Jak často bychom měli chodit na základní vyšetření krve?
Je otázkou, co si představit pod pojmem základní vyšetření krve. Může to být vyšetření biochemické (glukóza, krevní lipidy apod.), ale i např. vyšetření krevního obrazu. Základní vyšetření krevního obrazu je součástí každého celkového vyšetření, které se provádí v rámci preventivní prohlídky, v případě onemocnění, sledování jeho průběhu a reakce na léčbu, v případě zdravotních problémů a jako součást předoperační přípravy. Základem by měly být samozřejmě preventivní prohlídky, na které má dospělý člověk nárok u svého praktického lékaře jednou za 2 roky. Tam se vyšetřuje hladina glukózy a cholesterolu s cílem včas diagnostikovat častá a závažná onemocnění: diabetes mellitus a sklon k ateroskleróze. Vyšetření krevního obrazu mezi vyšetření prováděná v rámci screeningu obvykle nepatří, často se však provádí při podezření na různá onemocnění (zánětlivá, nedostatek železa a jiné příčiny anémie apod.).
Co při základním vyšetření krve lékař zjišťuje?
Při vyšetření krevního obrazu se hodnotí stav červených krvinek (množství, kvalita), bílých krvinek (množství, zastoupení jednotlivých druhů) a počet krevních destiček. Dále se vyšetřují biochemické parametry v krevním séru, která zahrnují hladinu cukru v krvi a základní vyšetření krevních tuků, někdy se přidává vyšetření štítné žlázy, vyšetření stavu ledvin, jater či obsah minerálů v krvi a další parametry podle věku, současných problémů či příznaků vyšetřovaného.
Jsou nějaká doporučení, která bychom měli před odběrem dodržovat?Poučení pacienta hraje klíčovou roli v celém procesu laboratorního vyšetření a je nezbytné pro správnost vyšetření. Divili byste se, jak málo lidé vědí a kolik předsudků v této oblasti funguje. Odběr nalačno pro většinu laické populace znamená nesnídat, ale ve skutečnosti se tím rozumí, že by pacient neměl jíst cca 10–12 hodin před odběrem krve. Dalším předsudkem je obava z pití. Rozhodně se doporučuje vypít cca 2 až 3 dl vody nebo neslazeného čaje. Jestliže pacient nepije, stoupá v krvi počet červených krvinek, hladina bílkovin i tuků, které jsou na bílkoviny vázány, může stoupnout i koncentrace močoviny v krvi (ta stoupá i např. při onemocnění ledvin, obvykle však i s hladinou kreatininu). Dále má být pacient v relativním klidu a odběr by měl být proveden v ranních hodinách. Rozhodně by se neměl 24 hodin přijímat alkohol. V opačném případě se v krvi mění koncentrace tuků, klesá hladina glukózy, stoupá kyselina močová, do krve se uvolňují jaterní enzymy.
Čeká vás vyšetření krve nebo moči a vy nerozumíte zkratkám na žádance od lékaře? Odborné informace pro laiky najdete na www.laboratornitesty.cz. |
Můžete vysvětlit jednotlivé zkratky základního vyšetření krve? Jaké jsou hodnoty?
Na laboratorním listu se často setkáme se zkratkami, které jsou odborníkovi jasné a jsou běžné. Tak např. zkratky ALT a AST označují enzymy, uvolňované do krve hlavně při poškození jaterních buněk, GGT je jiný jaterní enzym, ukazující toxické poškození jater. CK je kreatinkináza, enzym uvolňující se do krve při poškození svalů (i srdce). Běžné jsou zkratky při označení hormonů, např. T3 a T4 jsou hormony štítné žlázy, přičemž číslo znamená počet atomů jódu v jejich molekule, TSH je hormon řídící funkci štítné žlázy. HDL a LDL cholesterol znamená obsah cholesterolu v tzv. lipoproteinech, přičemž zvýšení LDL cholesterolu představuje vyšší riziko aterosklerózy a jejích komplikací (infarkt myokardu, cévní příhoda mozková), zvýšení HDL cholesterolu má naopak ochranný účinek. Časté je rovněž vyšetření CRP, C-reaktivního proteinu, citlivého ukazatele zánětu, hlavně bakteriálního původu.
Ukázka výsledků testů krve a moči anonymní pacientky s vysvětlením odborníka
Co mohou u jednotlivých částí základního vyšetření krve překročené hodnoty znamenat? Na jaké nemoci mohou ukazovat?
Jak jsem již uvedl, enzymy aminotransferázy označované zkratkou AST a ALT se uvolňují do krve hlavně při poškození jaterní buňky, jiný enzym (gama-glutamyltransferáza) ukazuje na toxické poškození jater, často alkoholem. Hladina glukózy nalačno opakovaně vyšší než 7 mmol/l svědčí pro diabetes mellitus. Zvýšené hladiny cholesterolu a triacylglycerolů představují vyšší riziko aterosklerózy a jejích komplikací, avšak jen tehdy, je-li cholesterol v lipoproteinech typu LDL. Nižší hladina hemoglobinu svědčí o anémii; zde je pak důležité, jak velké jsou červené krvinky (malé bývají při nedostatku železa, naopak velké při nedostatku vitamínu B12 a kyseliny listové), doplňují se i další vyšetření. Vyšší počet bílých krvinek doprovází zánětlivá onemocnění; při jejich sledování se často uplatňuje i C-reaktivní protein – ten rychle stoupá a s úzdravou se zase rychle normalizuje.
Za jak dlouho se dozvíme výsledky základního vyšetření?
Základní rutinní vyšetření netrvá dlouho – obvykle je k dispozici týž den.
