Pravděpodobnost, že se takto rychle ztracené tukové polštáře brzy vrátí zpátky, je však téměř stoprocentní.
A většinou i s úroky - kdo experimentuje s hladověním, většinou pozná, že dlouhodobě jeho váha jde pořád nahoru.
Tělo totiž na opakovaný hlad reaguje zpomalením metabolismu, a vzniká tak začarovaný kruh. Bleskové řešení prostě neexistuje.
Aby byla dieta dlouhodobě účinná, měl by se váhový úbytek pohybovat kolem půl kilogramu týdně. A hlavně je třeba nepřemýšlet o tom, jak nejíst, ale jak jíst. Naučit jídlo rozdělit alespoň do pěti denních dávek, nevynechávat snídaně, neochutnávat při vaření, jíst jen podle hladu a ne podle chuti. A pokud jednorázově selžeme (a to se stane zcela určitě) rychle se vrátit na správnou cestu.
A když už se dostaneme na svou ideální váhu, je před námi ještě jeden, těžší úkol. Zapomenout na slovo dieta a co nejvíce se přiblížit ke stavu, kdy jíme tak, že příjem a výdej energie je trvale v rovnováze, naše tělo dostává vše, co potřebuje, a netrápí nás neustálé myšlenky na jídlo. Do stavu, kdy nás jídlo těší, ale není středobodem našeho života.
Na co si dát pozor u jednotlivých diet
Nejrůznějších „zaručených“ redukčních diet jsou snad tisíce. U některých lze najít rozumné jádro, u jiných jejich propagátoři pracují spíše se silou lidské víry. V čem jsou tedy úskalí těch nejznámějších dietních postupů?
• Atkinsonova dieta
„Tuky povoleny, bílkoviny také, vyhýbejte se jen cukrům,“ tak zní populární poselství Američana Roberta Atkinse. Pomocí této diety řada lidí skutečně hubne - podle Atkonsona jejich tělo tuky spaluje metabolickým procesem zvaným ketóza. Cenou za to však bývá zvýšená hladina tuků v krvi, a tedy větší ohrožení pro srdce a cévy.
• Dělená strava
Podle této diety tělo jídlo výhodněji zpracovává, pokud od sebe oddělujeme potraviny živočišného původu a potraviny rostlinné. V praxi je pak den „kytičkový“, kdy se jí zelenina a luštěniny, a „zvířátkový“, kdy je povoleno maso a mléčné výrobky.
I při této dietě někteří lidé hubnou - podle odborníků ne snad kvůli rozdělené ledničce, ale protože se více zamýšlejí nad tím, co snědí. Během zeleninového dne pak většinou skutečně mají nižší kalorický příjem.
• Dieta podle glykemického indexu
Cílem této diety je udržet co nejstabilnější hladinu cukru v krvi a zamezit přílišným výkyvům. U potravin proto sledujeme tzv. glykemický index. Například u čokoládové tyčinky je to 70, špagety mají 45, chleba 40, čočka 22, ořechy 15. Čím vyšší má potravina index, tím hůře pro postavu. Glykemický index však zdaleka není vše, co bychom při správně složené dietě měli sledovat.
• Dieta založená na zelí
Při této dietě je hlavním jídlem „tukožroutská“ polévka ze zelí, cibule, rajčat a paprik. Ta by se měla jíst každý den a prý s ní není nutné šetřit. Na doplnění je pak určeno ovoce, zelenina a hovězí maso.
Jestli zelí skutečně přispívá ke zvýšenému spalování tuků, je sporné. Zcela určitě je nadýmavé Co je však horší - při takové dietě se do těla dostává jen velmi málo bílkovin a vápníku.
• Přísná dieta Victorie Principalové
Slavná herečka doporučuje přísný, sedmidenní režim těm, kteří potřebují třeba rychle zhubnout do plavek. Prý se tak dá zhubnout až pět kilo týdně. Z masa je povoleno kuře a ryba, z příloh jedině krajíček celozrnného chleba k snídani. Sama herečka se přimlouvá za to, aby se k této dietě nikdo neuchyloval častěji než dvakrát ročně. Při takto omezeném jídelníčku hrozí, že ztracená kila budou rychle zpátky.
