Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Léto versus zima: Kdy jsme častěji nemocní a kdy se nejspíše zblázníme

aktualizováno 
Jsme více nemocní v teplých, nebo studených měsících roku? Kdy hrozí největší pravděpodobnost, že nás postihne psychické onemocnění a má na naše zdraví roční období vůbec nějaký vliv? Zjišťovali jsme, jak jsme na tom se zdravím v létě a jak v zimě.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

„Dokud jsem byla bezdětná, tolik jsem to nevnímala, ale od té doby, co mám děti, každý rok mám pocit, že podzim a zimu snad ani nepřežiju. Sotva se jeden syn vyléčí z rýmy, druhý ji chytí. Záněty středního ucha, bronchitidy, zelené nudle, záněty spojivek, pořád dokola. Na tři dny, kdy chodí do školky, připadá dalších deset, kdy je musím nechat doma,“ stěžuje si Markéta, matka chlapců ve věku tří a pěti let.

Je pravda, že roční období má skutečně takový vliv na naše zdraví? Nebo se nám jen zdá, že v zimě je to kritické, protože je všude sychravo a my máme horší náladu?

Zjišťovali jsme, jak se roční období podepisuje na našem zdraví a kdy hrozí největší pravděpodobnost, že onemocníme.

Zimní infarkty i deprese

Odborníci souhlasí se zkušenostmi Markéty a potvrzují, že v zimním období jsme na tom ze zdravotního hlediska skutečně nejhůře. V zimních měsících více řádí nejen chřipkové epidemie, onemocnění dýchacích cest, kožní onemocnění, ale hrozí i větší riziko, že vás postihne infarkt nebo mozková mrtvice. A když už infarkt nebo mrtvice udeří, v zimě je také pravděpodobnější, že na ně zemřete.

Domácí lékař

V zimě je také největší pravděpodobnost, že se u vás projeví psychické onemocnění. Výzkum provedený v roce 2013 potvrdil, že nejčastější duševní onemocnění, jako jsou úzkostné poruchy, deprese, poruchy příjmu potravy, neurózy nebo schizofrenie, se v zimě zhoršují a také častěji propuknou.

Odborníci zkoumali i to, jak se mění hledání těchto chorob na vyhledávači Google v průběhu roku. V létě klesá například vyhledávání poruch příjmu potravy nebo schizofrenie o téměř čtyřicet procent. Předpokládá se, že minimálně u některých psychických problémů, jako je například deprese, hraje roli mimo jiné i množství slunečního svitu a při jeho poklesu dochází k jejich zhoršení.

Roli hrají geny i teplota

Co je příčinou toho, že v zimě jdeme z jedné nemoci do druhé? Podle nejnovějšího výzkumu, provedeného letos v květnu, jsou u sezonních zdravotních výkyvů na vině naše geny. Vědci zjistili, že téměř čtvrtina genů mění svou aktivitu podle aktuálního období a i náš imunitní systém je jedním z řady tělesných procesů, které jsou ovlivňovány počasím a „sezonností.“ 

Právě zimní úroveň aktivity některých genů (například genu ARNTL, který hraje významnou roli v zánětech) pak vede k tomu, že v zimě je náš imunitní systém utlumenější a vykazuje větší tendenci k zánětlivým procesům. Se záněty potom souvisí některá kardiovaskulární onemocnění, onemocnění dýchacích cest nebo například revmatická artritida, která se v zimním období výrazně zhoršuje.

Existuje však celá řada dalších teorií, které se snaží vyšší zimní nemocnost i úmrtnost vysvětlit. Podle některých hraje velkou roli i nezdravé složení zimního jídelníčku, kdy jíme významně méně zeleniny a ovoce než v létě a také se méně hýbeme. Jiní odborníci zmiňují vysokou hladinu stresu, kterému jsme v zimě vystaveni, a který souvisí s větším pracovním i finančním tlakem spojeným s koncem roku.

Pravděpodobnost onemocnění souvisí úzce i s venkovní teplotou. Podle provedených experimentů stačí pokles tělesné teploty o tři stupně, aktivita imunitního systému poklesne a například chřipkové viry mají ideální podmínky k množení.

Počněte v létě

Léto je zkrátka pro naše zdraví lepší ve všech směrech. Odborníci dokonce tvrdí, že i děti počaté v létě, jsou zdravější a mají lepší zdravotní „výbavu“ do budoucího života.

Už ve třicátých letech si lékaři všimli, že děti počaté v zimě jsou náchylnější ke zdravotním problémům, mají nižší porodní hmotnost, pomaleji rostou a častěji trpí psychickým onemocněním. A i současní odborníci jim dávají za pravdu.

Zjistili, že děti počaté v zimě a brzy na jaře se častěji rodí předčasně a mají nižší porodní hmotnost (nitroděložní vývoj dětí počatých mezi lednem a květnem je v průměru o týden kratší než u dětí počatých v letních měsících), což souvisí s horším imunitním systémem či pomalejším kognitivním vývojem.

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Nebezpečná móda. Nepodařené tetování je nejen směšné, může i zabíjet

Když se tetování podaří, může to být sexy. V opačném případě to může být velký...

Tetování už dávno není rebelským kouskem, který schováváme pod košilí či šaty, abychom v práci nepobuřovali. Pro mnohé...

Análie nebo Melanomia? Rodiče se předhánějí ve vymýšlení neobvyklých jmen

(Ilustrační snímek)

Většina z nás vybírala jména potomků v rodině, případně ve známé knížce Jak se bude jmenovat? Výběr jména u nás i dnes...



Chudým kráskám plní jejich sny. U dcery bych byl zásadně proti, říká

(ilustrační snímek)

Luxusní dárečky, výlety za hranice šedého průměru, nákladný život v krásných kulisách... Která žena po něčem takovém...

Kristina Bazanová: Holka z maloměsta je ve 23 letech módní milionářkou

Blogerka Kristina Bazanová na filmovém festivalu v Cannes (květen 2016)

Ve 23 letech pravidelně létá první třídou, bydlí na střídačku na dvou kontinentech, je tváří několika velkých značek,...

Příběh Karolíny: Manžel má milenku a odmítá ji opustit

(ilustrační snímek)

Vdaná jsem už téměř patnáct let. Za tu dobu mi manžel byl několikrát nevěrný, ale vždy, když to na něj prasklo, své...

Další z rubriky

Světlo, pohyb, charita a další triky, jak zatočit s podzimními splíny

Podzimním splínům se můžete ubránit. Například tím, že vyrazíte ven.

Čím více listí se snese k zemi, čím kratší jsou dny a čím studenější jsou rána, tím obtížnější je vyvolat si v mysli...

Ten náš kluk je holt menší! S poruchou růstu se potýkal i Lionel Messi

Lionel Messi v akci při utkání Ligy mistrů, které hrála Barcelona proti...

Tisíce dětí v Česku trpí poruchou růstu. Jejich rodiče to přitom mnohdy ani nevědí a myslí si, že s malým vzrůstem...

Chodit na záchod často je lepší, než moč zadržovat. Hrozí i selhání ledvin

Ilustrační fotografie

Chodíte „na malou“ až desetkrát za den a připadá vám to příliš? Podle lékařů se nemáte čeho bát, pro vaše zdraví jde o...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.