Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z turistických cest si vozíme i nemoci

  0:01aktualizováno  0:01
Více než čtyři stovky Čechů si už letos přivezly ze svých zahraničních cest nějakou infekční nemoc. Na jednu z nejnebezpečnějších, malárii, zemřelo za poslední tři roky pět lidí. Letos zatím naštěstí nikdo. Podle statistik Státního zdravotního ústavu se počet importovaných nemocí rok od roku zvyšuje: v roce 1993 jich bylo dvě stě padesát, loni už téměř patnáct set a letos za první půlrok přes osm set.

Polovinu z těchto hlášených chorob tvoří nemoci, které do republiky zavlečou cizinci - ale druhou část si přivezeme sami.

"Letos zatím neevidujeme žádné úmrtí, loni zemřela jedna šestiletá holčička, která se během dovolené v Turecku nakazila hemofilovou infekcí," uvedl Čestmír Beneš ze Státního zdravotního ústavu. Ze svých cest si letos nejvíc Čechů zatím přivezlo salmonelózu a úplavici, časté jsou případy poranění zvířetem, které skončí vzteklinou.

Jak se bránit proti onemocnění

Očkování, léky. Při jakékoli cestě do zahraničí by si měl turista ověřit, zda jeho očkování proti tetanu je ještě účinné (tedy ne starší než deset let).
Před cestou do exotických zemí je na místě návštěva lékaře, který poradí, jaké očkování je do dané oblasti doporučováno a jaké léky by měl turista mít s sebou, případně preventivně užívat. Oddělení specializovaná na cestovní medicínu jsou na každé krajské hygienické stanici. Povinné je očkování proti žluté zimnici pro tropickou Afriku a tropickou Ameriku. Další očkování či preventivní podávání léků je doporučeno vždy podle aktuální situace v dané zemi. Některé z preparátů (například léky proti malárii) však nesmějí užívat těhotné ženy. Ostatně těhotná žena by se vždy měla poradit s lékařem, zda jsou podmínky cesty pro ni vhodné.
Doporučuje se navštívit lékaře specializovaného na cestovní medicínu v ideálním případě už tři měsíce před odjezdem do exotických tropů či subtropů, nebo alespoň pět týdnů před cestou. Po návratu se pak vyplatí opět požádat lékaře o vyšetření zdravotního stavu.

Hygiena především. Drtivá většina onemocnění turistů je způsobena špatnými hygienickými podmínkami. Proto se doporučuje často si mýt ruce mýdlem, v horkém podnebí se i několikrát denně sprchovat či omývat. Je rozumné vyhýbat se majonézám, krémům z vajec a nebaleným zmrzlinám z ulice. V tropech se pak má obezřetnost stupňovat: Pitná voda by měla být převařena či pocházet z plechovek či originálních lahví, choroboplodné zárodky může obsahovat i led ve sklenici s nápojem. Všechno jídlo by mělo být velmi dobře tepelně upravené, ovoce se jí jen takové, které si člověk sám oloupal.

Rozumná opatrnost. Pokud turista už před cestou do rozvojové země navštíví svého zubaře, sníží riziko, že se pak nakazí v exotické zubní ordinaci. Rozumným nápadem rozhodně není koupání v moři, kam ústí kanalizace. Není dobré přicházet do kontaktu v zahraničí s nemocnými.  

Cestovní průjmová onemocnění suverénně vedou. Podle odhadů odborníků ročně postihnou až dvě stě tisíc Čechů. Ve statistikách se samozřejmě všechna neobjeví - jednak všechna nejsou infekčního původu, jednak většina lidí vůbec nejde k lékaři.
Ohroženi jsou přitom více turisté než domorodci.

"Před lety se uskutečnil odborný kongres tropické medicíny v íránském Teheránu a jeden účastník tam připravil průzkum, kolik lékařů v průběhu jednání trpělo průjmovým onemocněním. Zjistil, že z místních aktérů téměř nikdo. Průjem ovšem postihl plných jedenačtyřicet procent Evropanů a Severoameričanů," vypráví profesor Vladimír Šerý z pražského Centra cestovní medicíny.

Dvě poučení z tohoto průzkumu platí stále. První: Čím vzdálenější a odlišnější zemi navštívíme, tím snáze tam může náš organismus onemocnět, protože nemůžeme být imunní proti místním mikroorganismům. A druhé: Zcela zabránit onemocnění je obtížné - vždyť se nedokázali uchránit ani lékaři specializovaní na nemoci spjaté s cestováním.

"Když Američan navštíví Mexiko, obvykle ho postihne průjem, kterému se přezdívá ´Montezumova pomsta´, podle dávného aztéckého panovníka. U nás jsme zase používali označení ´mamajka´ pro průjem, kterým pravidelně trpěli čeští turisté v Rumunsku - podle tamního letoviska Mamaia," říká profesor Šerý.

Přestože choroby číhají spíše v exotických končinách, ani Evropa není bez záludností. Víc než sever kontinentu je teď v létě pro Čechy rizikovější jižní Evropa, kde jsou lepší podmínky pro šíření nebezpečných mikroorganismů. Původci průjmových onemocnění mohou být ve vodě, kterou turista pije nebo v níž se koupá. Často se skrývají v majonéze, zmrzlině a dalších potravinách, při jejichž výrobě se používají nedostatečně tepelně zpracovaná vajíčka, a také v salátech ze špatně umyté zeleniny, v neumytém ovoci a podobně.

"Třeba zelený salát dobře neumyjete nikdy, podobně bývá málo umytá kořenová zelenina," poznamenává Šerý. Většina průjmů přejde sama či po podání některého z běžných protiprůjmových léků. Když se však ve stolici objeví hlen a krev, může jít o úplavici, která dokáže poškodit vnitřní orgány. V tomto případě je už bezpodmínečně nutné vyhledat lékařskou pomoc.

"Velkým rizikem je zejména v oblastech kolem Středozemního moře žloutenka typu A," udává Jaroslav Prokopec, ředitel české pobočky mezinárodní firmy Aventis a specialista na cestovní medicínu. Tento zánět jater způsobuje virus, který se vyskytuje zejména v jídle či v nakažené vodě. Při letních návalech turistů se snižují hygienické standardy a nákaza je pravděpodobnější.

"Ani žloutenka typu B se turistům nevyhýbá," doplňuje profesor Šerý. Ta se šíří pohlavním stykem a krví, tedy i používáním nesterilních injekčních stříkaček, při tetování, propichování uší a dalších částí těla.

Na našem kontinentě se český turista - podobně jako doma - ještě může setkat s klíšťaty přenášejícími encefalitidu (zánět mozku). A profesor Šerý varuje také před hlazením přítulných zvířat, která v sobě skrývají vzteklinu. Příležitostně může turista trpět alergickými reakcemi, většinou v podobě rýmy, při setkání s nezvyklými alergeny z pylu nebo srsti zvířat.

"Nepodceňoval bych ani komáry a další bodavý hmyz, který přenáší různá více či méně vážná horečnatá onemocnění," podotýká Prokopec. "Prostředek pro odpuzování hmyzu cestovní zavazadlo tolik nezatíží, ale může nás ušetřit pozdějších zdravotních nepříjemností."

Stále více Čechů směřuje do subtropických a tropických zemí - to je nejvýraznější změna, která v cestování nastala v posledních letech. "Například na nedávné recepci mi thajský velvyslanec říkal, že ročně Čechům vydává 12 tisíc víz," uvádí Vladimír Šerý.

Mnozí turisté vyjíždějí do světa nepřipraveni na to, co tam na jejich zdraví může čekat. I v tropech a subtropech mezi cestovními nemocemi výrazně vedou průjmová onemocnění, ovšem těžší průběh či výskyt úplavice u nich bývá častější, než když turistu postihnou v Evropě. K nim se přidává především malárie.

"Na toto horečnaté onemocnění provázené bolestmi hlavy a končetin umřelo za poslední tři roky pět Čechů, u nichž se malárii nepodařilo včas diagnostikovat a léčit," konstatuje Vladimír Šerý. Tato nemoc, způsobovaná prvokem a přenášená samičkami komárů rodu Anopheles, se postupně stává proti lékům stále odolnější.
Jídlem a vodou a také stykem s nemocným se šíří bakterie břišního tyfu, což je vcelku běžná choroba v rozvojových zemích.

Pokud toto horečnaté onemocnění doprovází krvácení do střev, může končit i smrtí. Oproti tomu s dříve velmi obávanou cholerou, jejíž bakterie se šíří především vinou špatné hygieny, se dnes Evropané vyrovnávají vcelku dobře. Z blízkých i vzdálených zemí si čeští turisté přivážejí i pohlavní nemoci, kapavku, syfilidu, méně často AIDS.

"I k nám dorazila móda jezdit do některých asijských zemí za sexuální turistikou - a vrátit se s pohlavní nemocí. Přestože je kondom považován za velmi spolehlivou ochranu, i ten může prasknout nebo sklouznout," varuje profesor Šerý.
Když turistu po návratu ze zahraničí trápí zdraví, nesmí zapomenout na to hlavní - upozornit lékaře, kde cestoval.

"Exotické nemoci umíme v naší zemi léčit dobře, hlavní však je, aby byly včas rozpoznány," připomíná expert na cestovní medicínu Jaroslav Prokopec z firmy Aventis. "Dnes si turisté přivážejí choroby, s nimiž se praktický lékař neměl možnost nikdy setkat, a nemusí je proto správně zařadit.

Když mu však pacient sdělí, že byl v tropech či subtropech, může jej na další vyšetření poslat ke specialistovi." I když si to turisté obvykle nepřipouštějí, největším zdravotním rizikem pro ně však nejsou nemoci.

"Nejčastěji se lidé musí z dovolené vrátit kvůli úrazu. Počet nehod a zranění, způsobených často vlastní neopatrností, přeceněním sil a pod vlivem alkoholu, převyšuje počet případů všech chorob, kterými se turisté v zahraničí nakazí," uzavírá Šerý.

Autoři:






Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Příběh Karolíny: Expřítel nevěří, že je konec. Pořád to na mě zkouší

S přítelem jsem vydržela dva roky a i to bylo až moc. Udělal si ze mě služku, pokladničku a hlídal mě na každém kroku. Pokoj od něj nemám ani po rozchodu,...  celý článek

Christina Applegateová (Los Angeles, 27. července 2015)
Preventivně jsem si nechala odstranit vaječníky, přiznala Applegateová

Před devíti lety Christině Applegateové (45) diagnostikovali rakovinu prsu a herečka podstoupila oboustrannou mastektomii. Nyní prozradila, že nedávno si...  celý článek

Muži tanga milují, ženy jim příliš nefandí. Důvodem je to, že nejsou úplně...
Tanga přestala být sexy. Ženy dávají přednost rafinovanějším střihům

Už žádný diskomfort a „ypsilon“ vykukující zpod lemu džín. Místo toho pohodlí a elegance. Šňůrková tanga nahradily střihy, jenž zadek alespoň trochu zahalují....  celý článek

Gabrielle Unionová (Beverly Hills, 26. února 2017)
Devětkrát jsem potratila. Dítě pořád chci, říká herečka Unionová

Americká herečka Gabrielle Unionová (44) se s manželem Dwaynem Wadem (36) snaží delší dobu o potomka. Devětkrát podstoupila umělé oplodnění, ale pokaždé...  celý článek

Maďarský guláš z vepřového masa
Guláš nejen předvolební. Dejte si klasiku z hovězího či vepřového masa

Za několik dnů tu máme volby a s tímto obdobím býval už za dob Rakouska-Uherska spjatý zvyk podávat voličům předvolební guláš uvařený nebo aspoň podávaný...  celý článek

Další z rubriky

čtení
Čtení knih přináší výhody. Budete lépe spát a zlepšíte si paměť

Trávit volný čas čtením zajímavé knihy je v dnešní přetechnizované době pro mnoho lidí přinejmenším neobvyklé. Existují však i zdravotní důvody, proč byste se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Máslo nám moc neprospívá, tělo se bez něj obejde, ale chutná nám

„Máslo naše tělo v jídelníčku vůbec nepotřebuje,“ uznává výživová odbornice společnosti STOB Hana Málková a dodává, že ho jíme, protože nám chutná. A tak je to...  celý článek

Ilustrační fotografie
Přejídání jako zabiják. Skrytě ničí i vaše játra

Znalec gastronomie Pavel Maurer radí: „Nejezte blbě!“ Lékaři by dodali: „A když už, tak se aspoň nepřejídejte.“ Obezita totiž ničí nejen klouby a srdce, ale...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Líčení pod brýle? Stíny řešte až úplně nakonec
Líčení pod brýle? Stíny řešte až úplně nakonec

Varování: Tento článek diskriminuje dalekozraké, tedy ty, které si berou brýle na čtení. Nás mladých, líčení chtivých kr... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.