Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Syndrom vyhoření nepodceňujte, přichází plíživě a ohrožuje zdraví

aktualizováno  13:36
Lidí se syndromem vyhoření v České republice neustále přibývá. Často se stává, že tuto diagnózu nemocní podceňují. "Zákeřnost syndromu vyhoření je hlavně v tom, že se rozvíjí plíživě a dlouhodobě. Člověk jej nemusí hned rozpoznat," vysvětlila v on-line rozhovoru psycholožka Renáta Hegedüšová.

Syndrom vyhoření postihuje častěji ženy (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Syndrom vyhoření se podle psycholožky vyvíjí na základě dlouhodobého chronického stresu spojeného s pracovní činností. Pokud se plně rozvine, je nebezpečný i pro zdraví člověka.

„Nejen, že snižuje kvalitu života na úrovni psychické (psychická vyčerpanost, sklíčenost, stavy prázdnoty, pokles energie, nezájem o aktivity, lhostejnost, snížená schopnost radovat), ale projevuje se i na rovině somatické (bolesti hlavy, zad, napětí v těle, zažívací problémy, problémy s krevním tlakem apod.). Jistě není zdraví prospěšné v tomto stavu dlouhodoběji setrvávat,“ varovala čtenáře.

Odpovědi psycholožky najdete zde

Ze studie pražské psychiatrické kliniky vyplývá, že syndromem vyhoření se cítí být v Česku ohroženo 34 procent lidí. A podle zkušeností odborníků za to může hlavně doba, ve které žijeme.

O psycholožce

Klinická psycholožka Renáta Hegedüšová

Mgr. Renáta Hegedüšová pracovala 10 let na psychiatrickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Bezmála 5 let pracovala v denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov, na pozici vedoucího psychologa a garanta předatestační přípravy. Zde se věnovala především terapii pacientů s onemocněním schizofrenního okruhu, dále zde založila a vedla stacionář pro pacienty s neurotickými a psychosomatickými obtížemi.

Nyní na Poliklinice Zelený pruh (MEDICON a.s.) poskytuje individuální psychoterapii a krizovou intervenci pacientům s nejrůznějšími duševními problémy a pacientům, kteří se nalézají v obtížné či krizové životní situaci.

„Zvyšující se životní tempo, orientace na výkon, kariéru, peníze a navíc často bez adekvátního ocenění a odměny. To od člověka vyžaduje větší a dlouhodobé pracovní nasazení, což přináší stres, napětí, vyčerpání, poruchy koncentrace pozornosti. Dále je tu zhoršení v oblasti mezilidských vztahů – lidé se daleko méně scházejí. Nemají kvůli práci čas, setkání s přáteli nahrazují sociální sítě, které ovšem nepřinášejí plnohodnotný lidský kontakt,“ vysvětluje psycholožka Renáta Hegedüšová.

Únava, negativismus i vysoký tlak

Syndrom vyhoření je stav naprostého vyčerpání, únavy, lhostejnosti a negativismu, který s sebou přináší nemožnost vykonávat svou práci, nebo jen s velkými obtížemi. Postižený má pocity bezmoci, beznaděje, přestává mít potěšení z aktivit a radost ze života vůbec. Jedná se o celkové citové i mentální vyčerpání, které je zapříčiněné dlouhodobým pracovním stresem a neefektivním vypořádáváním se s psychickou i fyzickou zátěží.

Může navíc postihnout prakticky kohokoliv, kdo dlouhodobě vykonává pracovní činnost spojenou s větším stresem a požadavky na vysoký výkon. Odborníci ale uvádí, že touto diagnózou bývají více postiženy ženy. Ty totiž často mají k vysilujícímu zaměstnání ještě na starosti péči o rodinu a domácnost, kde jsou vystaveny další, i když odlišné zátěži.

Bez změny životního stylu to nepůjde

Plně rozvinutý syndrom vyhoření většinou člověk nezvládne řešit sám. Vhodné je vyhledat pomoc psychologa, terapeuta.

„Důležitá je i změna životního stylu, odpočinek, posilování mezilidských vztahů a komunikace vůbec, získání reálného postoje k zaměstnání. U těžších stavů, zejména pokud je přítomna závažnější depresivní symptomatologie, sebevražedné myšlenky, závažné poruchy spánku, je často nutné vyhledat psychiatrickou pomoc. V těchto případech je někdy nutné na přechodnou dobu užívat léky (antidepresiva, anxiolytika),“ dodává Hegedüšová.

Autor:
Témata: Poradna: Zdraví




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.