Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Může za obezitu hormon hladu?

  1:00aktualizováno  1:00
Lidstvu hrozí světová epidemie obezity. Vědci horečně zkoumají biologickou podstatu obezity a bádají, jak přemoci v lidském těle továrnu na výrobu tuků. Boj proti tloušťce je velmi těžký zvláště u lidí s nadváhou.
Obezita, jídlo - (c) profmedia.cz/corbis

Obezita, jídlo - (c) profmedia.cz/corbis - Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

TÉMĚŘ POLOVINA ČECHŮ TOUŽÍ ZHUBNOUT

KOLIK JOULŮ VAŠE TĚLO POTŘEBUJE?

Jejich těla totiž fungují jinak než těla štíhlých.

Tělesná hmotnost se v posledních desetiletích stala ústředním problémem medicíny - nemoci spojené s obezitou masově zkracují a ohrožují život blahobytných populací.

V USA už je obézní každý třetí dospělý Američan - a věda a medicína se snaží nalézt pomoc. Ve hře jsou miliardy dolarů a zdraví milionů lidí.

Proces získávání energie a jejího spalování se vyvinul dávno během lidské evoluce. Dostatek potravy a dostatečné tukové zásoby umožňovaly lidem přežít - a jejich imperativ je stejně silný i dnes.

Naše těla ovládají, ať chceme nebo nechceme, chemické látky vznikající v různých orgánech a určují naši spotřebu jídla. Dnes už se také ví, že pocit hladu či sytosti podmiňuje nejen množství snědeného jídla, ale sama tělesná hmotnost, druh jídla, a dokonce i množství spánku.

Sytý a hladový
V roce 1999 vědci objevili hormon "hladu". Během dne jeho koncentrace v těle stoupá a klesá. Řídí naše chování a neomylně vede naše kroky do kuchyně. Cykly hormonu pojmenovaného podle hindského slova pro růst - ghrelin - odrážejí složitou souhru chemických signálů v těle.

Chuť k jídlu podporuje více než dvacet chemických látek, nejčastěji hormonů, a zhruba stejný počet chuť k jídlu zase potlačuje, ale ghrelin přece jen hraje, jak se zdá, jednu z hlavních rolí.

Podle posledních výzkumů je právě on hlavním spouštěčem chuti k jídlu, zatímco přední hráč v potlačování apetytu je inzulin, který se tvoří ve slinivce břišní, a leptin, který vzniká v tukových buňkách. Leptin (pojmenovaný podle řeckého slova leptos - hubený) omezuje v mozku pocit hladu. Oba tyto hormony brzdí produkci ghrelinu.

Další tlumič hladu je PYY, který vzniká ve střevě. Všechny tyto hormony cestují krví a přenášejí signály, zda jíst, či nejíst, z břicha do mozku a naopak.

David Cummings z Washingtonské univerzity v Seattlu oznámil v roce 2004 v časopise Endocrinology, že vylučování inzulinu vrcholí po jídle a obvykle odpovídá propadu v sekreci ghrelinu.

Jiné kalorie
Kromě hormonů zapojených do hry o tělesnou hmotnost vědci v posledních letech studovali i složení potravin. A zjistili, že ne všechny kalorie jsou stejné.

Téměř všechny zdravotní rady zní: Jezte méně tuků. Ale proč nám tuk tak chutná? Nový výzkum Davida Cummingse přináší hormonální vysvětlení - není kalorie jako kalorie. Tuk ve srovnání s jinými živinami méně účinkuje na ghrelin, a tedy na pocit hladu.

Hubení a tlustí
Dalo by se čekat, že lidé s vysokou hladinu gherlinu v krvi budou hladovější, více jedí a jsou tlustší. Je to přesně naopak. Obézní lidé mají ghrelinu málo, jejich těla tedy zřejmě signály hladu špatně čtou nebo ignorují. Naopak chorobně hubení lidé a anorektici mají krev plnou ghrelinu.

M. Chapman z australské University of Adelaide potvrdil, že starší zdraví lidé, jejichž jedinou potíží je nechutenství a hubenost, produkují dvakrát více ghrelinu než dobře živení senioři, a přitom neznají pocit hladu.

Endokrinolog Stephen Bloom z londýnské Hammersmithovy nemocnice zjistil, že u otylých a hubených lidí signály hladu a sytosti nefungují stejně.

Bloomův tým předkládal dobrovolníkům s normální hmotností a lidem s nadváhou mléčný koktejl s různým obsahem kalorií. Koncentrace ghrelinu však klesala úměrně rostoucímu příjmu kalorií jen u normálních mužů a žen.

Bloom též zjistil, že hladina hormonu PYY, který signalizuje pocit sytosti, po jídle roste více a rychleji u lidí s normální váhou a méně u obézních. "Obézní mají dvojnásobnou smůlu," řekl Science News Bloom.

Nevyspalí více jedí
Od poloviny 60. let se výskyt obezity ve Spojených státech ztrojnásobil a dnes je problémem každého třetího dospělého. Během stejné doby poklesla průměrná doba spánku Američanů o dvě hodiny. Vědci začali zkoumat, zda zde neexistuje nějaká souvislost. A našli ji.

Endokrinoložka Eve Van Cauterová z Chicagské univerzity loni poukázala ve své studii na to, že ranní koncentrace hormonu sytosti leptinu byla u mužů, kteří spali jen čtyři hodiny, asi o pětinu nižší než u mužů, kteří spali devět hodin.

Denní koncentrace ghrelinu u nich naopak vzrostla během období spánkové deprivace o 28 procent. Po probdělých nocích mužům také víc chutnalo - snědli o 24 procent více jídla než vyspaní kolegové - a volili stravu o 33 až 45 procent bohatší na kalorie a karbohydráty.

Hladová léčba
Vědecké poznatky posledních let se pochopitelně snaží zúročit výrobci léků. Pokoušejí se vyvinout léky, které blokují ghrelin, a mají tak otupit pocit hladu u lidí s nadváhou. Další odborníci hledají vhodnou dietu, která by snižovala vrchol hladiny ghrelinu, a naopak podpořila přirozenou tvorbu hormonů potlačujících chuť k jídlu.

Naděje na vítězství však kalí pohled do nedávné minulosti. Leptinové pilulky nebo injekce také měly vyřešit celosvětový problém obezity, ale ukázalo se, že fungují jen u štíhlých. Lidé s nadváhou jsou vůči tomuto hormonu sytosti odolní, navíc se zjistilo, že při poklesu hladiny leptinu tělo spotřebovává méně kalorií - a nehubne.

Dokážou vědci lépe ošálit hormon hladu? Děkan 1. lékařské fakulty a přednosta 3. interní kliniky Štěpán Svačina o tom pochybuje: tyto hormony se zatím neuplatnily ani jako léky, ani se zatím nepodařilo je přímo ovlivnit.

Profesor Svačina z praxe dobře ví, že velká většina pacientů nedokáže trvale cvičit a držet diety, a je proto přesvědčen, že perspektiva je hlavně v lécích a postupech, které nebudou vyžadovat velkou spolupráci pacientů. "Sám si myslím, že dojde k objevu léků, které pohyb nahradí a přejídání trochu umožní," říká profesor Svačina.

O obezitě a dědičnosti

Jak obezita způsobuje nemoci jater, srdce a dokonce i rakovinu? Odpovídá internista Štěpán Svačina.

Obezita je součástí nemoci nazývané metabolický syndrom. Ve vzájemné vazbě se vyskytují cukrovka, vyšší tlak, postižení jater ztukověním, větší zátěž srdce krevním tlakem a také častější výskyt některých nádorů.

Nemá však moc smysl zkoumat, co je příčina a co následek. Obezita tyto nemoci nepůsobí, ale vzniká s nimi. Společným jmenovatelem těchto stavů je zřejmě špatná citlivost na hormon inzulin. Zhubnutí však obvykle riziko uvedených nemocí snižuje.

Nakolik je obezita genetickým "prokletím" a nakolik si za ni člověk může sám?

Obezita vyžaduje genetické předpoklady, ale vzniká v tzv. toxickém prostředí (absence pohybu a přejídání). V minulosti, ve zdravém prostředí, nemuseli být lidé s genetickým základem k obezitě vůbec rozpoznatelní, v některých populacích před l00 lety obezita a cukrovka neexistovaly - a dnes je obézními diabetiky až 90 % dospělých. V dnešním světě tedy každý, kdo sklony k obezitě má, bude tloustnout a bojovat s obezitou celý život.

Jaké léky (a zákroky) jsou k dispozici a jaké se vyvíjejí?

Myslím, že dojde k objevu léků, které nahradí pohyb a trochu umožní přejídání. Už dnes je obezita léčitelná, léčba je jen příliš drahá a vyžaduje spolupráci pacienta. Existují dva moderní léky a tzv. bandáž žaludku. Perspektivu však vidím v lécích a postupech nevyžadujících velkou spolupráci pacientů. Takové operace a léky zatím neexistují. Velká většina pacientů nedokáže trvale cvičit a držet diety. Proto umírají na komplikace obezity.

Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., je diabetologem a děkanem 1. lékařské fakulty UK

Autoři:




Nejčtenější

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

Houbové rizoto
Rostou? Tak honem do lesa! Tyhle recepty užijete nejen na chalupě

Uklidňující procházka lesem mnohdy vyústí ve sběračskou výpravu – zejména, když máte svoje tajná místečka a vezmete si s sebou košík. Co ale s houbovou úrodou?...  celý článek

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační foto)
Sedm potravin, které mohou hrát roli v prevenci rakoviny

Je to tenký led, na který se vědci pouštějí neradi. Žádné jídlo samozřejmě nedokáže zcela předejít rakovině a už vůbec ne všem typům a žádné také samo o sobě...  celý článek

Ilustrační fotografie
Nedaří se vám otěhotnět? Šest tipů, které usnadní početí

Za neúspěšnou snahou otěhotnět může stát několik překvapivých faktorů. Stres, starší partner, ale i nadváha. Zjistěte, co všechno si hlídat a na co pamatovat,...  celý článek

Ilustrační fotografie
Omezte cukr i lepek, zkuste tampon, radí lékař jako prevenci před mykózou

Léto je obdobím, kdy ženy nejčastěji trápí gynekologická onemocnění. Podle gynekologa Romana Peschouta je proto důležité myslet na prevenci. "Po koupání si...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Konturování krok za krokem: Dodejte svému obličeji výraznější křivky
Konturování krok za krokem: Dodejte svému obličeji výraznější křivky

Líčení nabízí spoustu návodů, rafinovaných tipů a triků, díky kterým můžete zásadně změnit rysy v obličeji a jednou z takových vychytávek je konturování. Pomocí... celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.