Vyčerpaným čtenářkám také poradila, že mnohdy pomůže slevit z přehnaných nároků a očekávání, které jsou na „dokonalou ženu“ v dnešní době kladeny.
„Velmi důležité je i zachování rovnováhy mezi časem věnovaným práci, rodině a sama sobě. V neposlední řadě je dobré naučit se nestydět se požádat o pomoc nejen rodinu, ale i širší sociální okolí,“ dodala.
Odpovědi psycholožky Petry Menclové najdete zde |
„Stále zapomínáme na to, že stresové faktory nepředstavují pouze události negativní, ale nadměrnou zátěž často představují i úspěchy a záležitosti považované za ryze kladné i vytoužené, což popsali již Holmes a Rahe v roce 1967. Tito autoři sestavili škálu stresových faktorů a podíváme-li se na ni pozorně, najdeme zde hned několik potenciálních generátorů stresu žen v poprázdninovém období,“ vysvětluje psycholožka Petra Menclová z Kliniky Meridian.
 PhDr. Petra Menclová, Ph.D., působí na Klinice Meridian jako klinický psycholog a odborný garant. Absolvovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, dále absolvovala postgraduální doktorské studium na 1. Lékařské fakultě v Praze v oboru lékařská psychologie a psychopatologie. Získala četné certifikace v psychologické diagnostice a komplexní odborné vzdělání v psychoterapii. Pracovala mj. jako vedoucí psycholog a školitel v psychiatrické nemocnici Kosmonosy. Je autorkou a spoluautorkou řady článků v odborném českém i zahraničním tisku a participuje na výzkumných projektech v oblasti psychologie ve zdravotnictví. |
Mezi stresové faktory patří například změna zaměstnání, přeřazení na jinou práci, změna odpovědnosti v zaměstnání, vstup do školy či její změna, dovolená, změny ve společenských aktivitách, změny životních podmínek a zvyklostí, neshody s partnerem, přebudování manželství, změna pracovní doby nebo pracovních podmínek či změna rekreačních aktivit.
Deprese i syndrom vyhoření
Mnoho žen tuto náročnou situaci nezvládne a začne trpět depresemi, poruchami spánku, úzkostmi, přírůstkem či úbytkem váhy, nespavostí.
„Bohužel některé ženy tyto potíže pak řeší svépomocí - zneužíváním léků či alkoholu, závislostí na sociálních sítích a podobně,“ říká psycholožka Menclová. Teprve až tyto problémy dovedou mnoho z nich do ordinace psychologa.
„U některých z nich lze již diagnostikovat deprese, úzkosti a další diagnózy, mnoho z nich však přichází se symptomy, které bychom mohli zjednodušeně označit jako syndrom vyhoření. Tento pojem si stále spojujeme spíše s profesní sférou - manažerů a zapomínáme na to, že mateřská dovolená a péče o rodinu představují mnohdy ideální podhoubí pro vznik burn out syndromu. Žena pociťuje únavu a vyčerpání, je snadno iritována maličkostmi, má nízké sebevědomí a kolísavou náladu. Obecně platí, že těmito příznaky bývají ohroženější ženy, které se takzvaně ́plně obětují ́ pro druhé a sebe a své potřeby zanedbávají,“ uvádí Menclová.
