Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Každý třetí Čech už toho má dost, ukázala studie o syndromu vyhoření

  9:42aktualizováno  9:42
Z nejnovější studie pražské psychiatrické kliniky vyplývá, že syndromem vyhoření se cítí být v České republice ohroženo 34 procent lidí. Častěji těmito pocity, stejně jako depresemi, trpí osoby do 44 let věku a ženy.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Z třetiny všech dotázaných pak konkrétními projevy syndromu vyhoření trpí 20 procent, uvedl vedoucí studie psychiatr Jiří Raboch. Průzkum ukázal, že nezadaní trpí oproti těm zadaným mírně vyšší úrovní vyhoření. Zásadně však rozvoj syndromu i depresí ovlivňuje zejména povolání a životní styl.

Syndrom vyhoření hrozí nejvíc v Moravskoslezském kraji

Jako nejčastější projev syndromu vyhoření uvedlo 39 procent dotázaných, že vnímají fyzickou únavu. Velmi často odpověděli, že mají všeho dost nebo trpí pocitem, že se jim „vybily baterky“. Ve 32 procentech se jim zdá, že mají obtíže s koncentrací, dělá jim potíže přemýšlet o složitých věcech nebo se jim zdá, že jim to nemyslí jasně.

Syndrom vyhoření

Je definován jako stav emocionálního vyčerpání a depersonalizace, často spojený se ztrátou profesního zájmu nebo osobního zaujetí, vedoucího k poklesu efektivity práce. Hlavními spouštěči syndromu vyhoření jsou chronický stres, permanentní časový tlak a vysoké emoční napětí. Syndrom vyhoření není důsledkem izolovaných zkušeností, ale je reakcí na postupné psychické vyčerpání a dlouhodobý stres. Nejčastější výskyt syndromu vyhoření se uvádí u osob, které mají náročný a intenzivní kontakt s lidmi, eventuálně osob, jejichž práce je stereotypní, neadekvátně ohodnocená atp. Stres se však nutně neváže k profesi. Souvisí i s osobnostními charakteristikami, způsoby vyrovnávání se se stresem a se životním stylem.

Syndrom vyhoření postihuje ty, jejichž profese sebou nese velkou odpovědnost, jako jsou vrcholoví manažeři, řídící pracovníci s větší odpovědností. Naopak nejméně ohroženou skupinou jsou živnostníci bez zaměstnanců, u nich se syndrom vyhoření vyskytuje pouze v 11 procentech, uvádí profesor Raboch ve výsledcích první národní reprezentativní studie o projevech stresu, deprese a životního stylu v České republice. Vychází z odpovědí 1027 respondentů ve věkových skupinách 25 až 50 let a 51 až 65 let.

Problémy lidí se syndromem vyhoření ovlivňuje v České republice také kraj, v němž žijí. Nejvíc potíží uvedli dotázaní v Moravskoslezském, Libereckém a Královéhradeckém kraji. V Praze je „vyhořelých osob“ méně, ale vyhoření je tu vyšší intenzity. Nejméně častý a nejméně intenzivní je syndrom vyhoření na Vysočině.

Alkohol jen jednou týdně!

Deprese

Deprese je závažné duševní onemocnění, které má své genetické, biologické i psychosociální příčiny. Nejčastěji se projevuje jako dlouhodobě smutná nálada, pocity ztráty energie, plačtivost, ztráta schopnosti těšit se z věcí, které člověku dělaly dříve radost. Velmi často se projevují pocity snížené výkonnosti v práci i osobním životě, což může i zásadním způsobem ovlivnit celý život dané osoby. Součástí depresivního syndromu jsou úvahy o smyslu života. Nejzávažnějším projevem depresivní poruchy je sebevražda.

Studie zjišťovala také míru deprese, která na Čechy doléhá. Ukázalo se, že klinickými projevy závažné deprese trpí téměř sedm procent dotázaných, z nichž bezmála všichni uvažovali o sebevraždě, jedno procento dokonce velmi vážně. V nějaké podobě se s pocity, myšlenkami nebo potížemi, které je možné označit za depresivní.potýká přibližně 18 procent dotázaných, více „postiženi“ jsou z podle průzkumu z poloviny lidé s nižším vzděláním, ženy častěji než muži.

Odborníci se ptali také na to, jak lidé proti depresi bojují. Dotázaní nejčastěji odpovídali, že své potíže řeší léky, alkoholem, eventuálně prací. Takoví lidé například také podle zjištění daleko méně sportují. Krize přicházejí spíše u nezadaných, nebo nešťastně zadaných a u lidí, kteří nejsou spokojeni ve svém zaměstnání.

„Je zajímavé, že osoby s žádnými nebo minimálními projevy deprese pijí alkohol příležitostně, tak jedenkrát týdně. Zatímco osoby, které alkohol nekonzumují vůbec, nebo naopak více, přiznávají výrazně vyšší projevy deprese,“ uvedl profesor Raboch. Z toho vyplývá, že ti, u nichž se deprese projevila, jsou při hledání aktivního řešení spíše laxní a daleko častěji své obtíže řeší alkoholem a léky.

Pomáhá zdravý životní styl

Z průzkumu vyplývá, že k depresím a syndromu vyhoření vede hlavně stres v zaměstnání a životní styl. Devětatřicet procent ze všech dotázaných tvrdí, že práce je pro ně zdrojem stresu, nejvíc pak kontakt s klienty (zákazníky, pacienty), nespokojenost s platem, velké pracovní a časové zatížení. Nejméně nás pak stresují vztahy se spolupracovníky a nadřízenými.

TEST: Hrozí vám deprese?

Pravidla zdravého životního stylu, jako je pravidelná strava, málo sladkostí a sladkých nápojů, dostatek zeleniny, ovoce a cereálií, pravidelná konzumace ryb a pitný režim během dne, dodržuje jen 17 procent respondentů. Více než polovina se o to snaží nepravidelně a naopak téměř vůbec tato pravidla nedodržuje čtvrtina z dotázaných.

Cítíte se vyčerpáni?

celkem hlasů: 1792

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 22. června 2015. Anketa je uzavřena.

velmi 1275
středně 340
málo 95
vůbec 82
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.