Marie je učitelka, má již dospělou dcerou. Protože už v rodině měli rakovinu, moc dobře věděla, co to je BRCA1 - dědičný syndrom nádorů prsu a vaječníků (čtěte více o mutaci genu, která může způsobit nádorové onemocnění). A jelikož byla takzvaně BRCA1 pozitivní, nedělala si velké iluze. Když se však dozvěděla svou diagnózu, stejně to pro ni byl šok, respektive, jak sama říká, rána za krk.
Už z doby, kdy před třiceti lety onemocněla její maminka, si pamatovala, že ztráta vlasů při chemoterapii je pro ženu velkým trápením. Neustále jí to připomíná onu krutou diagnózu. I proto nečekala a už ze začátku pátrala, kde by si pořídila paruku.
Umělé vlasy byly nepříjemné
„Navštívila jsem klasickou prodejnu paruk, vyzkoušela jsem si jich snad deset a musím říct, že jsem odsud utekla s pláčem. Protože ty, které jsou z umělých vlasů, jsou hrozně nepříjemné na hlavu. Úplně mě to vyděsilo a říkala jsem si, že musím vybrat něco jiného. Proto jsem hledala cestu, jak se dostat k parukám z pravých vlasů,“ vzpomíná Marie.
Dozvěděla se, že existuje firma, která pracuje s pravými vlasy a pomáhá právě ženám s rakovinou. „Chtěla jsem, aby vlasy byly co nejvíce podobné mým, a i když je to třeba jen na dobu léčení, tak mi záleží hodně na tom, jak vypadám. Chtěla jsem, abych se cítila dobře, aby to aspoň trošku vypadalo,“ vypráví.
Vlasy začaly padat po čtrnácti dnech od léčby
Ztráta vlasů je hrozná pro každého, ale nemocné ženy tuto skutečnost snášejí mnohem hůř. „Je to tak těžký, člověk ví, že to přijde, připravuje se na to psychicky, ale stejně je to hrozný. Vím to od začátku, vím to dva měsíce. Po první chemoterapii léčba sice probíhá líp, než jsem zažila s maminkou, ale na tohle se prostě nedá připravit,“ říká Marie.
S vypadáváním vlasů je to u každého jiné. „Já jsem je začala ztrácet asi 14 dní po první chemoterapii, při česání mi vypadávaly celé prameny. Culík byl najednou poloviční. Vypadávají celé a lámou se i v půlce,“ popisuje.
Paní Marii nakonec pomohl salon Dlouhovláska.cz, který vážně nemocným ženám věnuje paruku z pravých vlasů. U Marie šlo ale o zvláštní případ, paruku jí totiž připravovali ještě před tím, než ztratila všechny vlasy. Chystala se totiž na slavnostní příležitost a nechtěla být bez vlasů.
Vše se nakonec podařilo. Paruka v barvě jejích původních vlasů, ale s kratším střihem, jí krásně sedí. Alespoň to pro ni bylo milým potěšením v době, kdy bojuje se zákeřnou nemocí.
