Její autoři poukazují na to, že pro spoustu mladých lidí je vegetariánství pouze způsobem, jak "zamaskovat" poruchu příjmu potravy – mentální anorexii nebo bulimii. Být vegetariánem totiž může být společensky přijatelnou cestou, jak se vyvarovat celé řady energeticky vydatných potravin.
Větší kontrola nad jídlem
V dotaznících více než 2 500 lidí ve věku mezi 15 a 23 lety uvedlo, kolik a jaké potraviny denně sní, dále byli tázáni na stravovací návyky nebo vztah ke svému tělu.
Mezi těmito respondenty ovšem figurovala čtyři procenta vegetariánů, a z této skupiny čtvrtina jedla kuřata a téměř polovina také ryby. Vyšlo najevo, že až dvě třetiny dotázaných vegetariánů mají tendenci se přejídat, příliš kontrolovat váhu a vůbec se intenzivně zabývat svou postavou.
Více než polovina respondentů pak uvedla, že vegetariánství jim poskytuje způsob, jak získat větší kontrolu nad jídlem. Třetina respondentů má přitom sklony k přejídání.
Více hladoví vegetariáni
Vědci to vysvětlují tím, že vegetariáni se většinou cítí méně nasycení než lidé, kteří více konzumují proteiny a tuky z "masitého" jídla. Studie také ukázala, že až třetina bývalých vegetariánů v minulosti držela přísné diety a užívala přípravky na hubnutí.
Podle studie pak poruchami příjmu potravy trpí bývalí vegetariáni – tedy ti, kteří v rámci experimentování zkoušeli i vegetariánskou stravu.
Závěry výzkumu nepřekvapují předního českého odborníka na poruchy příjmu potravy Františka Davida Krcha.
"S vegetariánstvím se u pacientek s poruchou příjmu potravy setkávám velmi často. Mnoho našich pacientek byly nebo jsou vegetariánky. Tyto dívky často trvají na tom, že vegetariánství nemá s poruchami příjmu potravy nic společného. Problém je ale v tom, že jim to umožňuje omezovat příjem energie nebo vynechávat některá jídla, což je zejména u anorexie velmi nebezpečné," vysvětluje doktor Krch.
Podle něj je vegetariánství v mnoha případech spojeno s módními směry, které propagují "etickou" dietu. "Dietní omezení, která se pojí s různými náboženstvími, jsou na určité filozofii to nejjednodušší," říká Krch.
"Nemyslím si však, že by vegetariánství bylo přijatelnou formou anorexie. Spíše jde o dietní strategii, která může k anorexii vést nebo být součásti obrany některých nebezpečných, s anorexií spojených dietních postojů. Mnoho vegetariánek je také mezi bulimičkami, jejichž přejídání je často reakcí na energeticky chudou nebo jednostrannou vegetariánskou stravu. Pochopitelně však existuje mnoho vegetariánů, kteří netrpí poruchou příjmu potravy, i když v jejich stravovacích zvyklostech může snaha o redukci hmotnosti hrát určitou roli," dodává odborník.
Rizika a přínosy vegetariánství
Podle vědců je vegetariánství v mnoha ohledech lidskému organismu prospěšné, ale má i svá rizika. Vegetariánům hrozí nedostatek důležitých živin, pokud je jejich jídelníček příliš jednostranný.
"Správně sestavený vegetariánský jídelníček můžeme považovat za vhodný směr zdravé výživy, pokud ovšem zahrnuje také mléčné výrobky a vejce. Vegetariánskou stravu však nedoporučujeme dětem, hlavně těm nejmenším," říká nutriční terapeutka Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí.
Vegetariáni se mohou potýkat s únavou, ale řadou dalších, závažnějších problémů.
"Rizika vegetariánství jsou spojena hlavně se sníženým příjmem esenciálních aminokyselin, což může zhoršit například regeneraci organismu a u dětí způsobit potíže s růstem. Chybějící železo a vitamin B12 někdy vede k poruše krvetvorby hlavně u menstruujících žen a dívek. Snížený příjem esenciálních mastných kyselin se může odrazit na práci mozku, srdce či imunitního systému. Nedostatek vápníku pak vede k nedostatečné stavbě kostní tkáně – ta se přestává tvořit až kolem 23. roku života," upozorňuje Jitka Rusková.
Jde nám o nezabíjení zvířat
To, že lidé trpící anorexií a bulimií se mohou označovat za vegetariány, částečně potvrzuje i Jan Šťastný z České vegetariánské společnosti.
"Je typické, že lidé trpící poruchami příjmu potravy zkoušejí různé diety a stravovací směry. Je pro ně dobrá každá výmluva, aby nemuseli jíst. V zemích, kde je vegetariánství více rozšířené, může být praktické pro takto postižené tvrdit, že jsou vegetariáni."
Zrovna v České republice však podle Šťastného nejde o příliš dobrou výmluvu, jak se vyhnout jídlu. "Postižené by čekalo mnoho otázek, kterým vegetariáni často čelí od okolí – od dotazů na zdravotní záležitosti až po nesmysly, zda můžeme jíst masožravé rostliny," vysvětluje.
"Vegetariánství rozhodně nespočívá v tom, že bychom nejedli nebo jedli velmi málo či konzumovali jen zeleninu nebo dietní potraviny. Vegetariánům nejde o ‚dietnost‘ potravin, ale o nezabíjení zvířat," dodává Šťastný.
Jak kontrolovat své děti
Doporučuje rodičům, jejichž děti se prohlašují za vegetariány, jednoduchou radu. Mají-li rodiče pochybnosti, zda jejich potomci netrpí poruchou příjmu potravy, měli by si zjistit, jestli se vyhýbají i vegetariánským potravinám, nezajímají-li se příliš o složení potravin, o jejich kalorickou hodnotu, obsah tuku a podobně.
Šťastný tvrdí, že pokud je vegetariánská strava správně sestavena, je velmi zdravá a poskytuje prevenci vůči některým chorobám. Podle některých odborných studií mají navíc dospívající vegetariáni menší riziko, že budou nadměrně pít alkohol, začnou kouřit nebo užívat jiné drogy.
