Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na bolesti zad jsme citlivější než dříve, říká fyzioterapeut Kolář

aktualizováno 
Bolesti zad patří mezi nejčastější zdravotní problémy Čechů. Během života jimi trpí až 80 procent lidí. Důvodem nárůstu těchto potíží je podle fyzioterapeuta Pavla Koláře hlavně špatný způsobu života, málo i moc pohybu, ale také to, že se dožíváme vyššího věku. Navíc jsme prý na bolesti zad mnohem citlivější než naši předci.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Každý rok si na bolesti zad postěžuje minimálně třetina lidí v produktivním věku, někdy za svůj život jimi trpí většina populace a dokonce má na svědomí polovinu invalidních důchodů. Skoro to vypadá, jako by bolesti zad byly horší než rýma. Mnozí lidé skutečně mají s tímto zdravotním handicapem vážné potíže a trápí je třeba vyhřezlé plotýnky, někdo běží k doktorovi při prvním píchnutí v kříži.

Domácí lékař

„Bolestem zad přikládáme větší roli než dřív,“ říká v knize Labyrint pohybu uznávaný fyzioterapeut Pavel Kolář

„Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“ tvrdí Kolář, který už třicet let působí v oblasti rehabilitační medicíny. 

Přirozená součást života

„V dobách, kdy člověk umíral na běžné zlomeniny a na dnes běžná infekční onemocnění, kdy nebyla antibiotika a ošetřovalo se bez anestezie, se zády nikdo moc nezabýval, a medicína už vůbec ne. Teď nás v nich trochu píchne a už běžíme k lékaři, kde nám udělají vyšetření - a jsme se zády nemocní,“ uvedl Kolař. Podle něj je potřeba víc pochopit, že bolest nás nesužuje jenom při nemocech, že je přirozenou součástí našeho života.

„S naším organismem žije od nepaměti a lidé s ní bojovali odjakživa, mnohdy úspěšně. Tím samozřejmě bolesti zad nezlehčuji, chci jen říct, že v některých případech se jejich význam a způsob léčby nadhodnocuje, aniž to odpovídá skutečné závažnosti potíží,“ upozornil fyzioterapeut.

A proč se nedokážeme vyrovnat s bolestí jako kdysi? „Protože podmínky, v jakých žijeme teď, se oproti těm minulým razantně změnily. Vzdalujeme se od biologické přirozenosti a někdy z komára děláme velblouda. Jsme mnohem méně ´otužilí´ tělesně i psychicky, a tím se mění i náš vztah k bolesti. Než se k ní postavit aktivně, je jednodušší vzít si lék nebo si nechat píchnout injekci. Běžným bolestem ale nesmíme podléhat,“ upozornil profesor.

„V Centru pro léčení a výzkum bolestivých stavů najdete mnoho pacientů, kteří k nám přijdou s obrovskými dávkami analgetik a opiátů, takže u nás jsou pak vlastně na odvykací kúře,“ konstatoval fyzioterapeut.

Obezita, ale i deprese

Podle Koláře je za větším počtem pacientů s bolestmi zad například i nárůst obezity nebo skutečnost, že se dožíváme vyššího věku, na což není naše tělo až tak uzpůsobené. „Konečně si je třeba uvědomit, že jako bolesti zad se ohlašuje řada jiných příčin, například metabolické, imunologické, mikrobiologické, hormonální...,“ řekl Kolář. Uvedl, že velmi širokou příčinu bolestí zad představují problémy psychosociální.

Jednoduché cviky na zpevnění břicha a záda bez bolesti

„Většina lidí si myslí, že úzkost je pouhý pocit, že je to ono stažené hrdlo a mravenčení kolem žaludku, jenže ona je to celá řada chemických dějů, které se v našem těle rozběhnou a ovlivní v něm kdeco, a často právě záda. Hlavu od těla prostě neodtrhnete. Proto se na nárůstu bolestí zad v současné době významně podílí zvýšený výskyt deprese,“ konstatoval Kolář. Připomněl, že švýcarský psychiatr Paul Kielholz už v roce 1973 popsal příznaky, které nazval larvovanou depresí.

„Ta se neprojevuje tolik smutkem, ale převážně nebo pouze bolestmi různých částí těla. Po antidepresivní léčbě mizí, ovšem po somatické léčbě se spíš prohlubuje,“ uvedl Kolař. Dodal, že je zapotřebí umět bolest nejprve přečíst a porozumět jí. Je třeba také vědět, jak ji pacient skutečně vnímá, zda se za ní neskrývá nějaký jeho sociální problém - rozvod, ztráta práce, úzkostný stav, deprese.

„Teprve po stanovení diagnózy můžeme určit, čím ji odstranit. Aby léčba pacientovi prospěla, musí přesně odpovídat typu bolesti i délce jejího působení,“ zdůraznil známý fyzioterapeut Pavel Kolář.

Autor:



Nejčtenější

Soutěž Léto v plavkách má vítěze druhého kola

Slapy

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Co má hot dog společného se psy a kde se vlastně vzal?

Hot Dog

Dlouhá uzenina v housce se všemožnou oblohou je kandidátem na nejdokonalejší rychlé jídlo na světě. Podobně jako jeho...



K životu nepotřebujete spoustu oblečení, říká Kamila Boudová

Kamila Boudová, módní designérka

Vždycky ji zajímala móda. Kamila Boudová vystudovala oděvní design, pak působila v zahraničních firmách, pro které šili...

Dagmar Pecková: Lidé mi chyby odpouštěli, ale já si kopala hrob

Operní pěvkyně Dagmar Pecková

Stála na slavných světových operních a koncertních scénách, zpívala pod vedením známých dirigentských osobností, ale...

Vendula se těšila na nový účes. Proměna byla tak radikální, že se nepoznala

Proměna Venduly byla velmi razantní. Sama sebe v první chvíli vůbec nepoznala.

Od střední školy Vendula nezměnila účes. Ve svých šestadvaceti letech se rozhodla pro změnu, a proto se vydala do...

Další z rubriky

Nespokojenost nás posouvá dál. Kdy nám prospívá a kdy škodí?

Ilustrační fotografie

Málokdo by řekl, že touží být nespokojený. Ale je to často právě nespokojenost, která nás motivuje k pozitivním...

Rostlinná rádoby mléka obsahují éčka i cukr, říká profesorka Dostálová

Profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy...

Nad mraženou pizzou či polévkou z pytlíku můžeme ohrnovat nos, přesto si tato jídla občas na dovolené dá každý. „Žádný...

Pět věcí, kterých se vyvarovat, abyste neonemocněla vaginální mykózou

Ilustrační fotografie

Léto je nejčastějším obdobím, kdy ženy bojují s vaginální mykózou. Toto nepříjemné onemocnění postihne za život téměř...



Najdete na iDNES.cz