Chuť, vůni a účinky rostlin jako například goji, moringa, açai nebo maca si nejprve oblíbili domorodci těch zemí, ve kterých rostly. To je například v Indii, Andách nebo Číně. A často obyvatelstvo zachránily před hladomorem nebo od těžkých nemocí.
Čtěte nový dietní seriál Do Plavek! v tištěném magazínu Ona Dnes od úterý 7. dubna. Dozvíte se vše o nejúčinnějších dietách, nejlepším cvičení a největších novinkách. |
I v malé hrstce totiž obsahují velké množství železa, bílkovin, vitaminů, antioxidantů, omega-3 či omega-6-mastných kyselin.
Velký boom těchto rostlinných doplňků nedávno přišel i do Ameriky, kde tamní obyvatelé objevují a znovu doceňují účinky prastarých rostlin zejména v sušeném a namletém stavu a vznikají chutné recepty, ve kterých tyto rostlinky a jejich chutné plody hrají důležitou roli.
1. Kustovnice čínská
Červené bobulky goji (čtěte godži) neboli kustovnice čínské, podobné šípku, patří mezi klenoty tradiční čínské medicíny.
Posilují obranyschopnost a imunitu organismu, zlepšují krvetvorbu, pomáhají při očních problémech a zvlhčují plíce. Kromě toho jsou skvělým antioxidantem. V Číně se goji tradičně přisuzují omlazující účinky. Dokonce se zjistilo, že plody kustovnice obsahují vysoké množství železa a mnohonásobně vyšší množství vitaminu C než třeba pomeranč.
Kustovnici běžně seženete jako sušené bobulky, ze kterých se dá jednoduše udělat čaj nebo pár hrstek použít do zapečeného koláče či müsli. Ovšem množství by se nemělo přehánět. Za den dospělému člověku postačí dvě menší hrstky bobulek.
2. Maca
Prastará peruánská bylina, rostoucí v Andách, výrazně zlepšuje fyzickou a psychickou výkonnost. Zvyšuje dokonce libido a sexuální aktivitu, proto se jí přezdívá „Peruánská viagra“.
Kromě toho ale výrazně pomáhá při menstruačních bolestech, při menopauze a snižuje stres. Také díky tomu, že zlepšuje funkci neurotransmiterů, pozitivně ovlivňuje paměťové funkce mozku. Zvyšuje totiž hladinu kyslíku v krvi.
Na bylinku maca (čtěte maka) můžete v Česku narazit především jako na výživový preparát v podobě tobolek. Ovšem mnohem lépe uděláte, když ji vypátráte ve formě prášku. Je totiž trochu nasládlý, a proto se dá skvěle použít třeba do krémových polévek, müsli nebo ovocných džusů, aniž by se zničily účinné látky.
RECEPT: Jablkovo-celerová polévka s macou (2 osoby):
1 cibule
300 g celeru
1 větší brambora
1 jablko
1 litr zeleninového vývaru
bobkový list
100 ml smetany
lžíce citronové šťávy
lžíce mouky
1 lžička cukru
sůl a pepř
2 lžíce maca prášku
Oloupejte cibuli a rozkrojte na poloviny. Jednu z nich nakrájejte na kostičky, druhou na plátky. Ty pak v misce obalte v mouce se čtvrt lžičky soli a 1 lžičky cukru. Obalené proužky osmahněte na oleji na pánvi. Oloupaný celer a bramboru nakrájejte na kostičky. Jablko oloupejte, rozčtvrťte a vyjměte jádřinec. Jednu čtvrtinu nakrájejte na kostičky a zakápněte lžící citronové šťávy. Celer, bramboru a nerozkrájené jablko vložte do hrnce s rozpáleným olejem a chvilku poduste. Přidejte vývar a bobkový list a přibližně 15 minut vařte. Poté vyndejte bobkový list a polévku rozmixujte. Přidejte smetanu a prášek maca. Dobře rozmíchejte a ještě chvilku povařte. Dochuťte pepřem a solí a zbytkem citronové šťávy. Podávejte ozdobené opraženou cibulkou a nakrájeným jablkem.
3. Lněná semínka
Na běžně dostupná semínka lnu se v jídelníčcích často zapomíná. Přitom jsou bohatá na vlákninu a pomáhají tak při zažívacích potížích.
Jejich oříšková příchuť a vysoký obsah zdravých omega-3-mastných kyselin z nich vytváří přímo skvostnou cennost nejen pro vegetariány.
Namletá semínka jsou lépe stravitelná a v této formě se dají použít při vaření téměř jakékoliv zeleninové směsi nebo je společně s ovesnými vločkami, špaldovou moukou a zeleninovým vývarem zapečte jako sušenky.
4. Mladá pšenice
Zelená rostlinka, která se sklízí velice mladá, obsahuje více jak dvakrát víc aminokyselin než pšeničné zrno. Kromě toho v sobě skrývá mnohem víc vápníku než třeba mléko, sedmkrát více vitaminu C než pomeranč a dokonce 5krát víc železa než špenát.
Někteří výživoví poradci doporučují konzumovat mladou pšenici při překyselení žaludku. Obsahuje totiž minerály zásaditého charakteru, a tak pomáhají neutralizovat zažívací pochody, čímž tak přispívají k optimálním funkcím organismu.
V obchodech ji najdete jako prášek. Ten lze smíchat s vodou nebo ovocným džusem a vytvořit tak zázračný a chutný životabudič, nabitý důležitými živinami.
RECEPT: Banánové smoothie s mladou pšenicí (pro 4 osoby):
2 pomeranče
2 měkké banány
půllitru kokosového nápoje (nebo mléka, sójového či ovesného nápoje)
3 lžíce agávového sirupu
4 lžičky prášku mladé pšenice
Z pomerančů vymačkejte šťávu. Banány oloupejte a nakrájejte na velké kousky. Společně se zbytkem ingrediencí vložte vše do mixéru a rozmělněte. Poté nalijte do sklenic a můžete podávat.
5. Açai Berry
Vypadají jako modré borůvky a ukrývají v sobě vysokou koncentraci antioxidantů a sterolů, které dokážou chránit lidský organismus před civilizačními chorobami, jako je třeba ucpávání cév nebo vysoký cholesterol.
Zároveň bobulky z palmy açai (čte se asají) pomáhají zpomalovat účinky stárnutí: dokážou chránit naše buňky před volnými radikály i působením vnějších faktorů například slunečních paprsků nebo cigaretového kouře.
Obsahují i velké množství nenasycených mastných kyselin, které stimulují metabolismus. Velkou nevýhodou těchto borůvek je, že se rychle kazí, a proto se z Amazonie, kde açai roste, převáží do Evropy pouze jako koncentrovaný prášek nebo šťáva. Dají se ale sehnat i jako sušené v biokvalitě. V jakékoliv formě se dá přidat například do müsli, do ovocného salátu či koktejlu.
6. Moringa
Strom moringa, který hojně roste především v Himálaji, nevypadá na první pohled nijak zázračně: roste zhruba do výšky 10 metrů, a když má dostatek vláhy, na jeho větvích vyrostou zelené polodlouhé plody, podobné fazolovým luskům. Nejzajímavější na ní ale je to, že zvládne přežít prakticky v jakýchkoliv podmínkách – v nadmořských výškách kolem dvou tisíc metrů, v suchém i velice mokrém prostředí – a dokázal uchránit obyvatele indického subkontinentu nebo v Africe před hladomorem.
Ze stromu se dají zpracovávat lístky, plody, semena i kořen. A široké uplatnění má nejen v kuchyni, ale také při léčení. V oblastech, ve kterých nejvíce roste, se používá na kožní problémy, onemocnění dásní, bodné rány, proti astmatu, anémii, artritidě i vysokému krevnímu tlaku. Dokonce moringu některé africké kmeny používali jako lék na zvýšení libida, imunity či produkci mateřského mléka.
Dnes je namletý prášek z usušených listů velice oblíbeným artiklem v USA a používá se jako koření v kuchyni nebo se zpracovává přímo do koktejlových směsí či jako výživný doplněk stravy. Obsahuje totiž minerály, vitamin A, C a skupiny B, železo, zinek hořčík a 20 druhů aminokyselin. Proto se z něj stává jedlý hit pro chudokrevné ženy, vegetariány, vegany i sportovce.
RECEPT: Tagliatelle s kapustou a fetou (pro 2 osoby):
250 g kapusty
150 g tagliatelle
150 g cherry rajčátek
1 stroužek česneku
20 g kešu oříšků
70 ml zeleninového vývaru
necelá lžíce práškové moringy
100 ml smetany
citronová kůra a šťáva z 1 citrónu
2 lžíce olivového oleje
sůl a pepř
50 g sýru feta
Kapustu omyjte a vyřízněte tvrdý stonek. Měkké části nakrájejte na tenké proužky. Omytá rajčátka rozpulte. Česnek oloupejte a nakrájejte na tenké plátky. Kešu oříšky orestujte bez oleje na pánvi. Dejte stranou a na pánvi rozehřejte olej. Na ten vložte česnek a kapustu a zhruba 8 minut za stálého promíchávání opékejte. Poté si připravte nudle podle návodu na obalu. Vývar, moringu a smetanu smíchejte dohromady v hrnci a dejte vařit. Ochuťte solí, pepřem, citronovou kůrou a šťávou. Nakrájená rajčátka přidejte ke kapustě a vše ještě tak dvě minuty opékejte. Pak dochuťte solí a pepřem. Jakmile budou tagliatelle uvařené, sceďte je a dejte na talíře. Na to navrstvěte osmaženou kapustu s rajčátky a zalijte omáčkou ze smetany a moringy. Navrch rozdrobte sýr feta a posypejte opraženými kešu oříšky.
