"Proti chřipce očkujeme zpravidla od října do prosince. Je třeba se nechat očkovat do začátku epidemie. Teoreticky je to možné ještě na počátku ledna, ale vzhledem k rozbíhající se epidemii v této době může být již účinnost omezena," řekl iDNES.cz Prymula.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly je nejúčinnější prevencí před chřipkou právě očkování. On sám se nechává očkovat každý rok.
"Imunita se vyvine za 14 dní ode dne očkování," dodala lékařka Jana Prattingerová, vedoucí protiepidemického oddělení z Krajské hygienické stanice Libereckého kraje, která souhlasí s tím, že očkování je vedle zdravého životního stylu nejúčinnější prevencí.
Chřipka versus jiné virózyCHŘIPKA VIRÓZA |
"Účinnost očkování je vysoká - u zdravých jedinců zabrání nemoci v 70 až 90 procentech případů, u osob nad 60 let ochrání 60 až 70 procent pacientů. Očkování především snižuje riziko úmrtí pacienta o 80 procent a také díky němu klesá pravděpodobnost závažných komplikací," řekla iDNES.cz Prattingerová.
Každý rok přitom v Česku zemře zhruba 1 500 až 2 500 lidí. "Zpravidla se rozvine sekundární bakteriální onemocnění a pacient zemře na zápal plic. Nejrizikovější skupiny jsou děti do 3 let, starší osoby nad 65 let, osoby s chronickými plicními a kardiovaskulárními onemocněními, diabetem, těhotné ženy v třetím trimestru v kombinaci s obezitou," poznamenal vakcinolog Prymula.
Každý rok se chřipkou nakazí zhruba 5 procent dospělých a 20 procent dětí. "Ročně se s komplikacemi chřipky léčí 7 až 16 tisíc pacientů," dodal Prymula. Podle Národní referenční laboratoře byly zkraje roku v nemocnicích s komplikacemi chřipky desítky lidí, zemřelo jich pět. Ale hlavní nápor se teprve očekává.
Epidemie chřipky je vyhlášena v okamžiku při nárůstu onemocnění nad 2 tisíce pacientů na 100 tisíc obyvatel. Mnoho lidí ovšem chřipkou označuje i běžné virózy, které ovšem nemají tak závažný průběh jako skutečná chřipka. "Běžných respirací je mnohem více a každý z nás je mívá během roku i opakovaně," upozornil vakcinolog Prymula.
Horečka a bolest celého těla
Chřipka se přenáší zejména kapénkovou infekcí, případně kontaminovanými sekrety nemocného. Inkubační doba je v průměru dva dny.
"Onemocnění začne náhle, objeví se horečka přes 39 °C, která bývá provázena zimnicí, bolestí svalů a kloubů a bolestí hlavy. S odstupem několika hodin se přidává suchý dráždivý kašel a pálení v krku. Na rozdíl od mnoha dalších virových onemocnění není u chřipky výrazná rýma," řekla iDNES.cz Jana Prattingerová.
Podle aktuálních informací ministerstva zdravotnictví bylo v souvislosti se závažným průběhem chřipky hospitalizováno 36 lidí, 7 lidí zemřelo. |
Horečka obvykle trvá tři dny, v následujících dvou až třech dnech klesá.
"Postupně mizí také ostatní příznaky, nejdéle přetrvává kašel. Nápadná únavnost může trvat i několik týdnů," dodala Prattingerová. Záludnost chřipky spočívá podle ní v tendenci ke vzniku komplikací, které můžou přejít například ke zmiňovanému zápalu plic (více o nemoci čtěte zde).
Nejhorší je A
Základní typy chřipky jsou A, B a C, přičemž nejzávažnější je "áčko".
"Chřipku A označujeme jako každoroční sezonní chřipku, která způsobuje sezonní epidemie a občasně i pandemie. Má různé subtypy, které jsou určené dle povrchových antigenů viru - jsou označované jako antigen H (hemaglutinin) a N (neuraminidaza). Každoročně tyto antigeny podléhají drobným mutacím, čímž se mění také typ chřipky v každé sezoně. Tyto antigeny jsou zodpovědné za infekciozitu i virulenci chřipkových virů. Pokud dojde k zásadní změně v těchto antigenech, obvykle dojde k pandemii chřipky," vysvětluje praktická lékařka Petra Škrnová z MEDICON a.s.
"K chřipce A řadíme i tzv. mexickou chřipku či ptačí chřipku," dodala Škrnová.
Je to středně těžké až těžké onemocnění, které postihuje všechny věkové skupiny, vedle člověka infikuje i další savce a rovněž ptáky, způsobuje epidemie.
Chřipka B je onemocnění mírnějšího průběhu, více se vyskytuje u dětí a vedle člověka je popsána infekce u tuleňů. Chřipka C představuje velmi mírné onemocnění především u malých dětí a vedle člověka se vyskytuje u prasat a psů.
"Nemocný by měl ulehnout do postele, aby nešířil onemocnění dále. Základem léčby je snížení teploty a bolesti. Pokud se objeví kašel, je vhodné použít léky proti kašli. V indikovaných případech u rizikových pacientů se doporučuje podat specifická antivirotika," dodala Jana Prattingerová.
Podle vakcinologa Romana Prymuly je nutné vyhledat lékaře, pokud nastane dušnost. Těžké případy pak mohou skončit i na umělé plicní ventilaci.
