Zarostlé nehty představují velmi nepříjemnou a bolestivou komplikaci, která se navíc často objevuje opakovaně. Příliš široký nehet tlačí na kožní valy po stranách, čímž vzniká nepříjemný otlak a dochází k povrchovému poranění. Následně může dojít ke vzniku nebezpečné infekce. Postižené místo bývá zarudlé, bolestivé a mokvavé.
„Nejčastější příčinou zarostlých nehtů na nohou je jejich nesprávné stříhání dokulata místo správného zastřižení rovně. Dalším rizikovým faktorem je nošení nevhodné obuvi, která je málo vzdušná a utlačuje prsty ze stran. Poslední příčinou pak bývají genetické dispozice,“ objasňuje Jiří Vykydal ze společnosti Odel Laboratories, která se specializuje na pedikúru a podologii.
Léčba zarostlých nehtů má několik podob, ale ne všechny jsou vhodné. „Mnoho lidí se snaží ulevit si od bolesti naprosto nevhodným způsobem, a to vystřižením části nehtu. Nehet se velmi často snaží vystřihnout i do hloubky nehtového valu, kam už nevidí. Nejen, že se při tom často zraní a riskují tak zanesení rány infekcí, ale navíc si tímto způsobem problém se zarůstáním nehtů ještě zhorší,“ varuje specialistka na podologii Veronika Morstein Matulová z podologického a estetického centra PODOest v Praze.
Další cesta, kterou lidé často volí, vede obvykle k praktickému lékaři, který je odkáže na chirurgii. Lékař zde provede takzvané vytržení nehtu. „Nejde o skutečné vytržení nehtu, jak si pod tímto označením mnozí představují. Jde o vyřezání části nehtové ploténky, takzvanou Emmertovu plastiku, s následnou plastikou nehtového valu. Tento zákrok je však velmi bolestivý, dlouho se hojí a negativně ovlivňuje život pacienta. Navíc je zde vysoká míra recidivy,“ vysvětluje Jiří Vykydal.
Podle studie univerzity v Erlangenu byli po chirurgické výkonu pacienti schopni nosit pevnou obuv až v průměru po dvaceti dnech od zákroku. Průměrná doba pracovní neschopnosti pak byla více než čtrnáct dní. Chirurgickým odstraněním části či celého nehtu se navíc podle odborníků velice často poškodí lůžko a nehet následně vyrůstá ještě zdeformovanější.
Rovnání bez bolesti
Alternativou chirurgického zákroku je konzervativní léčba nehtovými rovnátky. Tato metoda rovnání nehtů podle odborníků přináší okamžitou úlevu, aplikace rovnátek je navíc bezbolestná. Nemocný je schopen okamžitě fungovat bez větších omezení a snižuje se i pravděpodobnost recidivy.
„Díky nehtovým rovnátkům, takzvaným šponám, se postupně celý nehtový aparát přestaví. Je to podobné jako u rovnátek na zuby. Terapie trvá sice déle, ale prognóza je mnohem lepší než u invazivních metod. Při pravidelné návštěvě podologie či pedikury a správné péči dochází k úplnému vyléčení u většiny lidí,“ potvrzuje specialistka na podologii Veronika Morstein Matulová.
Důvody zarůstání nehtů- Špatné stříhání nehtů (nehty se nemají stříhat dokulata, ale rovně) - Nošení nevhodné obuvi (úzké boty, které utlačují prsty) - Genetické dispozice |
Princip aplikace je jednoduchý. Podolog se drátkem dostane pod zdeformované místo, to nadzdvihnete a rovnátkem zafixuje. Tím pomůže nehtu odrůst do takové míry, aby v místě původního pahýlu dorostl zdravý, pevný a správně tvarovaný nehet. Takto ošetřený nehet funguje i po aplikaci zcela normálně, dokonce je možné jej i lakovat.
Nehtová rovnátka si mohou lidé nechat aplikovat od podologů v nejrůznějších podiatrických centrech, případě také od proškolených pedikérů. Zákrok nehradí pojišťovny a stojí v řádech stokorun za jeden nehet, cenu si stanovují jednotlivá pracoviště.
Zarůstání trápí i děti
Problém se zarůstajícími nehty se však netýká pouze dospělých lidí. Potíže s nimi mívají rovněž malé děti, dokonce i kojenci. Nejčastější příčinou je podle odborníků i v tomto případě chybný způsob zastřihávání nehtů, volba nevhodné obuvi či genetika. Zároveň mohou být doprovodným jevem jiného onemocnění.
„Je dobré vědět, že opakovaně zarůstající nehty a opakované záněty nehtových lůžek, zejména na nohou, mohou být u dítěte prvním příznakem některých geneticky podmíněných odchylek. Mezi ně se řadí třeba Turnerův syndrom. Pro dívky s Turnerovým syndromem jsou typické takzvané miskovité nehty, které rády zarůstají. Kolem nich se pak tvoří záněty, hlavně v prvních letech života,“ potvrzuje Jan Lebl, přednosta Pediatrické kliniky FN Motol.
