Původně to měl být článek, v němž by Monika Klušáková poradila ostatním, jak uběhnout maraton. Sama je totiž čerstvou pokořitelkou maratonské tratě na prestižním podniku v Chicagu, kam se dostala díky soutěži iDNES.cz.
Jenže na to si třiadvacetiletá studentka ze Zakřan u Brna netroufla. Necítí se na to, aby po svém prvním maratonu radila ostatním.
Vznikl tak nakonec článek o jejích zkušenostech, pocitech, názorech, o tom, jak ona sama svůj první maraton viděla a čím se řídila, aby 42 195 metrů vůbec zvládla.
Na vše o maratonu se můžete ptát Moniky klušákové od 13 hodin |
Jak maraton uběhla
"Nepřepálit začátek a běžet pokud možno tempem, na které jsem zvyklá z tréninků. Taky jsem věděla, že si musím dát pozor na nápoje, které budou podávat na občerstvovacích stanicích. Při mém prvním půlmaratonu jsem do sebe hrkla vodu, kterou tam podávali, a jelikož byla dost studená, tak mi to neudělalo dobře na žaludek, a poté se mi neběželo moc dobře. Nyní jsem vždy doušek vody či iontového nápoje nejprve nechala chvíli "povalovat" v puse a až pak ho polkla."
Jak trénovala
"Snažila jsem se vždy přesně dodržovat to, co mi trenér zadal. Nejsem profesionál, nevím, jak efektivně trénovat. Od toho tu je trenér. Já jsem si před soutěží běhala jen tak, bez hlídání času či vzdálenosti. Běhala jsem podle pocitu. Nyní jsem dostala tréninkový plán, který jsem se snažila dodržovat, protože jsem věřila, že to je ta nejlepší cesta, jak úspěšně absolvovat maraton."
Co bylo nejtěžší při tréninku
"Určitě dodržování rychlostí a tempa. Ať jsem se snažila sebevíc, i tak jsem to nedokázala. Moje tělo prostě nebylo dostatečně natrénované."
Jak je důležitá psychika
"Určitě je velmi důležité, aby měl člověk natrénováno. To je základ. Při samotném závodě je ale neméně důležitá psychika. Já osobně jsem už poslední kilometry opravdu nemohla, ale měla jsem obrovskou vůli závod doběhnout. Věřila jsem, že to zvládnu."
Jak překonávala krize
"Asi v půlce závodu jsem začala cítit stehno a poté i lýtko, ale rozhodně nešlo o nepřekonatelnou bolest. Normálně se s tím dá běžet. Soustředila jsem se na atmosféru závodu, to mi moc pomohlo. Vychutnávala jsem si fandící lidi, zaposlouchala se do hudby... Poté jde veškerá fyzická bolest mimo mě. Hudba podél trati je výborná i v tom, že se mi vždy díky ní podařilo zrychlit, neuvěřitelně mě nabudila. Posledních sedm kilometrů už to byla vůle. Běželo se mi už velmi těžce. Musela jsem se vnitřně hecovat, že to dám, že každou chvíli budu v cíli."
Jak se připravovat
"Podle mě je to individuální. Já běhám pravidelně čtyři roky, i když se samozřejmě nejednalo o žádný intenzivní trénink, ale spíše o rekreační běh. Rozhodně bych nedoporučovala z nuly hned začít velmi intenzivně trénovat. Zpětně, když se dívám na celou soutěž, tak už bych nebrala tréninky tak vážně. Zbytečně jsem se stresovala tím, že nedokážu dodržovat rychlost a tempo. Víc bych poslouchala své tělo."
Stačí speciální příprava bez dlouhodobého běhání?
"Otázka je, jak dlouho by ta speciální příprava na maraton trvala? Myslím, že já sama bych to tak nechtěla. Při samotném závodu bych se asi velmi trápila a nejspíš by mě to odradilo od dalšího běhání. Myslím si, že ten, kdo běhá roky, si samotný závod víc užije."
Reportáž z maratonu: Monika doběhla za čtyři hodiny |
