Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Špinavý vzduch může za infarkty i rakovinu

  1:00aktualizováno  10:32
Kominíci jsou na roztrhání, lidé se po zdražení plynu zhusta vracejí k topení uhlím. Výstavba obchvatu Prahy, který by ulevil přecpaným komunikacím, opět naráží na odpor. Společný jmenovatel obou zpráv? Více zplodin ve vzduchu, větší zdravotní riziko.
Komíny, ovzduší, smog, doprava

Komíny, ovzduší, smog, doprava - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Čím více se lidé pohybují v ulicích, tím více se vystavují možnému riziku onemocnění rakovinou. V minulých letech dýchali nejšpinavější vzduch lidé v severních Čechách, nyní je nejhorší ovzduší, zejména kvůli husté automobilové dopravě, v Praze.

Ale i v obcích, kde budou lidé masově topit uhlím, se může zhoršit jejich zdraví. Analýzy genetického poškození obyvatel Prahy, Teplic a kontrolní skupiny z Prachatic ukazují, že lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, mají více poškozených chromozomů a až o 15 % menší schopnost obnovovat poškozenou DNA.

Čeští vědci sledovali městské policisty, kteří se pohybují v terénu, tedy i v rušných ulicích s hustým automobilovým provozem. DNA strážníků vykazovala zvýšený počet poruch oproti DNA kontrolní skupiny lidí, kteří pobývali v uzavřených místnostech.

To může znamenat větší riziko nádorového bujení a podle nových vědeckých poznatků i větší náchylnost k srdečně cévním chorobám a celkově vyšší nemocnost.

Zplodiny vadí spermiím i plodu
Tyto důsledky se mohou projevit až za desítky let, ale nejnovější výzkumy vědců upozorňují i na okamžitá poškození zdraví ve znečištěném ovzduší: muži, kterým chybí jeden specifický gen (a těch je asi polovina), mohou mít přechodně v zimních měsících během topné sezony sníženou plodnost.

Poškozené spermie v případě oplodnění přenesou genetickou vadu na embryo a mohou způsobit zánik těhotenství. Škodliviny ve vzduchu pronikají přes placentu a způsobují růstovou retardaci plodu.

Děti matek, které se zejména v prvním trimestru pohybují v prostředí s vyšší koncentrací škodlivin, se rodí s nižší porodní hmotností. Bývají pak častěji nemocné a v dospělosti jsou náchylnější k hypertenzi, dýchacím a srdečně cévním nemocem.

Znečištěný vzduch má na svědomí podle nejnovějších výzkumů i nárůst dýchacích onemocnění, zejména bronchitid u dětí.

Nejvíc škodí auta a nekvalitní paliva
A lidem ve středním věku? Kromě zvýšeného rizika rakoviny mohou škodliviny přispívat k ateroskleróze, k anatomickým změnám na cévách, které nahrávají srdečně cévním chorobám a předčasné smrti.

Největší riziko přitom, jak vědci opakovaně potvrdili, představují nepatrné částice prachu menší než 2,5 mikrometru a karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), které se na tato prachová zrníčka vážou.

Nechvalně proslulý oxid siřičitý (SO2) považují vědci pouze za indikátor znečištění, zatímco právě prachové částice, které vdechujeme hluboko do plic, jsou přímou příčinou úmrtnosti.

Zdroji těchto škodlivin jsou výfuky aut a spalování uhlí a dalšího nekvalitního paliva a také domácího odpadu. (V roce 2004 bylo za prokázaný lidský karcinogen uznáno i pasivní kouření.)

"V letech 1994 až 1999 jsme s potěšením zaznamenávali pokles znečištění ovzduší, zlepšovala se výživa populace," vzpomíná MUDr. Radim Šrám z Laboratoře genetické ekotoxikologie, společného pracoviště Zdravotního ústavu Středočeského kraje a Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

"V roce 2000 se příznivý vývoj patrně zvrátil, zastavilo se prodlužování průměrné délky života - a jedním z důvodů může být i zhoršování ovzduší."

Příběh první: Dublin
V osmdesátých letech 20. století se v irském hlavním městě prudce zhoršil zdravotní stav obyvatelstva a dramaticky přibylo úmrtí, která souvisela s dýchacími nemocemi. A to nápadně zrovna v topné sezoně, kdy se Dublin nořil do smogové deky.

V podezření se ocitla místní elektrárna, ale pak se ukázalo, že za špinavý vzduch jsou z 60 procent odpovědná lokální topení v domácnostech a z 15 procent spalování domácího odpadu, na elektrárnu připadal jen zbytek.

Vláda sebrala odvahu a zakázala v Dublinu prodej uhlí. Zároveň investovala do plynofikace. Koncentrace škodlivin v ovzduší záhy klesla o 70 procent - a ihned poklesla i úmrtnost na respirační nemoci (o 15,5 %), kardiovaskulární nemoci (o 10,3 %) a celková úmrtnost klesla o 5,7 %.

"Tyto výsledky jsou v souladu s našimi zjištěními v severozápadních Čechách," konstatují Jiří Skorkovský a František Kotěšovec z teplického pracoviště Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem ve své zprávě Porovnání úmrtnosti v průmyslové oblasti severozápadních Čech v období vysokého a nízkého znečištění ovzduší (Ochrana ovzduší 5/2005).

Příběh druhý: Prachatice
Prachatice v podhůří Šumavy slouží vědcům z Ústavu experimentální medicíny od osmdesátých let jako kontrolní, "pozaďové" město s relativně čistým prostředím. V roce 1996 však zamotaly vědcům hlavu. Měření náhle ukazovala mimořádně vysoké koncentrace karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU).

"Podezřívali jsme místní výrobnu nábytku, že spaluje dřevotřísky. Nebylo tomu tak. Nakonec jsme zdroj znečištění našli - byl to 40 let starý kotel na uhlí, který produkoval šestkrát více karcinogenů než tepelná elektrárna," vzpomíná doktor Radim Šrám. Finančně pomohlo ministerstvo životního prostředí, vyměnil se kotel a hodnoty zase poklesly.

Podobný příběh se odehrává i v Podkrkonoší: Státní zdravotní ústav porovnával před časem ovzduší ve třech obcích: Havlovicích nad Úpou, Habarticích u Klatov a Třešti. Černého Petra nese podkrkonošská ves - hodnoty jednoho ze sledovaných karcinogenů se podobaly hodnotám průmyslové Ostravy.

Důvod je prostý: v obci se totiž topí převážně hnědým uhlím a v kotlích místních obyvatel často končí i odpadky. Zatímco v Habarticích převládá topení dřevem a v Třešti plynem.

Příběh třetí: Praha
Nikdo neví, kolik jedovatých zplodin mají na svědomí auta a kolik spalování uhlí. V Praze však jednoznačně dominují osobní a nákladní auta. Značný podíl mají vozy staré, špatně seřízené. Aut přitom neustále přibývá, zhusta ojetých. Odklon dopravy z přetížených komunikací se nekoná. Situace je rok od roku horší.

Kvalitu ovzduší vědci sledují v Praze od roku 2000. Na dvou odběrových místech - u ústí Strahovského tunelu na Smíchově a pro srovnání v Českém hydrometeorologickém ústavu v "čisté" Libuši.

Hladiny oxidu siřičitého, dusnatého a dusičného na Smíchově jsou vyšší než v Prachaticích, než v Libuši i než v Teplicích (kde se situace výrazně zlepšila po odsíření elektráren).

Ale hodnoty karcinogenních látek? "Samotné nás to překvapilo, okrajová Libuš je na tom úplně stejně jako Smíchov. Jsme v tom všichni, u magistrály i v rezidenčních čtvrtích," konstatuje Radim Šrám. "Obchvaty města se zkrátka týkají všech."

Vesnice a města se v těchto dnech opět začínají halit do smogu. Poklička houstne i nad Prahou. V místech s vysokými koncentracemi PAU žije téměř 40 procent obyvatel republiky.

A za této situace obce vracejí dotace na plynofikaci, neboť lidé se nechtějí po zdražení připojit. A obyvatelé dál protestují proti obchvatu Prahy. Co může pomoci? "Obchvaty by pomohly všem Pražanům," připomíná Šrám. "Stejně tak jako přísnější technické kontroly. Návrat k uhlí a nekvalitnímu otopu naopak škodí všem." 

Nezní v této situaci jako provokace rada: jezte ovoce, zeleninu, vitamin C může snížit škodlivé účinky znečištění? "Nic není zbytečné," říká Šrám.

Autoři:






Nejčtenější

ilustrační snímek
Poradna: Dcera má účes na ježka. Jak reagovat na sexistické poznámky?

Nechala jsem své sedmileté dceři ostříhat vlasy nakrátko a strašně mě překvapila reakce některých lidí z našeho okolí. Nevím vůbec, jak na jejich nemístné...  celý článek

Nakupování online je sice pohodlné, ale přináší i svá úskalí. Často si nemůžete...
Zklamaná zákaznice? Už nikdy. Ukážeme, jak předejít hororovým nákupům

Nemilá překvapení při nakupování zažil asi každý z nás. Rozlepenou podrážku či díru na svetru můžete v kamenném obchodě snadno odhalit. Co ale dělat, pokud si...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

Iva Frühlingová (11. října 2017)
Iva Frühlingová: Každá máma si občas potřebuje odpočinout od dětí

Bývalá modelka a zpěvačka Iva Frühlingová (35) se ukázala po delší době ve společnosti. Rozpovídala se o mateřství na plný úvazek, nové knize a nápadech na...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Srdce se náhle zastaví až 70 lidem ze sta tisíc. Do 10 minut je pozdě

Když náhlá zástava srdečního oběhu potká někoho s dobrou fyzickou kondicí, jeho okolí je zděšeno. Obecně se totiž má za to, že sportem si zdraví utužujeme, tak...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Ilustrační fotografie
Plodnost mužů se stále zhoršuje. Na vině může být i umělé oplodnění

Mužům mizí spermie. Za posledních pětadvacet let jejich počet klesl o šedesát procent. „A plodnost se bude dál zhoršovat,“ předpovídá v rozhovoru pro páteční...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Voděodolné líčení, které ustojí déšť, sport i vodní radovánky
Voděodolné líčení, které ustojí déšť, sport i vodní radovánky

Každá žena touží po tom ráno odejít z domu a večer se vracet se stejně dobře vypadajícím makeupem. Ať už vás během dne p... celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.