Inspirují mě astronauti, stres delší než šest měsíců není dobrý, říká vědkyně

Dlouhá koronavirová pandemie, omezování pohybu či dokonce nucená karanténa vedou u mnoha lidí k vyčerpání protistresových adaptačních rezerv. „Už mají menší zdroje na to, aby se s působením nepříznivých faktorů vyrovnávali,“ řekla v Rozstřelu profesorka Julie Dobrovolná z brněnské Masarykovy univerzity v Brně, která se věnuje výzkumu stresu.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Vyčerpávání adaptačních rezerv na sobě pociťuje rovněž sama Julie Dobrovolná, která pracuje na home office. „Dnešní dobu neprožívám úplně dobře,“ připustila vědkyně. „Na jaře mi to nevadilo, protože jsem ten lockdown vnímala jako určité uvolnění mých pracovních aktivit, které jsou početné. Ale momentálně už pociťuji sociální izolaci, chtěla bych se vidět s kolegy osobně,“ dodala.

Právě sociální vazby a dobré vztahy s jinými lidmi patří mezi dobré protistresové zdroje. Může to být ale třeba také sport nebo jiná fyzická aktivita. Zdroje mohou být i ekonomického charakteru. „Pokud budeme žít v ekonomickém dostatku, bude se nám žít pravděpodobně lépe, než když budeme bojovat o každou korunu,“ konstatovala Dobrovolná.

Mnohým neprospívá ani to, že není vidět konec současné situace. „To je samozřejmě více stresující,“ upozornila vědkyně. Doporučila lidem, na které současný stav neblaze dopadá, aby si vypracovali denní režim a dodržovali ho nebo aby se snažili udržovat kontakty s přáteli, známými.

„Prostě nezůstávat v izolovaném režimu, kdy jsem sám doma a nekomunikuji se zbytkem světa,“ řekla Dobrovolná. Pro někoho to nemusí být jednoduché najít v sobě odhodlání se převléct z pyžama do jiného oděvu nebo najít náladu na to někomu zavolat.

Chronický stres může ovlivnit naše zdraví

V pořadu Rozstřel rovněž uvedla, že definice stresu je velmi široká. Jiným způsobem ho chápou psychologové, jinak zase fyziologové nebo široká veřejnost. Například v klinické medicíně se bere jako rizikový faktor pro některá onemocnění.

7 jednoduchých rituálů, které vás zbaví stresu

„Z mého pohledu je stres adaptační reakce. Je to reakce, kterou se přizpůsobujeme okolnímu prostředí. Vnímám ho tedy jako veskrze něco pozitivního. Tím samozřejmě nerozporuji, že může mít nadlimitní, velmi velkou intenzitu, která už nám může být nepříjemná, nebo nás dokonce může zdravotně ohrozit,“ konstatovala Dobrovolná.

Současně nechce dělit stres na dobrý a špatný, pokládá to za zavádějící. Proto raději používá termíny akutní a chronický stres. „Akutní rychle odezní. U chronické stresové reakce, která trvá delší dobu, je větší šance, že bude spojena s nežádoucími zdravotními projevy, účinky na lidské zdraví,“ konstatovala vědkyně. Stres má podle ní velký vliv na fungování mozku nebo kardiovaskulárního systému či imunitní systém.

A jaká je první pomoc na akutní stres? „Dává smysl používat techniky, které pracují s dechem, takzvaně to rozdýchat. Otužování má zase velmi stabilizační vliv na lidskou psychiku. Dlouhodobě se tedy otužovat a krátkodobě to prodýchat,“ radí odbornice.

Rovnice na výpočet stresu

Momentálně pracuje se svým týmem na speciální rovnici, která umožňuje spočítat míru stresu u člověka. „Jsme na začátku našeho výzkumu,“ upozornila. Používají testy, které jim zapůjčila NASA. Člověk se při nich několik hodin prakticky nehýbe, má na sobě senzory a vědci ho stresují úkoly, které plní na tabletu. Úkoly se stále zrychlují a vyžadují rychlejší odpovědi i přesnost. „To je podkladem pro frustraci, protože se to nedá stíhat,“ říká Dobrovolná.

„Provádíme kalkulaci stresu a díváme se na to, jak moc dobře jsme schopni odhadnout další vývoj u konkrétního člověka. Zajímá nás například, jak dlouho on ještě neudělá chybu nebo za jak dlouho se u něj může projevit zdravotní problém,“ vysvětluje profesorka.

„V současné době je ta metoda použitelná pro akutní stres, určitě si to nejde představovat tak, že by nám to vypočítalo, že za deset let dostaneme cukrovku. Ale v krátkodobých podmínkách to funguje dobře.“