Zápal plic, zvaný pneumonie, býval chorobou, která v minulých dobách končila pro mnoho pacientů smrtí. Ale s objevem a masivním rozšířením antibiotik jako by tuto nemoc většina veřejnosti vyškrtla ze seznamu vážných chorob.
Desítky tisíc nemocných
Podle odhadů ale onemocní zápalem plic v Česku ročně desítky tisíc lidí. Někteří z nich umírají, třeba staří lidé, kteří onemocní v nemocnici. Ale i ti, co se vyléčili, na zápal plic rozhodně nevzpomínají jako na obyčejnou virózu. Své o tom ví například čtyřicetiletá Jana, která žije kousek za Prahou.
"Spousta stresu s dětmi i v práci a pak jsem najednou lehla. Myslela jsem si, že mám nějakou virózu. Měla jsem horečku skoro čtyřicet, kašel a všechno mě bolelo. Na pohotovosti se jim ale při poslechu něco nezdálo, a tak mě poslali na rentgen, který ukázal, že mám zápal plic. Nakonec mi zabrala až třetí antibiotika a více než měsíc jsem byla doma. Ještě půl roku poté jsem měla problémy, zadýchávala se a nemohla vůbec sportovat," vypráví Jana.
Původcem jsou mikroby
Podle primářky Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice, docentky Martiny Vašákové, je infekční zánět plicní tkáně způsoben různými mikroby: viry, bakteriemi a plísněmi.
"Méně často vzniká na podkladě neinfekčním - vdechnutím toxických látek, žaludečního obsahu, poškozením plic léky, ozářením, působením některých prachů," řekla iDNES.cz primářka Vašáková.
Větší sklon k zápalu plic mají podle ní lidé s poruchami imunity, ať už vrozenými, či získanými například při nádorových onemocněních, léčbě léky potlačujícími imunitu, těžké cukrovce, ledvinném selhání a dialýze.
"Také je disponujícím faktorem životní styl. Snáze dostanou zápal plic alkoholici, kuřáci, lidé trpící chronickým stresem či podvýživou," dodala Vašáková.
Vyčerpání a stres
Zápalu plic obvykle předchází fyzické či psychické vyčerpání, stres a "chřipkové" onemocnění. Může se ovšem stát i to, že zápal plic nastoupí náhle, na zdravého člověka.
"Základním příznakem jsou teploty, pocení, kašel a schvácenost, někdy mohou být bolesti na prsou vázané na nádech, někdy může být vykašlávání krve. Podobné příznaky se však mohou objevit u nádoru plic, zánětu pohrudnice, tuberkulózy, plicní embolie a jiného zánětu v těle," upozornila primářka Martina Vašáková.
Správnou diagnózu obvykle prokáže rentgen hrudníku a krevní testy. Někteří pacienti si zápal plic zaměňují se zánětem průdušek.
"Zánět průdušek postihuje pouze stěnu větších průdušek, zatímco zápal plic postihuje i plicní sklípky. Proto je se zápalem plic spojeno více příznaků. Vedle kašle a vykašlávání jde často o dušnost a bolesti na postižené straně hrudníku. U zánětu průdušek bývají teploty jen lehce zvýšené, zatímco u zápalu plic mohou být vysoké," uvedl Jan Chlumský z Thomayerovy nemocnice.
V některých případech ovšem zápal plic horečky vůbec nedoprovázejí, a to především u nemocných s poruchou imunity, starých lidí a celkově vyčerpaných pacientů.
Otrava krve a smrt
Neléčený zápal plic může vyústit v otravu krve, selhání životně důležitých orgánů a smrt.
"Léčba zápalu plic, složení druhů antibiotik, jejich kombinace a délka podávání závisí od typu zápalu plic. Některé běžné komunitní pneumonie mohou být vyléčeny do 14 dnů, z čehož antibiotika mohou být podávána v některých případech pouze týden," řekla iDNES.cz primářka Vašáková. Pacient se pak může vrátit k běžným fyzickým aktivitám přibližně po měsíci.
"Ale kupříkladu nosokomiální pneumonie či zápaly plic u nemocných s poruchou imunity, kde jsou původci třeba plísně, se léčí velmi dlouho a úspěch léčby, tedy vyléčení není vždy zaručeno," dodala Martina Vašáková.
Očkování proti některým původcům zápalu plic má podle ní smysl v rizikových populacích, například očkování proti pneumokoku u rizikových dětí a starých lidí v domovech sociální péče.
