Co našemu trávení nejvíce škodí?
Fastfoodová výživa, energetické nápoje, ale třeba také vysoce kalorické potravinové doplňky, které používají kulturisté. Mohou se projevit velmi negativně. Napumpují do člověka kalorie, které se musí nějak zpracovat, a odnášejí to játra. Určitým nebezpečím jsou i exotické potravinové doplňky, jako jsou zelené čaje. Často nejsou certifikované, my neznáme jejich původ a nevíme, co v tom je. Před tím bych velmi varoval. Všichni víme, jak vypadá správná životospráva, dodržujme ji. Není potřeba nic uměle přidávat, nejsou potřeba střevní výplachy ani exotické byliny.
Jak jsme na tom s onemocněním jater, žaludku, slinivky či střev v porovnání s jinými národy?
Většinou jsme na špici pelotonu, bohužel. Podílí se na tom nevhodná životospráva, vražedná kumulace kombinace obezity, alkoholu a kouření.
Které nemoci trávicího ústrojí jsou v Česku nejčastější?
Banální je zánět jícnu, nejzávažnější jsou velmi časté nádory tlustého střeva, slinivky, jater i jícnu. Náš obor je především o nádorech. Vedle toho jsou na vzestupu rovněž záněty střev. Naopak klesá výskyt rakoviny žaludku a nyní i střev. Tomu pomohla hlavně rozsáhlá prevence.
Co se nejhůře z těchto nemocí léčí?
Nádory jícnu a zejména slinivky jsou prakticky stoprocentně smrtelné. Záněty střev zase obtěžují celý život.
Proč právě rakovina slinivky je tak zrádná?
Už v době malého nádoru u ní cirkuluje po těle mnoho nádorových buněk. Vyřízneme nádor a mylně si myslíme, že je problém odstraněn, jenže tomu tak není. Mikrometastázy ještě nejsou detekovatelné, ale jsou tam. Rakovina slinivky je také velmi málo citlivá na ozařování a chemoterapii. Při léčbě je cílem donutit nádor, aby se jeho vývoj v určité fázi zastavil, nebo dokonce zvrátil. A tento moment u rakoviny slinivky neznáme.
Když bychom porovnali trávicí problémy nás a našich předků, existují nějaké zásadní rozdíly?
To je opravdu zajímavá otázka. Patrně ano. Jenže problém je v tom, že tehdy nebyla diagnostika jako dnes, ani se neshromažďovaly údaje a data o pacientech s takovými chorobami.
Julius ŠpičákProf. MUDr. Julius Špičák, CSc.se narodil 10. června 1952. Je známým českým gastroenterologem. Od roku 1995 je přednostou Kliniky hepatogastroenterologie Transplantcentra pražského IKEM. Profesorem vnitřního lékařství se stal v roce 2007. Je členem mnoha mezinárodních odborných společností a pravidelně publikuje v odborném zahraničním tisku. Mimo jiné se zaměřuje na transplantace jater. Od října 2017 je poslancem Poslanecké sněmovny PČR, člen hnutí ANO 2011. Je ženatý, s manželkou Marií, která je také lékařka, má dvě dospělé dcery. |
Pro váš obor je důležitá endoskopie, které se věnujete desítky let. Co všechno umí vyléčit?
Spektrum možného záběru neuvěřitelně expanduje, diagnosticky plně pokrývá celou trávicí trubici s pankreatickými a žlučovými vývody a přilehlými strukturami. Mikroskopickým zobrazením nahrazuje mikroskopické vyšetření tkáňových vzorků. Léčebně odstranění nádorů všeho druhu, zprůchodňuje uzávěry jícnu, střev a vývodů, odstraňuje kaménky žlučových cest a slinivky, zavádí balonky a plastové rukávy u obezity, dokonce magnety spojuje střeva, odčerpává mrtvou tkáň.
Takže se tato vyšetřovací metoda od vašich začátků hodně změnila?
Ano, prošla naprosto zásadním vývojem. U mých začátků si endoskopie vystačila s prohlédnutím žaludku, tlustého střeva a zobrazením žlučovodů a vývodů slinivky.
Ke konci týdne se účastníte konference 40. České a Slovenské endoskopické dny. Co pro vás bude na této akci nejzajímavější? Může vám to pomoci v další práci?
Vždy jsou nejzajímavější novinky. Tentokrát v endoskopické léčbě obezity, v léčbě poruch vyprazdňování žaludku a zánětů v oblasti slinivky břišní. Živý přenos je vždy atraktivní, navodí interakci, inspiruje. Velkým příslibem je mimořádná kvalita zahraničních hostů.
S čím chcete seznámit vy ostatní účastníky konference?
Osobně patrně provedu léčbu onemocnění žlučových cest po transplantaci jater.
Jak se na svůj obor díváte do budoucna? Je reálné, že se objeví nové léky, nové lékařské postupy, které pacientům zásadně pomohou?
Vývoj je v současné době spíše evolutivní, skutečné průlomy - jako léčbu vředů žaludku a dvanácterníku v devadesátých letech - neočekávám. Zkvalitní se ale léčba obezity, diagnostika by se měla více automatizovat. Genetika a další novinky nepochybně umožní optimální léčbu na míru každého pacienta. Nepochybně pomohou rovněž různé organizační změny, jako je například sdílení dat a kontroly kvality lékařských úkonů.
