před a po proměně

Před nedávnem se rozešla s přítelem, přesto Gábina nechce truchlit. Do nového života touží vykročit s novým účesem a...

Anorexii jsem schovávala za vysílení z baletu, říká tanečnice

Megan Brewerová s anorexií bojovala už od střední školy

Megan Brewerovou (22) podezřívali z anorexie mnoho let, ale vždy tvrdila, že je štíhlá kvůli tanci, kterému se věnovala...

Další z rubriky

Nejčastější chyby, kterých se lidé dopouštějí při plastických operacích

Ilustrační fotografie

Když se lidé chystají na plastickou operaci, očekávají, že budou krásnější. Někdy však přijde po zákroku velké...

Školám schází vzduch. Větrání mikroventilací nestačí, říká odborník

Základní školu Hudcova v Brně navštívil na začátku nového školního roku ministr...

Školy sice vyměňují okna a zateplují fasády, ale na větrání nikdo nemyslí. Na problém upozorňuje v pátečním magazínu...

Sedmiletý David žije díky novým játrům od dospělého dárce

David (na snímku s rodiči) byl prvním dítětem, které dostalo od projektu Jsem...

Davidu Švestkovi je teprve sedm let a už strávil v nemocnici více času než mnozí lidé za celý život. Narodil se s...

Najdete na iDNES.cz