Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Meditace a cvičení mi zachránily život, říká indoložka a lektorka jógy

  0:24aktualizováno  0:24
V patnácti letech šlo Barboře o život. Na pokraj smrti ji dovedla mentální anorexie. Ona svůj život vybojovala zpátky bez pomoci lékařů, hlavně díky józe, které se dnes věnuje ve vlastním pražském studiu.

Lektorka jógy a indoložka Barbora Hu. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Co všechno může jóga pomoct vyléčit?
Chodí k nám na kurzy lidé s psychosomatickými problémy, například hodně žen, které nemohou otěhotnět, lidé s depresemi, ti, co mají problémy se štítnou žlázou, nezvládají své emoce nebo stres, ale máme i klienty po úrazech.

Kde začíná a končí léčebná moc jógy?
Jóga není všemocná. Záleží na tom, jak s ní vy sama budete nakládat. Lidé, kteří tvrdí, že jóga vyléčí všechno, mají v podstatě pravdu, ale samotné protahování a cvičení vás nevyléčí. Jóga není léčitelství, je o tom, jak vy sama nakládáte s tím, co vám vaše tělo a mysl, emoce, dávají na vědomí.

Když mám zlomenou nohu, tak mi ji jóga přece nevyléčí, ani když budu upřímně žít v souladu s filozofií jógy.
Nevyléčí vám ji v akutní fázi, ale když vám dají nohu do dlahy a budete rozumně, inteligentně a s pochopením rehabilitovat s pomocí jógy, tak vám může pomoct při hojení fraktury. Nepomůže vám samozřejmě v akutní fázi epileptického záchvatu, ale může vám například pomoc při řešení epilepsie.

Fotogalerie

Vám pomohla překonat mentální anorexii. Psychiatři si s vámi nevěděli rady?
Ačkoliv jsem byla klasický případ, nikdy jsem žádnou standardní léčbu nenastoupila. Máma sice párkrát pohrozila psychiatrií, ale oba rodiče mi natolik věřili, že se z toho vyhrabu sama, že k hospitalizaci nikdy nedošlo. Respektovali mě a zároveň nechávali příliš volnosti. Říkali si asi, že přece ze mě nemůžou udělat trotla a odvézt mě do blázince. Na druhou stranu moc nevěděli, co s tím.

Diagnózu jste si stanovila sama?
Ta byla naprosto jasná. Nejedla jsem a nebavil mě život. Měla jsem osteoporózu, přestala jsem menstruovat, vážila jsem 44 kilo při svých 180 centimetrech výšky. Měla jsem deprese, nemohla jsem spát, bolelo mě břicho a byla jsem posedlá sebeomezováním.

Přitom jste studovala gymnázium. Školu jste zvládala?
Všechno jsem dělala úplně normálně. I když jsem už prakticky jedla jen ovoce, třeba jedno jablko denně, energie mi kupodivu nechyběla. Anorektičky jsou většinou správný holky, co všechno zvládají na jedničku. Včetně sebedestrukce.

Barbora Hu

  • Narodila se 23.6. 1988
  • Vystudovala indologii a kulturologii na FF UK se zaměřením na moderní indické výtvarné umění.
  • Aby mohla fundovaně vést lekce jógy, asbolvovala celou řadu výcviků v Indii a v ČR.
  • V roce 2013 otevřela v Praze na Smíchově Bindu-jóga studio.
  • Na podzim jí vychází Jógátky, knížka pohádek pro děti, na konci roku pak kniha o józe pro dospělé.
  • Je vdaná za architekta Roberta Hu (jeho dědeček pochází z Číny) a vychovávají spolu tříletého syna Tadeáše.

Než se tělo sesype.
Přestala jsem menstruovat, což mě přimělo se začít léčit na gynekologii. I s tou šílenou podváhou jsem tenkrát chtěla fungovat jako žena. Tajně, aby rodiče nevěděli, jsem chodila do Motola, kde mi dávali vysoké dávky hormonů. Pan doktor mi na rovinu řekl, že si myslí, že mi tvrdnou játra a pokud výrazně neotočím směr, moje tělo může držet pohromadě třeba rok. Mě to bylo ale docela jedno, protože jak tělo hladoví, strádají i nervy a hormonální systém nefunguje a člověk je v permanentní letargii a v depresi.

Jak si může patnáctiletá holka pomoct v takové situaci sama?
Postupně mi docházelo, že to, co dělám, je strašně nefér. V nemocnici jsem procházela přes dětské onkologické oddělení a uvědomovala si, že je na světě spousta lidí včetně dětí, kteří chtějí žít a z nějakého důvodu nemohou a o svůj život bojují, zatímco já do vínku dostala zdraví a zacházím s ním bezohledně. Když jsem se zeptala sama sebe: co tady děláš, chceš si pomoct umřít? Odpověděla jsem si, že ne, ale na druhou stranu jsem dělala všechno pro to, aby se to stalo. Připadala jsem si jako pokrytec a to byl jeden z momentů prozření a věřím, že mi k němu pomohla právě i filozofie jógy, o níž jsem se už tenkrát zajímala.

Tedy ne cvičení, ale myšlenky, které jóga hlásá, vám přenastavily bludný kruh v hlavě?
Zásadní byl moment, kdy jsem si uvědomila, že veškerý svůj potenciál používám na to, abych se zničila a přitom to nemusím dělat. V tu chvíli jsem věděla, že to bude dobrý, že se vyléčím a začala jsem postupně jíst a měnit celkový vztah k sobě. V hlavě jsem měla najednou jasno, že pokud chci žít, nemůžu se životu takhle vysmívat.

Jak dlouho trvala cesta zpátky mezi zdravé?
Po třech a půl letech hladovění jsem pomalu přibírala, cvičila a meditovala, protože jóga má tu fyzickou, ale i ideovou rovinu a obě dvě se prostupují. Trvalo to ale rok, než se dalo říct, že jsem z nejhoršího venku.

Za anorexii mohou bakterie

Bakterie umí zmást imunitní systém nemocné osoby tak, že mozek vyvolá pocity znechucení nad sebou samým.

ilustrační snímek

ilustrační snímek

Zdá se, že i v době nemoci jste nad sebou měla docela nadhled. Proč jste sama nešla k psychiatrovi?
Věděla jsem, že svůj život potřebuji vyřešit, protože jsem se sama sebe v určitých momentech i bála. Ta nemoc přemýšlí za vás a vy si to uvědomujete. Víte, že za vás myslí chorá část mysli a vy jí to dovolujete. Cítila jsem se v tom špatně, ale představa, že mě zavřou do psychiatrické léčebny a budou mě léčit vykrmováním, aby zachránili mou fyzickou schránku, mi nedávala smysl, protože jsem cítila, že to v mém případě úplně neřeší podstatu problému. Nebyla jsem si jistá, jestli by mi to tenkrát spíš ještě víc neuškodilo. Čímž ale netvrdím, že léčba anorexie u dospívajících skrze hospitalizaci je špatná, někde je zcela nutná, stejně jako psychiatrický dozor. V mém případě nebyla třeba.

S odstupem už víte, co spustilo vaší anorexii?
Myslím, že to byl ne úplně vědomý způsob, jak sdělit mým rodičům, že jsem křehčí, než si oni myslí, že nejsem tak silná, statečná a inteligentní. Způsob jak je skrze strach o vlastní dítě vydírat, jak na sebe přitáhnout chybějící pozornost.

Jógu jste přijala jako svou životní filozofii včetně cvičení?
Se 40 kilogramy se ani moc cvičit nedalo, ale pokoušela jsem se podle knížek. Pak jsem se dostala na lekce a semináře ke dvěma zajímavým učitelům, jejichž přístup k tělu i duši i způsob života a to, jak o józe mluvili, mě inspirovalo. Začala jsem víc cvičit a ruku v ruce s tím i jíst. A z depresí mi pomohla i zdánlivá banalita, jako je denní meditace a dril cvičení stejných sestav, ten řád a jistota a koncentrace na blok stále stejných úkonů.

Metod, jak najít vnitřní rovnováhu, spokojenost a místo ve světě, je celá spousta. Proč by ji měl člověk ve středoevropské kotlině hledat právě v józe, když ta vychází z úplně jiných kulturních tradic i geografického prostředí?
Nemusí, máme určitě v našem středoevropském kontextu jiné druhy praxí, které se józe mohou vyrovnat. Nicméně jóga není ve své podstatě omezená na žádný kulturní, geografický ani klimatický okruh. Může dnes nabídnout spokojenější přístup k životu a sobě sama komukoliv, ať už v Čechách, Himálaji nebo v Maďarsku. Tak proč ne?

Můžeme chodit třeba přemýšlet do kostela a cvičit do Sokola...
Můžete, ale jóga má na rozdíl od prostných vypracovaný systém, jak vědomě zharmonizovat vitální energii v těle. Frištenský to svým způsobem dělal taky, ale víc s apelem na fyzické zdraví. Nabádal hýbat s klouby, prokrvovat svaly, dodat tělu a mysli elán. Jóga nabízí víceméně to samé, ale jde na to jemnější reflexivní cestou, s duchovním cílem pro ty, co o něj stojí. U Frištenského se jede více na výkon, jóga je více o obracení pozornosti dovnitř.

Den jógy slavil i premiér. Sílí obliba nahé jógy

Mezinárodní den jógy

Jestli spíš nerozvíjet to, co nám nabízí naše kultura, než se upínat ke kdejaké módní vlně - a jóga v ní teď plave - přicházející ze světa.
Myslím, že zájem o jógu je v západní civilizaci tak velký právě proto, že to, co je nám tu vlastní, už jsme zkultivovali, a přesto mnohdy nejsme úplně šťastní. Proto je na tom euroamerický okruh materiálně dobře. Je tu pořádek, nízká novorozenecká úmrtnost, technologický pokrok, věda... ale zároveň nám nějak nestačí televize a blahobyt. Máme pocit, že nám něco chybí a hledáme cesty zpátky k vlastní duši. Lidé vždycky touží po tom, co jim chybí. Když přijedu do Indie a řeknu, že učím jógu, ptají se mě často nechápavě: Proč? Proč nestuduješ ekonomii, abys měla peníze? Jsi blázen?

Češi jógu berou víc jako cvičení, než jakou ucelenou filozofii. Proč?
To se změnilo až tak v poslední pěti letech. Dřív vypadala česká jógová scéna jinak. Dneska je snadné odjet na měsíc do Indie a udělat si tam učitelský kurz a pak je tu jóga na každém rohu. Stala se komerčním artiklem. Nabídka reaguje na poptávku - jógu nevyjímaje, v Čechách i Indii.

I vy jste ovšem jógu posunula z osobní roviny do té komerční. Proč ta změna?
Napřed jsem ještě při studiu na vysoké škole vedla lekci pro pět kamarádů, kteří se něco sami chtěli dozvědět, a příště jich přišlo deset a zájem se nabaloval. To mě vedlo k větší zodpovědnosti a přimělo, že jsem absolvovala výcvik, protože jsem jim nechtěla radit jen jako Bára, co jí to pomáhá. Jela jsem do Indie studovat jógu a jóga terapii a několik výcvikových kurzů absolvovala i v Česku. Zároveň mi to, co jóga nabízí, dávalo najednou větší smysl, než psát dizertaci a doufat, že uplatním, co jsem vystudovala a přijmou mě do Národní galerie. Samozřejmě, že někdo může namítat, že by se za jógovou výuku nemělo platit, ale na druhou stranu je potřeba si uvědomit kontext ve kterém žijeme - pránická energie vám složenky nezaplatí

Zážitky z Indie podpořily zájem o jógu, anebo spíš zklamaly?
Tím, že jsem studovala indologii a hindštinu, tak mě binec, smrad a chudoba tak nepřekvapily. Ale přece jen: když člověk něco ví v hlavě, tak je to něco jiného, než když to prožíváte v reálu. Indie je velká zkušenost, která vás učí relativitě. Když se vrátíte, třeba najednou nevyhazujete jídlo, začnete zavírat kohoutek s vodou, protože si řeknete, že to není ve světě úplně normální, že teče voda... je důležité to zažít.

Je rozdíl mezi tím, jak jógu vnímají lidé v Indii a jak my v Česku?
V Indii lidé obecně myslí spíš skrz koncept jógové filosofie. Víc než individuální fyzické blaho je zajímá přístup k tomu, co je obklopuje. Respektují pravidla, hledají v józe odpovědi na své niterné otázky. Rozhodně jóga v jejich pojetí není o tom si jednou týdně rozbalit jógamatku, nadechnout se a vydechnout.

Tak trochu jako život podle víry?
Neříkala bych tomu víra, tu potřebujete kvůli vlastní nejistotě. I jóga sice mluví o božské esenci, ale až na odnože bhakti jógy a tantru není o uctívání, modlitbách, obětech, ani o víře ve spásu. Navíc se historicky vyvíjí, takže to, s čím se v různých částech Indie potkáte, už se liší podle dějinných a regionálních vlivů, ať už skrz hinduismus, tantrické nauky nebo buddhismus. Ale i v Indii se přístup k józe mění. Tím, že stoupá zájem západních turistů o jejich kulturu, reagují Indové na poptávku sice hrdě, ale také komerčním způsobem a servírují západu své tradice v instantní podobě.

Křišťálová Lupa 2016

Jak jógu vnímají Češi?
Jako postmoderní nástroj. Většinou si vybíráme, co se nám hodí. Chceme mít hezká těla, jenže protože jsme materiálně uspokojeni, ale duchovně vyprahlí, tak nás láká i ten příslib něčeho vyššího a přitom nás to k ničemu nezavazuje. Je přirozené, že se jóga vyvíjí v kontextu doby, ale je třeba dbát na to, jestli přitom neztrácí příliš mnoho ze svého původního smyslu. Nelíbí se mi, pokud zmizí poslání, celkový přístup k životu a stane se z ní jen značka pro exotický tělocvik nebo byznysové lákadlo.

Kdo je to jogín?
Jogín je člověk s vědomým přístupem k životu, který není násilný k sobě ani ke svému okolí, který se snaží kultivovat svého ducha a usiluje o harmonii v životě.

Dost obecná charakteristika. Podle ní může být jogín kdekdo.
Jogínem se člověk stává díky stavu své mysli a ta možnost je univerzální. Jogín může být opravář potrubí, katolička anebo muslim, kteří se řídí zmíněnými principy a o józe třeba nikdy nic neslyšeli.

Neměl by ubližovat. Může tedy jíst maso?
Jóga vznikla v jiném kulturním a geografickém kontextu. Když dnes budou dejme tomu tři Češi z deseti jíst veganskou stravu, pro dva z nich to bude v pohodě a třetí bude strádat. On sice neubližuje zvířatům, protože se tak rozhodl, ale chová se násilně vůči sobě. Jóga není diktatura, co musíš a co ne, ale učí pracovat s vědomím. Říká: kultivuj citlivost k eticko-morálním principům tak, abys mohl osobnostně růst.

Proč je tedy většina jogínů vegetariány?
To je interpretací, Vyloží si pobídku neubližuj doslova jako zákaz nebo příkaz, což je jednodušší. Jsme naprogramovaní inklinovat k návodům. K józe se často uchylují lidé, kteří potřebují kontrast. Měli špatnou životní zkušenost a z jednoho extrému přeskočí do druhého. Něco si někde přečtou a absolutně to přijmou. Nezmění způsob myšlení, ale jen jej přenesou do alternativní manéže. Pozoruji, že i mezi jogínkami je opravdu hodně holek s poruchami příjmu potravy, které svůj problém zastřešují ušlechtilými gesty, jako je raw food, půsty a mnohdy drastické očisty, ale směřují v daném případě vlastně svým způsobem k fanatizmu.

Chápu, že lidé v problémech často inklinují k následování nějaké vyšlapané cesty, kterou objeví vně sebe samých. Je samozřejmě fajn, když jim to pomůže, ale neláká vás vzít jógu jako zkušenost a dál se vydat už vlastní cestou?
Myslím, že tu vlastní cestu mám. Nejsem zastáncem nějaké ortodoxní cesty, kterou bych si osvojila a fanaticky na ní lpěla. Jógových aspektů v mém životě je pořád hodně, ale to, jak s nimi nakládám, už je můj přístup k životu. Vycházím z toho, co mi pomohlo, co funguje a jak vnímám, že by mohlo pomoct lidem, s nimiž pracuji. V individuálních lekcích občas používám třeba hypnózu, přestože v jógových textech se o ničem takovém nedočtete. I já si tedy v postmoderním duchu skládám jógu „na míru“ .

Co funguje vám, je opravdu přenosné na druhé?
Základní principy ano, ale každý člověk je jiný, takže mu pomáhá něco jiného. Proto jsem zastáncem toho, že by se mělo postupovat co nejvíc individuálně. Každý člověk má trochu jiný energetický koktejl v těle, jiný mentální profil, jiné zkušenosti.

Lekce jógy se ale většinou vedou hromadné...
Ty jsou spíš inspirativním představením toho, s čím se v józe pracuje. Fungují jako skvělá forma seznámení se s praxí, osvojení si základních principů. Ale já bych se ve svých lekcích přece jen ráda věnovala ještě přesnější práci s lidmi, což je vlastně také jeden z důvodů, proč uvažuji po čtyřech letech pustit své studio.





Hlavní zprávy

Fetter + Spiritini Konfex s.r.o. - Lenka Bauerová
Mechanik - skladník

Fetter + Spiritini Konfex s.r.o. - Lenka Bauerová
Jihočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.