Ročně se jejich obětí stane po celém světě minimálně sedmnáct milionů lidí. A to je celá třetina všech zemřelých! V České republice mají kardiovaskulární choroby na svědomí více než polovinu zemřelých (kolem 58 000 z celkového počtu cca 100 000).
Na ischemickou chorobu srdeční, což je zjednodušeně řečeno nedostatečná prokrvenost srdce, umírá každých dvacet minut jeden občan České republiky. Za rok to činí asi 24 tisíc lidí. Jen pro srovnání: na všechny druhy nádorů dohromady umírá ročně v Česku asi 28 tisíc lidí.
A další špatná zpráva: infarkty a mrtvice nejsou zdaleka chorobami pokročilého věku. Čerstvý čtyřicátník není na jednotce intenzívní péče výjimkou, o padesátnících ani nemluvě. Náš životní styl navíc srdečním chorobám sám nahrává: kouříme, máme nedostatek pohybu, jsme obézní...
Existuje však i dobrá zpráva: medicína je dnes v poměrně pokročilém stádiu, proti infarktům a mrtvicím už není zdaleka tak bezmocná jako dřív. Lékaři vědí mnoho o tom, proč a jak tyto choroby vznikají. Dokáží pacientům účinně poradit a mají k dispozici účinné léky a metody léčby.
To však rozhodně není důvod k úlevě. Univerzální heslo, že záleží především na nás samotných, tu platí dvojnásob. Pohodlný styl života s tučným jídlem, televizí a "dvackou" cigaret denně se nedá praktikovat bez následků.
Ischemická choroba srdeční
Nejrozšířenějším kardiovaskulárním onemocněním je ischemická choroba srdeční. Vyvolává ji zúžení (až závěr) věnčitých tepen, tedy tepen, které obepínají srdce jako věnec a které do něj přivádějí dostatek čerstvé, na kyslík nejbohatší krve.
|
Na vaše dotazy odpovídal v on-line rozhovoru pražský kardiolog profesor Widimský. Odpovědi najdete ZDE |
Když se přítok krve do srdce zmenší nebo zcela přeruší, dostavuje se ischemie neboli nedokrevnost. Ischemická choroba srdeční může dlouho probíhat němě, ale může se též projevovat anginou pectoris (pálivou či svíravou bolestí za hrudní kostí) či infarktem.
Tradičním řešením takového stavu je bypass, k němuž před několika lety přibyly i výkony tzv. intervenční kardiologie: u některých typů postižení věnčitých tepen totiž není potřeba otevírat hrudník, napojovat pacienta na přístroje a vytvářet koronární "objížďky" z žil dolních končetin.
Stačí pod rentgenovou kontrolou zavést cévním systémem do zúžené tepny speciální cévku (katétr), opatřenou na konci roztažitelným balónkem, kterým se tepna roztáhne. Mezi nejmodernější intervenční metody léčby pak patří zavádění výztuh zvaných koronární stenty.
Koronární stent je roztažitelná kovová trubička, která podporuje cévní stěnu a udržuje průtok krve skrz otevřenou cévu. Do organismu se rovněž zavádí pomocí katétru (přes kůži neboli perkutánně) a cévním systémem proniká až k srdci a jeho tepnám.
Stenty se v léčbě ischemické choroby srdeční začaly používat počátkem 90. let minulého století. Nejnovějším "modelem" jsou stenty, které dlouhodobě uvolňují lék do cévních stěn, čímž pádem se výrazně snižuje riziko restenózy (opětovného zúžení cévy) a nutnost dodatečné léčby a opětovného intervenčního zákroku.
Stenty v České republice
První stenty uvolňující lék byly v České republice použity v roce 2002. Letošní rok však přinesl jednu změnu k lepšímu: Všeobecná zdravotní pojišťovna se dohodla se společností Boston Scientific, která stenty uvolňující lék vyrábí, že jejich implantování už nebude muset schvalovat revizní lékař pojišťovny.
V praxi to znamená, že se celý proces o poznání zkrátí. Když bude pacient potřebovat stent, může mu ho doporučit pouze jeho ošetřující lékař (intervenční kardiolog) a dál už nebude nutné schvalování ze strany revizního lékaře VZP. Navíc cena stentu se v rámci dohody mezi pojišťovnou a výrobce výrazně snížila tak, aby mohl být zákrok hrazen z veřejného zdravotního pojištění.
