Mám anorexii. Duše křičí, tělo křičí, jen mozek neposlouchá

Jsem jedináček, měla jsem krásné dětství a zdánlivě mi nic nechybělo. Zlom přišel na gymnáziu, kdy jsem najednou měla pocit, že už nejsem dost hubená a řekla si, že to změním. Čtenářka Lucie napsala další díl našeho seriálu Můj boj s nemocí.

Snímek z doby, kdy jsem měla anorexii, teď mám opět recidivu nemoci a vypadám stejně. | foto: Archiv čtenářky

Odjakživa jsem byla spíš hubená holčička, která milovala sladké. Dnes mi přijde úsměvné, jak jsem nechápala dívky, které drží diety a nejí, protože jsem si život dobrého bez jídla nedokázala představit. V té době jsem vůbec netušila, jak se můj život od základů změní a jak velice brzy budu stát na hranici života a smrti.

Ve škole jsem chtěla být nejlepší, a proto jsem se hodně učila, abych měla samé jedničky. S příchodem na gymnázium se požadavky ve škole zvětšovaly, a proto jsem se začala víc a víc učit. Okolí ke mně vždy přistupovalo jako k „perfektní“ Lucce, která vždy vše zvládá, umí, a když něco chce, tak to dokáže.

Zlom přišel na začátku druhého ročníku, kdy jsem si vyzkoušela šaty do tanečních, které mi byly těsnější než dříve. Vzhledem k tomu, že jsem nepředstavitelný perfekcionista, tak jsem si řekla, že s tím přeci musím hned něco udělat – stačí jíst zdravě. Hned druhý den jsem začala plánovat zdravý vyvážený jídelníček. Snídaně - activia, svačina - 30 g ořechů, mrkev, oběd - špenát a večeře - zeleninový salát, 1 knäckebrot.

Můj boj s nemocí

Článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás, či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.

Plán zafungoval a zhubla jsem se svými 175 cm z 63 kg na 48 kg během půl roku. Dost jsem se za tu dobu hádala s rodiči, prosby, hádky, pláč, sliby – nic nepomáhalo. Nechápala jsem je. Vždyť jsem šťastná a dokonalá, co víc si můžu přát? Mohla bych zde popisovat moje myšlenky, jídelní rituály a výčitky, ale to bych jen opakovala příběhy ostatních anorektiček. Zásadní zlom, kdy jsem si uvědomila svoji nemoc, byl ten, kdy se anorexie zvrtla v záchvatovité přejídání s občasnými bulimickými záchvaty.

Začala jsem mít deprese, přemýšlela o své vlastní existenci, a proto jsem se rozhodla, že půjdu k psychiatričce. Okamžitě mi diagnostikovala mentální anorexii a deprese, ke kterým se postupem času přidala ještě panická porucha. Dostala jsem antidepresiva, která se u mě střídají jako na běžícím pásu.

Do konce čtvrtého ročníku jsem byla donucena přibrat na 55 kilo, což můj mozek radikálně odmítal. Celé gymnázium jsem tedy strávila učením, depresemi, nespavostí a pláčem nad tím, jak jsem tlustá. Velkým paradoxem bylo, když za mnou chodili známí a kamarádi a říkali: „Ty už jsi v pohodě, ne?“ A já přitom každý den doufala, že se ráno neprobudím.

Jsem v tom zase po uši

Mojí motivací bylo dokončit gymnázium a dostat se na právnickou fakultu, kde jsem plánovala začít nový život bez anorexie. To se ale nestalo. O prázdninách nastal relaps anorexie a já jsem v tom opět až po uši.

Okolí je neustále plné optimismu. „To zvládneš, jsi bojovnice!“, „Bojuj, to bude dobré!“, „Přeci chceš žít a být zdravá.“ Mám pocit, už nezvládnu ani jednu optimistickou frázi! Po čtyřech letech anorexie už opravdu nemám optimistické smýšlení.

V boji s anorexií mi pomohla meditace a cvičení, říká lektorka jógy

Lektorka jógy a indoložka Barbora Hu.

Znám všechny její důsledky. Ale to nestačí. Nestačí to jako motivace. Cítím se opravdu hrozně, že mě nedokáže nic přesvědčit, abych se sama začala snažit.

Na druhou stranu si uvědomuji, že nebýt anorexie a všech ostatních problémů, tak dnes nejsem takovou osobností, kterou jsem. Uvědomila jsem si, že smyslem mého života je pomáhat druhým lidem.

Chci lidem ukázat, že anorexie není o vychrtlých dívkách na pokraji smrti. Společnost si představuje anorektičky jako dívky, které váží 30 kilo. Po všech zkušenostech, sezeních u terapeutů, psychiatrů a psychologů si dovolím říct, že anorexie není nemoc o jídle. Anorexie dokonce není ani o váze, protože anorektička může mít jak 30, tak 80 kilo – anorexie je v hlavě. Ten tichý vtíravý hlásek, který vám přikazuje, co smíte sníst. Ten hlásek, který nikdy neutichá.

Ačkoliv sama netuším, kde začít, mojí nadějí a motivací je snaha ukázat dívkám ve stejné situaci, že v tom nejsou samy. Ale co považuji za nejdůležitější – nebát se mluvit, protože není ostuda trpět psychickou poruchou.

Sama jsem zažila hodně poznámek k mojí nemoci a trpím, když slyším společnost, jak se o psychických poruchách vyjadřuje.

Možná je to naivní, ale já věřím, že i kdybych pomohla jedné jediné dívce, tak tohle všechno má smysl. Věřím totiž, že vše se děje z nějakého důvodu.

Autoři:
  • Nejčtenější

Sedmačtyřicetiletá žena se pyšní tělem dvacítky, může za to tanec

1. května 2024  8:40

Alice Hatcherová z Kalifornie mnohé šokuje svou dokonalou postavou, kterou si udržuje i před...

Pozor na přehnanou hygienu. Kdy sprchování může škodit zdraví?

28. dubna 2024

Asi to zní zvláštně, ale i přehnaná hygiena může škodit zdraví. Časté intenzivní sprchování vám...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Příběh Ireny: Nevlastní dcera k nám jezdí jako do hotelu, nic nedělá

29. dubna 2024

S partnerem jsme se poznali až ve středním věku, kdy jsme za sebou měli oba nepovedená a dávno...

Žena má rekordně dlouhé vlasy, užívá je i jako oblečení

29. dubna 2024  7:56

Aliia Nasyrovová má bez pár milimetrů vlasy dlouhé dvě stě osmapadesát centimetrů. Nyní je ženou s...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

S hubnutím mi pomohla chůze, říká Marie. Za rok shodila 15 kilogramů

30. dubna 2024

Paní Marie nikdy neměla problém přiznat, kolik váží. Přesto se pustila do hubnutí. A opravdu se jí...

Za znalosti o alergiích vyhráli knihu. Vyzkoušejte si kvíz také

26. dubna 2024,  aktualizováno  3.5 10:40

Alergií trpí v České republice každý pátý člověk. I proto jsme se během dubna snažili v tématu...

Vytrhli jsme z přírody sebe i zvířata, která teď trpí taky, říká alergolog

3. května 2024

Podcast Jak to, že během letošního jara trpí na oteklé sliznice a rýmu i lidé, kteří doposud alergičtí...

Mozek po padesátce už nereaguje jako dřív. Co se s tím dá dělat?

3. května 2024

Ať chcete nebo ne, právě po padesátce začne orgán zajišťující hlavně myšlení stárnout. Jde často i...

Puntíky jsou letos trendem. Návrháři je propašovali i do byznys módy

3. května 2024

Jedním z největších hitů tohoto roku jsou puntíky. Konečně trend, který sluší každému bez rozdílu...

10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?

V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...